29.6.2012

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 191/30

---

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu, jichž se týká společný strategický rámec, o obecných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1083/2006

COM(2011) 615 final – 2011/0276 (COD)

2012/C 191/06

Zpravodaj: pan VARDAKASTANIS

Dne 25. a 27. října 2011 se Evropský parlament a Rada, v souladu s články 177 a 304 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), rozhodly konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci

návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu, jichž se týká společný strategický rámec, o obecných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1083/2006

COM(2011) 615 final – 2011/0276 (COD).

Specializovaná sekce Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 3. dubna 2012.

Na 480. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 25. a 26. dubna 2012 (jednání dne 25. dubna 2012), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 162 hlasy pro, 9 hlasů bylo proti a 9 členů se zdrželo hlasování.

1.   Závěry a doporučení

1.1   EHSV se domnívá, že způsob, jakým jsou v současnosti vedeny hospodářské politiky v EU (úspory, rozpočtové škrty na vnitrostátní úrovni, omezení rozpočtu EU, fiskální úmluva, omezení působnosti ECB atd.), je spouštěcím mechanismem období recese s nepředvídatelným dopadem, a to v době, kdy je zapotřebí opak, tj. opatření provedená současně, ne-li ještě dříve, na podporu růstu a pracovních míst prostřednictvím odvážnějšího a efektivnějšího návrhu. K tomuto cíli by mohly výrazně přispět strukturální fondy (a částečně a dočasně také prostředky ze SZP), jak již bylo navrženo na summitu dne 30. ledna 2012, třebaže v omezené podobě.

1.2   Je třeba zahájit evropský plán růstu – jakýsi „New Deal“ – prostřednictvím rozsáhlých, cílených projektů zahrnujících několik klíčových odvětví, jež budou schopna znovu oživit ekonomiku EU. Takovýto plán by mohl být s okamžitým účinkem financován prostřednictvím využití zůstatku fondů na období 2007–2013, k němuž by mohla být co nejdříve doplněna na omezenou dobu část prostředků plánovaných na období 2014–2020. Takovýto fond by měl být podpořen a navýšen díky intervenci EIB prostřednictvím emise dluhopisů (1) (článek 87 nového nařízení). To by mělo multiplikační účinek na investice, jelikož by byl přilákán kapitál z vnějších zdrojů, s pozitivním dopadem na státní dluh a na euro, jež by se posílilo.

1.3   EHSV je přesvědčen, že partnerství zahrnující všechny partnery ve smyslu čl. 5 odst. 1 nařízení o společných ustanoveních nařízení o společných ustanoveních do přípravy, provádění a následného hodnocení projektů realizovaných v rámci politiky soudržnosti EU přímo přispívá k jeho úspěchu. Vítá pokrok v článku 5 návrhů Evropské komise (EK), který činí z horizontálních partnerství povinný prvek. Připomíná, že je třeba zajistit skutečnou účast ve všech fázích provádění fondů, včetně těchto partnerů s hlasovacím právem v monitorovacích výborech. V této souvislosti EHSV věří, že by měl být přezkoumán a přepracován článek 5 nařízení o společných ustanoveních tak, aby ustanovení o partnerství, jež obsahuje, a zvláště odstavec 2, byly efektivně uplatňovány na všech správních úrovních: vnitrostátní, regionální a místní.

1.3.1   EHSV je ochoten přispívat ke kodexu chování, který je zmíněn v článku 5, a je velice znepokojen signály Rady, že některé členské státy chtějí omezit provádění zásady partnerství. Vyzývá proto EK a Evropský parlament (EP), aby tento vývoj zvrátily. Kodex chování by měl zahrnovat jasnou a kompletní definici nevládních organizací včetně zastupitelských organizací zranitelných skupin v souladu s články 10 a 19 SFEU, jako jsou ženy, starší osoby, mládež, osoby s různou sexuální orientací, osoby se zdravotním postižením, náboženské a etnické menšiny. Kodex chování by měl dále stanovit jasná pravidla pro provádění projektů a programů, trvat na včasném zpracování a předvídat postup pro podávání stížností, což by umožnilo efektivní provádění a využívání programů politiky soudržnosti bez přílišné byrokracie. EHSV se domnívá, že dodatečná kritéria pro schválení používaná členskými státy by měla být nejprve podrobena veřejné kontrole, aby se zabránilo další byrokracii (a další vnitrostátní regulaci, tzv. „gold-platingu“).

1.4   EHSV schvaluje větší vyžívání předběžné a následné podmíněnosti ve strukturálních fondech EU s cílem dosáhnout konkrétnějších, skutečných a udržitelných výsledků. EHSV však odmítá makroekonomickou podmíněnost, jež penalizuje regiony a občany, kteří nenesou odpovědnost za makroekonomická rozhodnutí přijatá na vnitrostátní či evropské úrovni.

1.5   EHSV uznává, že EK vynaložila úsilí za účelem zjednodušení postupů, ale považuje je za nedostačující. Postupy jsou i nadále příliš složité. Kvůli přílišnému důrazu na audit a postupy brání vnitrostátní i evropské orgány snadnému přístupu malých a středních podniků a nevládních organizací k finančním prostředkům EU. Je nutné omezit byrokracii, především v zemích, kde federální územní systémy vytvářejí další nadbytečnou byrokracii.

