EUR-Lex Access to European Union law
This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52012PC0237
Proposal for a COUNCIL REGULATION terminating the partial interim review concerning the countervailing measures on imports of certain polyethylene terephthalate (PET) originating in, inter alia, India
Návrh NAŘÍZENÍ RADY, kterým se ukončuje částečný prozatímní přezkum týkající se vyrovnávacích opatření uložených na dovoz některých polyethylentereftalátů (PET) pocházejících mimo jiné z Indie
Návrh NAŘÍZENÍ RADY, kterým se ukončuje částečný prozatímní přezkum týkající se vyrovnávacích opatření uložených na dovoz některých polyethylentereftalátů (PET) pocházejících mimo jiné z Indie
/* COM/2012/0237 final - 2012/0121 (NLE) */
Návrh NAŘÍZENÍ RADY, kterým se ukončuje částečný prozatímní přezkum týkající se vyrovnávacích opatření uložených na dovoz některých polyethylentereftalátů (PET) pocházejících mimo jiné z Indie /* COM/2012/0237 final - 2012/0121 (NLE) */
DŮVODOVÁ ZPRÁVA 1. Souvislosti návrhu · Odůvodnění a cíle návrhu Tento návrh se týká použití nařízení Rady
(ES) č. 597/2009 ze dne 11. června 2009 ochraně před
dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropského
společenství (dále jen „základní nařízení“), v řízení
ohledně dovozu některých polyethylentereftalátů (PET)
pocházejících mimo jiné z Indie. · Obecné souvislosti Tento návrh se předkládá v souvislosti
s prováděním základního nařízení a je výsledkem
šetření, které proběhlo v souladu s hmotněprávními a
procesními požadavky stanovenými v základním nařízení. · Platné předpisy vztahující se na oblast návrhu Platná konečná opatření byla uložena
nařízením Rady (ES) č. 1645/2005 ze dne 6. října 2005,
kterým se mění nařízení (ES) č. 2603/2000, kterým se ukládá
konečné vyrovnávací clo z dovozu některých
polyetylentereftalátů (PET) pocházejících mimo jiné z Indie. · Soulad s ostatními politikami a cíli Unie Nevztahuje se na tento návrh. 2. Konzultace
zúčastněných stran a posouzení dopadů · Konzultace zúčastněných stran Zúčastněné strany dotčené tímto
řízením již měly možnost v průběhu šetření
v souladu s ustanoveními základního nařízení hájit své zájmy. · Sběr a využití výsledků odborných konzultací Nebylo třeba využít externích odborných
konzultací. · Posouzení dopadů Tento návrh je výsledkem provádění základního
nařízení. Základní nařízení neobsahuje ustanovení
týkající se obecného posouzení dopadů, obsahuje však úplný seznam
podmínek, které musí být posouzeny. 3. PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU · Shrnutí navrhovaných opatření Dne 2. dubna 2011 zahájila Komise
částečný prozatímní přezkum týkající se dovozu některých
polyethylentereftalátů (PET) pocházejících mimo jiné z Indie. Připojený návrh nařízení Rady je založen
na zjištěních, která vyplynula z provedeného šetření omezeného
na zkoumání subvencování a ve vztahu k žadateli. Během šetření se zjistilo, že míra
subvencování byla nižší než při posledním šetření, ale že
změněné okolnosti, jež ke snížené míře subvencování vedly,
nejsou trvalé povahy. Navrhuje se proto, aby Rada přijala
připojený návrh nařízení o ukončení, které by mělo být
vyhlášeno nejpozději 1. července 2012. · Právní základ Nařízení Rady (ES) č. 597/2009 ze dne
11. června 2009 o ochraně před dovozem subvencovaných
výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství. · Zásada subsidiarity Návrh spadá do výlučné pravomoci Evropské
unie. Zásada subsidiarity se proto neuplatní. · Zásada proporcionality Návrh je v souladu se zásadou proporcionality
z těchto důvodů: Podoba opatření je popsána ve výše uvedeném
základním nařízení a neponechává žádný prostor pro rozhodnutí na
vnitrostátní úrovni. Údaje o způsobu, jakým je dosaženo toho, aby
finanční a administrativní zátěž Unie, vlád členských
států, regionálních a místních orgánů, hospodářských
subjektů a občanů byla co nejmenší a
přiměřená cíli návrhu, není třeba uvádět. · Volba nástrojů Navrhovaný nástroj: nařízení. Jiné prostředky by nebyly
přiměřené, jelikož základní nařízení nestanoví náhradní
možnosti. 4. ROZPOČTOVÉ
DŮSLEDKY Návrh nemá žádné důsledky pro rozpočet
Unie. 2012/0121 (NLE) Návrh NAŘÍZENÍ RADY, kterým se ukončuje částečný
prozatímní přezkum týkající se vyrovnávacích opatření uložených na
dovoz některých polyethylentereftalátů (PET) pocházejících mimo jiné
z Indie RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o fungování
Evropské unie, s ohledem na nařízení Rady (ES) č.
597/2009 ze dne 11. června 2009 o ochraně před dovozem
subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropského
společenství[1]
(dále jen „základní nařízení“), a zejména na články 19 a 24
uvedeného nařízení, s ohledem na návrh předložený Evropskou
komisí po konzultaci s poradním výborem, vzhledem k těmto důvodům: 1. POSTUP 1.1. Předchozí šetření a
stávající vyrovnávací opatření (1) Nařízením (ES) č.
