22.9.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 229/29

1)

Obnovená a moderní evropská průmyslová politika, zaměřená na konkurenceschopnost našeho průmyslu, představuje absolutní prioritu strategie pro růst a zaměstnanost. Problematika, o kterou se jedná, se vyskytuje ve všech regionech EU a příslušné procesy mají velkou a naléhavou dynamiku. VR vítá snahy Komise a její záměr podstatně usnadnit potřebné reformy.

2)

Vzhledem k rychlým změnám v celosvětovém hospodářství je to krajně naléhavé. Konkurenční postavení evropského průmyslu je vystaveno velkému tlaku, který způsobuje, že obnovená evropská průmyslová politika je prováděna v pevnějším rytmu a s větší dynamikou. VR oceňuje závazky, které si Komise vyžádala a obdržela od organizací různých odvětví činnosti, ale táže se, zda bude tento bod představovat dostatečné východisko. V souvislosti se světovou hospodářskou konkurencí získává Evropa svou budoucí sílu především v konkurenceschopných regionech označených v tomto stanovisku anglickým termínem „valley“, který je inspirován koncepcí slavného „Silicon Valley“ a filozofií světového hospodářského fóra. Tato evropská „valleys“, která spočívají na starých průmyslových odvětvích a odvětvích činnosti, jsou budoucí hnací silou hospodářské a sociální obnovy.

3)

Mezi tyto regiony patří např. Stockholm, Cambridge, Bavorsko, Île-de-France, Rhône-Alpes a jihovýchod Nizozemska, a také plně rozvinuté regiony jako je Värmland, Riga a Sasko-Anhaltsko. VR vyzývá Komisi, aby její obnovená průmyslová politika vycházela z tohoto přístupu a lépe tak předvídala vytváření regionálních hospodářských komplexů v Evropě. To zahrnuje celkovou rekonstrukci současných návrhů, které se spokojily s vytvořením „rámcových podmínek“ a jsou v tomto ohledu příliš málo inovační. Nová evropská průmyslová politika musí být především zaměřena na povzbuzení průřezového rozvoje, který bude směřovat k nové sestavě technologie-výrobek-trh.

4)

V tomto stanovisku VR předkládá několik konkrétních návrhů, které mají za cíl celkově přepracovat a více integrovat nástroje EU. Z tohoto důvodu je třeba během příštího předsednictví, které bude vykonávat Německo, položit pevné základy a VR vyzývá Komisi a Parlament, aby navrhly inovační a ofenzivní politiku.

1.1

Ve svém pracovním programu představuje Komise sedm průřezových politických iniciativ, které mají pomoci řešit společné výzvy týkající se skupin různých odvětví a posílit součinnost mezi různými oblastmi politik:

1.2

Všechna tato opatření mají bez výjimky velký význam pro růst konkurenceschopnosti evropského průmyslu. VR ve svých hlavních směrech proto tyto návrhy plně schválil. Pokud jde o nás, požadujeme, aby byla věnována zvláštní pozornost řízení strukturálních změn v průmyslu, avšak zrovna tak velká pozornost by měla být věnována novému programu na zjednodušení právních předpisů. V této souvislosti se jedná o základní skutečnost: tímto způsobem je třeba doplňovat a podporovat novou regionální politiku. Konkurenceschopnost Evropské unie musí být hlavním předmětem diskusí o způsobu, jak čelit výzvám a příležitostem globalizace, aby byl zajištěn blahobyt našich dětí. Odmítáme jakýkoliv protekcionistický přístup, který by odkazoval na minulost a vycházel z udržování starých poznatků. Iniciativy, jako např. fondy přizpůsobené globalizaci, které navrhuje Komise, musí být zavedeny nikoli z obranných důvodů, ale za účelem rozvoje, např. pro vytváření nových nadějných odvětví.

1.3

V tomto ohledu VR zastává názor, aby byl jasněji uveden odkaz na regionální politiku inovací Komise, která je rovněž úzce zaměřena na stimulaci regionálních klastrů a nové formy spolupráce. V Evropě existuje několik dobrých příkladů spolupráce mezi Komisí a regiony, jmenujme zejména akční program Severního Brabantska pro inovaci na období 2005-2010 nazvaný „Connecting, creating and enabling winners“.

1.4

Vypracování průřezových iniciativ zejména umožní, aby byla rozvíjena moderní a lépe integrovaná evropská průmyslová politika. V této souvislosti bychom se rádi stručně vyjádřili k několika navrhovaným opatřením a zejména zdůraznili využití nabízených výhod integrovanějším přístupem.