1.6   EHSV nabízí ke zvážení myšlenku zavedení přístupu „jednoho správního místa“ pro příjemce, aby byla politika soudržnosti více „orientována na příjemce“ (přístup založeny na klientovi). EHSV se také domnívá, že je nutné zvýšit hodnotu, pod níž probíhá audit u projektů pouze jednou podle článku 140, ze současných 100 000 EUR na 250 000 EUR. Tato částka by se měla vztahovat na část těchto projektů, jež je financována Unií, aby došlo k dalšímu zjednodušení pravidel.

1.7   EHSV vítá návrh EK týkající se tematického zaměření jako prostředku na snížení roztříštěnosti úsilí. V tomto ohledu EHSV nabádá k silné koordinaci úsilí mezi různými strukturálními fondy s cílem vytvořit jedinou a jednotnou politiku soudržnosti, jež může plně přispívat k plnění cílů strategie Evropa 2020. Domnívá se, že specifickými tematickými oblastmi by se mělo stát (1) zlepšení dostupnosti a (ii) budování kapacit zúčastněných stran v politice soudržnosti (partneři ve smyslu čl. 5 odst. 1 nařízení o společných ustanoveních).

1.8   EHSV znovu opakuje, že je nezbytné změnit článek 7 nařízení o společných ustanoveních s cílem integrovat přístup k fondům a dostupnost pro osoby se zdravotním postižením v souladu s úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením.

1.9   EHSV zdůrazňuje, že je pro partnery ve smyslu čl. 5 odst. 1 nařízení o společných ustanoveních důležité budování kapacit, a požaduje, aby byla do článku 2 zahrnuta definice budování kapacit. Definice budování kapacit by měla být chápána jako zvýšení účasti partnerů ve smyslu čl. 5 odst. 1 nařízení o společných ustanoveních na přípravě, provádění a monitorování strukturálních fondů ve všech fázích.

1.10   EHSV požaduje, aby EK předložila společný strategický rámec, který by umožňoval účast institucí a politických orgánů EU během jednání a přijímání společného strategického rámce.

1.11   EHSV doporučuje, aby byla objasněna účast subjektů sociální ekonomiky ve sledování cílů jednotlivých fondů.

1.12   EHSV se domnívá, že podmíněnost by neměla oslabovat schopnost flexibility ve strukturálních opatřeních, jelikož žádné řešení není vyhovující pro všechny regiony, přičemž zachování společných cílů zvýší soudržnost prostřednictvím společných pravidel.

1.13   Výbor jednoznačně podporuje návrh, aby alespoň 20 % z celkových vnitrostátních položek z ESF bylo vyčleněno na sociální začleňování a boj proti chudobě.

1.14   EHSV vítá úsilí, aby bylo nařízení o společných ustanoveních více orientováno na výsledky, a domnívá se, že ukazatele založené pouze na makroekonomických ukazatelích, jako je HDP, jsou jednoznačně neúčinné pro určení míry soudržnosti.

1.15   EHSV požaduje, aby byla posílena kapacita partnerů ve smyslu čl. 5 odst. 1 nařízení o společných ustanoveních v článku 51 nařízení o společných ustanoveních. Zahrnutí těchto partnerů do tohoto procesu podpory, studií, hodnocení, odborné pomoci spolu s dalšími činnostmi podporovanými prostřednictvím technické pomoci by bylo smysluplnější, pokud jde o účast a kapacitu účasti všech partnerů ve strukturálních fondech, a v konečném důsledku by přispělo k úspěšnému provádění politiky soudržnosti. EHSV vyjadřuje politování nad tím, že je navrhováno, aby se technická pomoc v operačních programech nevztahovala na opatření v oblasti životního prostředí, rovné příležitosti a rovnost žen a mužů. Tato výjimka by měla být z článku 87 odstraněna.

1.16   EHSV je přesvědčen, že prostřednictvím inteligentního finančního inženýrství musí být možné co nejvíce využít omezených dostupných finančních prostředků a že každé euro dostupné pro financování soudržnosti musí mít maximální dopad. EHSV zdůrazňuje, že je důležité pečlivě koordinovat aktivity v rámci různých strukturálních fondů a a že je třeba přezkoumat míry spolufinancování s cílem lépe odrážet potřeby příjemců v současné krizi.

1.17   V souladu s článkem 174 SFEU je politika soudržnosti ve středu zájmu EU a vede k posilování hospodářské, sociální a územní soudržnosti. Pro členské státy, jež v období 2007–2009 zaznamenaly záporný průměrný růst HDP a jež ve stávajícím období vykázaly dobrou míru absorpce, bude strop pro čerpání stanoven nejméně na úrovni toho současného. Úroveň stropů pro politiku soudržnosti by neměla být použita na rybářské fondy a fondy pro rozvoj venkova.

2.   Výzva pro EU z důvodu krize: nové strukturální fondy v náročném období

2.1   Z důvodu hospodářské krize se míra nezaměstnanosti v EU zvýšila až na 10,3 % (přičemž více než pět milionů jsou mladí občané – „ztracená generace“) a procento osob ohrožených sociálním vyloučením se v některých zemích EU zvýšilo o více než 4 % a o 3 % u osoby s vážnými materiálními problémy.

