30.12.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 324/12

1.1

Výbor vítá iniciativu Komise aktualizovat stávající pravidla o definici, označování a obchodní úpravě lihovin a zejména navrhované změny systému zeměpisných označení, podle nichž by žádosti podávávaly příslušné národní úřady, a podporuje navrhovaný postup při případném pozměňování nového nařízení.

1.2

Výbor není nakloněn třídění do kategorií, jak je uvedeno v předloze návrhu, které by mohlo být zavádějící.

1.3

Uvedení seznamu složek obsažených v lihovinách je žádoucí, pouze pokud se bude vztahovat jednotně na všechny alkoholické nápoje.

1.4

Ukazatele pro ověření pravosti hrají důležitou roli v boji proti podvodům a padělaným výrobkům a v návrhu by tak měly být uvedeny pokyny pro jejich použití.

1.5

Zvláště diskutabilní je definice vodky, zejména definice surovin použitých k její výrobě. Výbor navrhuje, aby se suroviny použité k výrobě omezily na obiloviny, brambory a řepnou melasu, a z tohoto důvodu by již použité suroviny nemusely být uváděny na etiketách.

2.1

Stávající pravidla pro definici, označování a obchodní úpravu lihovin jsou uvedena v nařízení Rady (EHS) č. 1576/89 (1) a nařízení Komise č. 1014/90 (2). Tato pravidla se při regulaci v odvětví lihovin osvědčila. Některé body je však nyní nezbytné vyjasnit a zohlednit vývoj, ke kterému došlo od jejich vstupu v platnost. Z tohoto důvodu byl také vypracován tento návrh nařízení.

2.2

Návrh si klade za cíl vyjasnit stávající nařízení (viz poznámky pod čarou 1 a 2), přizpůsobit je novým technickým požadavkům a zohlednit další skutečnosti, jako například požadavky WTO. Návrh rovněž usiluje o zachování dobré pověsti, které se těší lihoviny pocházející z EU, a má spotřebitelům poskytnout nezbytné informace.

3.1

Evropský hospodářský a sociální výbor vítá návrh pozměnit a aktualizovat stávající nařízení a poznamenává, že organizace, jež zastupuje výrobce lihovin na úrovni EU (3), byla důkladně konzultována a tuto iniciativu také podporuje.

3.2

Výbor vítá zvláště změny, díky kterým bude možno přizpůsobit systém zeměpisných označení požadavkům WTO, a návrh povolit zavedení jednoduchého a transparentního postupu při pozměňování navrženého nařízení.

3.3

V prvním bodě odůvodnění by mělo být jasně uvedeno, že toto nové nařízení nahradí dva v současnosti platné předpisy; proto by kromě odkazu na nařízení č. 1576/89 měl být uveden i odkaz na nařízení č. 1014/90, jelikož obě nařízení budou zrušena a nahrazena tímto navrhovaným novým nařízením.

3.4

Lihovarnický průmysl má zásadní význam pro hospodářství EU, objem jeho vývozu představuje přibližně 5 miliard eur ročně (4), zaměstnává přímo asi 50 000 osob (a nepřímo zhruba pětkrát více) a vykazuje roční kapitálové investice vyšší než 1 miliarda eur. Je také významným odběratelem evropských zemědělských výrobců. Před posledním rozšířením spotřebovala průmyslová výroba lihovin každoročně přibližně 2 miliony tun obilovin, 2,5 milionů tun cukrové řepy, 300 000 tun ovoce a 16 milionů hektolitrů vína; tyto údaje musí být aktualizovány pro všech 25 členských států. Do této aktualizace, od přistoupení deseti nových členských států, je třeba zahrnout brambory; roční spotřeba brambor jako suroviny používané k výrobě lihovin dosahuje přibližně 100 000 tun.

3.5

Evropský lihovarnický průmysl je v současnosti nejkonkurenceschopnější na světě a připravované změny se jej nesmí dotknout natolik, aby o tuto výhodu přišel. V tomto ohledu je tedy velice důležité zachovat jeho skvělou reputaci a schopnost pokračovat v inovacích.

3.6

Je důležité, aby v důsledku změn směřujících ke konsolidaci a aktualizaci stávajících nařízení, nedošlo k ochuzení těchto textů o klíčové zásady. V tomto směru mají zvláštní význam současná ustanovení pro označování. Připomínky k těmto ustanovením jsou uvedeny v podrobných poznámkách v příloze I.

3.7

Jednotlivé definice lihovin jsou složité a Výbor se jimi zaobírá pouze v případě, že je to nezbytné.

4.1

Návrh zavádí rozdělení lihovin do „kategorií“; jedná se o tři kategorie: A (destiláty), B (specifické lihoviny) a C (ostatní lihoviny). Není dostatečně jasné, zda je toto rozdělení potřebné, domníváme se však, že může způsobit nejasnosti, neboť některé lihoviny mohou být zařazeny do více kategorií zároveň, podle způsobu jejich výroby. Výbor rovněž konstatuje, že důvodová zpráva označuje kategorii A jako „výlučnou skupinu lihovin“, která zahrnuje pouze „nejčistší formu produktu“. To by mohlo naznačovat, že produkty v ostatních kategoriích nejsou čisté, zatímco cílem tohoto nařízení je zajistit, aby všechny lihoviny vyrobené v EU měly skvělou reputaci.

