30.8.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 224/106

1.1

Evropský hospodářský a sociální výbor vítá návrh Komise o vyhlášení roku 2010 Evropským rokem boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Jde o cennou iniciativu ke zvýšení povědomí veřejnosti o přetrvávajících oblastech chudoby a marginalizace v Evropě a k vytvoření podpory pro účinné způsoby, jak řešit tyto problémy.

1.2

EHSV vítá mnohostranný přístup k chudobě a sociálnímu vyloučení, které nelze zjednodušit pouze na přetrvávání nerovností v relativních příjmech. Má-li být lépe objasněna neúnosnost chudoby a sociální marginalizace na tak bohatém kontinentu, jakým je Evropa, a získána podpora veřejnosti nutná k jejich odstranění, pak by akce evropského roku 2010 měly vycházet nejen z relativní chudoby, ale i z měřítek chudoby, která odrážejí skutečný rozsah deprivace, z oblastí, v nichž se vyskytuje, a hloubky problému, a současně vzít v úvahu nerovnosti v rámci EU.

1.3

Evropský rok 2010 by měl mít jasná, vybraná a široká témata. Za prvé, ke snížení chudoby a sociálního vyloučení pomocí profesní a sociální aktivace je třeba více lepších systémů a programů sociální podpory. Sociální politika je tedy opravdu produktivní faktor. Za druhé, snížení chudoby a sociálního vyloučení je v zájmu každého občana, a proto by k dosažení tohoto cíle měli všichni přispět. To však nemá v žádném případě skrýt to, že úkol bojovat proti chudobě a vyloučení mají v prvé řadě politici, a tedy státní a jim podřízené instituce i všechny společenské subjekty.

1.4

Evropský rok 2010 by měl být příležitostí ke zvýšení povědomí veřejnosti o potřebě modernizace a posílení evropského sociálního modelu a o důsledcích, které z toho vyplývají. Aktivní začlenění je zásadní pro zachování a upevnění soudržnosti a solidarity společnosti vzhledem k celosvětové finanční a potravinové krizi a v době, kdy probíhá globalizace a demografické změny v Evropě. To však bude vyžadovat úpravu současného životního stylu mnoha Evropanů. Rostou obavy z nejistoty pracovního místa. Akce evropského roku by se měly využít k rozšíření podpory veřejnosti těmto reformám.

1.5

Evropský rok 2010 by také měl dát prostor k veřejné debatě o způsobech ochrany a prosazování sociální soudržnosti za situace rostoucích nerovností v příjmech mezi Evropany. Veřejná politika bude muset nalézt inovační a integrální řešení.

Jejich účinnost bude založena na stálém zapojení sociálních partnerů a organizací občanské společnosti a na aktivním zapojení a účasti občanů při vytváření místních komunit.

1.6

EHSV se domnívá, že provozní strana plánovaného záměru je dobře promyšlena. Za zmínku stojí zvláště to, že návrh náležitě přihlíží k charakteristikám typickým pro jednotlivé země a předpokládá nejen těsnou spolupráci se sociálními partnery a jinými institucemi občanské společnosti, ale i přímou účast lidí postižených chudobou a sociálním vyloučením.

1.7

EHSV oceňuje, že částka finančních prostředků určených k provádění cílů evropského roku je nejvyšší, jaká kdy byla v EU určena na podobný záměr, přesto vzhledem k rozsahu plánovaných opatření požaduje, aby byla tato částka zvýšena.

2.1

Účelem rozhodnutí prohlásit rok 2010 za Evropský rok boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení je přispět k dosažení zásadního pokroku v odstranění chudoby, které bylo stanoveno jako cíl v Lisabonské strategii a potvrzeno v nové evropské Sociální agendě na období 2005–2010 (2).

2.2

Činnosti přijímané v rámci evropského roku se zaměří na čtyři cíle: (1) uznání práva chudých a sociálně vyloučených osob na důstojný život a sociální zapojení, (2) převzetí odpovědnosti, tj. přebírání spoluodpovědnosti všemi členy společnosti za omezení chudoby a marginalizace, (3) soudržnost, tj. názor, že zachování soudržnosti společnosti je v zájmu všech a (4) závazek, tj. potvrzení politické vůle EU, že boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení bude prioritou.

