52009DC0210

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 29.4.2009

KOM(2009) 210 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

týkající se reakce na zprávy skupin odborníků o následném hodnocení šestých rámcových programů

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

týkající se reakce na zprávy skupin odborníků o následném hodnocení šestých rámcových programů

1. Celkové souvislosti

V rozhodnutích o sedmých rámcových programech pro výzkum[1] (ES a Euratom) se stanoví, že by měly být zhodnoceny do dvou let od jejich dokončení. Následné hodnocení šestého rámcového programu (2002–2006) provedla třináctičlenná skupina odborníků, kterou vedl profesor Ernst Rietschel, předseda Leibnizova sdružení. Cílem hodnocení, vycházejícího z řady údajů, bylo posoudit odůvodnění, provádění a výsledky šestého rámcového programu[2]. Skupina odborníků byla poté seznámena se zjištěními a doporučeními ohledně konkrétního hodnocení přímých akcí Společného výzkumného střediska a výzkumu v oblasti TIS.

Oba rámcové programy zahrnují takzvané přímé akce, tj. činnosti v oblasti výzkumu a vývoje prováděné Společným výzkumným střediskem Evropské komise (SVS). SVS a jeho správní rada zřídily panel odborníků, jehož předsedou je Sir David King[3] a který předložil svou zprávu v září 2008. Přestože útvary Komise na zjištění této zprávy již reagovaly[4] a její doporučení široce podpořily, Komise v kontextu všeobecného posouzení celého šestého rámcového programu považuje za užitečné upozornit na tuto hodnotící zprávu zaměřenou specificky na SVS, kterou Komise považuje za referenční hodnocení SVS (viz příloha).

Následné hodnocení tematické priority TIS v rámci šestého rámcového programu provedla skupina odborníků, které předsedal pan Esko Aho. Komise zprávu přivítala a své první reakce připojila k doporučením uvedeným ve sdělení[5] pro institucionální zúčastněné strany ze září 2008. Navrhla, aby se tato doporučení stala předmětem rozsáhlé diskuze o evropské politice inovací v oblasti IKT[6].

2. Úvod

Hlavním cílem šestých rámcových programů pro výzkum (2002–2006) a jejich specifických programů bylo integrovat, posílit a strukturovat Evropský výzkumný prostor. S rozpočtem ve výši 19,235 miliardy EUR patřily ve světovém měřítku k nejkomplexnějším veřejným výzkumným programům a jejich zhodnocení je náročný úkol.

Komise nedávno obdržela zprávu skupiny odborníků, která ohledně rozsahu a kvality použitých údajů a míry uvedených podrobností nastavila vysokou laťku.

Zjištění, závěry, doporučení a vize budoucích rámcových programů představené v této zprávě poskytují cenný materiál pro rozvoj budoucích politik a další hodnocení, zejména pro průběžné hodnocení sedmého rámcového programu a návrh osmého rámcového programu, jenž má být zahájen v roce 2014.

Cílem tohoto sdělení je otevřeně a transparentně reagovat na otázky, které následné hodnocení vzneslo, nastínit kroky, které má Komise v úmyslu přijmout nebo které již přijala, pro zmírnění problému, ale také diskutovat o otázkách, u nichž neexistuje zřejmé nebo okamžité řešení.

Je zřejmé, že řadu otázek nastolených v hodnotící zprávě, zejména pokud jde o návrhy a obsah rámcových programů a finančních pravidel, jimiž se řídí jejich provádění, nemůže Komise řešit osamoceně a bude proto potřebovat zapojení širší skupiny vzájemně spolupracujících subjektů včetně členských států, Rady a Evropského parlamentu.

3. Reakce na doporučení

1. Před předložením plánů pro osmý rámcový program by měla Komise analyzovat a jasněji dokumentovat současné a budoucí odůvodnění rámcového programu na agregované úrovni i na mikroúrovni. Počet cílů stanovených pro rámcový program by měl odpovídat schopnosti Komise a ostatních subjektů těchto cílů dosáhnout. Komise by měla konzultační proces zapojený do navrhování rámcového programu dokumentovat a zvýšit jeho transparentnost na agregované úrovni i na úrovni pracovního programu.

