EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52011XC0205(05)

Zveřejnění žádosti podle čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin

Úř. věst. C 37, 5.2.2011, p. 24–28 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

5.2.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 37/24


Zveřejnění žádosti podle čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin

2011/C 37/12

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti o zápis námitku podle článku 7 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 (1). Komise musí obdržet prohlášení o námitce do 6 měsíců po tomto zveřejnění.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006

„COPPA DI PARMA“

č. ES: IT-PGI-0005-0602-04.05.2007

CHZO ( X ) CHOP ( )

1.   Název:

„Coppa di Parma“

2.   Členský stát nebo třetí země:

Itálie

3.   Popis zemědělského produktu nebo potraviny:

3.1   Druh produktu:

Třída 1.2

Masné výrobky (vařené, solené, uzené atd.)

3.2   Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1:

V okamžiku uvedení ke spotřebě má produkt „Coppa di Parma“ CHZO nezploštělý válcovitý tvar. Velikost se pohybuje od přibližně 25 do 40 cm na délku a hmotnost nesmí být nižší než 1,3 kg. Na řezu nesmí plátek vykazovat tučné části žluté barvy nebo měkké tučné části, což jsou známky špatného zrání. Uvnitř se nesmí nacházet plíseň. Produkt „Coppa di Parma“ CHZO má dále tyto vlastnosti:

 

Organoleptické vlastnosti: typická chuť masného výrobku s dostatečným proteolytickým rozkladem v libové části a lipolytickým rozkladem v tučné části, které jsou způsobeny dobrým zráním, nevykazuje cizí chuť fenolu, rybí moučky nebo čehokoli jiného, je správně lahodná; vůně je příjemná a příznačná pro produkt, je znatelná po vpichu jehlou z koňské kosti na tučných, nikoli na libových částech, poblíž hlavní žíly; konzistence je na pohmat a na řezu středně tuhá, oddělení od střívka je snadné, produkt není mastný a nemá povrchovou patinu, vnitřní a vnější části jsou vzájemně homogenní, což značí postupné vysušování a zrání; plátek je zbarven jednolitě beze skvrn; libová část je zbarvena červeně, tučná část může být až narůžovělá. „Coppa di Parma“ je produkt, který musí zrát nejméně 60 dnů.

 

Chemické a fyzikálně-chemické vlastnosti:

Sůl

< 5 %

Bílkoviny celkem

min. 22 %

Poměr voda/bílkoviny

max 2,00

pH

> 5,7

 

Mikrobiologické parametry:

Enterobakterie celkem

CFU/g < 10

E. Coli

CFU/g < 10

Staphylococcus Aureus

CFU/g < 100

Produkt „Coppa di Parma“ se připravuje za použití následujících přísad: sůl 2,6–3,5 % a přírodní aromata nebo pepř nebo případně další koření. Kromě toho mohou být použity i tyto přísady: víno, dextróza nebo fruktóza nebo sacharóza v závislosti na ustanovení právních předpisů, startovací kultury podle osvědčených postupů, dusitan sodný/draselný, dusičnan sodný/draselný, kyselina askorbová a její sůl v závislosti na ustanovení právních předpisů.

3.3   Suroviny (pouze u zpracovaných produktů):

Základem pro přípravu produktu „Coppa di Parma“ je tradiční použití masa z typických italských prasat těžké hmotnostní kategorie. Tato prasata jsou typická pro střední a severní Itálii, mají vymezenou genetickou charakteristiku a chovají se nejméně 9 měsíců ve zvláštních podmínkách, díky nimž dosahují vysoké hmotnosti a mají maso s vysokým obsahem tuku ve svalovině a s vysokou hladinou enzymů, zejména katepsinů, které mají zásadní význam pro zrání produktu „Coppa di Parma“.

Produkt „Coppa di Parma“ CHZO se získává z vepřového masa tak, jak je níže popsáno:

Připouští se prasata z čistého plemene nebo pocházející z křížení, základem jsou tradiční plemena Large White a Landrace, geneticky vylepšená podle italské plemenné knihy.

Kromě toho se připouští i zvířata pocházející z křížení plemene Duroc, geneticky vylepšeného podle italské plemenné knihy.

Kromě toho se připouští i zvířata jiných plemen, míšená a křížená, za předpokladu, že pochází z výběru nebo z křížení, jehož cíle jsou v souladu s cíli italské plemenné knihy pro produkci italských prasat těžké hmotnostní kategorie.

V zájmu dodržení tradice jsou však vyloučena zvířata, která jsou nositeli opačných znaků, zejména s ohledem na odolnost vůči stresu (PSS), které je dnes možno objektivně zjistit i na jatečně upravených tělech a na vyzrálých produktech.

