52006DC0695

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 16.11.2006

KOM(2006) 695 v konečném znění

ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU

Souhrnná zpráva o činnosti Záručního fondu {SEK(2006) 1460}

OBSAH

1. Úvod 3

2. Činnost fondu a hlavní změny v období 2003–2006 3

2.1. Operace zajištěné fondem 3

2.1.1. Hlavní charakteristiky záruk poskytovaných EIB 4

2.1.2. Makrofinanční pomoc a operace Euratomu zajištěné fondem 4

2.2. Dotování fondu 4

3. Vývoj a výkon fondu v období 2003–2006 5

3.1. Ochrana rozpočtu Evropské unie před čerpáním v důsledku nesplácení úvěrů 5

3.2. Vývoj aktiv fondu 5

3.3. Rozpočtová disciplína 6

4. Parametry Záručního fondu 6

4.1. Absorpční kapacita 6

4.2. Hlavní parametry 7

4.3. Náležitosti a podmínky záruk Společenství poskytnutých EIB (nový finanční rámec 2007–2013) 7

5. Nový dotační mechanismus 7

5.1. Pozadí 7

5.2. Základní zásady nového dotačního mechanismu 8

6. Výhled 9

6.1. Nové rozšíření 9

6.2. Nový mandát EIB pro vnější úvěry 9

6.3. Přehled institucionálních ujednání pro správu aktiv fondu 10

7. Závěr 10

1. ÚVOD

Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2728/94 ze dne 31. října 1994 (dále „nařízení o fondu“) vytvořilo Záruční fond (dále „fond“) pro vnější vztahy, aby věřitelům Společenství mohly být vyplaceny platby v případě, kdy je dlužník v prodlení se splácením úvěrů poskytnutých nebo zajištěných Společenstvím.

První revize činnosti fondu proběhla v roce 1998 v souladu s článkem 9 nařízení o fondu[1]. Komise také vypracovala návrh změny tohoto nařízení. V souladu s nařízením č. 1149/1999 ze dne 25. května 1999[2], které upravovalo mimo jiné článek 9 nařízení o fondu, musejí být vypracovány dvě další souhrnné zprávy o činnosti fondu, a to v době uzavření první smlouvy o přistoupení s kandidátskými zeměmi…, a do 31. prosince 2006 , na konci nynějšího období finančních výhledů 2000–2006, tj. tato zpráva.

Dále po podpisu dohody o přistoupení deseti státy 19. dubna 2003 byla v říjnu 2003 přijata druhá souhrnná zpráva o činnosti fondu[3].

Tuto zprávu doplňuje pracovní dokument útvarů Komise („příloha“)[4] grafy, tabulkami a dodatky.

2. ČINNOST FONDU A HLAVNÍ ZMěNY V OBDOBÍ 2003–2006

2.1. Operace zajištěné fondem

V roce 1994 byl založen Záruční fond, aby omezoval rozpočtový dopad čerpání záruk poskytnutých rozpočtem Společenství za úvěrové operace ve třetích zemích a aby vznikl nástroj rozpočtové disciplíny.

Úvěrové operace zajištěné fondem se vztahují ke třem různým nástrojům, které požívají záruky z rozpočtu Společenství: záruky za vnější úvěry Evropské investiční banky (EIB), vnější úvěry Euratomu a úvěry makrofinanční pomoci Evropské unie (MFA) třetím zemím.

Fond kryje riziko úvěrů a záruk za úvěry třetím zemím . Po jeho souhrnné zprávě z roku 2003 Komise vypracovala návrh změny nařízení o fondu, aby zohlednila budoucí rozšíření Evropské unie. Tato druhá změna fondu byla přijata nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2273/2004 dne 22. prosince 2004[5]. Jak je v této změně stanoveno, jestliže se třetí země stanou členskými státy, krytí příslušných zajištěných úvěrů fondem se ruší a tyto záruky kryje přímo rozpočet Evropské unie. Použitím tohoto nařízení začátkem roku 2005 byla do rozpočtu Společenství v souvislosti s rozšířením vrácena částka téměř 339 milionů EUR, čímž došlo ke snížení velikosti fondu.