Komise s celkovým záměrem doporučení souhlasí.

Přípravě a návrhu osmého rámcového programu bude předcházet rozsáhlá, otevřená a transparentní konzultace se zúčastněnými stranami. Posouzení dopadů doprovázející návrh osmého rámcového programu bude obsahovat podrobnou analýzu jeho odůvodnění.

Od roku 2003 byla všeobecným cílem politiky výzkumu a vývoje EU a rámcových programů „realizace Evropského výzkumného prostoru (EVP)“ a pravděpodobně jím zůstane i nadále.

Rámcový program bude muset stále více zohledňovat partnerský přístup ke členským státům uvedený v lublaňském procesu[7] a společně přijatou vizi EVP pro rok 2020[8]: vytvoření evropského vnitřního trhu pro vědu, znalosti a techniku, větší koordinaci výzkumné činnosti a politiky a užší zaměření na programy a politiky řešící nejdůležitější společenské problémy, jako je energetika, životní prostředí, klima, zdraví, stárnutí a udržitelný rozvoj. To může vést k otevření náročných otázek včetně hledání nových způsobů, jak prostřednictvím partnerství zvýšit zdroje. Bude také usilovat o posílenou podporu provádění pěti iniciativ EVP zahájených v roce 2008, zejména partnerství výzkumných pracovníků, strategie mezinárodní výzkumné spolupráce a přístupu využívajícího společné plánování.

2. Rámcový program však musí být víc než jen odrazem toho, co od něj soupeřící komunity příjemců nebo zúčastněných stran očekávají na začátku. Potřebuje flexibilitu, aby se mohl vyvíjet a měnit. Z rámcového programu by se neměla stát náhrada politik výzkumu a technologického rozvoje členských států nebo nástroj řešení jiných místních problémů, měl by však být lépe synchronizován s vnitrostátním výzkumným úsilím za účelem posílení a strukturování EVP. Měl by se také vědomě vyhýbat monopolu. Komise a rámcový program jsou v současnosti zapojeny téměř do všech evropských programů spolupráce v oblasti výzkumu a technologického rozvoje, což vede k riziku monotónnosti myšlení a nápadů a brání přínosům vznikajícím z různorodosti v evropském výzkumném systému.

Komise s doporučením souhlasí a stejně tak s potřebou lépe sladit a koordinovat výzkumné úsilí na úrovni Společenství a členských států s cílem posílit a strukturovat EVP.

Snaha o lepší synchronizaci na politické a programové úrovni do značné míry odůvodňuje potřebu silných a trvalých partnerství EVP mezi Komisí a členskými státy v rámci lublaňského procesu. Na politické úrovni je toho dosahováno prostřednictvím otevřené metody koordinace a prováděním iniciativ EVP Společenství zahájených v roce 2008[9]. Na programové úrovni navrhla Komise s využitím zkušeností z iniciativ ERA-NET a článku 169 Smlouvy přístup využívající společné plánování.

Rámcový program skutečně není náhradou vnitrostátního financování; nezávisle na velikosti a rozsahu projektu a použitého nástroje musí poskytnout přidanou hodnotu na evropské úrovni.

Narážka na monopol Komise a rámcového programu v evropském výzkumu není podpořena fakty. Instituce a činnosti, mezi něž patří CERN, EUREKA, Evropská vědecká nadace a COST, jsou pouze příkladem celoevropských a mnohostranných subjektů, které dnes podporují evropský výzkumný systém.