Jsou však vyloučena čistokrevná zvířata plemen Landrace Belga, Hampshire, Pietrain, Duroc a Spotted Poland.

Použité genetické typy musí zaručovat účinné dosažení vysoké hmotnosti s průměrnou hmotností (živou hmotností) kusu ne nižší než 160 kg plus mínus 10 %.

Stáří při porážce nesmí být nižší než devět měsíců.

Z využití jsou vyloučeni kanci a prasnice.

Zvířata musí být při porážce ve výborném veterinárním stavu a musí být dokonale odkrvena.

K výrobě produktu „Coppa di Parma“ se používá svalovina z krku v okolí krčních obratlů a částečně i hrudních obratlů (svalová hmota ve žlábku tvořeném trnovými výběžky, tělem obratlů a příčnými výběžky).

Použité maso nesmí projít žádným procesem zmrazování.

3.4   Krmivo (pouze u produktů živočišného původu):

Musí být dodržována podrobná pravidla týkající se využití krmné dávky a jejího složení. Krmení prasat se člení na dvě fáze a jeho základem je především obilnářská produkce a vedlejší produkty mlékárenské produkce. Krmivo na obilovinovém základě se přednostně podává v tekuté podobě (pomyje nebo šlichta) a tradičně se syrovátkou. Krmení se konkrétně provádí takto:

Fáze až do 80 kilogramů živé váhy: lze používat krmiva stanovená pro další fázi výkrmu i následující krmiva v sestupném pořadí. Extrahovaný šrot ze sóji; kukuřičná siláž; kukuřičná glutenová krupice nebo corn gluten feed (kukuřičné glutenové krmivo); rohovník (svatojánský chléb) bez semen, lihovarnické odpady; tuky s bodem tání vyšším než 36 °C; rybí moučka, proteinové lyzáty; podmáslí. Podíl sušiny sestávající z obilovin však nesmí být nižší než 45 % celkového množství sušiny.

Fáze výkrmu: jsou povolena a uváděna následující krmiva v sestupném pořadí: kukuřice, šlichta z kukuřičných zrn nebo klasů; čirok, ječmen; pšenice, tritikale, oves, méně významné obiloviny; otruby a jiné vedlejší produkty při zpracování pšenice; dehydratované brambory, lisované silážované řepné řízky, extrahovaný šrot ze sóji; šrot ze slunečnice; maniok, melasa, extrahovaný šrot z kokosu, extrahovaný šrot z kukuřičných klíčků, hrachu nebo jiných semen luštěnin; vyluhované suché řepné řízky; extrahovaný šrot ze sezamu; lněné pokrutiny, výlisky jablek a hrušek, slupky z hroznového vína a rajských jablek podporující průchodnost střev, dehydratovaná mouka z vojtěšky, pivovarské, lihovarské kvasnice (torula) a jiné kvasnice, tuky s bodem tání vyšším než 40 °C; syrovátka; podmáslí. Podíl sušiny sestávající z obilovin nesmí být ve fázi výkrmu nižší než 55 % celkového množství sušiny.

3.5   Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit v označené zeměpisné oblasti:

Následující fáze výroby produktu „Coppa di Parma“ musí probíhat ve vymezené zeměpisné oblasti:

příprava částí masa určených ke zpracování,

nasolení, které může být provedeno ručně nebo mechanicky a může trvat 6 až 14 dnů,

naplnění masa do střívka, pro něž je stanoveno použití přírodního střívka pro produkt určený k prodeji vcelku a ke krájení na plátky, nebo rekonstituovaného přírodního střívka vyrobeného sériovým spojením několika anatomických částí pro produkt určený k prodeji po předchozím nakrájení,

převázání, které se provádí provázkem, nikoli síťkou, pro produkt určený k prodeji vcelku a ke krájení na plátky, nebo síťkou z elastických vláken pro produkt určený k prodeji po předchozím nakrájení,

dušení po dobu 8 až 10 hodin,

sušení, které nesmí celkově trvat méně než 15 dnů,

zrání po dobu minimálně 60 až 90 dnů podle hmotnosti produktu.

3.6   Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd.:

Krájení a balení produktu „Coppa di Parma“ CHZO se může uskutečnit pouze v zařízeních nacházejících se na území produkce uvedeném v následujícím bodě 4 a pod kontrolou příslušného orgánu podle podmínek stanovených v plánu kontrol.

U produktu „Coppa di Parma“ CHZO, který je uváděn ke spotřebě vcelku, může být krájení provedeno až u maloobchodníka na pultu určeném ke krájení a v přítomnosti konečného spotřebitele.

