52012DC0392

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Posílené partnerství Evropského výzkumného prostoru pro excelenci a růst

(Text s významem pro EHP)

1.           EVP v novém hospodářském a politickém kontextu

Zlepšení výkonnosti evropského výzkumu s cílem podpořit růst a vytváření pracovních příležitostí

Měnou nové ekonomiky jsou znalosti. Pro dosažení trvalého hospodářského oživení a k zajištění postavení Evropy ve vznikajícím světovém pořádku je tudíž zásadní výzkumná a inovační kapacita na špičkové světové úrovni založená na silné veřejné vědecké základně.

Přímé zahraniční investice do výzkumu a vývoje se v EU drží na dané úrovni, oproti klesající tendenci u celkových přímých zahraničních investic v Unii[1]. Ukazatele vědecké kvality, excelence a dopadu však ukazují oslabování postavení EU v celosvětovém kontextu a pokračující odliv vědeckých talentů.

Komise navrhla pro program Horizont 2020 navýšení rozpočtu EU na výzkum a vývoj na 80 miliard EUR a členské státy se zavázaly k cíli EU do roku 2020 investovat do výzkumu průměrně 3 % HDP Unie. Aby se však maximalizovala návratnost této investice, musí Evropa zvýšit efektivitu, účinnost a excelenci svého veřejného výzkumného systému.

Proto je Evropský výzkumný prostor (EVP) jádrem strategie Evropa 2020 a její stěžejní politiky Unie inovací[2] a proto Evropská rada vyzvala k tomu, aby byl EVP dokončen do roku 2014[3]. Cílem Unie inovací je zajistit, aby nové výrobky a služby založené na znalostech výrazně přispívaly k hospodářskému růstu a vytváření pracovních příležitostí; k tomu je však nezbytně nutná vědecká základna na skutečně světové úrovni.

Jedním z hlavních cílů EVP je rovněž omezit odlivu mozků, zejména ze slabších regionů, jakož i potlačit velké regionální rozdíly ve výkonnosti výzkumu a inovací, a dosáhnout prostřednictvím inteligentní specializace excelence v celé Unii.

Stejně jako v případě návrhu Komise na program Horizont 2020 musí být toto vše dosaženo za pomoci pravidel a postupů, které jsou z hlediska uživatele co možná nejjednodušší.

Definice EVP – otevření a propojení výzkumných systémů v EU

EVP je založen na 27 vnitrostátních výzkumných systémech členských států, které jsou financovány z vnitrostátních daňových příjmů. Ty zůstanou oddělené do té míry, pokud to prospívá EU a jednotlivým členským státům a umožňuje to Evropě zúročit její vědeckou, kulturní a zeměpisnou rozmanitost. Je nezbytné, aby členské státy a regiony v souladu s inteligentní specializaci budovaly vlastní výzkumné systémy založené na svých silných stránkách. Aby však bylo možné dosáhnout globálně konkurenceschopného EVP, díky němuž by Evropa hrála vedoucí úlohu při řešení zásadních výzev a k němuž by přispívaly všechny členské státy, musejí být vnitrostátní systémy vůči sobě navzájem i vůči světu otevřenější, propojenější a více interoperabilní.

Tím vznikne jak větší míra konkurence, tak větší míra spolupráce. Konkurence zajišťuje, že finanční prostředky jsou přidělovány nejlepším výzkumným pracovníkům a týmům, zatímco spolupráce umožňuje nejlepším mozkům spolupracovat na urychlení pokroku v řešení zásadních výzev (stárnutí populace, energetická bezpečnost, mobilita, zhoršování životního prostředí atd.) a brání zbytečnému zdvojování vnitrostátních investic do výzkumu a infrastruktury.

S ohledem na otevřené inovace a povahu vědy, která dnes stále více spočívá na spolupráci, představuje dokončení EVP zároveň uskutečnění „páté svobody“[4] – volného pohybu výzkumných pracovníků a vědeckých poznatků, mimo jiné i digitální cestou[5]. Následující definice EVP je založena na Lisabonské smlouvě[6] a závěrech Evropské rady: jednotný, světu otevřený výzkumný prostor založený na vnitřním trhu, ve kterém se výzkumní pracovníci, vědecké poznatky a technologie volně pohybují a jehož prostřednictvím Unie a její členské státy posilují své vědecké a technologické základny, svou konkurenceschopnost a schopnost společně řešit zásadní výzvy.

Priority EVP

Na základě analýzy silných a slabých stránek evropských výzkumných systémů[7] a s ohledem na obecný cíl vyvolat do roku 2014 trvalé výrazné změny ve výkonnosti a účinnosti evropského výzkumu jsou priority EVP následující:

· účinnější vnitrostátní výzkumné systémy – včetně zvýšení konkurence ve vnitrostátním rámci a neklesajících či zvyšujících se investic do výzkumu,

· optimální nadnárodní spolupráce a konkurence – určování a provádění společných výzkumných programů týkajících se zásadních výzev, zvyšování kvality prostřednictvím celoevropské otevřené konkurence a vybudování a efektivní provozování klíčových výzkumných infrastruktur na celoevropském základě,

· otevřený trh práce pro výzkumné pracovníky – aby se zajistilo odstranění překážek mobility výzkumných pracovníků, jejich odborná přípravu a atraktivní kariéra,

· rovnost žen a mužů a zohlednění této zásady v oblasti výzkumu – aby přestalo plýtvání talentem, které si nemůžeme dovolit, aby se diverzifikovaly pohledy a přístupy v oblasti výzkumu a podporovala se excelence,

· optimální pohyb vědeckých poznatků, přístup k nim a jejich předávání, mimo jiné i prostřednictvím digitálního EVP – aby byl všem zaručen přístup ke znalostem a jejich využívání.

