52008DC0331

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 30.5.2008

KOM(2008) 331 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE

Rybolovná práva pro rok 2009 Prohlášení o politice Evropské komise

SDĚLENÍ KOMISE

Rybolovná práva pro rok 2009Prohlášení o politice Evropské komise

OBSAH

1. Úvod 3

2. Stav zdrojů 4

3. Zásady pro rok 2008 5

4. Rozhodnutí o rybolovných právech v rámci společné rybářské politiky 6

4.1. Stanovení celkového přípustného odlovu (TAC) 6

4.2. Stanovení intenzity rybolovu 6

5. Problémy ohrožující výnosnost 7

6. Další postup v otázkách, kterými se mají zabývat členské státy 7

7. Řízení prostřednictvím dlouhodobého plánování 7

8. Pracovní metoda v případech, kde se zatím neuplatňují dlouhodobé plány 8

9. Zlepšení v oblasti hlášení úlovků, údajů a hodnocení 9

10. Snížení výmětů 9

11. Hlubinné druhy 10

12. Středozemní moře a Černé moře 10

13. Baltské moře 11

14. Technická opatření 11

15. Časový plán návrhů 11

16. Závěr 12

PŘÍLOHA I 13

PŘÍLOHA II 14

1. ÚVOD

Evropská unie každoročně vydává rozhodnutí o rybolovných právech – kvótách pro množství ryb a povoleném počtu dnů na moři – pro evropské rybáře a v evropských vodách. Tato rozhodnutí se přijímají na základě návrhu Evropské komise.

Návrh Komise musí být vypracován v souladu s několika hlavními zásadami. V prvé řadě musí být roční rybolovná práva stanovena v souladu s hlavními cíli společné rybářské politiky[1] na takové úrovni, která umožní udržitelné využívání zdrojů z environmentálního, hospodářského a sociálního hlediska. Zadruhé by se vzhledem k potřebě zajistit stabilní a předvídatelný rámec pro hospodářské subjekty závislé na rybolovu měly roční odchylky udržovat v předem vymezených hranicích. Zatřetí je třeba dodržovat mezinárodní závazky, včetně závazku k obnově populací v zájmu dosažení maximální produktivity[2]. A konečně, v souladu s přístupem schváleným ve sdělení „Zlepšení konzultace v oblasti řízení rybolovu Společenství“ z roku 2006, zúčastněné strany musí být již od samého začátku zapojeny do diskuse o rybolovných právech.

Podle nové pracovní metody navržené v roce 2006 toto sdělení uvádí záměry Komise ohledně přípravy jejích návrhů týkajících se celkového přípustného odlovu (TAC) a intenzity rybolovu pro rok 2009 s cílem splnit svůj závazek k udržitelnému rybolovu. V roce 2009 bude tato činnost ovlivněna naléhavými problémy, s nimiž se společná rybářská politika musí vypořádat. Navzdory několikaletému provádění společné rybářské politiky zůstává stav zdrojů znepokojivý. Některé populace jsou využívány nad hranici udržitelnosti. Rybolovná práva byla stanovena na příliš vysoké úrovni, jež znemožňuje udržitelnost populací. Systémy řízení intenzity rybolovu nefungovaly tak, jak se předpokládalo. Existují závažné problémy při prosazování rybolovných práv a je třeba se zabývat problémy spojenými s prováděním. Rovněž je třeba zlepšit technická opatření.

Komise proto při představení svého stanoviska týkajícího se rybolovných práv na rok 2009 navrhne opatření pro řešení těchto problémů. Patří sem i revize omezení při stanovování ročních úprav TAC a kvót. V samostatném návrhu budou také představena zlepšení technických opatření. V roce 2008 začne Komise pracovat na takovém přístupu k řízení rybolovu, který bude více zaměřen na regiony. Bude věnována větší pozornost propojení různých prvků společné rybářské politiky s cílem posílit udržitelnost rybolovu v každém regionu co nejvhodnějším způsobem. Další oblasti politiky se postupně více přiblíží k dlouhodobě udržitelnému využívání populací ryb.

Komise se zavázala vyžádat si stanoviska zúčastněných stran k prohlášení o politice obsaženému v tomto sdělení a vyzývá členské státy a dané průmyslové odvětví k diskusi o tom, jak by mohly být zlepšeny pracovní metody, které Komise používá při návrhu ročních rybolovných práv. V průběhu roku 2008 budou naplánovány další konzultace týkající se zlepšení dalších aspektů řízení rybolovu.

