31.5.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 161/104

A.

vzhledem k tomu, že obnovená Lisabonská strategie pokládá výzkum a inovaci za významnou prioritu, s jejíž pomocí lze reagovat na problémy, jako je změna klimatu a sílící světová konkurence; vzhledem k tomu, že oživení růstu a podpora inovace jsou v pokrizovém období důležité více než kdy dříve a staly se klíčovým cílem navrhované strategie „EU 2020“,

B.

vzhledem k tomu, že uplatňování výzkumu a inovace představuje potřebu sdílenou všemi vrstvami společnosti a že jeho cílem musí být zlepšení sociálních a hospodářských podmínek obyvatel,

C.

vzhledem k tomu, že evropskou podporu výzkumu a inovaci na prvním místě zajišťují politiky pro výzkum, inovaci a soudržnost a jejich hlavními nástroji jsou strukturální fondy, sedmý rámcový program pro výzkum a rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace,

D.

vzhledem k tomu, že politika soudržnosti představuje základní pilíř procesu evropské integrace a jednu z nejúspěšnějších politik EU, neboť umožňuje sbližování mezi stále rozmanitějšími regiony a podporuje růst a zaměstnanost,

E.

vzhledem k tomu, že inovace se nejúčinněji řídí na regionální úrovni, kde jsou jednotliví aktéři jako univerzity,veřejné výzkumné organizace nebo průmysl v těsné blízkosti, což má kladný vliv na partnerství v předávání znalostí a na výměnu osvědčených postupů mezi regiony,

F.

vzhledem k tomu, že strategické obecné zásady pro soudržnost na období 2007–2013 odkazují na zlepšení znalostí a inovace pro dosažení růstu a že následně bylo k tomuto účelu vyčleněno 25 % celkových prostředků rozpočtu,

G.

vzhledem k tomu, že komplexní povaha současných výzev vyžaduje kombinaci těchto různých politik; vzhledem k tomu, že znalostní společnost vyžaduje nejen pouhé propojení činností vyvíjených v rámci jednotlivých odvětví, součinnost mezi jednotlivými subjekty a nástroji, která má zásadní význam pro to, aby se subjekty a nástroje navzájem posilovaly, podporovaly udržitelnou realizaci projektů v oblasti výzkumu a inovace a umožňovaly lepší zhodnocení výsledků výzkumu v podobě konkrétních návrhů produktů v jednotlivých regionech,

H.

vzhledem k tomu, že některé prvky struktury těchto nástrojů, jako jednotný časový rámec a sladění s lisabonskou agendou, součinnost umožňují, avšak zároveň existují nesrovnalosti, jako jsou odlišné právní základy a rozdíly mezi tematickým a územním zaměřením a mezi sdíleným a centralizovaným řízením,

1.

oceňuje, že v období 2007–2013 všechny členské státy vyčlenily v souladu s druhými strategickými směry Společenství o soudržnosti významnou část svých celkových finančních prostředků na výzkum, vývoj, inovaci a rozvoj znalostní ekonomiky, což umožnilo uskutečnění 246 vnitrostátních nebo regionálních operačních programů s celkovou částkou 86 miliard EUR určenou na výzkum a inovaci, z nichž 50 miliard EUR bylo již dříve vyčleněno na základní část výzkumu, vývoje a inovací; poznamenává, že hlavním zdrojem evropské pomoci v této oblasti se stala politika soudržnosti, která překonala rozpočet sedmého rámcového programu pro výzkum (50,5 miliard EUR) i rozpočet pro rámcový program pro konkurenceschopnost (3,6 miliard EUR); poukazuje na efektivitu a možnost stanovení kvantifikovaných cílů vyjádřených v částkách určených na financování výzkumu a vývoje;

2.

vítá skutečnost, že existují nové metody financování, a zdůrazňuje potenciál iniciativy JEREMIE a finančního nástroje Komise a skupiny Evropské investiční banky pro sdílení rizik s ohledem na rozšíření možností financování inovativních podniků; doporučuje, aby regionální subjekty využily tyto nové možnosti jako doplňkový zdroj financí ke strukturálním fondům; v této souvislosti zdůrazňuje potřebu účinné koordinace veřejných a soukromých investic;