Dokončení EVP přinese zlepšení efektivity, kvality a dopadu a také nové příležitosti pro všechny členské státy. Je to příležitost pro členské státy, které vykazují horší výsledky, aby převzaly odpovědnost za reformu svých výzkumných systémů, pokročily v procesu inteligentní specializace a napomohly zmenšení rozdílů v oblasti inovací. Budou mít podporu programu Horizont 2020 a strukturálních fondů.

Vnější rozměr je zásadní a nedílnou součástí EVP zasahující do všech oblastí. Budeme se jím zabývat později během roku 2012 v rámci zvláštního sdělení o strategickém přístupu k posílení a zdůraznění mezinárodní spolupráce EU v oblasti výzkumu a inovací.

Současná situace

EVP nezačíná od nuly. Od roku 2000 už EU, členské státy, další zúčastněné země a zúčastněné strany dosáhly značných pokroků.

Příklady pokroku v budování EVP

K EVP postupně přispělo několik rámcových programů prostřednictvím přímých[8] i nepřímých akcí, včetně významných iniciativ Komise:

· Evropská rada pro výzkum zahrnující celoevropskou soutěž pro excelenci v oblasti pokročilého výzkumu

· sítě ERA-NET pro koordinaci evropských, vnitrostátních a regionálních výzkumných programů (např. E-Rare koordinující přibližně polovinu výzkumu vzácných onemocnění v Evropě)

· iniciativy podle článku 185, které spojují evropské, vnitrostátní a regionální úsilí do jednotných evropských programů (např. metrologická iniciativa EMRP sdružující 44 % celoevropských zdrojů v oblasti nauky o měření)

· akce Marie Curie, které umožnily mobilitu více než 60 000 výzkumných pracovníků

Iniciativy členských států:

· Aktivity směřující ke koordinované politice v oblasti výzkumných infrastruktur, např. zřízení Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI), které přineslo vůbec první evropský plán postupu pro výzkumné infrastruktury[9], a dvě evropské výzkumné infrastruktury[10], kterým byl udělen status konsorcia evropské výzkumné infrastruktury (ERIC[11]), přičemž mnoho dalších již bylo zahájeno či je ve stádiu příprav[12]

· společné plánování[13] s cílem řešit zásadní výzvy, které získává na síle a politické podpoře – např. dohoda členských států z roku 2010 o obecných zásadách týkajících se rámcových podmínek společného plánování ve výzkumu[14] – zvláštním případem je Evropská aliance pro energetický výzkum, která má provádět celoevropské výzkumné programy v rámci plánu SET[15]

· evropské partnerství pro výzkumné pracovníky[16], které vede ve stále větším počtu institucí ke zlepšenému řízení profesního postupu výzkumných pracovníků – to podpořilo přijetí Komisí navrhované Evropské charty pro výzkumné pracovníky a Kodexu chování pro přijímání výzkumných pracovníků[17] (dále jen „charta a kodex“), které několik členských států provedlo do svých vnitrostátních předpisů a vytvořilo podpůrné rámce[18], a to s pozoruhodnými výsledky

· společná práce na předávání znalostí[19], která pomohla zajistit, že členské státy přijaly politiky zaměřené na šíření znalostí

Znalostní a inovační komunity Evropského inovačního a technologického institutu pomáhají vytvořit celoevropská partnerství pro výzkum, inovace a vzdělávání – ta se mají stát součástí programu Horizont 2020.

Pokrok však nebyl v rámci různých dimenzí EVP a členských států rozložen rovnoměrně. Zatímco například výzkumné infrastruktury těžily z kombinace strategické orgánu, plánu postupu a regulace, zavádění společného plánování je nadále pomalé a nebylo dosaženo ani optimální úrovně konkurence. Rozdíly mezi vyspělejšími a zaostávajícími členskými státy jsou dále zvláště patrné v oblasti šíření znalostí a podmínek a perspektivy profesního postupu výzkumných pracovníků.

2.           Pragmatický přístup k dokončení EVP do roku 2014 – odpovědnost a akce

Vzhledem k časovému omezení je nejúčinnějším a nejpragmatičtějším přístupem pro dodržení termínu v roce 2014 posílené partnerství EVP – partnerství hlubší, širší a efektivnější, než je tomu dnes – mezi členskými státy, Komisí a organizacemi zúčastněných stran v oblasti výzkumu[20]. To znamená, že je třeba doplnit primární partnerství EVP mezi členskými státy a Komisí tím, že se vhodně systematicky zapojí organizace zúčastněných stran, jako je Science Europe (která spojuje organizace financující a provádějící výzkum).

Tato jasně vyjádřená úloha organizací zúčastněných stran v oblasti výzkumu je nová a důležitá. Je v souladu s jejich přáními, reakcemi na veřejnou konzultaci EVP i opakovanými výzvami ze strany Rady[21]. Navazuje na předchozí iniciativy zúčastněných stran jako např. plán postupu EVP vypracovaný Evropskou vědeckou nadací (ESF) / Evropskou asociací vedoucích pracovníků organizací zabývajících se financováním výzkumu a výzkumem (EUROHORC)[22] a řadu neformálních trojstranných sympozií[23] zahrnujících vysoké představitele členských států, organizací financujících výzkum a Komise, která organizovala EUROHORC a posléze Science Europe.

Tento přístup se zaměřuje na hlavní priority, je založen na odpovědnosti a zaměřen na akci a klade všem stranám za úkol dosáhnout v rámci jejich možností konkrétních zlepšení výzkumného systému EU.