2. STAV ZDROJů

V mnoha odvětvích nevede politika zachování zdrojů k udržitelnosti. U většiny populací druhů žijících při dně došlo k úbytku a nejsou udržitelné, neboť jsou využívány nad rámec bezpečných biologických limitů. Druhy jako huňáček severní a smaček, které se používají pro výrobu rybí moučky, jsou nyní vzácné. Tuňák obecný je loven nadměrně a existují závažné problémy s kontrolou. Naopak populace mečounů jsou zdravější. Mnohé další populace pelagických druhů jsou loveny udržitelným způsobem. Ve Středozemním moři jsou sledovány pouze dva druhy žijící při dně a dva malé pelagické druhy. U populací druhů žijících při dně došlo k překročení bezpečných biologických limitů, avšak oba pelagické druhy nejsou plně využívány.

Vědecké agentury každoročně posuzují, zda u populací existuje riziko, že bude narušena jejich budoucí reprodukce, tj. zda u nich došlo k překročení „bezpečných biologických limitů“. Stav přibližně 57 % populací je, převážně z důvodu nepřesných hlášení o úlovcích, neznámý. Pokud jde o populace, jejichž stav je známý, u 68 % existuje vysoké riziko vyčerpání a pouze o 32 % populací je známo, že se loví udržitelným způsobem. U 88 % populací je nadměrný rybolov natolik závažný, že by bylo možné ulovit více ryb, pokud by se rybolov snížil. Tato míra daleko převyšuje údaje týkající se situace mimo EU, kde se nadměrný rybolov týká v průměru 25 % populací[3]. Stav přibližně 19 % populací je natolik špatný, že vědci doporučují, aby nebyly loveny vůbec (viz tabulky v příloze I).

Z dlouhodobějšího hlediska vedl nadměrný rybolov k situaci, kdy populace ryb ve vodách EU přispívají k evropskému hospodářství a zajištění potravin v daleko menší míře než v minulosti. Populace druhů žijících při dně v Severním moři nyní produkují pouze pětinu toho, co bylo možné získat před 25 lety. Podobné trendy lze pozorovat ve většině oblastí, o nichž existují dostupné informace (viz obrázek 1).

Odhadované vykládky druhů žijících při dně v Severním moři (1970–2004) | Odhadované vykládky štikozubce obecného, kambaly a humra severského v iberské oblasti Atlantiku |

[pic]

Obrázek 1: Vlevo odhadované vykládky v Severním moři v letech 1970–2004. Vpravo odhadované vykládky hlavních druhů žijících při dně (štikozubce obecného, kambaly, ďasa mořského a humra severského) v iberské oblasti Atlantiku. Zdroj údajů v obou případech: ICES (2005).

Toto snížení produktivity vedlo k větší závislosti na dovozu surovin pro evropský potravinářský průmysl a evropský trh. Zatímco počátkem 70. let pocházelo 75 % produktů rybolovu pro evropský trh z domácích zdrojů, nyní je to pouze 40 % (viz obrázek 2).

Vztah mezi produkcí a dovozem ryb v EU-15 v letech 1961–2001 (v %) (Zdroj: Eurostat) |

[pic]Obrázek 2: Poměr mezi produkcí a dovozem produktů rybolovu (potravin a jiných produktů) v EU.

Navzdory značnému úsilí však od roku 2003 neexistují žádné podstatné známky obnovy populace ani omezení nadměrného rybolovu. Řízení rybolovu v Evropské unii nefunguje tak, jak by mělo, a cíl dosažení dlouhodobé udržitelnosti není plněn.

3. ZÁSADY PRO ROK 2008

Vzhledem k vyčerpání populací a nepřiměřeně vysokým rybolovným právům, jež neodpovídají vědeckým stanoviskům, je Komise nadále odhodlána stanovit taková rybolovná práva, která budou z vědeckého hlediska udržitelná a poskytnou vyčerpaným populacím příležitost k obnově.

Rybolovná práva by měla být stanovena:

- v souladu s dlouhodobými plány;

- s ohledem na příslušné mezinárodní dohody a

- s ohledem na cíle společné rybářské politiky, zvláště pak na potřebu omezit rybolov u populací, které jsou loveny nadměrně, a obnovit vyčerpané populace.

- Komise přikládá dodržování těchto zásad nejvyšší důležitost. Podrobnější vysvětlení je uvedeno níže.