1.5

Energetika a životní prostředí budou v průběhu příštích let prioritními tématy na světové úrovni.

Komise musí vynaložit potřebné úsilí pro nastolení klimatu, ve kterém se hrozby přemění v příležitosti. Tyto oblasti skrývají nové nadějné trhy a zajímavé možnosti pro průmyslovou politiku a politiku výzkumu EU. Měla by být věnována větší pozornost vývoji alternativních zdrojů energie.

Tyto kroky přispějí k tomu, aby energetika a trvale udržitelný rozvoj (ekologičtější výrobky a výrobní procesy) nebyly chápány odlišně, ale byly skutečnou, nedílnou součástí průmyslové a inovační politiky.

Cena energie tvoří významnou část nákladů našeho průmyslu. VR vyzývá členské státy, aby zvýšily kapacitu propojení, čímž by liberalizace trhu s energií umožnila našemu průmyslu nakupovat plyn a elektrickou energii v celé Evropě. Aktivní akcionáři místních a regionálních orgánů ve společnostech, které dodávají energii, mohou účinně přispívat k vytváření spravedlivých podmínek na evropské úrovni.

1.6

VR naléhá, aby bylo v rámci Lisabonské strategie a v souvislosti s globalizací uvažováno o nové průmyslové politice. Důsledkem tohoto vývoje je proces restrukturalizace v regionech a zemích. Jak VR zdůraznil ve svém stanovisku k restrukturalizaci a zaměstnanosti (CdR 148/2005), je nutné, aby byla restrukturalizace řádně řízena (viz naše předchozí poznámka k zavedení fondů, které budou přizpůsobené globalizaci, z důvodů rozvoje a nikoli z obranných důvodů). V rámci provádění z Bruselu je důležité podporovat hospodářskou a sociální soudržnost: ta musí být součástí základních prvků fungujícího a flexibilnějšího trhu práce. Je žádoucí zaměřit diskusi na prioritní téma „sociální inovace“, které je předmětem tohoto stanoviska. Hlavní otázkou je umět postupovat tak, aby evropští pracovníci na jakékoli úrovni byli schopni se lépe vypořádat s, někdy neúprosnou, restrukturalizací, aniž by se stali obětmi strukturální nezaměstnanosti.

1.7

Růst produktivity práce, míry zaměstnanosti a mobility trhu práce jsou velmi důležité pro konkurenceschopnost Evropské unie. Této skutečnosti musí být věnována zvýšená pozornost, a to jak v politice členských států, tak v programech a strukturálních fondech EU. Dále je třeba usnadnit (dočasný) přístup na evropský trh práce pro státní příslušníky třetích zemí, kteří mají vyšší stupeň vzdělání; takováto liberalizace rovněž přispěje ke konkurenceschopnosti Evropy.

1.8

VR konstatuje, že některá významná odvětví zpracovatelského průmyslu se stále těší značným výhodám oproti svým konkurentům, ale mohou rovněž nést negativní dopady globalizace. Adekvátní ochrana duševního a průmyslového vlastnictví je pro konkurenční postavení EU velmi důležitá. Ochrana duševního vlastnictví stimuluje inovační činnosti a rozvoj nových typů podniků. Právní rámec musí být přizpůsobený technologickým a sociálním změnám a musí se rychle vyvíjet. Právní předpisy v této oblasti musí být jednoznačné a musí poskytovat právní ochranu. Musí být přijaty a použity předpisy jak na evropské úrovni (právní předpisy Společenství), tak na světové úrovni (WTO, TRIPS). Někteří podnikatelé v MSP, hnací síla inovace, stále přesně nevědí, jak mají reagovat na porušení jejich práv duševního vlastnictví. Velmi významné náklady na udělení patentu v Evropě, které jsou mnohem vyšší než např. v USA, představují velký problém pro řadu MSP. Co se týká nákladů spojených s žádostí o patent, je stále důležitější, aby byl po třiceti letech diskusí konečně zaveden patent Společenství. Pět let po předložení konkrétního návrhu Evropskou komisí je tento spis stále v bezvýchodné situaci v Radě z důvodu nejednoty, pokud jde o jazykový režim. VR vyzývá Evropskou komisi, aby předložila harmonizovanou směrnici, která bude vycházet z článku 95 Smlouvy o založení Evropského společenství. Ta by umožnila zachovat systém národních patentů a zároveň zavedla zásadu vzájemného uznávání. Omezení počtu jazyků na jazyk příslušného členského státu plus angličtina umožňuje výrazně snížit náklady na patent Společenství, což je pro MSP výhodou. Tím je vytvořen také konkurenční mezinárodní patent. Kromě toho musí být minimalizována daň za obdržení patentu, která je stále v některých státech EU vybírána a která nepodporuje vývoj inovací.

