18.5.2010

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 128/74

---

457. PLENÁRNÍ ZASEDÁNÍ, KTERÉ SE KONALO VE DNECH 4. A 5. LISTOPADU 2009

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Nové dovednosti pro nová pracovní místa – Předvídání a zohledňování potřeb trhu práce a potřebných kvalifikací

(KOM(2008) 868 v konečném znění)

(2010/C 128/13)

Zpravodajka: paní DRBALOVÁ

Dne 16. prosince 2008 se Evropská komise, v souladu s článkem 262 Smlouvy o založení Evropského společenství, rozhodla konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci

sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Nové dovednosti pro nová pracovní místa Předvídání a zohledňování potřeb trhu práce a potřebných kvalifikací

KOM(2008) 868 v konečném znění.

Specializovaná sekce Zaměstnanost, sociální věci, občanství, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 15. října 2009.

Na 457. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 4. a 5. listopadu 2009 (jednání dne 4. listopadu 2009), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 141 hlasy pro, 2 hlasy byly proti a 2 členové se zdrželi hlasování.

1.   Závěry a doporučení

1.1   EHSV považuje sdělení Nové dovednosti pro nová pracovní místa za dobře načasovanou iniciativu. Souhlasí s potřebou vybudovat kapacity a mechanismus předvídání dovedností v návaznosti na potřeby pracovního trhu na národních úrovních a na úrovni EU. Zvyšování dovedností na všech úrovních je základní podmínkou jak pro krátkodobé oživení ekonomiky, tak pro dlouhodobý rozvoj, zvyšování produktivity, konkurenceschopnost, zaměstnanost, zajištění rovných příležitostí i pro sociální soudržnost. Předvídání budoucích potřeb trhu práce má svoje limity a proto je nezbytné mechanismy a nástroje neustále vylepšovat.

1.2   EHSV souhlasí s dalšími zlepšeními navrhovanými Cedefop směřujícími k pravidelnému evropskému předpovídání dovedností, jakými jsou například zlepšení metod a databází a souběžná aktualizace předpovědi nabídky a poptávky, což umožní analyzovat nerovnosti. Výbor současně doporučuje dále rozpracovat definici „dovedností“ s ohledem na různou praxi v členských státech.

1.3   Je však nutno konstatovat, že neexistují nástroje k přesnému určení budoucích potřeb a v kontextu globalizace není střednědobě stabilní ani celosvětová dělba práce, přičemž doba trvání vzdělávacích programů pravděpodobně odpovídá tomuto „střednědobému horizontu“.

1.4   EHSV považuje zvyšování dovedností a jejich slaďování se současnými a budoucími potřebami trhu práce za správné, volá však po plném využití stávajícího potenciálu trhu práce, posílení adaptability pracovníků, zkvalitňování stávajících pracovních míst, vytváření nových produktivních pracovních míst a rozvinutí potenciálu tzv. nového „zeleného“ trhu.

1.5   Výbor plně podporuje myšlenku partnerství a spolupráce všech zainteresovaných stran. Uznává zejména příspěvek sociálních partnerů, jakožto hlavních aktérů na trhu práce, a občanské společnosti. Výbor podtrhuje i hlubší spolupráci a koordinaci aktivit na mezinárodní úrovni, zejména pokud jde o MOP a OECD.

1.6   Výbor klade důraz zejména na úzkou a efektivní spolupráci vzdělávacích institucí a podniků, která by vedla ke konstruktivním změnám ve vzdělávacích systémech, snížení předčasných odchodů ze škol, k větší atraktivitě technických oborů, zkvalitnění učňovského školství, předvídání trendů poptávky po kvalifikacích na trzích práce v členských státech, tedy dovedností potřebných ke zvýšení obecné míry zaměstnanosti v Unii, a jejich lepšímu přizpůsobení podnikové praxi. Výbor rovněž zdůrazňuje kvalitu všeobecného základního vzdělávání žáků a učitelů a zlepšení systémů poradenství pro rozvoj kariéry. Měly by být zejména zohledněny specifické potřeby MSP.

