30.12.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 324/18

1.1

Zájem o dobré životní podmínky a ochranu zvířat se zvyšuje v mnoha oblastech Evropské unie, ale i mimo EU. Je proto vhodné poskytovat podporu tržním silám a v nezbytném rozsahu přizpůsobit minimální požadavky EU. To však nutně neznamená přísnější požadavky, jedná se spíše o lepší a řádnější tvorbu právních předpisů, jež se opírá o vědecké a socioekonomické poznatky. Důležité je také zřízení společného systému označování kvality u výrobků, které splňují specifické požadavky na dobré životní podmínky zvířat. Podstatné zlepšení situace je nutné také u zvířat používaných pro výzkumné účely, k testování a povinným zkouškám bezpečnosti.

1.2

V širokém smyslu akční plán Komise tyto požadavky odráží a může být základem pro další priority v této oblasti. Evropský hospodářský a sociální výbor sice s návrhem strategie v zásadě souhlasí, průběžně však bude prověřovat konkrétní návrhy Komise z hlediska jejich vyváženosti mezi otázkami ochrany zvířat a socioekonomickými aspekty. Nicméně je rozhodující, aby dovozem z třetích zemí s méně přísnými normami nedošlo k vytlačení výrobků z EU. To by vedlo k tomu, že by se chov zvířat přesunul do oblastí s nedostatečnými podmínkami a výrobci v EU by museli výrobu zastavit. V této souvislosti není EHSV přesvědčený, že akční plán Komise může zajistit trvalé řešení.

1.3

EHSV hluboce lituje, že tato otázka nemůže být projednána v současném kole jednání Světové obchodní organizace (WTO). Přesto musí být dobré životní podmínky zvířat v obchodě se zemědělskými výrobky z dlouhodobějšího hlediska klasifikovány jako neobchodní záležitost. Jinak by Evropská unie mohla nabýt dojmu, že je třeba učinit jednostranné kroky, které zajistí nezbytné chápání potřeby upravit právní stav. Komise i občanská společnost musejí co nejdříve vyvinout tlak na maloobchodní sektor a potravinářský průmysl v EU, aby při dovozu ze třetích zemí zajistily dodržování příslušných norem prostřednictvím mechanismů certifikace a obdobných záruk.

1.4

V oblasti výzkumu je nutné jednotlivé činnosti koordinovat a rozšiřovat tak, aby bylo možné prostředky společně využívat v co nejširším rozsahu. Také předpisy musejí být pravidelně přezkoumávány, v neposlední řadě z toho důvodu, aby nadále odrážely technologický rozvoj a nové poznatky.

1.5

EHSV mimo jiné vítá návrh na zřízení evropského střediska nebo laboratoře na ochranu zvířat. Posouzení by si však zasloužil také nápaditější přístup, jmenovitě globální centrum zabývající se na mezinárodní úrovni otázkami dobrých životních podmínek zvířat, a poskytující podporu práci OIE (1) a Radě Evropy a pomoc při sjednávání dvoustranných dohod EU.

1.6

Komise by se mimo jiné měla ve spolupráci s OIE a Radou Evropy chopit iniciativy a uspořádat mezinárodní konferenci s cílem pomoci vybudovat udržitelnou síť pro výzkumné pracovníky mimo EU a podpořit rozšíření neformální mezinárodní spolupráce v této oblasti.

1.7

Co se týče používání zvířat v laboratořích a k toxikologickému testování, Výbor se domnívá, že strategie by měla být rozšířena o ustanovení o „potřebě“, na jehož základě mohou být zvířata používána tímto způsobem pouze tehdy, existuje-li určitá prokázaná potřeba společnosti ve vztahu k dotyčnému výrobku.

2.1

Hlavním cílem akčního plánu je zajišťovat dobré životní podmínky zvířat v EU a na mezinárodní úrovni, stanovit budoucí potřeby jednání a účinněji koordinovat stávající zdroje. Plán stanoví na období 2006–2010 pět hlavních oblastí akcí na ochranu zvířat. Tyto akce budou monitorovány a hodnoceny mimo jiné za účelem jejich pokračování po roce 2010. Jedná se o těchto pět hlavních oblastí akcí:

2.2

Plán stanoví také 28 iniciativ, které Komise hodlá provádět od letošního roku do roku 2010. Zahrnují 21 akcí, které již probíhají, byly již oznámeny nebo jsou výslovně stanoveny v právních předpisech Společenství.

2.3

Komise také zveřejnila pracovní dokumenty stanovující strategický základ iniciativ a stěžejní prvek podporující opatření navrhovaná v akčním plánu. Klíčovou součástí akčního plánu je pro Komisi dodržování „prohlášení tří R“ o testování na zvířatech, přijatého v roce 2005 (2).