2.3

Tato opatření, která budou přijata na úrovni Společenství i vnitrostátní úrovni, budou zahrnovat schůze a konference, informační a propagační kampaně a také studie a zprávy. Měly by se do nich zapojit všechny zainteresované strany a měla by umožnit, aby byly vyjádřeny a vyslechnuty potřeby a názory těch, kteří žijí v chudobě a čelí sociálnímu vyloučení.

2.4

Na provedení úkolů Evropského roku byla z rozpočtu EU vyhrazena částka 17 milionů eur. Tato částka po zvýšení o plánované spolufinancování veřejných a soukromých orgánů jednotlivých členských států může činit až 26 175 000 EUR.

3.1

Evropský hospodářský a sociální výbor vítá návrh Komise, jehož správné provádění může přispět ke zvýšení informovanosti veřejnosti a podnítit veřejnou diskusi o tom, jak účinně řešit otázku chudoby a sociálního vyloučení.

3.2

EHSV se domnívá, že téma evropského roku je důležité a aktuální. Nejenže si ho veřejnost všimne, ale pomůže to zároveň k jeho cílenosti. EHSV podporuje obecné a podrobné cíle, konkrétní témata evropského roku i navržené metody provádění. Níže uvedené poznámky se zaměřují na zvýšení zájmu veřejnosti o evropský rok a zvýšení jeho politické účinnosti.

3.3

Ochrana a zlepšení kvality života všech Evropanů je založeno na jejich angažovanosti při účinném řešení chudoby a sociální marginalizace v relativně bohaté Evropě. Akce evropského roku by měly tuto angažovanost posílit u Evropanů ze všech sociálních a ekonomických vrstev.

3.4

Z toho důvodu je důležité, aby akce evropského roku stavěly na znalostech a zkušenostech nashromážděných od okamžiku zahájení evropské strategie boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení na zasedání Evropské rady v Nice v roce 2000. Měla by být zajištěna součinnost s akcemi organizovanými jinými institucemi, např. Radou Evropy – v souvislosti se zprávou pracovní skupiny na vysoké úrovni k sociální soudržnosti ve 21. století (3), – a Organizací spojených národů – v souvislosti s každoročním připomínáním 17. října jako Mezinárodního dne za odstranění chudoby.

3.5

EHSV připomíná, že řada otázek a témat, kterými se zabývala předchozí stanoviska (4), by měla oprávněně dostat prostor v akcích evropského roku:

EHSV v následujících odstavcích rozvine některá hlediska těchto myšlenek, jako zvlášť významných pro akce v rámci evropského roku.

3.6

Během tohoto roku bude třeba věnovat zvláštní pozornost možným pozitivním opatřením, jež by se týkala následujících oblastí:

4.1

Rozhodnutí o vyhlášení Evropského roku boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení zdůrazňuje, že 78 milionů lidí v EU, tj. 16 % obyvatelstva, je ohroženo chudobou. EHSV se domnívá, že má-li být politické poselství evropského roku účinně tlumočeno, mělo by se vedle obvyklého ukazatele relativní příjmové chudoby odkazovat i na jiná měřítka chudoby a používat měřítka, ukazující její trvající přítomnost a skutečné strádání, které stále sužuje mnoho Evropanů. Akce evropského roku by v souvislosti s tím měly také odkazovat na širokou sadu ukazatelů relativní a absolutní chudoby, aby se zvýšila citlivost široké veřejnosti na jimi popsané situace a veřejnost si uvědomila jejich nepřijatelnost.

4.2

EHSV dále upozorňuje, že použité ukazatele „popisují“ problém chudoby a sociálního vyloučení. Vzhledem k úkolům v oblasti sociální soudržností v EU a z toho vyplývající modernizace evropského sociálního modelu je důležité, aby tyto ukazatele vedly k vyvážené reakci veřejné politiky zahrnující lepší přerozdělení příjmů a náležitě financovanou a řízenou politiku flexikurity na trhu práce a politiku aktivního začlenění. EHSV navrhla podobný „dynamický model“ sociální politiky a politiky zaměstnanosti ve stanovisku na toto téma (8).