3. Je nutné opustit terminologii používající pojem „třetí země“, který stojí v cestě strategickému myšlení. Měla by být nahrazena třemi strategiemi: jednou pro spolupráci rámcového programu EU s rozvojovými zeměmi; jednou pro spolupráci s růstovými ekonomikami; a jednou pro spolupráci s industrializovanými zeměmi mimo EU. Rozpočet pro spolupráci s hlavními etablovanými (např. USA a Japonsko) a rozvíjejícími se ekonomikami (včetně Indie, Číny a Brazílie) by se měl dramaticky zvýšit a měly by se vypracovat specifické strategie pro posílení mobility s těmito zeměmi, které je třeba zapojit jako partnery do hlavního proudu rámcového programu, a posílit tak kvalitu i účel EVP. Činnost rámcového programu při spolupráci s rozvojovými zeměmi by se měla soustředit na ta témata a technologie relevantní pro rozvoj, ve kterých jsou vědečtí pracovníci EU celosvětově na vedoucím místě.

Pojem „třetí země“ zahrnuje země, jež nejsou plnými členy rámcového programu, včetně nečlenských zemí EU a nepřidružených zemí.

Komise uznává, že tento pojem může mít určité nevýhody, nebyl však překážkou pro cílené a rozlišené uvažování o strategických výzkumných partnerstvích s uvedenými třemi typy zemí[10]. Nahrazení tohoto pojmu za použití jiné klasifikace by nemuselo nutně vést k větší srozumitelnosti či zjednodušení. Komise by rovněž ráda zdůraznila význam, který má zachování důrazu na excelenci v mezinárodní spolupráci prostřednictvím rámcových programů, při současném zaměření pozornosti na konkrétní potřeby výzkumu identifikované partnerskými zeměmi a podpoře budování výzkumné kapacity prostřednictvím dalších zdrojů financování.

Komise souhlasí s potřebou většího důrazu na výzkumnou spolupráci s „třetími zeměmi“, jak bylo uvedeno v nedávném sdělení o evropském strategickém rámci pro mezinárodní vědeckotechnickou spolupráci[11].

Komise plně podporuje zvýšení úrovně financování poskytovaného výzkumným partnerstvím s rozvinutými zeměmi, čímž se posílí vazba na nejlepší vědu v celosvětovém měřítku. Než toho bude dosaženo, je nutné překonat praktické překážky.

Několik aspektů vývoje v sedmém rámcovém programu ukazuje řešení:

- specifické akce v rámci mezinárodní spolupráce se ukázaly jako efektivní při podpoře partnerství týkajících se společných problémů, zejména s růstovými ekonomikami a rozvojovými zeměmi – byly například zahájeny koordinované výzvy se strategickými partnery, jako je Rusko a Indie

- budování strategického partnerství s členskými státy, obzvláště „podpora strategické spolupráce s klíčovými třetími zeměmi stanovením zeměpisného a tematického zaměření“ – za tímto účelem bylo zřízeno nové strategické fórum pro mezinárodní spolupráci v oblasti vědy a techniky

- vzájemné otevření programů mezi EU a USA, například v „oblasti zdraví“

4. Měl by se zavést nový formát „zdola nahoru“ (inspirovaný programem NEST v šestém rámcovém programu) pro testování výzkumných směrů a originálních způsobů dosahování spolupráce. Tento formát by měl být charakterizován rychlostí a přijímáním rizik, přičemž jediným kritériem pro výběr by byla „vědecká excelence“.

Hraniční výzkum má v sedmém rámcovém programu mnohem větší váhu a filozofie „zdola nahoru“, jejímž průkopníkem je NEST (Nové a vznikající vědy a technologie), je klíčovou zásadou Evropské rady pro výzkum (ERV), jež zahrnuje všechny oblasti vědy a techniky včetně společenských a humanitních věd. Podpora ERV pro hlavní výzkumné pracovníky a jednotlivé týmy znamená změnu v přístupu oproti společnému výzkumu prosazovanému programem NEST.

Jelikož mohou být režimy spolupráce účinným prostředkem stimulace interdisciplinárního hraničního výzkumu prostřednictvím celoevropských partnerství, byl výzkum ve stylu programu NEST doplňující ERV přijat jako složka každé z tematických priorit sedmého rámcového programu. Mezi nimi stojí za pozornost iniciativa budoucí a vznikající technologie (FET–proaktivní) v rámci tematické priority IKT, jejímž cílem je zaměření zdrojů na vizionářské a náročné dlouhodobé cíle se silným potenciálem pro budoucí výsledky.