2.2   Navzdory dosavadním snahám politik EU v oblasti soudržnosti, rozvoje venkova a rybolovu se nerovnosti mezi regiony opět zvyšují. Podle páté zprávy o soudržnosti se rozdíly obecně zvýšily, a zejména v rámci jednotlivých zemích (hlavní města bohatnou a méně rozvinuté regiony chudnou) – v některých případech až dramaticky. Zpráva také ukazuje, že existují výrazné rozdíly mezi městy a venkovem, pokud jde o míru rozvoje (2).

2.3   Na základě dohody dosažené během summitu dne 30. ledna 2012 EHSV žádá Komisi a Radu, aby přijaly „zvláštní postup“, kterým se pozastaví stávající nařízení na pět let s cílem umožnit okamžité a urychlené využívání fondů a odstranit zbytečné překážky a správní rozhodování. To by bylo zejména výhodné pro malé a střední podniky, které jsou zapojeny do inovace a zlepšování produkce, a pro projekty zahrnující mladé občany.

2.4   Politika soudržnosti je ve středu zájmu EU. V souladu s článkem 174 SFEU EU rozvíjí a prosazuje činnost vedoucí k posilování hospodářské, sociální a územní soudržnosti. Unie se především zaměří na snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a na snížení zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů.

2.5   S ohledem na to Výbor zdůrazňuje, že pro členské státy, jež v období 2007–2009 zaznamenaly záporný průměrný růst HDP a jež ve stávajícím období vykázaly dobrou míru absorpce, bude strop pro čerpání stanoven nejméně na úrovni toho současného. Úroveň stropů pro politiku soudržnosti by neměla být použita na rybářské fondy a fondy pro rozvoj venkova.

2.6   EHSV kladl velký důraz na význam začlenění strukturálních fondů do strategie Evropa 2020. Její cíle by proto měly být důsledně v souladu s politikou soudržnosti (3) a měly by obsahovat jasnější a viditelnější odkaz na to, jak budoucí strukturální fondy přispějí k cílům stanoveným ve stěžejních iniciativách strategie Evropa 2020. Tyto cíle bude nutné v blízké budoucnosti přezkoumat, pokud je bude chtít EU splnit v kontextu hluboké krize.

2.7   V několika stanoviscích EHSV (4) zdůraznil, že strukturální fondy mají širší oblast působnosti nežli strategie Evropa 2020. Strukturální fondy by proto měly být mechanismem pro zajištění toho, aby ekonomika EU posílila své politiky v oblasti zaměstnanosti a vzdělávání za účelem zachování a posílení svého lidského kapitálu a investic nezbytných pro zajištění růstu, zaměstnanosti a sociálního začlenění. Měly by také přispívat k dosažení dalších strategií a politik v EU, k nimž patří mimo jiné strategie pro rovnost žen a mužů 2010–2015, Small Business Act, energetická strategie pro Evropu, evropská strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020, rámec EU pro národní strategie týkající se Romů a strategie pro udržitelný rozvoj.

2.8   EHSV je hluboce znepokojen dopadem krize a věří, že strukturální fondy mohou přispět k cestě z krize, bude-li proveden přezkum správy ekonomických záležitostí EU, jež v současnosti nepřináší růst, zaměstnanost a sociální začlenění; zdůrazňuje, že úsporná opatření přijatá pro makroekonomickou stabilitu by neměla podrývat úsilí o dosažení větší soudržnosti v EU. Strukturální intervence by měly přinést výsledky pro růst, sociální začleňování a větší míru zaměstnanosti.

2.9   Závažnost hospodářské krize zdůrazňuje skutečnost, že částka 376 mld. eur, kterou v současnosti navrhuje Komise pro strukturální fondy na období 2014–2020, nebude dostačující, aby se zvýšila hospodářská, sociální a územní soudržnost v EU. EHSV proto vyzývá EK a EP, aby přehodnotily stávající návrh týkající se strukturálních fondů ve víceletém finančním rámci, a vyzývá instituce, aby zaměřily fondy EU na méně rozvinuté regiony a nevytvářely další byrokracii a fragmentaci.

2.10   Krize by neměla bránit EU v dodržování mezinárodních závazků a úmluv, jako je např. Rámcová úmluva Organizace spojených národů o změně klimatu a Úmluva Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením.

3.   Efektivní strukturální fondy si žádají pevné zásady

3.1   Strategické plánování

3.1.1   EHSV se domnívá, že společný strategický rámec je klíčovou oblastí rozvoje, jež zajistí lépe koordinovanou činnost pro provádění politiky soudržnosti prostřednictvím různých strukturálních fondů.

3.1.2   EHSV společný strategický rámec vítá, avšak vyzývá k přístupu zaměřenému na příjemce. Dnešní potenciální příjemci se musí zaobírat různými postupy pro udělení subvencí (např. rozdíly mezi EFRR a EZFRV), což způsobuje administrativní zátěž pro potenciální příjemce. Dle stávajícího návrhu je společný strategický rámec pouhým administrativním souborem kritérií, kterému chybí myšlenka „jednorázového vyřízení“ pro příjemce. Společný strategický rámec by měl rovněž zajistit jasnou dokumentaci a jednotný výklad pravidel, jež mají být uplatňována ve všech členských státech. To by zajistilo, že by se společný strategický rámec stal nástrojem na zvýšení efektivity využívání fondů a nevznikala by žádná dodatečná administrativní zátěž.