2603/2000[2]
uložila Rada konečné vyrovnávací clo z dovozu
polyethylentereftalátů (PET) pocházejících mimo jiné z Indie (dále jen
„původní antisubvenční šetření“). Konečné závěry
zrychleného přezkumu podle článku 20 základního nařízení jsou uvedeny
v nařízení Rady (ES) č. 1645/2005[3].
Po přezkumu před pozbytím platnosti Rada prostřednictvím
nařízení (ES) č. 193/2007[4]
uložila konečné vyrovnávací clo na dalších pět let. Vyrovnávací
opatření byla pozměněna nařízením Rady (ES) č.
1286/2008[5]
po částečném prozatímním přezkumu (dále jen „poslední přezkumné
šetření“). Vyrovnávací opatření mají podobu zvláštního cla. Celní
sazba se pohybuje v rozmezí od 0 EUR do 106,5 EUR za tunu pro
jednotlivě vyjmenované indické výrobce se zbytkovou celní sazbou 69,4 EUR
za tunu uloženou na dovoz od všech ostatních výrobců. (2) Po změně názvu
jedné indické společnosti, South Asian Petrochem Ltd, Komise
v oznámení (ES) č. 2010/C 335/07[6]
dospěla k závěru, že by antisubvenční zjištění týkající se
společnosti South Asian Petrochem Ltd měla platit i pro
společnost Dhunseri Petrochem & Tea Limited. 1.2. Stávající antidumpingová
opatření (3) Nařízením (ES) č.
2604/2000[7]
uložila Rada konečné antidumpingové clo z dovozu PET pocházejících
mimo jiné z Indie (dále jen „původní antidumpingové šetření“).
Následně byl proveden přezkum podle čl. 11 odst. 4 (dále jen
„přezkum nového vývozce“) nařízení Rady (ES) č. 1225/2009[8] (dále jen „základní
antidumpingové nařízení“) týkající se společnosti South Asian
Petrochem Ltd a jeho konečné závěry jsou uvedeny v nařízení Rady
(ES) č. 1646/2005[9].
Na základě přezkumu před pozbytím platnosti uložila Rada
nařízením (ES) č. 192/2007[10]
konečné antidumpingové clo na dalších pět let. Antidumpingová
opatření byla pozměněna nařízením Rady (ES) č.
1286/2008 po částečném prozatímním přezkumném šetření (dále
jen „poslední antidumpingové přezkumné šetření“). Opatření byla
stanovena na úrovni odstranění újmy a měla podobu zvláštních
antidumpingových cel. Celní sazba se pohybuje v rozmezí od 87,5 do 200,9
EUR za tunu pro jednotlivě vyjmenované indické výrobce se zbytkovou celní
sazbou 153,6 EUR za tunu uloženou na dovoz od všech ostatních výrobců
(dále jen „stávající antidumpingové clo“). (4) Po změně názvu
jedné indické společnosti, South Asian Petrochem Ltd, Komise
v oznámení (ES) č. 2010/C 335/06[11]
dospěla k závěru, že by antidumpingová zjištění týkající se
společnosti South Asian Petrochem Ltd měla platit i pro
společnost Dhunseri Petrochem & Tea Limited. (5) Rozhodnutím 2005/697/ES[12] přijala Komise závazky
nabídnuté společností South Asian Petrochem Ltd stanovící minimální
dovozní cenu (dále jen „MIP“) (dále jen „závazky“). Po změně názvu
Komise v oznámení (ES) č. 2010/C 335/05 dospěla k závěru,
že by závazky nabídnuté společností South Asian Petrochem Ltd měly
platit i pro společnost Dhunseri Petrochem & Tea Limited. 1.3. Zahájení částečného
prozatímního přezkumu (6) Společnost
Dhunseri Petrochem & Tea Limited, indický vyvážející výrobce PET (dále jen
„žadatel“), podala žádost o částečný prozatímní přezkum
podle článku 19 základního nařízení. Žádost byla omezena na
subvencování a na žadatele. Žadatel zároveň rovněž požádal
o přezkum stávajících antidumpingových opatření. Zbytkové
antidumpingové clo a vyrovnávací clo jsou použitelná na dovoz
výrobků vyrobených žadatelem a závazek se vztahuje na prodej žadatele
do Unie. (7) Žadatel poskytl důkazy prima
facie o tom, že k vyrovnání napadnutelného subvencování není nutno
nadále zachovávat současnou výši opatření. Žadatel zejména poskytl
důkazy prima facie o tom, že výše jeho subvencí klesla výrazně
pod celní sazbu, která se na něj v současné době vztahuje. Toto
snížení celkové úrovně subvencí by bylo způsobeno zejména
ukončením statusu jednotky orientované na vývoz (dále jen „EOU“). Svým
rozsahem ve výši 13,5 % představoval režim EOU velkou většinu