3.

očekává strategickou zprávu Komise, jak stanoví čl. 30 odst. 2 obecného nařízení; domnívá se, že zpráva podá ucelený přehled úspěšnosti členských států při plnění cílů v období 2007–2009 a poslouží jako základ pro diskuzi o výhledech politiky soudržnosti do budoucnosti;

4.

znovu opakuje, že je nezbytné ke konkrétním politikám v EU zaujmout ucelený přístup k řízení na různých úrovních; zdůrazňuje, že funkční víceúrovňový systém řízení je předpokladem pro účinné stanovování a plnění základních cílů; poznamenává, že odpovědnost za provádění strukturálních fondů mají vnitrostátní a regionální orgány, zatímco rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace a sedmý rámcový program pro výzkum centrálně řídí Komise; uvědomuje si, že na úrovni členských států existují administrativní rozdíly a domnívá se, že je důležité určit, na které úrovni se přijímají rozhodnutí, jež jsou nejúčinnější pro občany;

5.

domnívá se, že je důležité koordinovat politiky Společenství, které hrají roli v dosahování hospodářské, sociální a územní soudržnosti; domnívá se, že je nutné provést důkladnější analýzu dopadu těchto politik na území a soudržnost, aby se na evropské úrovni podpořila účinná součinnost a určily a prosazovaly se nejvhodnější prostředky na podporu místních a regionálních investic do inovací; připomíná, že je nutné zohlednit rozdílné sociální a ekonomické podmínky tří typů regionů (konvergence, přechod a konkurenceschopnost) a rozdílnou úroveň tvořivosti, inovace a podnikatelského ducha; zdůrazňuje v této souvislosti, že investice do výzkumu, vývoje a inovací, do vzdělání a technologií účinně využívajících zdroje budou pro tradiční odvětví a venkovské oblasti stejným přínosem jako pro vysoce kvalifikované ekonomiky založené na službách, čímž se podpoří hospodářská, sociální a územní soudržnost;

6.

zdůrazňuje vysoký potenciál měst při provádění výzkumu a inovací; domnívá se, že prozíravější městská politika opírající se o technologický pokrok a zohledňující skutečnost, že 80 % evropského obyvatelstva žije ve městech, kde také existují největší sociální rozdíly, by přispěla k udržitelnému hospodářskému růstu; vyzývá proto k začlenění městské dimenze do budoucí politiky soudržnosti;

7.

uznává skutečnost, že v důsledku vyčleněných prostředků v období 2007–2013 je politika soudržnosti lépe zaměřena na součinnost s politikami pro výzkum a inovaci, a že zároveň narostl význam územní soudržnosti v sedmém rámcovém programu pro výzkum a rámcovém programu pro konkurenceschopnost a inovace; žádá, aby se zvážilo přidělování prostředků na základě dosažených cílů s větším tematickým zaměřením, což umožní, aby politiky vhodně reagovaly na nové výzvy;

8.

konstatuje, že financování výzkumu, vývoje a inovací v rámcovém programu je přidělováno na základě kritérií výkonnosti, což představuje také náročnější požadavky na přístup účastníků k prostředkům, mezi něž patří vysoce kvalitní technická vybavenost a dobrá znalost administrativních a finančních postupů; zdůrazňuje, že v důsledku této skutečnosti dochází k vysoké koncentraci výdajů na výzkum a vývoj v oblastech, kde jsou soustředěny hospodářské aktivity, a ve vysoce rozvinutých regionech EU, aniž dochází k omezení pozitivních součinností v řadě regionů a členských států, které směřují správným směrem, ale zatím nedosáhly stanoveného cíle; zdůrazňuje, že narůstání regionálních rozdílů s ohledem na možnosti v oblasti výzkumu a inovací a zabezpečení skutečné soudržnosti politik představuje výzvy, na které se musí zaměřit jak politika soudržnosti, tak politika výzkumu a inovací bez ohledu na to, že výkonné subjekty existují na různých úrovních (nadnárodní, vnitrostátní, nižší než vnitrostátní) a řídí se odlišnými principy (soudržnost oproti výkonnosti);

