28.6.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 157/22

1.1

Výbor si je vědom skutečnosti, že předkládané stanovisko se týká částečně nového předmětu, jehož terminologie je málo všeobecně známa nebo je zřídkakdy používána. Z tohoto důvodu výbor pokládal za účelné uvést řadu definic a podrobností o stavu výzkumu a aplikací v oblasti nanotechnologií v USA a v Asii.

1.2

Obsah

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

2.1

Nano – předpona značící miliardtinu celku. V daném případě se jedná o nanometry, tj o miliardtinu metru (čili tisícinu mikronu tisícinu mikrometru)

2.2

Mikro – předpona značící miliontinu celku. V daném případě se jedná o mikrony – mikrometry, tj o miliontiny metru (čili tisícinu milimetru)

2.3

Nanovědy – Pojmem nanovědy se rozumí nový přístup k tradičním vědám (chemie, fyzika, elektronická biologie, atd.), a vědám, kdy je předmětem zájmu základní struktura a chování materiálů na úrovni atomů a molekul. Tyto vědy ve skutečnosti studují potenciál atomů v různých vědeckých oborech (1).

2.4

Nanotechnologie – Pojmem nanotechnologie se rozumí technologie umožňující manipulovat s atomy a molekulami tak, že jsou vytvářeny nové povrchy a objekty s odlišným charakterem nebo uspořádáním atomů, které lze využívat v každodenním životě. (2) Jedná se o technologie, které umožňují manipulace v oblasti miliardtin metru.

2.5

Navíc k výše uvedeným definicím je účelné uvést podrobněji vědeckovýzkumná hlediska. Pojem nanotechnologie popisuje více oborový přístup k vytváření materiálů, mechanizmů a systémů, s využitím zásahů do materiálů v měřítku nanometru.

2.6

Nanomechanika – Rozměry objektů začínají být při zjišťování jejich vlastností důležité, jestliže se (tyto rozměry) dostanou do oblasti jednoho až několika málo desítek (tuctů) nanometrů (ty pak představují objekty složené z několika málo desítek až několika málo tisíc atomů). V tomto rozsahu rozměrů (velikostí) má např. určitý objekt složený ze 100 atomů železa zcela odlišné chemické a fyzikální vlastnosti od objektu složeného z 200 atomů železa, a to i když jsou oba objekty složené z týchž atomů. Přitom mechanické a elektromagnetické vlastnosti tuhých látek složených z nanočástic se radikálně liší od vlastností tuhých látek tradičních (tj. homogenních jsoucích bez nanočástic) se stejným chemickým složením, a jsou ovlivněny vlastnostmi jednotlivých jednotek, z nichž jsou složeny.

2.7

To představuje zásadní vědecko-výzkumnou a technickou novinku, která mění přístup k výrobě a zpracování materiálů ve všech oblastech vědy a techniky. Nanotechnologie tedy není nějakou novou vědeckou oblastí spojující části chemie, fyziky a biologie, ale spíše novým způsobem, jak lze v chemii, fyzice a biologii postupovat.

2.8

Z toho vyplývá, že materiály nebo systémy s nanostrukturou jsou složeny z jednotek nanometrických velikostí (struktury sestavené z jednotlivých atomů, na které jsme zvyklí, nejsou nadále relevantní) a proto skýtají určité vlastnosti, které lze zabudovat do komplexních struktur. Je proto jasné, že modely výroby (materiálů), založené na souborech jednotlivých atomů nebo molekul které jsou všechny stejné, by měly být změněny a nahrazeny přístupy, ve kterých je základním parametrem rozměr (stavebních částic).

2.9

Představu o revolučním dopadu nanotechnologií si lze učinit z tvrzení, že nanotechnologie představuje ekvivalent k objevu nové periodické tabulky prvků, která je mnohem větší a složitější než tabulka původní, a ze zjištění, že lze překonat omezení vyplývající z fázových diagramů, (jako je např. možnost smísení dvou materiálů, původně pokládaných za nemísitelné, pozn. př.).

2.10

Nanotechnologie jsou proto mezioborově průřezové technologie, které umožňují přesunout důraz z jednotlivých funkcí na celou množinu (soubor) funkcí. Počet aplikací nanotechnologie stále roste, uveďme alespoň několik málo oblastí: zdraví/zdravotnictví, informační technologie, věda o materiálech, výroba (zpracování materiálů), energetika, bezpečnost, lety do vesmíru, optika, akustika, chemické látky, potraviny a ochrana životního prostředí.

2.11

Díky těmto aplikacím, z nichž některé jsou již dostupné a využívané veřejností (3), lze reálně (realisticky) prohlásit, že nanotechnologie by mohly významně zlepšit kvalitu života, konkurenceschopnost zpracovatelského/výrobního průmyslu a udržitelný rozvoj  (4) .

2.12

Mikroelektronika – Pod pojmem mikroelektronika se rozumí odvětví elektroniky zabývající se vývojem integrovaných obvodů, vestavěných mezi jednotlivé polovodičové oblasti, s nepatrnými rozměry. Mikroelektronika je v současné době schopna vytvářet jednotlivé komponenty o rozměrech v oblasti 0,1 mikrometru (tj. 100 nanometrů (5)).

2.13

Nanoelektronika – Pojmem nanoelektronika se rozumí věda, která studuje a vyrábí elektrické obvody, které jsou: z jiných materiálů než je křemík; vyrobené jinými technologiemi než se užívá pro křemíkové obvody, a které pracují na podstatně odlišném souboru principů (6).

2.13.1

Nanoelektronika se stává jednou ze základních disciplín nanotechnologií, stejně jako je elektronika v současnosti prvkem řady vědních oborů i průmyslových procesů (7).

2.13.2

Vývoj v oblasti elektrických a elektronických součástek se stal velmi rychlým. Během několika málo dekád byly elektronky nahrazeny polovodiči, čipy, mikročipy a nyní nanočipy, složené z prvků, z nichž každý obsahuje jen několik málo stovek atomů. Jeden nanočip může obsáhnout stejné množství informací, jako dvacetipěti-svazková Encyclopaedia Britannica (8).