4. ROZHODNUTÍ O RYBOLOVNÝCH PRÁVECH V RÁMCI SPOLEčNÉ RYBÁřSKÉ POLITIKY

4.1. Stanovení celkového přípustného odlovu (TAC)

Nadměrný rybolov a vyčerpání populací jsou zčásti způsobeny stanovením příliš vysokých úrovní TAC a intenzity rybolovu. Úrovně TAC, o nichž rozhodla Rada, byly v průměru o 48 % vyšší než odlov, který by byl podle vědeckých agentur udržitelný v souladu se zásadou předběžné opatrnosti[4]. Kromě známých problémů spojených s vymáháním přispělo k přetrvávajícím nízkým úrovním mořských zdrojů stanovení příliš vysokých kvót. Toto sdělení uvádí nové metody pro stanovení TAC s cílem zamezit těmto problémům.

4.2. Stanovení intenzity rybolovu

Intenzita rybolovu je řízena spolu s TAC s cílem snížit výměty a omezit příležitosti k nezákonným, nehlášeným a neregulovaným odlovům. Řízení intenzity rybolovu je rovněž opatřením pro zachování zdrojů, nejsou-li k dispozici prognózy používané pro navrhování TAC. Je součástí dlouhodobých plánů pro populace tresky obecné, populace platýse a jazyka mořského v Severním moři, populace jazyka mořského ve východní části Lamanšského průlivu a populace štikozubce novozélandského.

Intenzita rybolovu a úmrtnost daná rybolovem je v případě tresky obecné stále příliš vysoká. V letech 2004 až 2006 se intenzita snížila pouze o 12 % v oblasti Kattegat, o 9 % v oblasti Skagerrak, v Severním moři a ve východní oblasti Lamanšského průlivu, o 24 % na západě Skotska a o 17 % v Irském moři.

Podobná situace platí i v případě ostatních populací, na něž se vztahuje režim počtu dnů na moři.

Stávající režim nemůže vést k dalšímu potřebnému snížení, neboť současný systém umožňuje vykompenzovat nižší počet dnů na moři prostřednictvím složitých výjimek. Systém dokonce uděluje rybolovná práva neaktivním plavidlům, která mohou být převedena na aktivní plavidla. Snížení počtu dnů na moři nemělo valný vliv na snížení skutečné intenzity rybolovu. Proto není reálné domnívat se, že intenzitu rybolovu lze omezit pouze prostřednictvím snížení počtu dnů na moři.

Proběhly diskuse o možnosti zavést systém řízení intenzity rybolovu, který by byl založený na maximálních mírách vyjádřených v kW dnech. Tato metoda by členským státům umožnila rozhodnout o poměru mezi kapacitou loďstva a rybolovnými právy. Rovněž by členským státům umožnila upravit počty přidělených kW dnů s cílem podporovat rybolov s nízkým podílem výmětů a zamezit odlovu tresky obecné. Rada a Komise schválily prohlášení na toto téma na zasedání Rady v prosinci 2007:

„Rada a Komise se shodují, že systém kW dnů bude lépe vyhovovat řízení intenzity rybolovu v oblastech, na něž se vztahují víceleté režimy pro tresku obecnou, platýse a štikozubce novozélandského. Hodlají v průběhu roku 2008 tento přístup projednat na základě námětů Komise předložených při přípravě TAC a kvót na rok 2008. Jejich cílem bude dosáhnout zavedení tohoto přístupu v roce 2009.“

Rada rovněž schválila dřívější a dobrovolné používání systému kW dnů ve snaze usnadnit přechod na plnohodnotný systém kW dnů podle revidovaného plánu obnovy populací tresky obecné v roce 2009.

Tento nový systém bude navržen v souvislosti s revizí plánu obnovy populací tresky obecné na následující roky a, pro účely jeho bezprostředního provádění v roce 2009, v návrhu TAC na rok 2009.

5. PROBLÉMY OHROžUJÍCÍ VÝNOSNOST

Ceny paliva ke konci roku 2007 značně vzrostly a pravděpodobně na této vysoké úrovni zůstanou nebo se ještě zvýší. To způsobuje obrovské problémy plavidlům používajícím metody rybolovu náročné na spotřebu paliva, jako jsou plavidla lovící pomocí vlečných sítí a zvláště pak pomocí vlečných sítí vlečených výložníky. V důsledku vysokých cen paliva bude o to více nutné snížit rozsah rybolovu na míru potřebnou k dosažení největších úlovků. Stanovení nerealisticky vysokých rybolovných práv by bylo z krátkodobého hlediska kontraproduktivní.

