This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52009AE1694
Opinion of the European Economic and Social Committee on the ‘Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions: Delivering the benefits of the single market through enhanced administrative cooperation’ COM(2008) 703 final
Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Dosahování přínosů jednotného trhu prostřednictvím posílené správní spolupráce (KOM(2008) 703 v konečném znění)
Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Dosahování přínosů jednotného trhu prostřednictvím posílené správní spolupráce (KOM(2008) 703 v konečném znění)
Úř. věst. C 128, 18.5.2010, p. 103–106
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
18.5.2010 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 128/103 |
Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Dosahování přínosů jednotného trhu prostřednictvím posílené správní spolupráce
(KOM(2008) 703 v konečném znění)
(2010/C 128/19)
Zpravodaj: pan HERNÁNDEZ BATALLER
Dne 6. listopadu 2008, v souladu s článkem 262 Smlouvy o založení Evropského společenství, se Komise rozhodla konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci
sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Dosahování přínosů jednotného trhu prostřednictvím posílené správní spolupráce
KOM(2008) 703 v konečném znění.
Specializovaná sekce Jednotný trh, výroba a spotřeba, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 9. září 2009.
Na 457. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 4. a 5. listopadu 2009 (jednání dne 5. listopadu 2009), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 128 hlasy pro a 2 členové se zdrželi hlasování.
1. Závěry
1.1 EHSV podporuje decentralizovanější přístup v rámci sítě pro přeshraniční spolupráci, který pro vnitřní trh bude znamenat zavedení IMI. EHSV se domnívá, že systém pomůže zaručit účinné naplňování pravidel vnitřního trhu a přijmout opatření nutná k vyřešení problémů, s nimiž se setkávají občané a podniky.
1.2 Organizace organizované občanské společnosti mohou mít v příslušných členských státech aktivní a významnou roli při fungování IMI. Mohou také přispět k rozšiřování povědomí o jeho existenci a jeho fungování.
1.3 Vzhledem k tomu, že systém IMI bude identifikovat stávající vnitrostátní překážky pro řádné provádění směrnice o službách a směrnice o uznávání odborných kvalifikací, a možná bude rozšířena věcná oblast působnosti i na jiná odvětví, by bylo vhodné, aby Komise stanovila případný mechanizmus varování a/nebo specifické sankce za účelem odstranění těchto překážek.
1.4 V té míře, kterou přenos údajů systému IMI spadá do předpisů o ochraně údajů práva Společenství, doporučuje EHSV zavést povinnost informovat dotčené, aby tak byl umožněn výkon práva o přístupu, které je stanoveno v tomto systému ve smyslu judikatury Evropského soudního dvora.
2. Úvod
2.1 Článek 10 Smlouvy o ES stanovuje obecně „zásadu loajální spolupráce“ mezi členskými státy a Společenstvím, která byla rozsáhle vypracována judikaturou ESD (1), v souladu s níž členské státy mají:
— |
přijmout všechna opatření vnitrostátních právních opatření, která jsou nutná pro provádění právních předpisů a aktů Společenství, |
— |
spolupracovat mezi sebou a se Společenstvím za účelem naplnění cílů Smlouvy a sekundárního práva. |
2.2 Správní spolupráce mezi členskými státy a Společenstvím byla doposud rozvíjena ve specifických oblastech, k nimž patří daňová oblast (2) (každý členský stát určí ústřední kontaktní orgán a je zde povinnost pomoci mezi členskými státy), celní oblast, oblast hospodářské soutěže (síť vnitrostátních orgánů), či dokonce např. pro oblasti azylu, migrace a vnějších záležitostí (program ARGO–2002).
2.3 EHSV se správní spolupráci mezi vnitrostátními orgány a orgány Společenství věnoval ve stanovisku z vlastní iniciativy (3), a došel k závěrům, že jasné a zároveň účinné politické a vnitrostátní procesy a zlepšení legislativy, jejího uplatňování a dodržování, jsou součástí řádné správy věcí veřejných Společenství.