2.13.3

Vědci a výrobci elektroniky si rychle uvědomili, že čím je čip menší, tím rychlejší je tok informací (9). Nanoelektronika proto umožňuje informace ovládat mnohem rychleji a uchovávat či obsáhnout je v extrémně malých prostorech.

2.14

Skenovací tunelový (tunelovací) mikroskop je přístroj, za který jeho tvůrci dostali Nobelovu cenu, a který byl rovněž nazván „čočkou pro 21. století“. Tento mikroskop umožňuje „vidět“ materiály v atomickém měřítku. Při práci se hrot mikroskopu pohybuje rovnoběžně s povrchem (sledovaného materiálu). Tunelový jev způsobuje přechod elektronů z povrchu na hrot mikroskopu. Tím vzniká proud (tunelový proud), který roste se zmenšováním vzdálenosti hrotu od povrchu. Proud je přepočítáván na obraz, který představuje topografii povrchu materiálu v nanometrickém měřítku.

2.14.1

Tunelový jev – V tradiční mechanice se částice s určitou energií nemůže dostat z díry, pokud nemá energii dostatečnou k výskoku. V mechanice kvantové je však – v důsledku principu neurčitosti – situace (od tradiční mechaniky) velmi odlišná. Jestliže je částice uzavřená do nějaké díry, míra neurčitosti její polohy je malá, a proto je – v důsledku principu neurčitosti – neurčitost její rychlosti vysoká. Z tohoto důvodu je pro takovou částici je pravděpodobné, že bude mít energii dostačující k úniku z díry, i když její průměrná energie by k tomu nestačila (10).

2.15

Uhlíkové nanotrubičky – Uhlíkové nanotrubičky představují zvláštní způsob uspořádání uhlíkových atomů. V současnosti představují nejodolnější a přitom nejlehčí známý materiál. Jsou šestkrát lehčí a stokrát pevnější než ocel. Jejich průměr je několik málo nanometrů a délka může být mnohem větší, než je řada mikronů (11).

2.16

Sebe-uspořádání (sebe-organizování se) „makromolekul“ – Sebe-uspořádání makromolekul je procedura používaná v laboratořích k napodobování přírody: každý živý organismus je sám sebou organizován. Procedurou sebe-organizace či sebe-uspořádání se tvoří rozhraní mezi elektronickými obvody a biologickými tkáněmi. Cílem, který, jak vědci věří, není příliš vzdálený, je umožnit hluchým slyšet a nevidomým vidět. (12).

2.17

Biomimetika  (13) – Biomimetika je vědní obor studující zákony stavby přírodních molekulárních struktur. Znalost těchto zákonů by mohla umožnit vytvoření umělých nanomotorů, založených na stejných principech, jaké představují stávající nanomotory přírodní. (14).

3.1

Evropský hospodářský a sociální výbor (dále jen EHSV) oceňuje jasnost, s jakou bylo sdělení o nanotechnologiích zkoncipováno a sdílí přání Komise nemarnit čas při hodnotném přispívání k dané diskusi. EHSV rovněž vítá mnohé texty, které byly publikovány, včetně těch ve formě CD ROMŮ, určených jak odborníkům, tak mládeži.

3.1.1

Zvláště vzdělávací CD ROMY jsou velmi důležitým kulturním nástrojem pro šíření nezbytných informací o nanotechnologiích mezi širokou veřejnost, někdy neinformovanou, a jsou často určeny mladým lidem.

3.2

EHSV zastává názor, že poznatky o nanotechnologiích, které mohou vést k novým a prospěšným objevům v mnoha oblastech každodenního života, by měly být šířeny užitím co nejobecněji přístupné terminologie. Kromě toho musí být výzkum nových výrobků přizpůsoben potřebám spotřebitelů a jejich poptávce, přičemž by nikdy neměl být ponechán stranou zřetel na udržitelný rozvoj.

3.2.1

Zvláštní úlohu musí sehrát novináři a provozovatelé mas-médií, zejména ze specializovaného tisku, neboť jsou první, kdo šíří informace o nových úspěšných případech, stejně jako výzkumníci podněcují vědu k získání skutečných výsledků.

3.2.2

Současné indikátory (ukazatele) pokroku nanotechnologií čerpají ze čtyř hlavních pramenů: 1) publikace (15); 2) patenty; 3) zahájení činnosti nových podniků; 4) obrat. EU vede v počtu publikací s podílem 33 %, následují USA s podílem 28 %. Pro Čínu nejsou k dispozici přesná čísla, ale zdá se, že i počet čínských publikací roste. USA je na prvním místě v počtu patentů s podílem 42 %, druhé místo zaujímá EU, s podílem 36 %. Co se týče zahajování činnosti podniků, z každých 1000 pravých nanotechnologických firem jich 600 vzniká v USA a 250 v Evropské unii. Celkově vzato údaje o obratu nasvědčují tomu, že současných 50 miliard EUR vzroste do r. 2010 na přibližně 350 miliard EUR, přičemž v r. 2015 se celkový obrat očekává již na úrovni 1 000 miliard EUR (16).

3.3

Nanotechnologie a nanověda představují nejen nový přístup k vědě o materiálech a k materiálovému inženýrství, ale především představují jeden z nejslibnějších a nejdůležitějších mnoha oborových nástrojů pro nové produkční systémy, vysoce inovační vynálezy a dalekosáhlé aplikace pro různé sektory společnosti.

3.3.1

V nanometrickém měřítku získávají konvenční materiály vlastnosti odlišné od vlastností svých makroskopických protějšků, čímž umožňují vytvářet systémy pracující lépe a výkonněji. Radikální novinkou nanotechnologií je, že zmenšením měřítka materiálů se mění jejich fyzikální a chemické vlastnosti. To umožňuje dosáhnout produkční strategie podobné přístupu využitého v přírodě k tvorbě komplexních systémů, který se vyznačuje racionálním využíváním energie, minimalizací spotřeby surovin a tvorby odpadu. (17).

3.3.2

Produkční procesy spojené s nanotechnologií by proto měly být vyjádřením nových přístupů, s plným uvážením těchto nových vlastností a s cílem zajistit maximální přínosy pro evropský hospodářský a sociální systém.