6. DALšÍ POSTUP V OTÁZKÁCH, KTERÝMI SE MAJÍ ZABÝVAT čLENSKÉ STÁTY

Nařízení o rybolovných právech dává v roce 2008 členským státům více příležitostí k přijetí iniciativ pro omezení výmětů tresky bezvousé a tresky obecné, ke stanovení metod prosazování vztahujících se na chráněné oblasti v rámci sítě „Natura 2000“ a k přerozdělení dnů rybolovu mezi jednotlivými skupinami lovných zařízení s cílem snížit úmrtnost danou rybolovem u tresky obecné. Komise žádá členské státy, aby podaly zprávy o výsledcích těchto iniciativ, které přezkoumá předtím, než navrhne, aby se v těchto iniciativách pokračovalo.

7. ŘÍZENÍ PROSTřEDNICTVÍM DLOUHODOBÉHO PLÁNOVÁNÍ

Řízení rybolovu je úspěšné tehdy, pokud je řádně naplánováno. Je třeba znát produktivní potenciál populací ryb a jejich využívání musí být plánováno z dlouhodobého hlediska. Je třeba mít k dispozici správné biologické údaje a vědecké posudky. Musí být nalezeny způsoby, jak zvýšit produkci ryb, zlepšit účinnost, snížit výměty a omezit zbytečné dopady na mořské prostředí. Tyto metody by měly být použitelné v praxi a zajišťovat co největší stabilitu v oblasti příjmů a zaměstnání.

Prioritou musí být zavedení řádného dlouhodobého řízení populací a jsou-li některé populace vyčerpány, je zapotřebí vytvořit plány pro jejich obnovu. Od zahájení reformy v roce 2002 bylo dosaženo značného pokroku a pro mnohé populace byly vyvinuty plány (podle dlouhodobých plánů je řízeno 33 % odlovů a 28 % populací pelagických ryb a 45 % odlovů a 32 % populací druhů žijících při dně), avšak při sestavování dlouhodobých plánů je stále třeba učinit více.

Dlouhodobé plány zůstávají ústředním bodem politiky Komise v roce 2008. Stávající plány musí být provedeny. V roce 2008 budou navrženy další plány pro lososa obecného v Baltském moři, sledě obecného na západě Skotska a štikozubce obecného v Severním moři. Plán obnovy populací tresky obecné bude revidován. Bude přihlédnuto ke konzultacím se zúčastněnými stranami, které proběhly v roce 2007, a k novým vědeckým stanoviskům. Bude pokračovat práce na zavedení dlouhodobého řízení pro více populací (včetně šprota obecného a sledě obecného v Baltském moři), což by mělo vést k maximálnímu udržitelnému výnosu, snížení výmětů a menšímu dopadu na mořské prostředí. Plány dlouhodobého řízení se použijí rovněž při rozvoji ekosystémového přístupu k rybolovu.

8. PRACOVNÍ METODA V PřÍPADECH, KDE SE ZATÍM NEUPLATňUJÍ DLOUHODOBÉ PLÁNY

Tam, kde dosud nejsou zavedeny dlouhodobé plány, se rozhodnutí o TAC přijímají na základě každoročního vědeckého stanoviska Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES) a Vědeckotechnického a hospodářského výboru pro rybářství (STECF). Byla vytvořena pravidla[5],[6] pro stanovení TAC, čímž je zajištěno spravedlivé zacházení a co největší stabilita pro průmyslové odvětví. Tato pravidla budou platit i nadále, avšak s určitými změnami vyžadovanými na základě nejnovějších vědeckých stanovisek.

V roce 2007 se STECF vyjádřil k pravděpodobným výsledkům uplatňování pravidel v prohlášení o politice Komise[7]. Stanovisko bylo do značné míry příznivé, avšak upozorňovalo se v něm na dva závažné nedostatky:

Prvním z nich je skutečnost, že pravidla často bránila obnově vyčerpaných populací. Přestože pravidla stanoví míru rybolovu u určité populace na úrovni předběžné míry, je-li tato populace na normální úrovni, nestanoví snížení míry rybolovu u populací, které jsou již vyčerpány. Populace se tak stávají méně odolnými vůči rybolovu a má­li dojít k obnově populace, je třeba míru rybolovu omezit. Například populace tresky obecné na západě Skotska zaznamenala pokles v míře přesahující 15 % ročně. Snížení TAC o méně než 15 % ročně tak k ochraně této populace nestačilo.

Druhým nedostatkem je to, že pravidla mohou průmyslovému odvětví zabránit, aby využilo zvýšení dostupných úlovků v případě populací, u nichž došlo k obnově. Populace mohou být schopny obnovy v míře přesahující 15 % ročně, avšak pravidla omezují zvýšení TAC na toto číslo. Například populace sledě obecného se oproti původně nízké míře obnovy nyní obnovují rychleji než o 15 % ročně.