Na konci roku 2005 fond poskytoval krytí ve výši 13,680 miliardy EUR zajištěných úvěrů, z toho 13,554 miliardy EUR za nesplacené částky a 126 milionů EUR za naběhlý úrok; aktiva fondu měla hodnotu 1,324 miliardy EUR (viz graf 1 v příloze).

2.1.1. Hlavní charakteristiky záruk poskytovaných EIB

Největší podíl na krytí úvěrů fondem se týká záruk za úvěry poskytnutých v souvislosti s úvěry ve třetích zemích Evropskou investiční bankou[6]. Pokud příjemce zajištěného úvěru neprovede platbu ke dni splatnosti, EIB požádá Komisi, aby částky splatné dlužníkem v prodlení uhradila v souladu s příslušnou záruční smlouvou. Jestliže EIB má vedle záruky Společenství ještě druhého veřejného nebo soukromého ručitele, je povinna uplatnit takové záruky třetích stran ještě předtím, než požádá o čerpání v rámci záruky EU.

Záruka Společenství kryje veškerá úvěrová rizika zajištěné úvěrové operace ve třetích zemích, neplatí-li ujednání o sdílení rizika, v tomto případě záruka Společenství kryje pouze konkrétní politická rizika, zatímco nepolitická rizika nese a zmírňuje EIB.

2.1.2. Operace makrofinanční pomoci a Euratomu zajištěné fondem

U tohoto typu operací krytých fondem si Evropská společenství půjčují na finančním trhu a dále půjčují prostředky (na bázi těsně následující transakce) nečlenským zemím (MFA) nebo společnostem (Euratom).

Splátky úvěru jsou naplánovány tak, aby odpovídaly splátkám půjček, které mají uhradit Evropská společenství. Jestliže je příjemce úvěru v prodlení s úhradou splátky, Komise musí při úhradě půjčky ke dni splatnosti čerpat z vlastních zdrojů. Jestliže prodlení dosáhne tří měsíců po datu splatnosti, Komise čerpá při krytí splátek v prodlení prostředky z fondu.

2.2. Dotování fondu

Fond je dotován zanesením „rezervy na úvěry a záruky za úvěry nečlenským zemím a v nečlenských zemích“ jako dohadné položky do všeobecného rozpočtu Evropské unie. Roční částka rezervy je definována ve finančních výhledech na období 2000–2006 a dosahuje výše 200 milionů EUR v cenách roku 1999.

Základ pro dotování se mění podle platné míry zajištění. Všechny úvěry Euratomu a MFA jsou zajištěny ze 100 %, tj. dotační sazba se vztahuje na celkovou částku úvěru. Celkové stropy na záruky za úvěry poskytované EIB se liší podle příslušného úvěrového portfolia. V rámci každého portfolia jsou jednotlivé úvěry EIB de facto zajištěny na 100 %, dokud není dosaženo celkového stropu.[7] Pro stanovení částky, kterou má být fond dotován, jsou v prvním kroku celkové částky úvěrů vynásobeny příslušnými procenty zajištění. Výsledek tohoto výpočtu se poté vynásobí dotační sazbou, nyní 9 %.

Dohoda o novém finančním rámci 2007–2013 znamená změnu ve zdroji financování fondu ze stávající pevně stanovené rezervy v rozpočtu v rámci ad-hoc rozpočtového okruhu 6 na financování prostřednictvím rozpočtové položky (povinný výdaj) v rámci rozpočtového okruhu 4. To je zásadní změna ve způsobu, jakým jsou potřebné rozpočtové zdroje fondu poskytovány.[8] Předpokládá se dotace fondu roční částkou 200 milionů EUR v současných cenách, tj. 1,4 miliardy EUR za období 2007–2013, ve finančních obálkách podporujících dohodu o novém finančním rámci.