2.4

Komise se domnívá, že její úloha v oblasti dobrých životních podmínek zvířat by mohla být usnadněna účinnější koordinací mezi dotyčnými odděleními. Tato koordinace by pomáhala zajistit konzistentnější a koordinovanější přístup ke všem oblastem politiky Komise, stejně jako plánované prověření opatření s dopadem na dobré životní podmínky zvířat s cílem prokázat jejich soulad s Protokolem ke Smlouvě o ES o dobrých životních podmínkách a ochraně zvířat a stanovit jejich sociálně-ekonomický dopad.

3.1

Jako zástupce občanské společnosti a vzhledem k rozmanitosti své členské základny nese EHSV nepochybně svůj díl odpovědnosti za stanovení pravidel o ochraně zvířat v rámci evropského sociálního modelu (3). Je důležité prosazovat současný přístup a v rámci EU zabezpečit řádnou a přijatelnou úroveň ochrany zvířat, přičemž nesmí dojít k žádnému zbytečnému narušení hospodářské soutěže a ochrany zvířat v důsledku dovozu ze třetích zemí s méně přísnými normami. Celkový strategický plán zvyšuje také transparentnost v této oblasti, a tím zlepšuje rozsah konstruktivní spolupráce mezi všemi zúčastněnými stranami. To platí v neposlední řadě také pro zemědělské producenty, kteří by vzhledem k dlouhodobým investicím, své motivaci a vedení podniku měli být zapojeni do utváření budoucí strategie.

3.2

Obecně lze konstatovat, že zemědělský sektor EU souhlasí s přiměřenými a vyváženými ustanoveními o životních podmínkách zvířat, ale upozorňoval také na průvodní rizika narušené hospodářské soutěže plynoucí částečně z faktu, že členské státy mohou zavádět doplňující vnitrostátní požadavky, ale také z nutného důsledku dovozů z třetích zemí, kde jsou normy méně přísné, nebo vůbec žádné. Riziko narušení hospodářské soutěže doplňujícími vnitrostátními pravidly se však ještě zvyšuje požadavkem na „zásadu podmíněnosti“ na základě společné zemědělské politiky. Důsledkem je právní nejistota v členských státech, a tudíž potřeba vyjasnění právního postavení v tomto ohledu.

3.3

Co se týče dovozů ze třetích zemí, vyvolají společná pravidla v EU s vnitřním trhem (4) čítajícím 30 států a 500 mil. obyvatel řetězovou reakci také v zemích mimo EU a pro jejich vývoz do EU. Mezinárodní finanční korporace Světové banky například nedávno poukázala na rostoucí celosvětový zájem o dobré životní podmínky zvířat a na potřebu přizpůsobit se tomuto vývoji jak v oblasti prvovýroby, tak v oblasti průmyslového zpracování (5).

3.4

Bylo by však třeba maloobchodním řetězcům a zpracovatelskému průmyslu v EU co nejdříve objasnit, že by u dovážených zemědělských výrobků a zpracovaných živočišných produktů z třetích zemí měly ve vlastním zájmu a v souvislosti se svým vlivem na veřejnost dbát na to, aby byl v zemi výroby dodržován přiměřený kodex chování, k čemuž patří i normy na ochranu zvířat, jež odpovídají příslušným ustanovením EU. Může k tomu docházet například formou závazné spolupráce s dodavateli (6). Komise by měla v tomto smyslu působit za všech okolností také a rovněž občanská společnost by tuto skutečnost měla pomocí médií objasňovat. Maloobchodním řetězcům a potravinářskému průmyslu v EU musí být jasné, že se do budoucna bude u dovážených zemědělských výrobků a zpracovaných živočišných produktů ze třetích zemí více dbát na výrobní podmínky. Svazy spotřebitelů a zemědělců by tyto úkoly měly společně převzít na úrovni jednotlivých států. Bez ohledu na to je však zároveň naprosto rozhodující, aby dobré životní podmínky zvířat v obchodě se zemědělskými produkty v dlouhodobějším horizontu byly klasifikovány jako neobchodní záležitost – viz níže.

3.5

Co se týče rizika narušení vnitřní hospodářské soutěže v EU, byly by harmonizace ustanovení a s tím související zákaz přísnějších vnitrostátních norem nelogické a pro veřejnost ve více členských státech nepřijatelné. Pokud se však budoucí minimální normy na úrovni EU budou opírat o objektivnější kritéria založená na výzkumu a vědeckém šetření, lze vycházet z toho, že se zvýší pochopení i akceptace a odpadne důvod pro pokračující ustanovení jednotlivých států. Aby byla regulace účelná, musejí být nová opatření bezpodmínečně založena na vědeckých datech a přiměřených socioekonomických posudcích. Zároveň by mělo být zaručeno, aby byly výsledky výzkumu jako krok ke stanovení navrhovaných ukazatelů odpovídajícím způsobem hodnoceny a aplikovány. Členským státům by přitom měla být poskytnuta možnost flexibilně reagovat na environmentální a klimatické změny.