4.2

EHSV uznává, že navrhované rozdělení do kategorií nebude mít žádný právní dopad, ale na druhé straně se domnívá, že toto rozdělení také nijak nepomůže spotřebitelům ani ostatním. Postrádá rovněž jeho význam pro strukturální soudržnost dokumentu. Výbor navrhuje zavést kategorie pouze v případě, že budou řádně odůvodněny. EHSV je dále znepokojen současným popisem kategorií.

4.3

EHSV se rovněž obává, aby zařazení do kategorií nebylo příčinou diskriminace při označování nebo zdaňování různých lihovin. Výbor by se postavil proti takové diskriminaci.

4.4

Diskuse (5), která se týká tohoto tématu, prokázala, že navrhované rozdělení do kategorií je sporné a mělo by tedy být změněno. Pokud k této změně dojde, bude nutné zvážit jisté přepracování textu tak, aby byly obecně povoleny různé tradiční postupy; příloha II návrhu nařízení by měla být podrobněji zpracována, aby tak jasněji definovala, které postupy jsou pro výrobky povoleny.

5.1

EHSV si není vědom žádných požadavků týkajících se lihovin ze strany spotřebitelských organizací. Jejich zájmem pravděpodobně zůstane vysoká kvalita lihovin a bezpečná konzumace (pokud je přiměřená).

5.2

Návrh Komise se nezabývá otázkou uvádění složení, s čímž EHSV souhlasí, neboť je považuje v současné době za zbytečné a nerealistické. EHSV by však podpořil uvádění složení v případě, kdy by platilo jednotně pro všechny alkoholické nápoje a bylo realizováno způsobem, který by měl pro spotřebitele význam.

6.1

EHSV vítá ujasnění pravidel pro zeměpisná označení týkající se lihovin. Bylo by užitečné jasně uvést, že žádosti mohou Komisi předkládat pouze členské státy nebo případně orgány třetích zemí.

6.2

Pokud mají zůstat zeměpisná označení hodnotná, tak by se pravidla pro jejich použití neměla vztahovat na příliš mnoho výrobků.

6.3

EHSV předpokládá, že ustanovení článku 5, jež dovolují členským státům přijmout a uplatňovat přísnější pravidla než ta, která vyžaduje nové nařízení, se budou týkat v prvé řadě výrobků s uznaným zeměpisným označením, bylo by však užitečné ujasnit, zda se tento článek může vztahovat také na ostatní výrobky (ať mají či nemají zeměpisné označení).

7.1

Pokud se zmiňuje „aroma“ a „aromatizace“ (6), je potřeba vyjadřovat se naprosto přesně a stejně tak je třeba přesně rozlišovat, jaký postup může být použit pro jednotlivé výrobky. V současné podobě návrhu jsou nejasnosti.

7.2

Definice ostatních aromatizovaných lihovin by byla rovněž vhodná. Tyto případy by tedy měly být přezkoumány.

7.3

V případě přislazování by Komise měla vyjasnit otázku omezeného přidávání některých sladidel pro upravení chuti konečného výrobku.

8.1

Výbor podporuje návrh Komise uvést jednotlivé definice lihovin v příloze a dále povolit jejich změnu po souhlasu Řídícího výboru pro lihoviny, aniž by bylo třeba zahájit diskusi o celém textu nařízení. Nařízení tak bude reagovat pružněji na inovace.

8.2

Měla by se také zvážit možnost dočasně zakázat změny v definicích jednotlivých lihovin, tak jak jsou uvedeny v příloze II návrhu Komise, a to například na období 5 let po vstupu nařízení v platnost, aby tak byla zajištěna určitá stabilita.

9.1

Návrh se otázkou ukazatelů pro ověření pravosti nezabývá. Ta by v něm však měla figurovat. Konfederace evropských výrobců lihovin navrhuje, aby ukazatele pro ověření pravosti byly potravinového charakteru, jejich koncentrace ve výrobku by měla být nižší než 0,1 % objemových a neměly by danému výrobku propůjčit žádný výrazný charakter. EHSV tento návrh podporuje.

9.2

Ukazatele pro ověření pravosti mají v boji proti podvodům a padělaným výrobkům čím dál větší význam. Jsou rovněž používány v jiných výrobcích, než jsou lihoviny, je však důležité, aby jejich použití bylo schváleno výrobci lihovin, v souvislosti s tímto návrhem.

10.1

EHSV si nepřeje zapojovat se podrobněji do definice výrobků, případ vodky je však obzvláště problematický, jak bylo prokázáno na zasedání Rady ve složení pro zemědělství a rybolov (7). Výbor tedy toto téma projednal, aby poskytnul názor, který by mohl vést ke konsensu.

10.2

Výbor se zabývá otázkou vodky v příloze II stanoviska a dospěl k názoru, že by bylo vhodné omezit (na obiloviny, brambory a řepnou melasu) suroviny, které mohou být použity při výrobě vodky. To zajistí této významné kategorii lepší ochranu a umožní obchodním subjektům stavět na její reputaci a dobrém postavení. Je tudíž nutné vypracovat ustanovení pro výrobky, které již nebudou moci nést označení vodka; pro takové výrobky by mělo být stanoveno přechodné období zhruba 3 let od dosažení dohody o novém nařízení, s cílem změnit jejich kategorii a upravit marketing.