3. VÝVOJ A VÝKON FONDU V OBDOBÍ 2003–2006[9]

3.1. Ochrana rozpočtu Evropské unie před čerpáním v důsledku nesplácení úvěrů

Od svého vzniku v roce 1994 fond účinně plní svůj hlavní cíl předcházet narušení implementace rozpočtu, k němuž by bylo došlo v důsledku prodlení splátek v úvěrových operacích zajištěných rozpočtem Evropské unie. Graf 2 v příloze ukazuje, jak se fondu daří tlumit dopad čerpání záruk Společenství.

[pic]Pokud by nebylo fondu, Společenství by v několika případech musela použít k úhradě uplatněných záruk rozpočtové zdroje, a to by si bylo vyžádalo přerozdělení prostředků v průběhu implementace rozpočtu. Od roku 2003 došlo ke čtyřem čerpáním z fondu v celkové výši 9,2 milionu EUR, přičemž všechna se týkala záruk poskytnutých EIB za úvěry v Argentinské republice (viz tabulka 1 v příloze, která poskytuje podrobný přehled peněžních toků do a z fondu).

Fond zajistil úhradu jistiny a úroku splatných ze strany Argentinské republiky v období 2003–2005. Fondu zbývá zajistit úhradu pouze sankčního úroku ve výši 1,4 milionu USD (ekvivalent 1,2 milionu EUR).

Nynější nízké ztráty fondu v souvislosti s prodlením ve splácení by neměly být chápány jako znamení nižšího rizika pro fond. Roční ztráty dosáhly historicky nejvyšší částky 303 milionů EUR v roce 1995. V současnosti dosahuje nejvyšší individuální riziko jednotlivé země částky 1,8 miliardy EUR a například v případě situace občanské války by se čerpání z fondu mohlo podstatně zvýšit, jak ukázala zkušenost s bývalou Federální republikou Jugoslávií.

3.2. Vývoj aktiv fondu

Graf 2 v příloze ukazuje, že objem fondu poklesl od roku 2001, kdy fond dosáhl svého vrcholu 1,8 miliardy EUR.

Vedle změn v čisté částce zajištěných úvěrů v důsledku nových úvěrových operací a umořování starých úvěrů je pokles objemu fondu způsobem především přistoupením deseti nových členských států k Evropské unii od 1. května 2004.

Vedle dotování prostřednictvím rozpočtové rezervy je dalším hlavním zdrojem příjmů fondu úrok z jeho aktiv, která spravuje EIB pod dohledem Komise. Úrok z aktiv fondu od roku 2003 poklesl současně s objemem fondu. Tento trend byl dále způsoben celkovým poklesem tržních úrokových sazeb. Na konci roku 2005 byla celková aktiva fondu 1.299,4 milionu EUR (tržní hodnota bez naběhlého úroku). 75,8 % této částky bylo investováno do dluhopisů, 24,1 % do vkladů a 0,1 % bylo ponecháno na běžných účtech. Získaný úrok v roce 2005 činil 51,6 milionu EUR. Čistý příjem z investic fondu, tj. získaný úrok mínus odměna EIB a další náklady, činil 50,7 milionu EUR.

Další významnou událostí je rozhodnutí Komise předložit své finanční výkazy v roce 2005 podle zásad vycházejících z IPSAS. Dopad tohoto rozhodnutí, které povede ke zvýšení volatility ocenění portfolia fondu, je vysvětlen v dodatku 1 v příloze.

3.3. Rozpočtová disciplína

Rezerva vyčleněná pro dotování fondu spolu s pravidly fondu omezily v období finančních výhledů 2000–2006 novou úvěrovou/garanční kapacitu na přibližně 3 miliardy EUR za rok (podle míry zajištění) (viz tabulka 2 v příloze). V zásadě platí, že kdykoli je rozhodnuto o novém úvěru nebo záruce za úvěr, musí být z rezervy poskytnuta dotace ve výši určitého podílu tohoto úvěru nebo záruky. Dotační sazba spolu s částkou rezervy tak určují celkovou částku možných úvěrů nebo záruk.