Komise uznává, že pro zajištění efektivního fungování kombinace nástrojů na podporu hraničního výzkumu ze strany individuálních týmů i celoevropských partnerství v celém rozsahu výzkumu rámcového programu může být nutná větší pozornost. Úvahy o posílení hraničního výzkumu ve stylu programu NEST by se neměly omezit na cílený výzkum v rámci specifických tematických cílů; měl by se také zvážit interdisciplinární výzkum „zdola nahoru“, přesahující hranice jednotlivých témat.

5. Účast malých a středních podniků na tematických prioritách je důležitá a je třeba ji podporovat. Měla by se nicméně přehodnotit užitečnost celkového 15% cíle ve prospěch mechanismů, jež lépe odpovídají dynamice příslušného odvětví.

Komise se domnívá, že účast malých a středních podniků v rámcovém programu včetně tematických priorit je třeba podporovat. 15% cíl odráží význam, který spoluzákonodárci připisovali této otázce, a nikdy nebyl zamýšlen jako cíl sám o sobě. Povaze a potřebám malých a středních podniků často lépe odpovídají regionální a vnitrostátní programy a jejich partneři.

V mnoha rámcových programech bylo přítomno systematické úsilí o sledování účasti malých a středních podniků a zavedení specifických ustanovení odpovídajících jejich konkrétním potřebám, včetně činnosti současné meziútvarové pracovní skupiny. Mezi významné úspěchy patří program Eurostars, jenž je společnou iniciativou projektu EUREKA a sedmého rámcového programu pro financování tržně orientovaného výzkumu, jíž se aktivně účastní malé a střední podniky provádějící výzkum.

Probíhá podrobná studie zkoumající přínosy, které malé a střední podniky získávají z účasti na rámcovém programu, včetně zvláštních opatření ve specifickém programu Kapacity. Cílem této práce je rovněž dosáhnout podstatně lepšího porozumění povahy výzkumné činnosti malých a středních podniků v rámcovém programu, včetně potřeb technicky vyspělých, středně vyspělých a málo vyspělých malých a středních podniků pro zefektivnění podpory malých a středních podniků v budoucích rámcových programech.

6. Skupina odborníků doporučuje pokračovat v procesu ESFRI, včetně jeho plánu a prognostických činností, a uznává, že činnosti rámcového programu, které podporují výzkumné infrastruktury sloužící několika oblastem, se ukázaly jako vysoce efektivní.

Komise bude pokračovat v podpoře činností v Evropském strategickém fóru pro výzkumné infrastruktury (ESFRI). ESFRI hraje klíčovou roli v rozvoji strategie, zejména prostřednictvím své cestovní mapy nových evropských výzkumných infrastruktur. Toto úsilí by měly doplnit cestovní mapy vypracované na úrovni členských států a zvýšená koordinace výzkumných infrastruktur na celosvětové úrovni. To je v souladu s činností Společenství v této oblasti. Konkrétně v sedmém rámcovém programu je na cestovní mapu ESFRI navázána nová akce, která má napomoci rozvoji nové generace evropských výzkumných infrastruktur (Výstavba – přípravná fáze).

Komise tuto činnost doplňuje novým právním rámcem pro evropské výzkumné infrastruktury, jenž podpoří a zrychlí proces rozhodování.

Komise uznává efektivnost infrastruktur sloužících několika oblastem, mezi něž patří například infrastruktury založené na IKT. Bude nadále silně podporovat jejich další rozvoj v budoucnosti, přičemž vezme v úvahu jejich rychlý technický vývoj, jejich celosvětový rozměr, jakož i doporučení poskytovaná fóry, jako je eIRG[12].

7. Je nutné podniknout kroky k podstatnému zvýšení účasti výzkumných pracovnic na projektech rámcového programu prostřednictvím aktivnějších přístupů, jako je (opětovné) zavedení specifických akcí na podporu rovnosti žen a mužů vedle kritérií kvality jako podmínky pro financování velkých nástrojů. Je nezbytné systematicky a průběžně sbírat, analyzovat a sledovat statistické údaje a přijmout opatření, pokud nedochází k pozitivnímu vývoji směrem k rovnosti.

