19.9.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 271/122

1.1

EHSV se zájmem vítá návrh Akčního plánu pro elektronické zdravotnictví na období 2012–2020. Nicméně ve sdělení postrádá kapitolu věnovanou sociálnímu rozměru poskytování služeb a větší míře rozvoje sociálně zdravotní péče.

1.2

EHSV připomíná, že odpovědnost za úspěch nového plánu mají především členské státy, přestože Komise hraje nepostradatelnou podpůrnou a koordinační úlohu.

1.3

Ve středu zájmu elektronického zdravotnictví musí stát lidský rozměr. Je nutné vyhnout se riziku neosobního přístupu a opomenutí psychologických faktorů.

1.4

EHSV zejména lituje toho, že klesá počet pracovníků ve zdravotnictví ve chvíli, kdy se zvyšují požadavky na systém zdravotní péče.

1.5

EHSV upozorňuje, že ve sdělení se objevují pouze částečné odkazy na to, jakým způsobem se bude financovat nový plán. Je zapotřebí získat celkový přehled, který by určil, jaký přínos se očekává od veřejného sektoru, soukromého sektoru a případně od pacientů a plátců příspěvků obecně.

1.6

EHSV zdůrazňuje, že je nutné zajistit plnou koordinaci mezi programy, činnostmi a pracovními skupinami uvedenými ve sdělení, aby se předešlo riziku jejich překrývání.

1.7

Pokud jde o standardizaci nezbytných funkcí počítačového vybavení, je nutné podtrhnout nutnost dostatečné kontroly ze strany veřejných orgánů, aby bylo možné zabránit zneužívání dominantního postavení, k němuž již dochází v určitých oblastech IKT.

1.8

EHSV vítá rozhodnutí zabývat se dalším zásadním aspektem interoperability, kterým jsou základní právní otázky bránící zavedení přeshraničního systému telemedicíny.

1.9

EHSV považuje záměr Komise týkající se rozvoje podnikatelských struktur v oblasti elektronického zdravotnictví za přiměřený, zejména kvůli podpoře MSP. Kvůli jeho neurčitosti a nedostatečnému vyčíslení však není možné provést přesnější posouzení.

1.10

Pokud jde o nástroj pro propojení Evropy, upozorňuje EHSV na to, že se nesmí zúžit na pouhé propojování systémů, ale že musí evropským občanům umožňovat poznávat a chápat propojení evropského obyvatelstva a získávat z něj přínosy.

1.11

Cílem nového programu elektronického zdravotnictví musí být zajištění větší rovnosti evropských občanů v přístupu ke zdravotnickým službám. V tomto smyslu bude hrát zásadní roli rozšíření širokopásmového připojení.

Aby se zabránilo tomu, že k již existující nerovnosti v přístupu ke zdravotní péči by přibyla nerovnost rovněž u elektronického zdravotnictví, jsou zapotřebí širší opatření a rozsáhlejší investice, než se počítá v rámci EFRR (Evropský fond pro regionální rozvoj).

1.12

Zlepšování gramotnosti v oblasti digitálního zdraví. A) u pacientů: s přihlédnutím ke zkušenosti s projektem Sustains je velmi důležité jednotlivce odborně připravit v tom, jak přistupovat k vlastním údajům uloženým ve zdravotnických informačních systémech a jak je využívat; B) u pracovníků ve zdravotnictví: je naprosto nutné začlenit znalosti v oblasti elektronického zdravotnictví do učebních osnov.

2.1

Od doby, kdy EU vydala svůj první akční plán elektronického zdravotnictví (2004), došlo k pokroku, ovšem stále existují překážky bránící nastavení integrovaného evropského systému. Jsou jimi zejména:

2.2

Nevyhnutelným důsledkem roztříštěnosti trhu a neexistence či neznalost standardů komunikace a výměny na straně velkých odběratelů je šíření vzájemně nekompatibilních produktů Evropou. V důsledku toho často nelze propojit informační systémy zemí, sousedících regionů i zdravotnických zařízení. V některých případech například existují nemocnice, které jsou na oddělení RTG vybaveny softwarem, který neumí komunikovat s programy používanými na jiných odděleních téže nemocnice.

2.3

V souladu s cíli strategie Evropa 2020 a Digitální agendy pro Evropu je cílem nového akčního plánu řešit a překonat tyto překážky, jakož i přesněji vymezit oblast působnosti dané politiky a definovat vizi elektronického zdravotnictví v Evropě.