1.9

7. rámcový program a program iniciativy Společenství hrají ve spojení se strukturálními fondy klíčovou roli v oblasti podpory a orientace. Prostředky 7. rámcového programu jsou nezbytné pro zajištění konkurenčního postavení EU a posílení regionů, pokud jde o oblast technologií. Při definování finančních výhledů nesmí být rozpočet snížen.

1.10

Toto stanovisko výslovně požaduje, aby se dohlíželo na stimulaci vytváření regionálních hospodářských komplexů v Evropě (evropských „valleys“). Z tohoto důvodu je nezbytné, aby strukturální fondy a rámcové programy, jako např. 7. rámcový program a program iniciativy Společenství, byly v regionech použity společným způsobem. VR vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu předložila konkrétní návrhy.

Mimo jiné je důležité zaměřit zdroje na podporu špičkového výzkumu a na klíčové prvky, kterými jsou stimulace otevřené inovační kultury a vytváření klastrů v regionech.

1.11

Dále je třeba hromadných investic do výzkumu, aby bylo možné rozvíjet pro region se špičkovou technologií udržitelný hospodářský model. To mimo jiné vyplývá ze zkušenosti získaných v rámci regionu Brainport Eindhoven. Stimulace velké rozmanitosti používání určitých znalostí v některých inovačních řetězcích zabezpečuje vytváření nových pracovních míst na všech úrovních, čímž dochází k uchování znalostí v regionu. Malé a střední podniky takto mají právo na stejnou podporu jako vývojová centra. VR vyzývá Evropskou komisi, aby používala evropské programy a strukturální fondy cíleným způsobem, jako prostředků na stimulaci některých inovačních řetězců podle regionu. To by umožnilo vytvořit mnoho nových pracovních míst na úrovni středoškolského, vyššího odborné a vysokoškolského vzdělání.

1.12

Co se týká posledního bodu, VR požaduje, abychom se konkrétněji zabývali dostupností rámcových programů a strukturálních fondů pro malé a střední podniky. Domníváme se, že se jedná o problém velikosti a při chybějícím zjednodušení má ambice na podporu MSP malou šanci na úspěch. Je důležité vytvářet otevřenější inovační kulturu, do které budou moci mít MSP snadnější přístup s lépe integrovanými prostředky a projekty.

1.13

Zkušenosti s regionální politikou inovací ukazují, že MSP mají zejména prospěch z interakce s největšími podniky. Proto trváme na tom, aby evropská průmyslová politika uvedla jasnější odkaz na interakci mezi velkými (1) podniky a MSP. Interakce mezi MSP a výzkumnými centry je rovněž důležitá.

1.14

Pro dokončení uveďme ještě jednu poznámku o případném integrovanějším přístupu evropské průmyslové politiky. Je zejména důležité zamýšlet se nad integrací průmyslové politiky do politiky trvale udržitelného rozvoje a politiky sociální soudržnosti, což je pro Evropu důležitá výzva. Komise takto bude moci přispět k tomu, abychom se v rámci rozvoje trvalé znalostní společnosti v Evropě rychleji zaměřovali na nové formy spolupráce a na sestavy výrobek-trh v oblastech, jako je zdravotnický průmysl (zdravotně-technické inovace), životní prostředí a energetika, jež nabízejí evropskému průmyslu zajímavé nové trhy.

1.15

Již jsme se zabývali trendem přeskupování a specializací hlavních ekonomických aktivit v Evropě. Tento trend může být posílen v ostatních politických oblastech, například pokud jde o územní plánování nebo modernizaci infrastruktur. Cílem evropské politiky by mělo být přesněji vytvářet stálé vhodné podmínky pro místa s mezinárodní (přeshraniční) výjimečností, aby se ve spojení s moderní evropskou infrastrukturou stala dostupnými. Myšlenka předsedy Komise, pana Barrosa, vytvořit evropskou univerzitu si zasluhuje podporu. Špičkový technologický institut v Evropské unii by umožnil zabránit všem novým odlivům mozků do ostatních částí světa. Je nejvyšší čas, aby EU vytvořila institut schopný soupeřit např. s MIT (Massachusetts Institute of Technology) v Bostonu.