1.7   V tomto smyslu EHSV poukazuje na doporučení přijatá na mimořádném summitu EU o zaměstnanosti v Praze v květnu 2009 a zaměřená na zlepšování dovedností, investice do vzdělávání, na podporu mobility v rámci EU, předvídání požadavků na pracovní dovednosti a jejich lepší slaďování s požadavky trhu práce a na rozšíření možností vysoce kvalitního učňovského školství a stáží.

1.8   Výbor rovněž pozitivně hodnotí závazek členských států přijatý na květnové Radě ministrů pro vzdělávání vytvořit pevnější evropský rámec pro intenzivnější spolupráci v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a čtyři strategické cíle zaměřené na zvýšení zaměstnavatelnosti a podnikatelského potenciálu všech vzdělávajících se a odborně se připravujících. V tomto kontextu je významný zejména evropský rámec kvalifikací (EQF (1)).

1.9   Výbor také uvítal rozhodnutí švédského předsednictví v EU zařadit do svého programu akcí konferenci ve dnech 22.–23. října 2009Nové znalosti pro nová pracovní místa, která se zaměří na budoucí potřeby trhu práce a úlohu veřejných služeb zaměstnanosti.

2.   Úvodní část

2.1   Ekonomika EU se následkem globální finanční krize ocitla v recesi, což má závažné dopady na evropské trhy práce a zaměstnanost. Vývoj nezaměstnanosti se v současnosti odhaduje na 9,4 % v roce 2009 a v roce 2010 až na 10,9 %.

2.2   Na situaci v Evropě reagovala Evropská komise Plánem evropské hospodářské obnovy  (2), ve kterém EK zdůraznila koordinovaný přístup, stanovila strategické cíle a navrhla řadu opatření ve čtyřech prioritních oblastech Lisabonské strategie.

2.3   Jednou z oblastí, kam byly směrovány ozdravné akce EU, je ochrana pracovních míst – a lidských zdrojů – a podpora podnikání. EK vyzvala k zahájení rozsáhlé evropské iniciativy na podporu zaměstnanosti a mimo jiné doporučila sledovat stávající a předpokládanou nabídku volných míst a lépe na ni reagovat rozvojem dovedností a jejich zvyšováním.

2.4   Nejdůležitějším faktorem růstu a rozvoje prosperity je schopnost zemí vytvářet kvalitní pracovní příležitosti. Politika vytvářející pracovní příležitosti a růst staví na několika základních kamenech. Moderní, inkluzivní, flexibilní a konkurenceschopný trh práce zahrnuje široké spektrum činností a úkolů. Kromě toho je jedním z hlavních pilířů EU volný pohyb pracovních sil. Cílem je usnadnit občanům práci v jiném členském státě a zlepšit nabídku pracovních příležitostí, ale také dát podnikům k dispozici širší a flexibilnější nabídku pracovních sil a zlepšit přizpůsobování se potřebám trhu práce.

2.5   Závěry jarního summitu Rady EU v roce 2009 jasně zdůrazňují, že je nutné se zaměřit na zvýšení kapacity EU pro zvyšování dovedností na všech úrovních, pro předvídání a zohledňování potřeb trhu práce. Zazněl také důrazný apel na členské státy pro naplňování integrovaného doporučení 24 a adaptaci jejich vzdělávacích systémů a systémů odborné přípravy na požadavky nových kompetencí.

2.6   Mimořádný Summit EU o zaměstnanosti, který se konal dne 7. května 2009 v Praze, přijal deset konkrétních opatření, která se zaměřují na dlouhodobé i krátkodobé výzvy a která by měla být provedena na vnitrostátní i evropské úrovni společně se sociálními partnery. Čtyři z těchto opatření se týkají vzdělávání, odborné přípravy, celoživotního učení, učňovského školství, podpory mobility, lepšího předvídání dovedností a jejich slaďování s potřebami trhu práce.

3.   Obecné připomínky

3.1   Komise zveřejnila v roce 2008 svoje sdělení Nové dovednosti pro nová pracovní místa: Předvídání a zohledňování potřeb trhu práce a potřebných kvalifikací  (3), ve kterém ve světle současné krize zdůraznila potřebu posílení lidského kapitálu a zaměstnavatelnosti cestou zvyšování dovedností. Cílem návrhu EK je zlepšení kapacity Unie v oblasti vyhodnocování a předvídání dovedností a jejich lepší slaďování s charakterem nově vytvářených pracovních míst.