3.6

Komise se domnívá, že zdokonalování, řízení a šíření těchto norem, jakož i vypracování příslušných sociálně-ekonomických studií a posouzení dopadů by mohlo být usnadněno zřízením evropského střediska nebo laboratoře na ochranu zvířat. EHSV požaduje posouzení nápaditějšího přístupu, jmenovitě celosvětového centra zabývajícího se na mezinárodní úrovni otázkami ochrany zvířat a poskytujícího podporu práci OIE a Radě Evropy a pomoc při případném sjednávání dvoustranných dohod.

3.7

EHSV také souhlasí s potřebou rozvíjet partnerství mezi Komisí a průmyslem za účelem podpory alternativ k používání laboratorních zvířat v průmyslu, např. v souvislosti se zřízením uvedeného střediska a předložením strategie k uplatňování tzv. zásady tří R, která může poskytnout návod ohledně používání laboratorních zvířat v EU (7). Iniciativa Komise může také sloužit jako stimul činnosti, která již jinde probíhá, s cílem podpořit alternativní metody (8). EHSV se však domnívá, že strategie by měla být rozšířena o ustanovení o „potřebě“, které povoluje testování na zvířatech pouze v případě prokázané potřeby společnosti ve vztahu k výrobku, ve kterém má být dotyčná chemikálie nebo jiná látka použita.

3.8

V důsledku intenzivní hospodářské soutěže a otevírání trhu EU je třeba počítat s velkým rizikem, že výrobky ze zemí mimo Unii s méně přísnými nebo chybějícími normami na ochranu zvířat postupně vytlačí produkci a odbyt v EU, a to i z trhů v zemích mimo EU. Velmi silné omezení zemědělských zisků, spolu s dalšími náklady na dobré životní podmínky zvířat, se tak mohou stát rozhodujícím faktorem ovlivňujícím schopnost zemědělce udržet se v podnikání. Ve většině případů bude navíc pro zemědělce příliš riskantní zakládat svou produkci na relativně malé skupině spotřebitelů, kteří jsou ochotni platit víc (9).

3.9

Dovozy ze třetích zemí s méně přísnými normami na ochranu zvířat tak vyvolávají velmi složité otázky a Výbor není přesvědčen, že akční plán Komise jde dostatečně daleko v zajišťování dlouhodobě udržitelných řešení. EHSV hluboce lituje, že je nemožné projednat tuto otázku v současném kole jednání ve WTO. Přesto pokud jde o obchod se zemědělskými výrobky, nesmí EU polevit v tlaku na uznání dobrých životních podmínek zvířat za neobchodní záležitost.

3.10

Jestliže se však ukáže, že tímto způsobem není možné dosáhnout dostatku udržitelných řešení ani zabezpečit nezbytné pochopení problému pod záštitou WTO, musí EU požadovat i bez předchozí mezinárodní dohody, aby se dovozy ze třetích zemí podřizovaly rovnocenným pravidlům. Potom může být nutný jistý stupeň provokace, aby se na problém upřela potřebná pozornost a zlepšilo se chápání potřeby změnit právní předpisy.

4.1

Dodržením pravidel EU v této oblasti se rozumí, že instituce EU a členské státy musejí dodržovat své vlastní lhůty pro předložení, přijetí a provádění zvláštních ustanovení, což v minulosti nebývalo vždy pravidlem. Lhůta pro několik iniciativ obsažených v akčním plánu je tak i s ohledem na dřívější usnesení překročena.

4.2

Akční plán se nezabývá problémy spojenými s přepravou zvířat na dlouhé vzdálenosti, které jsou logickým důsledkem jednotného trhu EU a zrušení veterinárních hranic. V roce 2004 Rada přijala změnu ustanovení o ochraně zvířat během přepravy, která má vstoupit v platnost v roce 2007 (10). Komise sdělila, že po roce 2010 předloží příslušný návrh. Stejně jako v jiných oblastech, i tady je důležité, aby se předpisy opíraly o vědecké poznatky a klíčová ustanovení o době přepravy a požadavcích na prostor během přepravy podléhala účinnější kontrole.