3.1.3   EHSV se domnívá, že společný strategický rámec by měl poskytovat podrobné údaje o investičních prioritách, jež vyplývají z cílů strategie Evropa 2020 a jež by měly především uznat kanály, prostřednictvím nichž by bylo možné dosáhnout sociálního začlenění osob, které jsou nejvíce vzdáleny od trhu práce, např. žen, mládeže, přistěhovalců, starších osob a osob se zdravotním postižením.

3.1.4   EHSV se dále domnívá, že společný strategický rámec by měl být dohodnut za účasti všech institucí a poradních orgánů EU, aby byla zajištěna maximální míra odpovědnosti všech zúčastněných stran.

3.1.5   Vítá začlenění smluv o partnerství za účelem splnění společných cílů na evropské, vnitrostátní a regionální úrovni.

3.1.6   EHSV požaduje, aby byla každá smlouva o partnerství a její program propojeny s národními programy reforem (NPR). NPR by měly odrážet všechny cíle stanovené ve strategii Evropa 2020 a také další povinnosti vyplývající z mezinárodních závazků a úmluv, jako je např. Rámcová úmluva Organizace spojených národů o změně klimatu a Úmluva Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením.

3.1.7   Zahrnutí partnerů ve smyslu čl. 5 odst. 1 nařízení o společných ustanoveních do přípravy a přijímání smluv o partnerství bude klíčovým prvkem k úspěchu strukturálních fondů včetně změn, jež mají být navrženy ke smlouvám o partnerství (článek 15). V tomto smyslu je třeba návrh nařízení o společných ustanoveních náležitě upravit.

3.1.8   EHSV žádá, aby byl článek 14 návrhu nařízení o společných ustanoveních změněn ve smyslu článků 10 a 19 SFEU, aby v písmenu c) uváděl vhodné odkazy na zranitelné skupiny, jako jsou ženy, starší občané, mládež, osoby s různou sexuální orientací, osoby se zdravotním postižením, náboženské a etnické menšiny.

3.2   Tematické zaměření a zjednodušení

3.2.1   EHSV vítá návrh nařízení o společných ustanoveních, který nastiňuje soubor společných pravidel použitelný pro strukturální fondy. To dodá EU společnou perspektivu a politika soudržnosti EU se stane ucelenější a efektivnější.

3.2.2   EHSV vítá 11 tematických oblastí. Domnívá se však, že by měly být doplněny další specifické tematické oblasti, jako např. (1) zlepšení dostupnosti a (2) budování kapacit partnerů ve smyslu čl. 5 odst. 1 nařízení o společných ustanoveních. EHSV požaduje, aby byly zahrnuty do článku 9 návrhu nařízení o společných ustanoveních.

3.2.3   EHSV zdůrazňuje, že všechny země by se měly zaměřit na oblasti definované v nařízení o společných ustanoveních s cílem zajistit synergie a soudržnější a inkluzivnější růst.

3.2.4   EHSV připomíná, že byl zastáncem zjednodušení správních, účetních a kontrolních postupů – „zjednodušení by se mělo stát hlavním cílem politiky soudržnosti“ (5) – a proto vítá snahy stávajícího návrhu týkající se zahrnutí této zásady. Je třeba zabránit přílišné byrokracii a vynaložit více úsilí, aby měli koneční příjemci prospěch z těchto opatření. Zjednodušení by mělo vést k větší srozumitelnosti, pokud jde o způsobilost, audit, platby a využívání IKT. To zahrnuje zjednodušení textu nařízení a snížení počtu článků.

3.2.5   Hranice 100 000 EUR použitelná pro zjednodušená pravidla by se měla zvýšit na 250 000 EUR pro část financovanou Unií pro projekty, u nichž proběhl audit pouze jednou podle článku 140 návrhu nařízení o společných ustanoveních. Kvůli přílišné administrativní zátěži náklady na rozpočet většiny projektů převýší finanční částku navrhovanou v nařízení. Toto zjednodušení s touto novou hranicí by mohlo mít pozitivní dopad na použití tohoto pravidla pro globální grantové mechanismy.

3.2.6   EHSV nabízí ke zvážení myšlenku zavedení přístupu „jednoho správního místa“ pro příjemce, aby byla politika soudržnosti více „orientována na příjemce“ (přístup založeny na klientovi).

3.2.7   Rovněž je vítáno využití široké škály proplácení výdajů a elektronické správy. EHSV zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby používání elektronické správy zahrnovalo dostupnost pro všechny, včetně starších osob, etnických menšin a osob se zdravotním postižením.

3.3   Výkonnostní rámec a podmíněnost

3.3.1   EHSV se domnívá, že začlenění podmínek do nařízení o společných ustanoveních je vhodným mechanismem k zajištění toho, aby byly společné cíle EU skutečně dosaženy.

3.3.2   EHSV vítá předběžné podmínky, jak se vyjádřil ve svých předchozích stanoviscích (6), jelikož tento přístup je považován za způsob, jak zlepšit kvalitu výdajů EU na politiku soudržnosti. Takováto podmíněnost by však neměla vytvářet žádné nadbytečné administrativní překážky, ale zajistí ucelenější a efektivnější využívání strukturálních fondů.

3.3.3   EHSV však nesouhlasí s používáním makroekonomické podmíněnosti (7) jako metodiky, neboť by tím byly „trestány“ nesprávné strany. EHSV nepodporuje omezující opatření prostřednictvím politiky soudržnosti (včetně pozastavení plateb) v příštím balíčku šesti právních aktů o správě ekonomických záležitostí. Jakékoli opatření přijaté v oblasti makroekonomické podmíněnosti by nemělo mít dopad na příjemce strukturálních fondů.

