13.12.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 319/20

1)

V závěrech Evropské rady, jež zasedala v Lisabonu ve dnech 23. a 24. března 2000 (1), bylo zdůrazněno, že investice do vzdělávání a odborné přípravy osob zaujímají v rámci evropské znalostní ekonomiky nezastupitelné místo.

2)

V doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 12. února 2001 o evropské spolupráci při hodnocení kvality vzdělávacího systému (2) byly členské státy vyzvány, aby podporovaly zlepšení kvalitativního hodnocení školního vzdělávání.

3)

V závěrech Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 14. listopadu 2006 o efektivitě a rovném přístupu ve vzdělávání a odborné přípravě (3) byly členské státy vyzvány, aby zajistily účinné zaměření reforem a investic v oblasti vzdělávání a odborné přípravy s cílem dosáhnout vyšší kvality a rovnějšího přístupu, a to zejména zaměřením se na předškolní vzdělávání, programy včasné intervence a rovnocenné systémy vzdělávání a odborné přípravy.

4)

Rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1720/2006/ES ze dne 15. listopadu 2006 (4) byl zaveden akční program v oblasti celoživotního učení.

5)

V doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. prosince 2006 o klíčových schopnostech pro celoživotní učení (5) byl definován základní soubor znalostí, dovedností a postojů, které by si měli žáci do ukončení svého počátečního vzdělávání a odborné přípravy osvojit, aby se mohli zapojit do znalostní společnosti, a které z důvodu své průřezové povahy vyžadují přístup ke vzdělávání přesahující tradiční hranice mezi jednotlivými obory.

6)

V usnesení Rady ze dne 15. listopadu 2007 (6) byla zdůrazněna potřeba, aby lidé získali nové dovednosti k novým povoláním a aby se zvýšily obecné úrovně dovedností prostřednictvím počátečního i průběžného vzdělávání a odborné přípravy k dovednostem nejvyšší kvality, s cílem udržet si a posílit inovační schopnosti nezbytné pro zvýšení konkurenceschopnosti, růstu a zaměstnanosti.

7)

V závěrech Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 15. listopadu 2007 o zlepšování kvality vzdělávání učitelů (7) byla zdůrazněna potřeba zasadit se o to, aby se učitelům dostalo počáteční odborné přípravy, podpory při zapracování a dalšího profesního rozvoje, které probíhají koordinovaně, soudržně, s přiměřenými zdroji a se zaručenou kvalitou.

8)

V závěrech Evropské rady z března roku 2008 (8) bylo zdůrazněno, že klíčovým faktorem pro budoucí růst je plný rozvoj inovačního a kreativního potenciálu evropských občanů, jenž je založen na evropské kultuře a špičkové kvalitě v oblasti věd, a členské státy byly naléhavě vyzvány, aby podstatně snížily počet mladých lidí, kteří neumí řádně číst, a počet žáků a studentů předčasně ukončujících školní docházku, a rovněž aby zlepšily úroveň vzdělání dosahovanou studenty z přistěhovaleckých či znevýhodněných skupin.

9)

V závěrech Rady ze dne 22. května 2008 o podpoře tvořivosti a inovací prostřednictvím vzdělávání a odborné přípravy (9) byla zdůrazněna rostoucí potřeba opatření na vnitrostátní úrovni, jakož i spolupráce na úrovni Evropské unie s cílem pokročit v náročné změně, jež je nezbytná, pokud školy mají poskytovat žákům odpovídající přípravu, aby byli schopni čelit důležitým výzvám a problémům rychle se měnícího světa.

1)

Bezplatné povinné vzdělávání je základním právem všech občanů, jeho poskytování je povinností veřejných orgánů a jeho uspořádání je odpovědností členských států.

2)

Školní vzdělávání – včetně všech forem školního vzdělávání až po dokončení středoškolského vzdělávání – vytváří základy pro celoživotní učení tím, že žákům umožňuje získat klíčové kompetence, které jsou nezbytné a pomohou jim v orientaci, a to jak v osobním, tak i v pracovním životě.

3)

Školní vzdělávání představuje nejen důležitý prostředek pro socializaci jednotlivců a pro předávání hodnot, dovedností, znalostí a postojů nezbytných pro demokracii, občanství mezikulturní dialog a osobní rozvoj, ale hraje rovněž důležitou úlohu při získávání klíčových kompetencí nezbytných pro úspěšné zapojení se do hospodářského života.

4)

Škola by měla žákům poskytnout vzdělání, které jim umožní přizpůsobit se prostředí, které je stále více globalizované, soutěživé, diverzifikované a komplexní, v němž se tvořivost a inovační schopnost, smysl pro iniciativu, podnikavost a závazek dále se učit cení stejně, ne-li více než konkrétní tematické znalosti.

5)

Odpovědnost za organizaci a obsah systémů vzdělávání a odborné přípravy sice spočívá na každém členském státu a v některých případech mají školy značnou míru nezávislosti, evropská spolupráce však sehrává důležitou úlohu. Členským státům může pomoci reagovat na společné výzvy, zejména prostřednictvím otevřené metody koordinace.