4.3

Veškeré zkušenosti ukazují, že klíčovým faktorem ovlivňujícím životní podmínky zvířat je řízení. Tato oblast by měla být středem zájmu budoucích ustanovení o dobrých životních podmínkách a ochraně zvířat, mimo jiné prostřednictvím požadavků na vzdělávání a poradenství, ve spojení s průběžnými kontrolami dobrých životních podmínek zvířat v rámci různých výrobních systémů. Vzhledem k těmto opatřením by nemusela být pravidla pro výrobní systémy tak podrobná a právní předpisy by měly být vytvořeny tak, aby byly snadno aplikovatelné.

4.4

Díky strukturálnímu vývoji v oblasti živočišné výroby, který představuje zřizování větších a specializovanějších výrobních závodů a používání nových technologií, je nyní možné důkladněji než kdykoli předtím monitorovat pomocí řady ukazatelů životní podmínky zvířat. Stále podrobnější poznatky o objektivních, měřitelných ukazatelích dobrých životních podmínek zvířat mohou být také jedním z činitelů při projektování nových výrobních budov. Navrhované středisko by mohlo vytvářet měřítka zpracovaná na základě vědeckých faktů, s cílem dosáhnout pokroku v této oblasti. Před stanovením každého nového požadavku je však nezbytné vzít v úvahu dlouhodobou návratnost zemědělských investic.

4.5

EHSV se vyslovuje pro zřízení zvláštní informační platformy pro dobré životní podmínky zvířat s cílem usnadnit dialog a výměnu odborných znalostí o těchto záležitostech mezi zúčastněnými stranami, jako jsou spotřebitelé, výrobci, maloobchodníci, průmysl atd. (11). Bohužel, možnosti v této oblasti jsou značně omezené, a v praxi je nemožné, aby spotřebitelé v EU získali jasnou představu o rozdílech mezi jednotlivými výrobními systémy a o výhodách a stinných stránkách, které jsou jejich nedílnou součástí. Podle názoru spotřebitelských organizací by proto EU a členské státy měly převzít odpovědnost v této oblasti a stanovit minimální normy.

4.6

EHSV také podporuje zřízení společného marketingového systému na podporu uplatňování norem vyšších než jsou minimální normy v oblasti dobrých životních podmínek. Je nezbytné vybudovat tento systém na základě společných, objektivních kritérií a doložených poznatků. EU sice může uvedený systém označování pro výrobce a obchod vypracovat, ale ve skutečnosti je nejdůležitější, aby se vývoj výrobků splňujících přísnější normy na ochranu zvířat v co největší míře řídil trhem. Aby však mohl uspět, musí být každý systém označování doprovázen kontrolami a pečlivě vedenou informační kampaní zvyšující důvěryhodnost.

4.7

O zavádění systému označování zboží s uvedením země původu výrobků dovážených ze zemí mimo EU bude rozhodnuto na obecné úrovni. Taková úprava je obzvláště důležitá u živočišných produktů a průmyslově zpracovaných výrobků pocházejících z těchto výrobků. Na základě uvedeného systému by mělo být možné rozeznat zboží, které nebylo vyrobeno v souladu s normami EU v oblasti dobrých životních podmínek zvířat.

4.8

Podle akčního plánu Komise je hledání vysokých norem charakteristickým znakem výroby šetrné k životnímu prostředí. Komise se domnívá, že taková výroba by měla sloužit také jako měřítko pro nejvyšší normy v oblasti dobrých životních podmínek zvířat (12). Zkušenosti ukazují, že výroba šetrná k životnímu prostředí disponuje v některých oblastech potenciálem ke zlepšování životních podmínek zvířat, ale také že nezdravé podmínky se stále vyskytují, a proto jsou nezbytné další poznatky.

4.9

V každém případě je důležité co nejlépe využívat zdrojů v EU. To platí nejen o výzkumu a vědeckých studiích, kde by národní zdroje měly být v největší možné míře koordinovány tak, aby umožňovaly sdílení a optimální využití. Zdroje by proto mohly být využívány efektivněji, pokud by byly, mimo jiné, koordinovány společným poradním výborem složeným z odborníků v této oblasti. Komise by se kromě toho měla ve spolupráci s OIE a Radou Evropy chopit iniciativy a uspořádat mezinárodní konferenci s cílem pomoci vybudovat udržitelnou síť výzkumných pracovníků uvnitř i mimo EU a podpořit větší neformální mezinárodní spolupráci v této oblasti.

4.10

Veterinární opatření EU a opatření Unie na tlumení chorob mají řadu dopadů v kontextu sociálního státu, i když tato souvislost nemusí být vždy jednoznačná. Kromě toho reaguje veřejnost znepokojeně, pokud jsou při propuknutí nebezpečných chorob zvířat porážena a likvidována velká množství zdravých zvířat. Je proto důležité soustředit se na posílení profylaktických opatření a společně s výzkumnými pracovníky a veterináři vypracovat schůdné alternativy pro potírání chorob hospodářských zvířat.