3.4

Nanotechnologický přístup se rozšiřuje do všech výrobních sektorů. Sektor, v nichž jsou v současnosti uplatňovány nanotechnologie k jistým výrobním procesům, jsou: elektronika (18); chemie (19); farmacie (výroba farmak) (20); mechanika (21); průmysl automobilový, letecký a kosmický (22), zpracovatelský (23) a výroba kosmetických přípravků.

3.5

Nanotechnologie by mohly dalekosáhle pomoci Evropské unii dosáhnout cílů stanovených Lisabonským zasedáním Rady tím, že budou rozvíjet společnost založenou na znalostech, a podnítí její sebetransformaci na společnost představující nejdynamičtější a nejkonkurenceschopnější sílu na světě, přičemž bude chráněno životní prostředí, bude podporována soudržnost a budou vytvářeny nové podniky a nová pracovní místa pro vysoce kvalifikované pracovníky, nové odborníky-specialisty a školitele.

3.6

Podle Komise by se Evropa mohla těšit z ústředního postavení v oblasti nanotechnologií, ale musela by nejprve uspět s definitivním potvrzením skutečné konkurenční výhody pro evropský průmysl a společnost a zajistit dostatečnou návratnost vysokých investic do nezbytného výzkumu.

3.6.1

Skutečným problémem je nutnost porozumět strategickému významu těchto technologií, které se týkají širokých sektorů hospodářství a společnosti. Zásadní je rovněž vhodně propojená politika v oblasti nanotechnologií a nanovědy, jíž musí být poskytnuty podstatné zdroje. Rovněž musí být zajištěna podpora sektoru soukromého, finančního, průmyslového a školicího.

4.1

Záměrem Komise v dotyčném sdělení bylo zahájit diskusi na institucionální úrovni o koherentní iniciativě s cílem:

4.2

Konkrétněji navrhuje Komise následující:

5.1

V USA byl v r. 2001 zahájen výzkumný program základního a aplikovaného výzkumu („národní nanotechnologická iniciativa“ National Nanotechnology Initiative – NNI), který koordinuje činnosti řady amerických institucí působících v oblasti nanotechnologií. Pro finanční rok 2005 tento program získal fondy přesahující 1 miliard USD, čímž se zdvojnásobil jeho počáteční rozpočet z r. 2001. Hlavní účely tohoto financování jsou: základní a aplikovaný výzkum, vývoj či vybudování špičkových (nanotechnologických) pracovišť (ústavů) a zařízení, či středisek (středisek excelence) a vyhodnocování a ověřování (verifikace) důsledků (rozvoje nanotechnologií) pro společnost, zejména z hledisek etických, právních, zdravotních a bezpečnostních, společně s rozvojem lidských zdrojů.

5.1.1

NNI přímo financuje 10 federálních institucí a koordinuje činnost různých dalších pracovišť či institucí. Národní vědecká nadace (National Science Foundation NSF), Úřad základních energetických věd ministerstva energetiky, ministerstvo obrany a národní ústavy zdraví – všechny tyto instituce významně zvýšily své rozpočty zaměřené konkrétně na nanotechnologie. Zvláště ministerstvo energetiky investovalo ohromné obnosy a mj. zřídilo pět velkých institucí – vědecko-výzkumných středisek pro nanovědy, přičemž tato střediska jsou otevřená pro výzkumné pracovníky z celé vědecko-výzkumné obce. Mezitím se rovněž po řadu let rozvíjel nanotechnologický program ministerstva obrany, mj. v důsledku služeb vyžadovaných ozbrojenými silami USA.

5.1.2

Tyto hlavní prvky vývoje byly umožněny přijetím základního zákona o americké nanotechnologické politice v prosinci r. 2003, „zákona o výzkumu a vývoji nanotechnologie v 21. století“. Mimo jiné byl tímto zákonem zřízen Národní nanotechnologický koordinační úřad (National Nanotechnology Coordination Office), který byl pověřen následujícími úkoly:

5.1.3

Národní normalizační a technický ústav (National Institute of Standards and Technology NIST) zahájil v zájmu posílení výše uvedeného zákona zvláštní program pro vypracování metod zpracování materiálů v sektoru nanotechnologií, soustředěný na vypracování norem pro metrologii, spolehlivost a jakost, řízení procesů a nejlepší zpracovatelskou praxi. Šíření výsledků tohoto programu středním a malým podnikům umožní „Partnerství pro rozšíření technologií zpracování/výroby“ („Manufacturing Extension Partnership“).

5.1.4

Výše uvedený zákon činí ustanovení pro zřizování informačních středisek, jejichž úkolem je:

5.1.5

Existují rovněž plány na zřízení Amerického střediska nanotechnologické připravenosti, (American Nanotechnology Preparedness Center), jehož účelem by bylo zpracování, koordinace, shromažďování a šíření studií o etických, právních, vzdělávacích a environmentálních dopadech nanotechnologií, o dopadech nanotechnologií na zaměstnanost, a studií předjímajících související problémy tak, aby bylo možné předcházet potenciálním negativním opožděným/protahovaným účinkům.

5.1.6

Konečně, organizační rámec stanovený zákonem je doplněn zřízením Střediska pro výrobu/zpracování nanomateriálů (Center for Nanomaterials Manufacturing) s úkolem stimulovat, provádět a koordinovat výzkum nových výrobních/zpracovatelských technologií a shromažďovat a šířit jeho výsledky tak, aby bylo usnadněno jejich předávání (transfer) průmyslovým podnikům v USA.

5.1.7

Zákon rovněž stanovuje pro období let 2005 až 2008 relevantní finanční částky přidělené hlavním institucím a federálním ministerstvům, jako jsou výše uvedené instituce NSF, DOE, NASA a NIST (24).