9.

zdůrazňuje,že účinná inovace závisí na intenzitě dosažené součinnosti a s politováním konstatuje, že stávající příležitosti pro součinnost při poskytování finančních prostředků jsou stále málo známé; vyzývá regiony, které jsou hlavními činiteli, pokud jde o informace a možnosti analýzy, stejně jako členské státy k tomu, aby zvýšily úsilí o zlepšování komunikace; zdůrazňuje, že účinná součinnost vyžaduje složitý soubor vztahů mezi subjekty, které vytvářejí, šíří, podporují a používají různé formy znalostí; zdůrazňuje rovněž, že jednotlivé vnitrostátní, regionální a místní orgány, které řídí sedmý rámcový program pro výzkum, rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace a strukturální fondy, si musí být vědomy možností, které jim každý z těchto nástrojů přináší, a žádá lepší koordinaci mezi těmito subjekty a politikami;

10.

zdůrazňuje, že intervence zaměřené na výzkum a vývoj by měly využívat regionální výhody a možnosti a měly by být součástí regionální strategie pro inovace založené na chytrých inovacích; domnívá se, že takovéto strategie vyžadují posílení úlohy regionů a měst v EU a stanovení a uplatnění vnitrostátních priorit; vyzývá proto, aby byla zvážena možnost znovu zavést v rámci strukturálních fondů opatření zaměřená na inovace za účelem podpory regionálních strategií pro inovace;

11.

bere na vědomí stávající možnosti kombinovaného financování; zdůrazňuje však, že není povoleno smíšené financování ze strukturálních fondů a rámcových programů; zdůrazňuje, že tyto nástroje lze kombinovat tak, aby pokryly oddělené aktivity, které se vzájemně doplňují, jako je to v případě výzkumné infrastruktury, nebo na sebe navazující části souvisejících projektů, jako je rozvoj a následná realizace nové výzkumné myšlenky nebo projektů v rámci stejné sítě nebo seskupení;

12.

domnívá se, že skutečnost, že není povoleno smíšené financování ze strukturálních fondů a z rámcových programů regionům často brání v současném využívání finančních prostředků z obou nástrojů a že účinné strategické procesy „zdola-nahoru“ na regionální a vnitrostátní úrovni by mohly pomoci odstranit mezery nebo překrývání v rámci financování ze strukturálních fondů, sedmého rámcového programu pro rozvoj a rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovaci;

13.

zdůrazňuje, že součinnost je obzvlášť vhodná při vytváření kapacit; odkazuje v této souvislosti na řízení financování projektů v Evropském strategickém fóru pro výzkumné infrastruktury a na potřebu koordinovat priority EU při financování inovací na regionální a vnitrostátní úrovni;

14.

zdůrazňuje, že součinnost přesahuje doplňkové financování projektů; domnívá se, že budování kapacit a sítí a přenos znalostí představují důležitou formu součinnosti a poznamenává, že veškeré nástroje představují příležitost pro takové výměny;

15.

poznamenává, že z hlediska přímého příjemce finančních prostředků závisí skutečná součinnost na organizačních a strategických schopnostech příjemce kombinovat čerpání podpory z několika různých nástrojů EU; vyzývá regionální činitele, aby vytvořili regionální strategie, které mohou kombinované čerpání finančních prostředků usnadnit;

16.