Se zrušením rezervy počínaje rokem 2007 přestane tento mechanismus ve své nynější podobě existovat. Rozpočtová disciplína však bude udržována jinými mechanismy. Zachovány zůstanou podstatné prvky rozpočtové disciplíny, které zajistí, že záruky za úvěry se budou vyvíjet v plném souladu s Radou a Evropským parlamentem:

- víceletý mandát EIB pro vnější úvěry bude v průběhu období 2007 až 2013 omezen (toto rozhodnutí Rady představuje asi 90 % celkového objemu úvěrů),

- úvěry v rámci makrofinanční pomoci podléhají jednotlivým rozhodnutím Rady a

- úvěry Euratomu mají strop 4 miliardy EUR, z nichž asi 85 % už bylo využito. Zbývající část představuje asi 600 milionů EUR.

4. PARAMETRY ZÁRUčNÍHO FONDU

Jedním z úkolů této zprávy je zkoumat adekvátnost fungování fondu a jeho parametrů v průběhu doby a v případě potřeby navrhovat zlepšení. Co se týká fungování fondu, bylo zjištěno, že dotační mechanismus poskytuje prostor pro zlepšení, a Komise v dubnu 2005 předložila legislativní návrh (viz oddíl 5).

Tento oddíl vede k závěru, že nejsou žádné důvody, které by opodstatňovaly změnu parametrů fondu. Jelikož však návrhy Komise na nový mandát EIB pro vnější úvěry a nový dotační mechanismus dosud nejsou přijaty a jsou otevřeny možným úpravám, Komise hodlá Radě a Evropskému parlamentu předložit novou souhrnnou zprávu. Zpráva by byla dokončena nejpozději v roce 2010 nebo dříve, nastane-li zřejmá potřeba změnit parametry fondu. Revidovala by parametry fondu, jakmile dojde k rozhodnutí o dotačním mechanismu, s přihlédnutím ke zkušenostem získaným v rámci nového mandátu EIB.

4.1. Absorpční kapacita

Kapacita fondu absorbovat zajištěné operace plánované/odhadované Komisí (MFA a Euratom) a EIB je významným ukazatelem pro hodnocení přiměřenosti parametrů fondu. V letech 2002 až 2006 (viz tabulka 2 v příloze) byla absorpční kapacita fondu pro plánované a předpokládané úvěrové operace dostatečná. Proto není žádný bezprostřední důvod parametry fondu měnit.

4.2. Hlavní parametry

Vzhledem ke stabilnímu střednědobému vývoji fondu je hlavním parametrem, který je třeba analyzovat, cílová sazba. Dotační sazba a míra zajištění EIB totiž ztratí svůj význam, jakmile bude přijat návrh Komise na nový dotační mechanismus, jelikož částku potřebnou pro fond určí pouze použití cílové sazby na čerpatelnou částku.

Útvary Komise mají za to, že současná cílová sazba, tj. poměr mezi hodnotou aktiv fondu a celkovou částkou čerpatelných zajištěných úvěrů, ve výši 9 % je slučitelná s nynějším rizikovým profilem fondu. Protože nový mandát EIB pro vnější úvěry pravděpodobně v dohledné budoucnosti rizikový profil podstatným způsobem nezmění v důsledku váhy stávajících úvěrů, nebyl shledán žádný důvod navrhnout změnu tohoto parametru.

4.3. Náležitosti a podmínky záruk Společenství poskytnutých EIB (nový finanční rámec 2007–2013)

Míra krytí záruk pro mandát EIB pro vnější úvěry má dopad na dotační potřeby fondu pouze za současných dotačních pravidel. Jakmile bude přijat nový dotační mechanismus, tento parametr nebude úroveň dotace fondu nadále ovlivňovat.

Dále, vzhledem k historicky nízké míře prodlení se splácením a dodatečnému zajištění zárukami třetích stran, se míra krytí záruk úvěrového portfolia EIB 65 % jeví jako dostatečně obezřetná. Navíc, jak ukazuje tabulka 3 v příloze, roční míra pokrytí rizika v období 2007–2013 lehce poklesne.

Na pozadí těchto skutečností se v této fázi nejeví jako vhodné navrhovat jakoukoli změnu v míře krytí záruk.