5.2

Po vyhlášení americké národní nanotechnologické iniciativy (NNI) došlo k významným změnám v politice vědeckého výzkumu a technického vývoje v Asii a v Oceánii, kde byla přijata rozhodnutí zaměřená na to, aby těmto regionům bylo umožněno zaujmout přední postavení ve vývoji nanotechnologií. Nanotechnologie získaly nejvyšší prioritu v řadě asijských i tichomořských států, s celkovými výdaji přesahujícími pro r. 2003 1,4 mld USD. Přes 70 % z těchto výdajů se vztahuje k Japonsku, ale velké investice byly učiněny také v Číně, Jižní Korei, na Tchaj-wanu, v Hong-kongu, Indii, Malajsii, Thajsku, Vietnamu a Singapuru, nemluvě o Austrálii a Novém Zélandu.

5.3

Japonsko zahájilo již v polovině osmdesátých let řadu pěti- až desetiletých programů v oblasti nanověd a nanotechnologií. V r. 2003 představoval rozpočet programů výzkumu a vývoje nanotechnologií a materiálů 900 milionů USD, avšak témata, která s nanotechnologiemi souvisí, spadají i do oblasti programů věd o životě, o životním prostředí a o informační společnosti. Připočteme-li i příspěvky vynaložené v těchto oblastech, činí celkový rozpočet vyhrazený pro sektor nanověd v r. 2003 téměř 1,5 mld USD, s nárůstem pro rok 2004 přibližně o 20 %. Silně zastoupen je zde rovněž japonský soukromý sektor, s dvěma velkými tradičními obchodními společnostmi, Mitsui & Co a Mitsubishi Corporation. Rovněž řada dalších velkých japonských společností (např. NEC, Hitachi, Fujitsu, NTT, Toshiba, Sony, Sumitomo Electric, Fuji Xerox, atd.) již významně investovala do nanotechnologií.

5.3.1

Ve svém současném pětiletém plánu pro období let 2001 až 2005, přidělila Čína nanotechnologiím rozpočet přibližně 300 milionů USD. V oblasti nanotechnologií je v Číně podle čínského ministra pro vědu a techniku zaangažováno přibližně 50 universit, 20 institucí a více než 100 společností. Mezi Pekingem a Šanghají bylo zřízeno nanotechnologické inženýrské středisko a základna pro nanotechnologický průmysl, které zajišťují funkci přiměřené platformy (základny) pro komercionalizaci nanotechnologií. Dále čínská vláda vyhradila 33 milionů USD nao zřízení národního výzkumného střediska pro nanovědy a nanotechnologie s cílem lépe koordinovat vědecké a výzkumné úsilí v sektoru nanotechnologií

5.3.2

V r. 2002 založila Čínská akademie věd (CAS) Nanotechnologické inženýrské středisko Čínské akademie věd) (CASNEC CAS Nanotechnology Engineering Centre), s celkovým rozpočtem 6 milionů USD, jako platformu pro urychlování komercializace nanověd a nanotechnologií. V Hong-kongu jsou dva hlavní zdroje financující vývoj nanotechnologií: Grantová výzkumná rada (Grant Research Council) a Fond pro inovace a techniku. (Innovation and Technology Fund); tyto dva zdroje vynaložily v období let 1998 až 2002 celkově 20,6 milionů USD. Hong-kongská Universita vědy a techniky spolu s Polytechnickou universitou (University of Science and Technology a Hong Kong Polytechnic University) financovaly svá vlastní nanotechnologická střediska částkou téměř 9 milionů USD.

5.3.3

V Austrálii a na Novém Zélandu zatím Australská rada pro výzkum (Australia Research Council ARC) během posledních pěti let zdvojnásobila financování konkurenčních projektů a plánuje v různých lokalitách zřídit až osm špičkových pracovišť (vrcholových středisek – centres of excellence), zaměřených na podrobnější výzkum oblastí jako např. technologie kvantových počítačů, kvantová atomová optika, fotovoltaika, pokročilá fotonika a pokročilé optické systémy.

5.3.4

MacDiarmidův ústav pro pokročilé materiály a nanotechnologie na Novém Zélandu je národním koordinátorem pro výzkum vysoké úrovně a školení v oblasti vědy o materiálech a nanotechnologiích; pracuje v těsné spolupráci s universitami a s různými partnery včetně průmyslového výzkumu (Industry Research Ltd. IRL) a Ústavu geologických a nukleárních věd (Institute of Geological and Nuclear Sciences IGNS).

5.3.5

Tento ústav (MacDiarmid Institute) je soustředěn zejména na následující sektory: nanoinženýrské materiály, optoelektronika (25), supervodiče, uhlíkové nanotrubice, lehké materiály a komplexní tekutiny, senzorické a zobrazující systémy, a konečně na nové materiály pro skladování (akumulaci) energie.

6.1

Rozmach nanotechnologií ve světě, v Americe, v Asii i v Oceánii, dokazuje, že Evropa má nejvyšší čas přijmout systematické a koordinované opatření pro zajištění společného financování – ze strany Společenství i členských států – základního i aplikovaného výzkumu a jeho urychleného přenosu výsledků do nových výrobků, procesů a služeb.

6.2

Společná evropská strategie by měla být založena na:

6.3

Vypracování a uskutečnění společné strategie by mělo být zaměřeno na dosažení vysoké kritické velikosti nanotechnologií a jejich vysoké přidané hodnoty. Výrobní a servisní společnosti, zvláště malé podniky, by měly být schopny využívat výsledky této strategie pro vlastní inovační a konkurenční vývoj, přičemž by současně měly přispívat k vytváření špičkových celoevropských sítí (trans-European networks of excellence) společně s universitami, s veřejnými i soukromými výzkumnými středisky a s finančními orgány.

6.4

Vypracování této strategie musí být pevně zakotveno v samotných cílech či strategii společnosti. (Vývoj této strategie musí být pevně zakotven ve vývoji samotné společnosti). To znamená, že tato strategie musí být dobře zdůvodněna (pevně podložehna) velkým přínosem, který může znamenat nejen pro konkurenceschopnost evropské ekonomiky, založené na znalostech, ale rovněž a především pro zdraví, životní prostředí, bezpečnost a kvalitu života evropské veřejnosti. To také znamená zaměření nanotechnologií na stranu poptávky, tak aby byly řešeny problémy veřejnosti, organizací a podniků, neboť ty (tyto problémy v uvedených oblastech) nejvíce potřebují skutečná řešení ( vyžadují nejvíce pozornosti).