2.4

Hodnota celosvětového trhu elektronického zdravotnictví, který zaznamenává silnou expanzi, může v roce 2016 dosáhnout až 27,3 miliardy dolarů. Velké evropské podniky jsou v některých případech na pozici světového lídra a celkový počet podniků v tomto odvětví se odhaduje na více než 5 000.

3.1

Komise upozorňuje na výzvy, jež stojí před evropskými systémy zdravotní péče. Na jedné straně mohou veřejné výdaje na zdravotnictví v 27 členských státech EU v roce 2060 činit až 8,5 % HDP, a to v důsledku demografického vývoje a dalších faktorů, ale zároveň se snižuje počet ekonomicky aktivního obyvatelstva a zvyšuje počet lidí starších 65 let. Další výzvou je, aby se Evropa aktivně podílela na světovém trhu v oblasti elektronického zdravotnictví.

3.2

Cíle:

3.3

Opatření: zajistit přeshraniční interoperabilitu (technické a sémantické prvky, označování kvality, certifikace); přijmout zelenou knihu o zdraví, zlepšit podmínky podniků na trhu a zvyšovat gramotnost občanů v digitální oblasti (rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace a Horizont 2020) atd.

4.1

EHSV se zájmem vítá návrh Akčního plán pro elektronické zdravotnictví na období 2012–2020.

4.2

Nicméně EHSV se domnívá, že plán by měl obsahovat část věnovanou sociální kapitole poskytování služeb. Konkrétně se jedná o otázky jako náležité řešení digitální propasti, dostupnost technologie, kapacita jejího využití či analýza sociálních nerovností v oblasti zdraví, u nichž hrozí, že se prohloubí. Taktéž by měl obsahovat širší rozpracování sociálně zdravotní péče, která by se mohla výrazně usnadnit využitím IKT.

4.3

EHSV připomíná, že vzhledem k rozdělení pravomocí leží odpovědnost za úspěch akčního plánu v zásadě na členských státech, mezi nimiž v současné době vládnou znatelné rozdíly v zavádění elektronického zdravotnictví.

Komise má nepostradatelnou podpůrnou a koordinační úlohu, jejíž právním základem jsou v zásadě články 114, 168, 173 a 179 Smlouvy o fungování EU. Členské státy a Komise musí v rámci sítě pro elektronické zdravotnictví plně spolupracovat a musí se jí aktivně účastnit (směrnice 2011/24/EU).

4.4

Elektronické zdravotnictví musí posilovat vzájemnou důvěru mezi pacienty a odborníky a musí se vyhnout riziku neosobního přístupu a nedostatku pozornosti věnované psychologickým faktorům. Ve středu zájmu elektronického zdravotnictví musí stát lidský rozměr. Avšak EHSV konstatuje, že podle určitých evropských organizací hájících práva pacientů, jako je European Patients Forum (EPF), celý proces podporují spíše technologie než potřeby pacientů. Jde o znepokojující otázku, vyvolává obavy a kterou je třeba mít na paměti.

4.5

Nedostatek personálu nelze nahradit informatikou. EHSV zejména lituje toho, že klesá počet pracovníků ve zdravotnictví ve chvíli, kdy se zvyšují požadavky na systém zdravotní péče. IKT jsou pouze nástrojem pro pomoc mužům a ženám, kteří denně obětavě zdravotně pečují o pacienty, aby pomohly ke snazšímu vztahu s odborníky ve zdravotnických zařízeních.

4.6

EHSV upozorňuje, že ve sdělení se objevují pouze dílčí odkazy na to, jakým způsobem se bude financovat nový plán. Je zapotřebí získat celkový přehled, v němž by se určilo, jaký přínos se očekává od veřejného sektoru, soukromého sektoru a případně od pacientů a plátců příspěvků obecně.

4.7

S ohledem na programy, činnosti, projekty a pracovní skupiny obsažené ve sdělení Komise EHSV zdůrazňuje, že je nutné plně je koordinovat a zajistit, aby se předešlo riziku jejich překrývání.

4.8

Pro úspěch nového plánu elektronického zdravotnictví je základem snaha změnit uspořádání poskytovatelů zdravotních služeb. Elektronické zdravotnictví nelze zavést pouze z odpovědnosti vyšších správních orgánů či na přání obyvatel coby konečných uživatelů. Zprostředkovatelské organizace poskytující zdravotní služby se rovněž budou muset snažit, aby se jejich zařízení i personál přizpůsobily těmto novým modelům služeb.