4.3

EHSV vítá, že Komise připustila, že mnohostranná povaha chudoby a sociálního vyloučení vyžaduje odpovídající opatření. Ve sdělení o evropské sociální agendě na období let 2005–2010, které mělo mimo jiné přesvědčit členské státy, aby posílily, integrovaly a zjednodušily činnosti v oblasti boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení, Komise správně doplnila ukazatel relativní chudoby ukazatelem trvalé chudoby (9). Když Komise později navrhla zahrnutí sociálního zabezpečení a zdravotní a dlouhodobé péče do posílené koordinace, upozornila na nutnost většího důrazu na ukazatele měřící deprivaci (10).

4.4

EHSV se vzhledem k výše uvedenému domnívá, že rozhodnutí o evropském roku 2010 musí vycházet z měřítek chudoby, která lépe vypovídají o rozsahu deprivace, oblastech, v nichž se vyskytuje, a její hloubce. Zvýšilo by to povědomí společnosti a její podporu vnitrostátní a unijní politiky trhu práce a politiky sociální ochrany v těch částech politik, které jsou určeny lidem a komunitám ohroženým nebo zasaženým extrémní a absolutní chudobou (11).

5.1

Chudoba je mnohostranný jev, jehož rizika jsou ve společnosti rozložena nerovnoměrně. Když dojde k souběhu těchto rizik, stanou se určité skupiny zvlášť zranitelnými.

5.2

Chudoba je obvykle spojena s nezaměstnaností, zejména dlouhodobou. Proto, jak se píše ve Společné zprávě o sociální ochraně a sociálním začlenění 2007, je zaměstnání nejlepší ochranou proti chudobě a sociálnímu vyloučení (12). Jak však tato zpráva také poznamenává, nemůže to být jediná ochrana. Fenomén pracujících chudých toho je pádným důkazem.

5.3

Chudoba také může vyplývat z nízkých nebo chybějících dovedností nutných k výkonu dostupné práce nebo z dovedností nepostačujících k výkonu kvalitního zaměstnání s odpovídajícím platem. Mezi skupiny zvlášť náchylné k tomuto ohrožení patří mladí lidé, zejména s neukončeným vzděláním, a starší pracovníci.

5.4

Lidé se mohou do pasti chudoby dostat kvůli špatně uspořádaným systémům sociální podpory, které odrazují od aktivity na oficiálním trhu práce a v důsledku tyto skupiny odsuzují k chudobě i ve stáří.

5.5

Může být ohroženo i uspořádání rodiny: rodiny, v nichž vydělává pouze jedna osoba, zejména jde-li o rodiče samoživitele, nebo rodiny se třemi a více dětmi. Rozpad rodiny nebo ztráta zaměstnání, která způsobí ztrátu bydlení, je potenciálně nebezpečná situace.

5.6

Velmi ohroženými skupinami jsou také osoby se špatným zdravotním stavem (například kvůli věku), s mentálními omezeními, tělesně postižené osoby, zejména s nízkou kvalifikací, a osoby drogově závislé.

5.7

Ohroženy jsou také osoby žijící v okrajových či jinak znevýhodněných oblastech.

5.8

Zvláštní skupinou ohroženou chudobou jsou migranti a etnické menšiny, které kromě často nedostatečných sociálních a jazykových dovedností a/nebo nedostatečného kulturního přizpůsobení mohou být také diskriminovány.

5.9

Výše uvedené příklady ukazují, jak závažný je tento obtížný úkol a jak složitá je účinná reakce veřejné politiky. Mají-li být chudoba a sociální vyloučení podstatně sníženy, pak je třeba, aby sociální partneři, organizace občanské společnosti a jednotlivci svým úsilím doplňovali úsilí veřejných orgánů. Tyto příklady také odhalují jistý paradox: mají-li být všechny tělesně schopné osoby sociálně začleněny především pomocí zaměstnání, a mají-li tak přispět k hospodářskému růstu Evropy a zmírnit úbytek jejího obyvatelstva, bude potřeba více, nikoliv méně, lepších systémů a programů podpory. To by měla být dvě hlavní témata evropského roku.