Stávající pravidla je třeba změnit a v příloze II jsou uvedena pravidla nová. U populací, které jsou vyčerpány na nízkou úroveň biomasy, se nyní navrhuje snížit úmrtnost danou rybolovem až o 30 % ročně, avšak neměnit TAC o více než 20 %.

Omezení by měla být zachována až do okamžiku, kdy bude úmrtnost daná rybolovem úspěšně snížena na úroveň, při níž může být podle stanoviska STECF dosaženo maximálních dlouhodobých výnosů. U populací, u kterých došlo k obnově nad úroveň umožňující dosáhnout maximálních výnosů, bude 15% omezení zvýšení TAC rozšířeno na 25 %. Tam, kde STECF doporučuje nulový odlov, by měly být TAC sníženy alespoň o 25 %. Rozšíření rozpětí, v jehož rámci mohou být TAC změněny, znamená, že v případě potřeby lze dosáhnout většího snížení, ale rovněž většího zvýšení, pokud stav populace odpovídajícím způsobem vzroste.

STECF bude požádán o zhodnocení účinků těchto změn. V případě potřeby mohou být provedeny další úpravy.

9. ZLEPšENÍ V OBLASTI HLÁšENÍ ÚLOVKů, ÚDAJů A HODNOCENÍ

V kontrolním systému společné rybářské politiky[8] byly zjištěny značné slabiny, kupříkladu to, že nedávné snahy o dosažení udržitelného využívání populací nepřinesly své ovoce. V důsledku neexistence účinného kontrolního systému přetrvává nadměrný rybolov a stavy populací se nadále snižují, což vede k nižším TAC, které však nejsou dodržovány.

Řádné řízení kvót vyžaduje, aby byl systém podávání zpráv o vykládkách účinný a zahrnoval automatické křížové kontroly s cílem zamezit překročení kvót a odhalit nesrovnalosti. Tak tomu v současné době není. Vědecké agentury byly schopny předpovědět velikost populací ryb, míru úmrtnosti dané rybolovem a výši úlovků pouze u 27 % populací (příloha I) z důvodu nedostatečných údajů od odvětví rybolovu o vykládkách, jakož i kvůli problémům při získávání údajů o výmětech a intenzitě rybolovu. Zdá se, že tyto problémy se zhoršují: nedostatečné údaje vedou k chybným rozhodnutím, což následně způsobuje špatný stav zachování populací a jejich vyčerpání. Členským státům se připomíná, aby prováděly křížové kontroly údajů a aby zlepšily jejich poskytování.

V zájmu vyřešení těchto nedostatků je nutná urychlená reforma kontrolního systému společné rybářské politiky. Komise navrhne v říjnu 2008 revizi nařízení o kontrolách, která rovněž povede ke zlepšení systému satelitního sledování plavidel (VMS) a rychlejšímu zavedení elektronických lodních deníků.

10. SNÍžENÍ VÝMěTů

Během roku 2008 členské státy prozkoumají způsoby, jak snížit výměty tresky bezvousé a tresky obecné. Komise poté, co se seznámí se stanoviskem STECF a zkušenostmi členských států, navrhne doplňující opatření k provádění iniciativ, které se osvědčily.

Nejlepším způsobem, jak výměty snížit, je lovit populace při zachování nízké míry úmrtnosti dané rybolovem, tak aby bylo možné využívat populace větších ryb, aniž by docházelo k výmětům menších ryb.

Komise rovněž přezkoumá pobídky pro rybolovnou činnost s nízkým podílem výmětů. Členské státy také budou moci používat nový systém kW dnů na podporu takové činnosti.

Budou předloženy návrhy na snížení výmětů a nežádoucích vedlejších úlovků v určitých rybolovných odvětvích, s nimiž se počítá ve sdělení z roku 2007 o politice vedoucí ke snížení nežádoucích vedlejších úlovků a eliminaci výmětů v evropských vodách[9].

Kromě těchto iniciativ dává Evropský rybářský fond členským státům možnost podporovat snížení výmětů prostřednictvím jejich operačních programů. Nařízení o sběru údajů stanoví měření výmětů v rámci pozorovacích programů na palubě spolufinancovaných z rozpočtu Společenství.

Členské státy se důrazně vybízejí k tomu, aby rozvíjely a prováděly tyto iniciativy.

11. HLUBINNÉ DRUHY

Komise předloží svůj návrh týkající se TAC pro hlubinné druhy na roky 2009 a 2010 v září 2008. Zúčastněné strany budou vyzvány, aby v červnu 2008 kontaktovaly vědecké instituce (zejména ICES) v otázce doporučených rybolovných práv. Stanovisko STECF bude zveřejněno dne 4. července. Stanovisko regionálních poradních sborů bude Komisi zasláno do 8. července, aby mohly být zohledněny názory zúčastněných stran. Rada bude vyzvána, aby návrh přijala na svém zasedání v listopadu.