Komise uznává potřebu vyváženějšího zastoupení mužů a žen mezi evropskými výzkumnými pracovníky. Je však opatrná, pokud jde o směr navrhovaný skupinou odborníků. Rámcový program by měl působit jako příklad osvědčených postupů a stanovovat standardy. Zastoupení žen v rámcovém programu je však již nyní celkově vyšší než ve vnitrostátních programech a možnosti toho, co může rámcový program dosáhnout sám o sobě, jsou omezené. Jakákoli budoucí opatření musí být založena na lepším sběru a analýze statistických údajů o zastoupení mužů a žen mezi výzkumnými pracovníky. Je třeba více přístupů „zdola nahoru“ ve spolupráci s členskými státy a dalšími oblastmi politiky, jež ovlivňují rovnost žen a mužů; dobrým příkladem je kodex osvědčených postupů pro ženy v IKT[13], který ve spolupráci s evropským odvětvím IKT usiluje o vytváření podmínek pro přivedení žen do tohoto odvětví a zajištění jejich setrvání.

8. Pro vědeckotechnickou životaschopnost a konkurenceschopnost Evropy má zásadní význam zajistit, aby mladí lidé považovali výzkum za atraktivní profesní volbu. Jednou z cest, jak tuto otázku uchopit, by mohlo být silnější zaměření rámcového programu na řešení hlavních celosvětových potřeb a problémů. Mezi další prvky by mohla patřit pokračující podpora mobility mladých evropských vědeckých pracovníků a umožnění více studentům a mladým výzkumným pracovníkům z vědecky se rozvíjejících zemí studovat a pracovat v Evropě.

Komise souhlasí s potřebou přivést mladé lidi k profesní kariéře v oblasti vědy a techniky. Rocardova zpráva o výuce přírodních věd[14] zřetelně ukázala klesající zájem příslušníků mladé generace o studium přírodních věd a ve svých závěrech upozornila na potřebu radikálně změnit modely jejich výuky.

Bude třeba hledat řešení na úrovni členských států i Společenství, zahrnující opatření v různých oblastech politiky a široký okruh zúčastněných stran.

Sedmý rámcový program již nyní posiluje své zaměření na hlavní celosvětové potřeby a problémy; jedním z příkladů jsou technologie obnovitelných zdrojů energie v rámci strategického plánu pro energetické technologie (SET). Společné technologické iniciativy, navrhovaný přístup využívající společné plánování a rovněž budování celosvětového partnerství v rámci nové strategie pro mezinárodní vědeckotechnickou spolupráci se všechny zaměřují na hlavní celosvětové potřeby a problémy.

Další oblastí, kde došlo k pokroku, jsou místa na trhu pro výzkumné pracovníky. Nedávno vytvořené evropské partnerství pro výzkumné pracovníky usiluje o politická opatření na vnitrostátní a evropské úrovni, která mají pokud jde o kariéru a mobilitu výzkumníků učinit z Evropy atraktivnější místo. Další práce na přijetí zásad Evropské charty pro výzkumné pracovníky a Kodexu chování pro přijímání výzkumných pracovníků ze strany výzkumných institucí napomůže vytvoření výzkumných kariér a skutečné soutěže. Komise rovněž očekává osvětu v rámci středoškolského vzdělávání, které určuje budoucí profesní kariéru.

Pokud jde o otázku podpory studia a práce mladých vědeckých pracovníků v Evropě, poukazuje Komise na velmi reálný pokrok díky novinkám, jako je vízum pro vědecké pracovníky, které výzkumným pracovníkům z třetích zemí poskytuje zvláštní povolení k pobytu. Současně je důležité zabránit „odlivu vědeckých mozků“. Záměrem je podpořit skutečnou výměnu včetně fáze návratu do třetí země, která vědeckým pracovníkům umožní budovat své vnitrostátní instituce a zároveň vytvářet vazby pro vzájemný dlouhodobý přínos.