Reformy a akce, které mají být pro každou prioritu do roku 2014 provedeny, jsou uvedeny dále:

2.1.        Účinnější vnitrostátní výzkumné systémy

Aby bylo možné co nejlépe zhodnotit veřejné prostředky investované do výzkumu, je nezbytně nutná otevřená konkurence na vnitrostátní úrovni. Mezi osvědčené postupy, kterých by v tomto ohledu měly všechny členské státy dosáhnout, patří:

· přidělování finančních prostředků prostřednictvím otevřených výzev k předkládání návrhů, které hodnotí panely složené z nezávislých domácích a zahraničních odborníků (vzájemné hodnocení, peer review[24]) – to podněcuje výzkumné pracovníky, aby dosáhli úrovně výkonnosti srovnatelné s mezinárodní konkurencí,

· posuzování kvality výzkumných organizací a týmů a hodnocení jejich výsledků jako základ rozhodování o financování institucí – část takového posouzení může tvořit vzájemné hodnocení a v dlouhodobém horizontu může vést k organizačním změnám.

Těmto dvěma přístupům je možné přikládat různou váhu, měly by však být jádrem rozhodování o financování výzkumu ve všech členských státech, abychom překonali rozdíly ve výkonnosti v různých státech EU.

Členské státy se vyzývají, aby:

· zavedly nebo posílily konkurenční financování na základě výzev k předkládání návrhů a institucionálního hodnocení jakožto hlavní způsoby přidělování veřejných financí na výzkum a inovace a aby v případě potřeby zavedly legislativní reformy

· zajistily, aby všechny veřejné orgány odpovědné za přidělování prostředků na výzkum uplatňovaly hlavní zásady mezinárodního vzájemného hodnocení (peer review)

Komise bude:

· podporovat vzájemné učení a výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy týkající se odstraňování vnitrostátních právních a jiných překážek EVP u priorit uvedených v tomto sdělení

· v souladu s cíli politiky soudržnosti prostřednictvím platformy pro inteligentní specializaci podporovat členské státy a regiony při využívání strukturálních fondů k rozvoji výzkumné kapacity a strategií inteligentní specializace, včetně podpory společných výzkumných programů

· podporovat pracovní místa EVP, jejichž cílem je podpořit strukturální změny v institucích a zvýšit tak kvalitu jejich výzkumu na mezinárodní úroveň excelence

2.2.        Optimální nadnárodní spolupráce a konkurence

Společné řešení zásadních výzev

EU musí neodkladně a soudržně jednat, aby dosáhla úrovně úsilí a dopadu, jež jsou třeba k řešení zásadních výzev s omezenými veřejnými prostředky, které má výzkum k dispozici. Ve strategických výzkumných programech vyvinutých v rámci iniciativ společného plánování jsou uvedeny závazky členských států řešit zásadní výzvy, jak k tomu vyzývalo Lundské prohlášení z roku 2009[25] a Rada[26]. Společné plánování má rovněž potenciál lépe ukotvit spolupráci s mezinárodními partnery. Provádění těchto závazků však stále zaostává. Podstatou je umožnit nadnárodní výzkum a inovace tím, že se využije součinnosti mezi vnitrostátními a mezinárodními programy, přičemž se ovšem nevyužije přeshraniční financování jako takové, ale na úrovni EU se strategicky sladí různé vnitrostátní i jiné zdroje financí. Míra souladu je v současné době příliš nízká, než aby měla pro velké a složité výzvy vážný význam[27]. To je zčásti způsobeno rozdíly ve vnitrostátních pravidlech financování a výběru, ale je to rovněž otázka politické vůle.

Je třeba vytvořit podmínky k tomu, aby mohly všechny členské státy těžit z posílené přeshraniční spolupráce a konkurence prostřednictvím:

– vymezení společných priorit a společných výzkumných programů na základě iniciativ společného plánování a vstupů ze strategických prospektivních činností,

– provádění společných výzkumných programů pokud možno pomocí společných či alespoň synchronizovaných výzev mezi členskými státy založených na společných mezinárodních vzájemných hodnoceních (peer review), která vedou u všech návrhů ke srovnatelným výsledkům. Tím by se zajistila celoevropská konkurence, jejíž přínosy již členské státy všeobecně uznávají (téměř všechny se často účastní společných výzev ERA-NET a některé se právě proto rozhodly přidělovat vnitrostátní finanční prostředky výzkumným pracovníkům na rezervním seznamu ERV). Rovněž by se tak určily silné a slabé stránky států EU v jednotlivých oblastech, což by pomohlo členských státům v rozhodování, na co se mají specializovat,

– společné provádění a/nebo financování výzev k předkládání návrhů a projektů na základě dosavadních zkušeností a ustanovení o partnerství v rámci veřejného sektoru v programu Horizont 2020. K tomu je třeba, aby byla vnitrostátní pravidla pro financování uvedena do souladu a aby se přiblížila podobě společných evropských norem.

Kde je to náležité a vhodné, měly by se společné výzkumné programy provádět ve spolupráci se třetími zeměmi.

Členské státy se vyzývají, aby:

· zvýšily úsilí provádět společné výzkumné programy zaměřené na zásadní výzvy, sdílely informace o činnostech v dohodnutých prioritních oblastech a zajistily, aby v těchto oblastech byly přiděleny a na evropské úrovni strategicky sladěny odpovídající vnitrostátní finanční prostředky a aby se provádělo společné hodnocení ex post

· zajistily vzájemné uznávání hodnocení, která odpovídají mezinárodním normám peer review, jako základ pro vnitrostátní rozhodování o financování

· odstranily právní a jiné překážky pro přeshraniční interoperabilitu vnitrostátních programů a umožnily tak společné financování akcí včetně případné spolupráce se třetími zeměmi

Organizace zúčastněných stran v oblasti výzkumu se vyzývají, aby:

· se dohodly na společných zásadách financování – způsobilé náklady, podávání zpráv atd., aby vnitrostátní výzkumné programy byly kompatibilní, interoperabilní (přeshraničně) a pro výzkumné pracovníky jednodušší