3.2   Komise jednak přináší první vyhodnocení dovedností v souladu s potřebami trhu práce do roku 2020, jednak také nabízí systematický proces sledování, vyhodnocování a včasné identifikace budoucích potřeb trhu práce. Prostřednictví programu PROGRES a programů celoživotního vzdělávání se zaměří i na nové způsoby měření dovedností.

3.3   Komise mobilizuje současné nástroje pro účinnou realizaci těchto procesů a současně vytváří nástroje nové, které mají proces posílit nebo zjednodušit. Klade důraz na politiky flexikurity a aktivaci opatření vedoucí ke zvyšování dovedností. K nově navrhovaným nástrojům patří Evropský monitor trhu práce, standardizovaný mnohojazyčný katalog povolání a dovedností, a tzv. „Match and Map“, nástroj usnadňující život uživatelům EURESU. Zmíněna je i klíčová úloha Evropského sociálního fondu (ESF) i Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF). Proces předvídání budoucích potřeb trhu práce má svoje limity, proto je nutno mechanismy a nástroje neustále rozvíjet a zlepšovat a současně sledovat absorpční kapacitu jednotlivých členských států.

3.4   Komise také zcela správně zdůrazňuje rostoucí význam transversálních kompetencí a měkkých dovedností (soft skills), jako je týmová práce, jazykové a komunikační dovednosti. Speciální pozornost musí být věnována zvyšování standardů a dosažených úrovní gramotnosti a znalosti základních početních úkonů (numeracy) již od útlého věku.

3.5   Dobrou praxí se zdá být vytváření sektorových rad pro dovednosti (SSC = Sector Skills Council) na základě dohod mezi zaměstnavateli, vzdělávacími institucemi a dalšími zainteresovanými stranami v rámci jednotlivých odvětví. Činnost těchto rad může být provázána se strukturou odvětvového sociálního dialogu, neboť úloha sociálních partnerů je v tomto smyslu zejména důležitá. (4)

3.6   Na Radě ministrů pro vzdělávání dne 12. května 2009 se členské státy zavázaly k intenzivnější spolupráci v oblasti vzdělávání a odborné přípravy. Přijaté priority podtrhují důležitou úlohu, kterou vzdělávání a odborná příprava musí sehrát v širší diskusi o hospodářských a sociálních politikách. Společné výzvy jsou: 1) pracovní síla, která bude mít správné dovednosti pro zítřejší pracovní místa, 2) vyrovnání se s potřebami stárnoucí společnosti, 3) intenzivnější globální soutěž.

3.7   Rada také přijala závěry usilující o posílení partnerství mezi vzdělávacími institucemi a sociálními partnery. Důležitá část úlohy vzdělávání a odborné přípravy v oblasti sociální soudržnosti je schopnost vybavit lidi znalostmi, dovednostmi a kompetencemi, které by usnadnily jejich vstup na trh práce a setrvání na něm. Proto je důležitá úloha sociálních partnerů jako hlavních aktérů trhu práce.

4.   Fakta a čísla

4.1   Červnová Rada EU v roce 2008 potvrdila ve svých závěrech svůj požadavek získat souhrnné vyhodnocení požadovaných dovedností v Evropě do roku 2020 – Předvídání a zohledňování potřeb trhu práce se zvláštním zaměřením na mládež  (5).

4.2   CEDEFOP proto vypracoval analýzu potřeb dovedností za období 2006–2020 (6), která zahrnuje 25 členských států EU plus Norsko a Švýcarsko. Analýza předpokládá do roku 2020 vznik 20,3 milionu dodatečných pracovních míst. Dalších 85 milionů míst budou tvořit tzv. „replacements“ (místa uvolněná odchody do důchodu nebo odchody ze zaměstnání, jež však nelze považovat za nově vytvořená pracovní místa). Očekává se, že v roce 2020 budou tři čtvrtiny všech pracovních míst tvořit služby.