subvencí o výši 13,9 % zjištěných během zrychleného přezkumu. (8) Po konzultaci s poradním
výborem a vyvození závěru, že žádost obsahuje dostatečné důkazy prima
facie, Komise dne 2. dubna 2011 oznámila zveřejněním oznámení
v Úředním věstníku Evropské unie[13] zahájení částečného
prozatímního přezkumu (dále jen „tento přezkum“) podle
článku 19 základního nařízení. Přezkum byl omezen na
posouzení subvencování ve vztahu k žadateli. 1.4. Strany dotčené
šetřením (9) O zahájení přezkumu
Komise úředně vyrozuměla žadatele, zástupce vyvážející země
a sdružení výrobců v Unii. Zúčastněným stranám byla
poskytnuta příležitost, aby ve lhůtě stanovené v oznámení o
zahájení řízení předložily svá písemná stanoviska a požádaly o
slyšení. (10) Jedna zúčastněná
strana požádala o slyšení a byla vyslechnuta. (11) S cílem získat informace,
které pro své šetření považovala za nezbytné, zaslala Komise žadateli a
indické vládě dotazník a ve lhůtě stanovené k tomuto
účelu obdržela odpovědi. (12) Komise si opatřila a
ověřila veškeré informace považované za nezbytné pro stanovení
subvencování. Komise provedla inspekce na místě v prostorách žadatele
v Kalkatě, Indii a v prostorách indické vlády
v Novém Dillí (generální ředitelství pro zahraniční obchod
a ministerstvo obchodu) a v Kalkatě (ministerstvo obchodu a
průmyslu, vláda státu Západní Bengálsko). 1.5. Období přezkumného
šetření (13) Šetření subvencování se
týkalo období od 1. dubna 2010 do 31. března 2011 (dále jen „období
přezkumného šetření“). 1.6. Souběžné antidumpingové
šetření (14) Dne 2. dubna 2011[14] oznámila Komise zahájení
částečného prozatímního přezkumu stávajících antidumpingových
opatření podle čl. 11 odst. 3 základního antidumpingového
nařízení, který se omezil na posouzení dumpingu vzhledem k žadateli. (15) V rámci souběžného
antidumpingového šetření se zjistilo, že okolnosti ohledně dumpingu
se podstatně a trvale změnily, a proto byla změněna
stávající antidumpingová opatření použitelná na žadatele. 2. DOTČENÝ VÝROBEK A
OBDOBNÝ VÝROBEK 2.1. Dotčený výrobek (16) Přezkoumávaným výrobkem
je PET s viskozitním číslem nejméně 78 ml/g podle normy ISO
1628-5, v současnosti kódu KN 3907 60 20, pocházející z Indie (dále jen
„dotčený výrobek“). 2.2. Obdobný výrobek (17) Šetření odhalilo, že
dotčený výrobek vyráběný v Indii a prodávaný do Unie je
z hlediska fyzikálních a chemických vlastností a užití shodný
s výrobkem, jenž se vyrábí a prodává na domácím trhu v Indii. Byl proto
vyvozen závěr, že výrobky prodávané na domácím trhu a na vývozním trhu
jsou obdobné výrobky ve smyslu čl. 2 písm. c) základního nařízení. 3. VÝSLEDKY ŠETŘENÍ 3.1. Subvencování (18) Na základě informací,
které předložila indická vláda a žadatel, a odpovědí na
dotazník Komise byly prošetřeny následující režimy, které údajně
zahrnují poskytování subvencí: Celostátní režimy: a) režim Duty Entitlement Passbook (DEPBS), b) režim jednotek orientovaných na vývoz
(dále jen „EOU“) / režim vývozních zpracovatelských zón (dále jen
„EPZ“) / režim zvláštních ekonomických zón (dále jen „SEZ“), c) režim podpory vývozu kapitálového zboží
(dále jen „EPCGS“), d) režim „Focus Market Scheme“ (dále jen
„FMS“), e) režim vývozních úvěrů (dále
jen „ECS“), f) režim osvobození od daně z
příjmu (dále jen „ITES“). Regionální režimy: g) režim West Bengal Incentive. (19) Výše uvedené režimy a) až d)
vycházejí ze zákona o zahraničním obchodu (rozvoj a regulace) z roku 1992
(č. 22 z roku 1992), který vstoupil v platnost dne 7. srpna 1992 (dále jen
„zákon o zahraničním obchodu“). Zákon o zahraničním obchodu
opravňuje indickou vládu vydávat oznámení o vývozní a dovozní politice.
Tato oznámení jsou shrnuta v dokumentech o politice zahraničního obchodu
(dále jen „FTP“), které jsou každých pět let vydávány ministerstvem
obchodu a pravidelně aktualizovány. Pro období přezkumného
šetření, které se vztahuje na tento případ, jsou relevantní dva
dokumenty o politice zahraničního obchodu, a sice FTP 04-09 a FTP 09-14.