· dále rozvíjely a využívaly modely pro přeshraniční spolupráci jako Lead-Agency, Money-Follows-Cooperation Line, Money-Follows-Researcher a další

· prosazovaly využití synchronizovaných výzev a pokud možno také jednotného společného mezinárodního vzájemného hodnocení (peer review) návrhů jako základu pro rozhodování o financování

Komise bude:

· v souladu se sdělením o partnerství v oblasti výzkumu a inovací[28] sledovat partnerství v rámci veřejného sektoru týkající se zásadních výzev, stimulovat je a účastnit se jich s cílem podporovat příspěvky členských států a zajistit těsnou koordinaci s příslušnými činnostmi v rámci programu Horizont 2020

· na základě informací, které poskytly členské státy, sledovat činnosti v dohodnutých prioritních oblastech s cílem určit silné a slabé stránky, nedostatky a zdvojování

· podporovat členské státy a organizace financující výzkum při provádění společných mezinárodních vzájemných hodnocení (peer review) a při stanovení společných norem financování – např. prostřednictvím známky EVP, která označuje osvědčené postupy v přeshraniční výzkumné činnosti

Efektivní investice do výzkumných infrastruktur a jejich účinné využití

Špičkový výzkum závisí na zařízeních a výzkumných infrastrukturách na světové úrovni, včetně elektronických infrastruktur založených na informačních a komunikačních technologiích. Takové výzkumné infrastruktury přitahují talenty a podněcují inovace a obchodní příležitosti. Zejména elektronické infrastruktury pak umožňují stále rozšířenější spolupráci na výzkumu náročném na objem dat prováděném geograficky vzdálenými týmy – tzv. eScience. K hlavním úkolům patří zajistit vnitrostátní závazky k provádění plánu ESFRI, dosáhnout maximálního poměru mezi kvalitou a cenou u investic na všech úrovních, překonat překážky pro výstavbu a provoz a zajistit výzkumným pracovníkům v celé Evropě otevřený přístup k výzkumným infrastrukturám. Unie inovací obsahuje závazek dokončit nebo zahájit do roku 2015 budování 60 % výzkumných infrastruktur označených v plánu ESFRI jako prioritní, které jsou v celoevropském zájmu. K tomu jsou třeba investice překračující možnosti jednotlivých zemí – proto je nezbytné společné využívání regionálních, vnitrostátních a unijních finančních prostředků, zejména pro infrastruktury ERIC, včetně decentralizovaných zařízení, která vyžadují účast co největšího počtu zemí s vnitrostátními a regionální kapacitami na světové úrovni.

Mnoho nových evropských výzkumných infrastruktur také využívá výhod zahraničního partnerství či jsou evropskými pobočkami celosvětových sítí. Je zásadní zajistit kontrolu nákladů a řízení globálních projektů. Těmito otázkami se zabývá skupina dvaceti největších světových ekonomik (G20) s aktivní účastí Komise.

Členské státy se vyzývají, aby: · potvrdily finanční závazky týkající se budování a provozování výzkumných infrastruktur ESFRI i světových, vnitrostátních a regionálních infrastruktur v celoevropském zájmu, zejména v rámci vypracovávání vnitrostátních plánů postupu a budoucích programů strukturálních fondů · odstranily právní a jiné překážky přeshraničního přístupu k výzkumným infrastrukturám Komise bude: · prostřednictvím programu Horizont 2020 podporovat přístup k infrastrukturám, jakož i probíhající celkovou integraci výzkumných infrastruktur EU, a zejména těch se statutem ERIC · podporovat členské státy, aby propojovaly plány pro výzkumné infrastruktury s plánem postupu ESFRI a se strategiemi pro inteligentní specializaci v rámci výzkumných a inovačních programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů, a tak posílily schopnost znevýhodněných regionů poskytovat zázemí infrastrukturám v celoevropském a mezinárodním zájmu a podílet se na nich · podporovat programy odborné přípravy pro řízení takových infrastruktur · vyvíjet ve spolupráci s ESFRI, e-IRG[29] a dalšími zúčastněnými stranami chartu upravující přístup, kterou se stanoví společné normy a harmonizovaná pravidla přístupu a podmínky využívání výzkumných infrastruktur · pracovat s ESFRI na stanovení priorit pro provádění plánu postupu a poskytovat členským státům poradenství a pokyny ohledně překonávání právních, finančních či technických překážek v jeho provádění · určovat společně s ESFRI, e-IRG a dalšími zúčastněnými stranami společné zásady hodnocení, kritéria posouzení dopadu a kontrolní nástroje, které lze uplatnit u regionálních, vnitrostátních i evropských programů a pomoci tak spojovat finanční prostředky z různých zdrojů · pracovat s e-IRG s cílem podpořit sladění unijních a vnitrostátních přístupů k rozvoji a využívání e-infrastruktur

2.3.        Otevřený trh práce pro výzkumné pracovníky

Mobilita výzkumných pracovníků[30] přispívá k excelenci, avšak v cestě skutečného evropského trhu práce v oblasti výzkumu stojí několik překážek[31]. K těm nejvýznamnějším patří chybějící transparentní a otevřené přijímání pracovníků založené na zásluhách[32], kvůli čemuž je kariéra v oblasti výzkumu méně atraktivní a brzdí se mobilita, rovnost žen a mužů i výkonnost výzkumu.

Mobilitu by usnadnilo poskytnutí přístupu k vnitrostátním grantům pro osoby s jinou státní příslušností nebo nerezidenty a jejich přenosnost přes hranice států[33]. V některých případech tomu brání právní a administrativní překážky. Iniciativy jako „Money Follows Researcher“[34] ukazují, jak lze tyto překážky odstranit a jak mohou členské státy a výzkumné organizace zorganizovat přístup k vnitrostátním grantům a jejich přenositelnost, přičemž jednají v zájmu všech stran.