doporučuje, aby členské státy a Komise přidělily dostatečné zdroje ze strukturálních fondů na výzkum a inovace, zejména na udržitelné inovace, a aby posílily výzkumné kapacity; zdůrazňuje, že je nezbytné podporovat a uplatňovat úspěšné modely znalostního trojúhelníku a zajistit udržitelný rozvoj regionálních výzkumných a strategických sítí pro inovaci ve spolupráci se společnostmi, výzkumnými středisky, univerzitami a veřejnými orgány; zdůrazňuje potenciál regionálních inovativních seskupení, jež vyžadují vysokou úroveň znalostí, k mobilizaci regionální konkurenceschopnosti a vítá skutečnost, že rozvoj seskupení byl začleněn do rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace a sedmého rámcového programu pro výzkum (iniciativa „regiony znalostí“ v rámci sedmého rámcového programu pro výzkum); upozorňuje na nová znalostní a inovační společenství zřizovaná v rámci Evropského inovačního a technologického institutu, která spojují přední evropská regionální seskupení s vysokou úrovní znalostí; poznamenává, že strukturální fondy mohou výměnu znalostí v regionálních uskupeních usnadnit; zdůrazňuje, že tato uskupení představují zásadní příležitost zejména pro znevýhodněné regiony;

17.

vyzývá regionální a místní orgány, aby lépe využívaly strukturální fondy pro vytváření výzkumných, vědomostních a inovačních kapacit ve svých regionech, například vytvářením infrastruktury pro výzkum, což jim umožní podílet se na výzkumné a inovační činnosti EU; povzbuzuje regiony ke stanovení priorit strukturálních fondů v oblasti výzkumu a vývoje, které by se doplňovaly s prioritami sedmého rámcového programu, a vyzývá k dlouhodobému plánování na regionální úrovni, aby se dosáhlo součinnosti vznikající díky tomu, že se finanční nástroje tematicky doplňují;

18.

zdůrazňuje význam analýzy, sdílení a začleňování osvědčených postupů v oblasti součinnosti mezi nástroji politiky; v této souvislosti vítá Komisí vyvíjené úsilí o zlepšení spolupráce mezi útvary a vyzývá ji, aby posílila činnost v oblasti analýz potenciálu a potřeb výzkumu a inovace na regionální úrovni, především pokud jde o sběr dostupných kvalitativních dat a také o analýzu vzájemných vztahů s jinými nástroji v hodnotících studiích o kterémkoli ze tří finančních nástrojů, aby bylo možné zajišťovat společné řízení;

19.

s uspokojením bere na vědomí Praktickou příručku o možnostech financování výzkumu a inovací ze strany EU; doporučuje, aby v budoucnu byly podobné pokyny poskytovány ihned poté, co příslušný právní rámec vstoupí v platnost; očekává vydání pracovního dokumentu útvarů Komise, který bude obsahovat příklady součinnosti v praxi; vyzývá Komisi, aby působila jako zprostředkovatel, prosazovala výměnu osvědčených postupů a hodnotila možnost zajišťování další odborné podpory, pokud jde o financování ze strany Společenství prostřednictvím předem stanovených prováděcích pokynů a příručky uživatele pro praktické řízení a administrativu výzkumných a inovativních projektů za účelem dosažení zamýšlených výsledků;

20.

vyzývá Komisi, aby zjednodušila administrativní postupy sedmého rámcového programu a rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace, a posílila tak účinky součinnosti se strukturálními fondy;

21.

vyzývá Komisi, aby vypracovala studii toho, jak lze za použití počítačových programů se standardizovanými příručkami usnadnit podávání žádostí o podporu z různých programů;

22.

vybízí Komisi, aby pokračovala v činnostech zaměřených na podporu součinnosti a poskytovala Evropskému parlamentu informace o jejich vývoji, zejména co se týče vertikální spolupráce mezi EU a vnitrostátními a regionálními subjekty;

23.

podporuje užší spolupráci mezi kontaktními místy pro sedmý rámcový program, manažery programů výzkumu a vývoje a agenturami pro inovaci, což umožní financování různých aspektů nebo fází projektů výzkumu a vývoje z různých zdrojů;

24.