3.3.4   Je velice důležité, aby přezkum výkonnosti zahrnoval účast a uznání partnerů ve smyslu čl. 5 odst. 1 nařízení o společných ustanoveních jako skutečných aktérů při provádění politiky soudržnosti.

3.4   Flexibilita

3.4.1   EHSV se domnívá, že zásady podmíněnosti by neměly oslabovat schopnost flexibility ve strukturálních opatřeních, neboť žádné řešení není vyhovující pro všechny regiony.

3.4.2   Flexibilita by neměla ohrožovat společné cíle soudržnosti prostřednictvím společných pravidel uplatňovaných pro všechny příjemce.

3.5   Víceúrovňová správa

3.5.1   EHSV vítá přístup víceúrovňové správy jakožto způsob pro zajištění odpovědnosti za fondy a cíle sociální soudržnosti. V souladu s článkem 5 je zapotřebí, aby se partneři ve smyslu čl. 5 odst. 1 nařízení o společných ustanoveních plně účastnili všech fází provádění fondů, a to také na místní a regionální úrovni. EHSV znovu připomíná, že územní pakty v minulosti zastávaly důležitou funkci jako prostředek umožňující zapojení občanské společnosti.

3.5.2   EHSV trvá na tom, že je důležité, aby byla zajištěna synergie mezi všemi nástroji zřízenými prostřednictvím strukturálních fondů.

4.   Zásady politiky soudržnosti EU si žádají vhodné nástroje pro dosažení soudržnosti

4.1   Partnerství: s občanskou společností – smlouva o partnerství

4.1.1   EHSV podporoval uplatňování zásady partnerství v politice soudržnosti (8). Všechny příslušné zainteresované strany by se měly zapojit do přípravných prací, pokud jde o smlouvy o partnerství a technickou pomoc.

4.1.2   EHSV proto velice vítá článek 5 tohoto návrhu nařízení o společných ustanoveních a návrh vypracovat na úrovni EU kodex chování o partnerství, jenž by zahrnoval různé odpovědnosti a práva týkající se účasti jednotlivých partnerů ve smyslu čl. 5 odst. 1 nařízení o společných ustanoveních. Příprava tohoto kodexu chování by měla zajistit plnou účast těchto partnerů.

4.1.3   EHSV zdůrazňuje, že účast občanské společnosti by měla být rovněž zajištěna na základě stejného přístupu k finančním prostředkům a prostřednictvím jasné a kompletní definice. Občanská společnost je často vyloučena z přístupu k fondům kvůli překážkám vzniklým v souvislosti s pravidly spolufinancování, administrativní zátěži, nevhodným cílům vnitrostátních operačních programů a nedostatečné účasti na monitorování fondů.

4.1.4   Kodex chování by měl stanovit jasná pravidla pro použití, trvat na včasném zpracování a předvídat postup pro podávání stížností, což by umožnilo efektivní provádění a využívání programů politiky soudržnosti bez přílišné byrokracie. EHSV se domnívá, že dodatečná kritéria pro schválení používaná členskými státy by měla být nejprve podrobena veřejné kontrole, aby se zabránilo další byrokracii (a další vnitrostátní regulaci, tzv. „gold-platingu“).

4.1.5   Kodex chování by měl jasně stanovit různé odpovědnosti a práva týkající se účasti jednotlivých partnerů ve smyslu čl. 5 odst. 1 nařízení o společných ustanoveních.

4.1.6   Z tohoto důvodu se EHSV rovněž přimlouval za to, aby byla uzavřena smlouva o partnerství mezi každým členským státem a jeho regiony a občanskou společností (9).

4.1.7   EHSV zdůrazňuje, že je zapotřebí vytvořit rozsáhlé partnerství, jež by zastupovalo široké spektrum různých zájmů. Je třeba stanovit jasné způsoby pro určení odpovědností a funkcí jednotlivých partnerů.

4.1.8   EHSV lituje, že nařízení o společných ustanoveních nestanovuje evropský mechanismus partnerství s evropskými partnery ve smyslu čl. 5 odst. 1 nařízení o společných ustanoveních, a proto vyzývá k tomu, aby byl tento mechanismus zahrnut do návrhu nařízení.

4.1.9   EHSV vítá návrh EK posílit iniciativy, na nichž se podílejí místní komunity, na základě zkušeností s přístupem LEADER. EHSV naléhavě vyzývá k tomu, aby v místních akčních skupinách LEADER byly zastoupeny zúčastněné strany z řad občanské společnosti.

4.2   Monitorovací výbory

4.2.1   EHSV jednoznačně podporuje zajištění hlasovacích práv pro partnery ve smyslu čl. 5 odst. 1 nařízení o společných ustanoveních v monitorovacích výborech ve smyslu článku 42 nařízení o společných ustanoveních a znovu zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby v těchto výborech měli všichni partneři stejná práva. EHSV naléhavě trvá na tom, aby měly všechny strany monitorovacího mechanismu rovnoprávné postavení, a požaduje, aby byly do společného strategického rámce zahrnuty konkrétní pokyny.