1.16

Komise představí tyto nové iniciativy:

1.17

Studie pro jednotlivá odvětví, které podporují práce Komise, dokazují, že některá evropská průmyslová odvětví jsou dost silná, aby zůstala konkurenceschopná na světové úrovni. Pro provádění výkonů na mezinárodní úrovni je důležité, aby byl průmysl schopný reagovat na požadavky týkající se znalostí a inovací spojených s novými výrobky a s výrobním procesem.

1.18

Je důležité, aby EU a její členské státy i nadále silně podporovaly tento proces změn a reforem. Jsme toho názoru, že stávající rámcové programy EU představují nástroj účinné podpory ve spojení s (novými) strukturálními fondy.

1.19

V odvětvích, jako jsou mechanické technologie a systémy, jsou koncentrace a masy klíčovými prvky v rámci definování evropských strategických plánů. V této souvislosti mají strategické systémy ENIAC a Artemis zásadní význam pro investice na evropské a národní úrovni v této oblasti.

1.20

Třebaže musí být konkurenční postavení jednotlivých odvětví neustále v centru pozornosti, je důležité říci, že budoucí prosperita Evropy bude stále více záviset na průřezových činnostech. Tato skutečnost si zaslouží ze strany Komise zvláštní pozornost. Průmyslová politika může přispívat k rychlejšímu rozvoji v této oblasti stimulací „meziodvětvových střetů“, ke kterým dochází prostřednictvím včasného definování náhlých změn a pozoruhodných inovací na úrovni výrobku a trhu. Tento vývoj se již začíná v některých odvětvích odrážet, zejména v zemědělsko-potravinářském a farmaceutickém odvětví (vědy o živé přírodě), v biomedikálních technologiích a také v automobilových a vysokotechnologických systémech.

1.21

V tomto ohledu čtyři hlavní kategorie definované Komisí tyto oblasti dostatečně nepokrývají. Bylo by například potřebné zahrnout do odvětví věd o živé přírodě důležitou oblast „molekulární medicíny“. Nanotechnologie a integrované systémy by rovněž měly být jasně zmíněny. Širší termín, např. „kreativní průmysl“ by měl být použitý pro označení módního a návrhářského průmyslu, by měl zohlednit aktuální vývoj.

1.22

Zdá se tedy, že je stále důležitější podporovat souvislé klastry průmyslových činností a podněcovat vznikající průmyslové činnosti. Komise by měla tento bod zmínit ve svém pracovním programu formálnějším a jasnějším způsobem.

1.23

Takzvaný „model klastrů“, čili intenzivní a strukturální spolupráce mezi orgány, podniky a vědeckými ústavy, představuje v tomto ohledu hlavní faktor úspěchu pro všechny průkopnické regiony Evropy, např. Stockholm, Bavorsko, l'Île-de-France, Rhône-Alpes a jihovýchod Nizozemska. Tento druh přístupu si zaslouží zvláštní podporu v rámci renovované a lépe integrované evropské průmyslové politiky.

2.1

Pracovní program Komise spočívá na Lisabonské strategii a göteborských cílech a v tomto ohledu představuje souvislý celek. Jak jsme již na několika místech poznamenali, tento program obsahuje mnoho dobrých záměrů, které jsou cenné. Pouze ve výjimečných případech lze vznést námitky. Chybí však jasná vize budoucnosti týkající se schopnosti Evropy odlišovat se od svých konkurentů ve zbývajícím světě.

2.2

VR doporučuje, aby byla vypracována povzbudivá a optimistická vize. Kde bude Evropa v roce 2027? Jak budou evropská průmyslová odvětví reagovat na požadavky formulované v roce 2006? Jak povedou investice v „inteligentních regionech“ k hospodářské a sociální obnově ve všech členských státech EU? Jak v udržitelné znalostní společnosti uspějeme s přeměnou otázek spojených s energetikou, životním prostředím a zdravotnickým průmyslem v nové příležitosti a nové trhy? Atd.

2.3

Doporučuje se vsadit na nadějný rozvoj v jednotlivých regionech tím, že se propojí hospodářské koncentrace a specializace, které budou i v průběhu příštích let v Evropě důležité. Je třeba opustit zásadu, že podpora špičkových regionů ve velkém významu přispěje k hospodářské a sociální obnově ve všech členských státech EU.