6)

Členské státy mají na spolupráci společný zájem, protože díky ní mohou lépe využít množství inovačních postupů vysoké kvality, které se využívají v různých školských systémech EU.

1)

Vzhledem ke skutečnosti, že vzdělávání a odborná příprava významně přispívají k budoucímu růstu, dlouhodobé konkurenceschopnosti a sociální soudržnosti Unie, jakož i k podpoře aktivního občanství, mělo by vzdělávání a odborná příprava být i nadále klíčovou prioritou i v dalším cyklu lisabonského procesu.

2)

V zájmu zachování sociální soudržnosti a zajištění toho, aby zlepšením přístupu a příležitostí mohl každý mladý člověk plně rozvíjet svůj potenciál a stát se aktivním účastníkem vznikající znalostní společnosti, je třeba dále rozvíjet vzdělávací systémy.

3)

Je třeba, aby školy u žáků podporovaly tvořivost, inovativní myšlení a podnikavost a poskytovaly jim stimulující pracovní prostředí. Za tímto účelem by se školy měly samy stát tvořivými a dynamickými místy otevřenými spolupráci a partnerství se širším světem, v nichž se rozvíjí kultura vnitřního a vnějšího hodnocení, do kterého jsou rovněž zapojeny rodiny, za účelem stanovení možných oblastí pro změnu a zlepšení.

4)

Obecně stále ještě nebylo dosaženo dostatečného pokroku z hlediska tří evropských referenčních kritérií přijatých Radou na rok 2010, která se přímo týkají školního vzdělávání: počet žáků předčasně ukončujících školní docházku, porozumění psanému textu a ukončení středoškolského vzdělávání.

5)

Ucelený přístup k rozvoji kompetencí, založený na evropském referenčním rámci klíčových schopností pro celoživotní učení (10), s sebou přináší potřebu vynaložit větší úsilí na zvýšení porozumění psanému textu a jiných základních dovedností a pracovat na osobnějších přístupech k učení, které odpovídají zvláštním potřebám každého žáka, zahrnují odpovídající formy hodnocení a vedou k větší motivaci učit se.

6)

Zajištění systémů vzdělávání a odborné přípravy špičkové kvality, které jsou nejen rovnocenné, ale i účinné (11), vyžaduje kvalitnější a dostupnější předškolní vzdělávání, ambiciózní školy, které nabízejí rovné příležitosti všem žákům bez ohledu na to, z jakého prostředí pocházejí, a které zajišťují řádnou rovnováhu mezi obecnou a specializovanou výukou pro děti se zvláštními potřebami.

7)

Rovněž je nezbytné vynaložit větší úsilí za účelem provedení závěrů Rady z listopadu roku 2007 (12), ve kterých byly členské státy vyzvány, aby poskytovaly vysoce kvalitní počáteční vzdělávání učitelů, podporu na počátku profesní dráhy, jakož i další profesní rozvoj, jež jsou koordinované, soudržné, s přiměřenými zdroji a se zaručenou kvalitou; to by mělo umožnit získat pro učitelské povolání vysoce kvalifikované osoby a u tohoto povolání je udržet, řešit případy slabého výkonu, podpořit všechny žáky, aby plně využily svůj potenciál a vytvořit školní prostředí, kde se budou učitelé učit od sebe navzájem a která se zaměří na lepší schopnost žáků učit se.

1)

Zaručit a zlepšit získávání klíčových kompetencí, zejména schopnost psát, číst a počítat.

2)

Posílit zásadní úlohu, kterou školy hrají při prosazování společností otevřených sociálnímu začlenění a při posílení sociální soudržnosti, a to zajištěním vysoce kvalitního vzdělání pro všechny žáky v souladu se zásadou rovnosti.

3)

Podpořit učitelské povolání a zlepšit počáteční odbornou přípravu a odbornou přípravu při zaměstnání učitelů a vedení škol.

1)

Spolupracovaly v rámci otevřené metody koordinace na posílení evropské spolupráce s cílem podpořit politické priority uvedené v těchto závěrech.

2)

Při provádění doporučení o klíčových schopnostech pro celoživotní učení zaměřily svoji spolupráci na:

3)

Při provádění závěrů Rady o efektivitě a rovném přístupu ve vzdělávání a odborné přípravě zaměřily svoji spolupráci na:

4)

Při provádění závěrů Rady o zlepšování kvality vzdělávání učitelů zaměřily svoji spolupráci na:

5)

Na podporu výše uvedených cílů využívaly všech příslušných nástrojů, jako je otevřená metoda koordinace, program celoživotního učení, 7. rámcový program pro výzkum a technologický rozvoj a v souladu s prioritami jednotlivých členských států Evropský sociální fond.

6)

Vedly pravidelný dialog o otázkách školství – včetně prosazování kreativity a inovační schopnosti v rámci a prostřednictvím školního vzdělávání – a to za účasti vysokých politických činitelů ze členských států.