Pravidlo stanovené v příloze II se bude vztahovat i na hlubinné druhy. Jelikož se však návrh týká TAC na dva roky, budou se tato pravidla uplatňovat po dobu dvou následujících let.

Komise představí své závěry založené na mezinárodních pokynech FAO pro řízení lovu hlubinných druhů na volném moři během podzimního zasedání Komise pro rybolov v severovýchodním Atlantiku. Rozhodnutí týkající se uzavřených oblastí nebo intenzity rybolovu budou provedena v hlavním nařízení o ročních rybolovných právech pro rok 2009.

12. STřEDOZEMNÍ MOřE A ČERNÉ MOřE

TAC a kvóty pro Černé moře byly poprvé stanoveny pro rok 2008. Stanovení TAC pro rok 2009 se bude řídit pravidly uvedenými v příloze I a mohou do něj být zahrnuty další druhy. Přípravná vědecká setkání se uskuteční v dubnu a červnu 2008 a jejich výsledky posoudí STECF v červenci. Ve Středozemním moři v současné době platí TAC pouze pro tuňáka obecného. V roce 2008 se práce zaměří na provádění nařízení týkajícího se Středozemního moře (nařízení č. 1967/2006), zvláště pokud jde o vypracování dlouhodobých plánů řízení a vymezení chráněných rybolovných oblastí. Je znepokojivé, že členské státy se dostaly při provádění tohoto nařízení do značného časového skluzu. Závažné nedostatky týkající se souladu s předpisy musí být neprodleně odstraněny. Komise bude tuto záležitost v průběhu roku 2008 pozorně sledovat.

Od STECF bude vyžádáno vědecké stanovisko ohledně populací a hodnocení rybolovu. To pomůže zlepšit vědeckou způsobilost, například v rámci GFCM (Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři). K hodnocení týkajícímu se Černého a Středozemního moře budou přizváni vědci ze třetích zemí.

13. BALTSKÉ MOřE

Je nezbytné, aby byly dodržovány TAC stanovené pro tresku obecnou v Baltském moři na rok 2008. Komise bude tuto záležitost pozorně sledovat.

Komise představí svůj návrh týkající se TAC pro populace žijící v Baltském moři na rok 2009 v září 2008. Rada bude vyzvána, aby návrh přijala v říjnu. V souladu se stanoviskem ICES ze dne 23. května budou členské státy konzultovány ohledně nevyřešených vědeckých otázek, které budou nastoleny se STECF. Regionální poradní sbor by měl sdělit Komisi své stanovisko do konce měsíce června.

14. TECHNICKÁ OPATřENÍ

Komise navrhne v roce 2008 nové nařízení o technických opatřeních pro oblasti Atlantiku, které by mělo převzít mnohá z pravidel stanovených nyní v příloze III nařízení o rybolovných právech.

15. ČASOVÝ PLÁN NÁVRHů

STECF vydá vědecké stanovisko týkající se většiny populací žijících při dně na začátku července, což umožní zahájit diskuse o rybolovných právech o něco dříve. Uspíšení podzimního kola přijímání rozhodnutí o více než několik týdnů není možné, neboť stanovisko týkající se velkých společných populací pelagických ryb bude k dispozici až v říjnu. Toto stanovisko musí být k dispozici předtím, než bude moci být projednáván úplný soubor rybolovných práv.

Předpokládaný časový plán má tuto podobu:

Nařízení o rybolovných právech | Datum návrhu Komise | Možné datum přijetí |

Černé moře | září | říjnové zasedání Rady |

Baltské moře | září | říjnové zasedání Rady |

Hlubinné druhy | září | listopadové zasedání Rady |

Všechny ostatní oblasti | říjen/listopad | prosincové zasedání Rady |

Jelikož vědecké stanovisko bude poskytnuto dříve než v loňském roce, bude moci Komise zveřejnit hlavní návrh v říjnu. V té době však ještě nebude rozhodnuto o hlavních bodech souvisejících s dvoustrannými konzultacemi s Norskem a dalšími mezinárodními konzultacemi. Návrh bude proto obsahovat mnoho prvků, o nichž ještě nebyla přijata rozhodnutí, a nebude možné uvést konkrétní čísla.