2.4 Prostřednictvím rozhodnutí 2004/387/ES (4) ze dne 21. dubna 2004, byl zřízen program pro interoperabilní poskytování celoevropských služeb elektronické správy (eGovernment) orgánům veřejné správy, institucím Společenství a jiným subjektům, podnikům a občanům (program IDABC). Toto rozhodnutí má aplikovat projekty definované jako „společný zájem“ a horizontální opatření, jejichž uplatňování bude Společenství provádět v souladu se svým zájmem (čl. 10).
2.5 Zástupci členských států v poradním výboru pro koordinaci v oblasti vnitřního trhu schválili dne 17. března 2006 globální plán pro uplatňování systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (následovně IMI) a jeho rozvoj s cílem dosažení lepší komunikace mezi členskými státy. Rozhodnutí Komise 2008/49/ES (5) týkající se provádění systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI), pokud jde o ochranu osobních údajů, klasifikuje tento systém jako projekt společného zájmu ve smyslu IDABC.
2.6 IMI má usnadňovat provádění právních předpisů v oblasti vnitřního trhu, které vyžadují výměnu informací mezi správami členských států.
3. Sdělení Komise
Nedostatek důvěry v právní rámec a dohled v ostatních členských státech vedl ke znásobení počtu předpisů a zdvojení kontrol přeshraničních činností. To je dosud jedna z hlavních překážek hladkého fungování jednotného trhu. Proto musí orgány členských států úzce spolupracovat a budovat důvěru v systémy všech ostatních států.
3.1.1 IMI členským státům umožní dostát svým právním závazkům v oblasti výměny informací. Umožní rovněž nové formy správní spolupráce, které by bez podpory v podobě elektronického informačního systému nebyly možné.
Systém IMI přináší příslušným orgánům v členských státech jednoduchý nástroj, pomocí něhož mohou vyhledat orgány v ostatních členských státech a zaslat jim žádost o informace pomocí strukturovaného souboru dotazů, které jsou vytvořeny pro konkrétní oblasti právních předpisů EU.
3.2.1 IMI má být účinným a efektivním prostředkem ke snížení jednotkových nákladů komunikace mezi členskými státy, která je nezbytná pro řádné provádění právních předpisů o vnitřním trhu. Nicméně se zdálo být vhodné zahájit uplatňování systému na dvě omezené oblasti: na uznání odborných kvalifikací, kde již bylo zahájeno, a na směrnici o službách. Zkušenosti získané v těchto dvou oblastech budou sloužit pro pozdější uplatnění na ostatní klíčová odvětví v rámci fungování vnitřního trhu.
3.2.2 IMI tak přispěje k vytvoření prostředí důvěry, které je potřebné k zajištění hladkého fungování a přínosů jednotného trhu.
3.3 IMI je mnohojazyčný nástroj vytvořený pro EU s 27 členskými státy a 23 úředními jazyky, i když bude uplatňován pro 30 států EHP. Mnohojazyčnost je obohacující. Tím, že IMI používá nové technologie podporované překladatelskými odděleními a službami automatického překladu, je dobrým příkladem konkrétních opatření, která může EU přijmout k minimalizaci zmíněných překážek a odstranění komunikačních bariér mezi správními orgány v Evropě.
3.4 V kontextu modernizace řízení vnitřního trhu přispěje IMI k účinnějšímu a decentralizovanému přístupu v rámci sítě pro přeshraniční spolupráci.
3.5 IMI umožňuje členským státům účinnější spolupráci při každodenním provádění právních předpisů týkajících se vnitřního trhu, pro příslušné orgány členských států představuje pomoc tím, že jim pomáhá odstraňovat významné praktické překážky v komunikaci, jako např. používání různých jazyků a nejednoznačné určení partnerů v ostatních členských státech. Jeho cílem je zvýšit účinnost a efektivnost každodenní spolupráce mezi členskými státy.