9. Správa rámcového programu vyžaduje radikální reformu, nikoli postupné opravy. Komise by si měla obstarat externí pomoc pro přezkum svých postupů – včetně svých postupů finanční kontroly – s konkrétními cíli, které budou zahrnovat snížení hlavního ukazatele kontraktační doby o 50 % a přechod od nákladové základny ve smlouvách na cenovou základnu, aby cena již nemusela být předmětem auditu, možná s výjimkou několika málo projektů. Při podpoře vědeckých projektů by měla Komise nadále přecházet ze smluvního na grantový základ.

Komise si je vědoma významu správy a zjednodušení a obzvláště dvou konkrétních problémů zdůrazněných skupinou odborníků. Zjednodušení je jedním z hlavních cílů sedmého rámcového programu a v nedávné zprávě o pokroku tohoto programu byly popsány úspěchy, například v souvislosti s Účastnickým záručním fondem, který u většiny účastníků umožnil zrušení kontrol finanční životaschopnosti ex-ante , jednorázovým předkládáním právních dokumentů prostřednictvím jednotného registračního nástroje a novými elektronickými nástroji usnadňujícími sjednávání smluv.

Jak je popsáno ve zprávě o pokroku, je schopnost Komise zjednodušovat proces omezena daným právním kontextem. Radikální reforma navrhovaná ve zprávě by mohla být založena na externí pomoci při přezkumu postupů, bude však také vyžadovat společné úsilí se zákonodárcem, rozpočtovým orgánem a Účetním dvorem s cílem změnit celkový právní, finanční a kontrolní rámec. Jeho účelem by mělo být dosažení lepší rovnováhy mezi jednoduchostí a snížením byrokratické zátěže na jedné straně a řádným finančním řízením a odpovědností na straně druhé.

Na rok 2010 Komise plánuje sdělení o zjednodušení, jež by mohlo být příležitostí pro zvážení otázek a zohlednění probíhajícího dialogu se zákonodárným orgánem a Účetním dvorem, pokud jde koncepci přijatelného rizika výskytu chyb[15].

10. Komise by měla podstatně rozšířit svou kulturu hodnocení s cílem změřit a prokázat dopady rámcového programu. Do této chvíle se hodnocení rámcových programů zaměřovalo spíše na plánování a organizaci nejnovějšího programu. V našem chápání účinků rámcového programu v průběhu času a v širším kontextu (včetně institucí, disciplín a technologií, průmyslu, společnosti v nejširším smyslu a politice) jsou závažné mezery. Přestože je styl hodnocení orientovaný na program podporovaný vnitřními předpisy Komise důležitý, je obtížné dobře porozumět fungování rámcového programu a zlepšit jej, aniž by byly také zváženy tyto další perspektivy.

Komise uznává potřebu provést další výzkum dlouhodobých a strukturálních dopadů rámcových programů (na instituce, průmysl, členské státy atd.) a přijala již kroky k jeho zajištění.

Pro porozumění dlouhodobým dopadům má zásadní význam silná podpora členských států. Nedávné studie dopadů a konference vzešlé ze seskupení EUFORDIA[16] představovaly dobře načasované poučení o tom, čeho lze dosáhnout prostřednictvím takovýchto ad hoc iniciativ, které bude Komise i nadále silně podporovat.

4. Výhled

Tato reakce na hodnocení šestého rámcového programu je součástí obnoveného a posíleného závazku Komise podávat zprávy o provádění, pokroku a úspěších rámcových programů.

Spolu s touto prací zahrnuje série zpráv a hodnocení nedávno zveřejněnou monitorovací zprávu sedmého rámcového programu[17], zprávu o pokroku sedmého rámcového programu a průběžné hodnocení sedmého rámcového programu v roce 2010.