K dalším překážkám se řadí politiky lidských zdrojů, které vedou ke špatným kariérním vyhlídkám pro mladé vědce, nedostatečné uplatňování rovnosti žen a mužů, překážky v oblasti sociálního zabezpečení a nedostatečná mobilita mezi akademickou a podnikatelskou sférou, v důsledku čehož má pouze jeden ze šesti výzkumných pracovníků z akademické obce zkušenosti v soukromém sektoru[35]. Přetrvávají také překážky ve spravedlivém uznávání akademických diplomů.

Členské státy se vyzývají, aby: · odstranily právní a jiné překážky pro uplatnění otevřeného a transparentního přijímání pracovníků založeného na zásluhách · odstranily právní a jiné překážky bránící přeshraničnímu přístupu k vnitrostátním grantům a jejich přenositelnosti · podporovaly provádění prohlášení o závazku[36] s cílem poskytovat výzkumným pracovníkům koordinované personalizované informace a služby prostřednictvím celoevropské sítě EURAXESS[37] · podporovaly zřízení a vedení strukturovaných inovativních programů pro doktorská studia s uplatněním zásad pro inovativní doktorské programy[38] · vytvořily podpůrný rámec[39] pro provádění strategie lidských zdrojů pro výzkumné pracovníky zahrnující chartu a kodex[40] Organizace zúčastněných stran v oblasti výzkumu se vyzývají, aby: · uveřejňovaly všechna volná místa na portálu pracovních příležitostí EURAXESS s využitím společných profilů stanovených v evropském rámci pro profesní dráhu výzkumných pracovníků[41] · obsazovaly volná místa ve výzkumu v souladu s otevřenými a transparentními postupy přijímání založenými na zásluhách, které by odpovídaly úrovni obsazovaného místa podle základních zásad charty a kodexu a zahrnovaly i uchazeče ze třetích zemí · rozvíjely strategie pro podporu kariérního postupu výzkumných pracovníků v souladu se strategií lidských zdrojů pro výzkumné pracovníky · určily a prováděly zásady dostupnosti a přenositelnosti vnitrostátních grantů · poskytovaly strukturované doktorské programy na základě zásad pro inovativní doktorské programy · vytvořily a prováděly strukturované programy s cílem zvýšit mobilitu mezi průmyslovou a akademickou sférou[42] · Komise bude: · posilovat spolupráci a koordinaci v rámci sítě EURAXESS, aby se stala pro výzkumné pracovníky prostředkem, jak získat individuálně přizpůsobenou pomoc · podporovat ustanovení evropského akreditačního mechanismu založeného na chartě a kodexu pro řízení lidských zdrojů na vysokých školách a ve výzkumných institucích financovaných z veřejných prostředků · podporovat práci skupiny „průkopnických“ zemí s cílem dosáhnout automatického uznávání srovnatelných titulů[43] · přijímat iniciativy k odstranění překážek v sociálním zabezpečení pro výzkumné pracovníky v EU a dále usnadňovat vstup a pobyt výzkumných pracovníků ze třetích zemí pomocí: – sdělení, které vyjasní pravidla EU týkající se koordinace systémů sociálního zabezpečení pro skupiny pracovníků s vysokou úrovní mobility v rámci EU včetně výzkumných pracovníků – obnovení práce na směrnici o přenositelnosti důchodů, která stanoví minimální normy pro nabytí a udržení doplňkových důchodových práv[44] – podpory zúčastněným stranám při vytváření celoevropského doplňkového penzijního fondu či fondů pro výzkumné pracovníky, – přezkumu směrnice 2005/71/ES o zvláštním postupu při přijímání státních příslušníků třetích zemí pro účely vědeckého výzkumu.

2.4.        Rovnost žen a mužů a zohlednění této zásady v oblasti výzkumu

Navzdory vnitrostátním i evropským strategiím v oblasti rovnosti žen a mužů evropský výzkum stále trpí důsledky značných ztrát a neúčinného využívání vysoce kvalifikovaných žen. Roční nárůst počtu výzkumných pracovnic je méně než poloviční ve srovnání s ročním počtem vysokoškolských absolventek programů Ph.D. a stále je příliš málo žen ve vedoucích funkcích nebo těch, které se podílejí na rozhodování. V roce 2005 Rada stanovila cíl, podle nějž mělo být ve vedoucích pozicích špičkového výzkumu ve veřejném sektoru 25 % žen, avšak v roce 2009 vedly ženy pouze 13 % institucí vysokoškolského vzdělávání[45]. Příliš omezené zůstává nadále i začlenění dimenze rovnosti žen a mužů do navrhování, hodnocení a provádění výzkumu.

Hlavním úkolem je zlepšení ve všech těchto bodech, abychom dosáhli zvýšení kvality a významu výzkumu. Komise se již zavázala zajistit 40% zastoupení méně zastoupeného pohlaví ve všech svých expertních skupinách, panelech a výborech a tento závazek bude uplatňovat zejména v rámci programu Horizont 2020.