2.4

V rámci nové průmyslové politiky EU se doporučuje přijmout identifikační kritéria vyspělých konkurenceschopných regionů v Evropě a v každém členském státě, což by umožnilo směrovat fondy evropských investičních programů do těchto konkurenceschopných regionů a doplnit tak národní a regionální investice, ale také podpořit jejich fyzickou a duševní výrobu.

Tato obnovená evropská průmyslová politika, zaměřená na příznivý vývoj a nové regionální hospodářské komplexy, musí v rámci „nové solidarity“ věnovat zvláštní pozornost stimulaci regionů, které se opožďují. VR navrhuje Komisi, aby zavedla systém páky, podle něhož by byly např. příspěvky rámcových programů a strukturálních fondů EU přiděleny těmto regionům za předpokladu, že budou uzavřena meziregionální hospodářská partnerství.

2.5

Stimulace vyspělých evropských regionů, aby jim bylo umožněno dosáhnout mezinárodní úrovně, je a zůstává důležitým cílem evropské průmyslové politiky. Budoucí prosperita však bude stále více záviset na průřezových činnostech. Doporučuje se zlepšit přehlednost jednotlivých vývojů existujících ve „velkých kategoriích“ pracovního programu představeného Komisí.

2.6

VR v této souvislosti doporučuje, aby se nová průmyslová politika Komise více zaměřila na strategický význam průřezového přístupu a uznala schopnost „meziodvětvových střetů“. Strukturální spolupráce mezi orgány, podniky, vědeckými ústavy, označovaná rovněž jako „trojitá vrtule“ je v tomto ohledu podmínkou „sine qua non“. Tento model klastrů je jednou z navštívenek nové evropské průmyslové politiky.

2.7

Stimulace „meziodvětvových střetů“ je zaměřená na inovaci a sestavy výrobky-trhy, které jsou v tomto odvětví zcela nové. Daleko překračuje svůj vlastní rámec průmyslových odvětví, střety s ostatními sociálními a hospodářskými oblastmi zajišťují novou dynamiku. V této souvislosti VR odkazuje na střety s oblastí umění a kultury (kreativní průmysl), na mezikulturní střety (nový duch mezikulturního podnikání) či střety s profesním vzděláváním (nové poznatky a zkušenosti). EU může a musí hrát úlohu toho, kdo je v těchto oblastech významnou podporou. VR žádá Komisi, aby věnovala těmto bodům v programech a nových strukturálních fondech zvláštní pozornost.

2.8

Návrhy průřezových opatření představují cestu pro integrovanější přístup evropské politiky. Doporučili jsme zaměřit se na následující body:

2.9

Pracovní program Komise právem připisuje velkou hodnotu průkopnické síle malých a středních podniků. Míra, v jaké mohou být tyto podniky dosaženy v praxi, však především závisí na zjednodušení evropských právních předpisů. Současná konfigurace návrhů týkajících se MSP se výrazně snižuje, např. možnosti dotací do výzkumu a vývoje v MSP, což je v zjevném protikladu s posilováním konkurenčního postavení na světové úrovni. V současnosti věnuje americký MSP sedmkrát více peněz na výzkum a vývoj než evropský MSP.

2.10

Brzy již nebude existovat žádný podnik, který bude vyhovovat všem administrativním požadavkům EU pro dotaci 15 %. VR doporučuje, aby byla výrazně snížena byrokracie, a tím se staly rámcové programy a strukturální fondy dostupnějšími pro MSP. Všechny návrhy Komise se v tomto ohledu těší naší plné podpoře.

V této souvislosti zapojení regionálních orgánů, jako správních orgánů nejbližších k MSP, usnadní jejich přístup k pomoci Společenství.

2.11

Zjednodušení právních předpisů a zmírnění administrativních nákladů díky evropským právním předpisům a při podrobné analýze nákladů a zisků těchto předpisů představuji nezbytnou podmínku při uskutečňování lisabonských cílů. Hodnocení dopadu evropských právních předpisů na podniky hraje v tomto ohledu významnou úlohu. Pro zajištění kvality tohoto hodnocení dopadu je důležité, aby bylo provedeno třetí, nezávislou stranou. VR vyzývá Komisi, aby v co nejkratším termínu předložila své návrhy. Nizozemský mechanismus založený na nezávislém kontrolním orgánu (Adviescollege Toetsing Administratieve Lasten, ACTAL) by mohl sloužit jako výchozí bod.