6.5

Tento závazek společnosti jako celku musí být spolehlivě zajištěn. K tomu je nutná transparentnost a bezpečnost samotného nanotechnologického procesu od základního výzkumu, po všechny navazující kroky až k aplikacím výsledků a jejich demonstraci a vývoji na trhu inovačních výrobků a služeb. Dále je nezbytná jasná a srozumitelná dohoda se širokou veřejností prokazující zajištění toho, že po celou dobu životnosti těchto výrobků, včetně fáze jejich konečné likvidace, budou tyto výrobky podléhat kontrole a stálému posuzování rizik.

6.6

V sektoru nanotechnologií je nutné vypěstovat pozitivní vztahy mezi vědou a společností tak, aby byly vyloučeny překážky nebo stagnace rozvoje nanotechnologií, v protikladu k tomu, co nedávno nastalo během rozvoje jiných nových technologií.

6.7

Esenciální (nezbytné a zásadní) je i vytváření nových evropských zařízení (ústavů, laboratoří a institucí) a nových mnohaoborových vědeckých a akademických profilů. To však rovněž předpokládá získání plné důvěry přispivatelů a tvůrců politik, kteří si musí být vědomi (potřebují si být jisti ohledně) pozitivního potenciálu nanotechnologické revoluce.

6.8

Z těchto důvodů rozvoj nanotechnologií představuje nejen velký intelektuální a vědecký úkol, ale rovněž – a to především – úkol pro společnost jako celek. Jevy, pro které jsou na makro-úrovni vědecké principy známy, jsou na úrovni nanorozměrů změněny, zvýrazněny, utlumeny nebo zcela vyloučeny; důsledkem toho mohou být dopady na aplikace, v některých případech radikální. Ve fázi vývoje jsou nové výrobní postupy, nové přístupy, odlišné typy služeb a rovněž nové profese pro jejich zvládnutí.

6.8.1

Pro tuto rychlou transformaci je nutná strategie vytváření a/nebo předefinování funkcí vrcholového managementu (vedení), k zajištění toho, aby odpovědní pracovníci byli schopni řídit dotyčný přechod (na nanotechnologie), najít a uplatnit nové formy řízení tohoto procesu, vytvářet nové profesní profily a přilákat nejlepší mozky na celosvětové úrovni.

6.9

Finanční plány Společenství pro období let 2007-2013, nedávno zveřejněné Komisí, by měly být posouzeny a přeformulovány v kontextu s úkoly, které vyplývají z nové (nanotechnologické) technické revoluce. K tomu postačí dodat, že Kongres USA schválil rozpočet pro nanotechnologie jen pro samotný finanční rok 2004 ve výši přes 700 milionů EUR. Podle odhadu Národní nadace pro vědu USA (US National Science Foundation, NSF), činily v r. 2003 veřejné investice v sektoru nanotechnologií – investice vynaložené různými vládními organizacemi po celém světě – přes 2700 milionů EUR, a to v následujícím členění:

6.10

Pokud se týká budoucnosti, růst celosvětové průmyslové produkce v sektoru nanotechnologií se odhaduje na více než 1000 mld EUR během 10 až 15 let s tím, že k tomu bude potřeba dalších více než 2 milionů kvalifikovaných pracovníků.

6.10.1

Tento odhad potvrzuje zásadu, že nanotechnologie představují pokrok pro strategii zaměstnanosti (28). Rozvoj společnosti zaměřené na znalosti bude poměřován její schopností citlivě a inteligentně využívat těchto nových zdrojů zaměstnanosti (tvorby nových pracovních míst) a pokroku.

6.11

Pro zajištění úspěchu strategie EU v této oblasti je proto esenciální vybudování finančních a lidských zdrojů a zajištění koordinace na úrovni Společenství.

6.12

Jak v Asii, tak v USA se ukázal nevyhnutelným společný přístup různých politik, přímo či nepřímo se týkajících vývoje nanotechnologií, s cílem vstřícně reagovat tváří v tvář potřebě vzniku nové oblasti podnikání, nového doškolování a nového regulačního a technicko-právního rámce.

6.13

Jak bylo prokázáno mnoha již provedenými studiemi (29), nanotechnologie umožňují výrobu, manipulaci a umisťování objektů, přičemž rovněž ve velkém měřítku zajišťují vstřícný (podpůrný) technický přístup ke konkurenceschopnému zpracování či výrobě při konkurenceschopných výrobních nákladech.

6.14

V dlouhodobém výhledu bude věda schopna zajistit nástroje pro sestavování nano-objektů, tak aby mohly být vytvářeny komplexní systémy schopné vykonávat funkce, které jednotlivé samostatné součásti vykonávat nemohou. Odhadnout dobu potřebnou pro dosažení vlastního konečného cíle, tedy uvedení těchto komplexních systémů na trh, je ještě obtížné, ale dosažení tohoto cíle musí být soustavně podporováno vhodnými podpůrnými nástroji.

6.15

Již byly vyrobeny různé „inteligentní“ (či „chytré“) materiály (30), které jsou již pro spotřebitele dostupné:

6.15.1

Mnohé nové aplikace, kromě případů popsaných výše, se již používají nebo jsou ve stádiu konečného dolaďování a brzy se stanou součástí každodenního života. Tyto aplikace směřují k pokroku nebo dokonce k revoluci v „domotice“ (33) a přispějí ke zlepšení kvality žiovota veřejnosti. (Pozn. překl: pojem „Domotics“ domotika se vztahuje k využívání počítačů a robotů pro domácnostní spotřebiče, či k informačním a sdělovacím technologiím využívaným pro zvýšení pohodlí v domech a jejich okolí).

6.16

Díky biomimetice studium možností propojovat biologické tkáně s elektrickými obvody umožní v blízké budoucnosti navracet sluch lidem/organismům s vadami sluchu a zrak lidem/organismům) s vadami zraku.