Aby skutečně vynikla jemnost produktu bohatého na nenasycené mastné kyseliny a s nízkým obsahem konzervačních látek a vzhledem k tomu, že fáze krájení a balení může produkt nepříznivě ovlivnit, je nezbytné, aby tyto činnosti prováděli pracovníci, kteří mají konkrétní znalosti o produktu. Především je důležité, aby byl odkrojený plátek co nejkratší dobu na vzduchu, aby nedošlo ke ztmavnutí barvy.

3.7   Zvláštní pravidla pro označování:

Produkt „Coppa di Parma“ CHZO může být uváděn ke spotřebě: vcelku, pouze opatřený etiketou, v porcích balený vakuově nebo v ochranné atmosféře, v plátcích balený vakuově nebo v ochranné atmosféře.

Označení „Coppa di Parma“, za nímž je uvedeno „Indicazione Geografica Protetta“ (chráněné zeměpisné označení) nebo zkratka „IGP“ (přeložená do jazyka země, kde je produkt uváděn na trh) musí být na etiketě umístěno jasnými a nesmazatelnými písmeny, která lze snadno odlišit od jakéhokoli jiného nápisu na etiketě, a za ním musí být uveden grafický symbol Společenství a obchodní značka.

4.   Stručné vymezení zeměpisné oblasti:

Oblast výroby produktu „Coppa di Parma“ CHZO představuje celé správní území provincií Parma, Modena, Reggio Emilia, Mantova, Pavia a obcí v pásu podél řeky Pádu, které jsou součástí správního území následujících provincií:

Lodi: Senna Lodigiano, Ospedaletto Lodigiano, Orio Litta, Livraga, Borghetto Lodigiano, Brembio, Segugnago, Somaglia, Casalpusterlengo, Cotogno, Gardamiglio, San Rocco al Porto, San Fiorano, S. Stefano Lodigiano, Cavacurta, Maleo, Corno Giovine, Corno Vecchio, Maccastorna, Meleti, Castelnuovo B. D’Adda, Caselle Landi;

Milán: San Colombano al Lambro.

Cremona: Pizzighettone, Crotta d’Adda, Spinadesco, Acquanegra Cremonese, Sesto ed Uniti, Cremona, Gerre de Caprioli, Stagno Lombardo, Pieve d’Olmi, San Daniele Po, Motta Baluffi, Torricella del Pizzo, Gussola, Casalmaggiore, Martignana Po, Rivarolo del Re, Scandolara Bovara, Casteldidone, Solarolo Rainerio, S. Giovanni in Croce, San Martino del Lago, Cingia de’ Botti, Cella Dati, Tornata, Calvatone, Piadina, Voltino, Derovere, Ca’ d’Andrea, Sospiro, Bonemerse, Malagnino, Pieve S. Giacomo, Torre de’ Picenardi, Drizzona, Isola Dovarese.

Ze zeměpisného hlediska jsou pro oblast produkce typické kopcovité oblasti, které klesají do nížiny a rozprostírají se až k pásu podél severního břehu řeky Pádu.

5.   Souvislost se zeměpisnou oblastí:

5.1   Specifičnost zeměpisné oblasti:

Pro oblast výroby produktu „Coppa di Parma“ CHZO je typický výskyt kopcovitých a zároveň rovinatých oblastí a přítomnost jezer a solných dolů. V kopcích kolem Parmy mohlo vždy docházet k prolínání technologií typických pro nížinu a soli z oblasti Salsomaggiore. Právě přítomnost těchto solných dolů, technologie solení vepřového masa a jeho zpracování již od čtrnáctého století vedly k výrobě produktů uznávaných doma i na mezinárodním poli. Produkt „Coppa di Parma“ se zrodil právě takovým způsobem díky vzniku sdružení producentů v této oblasti, která se specializovala na výrobu tohoto produktu a která v průběhu staletí přispěla k rozšíření receptu i za hranice oblasti Parmy a k jeho uchycení i v dalších oblastech uvedených v bodě 4.

5.2   Specifičnost produktu:

Produkt „Coppa di Parma“ CHZO se odlišuje od ostatních produktů stejné kategorie zboží typickou lahodnou chutí, středně tuhou konzistencí, homogenitou a nízkou tučností a svou jednotnou barvou, která je v libové části červená a v tučné části narůžovělá.

Dalšími vlastnostmi, které odlišují produkt „Coppa di Parma“ od jiných produktů tohoto typu vyráběných v přilehlých oblastech, je jemnost a používání nepatrného množství koření na konzervaci. Tyto charakteristické vlastnosti vznikají díky krátké době zrání a díky tomu, že neexistuje podrobný popis používání koření, což umožňuje, aby si produkt „Coppa di Parma“ zachoval typickou chuť a vůni vepřového masa a jemnou konzistenci.