4.2.2   EHSV znovu připomíná, že je důležité, aby existovalo řádné hodnocení a analýza využívání fondů, a zdůrazňuje, že to je klíčovým bodem k pochopení různého dopadu fondů v různorodém kontextu evropských regionů.

4.3   Technická pomoc

4.3.1   EHSV požaduje, aby byla posílena kapacita partnerů ve smyslu čl. 5 odst. 1 nařízení o společných ustanoveních v článku 51 obecného nařízení. Zahrnutí těchto partnerů do tohoto procesu podpory, studií, hodnocení, odborné pomoci spolu s dalšími činnostmi podporovanými prostřednictvím technické pomoci by bylo smysluplnější, pokud jde o účast a kapacitu účasti všech partnerů ve strukturálních fondech. Domnívá se, že by to mělo být základní podmínkou účasti.

4.3.2   EHSV vyjadřuje politování nad tím, že je navrhováno, aby se technická pomoc v operačních programech nevztahovala na opatření v oblasti životního prostředí, rovné příležitosti a rovnost žen a mužů. Tato výjimka by měla být z článku 87 odstraněna.

4.3.3   EHSV připomíná, že Evropský sociální fond dosáhl většího pokroku, pokud jde o využívání technické pomoci pro účast partnerů ve smyslu čl. 5 odst. 1. EHSV požaduje, aby byla zásada partnerství shodně uplatňována na všechny strukturální fondy.

4.4   Budování kapacit

4.4.1   EHSV požaduje, aby byla do článku 2 zahrnuta definice budování kapacit. Tato definice by měla být chápána jako zvýšení účasti partnerů ve smyslu čl. 5 odst. 1 nařízení o společných ustanoveních na přípravě, provádění a monitorování strukturálních fondů ve všech fázích, včetně mimo jiné odborné přípravy, účasti na technické pomoci, zahrnutí zastupitelských organizací zranitelných skupin a podpory provádění fondů. Rovněž by měla být zahrnuta do společného strategického rámce.

4.4.2   Budování kapacit partnerů ve smyslu čl. 5 odst. 1 nařízení o společných ustanoveních by měla také zahrnovat přístup k fondům, jak je stanoveno v článku 87 nařízení o společných ustanoveních. EHSV lituje, že zákaz diskriminace, pokud jde o přístup k fondům, není zahrnut do jeho článku 7.

4.5   Zákaz diskriminace a přístup k fondům

4.5.1   EHSV vítá zahrnutí zákazu diskriminace do stávajícího návrhu nařízení. Je však politováníhodné, že v návrhu budoucího nařízení o společných ustanoveních není zachována zásada přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením, jež je obsažena v článku 16 stávajícího nařízení o společných ustanoveních.

4.5.2   Žadatelé, příjemci a partneři by měli mít práva povinně uznávaná orgány členských států a také právo využít mechanismus pro podávání stížností za účelem vznesení námitek.

4.5.3   EHSV připomíná, že přístup k těmto fondům bude vyžadovat úsilí v oblasti budování kapacit ze strany partnerů ve smyslu čl. 5 odst. 1 nařízení o společných ustanoveních a také rozsáhlejší využívání globálních grantových mechanismů. EHSV znovu připomíná, že odborná příprava koordinovaná EK může výrazně usnadnit tento přístup.

4.6   Podpora sociální ekonomiky

4.6.1   EHSV vítá navrhovaná ustanovení týkající se subjektů sociální ekonomiky a doporučuje, aby byla objasněna jejich účast na plnění cílů strukturálních fondů. Ustanovení by neměla omezovat subjekty sociální ekonomiky pouze na programy sociálního začlenění, ale měla by se týkat také dalších důležitých priorit všech fondů, jako je např. podpora zaměstnanosti, boj proti chudobě, zlepšování úrovně vzdělávání, vytváření podniků, podnikání, konkurenceschopnost a podpora podniků, místní rozvoj, výzkum, vývoj a inovace, vzdělávání a odborná příprava.

4.7   Multifondy – finanční inženýrství

4.7.1   EHSV vítá možnost kombinace fondů za účelem dosažení lepších výsledků při provádění fondů.

4.7.2   EHSV se domnívá, že strukturální fondy by měly mít pákový efekt. K posílení tohoto efektu na místní úrovni EHSV doporučuje, aby byl vhodný podíl fondů vyčleněn na smíšené fondy, schopné zmobilizovat místní, vnitřní zdroje s cílem vytvořit trvalé různorodé místní finanční mechanismy, což by také zásahu ze strany EU zajistilo udržitelnost.

4.7.3   EHSV je přesvědčen, že prostřednictvím finančního inženýrství by mělo být možné co nejvíce využít omezených dostupných finančních prostředků a že každé euro dostupné pro financování soudržnosti by mělo mít maximální dopad. Je třeba více využívat projektových bondů strategie Evropa 2020. EHSV doporučuje, aby byla pečlivě prozkoumána možnost využít vyčleněných budoucích strukturálních fondů a také nevyužitých prostředků z programového období 2007–2013 jako záruky pro splatnost úvěrů EIB, které by měly být poskytnuty malým a středním podnikům a obchodní sféře za účelem okamžitého oživení evropské ekonomiky. V tomto ohledu je třeba také přezkoumat revolvingové fondy a mikroúvěry.