5.10

EHSV se domnívá, že všeobecné a konkrétní cíle evropského roku i vybrané oblasti činností usilují o dosažení nové rovnováhy mezi požadavkem společnosti na ekonomickou aktivitu jedince a jeho potřebou pocitu jistoty. Nutnost tohoto přizpůsobení vyplývá z globalizace, demografických změn, technologického pokroku a vývoje evropského trhu práce, jež mají za následek značné změny životního stylu mnoha Evropanů. Politika trhu práce a sociální politika musí kromě toho projít modernizací a zlepšeními, aby se usnadnil nezbytný přechod a lidem byla zajištěna náležitě financovaná a řízená udržitelná záchranná síť. Zatímco někdo využívá příležitostí nového trhu práce a aktivačních programů, jiný je považuje za hrozbu pro své společenské a profesní postavení. Podle názoru EHSV by se akce evropského roku měly těmito skutečnými obavami zabývat (13).

5.11

Pokud jde o lidi ohrožené nezaměstnaností a/nebo sociálním vyloučením, umožňuje současný důraz na zapojení všech práceschopných osob do trhu práce, aby společnost využila jejich nadání, a uspokojuje individuální potřebu odborného a společenského postupu (14). Kromě náležité sociální podpory se stále častěji zdůrazňuje lepší dostupnost sociálních služeb pro všechny, zejména těch služeb, které pomáhají zvyšovat, doplňovat nebo měnit kvalifikaci, a těch, které umožňují udržet si dobrý zdravotní stav. Aby však měl jedinec z těchto příležitostí prospěch, žádá se po něm, aby vyvinul mnohem větší osobní aktivitu, iniciativu a intelektuální úsilí než dříve a spolupracoval s různými podpůrnými službami. Je velmi potřebné sdělovat účel politik, které vyžadují toto úsilí, aby se pro ně získala podpora veřejnosti (15). Akce evropského roku by tomu měly napomoci. Cíle evropského roku musí lépe ukázat význam aktivní politiky boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení při dosahování cílů EU v oblasti strategie růstu a zaměstnanosti (16). Při akcích evropského roku by se mělo lépe vysvětlovat a přesvědčivě dokazovat, že modernizovaná a zdokonalená sociální politika zlepší fungování trhu práce a přispěje k vytváření pracovních míst. Stejně tak i to, že z vhodně navržených opatření sociální podpory mají výhody ti, kdo jsou ohroženi nezaměstnaností a sociální marginalizací, a to díky tomu, že tato opatření snižují různé tlaky, které je vytlačují z oficiálního trhu páce. Přispívají tak ke snížení stínové ekonomiky.

5.12

V návrhu rozhodnutí je několik konstatování, která by potřebovala upřesnit.

5.13

EHSV poukazuje na to, že uvedení skupin, mezi něž patří „děti, rodiče samoživitelé, starší osoby, migranti a etnické menšiny, postižené osoby, bezdomovci, vězni, ženy a děti, které jsou obětí násilí, a osoby silně drogově závislé“ (17), jako skupin zvlášť ohrožených chudobou a sociálním vyloučením, aniž by byly tyto skupiny blíže vymezeny, může vést k opačným než zamýšleným účinkům. Do těchto skupin jsou zahrnuti jak lidé, kteří jsou ohroženi chudobou, tak ti, kteří nejsou. Jak bylo naznačeno výše, tyto skupiny lidí jsou obvykle ohroženy chudobou kvůli nedostatečným dovednostem a/nebo nízkému podílu výdělečně činných členů rodiny.

6.1

Evropský rok 2010 může také poskytnout příležitost k veřejné debatě o existujících a nových výzvách pro sociální solidaritu a sociální soudržnost v době, kdy Evropa spěje ke znalostní společnosti a ekonomice a potýká se s demografickou změnou (18). Takové zamyšlení je zvlášť potřebné na kontinentu, který má prostředky k tomu, aby rázně snížil chudobu a sociální vyloučení.