6.16.1

V laboratorním stádiu jsou již dnes různé typy mikromotorů (34). Ty jsou schopny zasáhnout předem stanovený cíl, např. najít infikovanou buňku a zničit ji, aby bylo preventivně zabráněno infikování jiných buněk. V současné době však zásah na nezdravých buňkách ovlivňuje rovněž zdravé buňky, což často vede ke značnému poškození orgánů.

6.16.2

Vědecké aplikace nanotechnologií jsou již schopné poskytovat řadu praktických výsledků přímo využitelných v každodenním životě. Náklady jsou bohužel ještě příliš vysoké. Aby tyto náklady klesly na dostupnou úroveň, povědomí o těchto nových možnostech se musí stát běžnou znalostí, s cílem změnit hluboce zakořeněné postupy a návyky, které většinou brání změnám a vedou k odkládání těchto změn.

6.17

Tradiční textilní/ oděvní/ obuvnický průmysl se v celé Evropské unii dostal do krize, v neposlední řadě v důsledku konkurence výrobků ze států, kde nejsou dodržovány základní pracovní normy, nebo kde nejsou brány v úvahu náklady na ochranu životního prostředí ani na bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti.

6.17.1

V mnoha evropských státech roste výroba inteligentních a/nebo technických tkanin, včetně tkanin navržených s pomocí nano-prachů, s ročním nárůstem okolo 30 %. Zvláště důležité jsou tkaniny určené ke zlepšení všech bezpečnostních aspektů: od silniční bezpečnosti k ochraně před kontaminací, před chemickými činidly, alergizujícími výrobky a atmosférickými působky atd. (35).

6.18

Nanotechnologie znamená převrat i v oblasti lékařství, zejména pro diagnostiku a léčbu vážných nádorů a neurodegenerativních chorob spojených se stářím. Specificky navržené nanočástice lze využívat jako tzv. markéry (značkující částice) pro vysoce účinné diagnózy infekčních agens (původců infekce) nebo vlastností metabolitů, nebo jako vektory pro léčiva, která mají být deponována v určitých místech nebo orgánech zasažených vysoce lokalizovanou chorobou. Systémy tohoto druhu jsou již využívány v různých experimentech.

7.1

Nanotechnologický přístup k novým materiálům představuje vytváření nových funkcí či vlastností využíváním komponent (skladebných částic) v měřítku nanorozměrů. Dobrým příkladem toho jsou technologie výroby a zpracování trvanlivých (odolných vůči opotřebení) a účinných materiálů pro automobilový a letecký průmysl, což jsou oblasti, v nichž si Evropa udržuje určitý náskok před svými hlavními konkurenty. Bylo již jasně prokázáno, že nanostrukturované systémy mohou významně snižovat tření mezi dvěma styčnými (dotýkajícími se) povrchy, čímž snižují jejich opotřebení.

7.1.1

Jedním z mnoha příkladů různých komerčních aplikací nanotechnologie je případ vývoje nanostrukturovaných materiálů a povrchů s cílem snížit tření a opotřebení. Tyto systémy hrají klíčovou úlohu při vývoji nových a vysoce účinných průmyslových procesů, s nízkými vlivy na životní prostředí. Přibližně 25 % celosvětové spotřeby energie je ztraceno třením (36), a ztráty v důsledku opotřebování mechanických dílů jsou odhadovány na 1,3 % až 1,6 % HDP průmyslových států. Náklady spojené s problémy tření, opotřebení a mazání (lubrikace) lze odhadnout na přibližně 350 miliard EUR ročně, a to v následujícím členění: pozemní doprava (46,6 %), průmyslové procesy (33 %), dodávky energie (6,8 %), letectví (2,8 %), spotřeba v domácnostech (0,5 %), a jiné (10,3 %) (37).

7.1.2

Nové technické platformy proto musí být vytvořeny na základě přístupů, které berou v úvahu zvláštnosti nanotechnologií a zejména skutečnost, že rozměry a funkce spolu koincidují (splývají či se překrývají), tj. skutečnost, že řízení rozměrů koinciduje s řízením funkcí. Uvažme například případ lubrikace: pokud jsou nanometrické částice správných rozměrů zabudovány do povrchu, zanikne i sama potřeba lubrikace, neboť funkci mazání zde v důsledku svých rozměrů převzaly nanočástice.

7.1.3

Nanostrukturované materiály a nátěry, jejichž skladebné složky mají nanometrické rozměry, mohou významně snížit výšeuvedené podíly ztrát. Například snížení koeficientu tření o 20 % v převodovce vozidel by mohlo vést ke snížení ztrát energie jen v samotném sektoru dopravy o 0,64 % až 0,80 %, což odpovídá ročně úsporám ve výši 26 miliard EUR.

7.1.4

Zkoušení (testování) a průmyslové aplikace povrchů představují z hlediska udržitelného růstu klíčové technologie. Zpráva ministerstva obchodu a průmyslu UK popisuje stav průmyslu povrchového inženýrství v období let 1995 až 2005 a výhled do r. 2010 (38). Zpráva svědčí o tom, že v r. 1995 obnášel trh pro procesy modifikací povrchů v Anglii celkově přibližně 15 miliard EUR, a zahrnul výrobu zboží v celkové hodnotě okolo 150 miliard EUR, z nichž 7 miliard bylo spojeno s vývojem technologií ochrany povrchů přeed opotřebením. Podle předpovědi pro r. 2005 dosáhne sektor povrchových úprav v UK hodnoty 32 miliard EUR, a zahrne průmyslové procesy v hodnotě okolo 215 miliard EUR.

7.1.5

Prognózy těchto údajů pro evropský trh vedou k odhadu 240 miliard EUR pro povrchové úpravy a k odhadu hodnoty takto ošetřené produkce jiných sektorů ve výši přibližně 1600 miliard EUR.

7.2

K tomu, aby mohl těžit z nanotechnologií (39), musí být rozvoj průmyslu založen na schopnosti spojovat tradiční výrobní procesy a technologie (technologie top-down) s inovačními procesy schopnými vytvářet nové nanometrické ingredience a s procesy schopnými s těmito ingrediencemi manipulovat a začleňovat je do výrobků, a to s využitím stávajících nebo nových platforem.