3.6 Rozvoj IMI je založen na třech klíčových zásadách:
— |
prostřednictvím IMI se členským státům neukládají další povinnosti v oblasti správní spolupráce, které by přesahovaly povinnosti již obsažené v právních předpisech o vnitřním trhu; |
— |
systém je pružný a zohledňuje rozmanitost správní struktury a kultury v Evropě; |
— |
jedná se o jednotný modulární systém umožňující opětovné využití jednotlivých prvků. Je navržen tak, aby podporoval velký počet právních předpisů o vnitřním trhu a nebylo tedy nutno rozšiřovat informační systémy. |
Ve sdělení Komise se právem zdůrazňuje, že systém IMI má význam pro ochranu osobních údajů, a tím plně podporuje příslušné právní předpisy v této oblasti, zejména směrnici 95/46/ES a nařízení (ES) č. 45/2001.
3.7.1 Přístup k informacím spravovaným systémem IMI je vymezen vnitrostátním orgánům a subjektům, které jsou ve směrnicích, na něž je systém v současné době uplatňován, označeny jako „příslušné orgány“.
3.8 Komise se závěrem domnívá, že je třeba zvýšit stávající úroveň investic do školení a zvyšování povědomí, aby bylo možno dosáhnout požadovaných výsledků. Komise přezkoumá různá řešení a vyhodnotí program pro vzdělávání a výměnu, pokud by to bylo zapotřebí.
3.9 Komise zveřejnila dne 29. června 2009 (6) doporučení týkající se opatření pro lepší fungování vnitřního trhu, v němž zvažuje přijetí přístupu založeného na koordinaci a spolupráci, v němž by Komise spolupracovala s členskými státy a jehož cílem by bylo zlepšit provádění, uplatňování a naplňování právních předpisů vnitřního trhu. To znamená, že členské státy přijmou sdílenou zodpovědnost, a v důsledku toho proaktivnější roli v řízení vnitřního trhu.
4. Obecné připomínky
Decentralizovaný přístup v rámci sítě pro přeshraniční spolupráci, který bude znamenat zavedení IMI, posílí právo občanů, institucí a podniků na řádnou správu. Je třeba zachovat hlavní zásady flexibility, opětovného využití a neukládání dalších povinností členským státům.
4.1.1 Právo na řádnou správu zde konkrétně znamená, že občanům budou bez problémů a flexibilně poskytnuty přesné a konkrétní informace o požadavcích, které musí splnit ve státě, ve kterém se chtějí usadit, za účelem poskytování služeb či práce, a jakým orgánům mají zaslat svou žádost. Kromě toho poskytne systém nepřímo informace o neoprávněných vnitrostátních překážkách ve výkonu základních svobod Společenství, tak jak jsou stanoveny v právních předpisech Společenství, což umožní Komisi následně reagovat.
4.2 Pro dobré fungování vnitřního trhu musí členské státy úzce spolupracovat a vzájemně vyvinout důvěru v IMI a přispívat tak k lepší transparentnosti a řádné veřejné správě. Aby byla zajištěna úzká přeshraniční spolupráce mezi orgány členských států s pravomocemi v otázkách souvisejících s vnitřním trhem, musejí členské státy přijmout opatření nutná pro zaručení fungování přeshraničních sítí či elektronických informačních systémů vytvořených Komisí jako IMI.
4.3 Dle rozhodnutí 2004/387/ES (IDABC) má být zřízen plán, který má za cíl vyvážené rozdělení nákladů na fungování a údržbu celoevropských služeb elektronické správy a služeb infrastruktury mezi Společenstvím a členskými státy (čl. 7, odst. 3). Orgány členských států musí následně provést investice potřebné pro řádné fungování IMI. EHSV se domnívá, že vzhledem k tomu, že se jedná o sdílenou pravomoc, a tedy o sdílenou zodpovědnost, musí i členské státy vyvinout dodatečné úsilí.
Pro skutečné zavedení systému je zapotřebí posílení správní spolupráce mezi orgány členských států vzájemně a mezi nimi a Komisí. V budoucnu by měla být oblast působnosti IMI, která je v současné době omezena na směrnici o uznávání odborných kvalifikací a směrnici o službách na vnitřním trhu, rozšířena.