vítá skutečnost, že návrh strategie „EU 2020“ klade důraz na vzájemnou závislost politik, význam jejich začleňování a na nezbytnost lepší součinnosti a silnějšího partnerství při navrhování a uplatňování veřejných politik; vyzývá k zohlednění faktu, že města a regiony vyjádřily potřebu vytvořit obsáhlejší rámec pro dané tři oblasti politik, včetně struktury technického propojení v rámci Komise, která bude monitorovat a koordinovat součinnosti programů pro výzkum, vývoj a inovaci a bude propojena s navrhováním a prováděním finančních nástrojů EU a s pravidly pro poskytování státní podpory; vyzývá také, aby v tomto ohledu sehrála zvláštní úlohu územní soudržnost;

25.

domnívá se, že úsilí na vnitrostátní úrovni by měly doplnit budoucí programy pro výzkum, vývoj a inovaci, které by je nasměrovaly a dodaly by mu dynamiku v zájmu oživení vůdčí úlohy a multiplikačního účinku znalostí, inovace, vývoje a vnitrostátních investic do výzkumu, vývoje a inovace;

26.

zdůrazňuje, že ke konsolidaci znalostí a inovací, které jsou motorem budoucího hospodářského růstu, je nutné zlepšit kvalitu vzdělání, opírat se o výsledky výzkumu, podporovat inovace a přenos znalostí po celé Unii, maximálně využívat informační a komunikační technologie, zajistit, aby se inovační myšlenky odrazily v nových výrobcích a službách, které vytvoří růst a kvalitní pracovní místa a přispějí k překonání výzev spojených se sociálními změnami v Evropě a ve světě, podporovat podnikání, upřednostňovat potřeby uživatelů a možnosti trhu a zaručit dostupné a dostatečné financování, v němž budou hrát zásadní roli strukturální fondy;

27.

podporuje tři stěžejní iniciativy strategie „EU 2020“ pro dosažení inteligentního růstu, tedy „Inovace v Unii“, „Mládež v pohybu“ a „Digitální program pro Evropu“, v jejichž provádění budou hrát zásadní úlohu strukturální fondy;

28.

domnívá se, že silná a řádně financovaná regionální politika EU, která přináší prospěch všem regionům EU, je předpokladem pro naplnění cílů strategie „EU 2020“ k zajištění inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění s vysokou úrovní zaměstnanosti a produktivity i pro dosažení sociální, hospodářské a územní soudržnosti; zdůrazňuje v této souvislosti význam, který strategie „EU 2020“ přikládá výzkumu a inovacím;

29.

zdůrazňuje, že je potřebné přezkoumat a konsolidovat úlohu nástrojů EU na podporu inovace, konkrétně strukturálních fondů, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, rámcového programu pro výzkum a rozvoj, rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace a plánu SET, s cílem racionalizovat administrativní postupy, usnadnit přístup k financím, především pro malé a střední podniky, zavést inovační pobídkové mechanismy, které budou založeny na dosažení cílů spojených s inteligentním a udržitelným růstem podporujícím začlenění, a také podpořit bližší spolupráci s EIB;

30.

domnívá se, že strukturální fondy jsou vhodným nástrojem podpory místních a regionálních orgánů v jejich snaze o podporu kreativity a inovace; zdůrazňuje potřebu větší flexibility, aby se zajistilo rychlé využití těchto financí pro účely podpory podnikatelských iniciativ; zdůrazňuje v této souvislosti přidanou hodnotu politiky soudržnosti, v širokém měřítku zejména pro malé střední podniky, jimž poskytuje snadno dostupnou podporu a lepší přístup k výzkumu, k přenosu technologií a k inovacím orientovaným na praktické využití;

31.

doporučuje, aby byly všechny finance, které se v daném regionu podle pravidla N+2 a N+3 nevyužily, opět převedeny do regionálních projektů a iniciativ Společenství;

32.