7.2.1

Zásadní význam má přístup založený na regulaci. Kromě obecných iniciativ uskutečňovaných s orientací na spotřebitele, musí být další iniciativy orientovány na průmyslové asociace, orgány místní správy a na neziskové organizace, tak aby byly zapojeny do přediva ekonomické, politické a sociální sítě. Významnou roli by zde mohla sehrát odborná střediska (Competence centres) (40), položením základů v zájmu větší koordinace místních a evropských iniciativ a vytvářením (politicko-hospodářského) klima přiznivého pro nanotechnologické inovace. V této souvislosti musí být přijato opatření k posuzování dopadů nanotechnologií na zdraví a na životní prostředí, a jakákoli iniciativa EU (tj iniciativy shora dolů top-down) musí přesně zapadat (vhodně se doplňovat s iniciativami) do působení iniciativ, o kterých již bylo rozhodnuto a které jsou podporovány na úrovni místní (tj. do působení iniciativ zdola nahoru bottom-up).

7.3

Evropský hospodářský a sociální výbor by rád znovu zdůraznil, že si je vědom velkého potenciálu rozvoje nanověd a nanotechnologií jako součásti uplatnění Lisabonské strategie. Spojení vědeckých oborů relevantních pro přístup založený na jednotkách hmoty v měřítku nanometrů představuje nové základy pro integraci poznatků, inovací, techniky a vývoje.

7.4

Koordinace na evropské úrovni je stále ještě spíše kusá (roztříštěná fragmentární) navzdory úsilí vynakládanému v rámci 6. rámcového programu. Do ohniska pozornosti se dostala racionalizace využívání zdrojů. Zatímco základní výzkum a vývoj nových průmyslových procesů již silně podporován je, nedostává se řízení a podpory se nedostává iniciativám vytvářejícím skutečný pokrok v technologiích výroby masového měřítka. Podpora pro úsilí o vybudování systému regulace rozvoje nanotechnologií na evropské úrovni je stále ještě ve stavu zrodu.

7.5

V členských státech je skutečná koordinace esenciální, ale dosud neexistovala, zejména v oblasti aplikací výsledků výzkumu. V řadě evropských států čelí podniky, zejména podniky střední a malé následujícím obtížím:

7.6

Evropský hospodářský a sociální výbor se domnívá, že je velmi důležité využívat výzkum pro návrh systémů užitečných pro zdraví veřejnosti a každodenní život využívajících principu mimeze, tj. napodobování přírody.

7.7

Evropský hospodářský a sociální výbor vítá zrod sítě „Nanofórum“ (41) a doufá, že publikace vzniklé v rámci této sítě budou překládány a šířeny do všech členských států. Jazyk těchto publikací by měl být pokud možno jednoduchý a srozumitelný širokému okruhu čtenářů. University a výzkumná střediska by měla být schopna využívat poznatky získané Nanofórem.

7.7.1

Evropský hospodářský a sociální výbor je rovněž přesvědčen o tom, že Evropská nanoelektrická technická základna („European nanoelectronics technology platform“), navržená skupinou vysoké úrovně (42), bude ještě daleko úspěšnější, pokud bude moci bránit vzniku zbytečných a drahých duplicit (překrývání se) ve výzkumu, a bude pracovat v těsné spolupráci s Komisí.

7.8

Evropský hospodářský a sociální výbor rovněž zastává stanovisko, že do r. 2008 by investice EU do těchto sektorů měly být zvýšeny ze současných 3 miliard EUR ročně na 8 miliard EUR ročně s tím, že Komise bude pravidelně kontrolovat následující aspekty:

8.1

Evropský hospodářský a sociální výbor plně souhlasí se závěry Rady konkurenceschopnosti ze dne 24. září 2004 o významu role nanověd a nanotechnologií a o jejich potenciálu. Dosud dosažené výsledky nasvědčují tomu, že je důležité zvýšit odbornost a vybudovat nástroje které umožňují pracovat s atomy s cílem vytvářet nové struktury a modifikovat vlastnosti stávajících materiálů.

8.2

V tomto ohledu doporučuje Evropský hospodářský a sociální výbor okamžité zahájení společné, integrované a odpovědné strategie na celoevropské úrovni, soustředěné zejména na rozvoj společného úsilí v oblasti výzkumu a vývoje techniky a vědeckých a technických demonstrací a školení; interakci průmyslu s akademickou obcí; urychlení vývoje průmyslových a mnohaoborových aplikací; a větší otevřenou koordinaci – na evropské úrovni – politik, opatření, institucí a sítí. Jako součást této strategie musí být na mezinárodní úrovni od počátku vyvinuto zvláštní úsilí k zajištění etických, environmentálních, zdravotních a bezpečnostních zájmů během celé doby životnosti vědecko-výzkumných aplikací a k podpoře vhodné technické normalizace.

8.3

Evropský hospodářský a sociální výbor by rád zdůraznil nutnost tuto strategii pevně zakotvit do rozvoje společnosti, tak aby znamenala pozitivní přínos nejen konkurenceschopnosti evropské ekonomiky, ale také – a to především- přínos lidskému zdraví, životnímu prostředí, bezpečnosti, a kvalitě života.

8.3.1

V souvislosti s touto poznámkou by Evropský hospodářský a sociální výbor zdůraznil důležitost zajištění odpovědného a udržitelného rozvoje nanotechnologií od samotného počátku, s cílem plnit oprávněná očekávání občanské společnosti ohledně environmentálních, zdravotních, etických, průmyslových a ekonomických aspektů.

8.3.2

Evropský hospodářský a sociální výbor doporučuje podstatné zvýšení zdrojů vyhrazených pro základní výzkum, neboť vysoká úroveň technická či technologická a průmyslová je vždy založena na vysoké úrovni vědy.

8.3.3.

V Barceloně vytyčený cíl 3 %  (43) by měl být splněn, přičemž přiměřená část těchto prostředků by měla být využita v oblasti nanovědy, ve vývoji aplikací a konvergence nanotechnologií, biotechnologií a informačních a vědních technologií.

8.3.4.