4.3   V současné době je téměř 40 % lidí zaměstnáno na pozicích vyžadujících dovednosti na vyšší úrovni, jako management, profesionální činnost („professional work“) nebo technická místa. V nejbližší dekádě se očekává pokračování expanze zaměstnání vyžadujících dovednosti na vysoké nebo střední úrovni. Růst je očekáván i u některých pracovních míst, která vyžadují žádnou nebo jen nižší úroveň vzdělání.

4.4   Pokud bude tento trend pokračovat, tyto změny povedou k polarizaci v růstu pracovních míst. Tato polarizace způsobí, že se poptávka po místech vyžadujících střední úroveň vzdělání (založených na jednoduchých rutinních úkonech) bude snižovat, třebaže na všech pracovních místech budou vyžadováni adekvátně odborně připravení nově nastupující pracovníci z důvodu výrazných odchodů pracovníků do důchodu.

4.5   Současně vzrůstají kvalifikační požadavky u všech kategorií povolání – včetně těch na nejnižším stupínku kvalifikační škály. Tento „upskilling“ trend bývá ovlivněn nabídkou dovedností. Všeobecně vzrostla míra vzdělávání lidí v uplynulých deseti letech tím, že si lidé v mnoha členských státech zvolili možnost získat vyšší vzdělání a starší ročníky – v průměru s nižší kvalifikací – odešly z pracovního trhu do důchodu.

4.6   Závěry Cedefop však zcela jednoznačně zdůrazňují všeobecný a dlouhodobý růst kvalifikační úrovně u mnoha/většiny pracovních míst. Na základě jeho předpovědi z celkového počtu volných pracovních míst v období 2006–2020 téměř 91 % vyžaduje vyšší nebo střední úroveň vzdělání. Současnou kvalifikační strukturu pracovní síly bude potřeba v nadcházející dekádě změnit, neboť stále více volných pracovních míst (až 55 milionů) bude vyžadovat kvalifikace na střední úrovni (což zahrnuje odborné vzdělávání). Necelých 10 milionů pracovních pozic bude volných pro žadatele s žádným nebo nízkým vzděláním.

4.7   Statistiky Eurostatu ukazují, že EU se od roku 2000 dařilo vytvářet kvalitní pracovní místa. Existuje také kladný vztah mezi mírou zaměstnanosti vysokoškolsky vzdělaných lidí a růstem zaměstnanosti. Ve většině členských států EU vzrostla zaměstnanost u vysokoškolsky vzdělaných lidí více než v případě průměrné celkové zaměstnanosti. Na Maltě se například zaměstnanost vysokoškolsky vzdělaných lidí od roku 2000 více než zdvojnásobila, přičemž celková zaměstnanost vzrostla o pouhých 12 %. Současně je třeba sledovat i opačný trend vytváření nejistých pracovních míst.

4.8   Šetření Cedefop tedy přináší řadu implikací:

—	Všeobecná poptávka po dovednostech i nadále poroste.

—	Politiky budou muset zajistit adaptabilitu pracovní síly na tyto požadavky. Bude dobré vědět, zda jsou úzká místa na trhu práce pouze dočasná nebo přechodná, nebo zda se jedná o dlouhodobý fenomén vyžadující cílené opatření.

—	Souvislá odborná příprava a celoživotní učení musí přispět k tomu, aby byly dovednosti lidí konstantně v souladu se strukturálními změnami trhu práce.

—	Počet mladých lidí, kteří vstoupí na trh práce v nejbližší dekádě, nemůže naplnit všechny požadavky trhu práce. To bude mít implikace pro systémy vzdělávání a odborné přípravy. Celoživotní učení je zásadní.

—	Jakkoliv je vzdělávání a odborná příprava důležitá pro lepší reakci na požadavky trhu práce, nemůže vyřešit problém překvalifikace nebo podkvalifikace.

—	Důležité je dobré ohodnocení dovedností, zamezení ztrátě dovedností a využití těch, které máme.