4.8   Účelové vázání

4.8.1   Výbor podporuje návrh, aby alespoň 20 % z celkových vnitrostátních položek z ESF bylo vyčleněno na sociální začlenění a boj proti chudobě. EHSV je proti snižování tohoto cíle. S ohledem na současnou hospodářskou krizi je nutné, aby sociální Evropa byla i nadále viditelná pro své občany. Především sociální podniky slouží jako nástroj pro plnění těchto cílů a významně přispívají k začlenění zvláště ohrožených skupin do společnosti a na trh práce.

4.8.2   Výbor navrhuje zachovat stávající praxi, kdy jsou dopravní projekty financovány prostřednictvím oddělené rozpočtové linie. Přidělení prostředků ve fondech soudržnosti navržené Komisí by znamenalo snížení částky určené na soudržnost.

4.9   Míry spolufinancování

4.9.1   Pravidla spolufinancování by měla být upravena podle různých okolností (10). Je třeba zvážit absorpční schopnosti jednotlivých příjemců.

4.9.2   EHSV podporuje návrh Komise z roku 2011 týkající se navýšení míry spolufinancování na maximální výší 95 % pro členské státy ve finančních potížích (11) a převzatý v nařízení o společných ustanoveních. EHSV se domnívá, že spolufinancování by mělo být také nabízeno jako možnost pro místní orgány, které nemají přístup k půjčkám, jelikož nemají svůj vlastní samostatný rozpočet, a nemohou tedy poskytovat svůj příspěvek.

4.9.3   EHSV podporuje myšlenku, aby projekty, které jsou zaměřeny na potřeby zranitelných skupin a skupin, jimž hrozí vyčlenění ze společnosti, měly vyšší míru spolufinancování. Vzhledem k rostoucímu riziku rozpočtových škrtů ve vnitrostátních sociálních politikách z důvodu úsporných opatření by tento podíl měl dosahovat až 100 % pro členské státy, které jsou nejvíce zasaženy hospodářskou krizí.

4.10   Zlepšování povědomí

4.10.1   EHSV zdůrazňuje, že je třeba doplnit strategie na zlepšování povědomí o požadavcích nařízení o společných ustanoveních a významu hlavních zásad a zavedených mechanismů.

4.10.2   Využitím technické pomoci a jiných nástrojů by se mělo zajistit, aby všechny subjekty účastnící se tohoto procesu (zejména také partneři ve smyslu čl. 5 odst. 1 nařízení o společných ustanoveních), počínaje řídícími orgány a konče realizátory projektů, měli dostatek znalostí o hlavních bodech tohoto nařízení.

4.11   Sociální bydlení

4.11.1   EHSV připomíná, že je důležité do nařízení o společných ustanoveních zahrnout sociální bydlení, včetně toho, jak by této oblasti prospěla jasnější definice ve společném strategickém rámci, který je přiložen k tomuto nařízení.

4.12   Makroregionální politiky – městská politika

4.12.1   EHSV podporuje přístup týkající se zvýšení úlohy strategií makroregionální spolupráce v politice soudržnosti. Spolupráce mezi makroregiony má veliký potenciál pro zajištění větší hodnoty peněz investovaných v těchto regionech.

4.12.2   EHSV plně podporuje větší míru schopnosti reagovat na potřeby městských oblastí: 5 % finančních prostředků z EFRR je vyčleněno na rozvoj měst a na zřízení městské platformy (12).

4.12.3   Městské politiky by se měly zaměřit na udržitelnější prostředí zajišťující lepší mobilitu pro všechny občany, životní prostředí prospěšné pro občany a také městské politiky prospěšné pro životní prostředí, zejména pokud jde o starší osoby, osoby se sníženou pohyblivostí a osoby se zdravotním postižením.

4.12.4   EHSV zdůrazňuje význam výzkumu a vývoje, který je prováděn v rámci projektu ESPON v oblasti evropského územního rozvoje.

4.13   Ukazatele

4.13.1   EHSV vítá snahy o to, aby bylo vypracováno nařízení orientované na výsledky. Nařízení orientované na výsledky potřebuje vhodné ukazatele.

4.13.2   EHSV je přesvědčen, že ukazatele založené pouze na makroekonomických ukazatelích, jako je HDP, jsou jednoznačně nedostačující pro určení míry soudržnosti. V politice soudržnosti je třeba používat jiné ukazatele (13). Jakékoli použití tohoto druhu ukazatelů musí být podrobeno přezkumu v polovině programového období.

4.13.3   EHSV doporučuje, aby Komise řádně zohlednila výkonnostní ukazatele, které jsou definovány na místní a evropské úrovni, a zlepšila používání kvalitativních ukazatelů vedle kvantitativních. Konkrétně by měla zlepšit měření místní přidané hodnoty v sociální oblasti vyprodukované programy a operacemi.

4.13.4   Ukazatele by měly měřit dlouhodobý dopad. Neměly by být založeny pouze na posouzení nákladů a přínosů, ale měly by zohledňovat také jiné sociální aspekty. Je důležité, aby byla všem subjektům činným v politice soudržnosti poskytnuta odborná příprava, pokud jde o použití těchto nových ukazatelů.

4.14   Územní působnost (článek 89)

4.14.1   EHSV zdůrazňuje, že činnosti v oblasti sociálního začleňování, vzdělávání a zaměstnanosti prostřednictvím strukturálních fondů by měly zahrnovat všechny zranitelné skupiny, jako jsou ženy, přistěhovalci a osoby se zdravotním postižením, a měly by být uspořádány a prováděny nezávisle na územní působnosti.