Druhý dokument vstoupil v platnost v srpnu 2009. Indická vláda kromě toho
stanoví postupy pro dokumenty FTP 04–09 a FTP 09–14 v Příručce
postupů, svazku I („Handbook of Procedures, Volume I“, dále jen „HOP I
04–09“ respektive „HOP I 09–14“). Příručka postupů je také
pravidelně aktualizována. (20) Režim uvedený v písmenu e)
vychází z paragrafů 21 a 35A zákona o bankovní regulaci z roku 1949, který
dovoluje Indické centrální bance (dále jen „ICB“) řídit komerční
banky v oblasti vývozních úvěrů. (21) Režim uvedený v písmenu f) se
zakládá na zákonu o dani z příjmu z roku 1961, který je
každoročně novelizován finančním zákonem. (22) Režim uvedený v písmenu g) je
spravován vládou státu Západní Bengálsko a uveden v oznámení ministerstva
obchodu a průmyslu vlády státu Západní Bengálsko č. 580‑CI/H
ze dne 22. června 1999 (WBIS 1999), které bylo nahrazeno oznámením
č. 134‑CI/O/Incentive/17/03/I ze dne 24. března 2004 (WBIS
2004). 3.2. Režim Duty Entitlement
Passbook (dále jen „režim DEPBS“) a) Právní základ (23) Podrobný popis režimu DEPBS je
uveden v bodě 4.3 dokumentů FTP 04–09 a FTP 09–14
a v kapitole 4 příruček HOP I 04–09 a HOP I 09–14. b) Způsobilost (24) Pro tento režim jsou způsobilí
všichni výrobci-vývozci a obchodníci-vývozci. c) Praktické provádění DEPBS (25) Způsobilý vývozce
může zažádat o úvěry v rámci režimu DEPBS, které jsou vypočteny
jako procento hodnoty výrobků vyvezených v rámci tohoto režimu. Tyto sazby
režimu DEPBS byly stanoveny indickými orgány pro většinu výrobků
včetně dotčeného výrobku. Jsou stanoveny bez ohledu na to, zda
bylo dovozní clo skutečně zaplaceno či nikoli. Sazba DEPBS pro
dotčený výrobek v období přezkumného šetření v rámci
stávajícího šetření činila 8 % hodnoty FOB, s maximální
hodnotou 58 INR/kg. V důsledku toho činí maximální výhody 4,64
INR/kg. (26) Aby mohla společnost
využívat výhod tohoto režimu, musí vyvážet. V čase vývozní transakce musí
vývozce podat úřadům v Indii prohlášení, že vývoz probíhá v režimu
DEPBS. Aby mohlo být zboží vyvezeno, vydají indické celní úřady během
odeslání vývozní přepravní doklad. Ten obsahuje mimo jiné výši úvěru
v rámci režimu DEPBS, který má být poskytnut pro danou vývozní transakci. V
tomto okamžiku vývozce ví, jakou výhodu získá. Jakmile celní úřady vydají
vývozní přepravní doklad, je indická vláda povinna poskytnout úvěr
DEPBS. Příslušná sazba režimu DEPBS pro výpočet výše výhody je sazba,
která je použita v okamžiku podání vývozní deklarace. Neexistuje tudíž možnost
zpětné úpravy výše výhody. (27) Bylo zjištěno, že v
souladu s indickými účetními standardy mohou být úvěry DEPBS při
splnění vývozní povinnosti zaúčtovány do komerčních
účtů na základě časového rozlišení jako příjem. Tyto
úvěry mohou být použity k zaplacení cla z následného dovozu jakéhokoliv
volně dováženého zboží, s výjimkou investičního majetku. Zboží
dovezené na základě takových úvěrů může být prodáno na
domácím trhu (přičemž podléhá dani z prodeje), nebo použito jinak.
Úvěry v rámci režimu DEPBS jsou volně přenosné a jsou platné po
dobu 24 měsíců od data vydání. (28) Žádost o úvěry v rámci
režimu DEPBS se vyplňují elektronicky a mohou se vztahovat na neomezený
počet vývozních transakcí. Pro podávání žádostí o úvěry v rámci
režimu DEPBS v podstatě neexistují jasně dané lhůty.
Elektronický systém používaný ke správě režimu DEPBS automaticky
nevylučuje vývozní transakce mimo lhůty pro podávání uvedené v
odstavci 4.47 příručky HOP I 04-09 a HOP I 09-14. Jak je dále
stanoveno v odstavci 9.3 příručky HOP I 04-09 a HOP I 09-14, žádosti
obdržené po uplynutí lhůt pro podání lze vždy přijmout a přitom
uložit drobnou pokutu (např. 10 % nároku). (29) Bylo zjištěno, že žadatel
tohoto režimu v období přezkumného šetření využíval. d) Závěry k režimu DEPBS (30) Režim DEPBS poskytuje subvence
ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2
základního nařízení. Úvěr v rámci režimu DEPBS je finančním
příspěvkem indické vlády, protože bude nakonec použit ke kompenzaci
dovozního cla, a sníží tak příjmy indické vlády z cla, které by bylo jinak
splatné. Nadto úvěr v rámci režimu DEPBS poskytuje vývozci výhodu,
protože zlepšuje jeho likviditu. (31) Režim DEPBS je kromě toho
právně závislý na vývozní výkonnosti, a proto je považován za specifický a
napadnutelný podle čl. 4 odst. 4 prvního pododstavce písm. a) základního
nařízení. (32) Tento režim nelze považovat za
povolený režim vracení cla nebo režim navracení u náhradních vstupů
ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení, jak
tvrdil žadatel. Nevyhovuje přísným pravidlům uvedeným v příloze
I písm. i), příloze II (definice a pravidla pro navracení) a
příloze III (definice a pravidla pro navracení u náhradních
vstupů) základního nařízení. Vývozce nemá žádnou povinnost
skutečně spotřebovat bezcelně dovezené zboží ve výrobním
procesu a částka úvěru není vypočtena ve vztahu ke
skutečně využitému vstupnímu materiálu. Navíc neexistuje systém nebo
postup pro potvrzení, jaké vstupní materiály jsou spotřebovány ve výrobním
procesu vyváženého výrobku nebo zda došlo k nadměrné platbě dovozního
cla ve smyslu přílohy I písm. i) a příloh II a III základního
nařízení. V neposlední řadě má vývozce nárok čerpat výhody
režimu DEPBS bez ohledu na to, zda vůbec nějaké vstupy doveze. Pro
získání výhody stačí, aby vývozce prostě vyvezl zboží, aniž by
prokazoval, že byl dovezen nějaký vstupní materiál. Dokonce i vývozci,
kteří nakupují veškeré své vstupní materiály na místě a nedovážejí
žádné zboží, které lze použít jako vstupy materiál, mají tedy nárok na
čerpání výhod v rámci režimu DEPBS. e) Zrušení režimu DEPBS (33) Veřejným oznámením
č. 54 (RE-2010) /2009-2014 ze dne 17. června 2011 získal režim DEPBS
poslední prodloužení o 3 měsíce do 30. září 2011. Vzhledem k tomu, že
následně nebylo zveřejněno žádné další prodloužení, režim DEPBS
počínaje dnem 30. září 2011 účinně skončil. V
důsledku toho nebude tento režim po 30. září 2011 představovat
pro žadatele žádné výhody. Musí se proto ověřit, zda by v souladu s čl.