5.   Konkrétní připomínky

5.1   Cílem Komise je zajistit shodu mezi nabízenými dovednostmi a potřebami trhu práce. Také odstranění stávajících překážek včetně administrativních bariér, které povede k volnému pohybu pracovníků v rámci EU, jakož i jasnější informace o trendech trhu práce by přispěly k posílení profesní, sektorové a geografické mobility (7) a k lepší shodě mezi kvalifikacemi pracovníků a pracovními příležitostmi. Důležité je i posílení tzv. „transition mobility“, tedy v případě ztráty zaměstnání snadnější přesun k novému a kvalitnímu pracovnímu místu se zárukou jistoty (koncepce flexikurity).

5.2   Komise ve svém pracovním dokumentu doprovázejícím sdělení (8) uvádí definici pojmů jako kvalifikace, znalosti, dovednosti a kompetence, praxe však dokazuje velkou rozmanitost přístupů k těmto pojmům v jednotlivých členských státech. Komise by měla jasněji definovat, v jakém rozsahu je dovednost v jejím sdělení chápána.

5.3   Problém s dovednostmi v Evropě existoval již před současnou krizí. Již před více než 10 lety upozorňovaly evropské instituce a managementy podniků, že Evropa neprodukuje, nepřiláká a neudrží dostatek vědců, inženýrů, IT specialistů, kolik si vyžaduje evropský průmysl. Situace se stává akutní a čísla ukazují na pokračující nedostatek zájmu mladé generace o vědní obory. Nedostatek dovedností odpovídajících potřebám trhu v Evropě roste a je časovanou bombou na cestě Evropy ke konkurenceschopnosti. Odpovídající úroveň dovedností, zvýšený přístup k informacím a strukturální zlepšení budou mít pozitivní dopad zejména na MSP.

5.4   Přínos pro rozvoj Unie může mít i přistěhovalectví z třetích zemí, zejména vzhledem ke klesající nabídce práce v mnoha zemích. Nový přístup EU k ekonomické migraci z třetích zemí a příliv talentů z jiných částí světa může být jen dočasným lékem. Praxe ukáže, zda zavedení tzv. modrých karet pomůže Evropě k úspěchu v bitvě o talenty. Evropa v současné době využívá jen 2 % vysoce kvalifikovaných pracovníků z třetích zemí.

5.5   Nyní, kdy Evropa vstoupila do období turbulencí, si problém nedostatku potřebných dovedností vyžaduje další pozornost a zviditelnění. Evropa navíc vykazuje ve střednědobém a dlouhodobém horizontu další potenciál pro vytváření pracovních míst – jak nových, tak uvolněných –, nicméně netto projekce tvorby pracovních míst ukazuje polarizovanou expanzi pracovních míst, s velkým nárůstem pracovních míst vyžadujících vyšší úroveň dovedností.

5.6   Snížit počet zaměstnanců v době omezené poptávky je velice krátkozraké řešení. Budování dovedností je dlouhodobý a nákladný proces, ať už jde o formální vzdělávání (základní, střední, vysokoškolské) nebo firemní (firemní kultura, specifika organizace, vztahy se zákazníky). Ekonomické oživení by bylo nemožné, pokud by se podniky potýkaly s nedostatkem dostatečně kvalifikované pracovní síly.

5.7   Předvídavý a na budoucnost orientovaný scénář si vyžaduje společné akce vlád a soukromého sektoru:

—	Přesměrovat financování ESF na odbornou přípravu a rekvalifikace v letech 2007–2013.

—	Iniciovat společné akce a partnerství soukromého a veřejného sektoru.

—	Provádět společnou politiku zaměřenou na omezení počtu předčasných odchodů ze škol a povzbuzení zájmu mladých lidí o matematiku, vědu a kariéru v oblasti inženýringu, informačních a komunikačních technologiích a ochrany životního prostředí.

—	Posílit a rozvinout partnerství škol a univerzit na vysoké úrovni, a to cestou plánovaných stáží, které by studentům zejména v posledních měsících studia umožnily přímý kontakt se světem práce, do něhož je studium směřuje.

—	Podpořit mobilitu dovedností v rámci Evropy.

—	Posílit inovativní přístup ke vzdělávání, včetně e-učení a učení na dálku.

—	Mobilizovat potenciál kategorií postižených vyloučením, které jsou stále schopné vzdělávání a na jejichž začlenění jsou již vynakládány značné rozpočtové prostředky (chudoba, nezaměstnanost, postižení, diskriminace atd.).