4.15   Strategický postup

4.15.1   EHSV připomíná, že zprávy o pokroku by měly zahrnovat hodnocení pokroku opatření týkajících se začlenění zranitelných skupin v regionech zasažených těmito opatřeními.

4.15.2   EHSV se domnívá, že článek 49 a článek 101 návrhu nařízení o společných ustanoveních by měly také zahrnovat hodnocení horizontálních priorit společně s tematickými prioritami.

4.15.3   Funkce řídícího orgánu stanovené v článku 114 by měly zahrnovat informace šířené skupinami, kterým hrozí vyčlenění.

4.16   Společné akční plány

4.16.1   EHSV se domnívá, že společné akční plány by měly jasně stanovit účast všech partnerů ve smyslu čl. 5 odst. 1.

4.16.2   Společné akční plány by měly také zahrnovat partnery ve smyslu čl. 5 odst. 1 nařízení o společných ustanoveních jako potenciální příjemce tohoto typu činností.

5.   Nadnárodní spolupráce

5.1   EHSV zdůrazňuje, že je nutné dále podporovat operační programy propagující nadnárodní spolupráci ve všech fondech jako prostředek na posílení úlohy EK při usnadnění výměny zkušeností a při koordinaci provádění příslušných iniciativ.

---

(1)  Další podrobnosti jsou uvedeny ve stanoviscích EHSV Obnova růstu (Úř. věst. C 143, 22.5.2012, s. 10) a Fond soudržnosti, (Viz strana 38v tomto čísle Úředního věstníku).

(2)  Viz stanoviska EHSV k tématům Metropolitní oblasti a městské regiony v rámci strategie Evropa 2020, Úř. věst. C 376/02, 22.12.2011, s. 7, a Zemědělství a řemeslná výroba, Úř. věst. C 143, 22.5.2012, s. 35.

(3)  Viz stanoviska EHSV k tématům Pátá zpráva o soudržnosti, Úř. věst. C 248/12, 25.8.2011, s. 68., Úloha a priority politiky soudržnosti v rámci strategie Evropa 2020, Úř. věst. C 248/01,25.8.2011, s. 1 a Metropolitní oblasti a městské regiony ve strategii Evropa 2020, Úř. věst. 376/02, 22.12.2011, s. 7.

(4)  Viz stanoviska EHSV k tématům Regionální politika a inteligentní růst, Úř. věst. C 318/13, 29.10.2011, s. 82, a Pátá zpráva o soudržnosti, Úř. věst. C 248/12, 25.8.2011, s. 68.

(5)  Stanoviska EHSV k tématům Pátá zpráva o soudržnosti, Úř. věst. C 248/12, 25.8.2011, s. 68, a Účinná partnerství v politice soudržnosti, Úř. věst. C 44/01, 11.2.2011, s. 1.

(6)  Stanovisko EHSV k tématu Pátá zprávy o soudržnosti, Úř. věst. C 248/12, 25.8.2011, s. 68.

(7)  Stanovisko EHSV k tématu Regionální politika a inteligentní růst, Úř. věst. C 318/13, 29.10.2011, s. 82.

(8)  Viz stanoviska EHSV k tématům Účinná partnerství v politice soudržnosti, Úř. věst. C 44/01, 11.2.2011, s. 1, a Pátá zpráva o soudržnosti, Úř. věst. C 248/12, 25.8.2011, s. 68.

(9)  Stanovisko EHSV k tématu Pátá zpráva o soudržnosti, Úř. věst. C 248/12, 25.8.2011, s. 68, odst. 2.1.6, 6.1 a 6.2.

(10)  Stanovisko EHSV k tématu Pátá zpráva o soudržnosti, Úř. věst. C 248/12, 25.8.2011, s. 68, odst. 2.2.1 a 6.10.

(11)  Viz stanoviska EHSV: Úř. věst. C 24, 28.1.2012, C 24/17–C 24/19.

(12)  V souladu s předchozími stanovisky k tématu Metropolitní oblasti a městské regiony, Úř. věst. C 376/02, 22.12.2011, s. 7 a Úloha a priority politiky soudržnosti v rámci strategie Evropa 2020, Úř. věst. C 248/01, 25.8.2011, s. 1.

(13)  Srov. Giniho koeficient zmíněný ve stanovisku ke čtvrté zprávě o hospodářské a sociální soudržnosti, Úř. věst. C 120/17, 16.5.2008, s. 73 a ve stanovisku k tématu Pátá zpráva o soudržnosti, Úř. věst. C 248/12, 25.8.2011, s. 68.

Stanovisko EHSV k tématu Nejen HDP – zapojení občanské společnosti do výběru doplňkových ukazatelů, (dosud nezveřejněno v Úř. věst.) „odst. 1.5.1. V tomto ohledu je jednoznačně zapotřebí nahradit koncepci hospodářského růstu koncepcí pokroku společenství a prohloubit diskusi o samotném významu pojmu pokrok. Tato diskuse musí nově definovat koncepci rozvoje a zavést prvky politické zodpovědnosti. Tento nový přístup vyžaduje stanovení různých dimenzí, které zahrnují: i) rozšíření národních účtů na sociální a environmentální jevy; ii) používání složených ukazatelů a iii) vytvoření klíčových ukazatelů.“

---