Vědecké stanovisko týkající se všech populací by mělo být vydáno v polovině roku 2009. To poskytne více času pro další úvahy a diskuse. Jsou vítána vyjádření zúčastněných stran o preferencích týkajících se změn v časovém rozvrhu návrhů a rozhodnutí během roku 2009.

16. ZÁVěR

Komise žádá členské státy a zúčastněné strany o stanoviska k výše uvedenému přístupu.

Velkou hodnotu přikládá stanovisku regionálních poradních sborů a Poradního výboru pro rybolov a akvakulturu. Přihlédnutí k tomuto stanovisku Komisi pomůže dostát své zodpovědnosti za řízení udržitelnosti v souladu s cíli společné rybářské politiky.

Komise zaujala k řízení udržitelnosti odpovědný přístup: nedostatek důkazů není důkazem udržitelnosti.

Stanovisko zúčastněných stran může Komise využít pouze tehdy, pokud je vypracováno na základě faktů o udržitelném rybolovu, tzn. že musí být podloženo konkrétními údaji.

Pro věrohodné stanovisko jsou zapotřebí správné informace o rybolovu a populacích. Zúčastněné strany jsou podněcovány k zajištění plného a účinného provádění stávajících systémů hlášení o úlovcích a sběru údajů. Tyto systémy mají zásadní význam pro to, aby řízení rybolovu fungovalo. Díky dobré informovanosti budou zúčastněné strany také lépe schopny poskytovat Komisi rady ohledně udržitelné rybolovné činnosti.

Komise bude spolu s členskými státy a zúčastněnými stranami od druhého čtvrtletí 2008 pokračovat v provádění zvláštních technických opatření (zejména co se týče systémů řízení intenzity rybolovu).

Aby bylo možné včas využít výsledků konzultací, stanoví Komise konečnou lhůtu pro příspěvky související s tímto sdělením na 30. červen 2008.

Během roku 2008 Komise zahájí další konzultace v zájmu zlepšení politiky zachování zdrojů, především pokud jde o lepší soulad s předpisy.

PŘÍLOHA I

Tabulka č. 1. Vědecké stanovisko ke stavu populace | Počet populací |

2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 |

Populace mimo bezpečné biologické limity | 30 | 29 | 26 | 26 | 26 | 28 |

Populace v rámci bezpečných biologických limitů | 12 | 10 | 14 | 11 | 12 | 13 |

Stav populace neznámý z důvodu nedostatečných údajů | 48 | 53 | 53 | 57 | 58 | 55 |

Tabulka č. 2. Vědecké stanovisko k nadměrnému rybolovu | Počet populací |

2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 |

Míra rybolovu populace v porovnání s mírou maximálního udržitelného výnosu je známá | 34 | 23 | 32 | 33 |

Daná populace je nadměrně lovena[10] | 32 | 21 | 30 | 29 |

Populace je lovena v míře odpovídající maximálnímu udržitelnému výnosu | 2 | 2 | 2 | 4 |

Tabulka č. 3. „Alarmující“ vědecké stanovisko | Počet populací |

2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 |

Vědecké stanovisko doporučující zastavit rybolov | 24 | 13 | 12 | 14 | 20 | 18 |

Tabulka č. 4. Rozdíl mezi TAC a udržitelnými odlovy |

2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 |

Míra, v níž TAC překračuje udržitelný odlov (v %) | 43% | 48% | 57% | 47% | 44% | 49% |

Tabulka č. 5. Shrnutí vědeckých stanovisek k rybolovným právům | Počet populací |

2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 |

Populace, u nichž lze předpovědět jejich velikost a úmrtnost danou rybolovem | 40 | 34 | 40 | 31 | 29 | 30 |

Populace, u nichž je k dispozici vědecké stanovisko týkající se rybolovných práv | 59 | 52 | 54 | 65 | 61 | 59 |

Populace, u nichž není k dispozici žádné vědecké stanovisko | 31 | 40 | 39 | 29 | 35 | 37 |

PŘÍLOHA II

Pravidla pro TAC

Rozhodnutí o TAC musí být přijímána na základě vědeckého stanoviska STECF.

V závislosti na míře rizika týkajícího se každé populace by měla být uplatňována rozdílná pravidla. Populace jsou vystaveny vysokému riziku, pokud spadají do „předběžné úrovně“ (Bpa) – tj. úrovně, kdy začíná hrozit, že se budoucí produktivita populace sníží. Další známkou vysokého rizika je skutečnost, že míra úmrtnosti dané rybolovem je vyšší než „předběžná míra“ (Fpa). Míra úmrtnosti dané rybolovem je roční úlovek vydělený průměrnou velikostí populace v daném roce.