Je třeba také uvést, že návrh Komise na nový mandát EIB pro vnější úvěry rozšiřuje záruku poskytnutou EIB tak, že zahrnuje nejen úvěry poskytnuté EIB, ale také záruky poskytnuté EIB dalším finančním institucím. Navíc návrh Komise vyjasňuje povahu krytí záruk, které bude omezeno na rizika suverénní nebo politické povahy. Dopad takových změn na celkový rizikový profil fondu lze posoudit v rámci další souhrnné zprávy, která bude předložena nejpozději v roce 2010.

5. NOVÝ DOTAčNÍ MECHANISMUS

5.1. Pozadí

V dubnu 2005 Komise přijala návrh[10] (podrobná prezentace návrhu viz dodatek 2 v příloze) nového dotačního mechanismu fondu, tj. pravidla, která určují, jak jsou aktiva fondu uvedena do souladu s cílovou částkou fondu. Navrhovaná změna je v souladu s potřebami uvedenými v druhé Souhrnné zprávě o činnosti fondu v roce 2003. V době uzávěrky této zprávy byl návrh ještě stále projednáván v Radě, avšak na půdě Evropského parlamentu[11] a Evropského účetního dvora[12] se mu dostalo příznivého přijetí.

Podnět pro tento nový dotační mechanismus byl dvojí:

Za prvé zkušenosti ukázaly, že stávající pravidla vedla často k nadměrnému dotování fondu, a tudíž k neoptimálnímu využívání rozpočtových prostředků. Tento problém byl především způsoben tím, že se v dotačním procesu vycházelo z předpovědí nejistých údajů. Navíc stávající pravidla vedou k několika převodům z fondu a do něj během jednoho roku, což vytváří zbytečné správní postupy, na nichž se podílejí nejen útvary Komise, ale rovněž oba rozpočtové orgány.

Za druhé, jak už bylo uvedeno dříve, interinstitucionální dohoda (IIA) předpokládá k 1. lednu 2007 změnu rozpočtového zdroje financování fondu z vyhrazené rezervy na rozpočtovou položku v rámci rozpočtového okruhu 4. Stávající dotační mechanismus není slučitelný s tímto novým rozpočtovým prostředím. Zachování stávajícího dotačního mechanismu by znamenalo, že rozpočtové plánování a transparentnost by byly ohroženy (viz dodatek 3 v příloze).

Navíc by bylo velmi obtížné, nebo dokonce nemožné dotovat fond podle nařízení o fondu, pokud by ke konci roku bylo přijato nepředvídané, a tudíž v rozpočtu nezahrnuté rozhodnutí o úvěrech MFA. V tom případě by nedostatek prostředků v rozpočtové položce pro fond způsobil, že by bylo velmi obtížné nebo nemožné nalézt prostředky pro zajištění potřebných vstupů do rozpočtové položky fondu, a tím znemožnil Společenství, aby poskytlo potřebnou pomoc.

Je také třeba uvést, že při stávajícím dotačním mechanismu a vzhledem k tomu, že pro období 2007–2013 se předpokládá pro dotaci fondu částka 1,4 miliardy EUR, by maximální výše mandátu EIB pro vnější úvěry dosáhla 17 miliard EUR (za předpokladu, že nedojde k žádným ztrátám souvisejícím s prodlením ve splácení a že úvěry Euratomu a MFA dosáhnou 4,5 miliardy EUR, podrobnosti viz tabulka 4 v příloze).

5.2. Základní zásady nového dotačního mechanismu[13]

Navrhovaný nový mechanismus je založen na dotacích, které jsou spojeny s čerpatelnou částkou na úvěry a zajištěné úvěry, tj. na skutečném čistém poskytování prostředků (tj. poskytování bez umoření a bez zrušení). To je hlavní rozdíl oproti stávajícímu systému, v němž jsou dotace založeny na uzavřených úvěrech nezávisle na částkách skutečně poskytnutých, jelikož poskytování prostředků probíhá po několik let.

Na rozdíl od stávajícího systému několika převodů mezi fondem a rozpočtem během roku je v novém dotačním systému potřebný pouze jeden převod za rok. Tento jediný roční převod je stanoven jako rozdíl mezi cílovou částkou fondu na konci roku a hodnotou aktiv fondu na konci roku.