15 odst. 1 základního nařízení měla být v případě tohoto
režimu přijata opatření. (34) V tomto ohledu bylo
zjištěno, že žadatel získával podobné výhody v rámci paralelního režimu
„navracení cla“. Sazba navracení cla pro PET činila 5,5 % hodnoty
FOB, podléhající maximální částce 4,64 INR/kg. Nicméně vzhledem k
tomu, že režim „navracení cla“ nebyl používán v období přezkumného
šetření, není možné vypočítat výši subvence pro tento režim. (35) Žadatel tvrdil, že režim
navracení cla je v souladu s „hlavními směry o spotřebě
vstupů ve výrobním procesu“ v příloze II základního
nařízení, zejména odstavce I uvedené přílohy. Nicméně
podobně jako v případě režimu DEPBS bylo zjištěno, že sazba
navracení cla je stanovena bez ohledu na to, zda bylo dovozní clo
skutečně zaplaceno či nikoli. (f) Výpočet výše subvence (36) V souladu s čl. 3 odst. 2
a článkem 5 základního nařízení byla výše napadnutelných subvencí
vypočtena na základě výhody u příjemce, která byla zjištěna
za období přezkumného šetření. V tomto ohledu se mělo za to, že
výhodu příjemce získá v okamžiku, kdy dojde k vývozní transakci
uskutečněné v rámci tohoto režimu. V tomto okamžiku se indická
vláda musí vzdát cla, což představuje finanční příspěvek ve
smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. (37) S ohledem na výše uvedené
skutečnosti je považováno za vhodné stanovit, že výhoda vyplývající z
režimu DEPBS odpovídá výši úvěrů získaných ze všech vývozních
transakcí provedených podle tohoto režimu v období přezkumného
šetření. (38) V případě, že byla
podána oprávněná žádost, byly podle čl. 7 odst. 1 písm. a) základního
nařízení poplatky nezbytně vynaložené na získání subvence
odečteny z takto zjištěných úvěrů a výsledná částka
byla použita jako čitatel pro výpočet výše subvence. (39) V souladu s čl. 7 odst. 2
základního nařízení byla výše subvence přepočtena na celkový
vývozní obrat v průběhu období přezkumného šetření jako
příslušný jmenovatel, neboť subvence závisí na vývozní výkonnosti a
nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo
přepravených výrobků. (40) Na základě výše uvedených
skutečností činí sazba subvence pro žadatele zjištěná
v souvislosti s tímto režimem v období přezkumného šetření
6,7 %. 3.3. Režim
jednotek orientovaných na vývoz(dále jen „EOU“) / režim vývozních
zpracovatelských zón (dále jen „EPZ“) / režim zvláštních ekonomických zón
(dále jen „SEZ“) (41) V průběhu
šetření bylo zjištěno, že žadatel v období přezkumného
šetření režimy EOU/EPZ/SEZ nevyužíval. Proto nebylo nutné tyto režimy
v rámci tohoto šetření dále analyzovat. 3.4. Režim Export Promotion Capital
Goods (dále jen „režim EPCGS“) a) Právní
základ (42) Podrobný popis režimu EPCGS je
uveden v kapitole 5 dokumentů FTP 04–09 a FTP 09–14
a v kapitole 5 příruček HOP I 04–09 a HOP I 09–14. b) Způsobilost (43) Pro tento režim jsou
způsobilí výrobci-vývozci a obchodníci-vývozci „vázaní“ na podpůrné
výrobce a poskytovatele služeb. c) Praktické
provádění (44) Pod podmínkou vývozní
povinnosti je společnosti dovoleno dovážet kapitálové zboží (nový i
použitý investiční majetek až 10 let starý) za sníženou celní sazbu. Za
tímto účelem vydává indická vláda po požádání a zaplacení poplatku licenci
EPCGS. Tento režim zajišťuje sníženou sazbu dovozního cla ve výši 5 %
použitelnou na veškeré kapitálové zboží dovezené v rámci tohoto režimu. Aby
byla splněna vývozní povinnost, musí být dovezené kapitálové zboží
během určitého období využito k výrobě určitého
množství zboží na vývoz. Při opatřeních FTP 09–14 mohou být výrobní
statky dováženy v rámci EPCGS při sazbě v nulové výši, avšak
v takovém případě je lhůta pro splnění vývozní
povinnosti kratší. (45) Držitel licence EPCGS
může také pořídit kapitálové zboží z domácích zdrojů.