Je-li populace menší než Bpa nebo je-li lovena v míře vyšší než Fpa, nachází se mimo bezpečné biologické limity, a opačně.

Vědecké stanovisko | Opatření, jež je třeba přijmout při stanovení TAC |

Populace je využívána v míře odpovídající maximálnímu udržitelnému výnosu | Usilovat o stanovení TAC podle prognózy odlovů odpovídající takové úmrtnosti dané rybolovem, která umožní nejvyšší dlouhodobý výnos, ale neměnit TAC o více než 25 % |

Populace, které jsou v porovnání s maximálním udržitelným výnosem loveny nadměrně, ale nacházejí se v rámci bezpečných biologických limitů | Usilovat o stanovení TAC podle vyšší hodnoty a) prognózy odlovů odpovídající nejvyššímu dlouhodobému výnosu[11], nebo b) rybolovu s nezměněnou úmrtností danou rybolovem, ale neměnit TAC o více než 15 % |

Populace mimo bezpečné biologické limity | Usilovat o stanovení TAC podle prognózy odlovů, který povede k 30% snížení úmrtnosti dané rybolovem, ale nesnížit úmrtnost danou rybolovem natolik, aby byl dotčen dlouhodobý výnos11, a nesnížit TAC o více než 20 % |

Na populaci se vztahuje dlouhodobý plán a vědci doporučují odlov odpovídající tomuto plánu | TAC musí být stanoven v souladu s příslušným plánem |

Populace má krátkou délku života a nelze poskytnout předpověď na jeden rok | Stanoví se prozatímní TAC, který bude v průběhu roku změněn poté, co budou k dispozici nové informace |

Stav populace není přesně znám a STECF doporučuje vhodnou míru odlovu | Usilovat o stanovení TAC v souladu se stanoviskem STECF, ale neměnit TAC o více než 15 % |

Stav populace není přesně znám a STECF doporučuje omezit intenzitu rybolovu | TAC by měl být snížen maximálně o 15 % a STECF bude požádán o stanovisko ohledně vhodné míry intenzity rybolovu |

Stav populace není přesně znám a STECF uvádí, že velikost populace roste | TAC by měl být zvýšen maximálně o 15 % |

Stav populace není přesně znám a STECF uvádí, že velikost populace klesá | TAC by měl být snížen maximálně o 15 % |

STECF doporučuje nulový odlov, snížení odlovu na nejnižší možnou míru nebo obdobné opatření | TAC by měl být snížen alespoň o 25 %. Měla by být provedena opatření na obnovení zdrojů, včetně snížení intenzity rybolovu a zavedení větší selekce lovných zařízení |

Žádné stanovisko STECF | TAC by měl být přizpůsoben podle posledních skutečných hodnot odlovu, ale neměl by se změnit o více než 15 % ročně, nebo by členské státy měly vytvořit plán provádění za účelem vydávání stanovisek v kratších lhůtách. |

[1] Článek 2 nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky. Úř. věst. L 358, 31.12.2002, s. 59.

[2] Provádění udržitelnosti v rybolovu EU pomocí maximálního udržitelného výnosu. Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu, KOM(2006) 360 v konečném znění.

[3] Stav světového rybolovu a akvakultury v roce 2006 (The state of world fisheries and aquaculture 2006). Organizace pro výživu a zemědělství při OSN, Řím 2007.

[4] Při tomto výpočtu byl TAC stanovený v případě, že vědecké stanovisko doporučovalo nulový odlov, vypočten jako 100% překročení úrovně.

[5] Sdělení Komise Radě: Rybolovná práva pro rok 2007. Prohlášení o politice Evropské komise. KOM(2006) 499 v konečném znění.

[6] Sdělení Komise Radě: Rybolovná práva na rok 2008. Politické prohlášení Evropské komise. KOM(2007) 295 v konečném znění.

[7] Viz zpráva STECF o pravidlech pro kontrolu odlovů (Harvest control rule, HCR) z roku 2007.

[8] Zvláštní zpráva Evropského účetního dvora č. 7/2007 o systémech kontroly, inspekce a sankcí týkajících se pravidel pro zachování rybolovných zdrojů Společenství (Úř. věst. C 317, 28.12.2007, s. 1).

[9] Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu: Politika vedoucí ke snížení nežádoucích vedlejších úlovků a eliminaci výmětů v evropském rybolovném odvětví. KOM(2007) 136.

[10] Neboli „nadměrně využívána“.

[11] Měřeno podle úmrtnosti dané rybolovem odpovídající meznímu výnosu 10 % z mezního výnosu při úmrtnosti dané rybolovem blížící se nule (F0,1).