Začátkem následujícího roku bude příslušná dotační částka zahrnuta do procesu plánování rozpočtu a zanesena do rozpočtu pro následující rok, kdy bude skutečně vyplacena.

Ztráty fondu v důsledku nesplácení úvěrů by se promítly přímo do zvýšené potřeby dotací. Aby byl zachován hlavní účel fondu, tj. působit jako ochrana rozpočtu Evropské unie před otřesy, je v návrhu nového dotačního mechanismu zaveden vyrovnávací mechanismus, který roční částky omezí na maximálně 100 milionů EUR ročně. To znamená, že ztráty převyšující tento limit budou spláceny do fondu v průběhu několika let.

Aby se předešlo tomu, že fond by se ve velmi nepravděpodobném případě řady závažných ztrát propadl pod kritickou úroveň 50 % cílové sazby, předpokládá se v takovém případě zachování ustanovení, podle něhož by Komise předkládala rozpočtovým orgánům zprávu o mimořádných opatřeních k doplnění prostředků fondu.

Závěrem lze konstatovat, že hlavními výhodami návrhu nového dotačního mechanismu jsou:

- Zlepšení účinnosti použití rozpočtových prostředků a omezení počtu ročních převodů mezi rozpočtem Unie a fondem na jeden;

- Dotace založené na změnách sledovaného čistého poskytování prostředků, tudíž vytvoření větší transparentnosti a zlepšení přesnosti rozpočtového plánování.

Rovněž je třeba poznamenat, že tento návrh je čistě technickým vylepšením, které nemění zásadu fondu, že hodnota jeho aktiv by měla být ekvivalentní cílové částce (9 % celkové čerpatelné částky zajištěných úvěrů).

Nový dotační mechanismus bude mnohem přísněji zachovávat transparentnost vztahu mezi částkou zajištěných úvěrů a aktivy fondu. Celková rozpočtová potřeba během příštího finančního rámce zůstane v novém mechanismu podstatně nižší, než by tomu bylo za stávajícího mechanismu. Avšak případné „otřesy“, jako například významné čerpání z fondu nebo odliv prostředků v důsledku přistoupení nových členských států nebo výkyvy hodnoty aktiv fondu vyvolané účetními standardy IPSAS, budou mít přímý dopad na potřeby financování fondu. Z rozpočtového hlediska bude nutné absorbovat výslednou o něco vyšší volatilitu potřeb dotování, která je cenou za vylepšený mechanismus.

6. VÝHLED

6.1. Další rozšíření

V roce 2007 se dva nové členské státy stanou plnoprávnými členy Unie a podle nařízení o fondu se v případě, že se třetí země stanou členskými státy, krytí příslušných zajištěných úvěrů fondem se ruší a tyto záruky kryje přímo rozpočet Evropské unie. V důsledku toho bude začátkem roku 2007 vrácena z aktiv fondu do rozpočtu unie v souvislosti s rozšířením odhadovaná částka asi 260 milionů EUR[14], čímž se velikost fondu sníží.

6.2. Nový mandát EIB pro vnější úvěry

Za předpokladu, že návrh Komise[15] na nový mandát EIB pro vnější úvěry ve výši 33 miliard EUR na období 2007–2013 by byl přijat, nový dotační mechanismus by podle simulací za normálních okolností vyžadoval méně než 1,4 miliardy EUR v nominální hodnotě předpokládané ve finančním rámci pro toto období. Dokonce i v nepravděpodobném případě dlouhotrvající řady velkých ztrát v důsledku čerpání záruk a/nebo nepříznivého vývoje hodnoty aktiv fondu by tato částka byla dostatečná (podrobnosti viz tabulka 5 v příloze).

6.3. Přehled institucionálních ujednání pro správu aktiv fondu

Nařízení o fondu EIB spravuje aktiva fondu jménem a pod dohledem Komise. Zkušenosti ukázaly, že banka vždy plnila tento úkol nanejvýš uspokojivě.