4.4.1 Za účelem správní spolupráce zavádí rozhodnutí 2008/49/ES systém pro výměnu a zpracování informací, který z důvodu citlivých informací přiřazuje různým zúčastněným správním jednotkám pouze částečné úkoly, tedy správu jedné konkrétní části systému. Z tohoto důvodu je pro IMI kromě Komise důležitá i spoluúčast následujících vnitrostátních účastníků. K nim patří na jedné straně koordinátor a na druhé straně uživatelé systému, kteří pracují pod kontrolou vnitrostátního orgánu nebo koordinátora v závislosti na funkcích, které jim přiřazuje místní správce, přiřazovatel, dohlížitel či administrátor údajů.
4.4.2 Tento systém bude nutné koordinovat s mechanizmy správní spolupráce, které stanovují směrnice (o uznávání odborných kvalifikací a o službách na vnitřním trhu), na které má být systém uplatněn, tedy s mechanizmy výměny informací a odpovědnými vnitrostátními orgány. V tomto smyslu je třeba zvážit případné přímé či nepřímé vztahy mezi uživateli IMI a vnitrostátními orgány, které jsou určeny v příslušných směrnicích, zejména ty vztahy, které mají přímo či nepřímo vliv na vnitřní trh.
4.4.3 S ohledem na směrnici o službách bude zejména důležité vyjasnit v souvislosti s koordinací s IMI následující aspekty:
a) |
rozsáhlá definice „příslušného orgánu“ (čl. 4), |
b) |
zřízení jednotných kontaktních míst (čl. 6) a styčná místa (čl. 28), |
c) |
zřízení vysoce harmonizovaných povolovacích postupů a komunikace s žadatelem (čl. 13), |
d) |
zřízení výstražných mechanizmů (čl. 32), což může dát podnět ke vzniku evropské sítě orgánů v členských státech. |
4.4.4 V souvislosti se směrnicí o uznávání odborných kvalifikací bude třeba vyjasnit následující postupy spolupráce:
a) |
rozsáhlá definice příslušného úřadu a uznávání dokladů o odborné přípravě, které vydaly profesní sdružení (čl. 3), |
b) |
správní spolupráce mezi členskými státy v oblasti volného poskytování služeb (čl. 8), |
c) |
harmonizace postupu pro vzájemné uznávání odborných kvalifikací s cílem usazení (čl. 51), |
d) |
specifický systém správní spolupráce, který konkretizuje pojmy výměny informací o disciplinárních a trestněprávních sankcích, seznam pověřených orgánů a koordinátor orgánů (čl. 56), a závěrem zřízení vnitrostátních kontaktních míst, jimž jsou přidělovány funkce poskytovat konkrétní informace v souvislosti s prováděním směrnice (čl. 57). |
4.4.5 Výbor se domnívá, že při brzkém a bezprostředním zavedení systému IMI bude třeba zahrnout sociální aspekty (příspěvková období, důchodová práva atd.) související s oblastmi stanovenými v první fázi. Tento přístup vyjadřuje nejen tradiční politické stanovisko Výboru, ale vyplývá i ze skutečnosti, že při výkonu výdělečné činnosti jsou spolu bezprostředně a nutně propojeny hospodářské a sociální aspekty.
4.4.6 Na toto propojení již Výbor několikrát poukázal. Např. v nedávném stanovisku ze dne 14. ledna 2009 (7) o sociálním a environmentálním rozměru vnitřního trhu poukázal Výbor na to, že evropské instituce musejí vzít úvahu legitimní zájmy trhu, jakož i skutečnost, že ekonomické svobody musí být regulovány za současného zajištění, že při jejich výkonu budou respektována sociální práva, která uznává právo EU, mezinárodní pracovní normy a legislativa jednotlivých členských států, včetně práva na kolektivní vyjednávání.
4.4.7 Výbor zejména podpořil příslušná opatření pro harmonizaci, a to jak koordinaci systémů sociálního zabezpečení, tak iniciativy týkající se přenositelnosti důchodových práv (8).