připomíná, že územní soudržnost má horizontální a víceodvětvový charakter, a je tedy nutné, aby politiky Unie přispěly k jejímu dosažení; opakuje, že toto pojetí se neomezuje na regionální politiku, ale je zaměřeno také na koordinaci s jinými politikami Unie, které jsou zaměřeny na udržitelný rozvoj a poskytují hmatatelné výsledky na regionální úrovni, aby bylo možné rozvíjet a plně využívat konkrétní formy regionálního potenciálu a zvýšit jejich působení na místě, což posílí konkurenceschopnost a atraktivitu regionů a povede k územní soudržnosti; domnívá se, že pro územní soudržnost jsou pro dosažení vyváženého územního rozvoje v Evropské unii nejdůležitější pojmy „koncentrace, spolupráce a propojení“;

33.

zdůrazňuje, že je nezbytné, aby byly politiky spojeny s konkrétními místy, a domnívá se, že by se města a regiony měly inteligentním a udržitelným způsobem specializovat, a to tím, že na základě cílů EU a svých potřeb stanovených v jejich regionálních inovačních strategiích určí několik priorit pro inovaci a na tyto priority poté soustředí vyčleněné prostředky EU; domnívá se, že pro hospodářskou výkonnost regionu je rozhodující schopnost regionálních subjektů řízení a podnikatelů získávat znalosti a proměnit je v udržitelnou konkurenční výhodu, která je přínosem i pro okolní regiony včetně částí sousedících členských států;

34.

zdůrazňuje, že výzkum a inovace, obzvláště s ohledem na rozvoj technologií s nízkými nebo nulovými emisemi uhlíku a technologií na úsporu energie, mají zásadní význam pro řešení globálních výzev, jako je změna klimatu a zajištění bezpečnosti dodávek energie, ale i pro zlepšení konkurenceschopnosti na regionální a místní úrovni;

35.

podporuje návrh Výboru regionů na vytvoření „virtuální kreativní sítě“, která by byla otevřená všem (podnikům, místním a regionálním orgánům, ústředním orgánům, soukromému sektoru i občanům) a poskytovala by rady, pomoc a přístup k rizikovému a rozvojovému kapitálu a technickým službám; zdůrazňuje, že virtuální síť nabízí další výhodu, která tkví v tom, že obyvatelé ostrovů, vzdálených regionů, zemědělských, horských a řídce zalidněných oblastí získají snadnější přístup k odborným radám, vzdělání a informacím, k podpoře v podnikání a k finančnímu vedení;

36.

zdůrazňuje, že nadnárodní spolupráce je jádrem sedmého rámcového programu pro výzkum a rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace a že územní spolupráce (prostřednictvím nadnárodních, meziregionálních a přeshraničních programů) je součástí strukturálních fondů; vyzývá Komisi, aby v budoucnu cíl evropské územní spolupráce posílila, a to jeho systematickým začleňováním do dalších oblastí; vyzývá Komisi, aby zhodnotila možnosti posílení územní spolupráce na poli inovace v každém z cílů politiky soudržnosti; poznamenává, že lepší znalosti o výsledcích sedmého rámcového programu pro výzkum a rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace na regionální úrovni by usnadnily praktickou koordinaci regionální politiky EU a těchto programů; naléhavě vyzývá Komisi, aby této koordinaci věnovala zvláštní pozornost; vybízí členské státy, aby přijaly další opatření pro účinnou nadnárodní spolupráci prostřednictvím rozvoje konzistentních regionálních a národních strategií pro dosažení součinnosti; vyzývá Komisi a členské státy, aby také usnadnily rozvoj a dostupnost informací o tomto tématu;

37.

zdůrazňuje, že prostřednictvím sedmého rámcového programu se poskytuje podpora různým formám nadnárodní spolupráce v rámci EU i mimo ni, v řadě tematických oblastí, které souvisí s hlavními oblastmi znalostí a technologie, v nichž je nutné podporovat a konsolidovat kvalitní výzkum s cílem reagovat na sociální, ekonomické, environmentální a průmyslové výzvy, kterým Evropa čelí;

38.