Členské státy se vyzývají, aby: · vytvořily právní a politické prostředí a poskytovaly pobídky pro: – odstranění právních a jiných překážek pro přijímání, udržení a kariérní postup výzkumných pracovnic v plném souladu s právními předpisy EU o rovnosti žen a mužů[46], – řešení nerovnováhy mezi muži a ženami v rozhodovacích procesech, – posílení dimenze rovnosti žen a mužů v rámci výzkumných programů · vstupovaly do partnerství s agenturami pro financování, výzkumnými organizacemi a vysokými školami s cílem posílit kulturní a institucionální změny týkající se rovnosti žen a mužů – charty, dohody o plánovaném výkonu, ocenění · zajistily alespoň 40% zastoupení méně zastoupeného pohlaví ve výborech, které hrají roli v přijímání pracovníků / kariérním postupu a ve vytváření a hodnocení výzkumných programů Organizace zúčastněných stran v oblasti výzkumu se vyzývají, aby: · prováděly institucionální změny týkající se řízení lidských zdrojů, financování, rozhodování a výzkumných programů prostřednictvím plánů pro rovnost žen a mužů, jejichž cílem je: – provádět posouzení dopadů / audity postupů a zvyklostí, které by odhalily předsudky založené na pohlaví, – provádět inovační strategie s cílem případné předsudky napravit, – stanovit cíle a sledovat pokrok prostřednictvím ukazatelů Komise bude: · podporovat rovnost žen a mužů a začlenění této dimenze do programů a projektů Horizont 2020 od jejich počátku přes průběh až po hodnocení, a to mimo jiné využíváním pobídek · v roce 2013 předkládat doporučení členským státům obsahující společné pokyny o institucionálních změnách na podporu rovnosti žen a mužů na vysokých školách a ve výzkumných institucích

2.5.        Optimální pohyb vědeckých poznatků, přístup k nim a jejich předávání

Výzkum a inovace těží z toho, když vědci, výzkumné instituce, podniky a občané mají přístup k stávajícím vědeckým poznatkům, sdílejí a využívají je a mohou včas vyjádřit svá očekávání nebo obavy ohledně těchto činností. Vzhledem k nerovnoměrnému pokroku politik členských států v této oblasti je jedním z hlavních úkolů všeobecně zavést otevřený přístup – tj. bezplatný internetový přístup k vědeckým publikacím a údajům financovaným z veřejných prostředků a jejich volné využívání. Obecněji je pro zvýšení hospodářského dopadu výzkumu třeba podporovat otevřené inovace, propojení výzkumu, podnikání a vzdělávání („trojúhelník znalostí“) jako prostřednictvím Evropského technologického institutu (ETI), a zejména pak předávání poznatků mezi veřejnými výzkumnými institucemi a soukromým sektorem při respektování práv duševního vlastnictví. Jelikož se k vytváření a předávání znalostí většinou využívají digitální prostředky, je rovněž třeba odstranit veškeré překážky zabraňující bezproblémovému internetového přístupu k digitálním výzkumným službám pro spolupráci, využívání výpočetní techniky a získávání vědeckých informací (e-Science) a k elektronickým infrastrukturám, a to prostřednictvím podpory digitálního EVP. Různé typy předávání a šíření znalostí a přístupu k nim by měly být uvážlivě začleněny rovněž do výzkumné spolupráce s třetími zeměmi.

Členské státy se vyzývají, aby: · definovaly a koordinovaly své politiky v oblasti přístupu k vědeckým informacím a jejich uchování[47] · zajistily, aby veřejný výzkum přispíval k otevřeným inovacím, a podporovaly předávání znalostí mezi veřejným a soukromým sektorem prostřednictvím vnitrostátních strategií pro předávání znalostí · sladily politiky přístupu a využívání týkající se výzkumných a vzdělávacích elektronických infrastruktur a souvisejících digitálních služeb pro výzkum a umožnily různé typy sdružování partnerů z veřejného a soukromého sektoru · přijaly a prováděly vnitrostátní strategie elektronické identity pro výzkumné pracovníky, které jim poskytnou nadnárodní přístup k digitálním výzkumným službám Organizace zúčastněných stran v oblasti výzkumu se vyzývají, aby: · přijímaly a prováděly opatření týkající se otevřeného přístupu k publikacím a údajům, které vznikly v rámci výzkumu financovaného z veřejných prostředků · zavedly a podporovaly používání elektronické identity a digitálních výzkumných služeb · zajistily optimální součinnost a propojení a strategická partnerství mezi akademickou sférou a průmyslem a vymezily společné kooperativní výzkumné programy pro co největší využití výsledků výzkumu · zlepšily uznávání a profesionalizaci činností souvisejících s předáváním znalostí a posílily roli středisek pro předávání znalostí Komise bude: · vytvářet otevřený přístup k vědeckým publikacím jakožto všeobecné pravidlo pro všechny projekty financované EU v programu Horizont 2020. V oblasti výzkumných údajů pracovat na pružném přístupu, který by zohlednil různé vědecké oblasti a zájmy podnikatelského sektoru · nadále financovat projekty týkající se otevřeného přístupu · přijímat sdělení a doporučení pro členské státy o přístupu k vědeckým informacím a jejich uchovávání v digitálním věku · navrhovat plán pro rozvoj elektronické infrastruktury s cílem podpořit e-Science prostřednictvím otevřeného přístupu k výzkumným nástrojům a zdrojům · podporovat činnosti, které zvyšují povědomí zúčastněných stran o otevřeném přístupu a e-Science · pomocí hodnocení stávajících iniciativ vytvářet komplexní politiku přístupu k otevřeným inovacím a předávání znalostí a konzultovat ji se zúčastněnými stranami · spolupracovat se zúčastněnými stranami na vývoji souboru vzorových dohod o konsorciích, které by zlepšily předávání znalostí · podporovat fórum členských států pro pravidelné informování a podávání zpráv o vnitrostátním vývoji v oblasti poskytování, zavádění a používání digitálních výzkumných služeb

3.           Podmínky úspěchu – politická vůle, odpovědnost, způsoby realizace a transparentnost

Členské státy – hlavní aktéři

Členské státy musí především provést nezbytné vnitrostátní reformy a vytvořit podmínky nutné pro dokončení EVP. Musí také podporovat provádění těchto reforem tím, že usnadní činnosti, za něž jsou odpovědné organizace financující a provádějící výzkum. Optimální provádění bude vyžadovat pracovní struktury a procesy jak trvalého charakteru, tak vytvořené ad hoc, a na nejvyšší úrovni také řízení Radou[48]. Toho lze zčásti dosáhnout přizpůsobením stávajících výborů a skupin EVP, jako je Výbor pro EVP, hlavní poradní orgán Rady a Komise pro politickou strategii EVP, jehož mandát má být revidován do konce roku 2012[49]. Členské státy musí rovněž hrát roli při sledování a hodnocení pokroku a při podpoře politického vedení v rámci každoročního cyklu evropského semestru.