6.2

Na druhou stranu mnoho mladých lidí nemá po ukončení školní docházky potřebnou znalost čtení, psaní a počítání k úspěšné kariéře v nové ekonomice. Je třeba přijmout účinná nápravná opatření nejen proto, aby se odvrátila jejich sociální marginalizace, ale také aby se vyhovělo poptávce ekonomiky po kvalitních pracovnících. Evropa kromě toho stojí před narůstajícím rozdělením trhu práce na segment s vysokou kvalifikací a vysokými platy a segment s nízkou kvalifikací a nízkými platy, což vede k nerovnosti v příjmech. Evropané potřebují vypracovat plán, jak udržet sociální spravedlnost a sociální soudržnost a současně zachovat konkurenceschopnost EU ve světovém hospodářství, a musejí se s tímto plánem ztotožnit.

6.3

Opatření vlád nařízená shora nezajistí sociální soudržnost, pokud je nedoplní zdola vycházející iniciativy občanů. Zasedání Evropské rady v Nice v roce 2000 uznalo spoluúčast organizací občanské společnosti za klíčovou pro úspěšnou mobilizaci sil pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení; podle názoru EHSV by měl být v průběhu evropského roku také uznán a podporován význam individuálního zapojení všech občanů do vytváření společenství podporujících sociální začleňování. V této souvislosti bude důležité vysvětlit, že zapojení občanů je v zájmu každého příslušníka komunity bez ohledu na jeho ekonomické nebo sociální postavení.

6.4

EHSV připomíná své stanovisko k dobrovolné činnosti, v němž se mimo jiné píše, že „vlády členských států by měly být povzbuzovány k vytváření vlastní vnitrostátní politiky dobrovolné činnosti a k navržení strategie, jak dobrovolnou činnost přímo podporovat a uznávat. Tato vnitrostátní politika dobrovolné činnosti by měla zahrnovat také úlohu infrastruktury pro dobrovolnou činnost.“ (19) Z toho vyplývá, že lidé, kteří chtějí poskytnout svůj čas a dovednosti komunitě, ve které žijí, by od toho přinejmenším neměli být odrazováni právními nebo byrokratickými překážkami (20). Přestože EHSV stále zastává názor, že si dobrovolná činnost zasluhuje samostatný evropský rok, na relevantní hlediska účasti občanů by měly poukázat i akce evropského roku 2010.

6.5

EHSV prosazuje, aby akce evropského roku nevyvolávaly dojem, že požadavek na vyvinutí úsilí o vymanění se z nezaměstnanosti a chudoby (čímž se přispěje k sociální soudržnosti) je v politikách flexikurity a aktivního začleňování, které jsou v současnosti podporovány, omezen na zaměstnavatele, vlády a beneficienty programů trhu práce a sociální ochrany. Místo toho by měly vysvětlit, že tato odpovědnost leží na každém občanovi.

6.6

Za zvážení stojí také to, že udržení sociální soudržnosti může být za trvajících či dokonce rostoucích nerovností usnadněno i rozvojem vysoce kvalitního veřejného prostoru (městského prostoru, škol, vysokých škol, knihoven, parků, míst určených k odpočinku), kde by se chtěli scházet a trávit čas lidé z různých vrstev a s různým společenským nebo majetkovým postavením.

6.7

Většinou nových výzev a dilemat stojících před sociální soudržností a veřejnou politikou se lze zabývat ve všeobecných cílech návrhu rozhodnutí. Měly by však být lépe formulovány, aby podnítily prospěšnou veřejnou debatu během evropského roku. Možné postupy jak podpořit sociální soudržnost, které zde byly navrženy, mohou doplnit debatu v roce 2010 o myšlenkách aktivního sociálního začleňování a účinných politikách trhu práce.