—	Řešit vzdělávání přistěhovalců.

5.8   Evropa musí zlepšit svoji „Skills Pyramid“ (9) – gramotnost a základní dovednosti, profesní znalosti, tzv. GKE talenty („Global Knowledge Economy talents“). V současné době má Evropa v mnoha zemích daleko k tomu, aby měla takovou pyramidu dovedností, která by mohla naplnit její ambice.

5.9   Pokud Evropa bude chtít vygenerovat, zajistit a udržet takové dovednosti, které potřebuje, bude muset učinit řadu opatření jak na nabídkové, tak na poptávkové straně evropských dovedností. Poptávkovou stranu jistě ovlivní potřeby rostoucích sektorů, dlouhodobé i rychle se rozvíjející globální i místní priority a dodatečné trendy související s globálními zdroji nebo demografickým vývojem. Pokud jde o nabídkovou stranu, evropský „pool“ práce bude ovlivněn hlavně demografickými trendy, nízkou mobilitou, schopností Evropy produkovat takové dovednosti, jaké potřebuje.

5.10   Výbor opakovaně zdůrazňuje důležitost kvality vzdělávání učitelů (10). Vzdělávání a profesní příprava učitelů musí být propojeny s klíčovými politikami v oblasti inovací, výzkumu a podnikání. Příprava učitelů musí již zahrnovat komponenty, které jim umožní lépe se orientovat na změny na trhu práce a rozvoj odpovídajících dovedností na všech úrovních vzdělávání.

5.11   Klíčová je v tomto ohledu úloha sociálních partnerů. Spolupráce podniků a školských institucí musí mít zcela konkrétní výsledky, zejména pokud jde o stanovení osnov škol a vytváření soustav povolání a soustav kvalifikací na národní úrovni. Tyto musí odrážet požadavky zaměstnavatelů na plnění konkrétních úkolů na podnikové úrovni. Důležitá je příprava učňů, stáže mladých pracovníků a zvýšení atraktivnosti potřebných oborů. Pozornost Komise by se měla zaměřit primárně na úkoly, které je třeba plnit na podnikové úrovni, a následně na dovednosti. Je potřeba důsledně rozlišit potřeby malých a velkých podniků.

5.12   Evropa bude muset vzít v úvahu i dopady adaptace na klimatické změny na zaměstnanost. Globální oteplování bude mít dopad na výrobní faktory a procesy. EK již pracuje s řadou analýz týkajících se nového nízkouhlíkového ekonomického konceptu a s tím spojené tvorby tzv. „green jobs“ a „Eco-Industries“. První výsledky ukazují omezený zdroj dat, nepřesnost a velký rozptyl projekcí o dopadech změny klimatu na trhy práce. Přesun k nízkouhlíkové ekonomice musí být vnímán jako dlouhodobý proces, během něhož se trhy práce budou postupně adaptovat.

5.13   EK se ve svém sdělení zaměřila především na vytváření nových pracovních míst a zvyšování dovedností pro tato budoucí pracovní místa. EU musí také efektivně využít stávající potenciál trhu práce a zvyšovat kvalifikaci a adaptabilitu pracovníků, kteří přišli o zaměstnání nebo jsou jeho ztrátou ohroženi. Pozornost je tedy třeba věnovat také rekvalifikacím, dalšímu odbornému vzdělávání a celoživotnímu učení. Na druhé straně musí být EU schopna zajistit podmínky pro vytváření produktivních, kvalitních a dobře placených pracovních míst.

5.14   Iniciativy směřující ke zvyšování dovedností musí reflektovat i ambice a potřeby jednotlivců. Vzdělání má zásadní význam pro svobodnou volbu občanů a jejich možnosti individuálního rozvoje. Úloha vzdělávání tkví z hlediska trhu práce i ve zprostředkovávání znalostí a dovedností jednotlivcům, neboť ty jsou nezbytné ke splnění neustále se měnících požadavků, a tím i k zaručení vysoké úrovně zaměstnatelnosti.