Z hlediska nákladů však byla nastolena otázka, zda by aktiva fondu měla spravovat EIB nebo Komise. V roce 2003 dotazník Evropského parlamentu (CoCoBu) v souvislosti s rozpočtovou kontrolou v roce 2002 naznačil, že útvary Komise by mohly spravovat portfolio s menšími náklady, a tudíž že je třeba zvážit přesunutí správy aktiv fondu do rukou Komise. Dále Evropský účetní dvůr (ECA) při několika příležitostech vznesl otázku o přiměřenosti manažerských poplatků, které EIB dostává za správu aktiv fondu. Vedle těchto poplatků nesou nezanedbatelné příležitostné náklady útvary Komise, které investují významné množství lidských zdrojů do vytváření a monitorování investiční strategie a odpovídajícího řízení likvidity[16].

Útvary Komise vlastně samy mají adekvátní prostředky ke správě aktiv a mají s ní značné zkušenosti. Například portfolio ESUO i.l., které svou velikostí a strukturou zhruba odpovídá aktivům fondu, spravují útvary Komise. Činnosti útvarů Komise při správě fondu jsou plně auditovány, kontrolovány z hlediska řízení rizik a vyhovují správné bankovní praxi.

Komise proto vyhodnocuje, zda by měla převzít správu aktiv fondu do svých rukou. Jakmile bude toho hodnocení dokončeno, Komise může předložit návrh na změnu článku 6 nařízení o fondu.

7. ZÁVěR

Od roku 1994 fond uspokojivě plní svůj hlavní úkol působit jako ochrana rozpočtu Evropské unie před otřesy. Nový návrh Komise, bude-li přijat, zlepší účinnost využití rozpočtu.

V této fázi není nutný žádný další legislativní návrh. Souhrnná zpráva by měla být dokončena nejpozději v roce 2010 nebo dříve, nastane-li zřejmá potřeba změnit parametry fondu.

[1] Parlament a Rada jsou pravidelně podrobně informovány o všech aspektech souvisejících s fondem. Správa fondu je analyzována ve výroční zprávě (viz poslední zpráva KOM(2006)366 a její příloha SEK(2006)891).Zpráva rozpočtovým orgánům o zárukách krytých všeobecným rozpočtem je zveřejňována půlročně (viz minulá zpráva KOM(2006)452 a její příloha SEK(2006)1071).

[2] Článek 1.4 nařízení č. 1149/1999.

[3] KOM(2003)604 ze dne 13.10.2003.

[4] SEK(2006)[….].

[5] Úř. věst. L 396, 31.12.2004, s. 28.

[6] 90 % celkové zajištěné částky nesplacené k 31.12.2005.

[7] V současnosti je míra zajištění v rámci mandátu EIB pro vnější úvěrování 65 %. Tato míra se navrhuje také pro nový mandát EIB pro vnější úvěrování. V minulosti a v konkrétních mandátech se tato míra lišila (100 %, 75 %, respektive 70 %).

[8] Interinstitucionální dohoda (IIA) ze dne 17.05.2006 (Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1) změnila rozpočtový zdroj pro dotování fondu. Dopad této změny a související návrh Komise na nový dotační mechanismus jsou rozebírány v oddílu 5.

[9] Nejnovější dostupné konečné údaje se vztahují k 31. prosinci 2005. Všechna čísla za rok 2006 v této zprávě a v její příloze jsou odhady, není-li uvedeno jinak.

[10] KOM(2005)130 ze dne 5.4.2005.

[11] SP (2006) 1094 OD ze dne 17.3.2006.

[12] Stanovisko č. 9/2005 (Úř. věst. C 313, 9.12.2005, s. 6).

[13] Více podrobností viz dodatek 3 v příloze.

[14] Konečná čísla budou známa teprve na konci tohoto roku.

[15] KOM(2006)323, SEK(2006)789 a 790 ze dne 22.6.2006

[16] Útvary Komise například mají relevantní informace o tocích vytvářených Euratomem, úvěry MFA a o mimořádných tocích způsobených událostmi, jako je například rozšíření, dohled a vztahy s ECA.