Zúčastněné strany v oblasti výzkumu – rychlejší provádění

Organizace zúčastněných stran v oblasti výzkumu by měly v mezích svých možností a oblastí působnosti, které jim stanoví vnitrostátní orgány, převzít odpovědnost za činnosti EVP, které se jich dotýkají. Příslušné organizace zúčastněných stran v oblasti výzkumu budou vyzvány, aby s komisařkou podepsaly společné prohlášení vyjadřující v obecné rovině jejich ochotu spolupracovat na dokončení EVP. Měly by rovněž v memorandu o porozumění podepsaném společně s Komisí nebo v jednostranném prohlášení stanovit konkrétní činnosti EVP, jež budou provádět, jejich termíny, výstupy, veřejné zprávy o pokroku atd. a informovat své příslušné vnitrostátní orgány a jiné partnery.

Komise – posílená podpora

Komise provede výše uvedené činnosti, za které má odpovědnost, a v ostatních činnostech bude podporovat členské státy a organizace zúčastněných stran. Zajistí, aby program Horizont 2020 napomohl dotvoření a fungování EVP od roku 2014, a bude podporovat činnosti týkající se kariérního postupu a mobility výzkumných pracovníků, rovnosti žen a mužů, přeshraniční spolupráce, otevřeného přístupu, předávání znalostí a infrastruktur, které jsou v souladu s EVP. Zajistí inkluzivní rozvoj politiky EVP podporou strukturovaného dialogu s organizacemi zúčastněných stran v oblasti výzkumu a příslušnými subjekty občanské společnosti – např. v podobě specializované platformy zúčastněných stran.

Transparentní sledování

Přístup posíleného partnerství popsaný v tomto sdělení nenahrazuje právní předpisy ani jím není dotčeno právo Komise předkládat legislativní návrhy na základě nových ustanovení Smlouvy o fungování EU týkajících se EVP. Komise proto vytvoří spolehlivý kontrolní mechanismus EVP založený na ukazatelích[50] týkajících se všech činností, který bude sledovat reformy politik EVP a jejich provádění, s cílem poskytovat Radě, Evropskému parlamentu i vědecké obci transparentní údaje a rovněž jako základ pro svá příští rozhodnutí. Komise stanoví výchozí situaci roku 2012 s použitím oficiálních statistik a výsledků studií/průzkumů. První výroční zpráva o pokroku EVP v roce 2013, která bude předložena Radě a Evropskému parlamentu, bude tuto výchozí situaci porovnávat s činnostmi ohlášenými členskými státy v návaznosti na toto sdělení. Od roku 2014 bude Radě a Evropskému parlamentu předáváno úplné hodnocení pokroku. Pokud bude pokrok nedostatečný, budou zváženy různé možnosti včetně legislativních, které budou založeny na nových ustanoveních Smlouvy o fungování Evropské unie uvedených v připojeném posouzení dopadů. Sledování bude probíhat v úzkém sepjetí s evropským semestrem a v souladu s jinými relevantními kontrolními činnostmi – např. pro Unii inovací a Horizont 2020.

[1]               „Internationalisation of business investments in R&D and analysis of their economic impact“ (Internacionalizace podnikatelských investic do výzkumu a vývoje a analýza jejich hospodářského dopadu), připravovaná studie pro GŘ pro výzkum a inovace Komise.

[2]               KOM(2010) 546.

[3]               „Evropa potřebuje jednotný výzkumný prostor, aby přilákala talenty a investice. Zbývající nedostatky proto musí být rychle vyřešeny a Evropský výzkumný prostor dokončen do roku 2014, abychom vytvořili skutečný jednotný trh znalostí, výzkumu a inovací“ – závěry Evropské rady z února 2011 a z března 2012.

[4]               Závěry předsednictví Evropské rady 7652/1/08 z března 2008.

[5]               Tj. bezproblémově fungující internetový prostor pro pohyb znalostí a technologií – „digitální EVP“

[6]               Viz článek 179 Smlouvy o fungování Evropské unie.

[7]               Viz hodnocení dopadu ex ante, výsledky veřejné konzultace EVP na http://ec.europa.eu/research/era/ a stanovisko výboru pro Evropský výzkumný prostor 1215/11 z prosince 2011.

[8]               Vědecká podpora Společného výzkumného střediska (JRC) pro politiku EU.

[9]               http://ec.europa.eu/research/infrastructures/pdf/esfri-strategy_report_and_roadmap.pdf.

[10]             Průzkum o zdraví, stárnutí a odchodu do důchodu v Evropě na http://www.share-project.org/ a Společná infrastruktura jazykových zdrojů a technologií na http://www.clarin.eu/external/ (v březnu 2012 požádal o status ERIC také Evropský průzkum společenských věd).

[11]             http://ec.europa.eu/research/infrastructures/index_en.cfm?pg=eric.

[12]             V současné době se provádí deset ze 48 projektů plánu postupu ESFRI, např. v loňském roce byly zahájeny tři výzkumné infrastruktury v oblasti biologických věd – Analysis and Experimentation on Ecosystems (ANAEE), Systems Biology-Europe (ISBE) a EU Microbial Resource Research Infrastructure (MIRRI) (http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=IP/11/522), zatímco dalších 16 by mohlo začít do konce roku 2012 (http://ec.europa.eu/research/infrastructures/index_en.cfm?pg=preparatory_phase_projects).