V takovém případě může domácí výrobce kapitálového zboží
využít výhody bezcelního dovozu dílů nutných pro výrobu tohoto
kapitálového zboží. Alternativně může domácí výrobce požadovat výhodu
domnělého vývozu pro dodávky kapitálového zboží držiteli licence EPCGS. (46) Bylo zjištěno, že žadatel
tohoto režimu v období přezkumného šetření využíval. d) Závěry k režimu EPCGSS (47) Režim EPCGS poskytuje subvence
ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního
nařízení. Snížení cla představuje finanční příspěvek
indické vlády, neboť tato úleva snižuje příjmy indické vlády z cla,
které by bylo jinak splatné. Nadto poskytuje snížení cla vývozci výhodu,
protože ušetřením cla při dovozu se zvyšuje likvidita
společnosti. (48) Navíc EPCGS právně závisí
na vývozní výkonnosti, protože takové licence nelze získat bez závazku vyvážet.
Je proto považován za specifický a napadnutelný podle čl. 4 odst. 4
prvního pododstavce písm. a) základního nařízení. Žadatel tvrdil, že
subvence v rámci režimu EPCGS týkající se nákupu kapitálového zboží, u
něhož byla vývozní povinnost splněna již před začátkem
období přezkumného šetření, by nadále neměla být považována za
závislou na vývozní výkonnosti. Tyto subvence by proto neměly být
považovány za specifické a neměly by být vyrovnány. Toto tvrzení však musí
být odmítnuto. Je třeba zdůraznit, že samotná subvence byla závislá
na vývozní výkonnosti, tj. společnost by ji nezískala, kdyby
nepřijala určitou vývozní povinnost. (49) Režim EPCGS nelze považovat za
povolený režim navracení cla nebo režim navracení cla u náhradních vstupů
ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení.
Kapitálové zboží není zahrnuto do působnosti takových povolených
režimů, jak je uvedeno v příloze I písm. i) základního nařízení,
protože není spotřebován ve výrobě výrobků určených na
vývoz. e) Výpočet
výše subvence (50) Výše subvence byla
vypočtena v souladu s čl. 7 odst. 3 základního nařízení
rozložením nezaplaceného cla z dováženého kapitálového zboží na dobu
odpovídající běžné době amortizace takového kapitálového zboží v
dotčeném výrobním odvětví, tj. 18,93 roku. K této částce
byl připočten úrok, aby byla zohledněna úplná hodnota výhody v
čase. Za vhodnou pro tento účel byla považována komerční úroková
sazba pro úvěry v místní měně v Indii v období přezkumného
šetření. (51) V souladu s čl. 7 odst. 2
a 3 základního nařízení byla tato výše subvence přepočtena na
vývozní obrat v období přezkumného šetření jako příslušný
jmenovatel, neboť subvence závisí na vývozní výkonnosti. (52) Sazba subvence zjištěná
pro tento režim v období přezkumného šetření pro žadatele činí
0,6 %. 3.5. Režim „Focus Market Scheme“
(dále jen „FMS“) a) Právní
základ (53) Podrobný popis režimu FMS je
uveden v odstavcích 3.9.1 až 3.9.2.2 dokumentu FTP 04–09 a v odstavcích 3.14.1
až 3.14.3 dokumentu FTP 09–14 a v odstavcích 3.20 až 3.20.3 příručky
HOP I 04–09 a v odstavcích 3.8 až 3.8.2 příručky HOP I 09–14. b) Způsobilost (54) Pro tento režim jsou
způsobilí všichni výrobci-vývozci a obchodníci-vývozci. c) Praktické
provádění (55) Vývoz všech výrobků v
rámci tohoto režimu do zemí uvedených v dodatku 37 C) HOP I 04-09 a HOP I 09-14
má nárok na úvěry na clo rovnající se 2,5 % hodnoty FOB výrobků
vyvezených v rámci tohoto režimu. Na určitý typ vývozních činností,
např. na vývoz dováženého či překládaného zboží, domnělý
vývoz, vývoz služeb a vývozní obrat jednotek působících v rámci zvláštních
ekonomických zón/jednotek orientovaných na vývoz, se tento režim nevztahuje.
Nevztahuje se ani na určité typy výrobků, např. na diamanty,
vzácné kovy, rudy, obilí, cukr a ropné produkty. (56) Úvěry na clo v rámci FMS
jsou volně převoditelné a platné po dobu 24 měsíců ode dne
vydání příslušného osvědčení o nároku na úvěr. Mohou být
použity k zaplacení cla u následného dovozu jakéhokoliv vstupního materiálu
nebo zboží včetně investičního majetku. (57) Osvědčení o nároku
na úvěr se vydává v přístavu, ze kterého se vývoz realizuje, po
uskutečnění vývozu nebo po odeslání zboží. Pokud žadatel
předloží orgánům kopie všech příslušných vývozních
dokumentů (např. příkazu k vývozu, faktur, přepravních
dokladů, potvrzení banky o uskutečnění vývozu), nemůže
indická vláda poskytnutí úvěrů na clo nikterak ovlivnit. (58) Bylo zjištěno, že žadatel
tohoto režimu v období přezkumného šetření využíval. d) Závěry
k režimu FMS (59) FMS poskytuje subvence ve
smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního
nařízení. Úvěr na clo v rámci FMS je finančním
příspěvkem indické vlády, protože bude nakonec použit k vyrovnání
dovozního cla, a bude tak snižovat výnosy indické vlády z cla, které by bylo
jinak splatné. Kromě toho úvěr na clo v rámci FMS poskytuje
vývozci výhodu, protože zlepšuje jeho likviditu. (60) Kromě toho FMS
právně závisí na vývozní výkonnosti, a je proto považován za specifický a
napadnutelný podle čl. 4 odst. 4 prvního pododstavce písm. a) základního
nařízení. (61) Tento režim nelze považovat za
povolený režim navracení cla nebo režim navracení u náhradních vstupů
ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení.