vyzývá Komisi, aby provedla analýzu dopadu zjednodušujících opatření, která již byla pro oblast řízení strukturálních fondů přijata, za účelem přípravy budoucího legislativního rámce;

39.

uznává skutečnost, že jak sdílené, tak i centralizované řízení si vyžadují specifická pravidla a že postup shora dolů uplatňovaný v sedmém rámcovém programu a v rámcovém programu pro konkurenceschopnost a postup zdola nahoru uplatňovaný ve strukturálních fondech mají každý své výhody; zdůrazňuje však potřebu harmonizovat pravidla, postupy a zvyklosti (pravidla pro způsobilost, standardní jednotkové náklady, paušální částky atd.), jimiž se řídí různé nástroje, a zajistit lepší koordinaci (harmonogramů výzev k předkládání návrhů, témat a typů výzev atd.); vyzývá Komisi, aby za tímto účelem prozkoumala různé možnosti, aniž by byly dotčeny pravomoci členských států a regionů v rámci sdíleného řízení, a zároveň podpořila správní kulturu, která by podpořila mezioborový přístup prostřednictvím společných průřezových strategií v řadě tematických oblastí a prostřednictvím stálého dialogu mezi různými politickými kruhy s cílem posílit politickou soudržnost; vyzývá Komisi, aby zjednodušila administrativní systém příslušných fondů a žádá, aby se podpořily specifické přednosti obou podpůrných pilířů a současně se využila jejich součinnost a zároveň zvýšil její dopad;

40.

vyzývá Komisi, aby zajistila, že připravovaný výzkumný a inovační plán bude navržen tak, aby posílil součinnost mezi strukturálními fondy a rámcovými programy pro výzkum a inovaci (FP7, CIP);

41.

znovu vyzývá Komisi, aby vytvořila specifická kritéria pro hodnocení inovativních projektů a aby zvážila návrh budoucích regulačních pobídek k provádění inovačních opatření;

42.

vnímá, že je jednoznačně třeba posílit odbornosti na regionální úrovni, pokud jde o žádosti o finanční prostředky, administrativní a finanční postupy, správu a řízení; vyzývá Komisi, aby prověřila, zda je proveditelné poskytovat další odbornou pomoci a zajistit těsnější spolupráci mezi Enterprise Europe Network a řídícími orgány strukturálních fondů a užší spojení mezi iniciativou „rozhodujících trhů“, technologickými platformami a regionálními plány pro oblast technologie;

43

zdůrazňuje význam zohlednění rovných příležitostí při hodnocení vhodnosti projektů a určování přístupu k prostředkům ze strukturálních fondů a dalších nástrojů Společenství;

44.

zdůrazňuje význam lepší podpory při provádění politik a programů, které posilují součinnost v rámci řetězce tvořeného infrastrukturami výzkumu a vývoje – inovace – vytváření pracovních míst;

45.

domnívá se, že rozsáhlé výzkumné infrastruktury spolufinancované strukturálními fondy by měly podléhat hlubšímu hodnocení některým z mezinárodních panelů pro vzájemné partnerské hodnocení, což bude mít pozitivní vliv na efektivní vynakládání prostředků vyčleněných ze strukturálních fondů;

46.

je přesvědčen, že nezbytnou podmínkou pro zajištění soudržnosti politik v oblasti výzkumu a inovace i nástrojem k jejímu zvyšování je závazný postoj politického vedení; v této souvislosti vyzývá ke zřízení strategického rámce politiky pro výzkum a inovaci, který by zohledňoval pokrok, nové informace a měnící se podmínky a který by byl v souladu s národními cíli a prioritami v oblasti hospodářského a sociálního rozvoje;

47.

znovu opakuje, že neoficiální mechanismy, kterými se řídí územní soudržnost a územní plánování v Radě, by měly být nahrazeny oficiálnějšími strukturami; je toho názoru, že tento vývoj společně s vytvářením a posilováním integrovaných struktur jdoucích napříč různými tématy vyústí v lepší koordinaci politik;

48.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.