7.1

Navržená koncepce evropského roku, zejména v části týkající se oblastí činnosti, umožňuje podle názoru EHSV také poukázat na skutečnost a uvědomit si ji, že splnění cíle stanoveného v Lisabonské strategii o dosažení významného pokroku v odstranění chudoby a sociálního vyloučení do roku 2010 vyžaduje mnohostranná opatření (21).

7.2

Součástí vzdělávacích činností přijímaných v rámci evropského roku by mělo být také vytváření povědomí veřejnosti v jednotlivých členských státech o faktorech, na nichž závisí výše budoucího důchodu, a povzbuzení lidí, aby učinili kroky k zajištění slušného života po odchodu do důchodu.

7.3

EHSV se domnívá, že v rámci aktivit evropského roku si pozornost zaslouží i otázka, jak Evropská centrální banka případně využije své pravomoci na základě Smlouvy, aby se připojila k úsilí v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení.

7.4

EHSV se domnívá, že je nezbytné ukázat, že sociální marginalizaci lze snížit politikami, které přesahují tradiční oblast trhu práce a sociální ochrany, jako jsou například politiky územního plánování zabraňující uzavření chudoby do ghetta, dopravní politiky snižující geografické překážky sociální mobility a hospodářské politiky rozvíjející okrajové oblasti a také politiky zajištění služeb obecného zájmu a politiky rozdělování schopné zvrátit dlouholetý trend stále rostoucí propasti mezi chudými a bohatými.

7.5

EHSV v této souvislosti upozorňuje také na prohloubení rozdílů mezi situací jednotlivých zemí po rozšíření EU. Jak konstatovala jedna z prací, „dokonce i 'nejchudší' v 'bohatých' členských státech trpí nižší úrovní deprivace než 'nejbohatší' v 'chudých' zemích“ (22). To vyzdvihuje význam účinných kroků k sociální a ekonomické soudržnosti a snížení současných ekonomických nerovností v rámci EU, aby se tak zmenšily oblasti deprivace a sociálního vyloučení. Umožnilo by to pak další rozvoj otevřené metody koordinace sociální politiky v EU (23). Tento fakt stojí za to, aby mu byla v akcích evropského roku věnována zvláštní pozornost a aby se k němu přihlíželo.

8.1

EHSV se domnívá, že provozní strana evropského roku byla dobře promyšlena, protože náležitě zohledňuje priority a citlivé otázky jednotlivých zemí (např. choulostivou otázku začleňování do trhu práce a sociálního začleňování přistěhovalců a etnických menšin). Podstatné je také to, že se zavádí těsná spolupráce se sociálními partnery a institucemi občanské společnosti.

8.2

Důraz na účast sociálních partnerů a organizací občanské společnosti při dosahování cílů evropského roku odráží jejich nepostradatelnost při provádění sociální agendy Lisabonské strategie, kterou v roce 2000 potvrdilo zasedání Evropské rady v Nice v evropské strategii boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Dnes platí ještě více, že činnosti veřejných orgánů musí být doplňovány, upravovány a posilovány iniciativami zdola. Důležité je také to, aby při navrhování a provádění sociální politiky se pozorně naslouchalo hlasu lidí, které chce tato politika podporovat. Proto byly tyto organizace právem vyzvány k aktivní spolupráci při provádění cílů evropského roku 2010.

8.3

Výbor oceňuje, že částka finančních prostředků určených k provádění cílů evropského roku je nejvyšší, jaká kdy byla v EU určena na podobný záměr. EHSV však po zvážení podrobných činností obsažených v příloze k návrhu rozhodnutí požaduje zvýšení částky určené na činnosti v rámci evropského roku, aby byla zajištěna jejich účinnost.

8.4

EHSV také vítá, že při navrhování a provádění činností evropského roku bude uznána skutečnost, že ženy a muži pociťují chudobu a sociální vyloučení odlišně.

8.5

Podle názoru EHSV je třeba mezi prioritami činností evropského roku uvedenými v příloze uvést i chudobu osob vykonávajících nestabilní zaměstnání. Problematika postižených osob by měla být zohledněna odděleně a neměla by být spojována s dalšími zranitelnými skupinami.