4.4.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 81/26

1.

je zapotřebí sestavit ve spolupráci s mezinárodním společenstvím střednědobé a dlouhodobé strategie, aby se zvítězilo v boji proti změně klimatu v EU;

2.

Rada ministrů EU v roce 1996 prohlásila, že „je přesvědčena o tom, že průměrné celosvětové teploty by neměly vzrůst o více než dva stupně nad úroveň před industrializací“;

3.

výhody plynoucí z omezení růstu průměrné celosvětové teploty na 2 °C převáží náklady politik na snižování emisí;

4.

je naprosto nezbytné využít ke splnění našich cílů v oblasti životního prostředí nejúčinnější a nejúspornější kombinaci opatření k přizpůsobení a ke snižování emisí a zároveň udržet naši hospodářskou konkurenceschopnost;

5.

změna klimatu je celosvětový problém, který přesahuje rovněž do pravomoci regionálních a místních samospráv. Kjótský protokol podepsaný EU a jejími členskými státy je mezinárodní dohodou, která zavazuje členské státy – a tím i regionální a místní samosprávy – k jednání;

1.1

vítá sdělení, které předkládá přesné zhodnocení současné situace a analyzuje jak nebezpečí představovaná změnou klimatu, tak nástroje určené k účinnému boji proti tomuto jevu;

1.2

vítá vstup v platnost Kjótského protokolu, první etapy celosvětové strategie boje proti změně klimatu;

1.3

znovu opakuje svoji podporu ambiciózní politice EU v této oblasti;

1.4

zdůrazňuje potřebu značného zvýšení počtu zemí účastnících se boje proti změně klimatu – měla by se zapojit všechna hlavní odvětví zodpovědná za emise skleníkových plynů, zejména obor výroby energie, jakož i obory letecké a námořní dopravy;

1.5

přeje si vyjádřit své znepokojení nad následky nedostatku aktivit na světové úrovni;

1.6

velmi lituje toho, že některé členské státy mají stále daleko k dosažení úkolů, které pro ně byly určeny v cíli Společenství „minus 8 %“ vymezeném v Kjótském protokolu, ale považuje za důležité je podporovat, aby se tyto země mohly přiblížit vytyčeným cílům;

1.7

podporuje doporučení Komise, že by se měly uspořádat osvětové kampaně, aby pomohly zvýšit zájem veřejnosti a znepokojení kvůli této otázce a povzbudily trvaleji udržitelné životní styly. Zároveň zdůrazňuje důležitost realizace a rozvíjení školních projektů v této oblasti, protože o školách lze říci, že odrážejí společnost jako celek;

1.8

domnívá se, že politika územního plánování musí brát v úvahu cíle energetické účinnosti a podporovat kombinaci vzájemně slučitelných a vzájemně se doplňujících činností, aby se zkrátily ujeté vzdálenosti a tím i spotřeba pohonných hmot;

1.9

zdůrazňuje důležitost ochrany a tvorby zelených prostranství, které musí být zahrnuty do strategického plánování městských oblastí; zvětšení velikosti zalesněných oblastí je velmi důležité proto, aby byl proces odstranění sloučenin uhlíku z atmosféry účinnější;

1.10

podporuje vytvoření trvaleji udržitelných modelů mobility, ve kterých kritickou úlohu hraje založení pěších zón a zákaz nebo omezení provozu motorových vozidel v centrech měst; domnívá se také, že by měl být vytvořen přitažlivý systém hromadné dopravy, který by do značné míry doplňoval individuální dopravu a v mnoha případech ji nahradil;

1.11

zdůrazňuje, že je důležité, aby všechny dopravní prostředky používaly čistší pohonné hmoty, včetně vozidel vozového parku společností a úřadů veřejné správy; vyzývá úřady veřejné správy, aby se chopily iniciativy dosáhnout ekologičtějších vozových parků;

1.12

domnívá se, že zajištění zařízení pro sběr tříděného odpadu a veřejná podpora této praxe pomohou při dosažení těchto cílů;

1.13

domnívá se, že při stavbě nových budov a renovacích existujících budov musí být brána v úvahu jejich náležitá energetická náročnost;

1.14

zdůrazňuje zodpovědnost, která kromě národních vlád přísluší všem místním a regionálním samosprávám, bojovat proti změně klimatu prostřednictvím výše uvedených opatření.

2.1

poukazuje na to, že je zapotřebí, aby Komise podpořila boj proti změně klimatu na všech úrovních, včetně místní a regionální;

2.2

požaduje, aby jako rozhodující prostředek, jak čelit emisím skleníkových plynů, byla posílena opatření, která mají předcházet lesním požárům a bojovat s nimi;

2.3

požaduje, aby byla posílena opatření ke zkoumání a stálému monitorování evropských ledovců, neboť jsou to ekosystémy křehké a vysoce citlivé na změnu klimatu;

2.4

vybízí k tomu, aby podniky dostaly podstatné finanční pobídky, které by je povzbudily k využití „čistých technologií“ anebo k adaptaci stávajících technologií;

2.5

zasazuje se o vytvoření účinné monitorovací politiky jako součásti úsilí o kontrolu průmyslové činnosti, aby tak byla zajištěna legitimita boje proti změně klimatu;

2.6

podporuje začlenění alternativních energií, jako například biomas, do vytápěcích systémů budov, což by se mělo vztahovat na všechna odvětví včetně veřejné správy, a odkazuje v této souvislosti rovněž na efektivnější využívání existujících zdrojů energie, např. rozšiřováním společné výroby elektřiny a tepla, což umožní snížit emisní hodnoty na výrobní jednotku;

2.7

požaduje pobídky k přednostní spotřebě energeticky vysoce účinných výrobků nebo výrobků, k jejichž výrobě byla využita obnovitelná energie;

2.8

doporučuje, aby dotace na činnosti, které přispívají ke změně klimatu, byly zrušeny;

2.9

podporuje a zdůrazňuje návrh Rady stanovit cíle pro období po roce 2012; stejně jako Rada zastává názor, že by bylo vhodné, aby se pro rozvinuté země stanovily cíle snížení emisí do roku 2020 mezi 15 a 30 procenty v souvislosti s referenčními hodnotami stanovenými Kjótským protokolem; doporučuje, aby se hodnoty po tomto datu stanovily ve shodě s duchem závěrů přijatých Radou životního prostředí (60 % až 80 % do roku 2050);

2.10

navrhuje, aby tematická strategie pro městské životní prostředí vytvořila stimuly pro boj proti změně klimatu;

2.11

doporučuje, aby analýza nákladů a výnosů plynoucích z omezení růstu teploty na 2 oC byla podrobněji prostudována/prozkoumána. Koncentrace skleníkových plynů nutných k dosažení cíle 2 oC a náklady spojené s takovým snížením musí být určeny přesněji;

2.12

navrhuje, aby se města i nadále přihlašovala k Místní agendě 21 (MA21) a více se zaměřovala na realizaci tohoto typu strategie.