4.5 EHSV podporuje účinné fungování legislativy Společenství a využití celého potenciálu vnitřního trhu, jakož i přijetí vhodných opatření pro zvyšování povědomí a informování příslušných orgánů.
4.6 Pro posílení správní spolupráce je třeba na jednu stranu konsolidovat fungování IMI a organizace spolupracující na fungování IMI a na druhé straně mají EHSV a organizace organizované občanské společnosti mít důležitou roli, zejména v osvětových kampaních, které mají upozorňovat na existenci a jeho význam pro fungování vnitřního trhu.
4.7 EHSV se domnívá, že lze na základě zkušeností s fungováním systému IMI a v souvislosti s dalším rozvojem práva Společenství stanovit obecné zásady, které by v budoucnu vedly k rozsáhlejším a podrobnějším právním předpisům Společenství o správní spolupráci prostřednictvím přijetí nařízení, které se bude týkat nejobecnějších aspektů.
4.8 IMI je v tomto procesu prvním krokem. Stejně jako zde by měly být racionalizovány systémy správní spolupráce mezi členskými státy, a mezi nimi a Komisí, a to v oblastech, které spočívají na vzájemném uznání a zásadě nediskriminace, jež jsou zásadní pro fungování vnitřního trhu. Zároveň je zajištěna oblast ochrany osobních údajů, která má pro občany Evropské unie zásadní význam, díky podrobnému přidělení funkcí mezi aktéry řízení IMI, jež je výsledkem činnosti Komise v této oblasti.
4.9 S ohledem na význam systému IMI pro ochranu osobních údajů je vhodné zdůraznit nedávné zveřejnění závěrů generálního advokáta pana Ruize-Jaraba COLOMERA (9), v němž jsou vyložena některá ustanovení právních předpisů ochrany osobních údajů, která jsou zde plně uplatnitelná. Tento výklad byl potvrzen rozsudkem ESD ze dne 7. května 2009, dle kterého existuje povinnost zaručit právo přístupu k informacím o příjemcích nebo o skupinách příjemců údajů, jakož i o obsahu sdělovaných informací, které neplatí jen pro přítomnost, nýbrž i pro minulost. Dále je stanovena lhůta pro zachování dotčené informace, přičemž je třeba zohlednit spravedlivou rovnováhu mezi zájmem dotčené osoby chránit své soukromí a zátěží, kterou tato povinnost informovat může znamenat pro subjekt zodpovědný za zpracování.
4.10 Výklad se týká především dvou různých práv uznaných směrnicí 95/46/ES, přičemž výkon jednoho práva (právo na výmaz údajů do jednoho roku) zřejmě ztěžuje výkon druhého (právo na přístup k údajům o zpracování). Vymazáním údajů na základě směrnice 95/46/ES se znemožní výkon práva na přístup, neboť nelze žádat informace o údajích, které již neexistují. Bylo by vhodné přijmout výklad hlavního advokáta a Soudního dvora tak, aby tato dvě práva uznaná právem Společenství a jejich výkon mohla existovat současně. Dle tohoto výkladu je nutné informovat dotčenou osobu o tom, komu jsou údaje poskytnuty a o lhůtě jednoho roku, během které má právo na přístup k údajům; poté dojde k jejich vymazání a proto již nebude možné mít k nim přístup.
V Bruselu dne 5. listopadu 2009
předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru
Mario SEPI
(1) Věc C–392/02, rozsudek ze dne 15.11.2005, a závěry generálního advokáta pana GEELHOEDA.
(2) Úř. věst. L 264, 15.10.2003.
(3) Úř. věst. C 325, 30.12.2006.
(4) Úř. věst. L 181, 18.5.2004.
(5) Úř. věst. L 13, 16.1.2008.
(6) Úř. věst. L 176, 7.7.2009, s. 17.
(7) Úř. věst. C 182, 4.8.2009, s. 1
(8) Úř. věst. C 228, 22.9.2009.
(9) Závěry ze dne 22.12.2008, věc C–553/07.