Nevyhovuje přísným pravidlům uvedeným v příloze I písm. i),
příloze II (definice a pravidla pro navracení) a příloze
III (definice a pravidla pro navracení u náhradních vstupů)
základního nařízení. Vývozce nemá žádnou povinnost skutečně
spotřebovat bezcelně dovezené zboží ve výrobním procesu a částka
úvěru není vypočtena ve vztahu ke skutečně využitému
vstupnímu materiálu. Neexistuje režim nebo zavedený postup pro potvrzení, jaké
vstupní materiály jsou spotřebovány ve výrobním procesu vyváženého výrobku
nebo zda došlo k nadměrné platbě dovozního cla ve smyslu přílohy
I písm. i) a příloh II a III základního nařízení. Vývozce má nárok na
výhody FMS bez ohledu na to, zda vůbec nějaké vstupní materiály
doveze. Pro získání výhody stačí, aby vývozce prostě vyvezl zboží,
aniž by prokazoval, že byl dovezen nějaký vstupní materiál. Dokonce i
vývozci, kteří nakupují veškeré své vstupní materiály v místě a
nedovážejí žádné zboží, které lze použít jako vstupní materiál, mají nárok na
výhodu z FMS. Kromě toho může vývozce využít úvěry na clo
v rámci FMS k dovozu výrobních statků, ačkoliv výrobní statky
nespadají do působnosti povolených režimů navracení cla, jak je
uvedeno v příloze I písm. i) základního nařízení, protože nejsou
spotřebovány při výrobě vyvážených výrobků. e) Výpočet výše subvence (62) Výše napadnutelných subvencí
byla vypočtena na základě výhody, kterou získal příjemce a u
které bylo zjištěno, že v období přezkumného šetření byla
zaúčtována žadatelem na základě časového rozlišení jako
příjem ve stadiu vývozní transakce. V souladu s čl. 7 odst. 2 a
3 základního nařízení byla tato výše subvence (čitatel)
přepočtena na vývozní obrat v období přezkumného šetření
(jmenovatel), protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta
podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených
výrobků. (63) Sazba subvence zjištěná
pro tento režim v období přezkumného šetření pro žadatele činí
méně než 0,1 %. 3.6. Režim vývozních
úvěrů (dále jen „ECS“) (64) Bylo zjištěno, že žadatel
získal v období přezkumného šetření do 30. června 2011 výhodu
preferenčních úrokových sazeb pro své financování vývozu. Právní základ
pro tuto preferenční úrokovou sazbu je stanoven v rámcovém oběžníku
DBOD č. DIR.(Exp). BC 07/04.02.02/2009-10 (vývozní úvěr v cizí
měně a rupiích a služby pro vývozce) Indické centrální banky (ICB),
který je určen všem komerčním bankám v Indii. (65) Dne 1. července 2011 byly
podmínky režimu vývozních úvěrů upraveny v rámcovém oběžníku
DBOD č. DIR. (Exp).BC.04/04.02.002/2011-12. Upravené podmínky
nepřinesly žadateli žádné výhody. Podle čl. 15 odst. 1 základního
nařízení není proto tento režim vyrovnáván. 3.7. Režim osvobození od daně
z příjmu (dále jen „ITES“) (66) V průběhu
šetření bylo zjištěno, že žadatel v období přezkumného
šetření režim ITES nevyužíval. Proto nebylo nutné tento režim v rámci
tohoto šetření dále analyzovat. 3.8. Režim West Bengal Incentive
1999 (dále jen „WBIS 1999“) (67) Stát Západní Bengálsko
poskytuje způsobilým průmyslovým podnikům pobídky ve formě
výhod, včetně osvobození od daně z prodeje a centrální daně
z prodeje uložené na prodej hotových výrobků, aby podpořil rozvoj
průmyslu v ekonomicky zaostalých oblastech tohoto státu. a) Právní
základ (68) Podrobný popis tohoto režimu,
jak je použit vládou státu Západní Bengálsko, je stanoven v oznámení č.