Zpráva o následném hodnocení šestého rámcového programu a reakce Komise, stejně jako specifické zprávy o přímých akcích SVS a výzkumu v oblasti TIS budou klíčovými prvky, z nichž bude vycházet průběžné hodnocení sedmého rámcového programu. To napomůže zajistit nejen lepší kontinuitu a hlubší porozumění zkoumaným otázkám, ale také silnější vazbu mezi hodnocením a procesy tvorby politiky a rozhodování. V konečném důsledku to napomůže přizpůsobení aktuálního rámcového programu a návrhu rámcových programů tak, aby přispěly k uskutečnění Evropského výzkumného prostoru: evropského vnitřního trhu vědy, znalostí a techniky, jenž prostřednictvím soutěže zvyšuje vědeckou a technickou excelenci a současně poskytuje prostor pro koordinaci evropské výzkumné činnosti, programů a politik pro efektivnější a účinnější řešení velkých společenských problémů.

Příloha

Nezávislé hodnocení přímých akcí Společného výzkumného střediska (SVS) v šestém rámcovém programu

Následné hodnocení šestého rámcového programu týkající se SVS, provedené panelem, jehož předsedou byl Sir David King, se zabývá veškerými přímými akcemi v rámcových programech a podává zprávu o specifických programech SVS. Poskytuje Komisi a SVS doporučení pro další zlepšování podpory politiky na vědeckém základě.

Namísto hodnocení výkonu každého ze sedmi ústavů SVS kladl panel důraz na integrovaný přístup k SVS a hodnotil tuto organizaci jako jeden celek, přičemž se zaměřil na jeho hlavní oblasti působnosti podle struktury víceletého pracovního programu šestého rámcového programu. Tematické úspěchy byly posouzeny na základě návštěv na místě a souběžných studií podkladových materiálů, které SVS poskytlo. Panel věnoval zvláštní pozornost kvalitě výzkumné činnosti, jakož i kvalitě provádění a řízení a dosahování stanovených cílů. Dále čerpal informace z průzkumů spokojenosti uživatelů SVS, které provedla externí společnost zabývající se průzkumy.

Celkové hodnocení výkonů a výsledků SVS v průběhu šestého rámcového programu je kladné; závěr zní, že „SVS prošlo během minulých deseti let velkou přeměnou a upevnilo svou pozici nepostradatelného zdroje znalostí a odborných zkušeností pro podporu politické agendy EU“. Poskytované vědecké výsledky a politická podpora jsou hodnoceny jako „dobré, velmi dobré a někdy vynikající“. Panel zaznamenal pokračující zlepšování v orientaci na uživatele SVS počínaje pátým rámcovým programem přes šestý rámcový program, které následovalo po přijetí nového poslání SVS v roce 1998. Panel oceňuje strategický rámec SVS: přesvědčivá formulace poslání a hodnot a pravidelné interní hodnocení. Pro dokončení strategického rámce a pozvednutí organizace na vyšší úroveň při poskytování služeb uživatelům panel zdůrazňuje potřebu SVS formulovat dlouhodobější vizi a celkovou strategii organizace. Pokud jde o takovýto vyšší režim fungování, panel se rovněž domnívá, že SVS disponuje správnou znalostní základnou a dovednostmi, které mu umožňují aktivně zasahovat do příslušných politických procesů.

Kladné hodnocení provádění přímých akcí SVS v šestém rámcovém programu, pokud jde o jeho orientaci na uživatele, jeho kvalitu a vliv je přijato s potěšením. Komise vítá uvedená zjištění a vysokou úroveň analýz zahrnutých ve zprávě, jakož i hlavní směry doporučení. Uznává roli správní rady v diskusích o raných výsledcích a je potěšena kladnými reakcemi vědecké obce[18], které napomohou dalšímu posílení pozice SVS jako interního poskytovatele vědecké podpory a poradenství pro Komisi.

Komise plně přijímá doporučení zprávy a je odhodlána včas formulovat pro SVS celkovou strategii organizace, aby byla k dispozici pro průběžné hodnocení sedmého rámcového programu. Konečným cílem je optimální využití znalostní základny SVS na podporu politik EU, stejně jako zřetelné místo SVS v diskusích o vědě, vědecké politice a výzkumu v ES a v rámcových programech Euratomu. V rámci SVS rovněž povede k další integraci a koordinaci napříč ústavy.