5.3   Příčinná souvislost mezi zeměpisnou oblastí a jakostí nebo vlastnostmi produktu (u CHOP) nebo specifickou jakostí, pověstí nebo jinou vlastností produktu (u CHZO):

Dobré jméno produktu „Coppa di Parma“ CHZO dokládají četné dokumenty, jež obsahují odkazy a citace týkající se uvedeného produktu.

Již koncem 17. století lze nalézt odkazy na produkt „Coppa di Parma“ jako na „bondiola“ (maso plněné do obalu) nebo „salame investito“ (potažený salám), čili výrobek naplněný do střívka. Počátkem 18. století je produkt „Coppa di Parma“ citován v pamětech cestovatelů jako typický místní produkt. V inventárním soupisu pořízeném v roce 1723 se uvádí, že pro vstup do sdružení obchodníků s výrobky z nasoleného zrajícího vepřového masa („lardaroli“) je třeba vlastnit určité množství uzenin. Na produkt „Coppa di Parma“ poukazují i úřední stanovy cechu obchodníků s výrobky z nasoleného zrajícího vepřového masa (z roku 1750) a vyhláška ze dne 21. dubna 1764. Ze stejného období pocházejí smlouvy sepsané královskými správními úředníky, které se týkají dodávek potravinářského zboží do královských kuchyní. Existují přesné záznamy o celkové spotřebě těchto produktů („coppa“ a „bondiola“) na dvoře vévody Ferdinanda Bourbonského. Od roku 1800 existují záznamy o počtu salámů („coppa“) prodaných na místních tržištích, v roce 1940 dosáhl vývoz těchto produktů z provincie Parma přibližně 200 kusů.

Charakteristické vlastnosti produktu „Coppa di Parma“ CHZO jsou výsledkem určitého přesného propojení s prostředím, jímž se v tom nejširším a komplexním smyslu rozumí přírodní zeměpisné faktory a lidské faktory, které mají vliv na vepřové maso, technologii výroby, prostředí, kde produkty zrají, a to především ve vzájemném působení. Výrobou produktu „Coppa di Parma“ se táhne jasná spojovací linie od počátků až po dnešek. Industrializace výroby produktu „Coppa di Parma“ CHZO prošla fází řemeslné výroby, která zachovala beze změn tradiční charakteristické vlastnosti produktu. Podnebí, tak jako charakteristické vlastnosti ovzduší (teplota a vlhkost), je typické pro kopcovitou oblast okolo řeky Pád, kde se produkt „Coppa di Parma“ CHZO historicky utvářel. Oblast původu suroviny a výroby produktu je vymezena tak, jak se v průběhu času skutečně vytvářela a udržela tím, že se v ní dodržují tradice, které jsou základem proslulosti produktu.

Produkt „Coppa di Parma“ je jednou z nejrozšířenějších uzenin v této zeměpisné oblasti a je neustále uváděn v seznamech produktů nabízených zákazníkům nejvýznamnějších uzenářských podniků v této zeměpisné oblasti. Výrobci produktu „Coppa di Parma“ obvykle v reklamách uvádějí mezi charakteristickými vlastnostmi svého výrobku skutečnost, že na řezu je měkký a nikdy není suchý, což svědčí o tom, že dodržují krátkou dobu zrání, a zaručuje to typickou vůni produktu. Díky jemnosti masa se produkt „Coppa di Parma“ používá jako součást plněných slaných koláčů a pizzy, jak o tom svědčí některé recepty, v nichž je výslovně a jasně uveden tento název. Velmi významná je kromě toho i skutečnost, že produkt „Coppa di Parma“ se objevuje na stáncích výrobců na nejdůležitějších potravinářských a zemědělských veletrzích v oblasti.

Odkaz na zveřejnění specifikace:

(čl. 5 odst. 7 nařízení (ES) č. 510/2006)

Tento správní orgán zahájil vnitrostátní řízení o námitce tím, že zveřejnil žádost o uznání chráněného zeměpisného označení „Coppa di Parma“ v Úředním věstníku Italské republiky.

Úplné znění specifikace produkce je k dispozici:

na následující internetové stránce http://www.politicheagricole.it/DocumentiPubblicazioni/Search_Documenti_Elenco.htm?txtTipoDocumento=Disciplinare%20in%20esame%20UE&txtDocArgomento=Prodotti%20di%20Qualit%E0>Prodotti%20Dop,%20Igp%20e%20Stg

nebo

lze navštívit přímo domovskou stránku ministerstva (http://www.politicheagricole.it) a kliknout na „Prodotti di Qualità“ (Jakostní produkty – vlevo na obrazovce) a nakonec na „Disciplinari di Produzione all’esame dell’UE [regolamento (CE) n. 510/2006]“ (Specifikace produkce, jež jsou předmětem zkoumání EU (nařízení (ES) č. 510/2006)).


(1)  Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.


Top