[13]             KOM(2008) 468; viz též portál společného plánování: http://ec.europa.eu/research/era/areas/programming/joint_programming_en.htm.

[14]             http://ec.europa.eu/research/ERA/docs/en/voluntary_guidelines.pdf, což bylo přivítáno závěry Rady 17166/10 z listopadu 2010.

[15]             www.eera-set.eu; KOM(2007) 723.

[16]             KOM(2008) 317 a závěry Rady 13671/08 ze září 2008.

[17]             Doporučení Evropské komise členským státům K(2005) 576 – charta stanoví rámec pro řízení profesního postupu výzkumných pracovníků; kodex podporuje otevřené a transparentní přijímání a hodnocení pracovníků.

[18]             Např. přezkum provádění strategie po třech letech u konkordátu ve Spojeném království (http://www.vitae.ac.uk/), březen 2012.

[19]             Založeno na doporučení Komise o řízení duševního vlastnictví při činnostech předávání znalostí a o kodexu správné praxe pro univerzity a veřejné výzkumné organizace, K(2008) 1329.

[20]             Federativní a zastupující orgány veřejných i soukromých účastníků výzkumu (zahrnující výzkumné pracovníky, vysoké školy, organizace zajišťující jejich financování a provoz) a jejich členové.

[21]             Závěry Rady 10231/08 z května 2008, 16767/08 z prosince 2008, 9956/09 z května 2009; usnesení Rady 17159/09 z prosince 2009, 10255/10 z května 2010.

[22]             2009 ESF/EUROHORC „Vision on a Globally Competitive ERA and their Road Map for Actions“ (Vize globálně konkurenceschopného EVP a plán postupu akce).

[23]             Lisabon 2009, Curych 2010, Tartu 2011, Bled 2012.

[24]             Základní zásady stanovené v „dobrovolných pokynech pro rámcové podmínky společného plánování ve výzkumu“, Výbor pro EVP (ERAC) – Skupina na vysoké úrovni pro společné plánování (GPC), 2010.

[25]             http://www.se2009.eu/polopoly_fs/1.8460!menu/standard/file/lund_declaration_final_version_9_july.pdf, k němuž se na konferenci švédského předsednictví Nový svět, nová řešení v červenci 2009 přihlásilo 350 výzkumných pracovníků, investorů, zástupci podnikatelského sektoru a politiků a který Rada vzala na vědomí – http://ue.eu.int/ueDocs/cms_Data/docs/pressData/en/intm/110310.pdf.

[26]             Závěry Rady 16127/09 z prosince 2009.

[27]             Nadnárodní finanční prostředky činily v roce 2010 pouze 0,8 % státních rozpočtových výdajů a dotací na výzkum a vývoj (GBAORD).

[28]             KOM(2011) 572.

[29]             e-Infrastructure Reflection Group (reflexní skupina pro elektronické infrastruktury), www.e-irg.eu.

[30]             V uplynulých třech letech pracovalo v zahraničí alespoň po dobu tří měsíců zhruba 30 % výzkumných pracovníků EU (EK, 2010).

[31]             Viz též evropský plán modernizace vysokoškolského vzdělávání KOM(2011) 567.

[32]             Odborná skupina Komise pro povolání výzkumného pracovníka 2012.

[33]             Zpráva Řídící skupiny pro lidské zdroje a mobilitu (SGHRM) EVP o přístupu ke grantům a jejich přenositelnosti 2012.

[34]             2009 ESF/EUROHORC „Vision on a Globally Competitive ERA and their Road Map for Actions“ (Vize globálně konkurenceschopného EVP a plán postupu akce).

[35]             Zpráva SGHRM EVP o profesním rozvoji výzkumných pracovníků 2012.

[36]             Tímto prohlášením členové sítě EURAXESS potvrzují cíle EURAXESS.

[37]             Ta propojuje čtyři činnosti (zaměstnanost, služby, práva a spojení) zaměřené na kariérní postup a mobilitu výzkumných pracovníků, http://ec.europa.eu/euraxess.

[38]             KOM(2011) 567; závěry Rady 126375 z listopadu 2011.

[39]             Zpráva SGHRM EVP o otázkách lidských zdrojů 2012.

[40]             http://ec.europa.eu/euraxess/index.cfm/rights/strategy4Researcher.

[41]             http://ec.europa.eu/euraxess/pdf/research_policies/Towards_a_European_Framework_for_Research_Careers_final.pdf.

[42]             Podobného druhu jako program Marie Curie „Industry-Academic Pathways and Partnerships“ a jeho budoucí nástupce v rámci programu Horizont 2020.

[43]             http://www.ehea.info/Uploads/(1)/Bucharest%20Communique%202012.pdf.

[44]             KOM(2012) 55.

[45]             SHE Figures 2009.

[46]             Viz směrnice 2006/54/ES.

[47]             Komise plánuje v této věci v brzké době přijmout sdělení a doporučení.

[48]             Rada se může rovněž opírat o každoroční ministerské konference EVP, které zahrnují přidružené země a podněty od Výboru pro EVP a Komise.

[49]             Usnesení Rady 10255/10 z května 2010.

[50]             Viz předběžný seznam v příloze připojeného pracovního dokumentu útvarů Komise o posouzení dopadů – např. podíl vnitrostátního veřejného rozpočtu na výzkum a vývoj přidělený na konkurenční financování projektů jako ukazatel účinnosti vnitrostátního výzkumného systému nebo podíl volných pracovních míst ve výzkumu pro celou EU na portálu EURAXESS jako ukazatel otevřeného přijímání pracovníků.