V sedmém rámcovém programu zahájilo SVS aktivnější přístup k politické podpoře zveřejněním referenčních zpráv SVS. Tyto zprávy SVS živí debatu o významných společenských otázkách, které vážně znepokojují evropské tvůrce politiky i občany, což je zcela v souladu s duchem doporučení. S ohledem na jeho shromážděné znalosti a zkušenosti a jeho těsný kontakt s vědeckou obcí je v dobré pozici, aby rozpoznalo nové problémy. Vzhledem k výše uvedenému Komise podporuje SVS při plnění úkolu, kterým je formulace strategie organizace, jejímž cílem je také vypracování požadovaného aktivnějšího přístupu při podpoře procesu tvorby politiky.

[1] Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013); 2006/970/Euratom: Rozhodnutí Rady ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom) v oblasti jaderného výzkumu a odborné přípravy (2007 až 2011).

[2] Další podrobnosti o metodě a údajích, které skupina odborníků pro zhodnocení šestého rámcového programu použila, jsou k dispozici v hodnotící zprávě na adrese:http://ec.europa.eu/research/reports/2009/pdf/fp6_evaluation_final_report_en.pdf

[3] Následné hodnocení přímých akcí Společného výzkumného střediska v šestých rámcových programech (2002–2006), závěrečná zpráva, září 2008.

[4] Následné hodnocení přímých akcí v šestých rámcových programech pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace prováděných Společným výzkumným střediskem, SEK(2008) 3105.

[5] KOM(2008) 533 –

http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2008:0533:FIN:CS:PDF

[6] KOM(2009) 116; „Strategie pro výzkum, vývoj a inovace v oblasti IKT v Evropě: zvyšování laťky“ (http://ec.europa.eu/information_society/tl/research/documents/ict-rdi-strategy.pdf).

[7] Rada ve složení pro konkurenceschopnost dne 30. května 2008 zahájila lublaňský proces posíleného politického řízení a správy EVP. V současnosti se mezi Komisí a členskými státy buduje pět partnerství: otázky kariéry a mobilita výzkumných pracovníků; správa duševního vlastnictví při předávání znalostí; společné plánování mezi členskými státy; celoevropské výzkumné infrastruktury, mezinárodní vědecko-technická spolupráce.

[8] „Vizi 2020 pro EVP“ přijala Rada ve složení pro konkurenceschopnost dne 2. prosince 2008.

[9] http://ec.europa.eu/research/era/specific-era-initiatives_en.html.

[10] Jedná se o následující úrovně: „přidružené země“, „země, na něž se vztahuje politika sousedství“ (středozemní či východní) a „strategické země“, s tematickým zaměřením pro posledně jmenované, včetně globálních problémů, rozvojových cílů atd.

[11] KOM(2008) 588, „Evropský strategický rámec pro mezinárodní vědeckotechnickou spolupráci“, s. 7.

[12] Poradní skupina pro infrastruktury: http://www.e-irg.eu.

[13] http://ec.europa.eu/information_society/activities/itgirls/doc/code.pdf.

[14] http://ec.europa.eu/research/science-society/document_library/pdf_06/report-rocard-on-science-education_en.pdf.

[15] Navazující na sdělení KOM(2008) 866 ze dne 16. prosince 2008 „Směrem ke společné dohodě o koncepci přijatelného rizika výskytu chyb“.

[16] Evropské fórum pro hodnocení dopadů programů pro výzkum a vývoj.

[17] http://ec.europa.eu/research/reports/2009/pdf/first_fp7_monitoring_en.pdf.

[18] "Dismal no more: Europe's Joint Research Centre should be empowered to stimulate other EU institutions". („Na správné cestě: evropské Společné výzkumné středisko by mělo získat možnost stimulovat ostatní instituce EU“) In: Nature 457, 357–358 (22. ledna 2009).