5.2.1

Oblasti výzkumu, které Komise navrhla dotovat v rámci projektu programu Horizont 2020 Zdraví, demografická změna a dobré životní podmínky, považuje EHSV za adekvátní.

5.2.2

Protože ještě nebylo rozhodnuto o objemu prostředků, které EU vyčlení na lékařský výzkum v období 2014–2020, EHSV připomíná, že National Institute of Health (Spojené státy) do něj ročně investuje 30 900 milionů dolarů.

5.2.3

Na základě návrhů organizací, jež zastupují odvětví zdravotnictví – jako EPHA (Europeana Public Health Alliance) – EHSV navrhuje, aby výzkumné programy zohlednily mimo jiné následující prvky:

5.5.1

Cílem nového programu elektronického zdravotnictví musí být zajištění větší rovnosti evropských občanů v přístupu ke zdravotnickým službám. Jak již EHSV uvedl, zásadními podmínkami pro rozvoj telemedicíny jsou jednoznačně přístup k širokopásmovému připojení a celková připojenost k internetu, a proto je třeba posílit digitální vybavení regionů, zejména ve venkovských a nejvzdálenějších oblastech (8).

5.5.2

Protože se blíží konec současného programového období EFRR, EHSV očekává, že v období 2014–2020 budou vypracovány návrhy – a že na ně především bude vyčleněn přiměřený rozpočet – na využití technologií poslední generace na celém území EU ve velkém měřítku. Avšak aby se zabránilo tomu, že k již existující nerovnosti v přístupu ke zdravotní péči přibude ještě nerovnost v přístupu k elektronickému zdravotnictví, jsou zapotřebí širší opatření a rozsáhlejší investice, než se počítá v rámci EFRR.

5.6.1

Pro EHSV je v případě pacientů velmi důležité jednotlivce odborně připravit v tom, jak přistupovat k vlastním údajům, které jsou nyní v mnoha případech uloženy ve zdravotnických informačních systémech, a jak jich využívat. V tomto smyslu zmiňujeme projekt Sustains, jenž v současné době působí ve třinácti evropských regionech a usiluje o to, aby lidem usnadnil přístup ke svým zdravotním údajům prostřednictvím „osobních zdravotních složek“ a dalších služeb doplněných v internetovém prostředí.

5.6.2

V případě zdravotnické obce je naprosto nezbytné prosazovat začlenění poznatků o digitálním zdravotnictví do učebních osnov jak pro klinický, tak pro řídící personál.

5.7.1

EHSV se domnívá, že stanovení společných hodnot a vyhodnocujících programů – které vypracuje Komise – za účelem posouzení výhod elektronického zdravotnictví je jedním z nejdůležitějších aspektů vzhledem k tomu, že rychlost technologických změn začasté neumožňuje zjistit jejich skutečnou užitečnost. Provedené průzkumy jasně ukazují, jak podpora elektronického zdravotnictví obyvateli a zdravotnickou obcí přímo souvisí s přesvědčením, že vyvolává hmatatelné zlepšení systému zdravotnictví.

5.7.2

ESHV též musí zmínit, že pro modely zdravotnictví založené na IKT je zásadní dobrá znalost modelů a technologií, které mají pozitivní dopad, a jejich skutečná podpora. Abychom získali tento užitek, je nezbytně nutné mít k dispozici pružné a dynamické metody hodnocení, přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat celkovému hodnocení poskytnuté služby, a ne vlastní technologii. Rovněž je zapotřebí zpracovat vyhodnocení efektivity této služby, neboť to souvisí s jejími celkovými finančními náklady a přínosem, i když ekonomická účinnost samozřejmě nesmí být jediným kritériem pro doporučení využít modely péče založené na IKT.

5.7.3

U veřejných orgánů, v průmyslových odvětvích i u zastupitelských organizací obecně převládá názor, že elektronické zdravotnictví (jehož součástí jsou velmi rozdílná použití) může být pro zdravotnictví prospěšné. EHSV tento názor sdílí, avšak upozorňuje na to, že je rovněž třeba zohlednit kritické názory, které se opírají o reálné zkušenosti, jež zpochybňují nákladové úspory a poukazují na problémy: informatické chyby, „klonování“ zpráv, možnost podvodu, vysoké náklady atp.