a)

Pro dosažení účinné akce je nutno neprodleně určit okolnosti, za kterých lze použít mezinárodní humanitární právo. Odpovědné orgány EU, včetně příslušných pracovních skupin Rady, by měly v rámci oblastí, za něž odpovídají, sledovat situace, při kterých lze použít mezinárodní humanitární právo, a při tom se v případě potřeby řídit radami ohledně mezinárodního humanitárního práva a jeho použití. Tyto orgány by měly v případě potřeby a podle těchto zásad určit a doporučit akci na podporu dodržování mezinárodního humanitárního práva. Ve vhodných případech by se měly zvážit konzultace a výměna informací se subjekty znalými okolností, včetně Mezinárodního výboru červeného kříže a jiných příslušných organizací, jako např. OSN a regionální organizace. V příslušných případech by se mělo vzít v úvahu i využití mezinárodní humanitární vyšetřovací komise (IHFFC) založené podle článku 90 dodatkového protokolu I k Ženevským úmluvám z roku 1949, která může svými vyšetřovacími schopnostmi a náležitým výkonem úřadu přispět k prosazování dodržování mezinárodního humanitárního práva.

b)

V příslušných případech by vedoucí misí EU a příslušní zástupci EU, včetně vedoucích civilních operací EU, velitelů vojenských operací EU a zvláštních zástupců EU, měli do svých zpráv o dané zemi nebo konfliktu zahrnout hodnocení situace z pohledu mezinárodního humanitárního práva. Zvláštní pozornost by měla být věnována informacím, ze kterých vyplývá, že mohlo dojít k závažnému porušení mezinárodního humanitárního práva. Pokud je to uskutečnitelné, měly by tyto zprávy rovněž zahrnovat analýzu a návrhy na přijetí možných opatření ze strany EU.

c)

Podkladové dokumenty pro zasedání EU by měly v příslušných případech obsahovat analýzu použitelnosti mezinárodního humanitárního práva a členské státy, které se těchto zasedání účastní, by měly rovněž zajistit, že v případě potřeby budou moci jednat na radu týkající se nastolených otázek mezinárodního humanitárního práva. V situaci, kdy hrozí ozbrojený konflikt, by měla být informována Pracovní skupina Rady pro mezinárodní právo veřejné (COJUR) společně s dalšími příslušnými pracovními skupinami. Pokud je to možné a proveditelné, mohl by být COJUR pověřen předložením návrhů budoucí akce EU příslušným orgánům EU.

a)

Politický dialog: V příslušných případech by měla být otázka dodržování mezinárodního humanitárního práva součástí dialogu se třetími státy. Toto je zvláště důležité v souvislosti s probíhajícími ozbrojenými konflikty, u kterých podle zpráv došlo k rozsáhlému porušování mezinárodního humanitárního práva. EU by však rovněž měla v době míru vyzvat státy, které tak dosud neučinily, aby přistoupily k významným nástrojům mezinárodního humanitárního práva, jako jsou například Dodatkové protokoly z roku 1977 a Statut Mezinárodního trestního soudu, a aby je plně uplatňovaly. Plné uplatňování zahrnuje přijetí veškerých nezbytných prováděcích právních předpisů a odbornou přípravu příslušných osob působících v oblasti mezinárodního humanitárního práva.

b)

Prohlášení pro veřejnost: V prohlášeních pro veřejnost, která se týkají otázek mezinárodního humanitárního práva, by EU měla ve vhodných případech vždy zdůraznit nutnost zajistit dodržování mezinárodního humanitárního práva.

c)

Demarše a veřejná prohlášení o konkrétních konfliktech: Pokud je hlášeno porušování mezinárodního humanitárního práva, měla by EU zvážit, zda učiní příslušné demarše nebo veřejná prohlášení, kterými odsoudí takové činy a v nichž bude požadovat, aby strany dodržely své závazky podle mezinárodního humanitárního práva a přijaly účinná opatření s cílem zabránit dalšímu porušování.

d)

Omezující opatření/sankce: Účinným prostředkem na podporu dodržování mezinárodního humanitárního práva může být použití omezujících opatření (sankcí). Tato opatření proti státu, nestátním stranám konfliktu, jakož i jednotlivcům by proto měla být zvážena v případě, že jsou v souladu s mezinárodním právem a příslušné pro danou situaci.

e)

Spolupráce s jinými mezinárodními subjekty: EU by měla v příslušných případech spolupracovat s OSN a příslušnými regionálním organizacemi v oblasti prosazování dodržování mezinárodního humanitárního práva. O dosažení tohoto cíle by členské státy EU měly rovněž ve vhodných případech usilovat jakožto členové jiných organizací, včetně OSN. V oblasti prosazování dodržování mezinárodního humanitárního práva má Mezinárodní výbor červeného kříže vzhledem ke svému postavení, které je založeno na mezinárodní smlouvě a je všeobecně uznávané a dlouhodobé, úlohu nestranné a nezávislé humanitární organizace.

f)

Operace pro řešení krizí: Při navrhování mandátů operací EU pro řešení krizí by se měl vzít v příslušných případech v úvahu význam, který mohou mít třetí strany při předcházení a potlačování porušení mezinárodního humanitárního práva. Toto může v příslušných případech zahrnovat shromažďování informací, které mohou být využity Mezinárodním trestním soudem (4) nebo při jiném vyšetřování válečných zločinů.

g)

Odpovědnost jednotlivce: I když je za situace po skončení konfliktu někdy obtížné sladit celkový cíl týkající se nastolení míru s nutností bojovat proti beztrestnosti, měla by Evropská unie zajistit, aby se v případě válečných zločinů neuplatňovala beztrestnost. Stíhání válečných zločinů musí být viditelné a mělo by se v rámci možností konat ve státě, ve kterém došlo k porušení mezinárodního humanitárního práva, aby mělo náležitý odrazující účinek v průběhu ozbrojeného konfliktu. EU by proto měla vyzvat třetí státy, aby přijaly vnitrostátní trestněprávní předpisy k potrestání případů porušení mezinárodního humanitárního práva. V této souvislosti by měla být rovněž zohledněna podpora EU Mezinárodnímu trestnímu soudu a podpora opatření pro stíhání válečných zločinců.

h)

Odborná příprava: K zajištění dodržování mezinárodního humanitárního práva v době ozbrojeného konfliktu je nutná odborná příprava v oblasti mezinárodního humanitárního práva. Odborná příprava a vzdělávání musí rovněž probíhat v době míru. To se týká veškerého obyvatelstva, i když zvláštní pozornost je třeba zaměřit na patřičné skupiny, jako např. pracovníky orgánů činných v trestním řízení. Dodatečné povinnosti se vztahují k odborné přípravě vojenského personálu. EU by měla zvážit poskytnutí nebo financování odborné přípravy a vzdělávání v oblasti mezinárodního humanitárního práva ve třetích zemích, včetně v rámci širších programů zaměřených na prosazování právního státu.

i)

Vývoz zbraní: Společný postoj Rady 2008/944/SZBP, kterým se stanoví společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu, (5) stanovuje, že před udělením licence na vývoz do určité země by se mělo posoudit, zda dovážející země dodržuje mezinárodní humanitární právo.