5.15   Politiky zaměřené na zvyšování dovedností a adaptabilitu pracovní síly musí být založeny na principech rovnosti pro všechny občany a nediskriminace. To znamená odstranění všech stávajících překážek v systémech vzdělávání a odborné přípravy, jak formálních, tak v rámci podniků. Tyto překážky mají dopad především na zvláště zranitelné skupiny, jako jsou starší pracovníci a osoby s postižením.

5.16   Závěry Rady ministrů pro vzdělávání z 12. května 2009 také zdůrazňují důležitou úlohu sociálních partnerů. Evropští sociální partneři věnují v rámci evropského sociálního dialogu pozornost oblasti vzdělávání a odborné přípravy v souvislosti s potřebami trhu práce. V roce 2002 vypracovali společně Akční rámec pro celoživotní rozvoj kompetencí a kvalifikací a v roce 2006 Analýzu klíčových elementů trhu práce, ze které budou vycházet společné aktivity v rámci jejich třetího Pracovního programu 2009–2010 – Autonomní dohoda o inkluzivních trzích práce a zpráva o zaměstnanosti.

5.17   V závěrech Rady zazněl rovněž apel na posilování partnerství s občanskou společností a na spolupráci všech příslušných zainteresovaných stran – podniků, vzdělávacích institucí, veřejných služeb zaměstnanosti apod. Spolupráce s relevantními nevládními organizacemi a sociální iniciativy mohou být komplementární k tradičnímu sociálnímu dialogu.

5.18   Jedním z největších přínosů OMC (otevřené metody koordinace) v oblasti vzdělávání a odborné přípravy na evropské úrovni je evropský rámec kvalifikací (EQF – European qualifications framework). Ten by měl přispět k větší transparentnosti a srozumitelnosti kvalifikací, a tím k větší mobilitě v Evropě.

5.19   Evropský sociální fond (ESF) se ukázal jako užitečný nástroj, pokud se týče potřeb Evropy v oblasti odborného vzdělávání. Zlepšení do budoucna může přinést odstranění byrokratických postupů, dublování s iniciativami strukturálních fondů a větší zapojení sociálních partnerů.

5.20   Nástrojem sledování pokroku se stanou tzv. referenční úrovně evropských průměrných výsledků (evropské referenční úrovně). Členské státy se dohodly, že v roce 2020:

—	alespoň 15 % dospělých by se mělo účastnit programů celoživotního učení,

—	podíl 15letých žáků, kteří mají problémy se čtením, matematikou a přírodními vědami, by měl být nižší než 15 %,

—	podíl osob ve věku od 30 do 34 let s dokončeným terciárním vzděláním by měl činit minimálně 40 %,

—	podíl osob předčasně ukončujících vzdělávání a odbornou přípravu by měl být nižší než 10 %,

—	vzdělávání v raném věku by se mělo účastnit alespoň 95 % dětí ve věku od 4 let do věku, kdy mají zahájit povinnou školní docházku.

---

(1)  Doporučení EP a Rady (2008/C 111/01) o zavedení evropského rámce kvalifikací pro celoživotní vzdělávání.

(2)  Plán evropské hospodářské obnovy, KOM(2008) 800 v konečném znění, 26. listopadu 2008.

(3)  Sdělení Komise Nové dovednosti pro nová pracovní místa: Předvídání a zohledňování potřeb trhu práce a potřebných kvalifikací, KOM(2008) 868 v konečném znění, 16. prosince 2008.

(4)  Související stanovisko EHSV TEN/364, CESE 317/2009 Potřeby vzdělávání a odborné přípravy pro společnost využívající energie ze zdrojů bez emisí uhlíku.

(5)  CEDEFOP, PANORAMA Series 160, Skill needs in Europe (2008).

(6)  Je třeba vzít na vědomí, že analýza byla zpracována před finanční a ekonomickou krizí a nezohledňuje její dopady.

(7)  Úř. věst. C 228, 22.9.2009, s. 14.

(8)  Pracovní dokument EK SEK (2008) 3058 doprovázející sdělení KOM(2008) 868 v konečném znění.

(9)  Podkladový dokument pro European Business Summit 2009, INSEAD (The Business School for the World) ve spolupráci s firmou Microsoft a FEB (Federation of Enterprises in Belgium).

(10)  Úř. věst. C 151, 17.6.2008, s. 41.

---