580-CI/H ze dne 22. června 1999 ministerstva obchodu a průmyslu vlády
státu Západní Bengálsko. b) Způsobilost (69) Způsobilé pro využívání
výhod v rámci tohoto režimu jsou společnosti zřizující nový
průmyslový závod nebo provádějící rozsáhlé rozšíření již
existujícího průmyslového závodu v zaostalých oblastech. Existují však
kompletní seznamy nezpůsobilých výrobních odvětví (negativní seznam
výrobních odvětví), které společnostem působícím v určitých
hospodářských oblastech brání těchto pobídek využít. c) Praktické
provádění (70) V rámci tohoto režimu musí
společnosti investovat v zaostalých oblastech. Tyto oblasti, které
reprezentují určité teritoriální celky státu Západní Bengálsko, jsou
rozděleny podle svého ekonomického rozvoje do různých kategorií,
současně však existují rozvinuté oblasti, které jsou z využívání
pobídkových režimů vyloučeny. Hlavními kritérii pro zjištění
výše pobídek jsou velikost investice a oblast, ve které se podnik nachází nebo
bude nacházet. d) Závěr (71) Tento režim poskytuje subvence
ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního
nařízení. Tvoří finanční příspěvek vlády státu Západní
Bengálsko, neboť poskytnuté pobídky, v tomto případě
osvobození od daně z prodeje a centrální daně z prodeje uložené
na prodej hotových výrobků, snižují výnosy z daní, které by jinak
byly splatné. Kromě toho tyto pobídky poskytují společnosti výhody,
protože vylepšují její finanční situaci, neboť daň, která by
jinak byla splatná, se neplatí. (72) Tento režim je dále
regionálně specifický ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) a čl. 4
odst. 3 základního nařízení, protože je dostupný pouze jistým
společnostem, které investovaly v určitých vymezených územních
oblastech v působnosti dotčeného státu. Není dostupný
společnostem majícím sídlo mimo tyto oblasti a kromě toho se míra
výhody liší podle příslušné oblasti. (73) WBIS 1999 je proto
napadnutelný. e) Výpočet výše subvence (74) Výše subvence byla
vypočtena na základě částky daně z prodeje a centrální
daně z prodeje uložené na prodej hotových výrobků
běžně splatné v období přezkumného šetření, která však
podle tohoto režimu zůstala nezaplacena. V souladu s čl. 7 odst. 2
základního nařízení byla tato výše subvence (čitatel)
přepočtena na celkový prodej v období přezkumného
šetření (jmenovatel), neboť tato subvence není závislá na vývozu a
nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo
přepravených výrobků. Získaná sazba subvence činila 1,4 %. 3.9. Výše napadnutelných subvencí (75) Výše napadnutelných subvencí
stanovená v souladu s ustanoveními základního nařízení vyjádřená
podle hodnoty činí u žadatele 8,7 %. Tato výše subvencí je vyšší než
nepatrná podle čl. 14 odst. 5 základního nařízení. (76) Míry subvencování týkající se
žadatele zjištěné ve stávajícím řízení jsou následující: REŽIMY || DEPBS || EPCGS || FMS || WBIS || Celkem Dhunseri Tea & Petrochem || 6,7 % || 0,6 % || < 0,1 % || 1,4 % || 8,7 % (77) Má se tudíž za to, že podle
článku 19 základního nařízení byly v období přezkumného
šetření nadále poskytovány subvence. 3.10. Trvalá povaha
změněných okolností týkajících se subvencování (78) Podle čl. 19
odst. 4 základního nařízení se také posuzovalo, zda lze
změněné okolnosti přiměřeně považovat za
okolnosti trvalé povahy. (79) Bylo zjištěno, že v
období přezkumného šetření žadatel nadále požíval výhod v rámci
napadnutelného subvencování poskytovaného indickou vládou. Kromě toho je
sazba subvence zjištěná během tohoto přezkumu nižší než sazba
zjištěná během posledního přezkumného šetření. Bylo
rovněž zjištěno, že změny uváděné žadatelem, jak se uvádí
výše v 7. bodu odůvodnění, byly skutečně provedeny. Žadatel
skutečně v období přezkumného šetření režim EOU nevyužíval,
jak se uvádí výše v 41. bodu odůvodnění. (80) Bylo ale zjištěno, že
nejdůležitější režim využívaný žadatelem v období přezkumného
šetření (tj. DEBP) byl ukončen dne 30. září 2011 a v
současnosti žadatel využívá jiný režim, který v období přezkumného
šetření využíván nebyl (tj. navracení cla). Je proto zjevné, že situace v
období přezkumného šetření není trvalé povahy, neboť se mezitím
významně změnila. (81) Byl proto učiněn
závěr, že částečné prozatímní přezkumné šetření by
mělo být ukončeno beze změny platných vyrovnávacích
opatření. Žadatel a ostatní zúčastněné strany byli
informováni o skutečnostech a úvahách, na jejichž základě
bylo navrženo ukončení šetření. PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ: Článek 1 Částečný prozatímní přezkum
vyrovnávacích opatření vztahujících se na dovoz
polyethylentereftalátů v současnosti kódu KN 3907 60 20
a pocházejících mimo jiné z Indie se tímto ukončuje beze
změny platných opatření. Článek 2 Toto nařízení vstupuje v platnost prvním
dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Toto nařízení je závazné
v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských
státech. V Bruselu dne Za
Radu předseda [1] Úř. věst. L 188,
18.7.2009, s. 93. [2] Úř. věst. L 301,
30.11.2000, s. 1. [3] Úř. věst. L 266,
11.10.2005, s. 1. [4] Úř. věst. L 59,
27.2.2007, s. 34. [5] Úř. věst. L 340,
19.12.2008, s. 1. [6] Úř. věst. C 335,
11.12.2010, s. 7. [7] Úř. věst. L 301,
30.11.2000, s. 21. [8] Úř. věst. L 266,
11.10.2005, s. 10. [9] Úř. věst. L 343,
22.12.2009, s. 51. [10] Úř. věst. L 59, 27.2.2007,
s. 1. [11] Úř. věst. C 335,
11.12.2010, s. 6. [12] Úř. věst. L 266,
11.10.2005, s. 62. [13] Úř. věst. C 102, 2.4.2011,
s. 15. [14] Úř. věst. C 102, 2.4.2011,
s. 18.