Finanční plány Společenství pro období let 2007-2013, nedávno zveřejněné Komisí, by měly být posouzeny a přeformulovány v kontextu úkolů, které vyplývají z této nové nanotechnologické revoluce.

8.3.5.

Zvýšení fondů, v něž doufáme, musí být následně respektováno ve vhodných finančních ustanoveních pro nadcházející sedmý rámcový program. Relevantní obnosy by měly reflektovat obnosy přidělované v jiných státech, např v USA.

8.4

Evropský hospodářský a sociální výbor je přesvědčen o tom, že Evropa by měla zahájit akční plán na vysoké úrovni s definitivní cestovní mapou, harmonogramem a společným přístupem, který by zajišťoval nezbytný konsensus všech hráčů (aktérů) občanské společnosti na sdílené vizi. Tato vize musí být zformulována jako jasné a transparentní cíle, které představují odezvu na požadavky ekonomického a sociálního pokroku a na požadavek zlepšení kvality života, bezpečnosti a zdraví pro všechny.

8.5

Podle názoru tohoto výboru je nutné zřídit technické platformy (základny) s vysokou kritickou velikostí, s vysokou evropskou přidanou hodnotou, spojující veřejné i soukromé aktéry (hráče) z oblasti vědy, financí a správy, kteří jsou aktivní v různých konkrétních oblastech aplikací

8.6

Výbor by rád znovu zdůraznil naléhavou nutnost zřídit evropské ústavy vysoké úrovně a posílit odborná střediska (centres of competence CCs ). Jejich rozmístění a specializace by byla určena na základě těsné spolupráce mezi evropskými a místními orgány tak, aby byly podpořeny homogenní průmyslové oblasti pro místní specializované výrobky, kde kritické úrovně výzkumu a vývoje již bylo pravděpodobně bylo dosaženo.

8.6.1

Odborná střediska (CCs) by měla být schopna provádět vysoce kvalitní výzkum – a zajistit jeho transfer – zaměřený na aplikace a inovace, využívání nanotechnologií, zejména v oblastech, jako jsou např. nanoelektronika, nanobiotechnologie a nanomedicína.

8.7

Výzkumníci si musí být jistí tím, že je jejich duševní vlastnictví chráněno, zejména v takto citlivých oblastech. Evropský hospodářský a sociální výbor má za to, že pokud má být zajištěn úspěch aplikovaného výzkumu v oblasti nanotechnologií, pak musí dostat nejvyšší prioritu řešení patentových záležitostí jasným a uspokojivým způsobem. Pro splnění potřeb výzkumníků, společností a výzkumných středisek by měla být na evropské úrovni zařízena podpůrná „nano-patentová poradna“(Nano-IPR helpdesk).

8.8

Komise v součinnosti s členskými státy musí vystupňovat své úsilí a podporu podrobných studií na univerzitách a výzkumných střediscích pro zajištění schůdnosti postupů patentování s přímými a ne nákladnými procedurami, zvláště v takto inovačním sektoru.

8.8.1

Pokud se jedná o mezinárodní spolupráci, práce na bezpečnostních a normalizačních opatřeních by měla postupovat v součinnosti i se státy, které nejsou členy EU. Zvláštní pozornost by měla být věnována Číně, která významně investuje do oblasti nanotechnologií. USA a Japonsko mezitím uplatňují v oblasti nanotechnologií velmi agresivní politiku (např. uveďme dohodu mezi Čínou a státem Kalifornie o vybudování výzkumných a vývojových středisek vysoké úrovně pro lékařské (bio-lékařské) nanotechnologie).

8.8.2

Evropský hospodářský a sociální výbor se domnívá, že musí být vyvinuto další úsilí o zvýšení počtu nanotechnologických společností v EU, a to nikoli nejméně prostřednictvím Evropské iniciativy pro růst, zahájené v prosinci r. 2003. Za tímto účelem je nutné soustavně podporovat a zlepšovat vztahy mezi universitami (vysokými školami), nanotechnologickými inovačními středisky a společnostmi.

8.8.3

Pro velké i malé společnosti jsou nutná opatření pro zaměření se na vývoj procesů založených na nanotechnologiích, tj. jejich přesměrování z nanotechnologií na nano-výrobu. Evropa by měla následovat americký příklad vypracování plánu na využívání federálních programů, jako je např. Inovační výzkumný program pro malé podniky nebo Výzkumný program transferu technologií pro malé prodniky („Small Business Innovation Research Program“ a „Small Business Technology Transfer Research Program“) s cílem udržet vše-prostupující šíření nanotechnologického rozvoje v podnikatelských kruzích, avšak s tím, že do tohoto rozvoje budou zahrnuty i malé podniky.

8.8.4

Průmyslové asociace zde mohou sehrát důležitou roli jak na úrovni celostátní, tak na úrovni místní. Generální ředitelství (DG) pro výzkum a podnikání by mohla společně podporovat řadu intenzivních osvětových kampaní zahrnujících všechny ekonomické a sociální aktéry na základě pozitivních zkušeností získaných v Trieste (44).

8.8.5

Podle názoru Evropského hospodářského a sociálního výboru by zřízení Evropského informačního střediska (pro nanotechnologie) (European information clearing house) (45) představovalo velmi důležitý mechanismus usnadňující:

8.9

Současně a ve spojení s relevantními evropskými fóry by měla působit řada celosvětových fór, otevřených pro členské státy OSN a schopných řešit otázky či záležitosti týkající se:

8.10

Evropská investiční banka (EIB), možná s podporou Evropského investičního fondu (EIF), by měla zřídit úvěrový fond (instituci) řízený ve spojení s uvěrovými institucemi, regionálními finančními orgány specializovanými na půjčky společnostem, se společnostmi poskytujícími kapitál na riskantní podniky a s ručitelskými společnostmi, s cílem usnadnit založení a růst podniků orientujících vlastní výrobu na nanotechnologické výrobky.

8.10.1

Program „Růst a životní prostředí“ (Growth and Environment Programe), představuje pozitivní zkušenost s dosažením vynikajících výsledků v minulosti (ačkoli hlavně v oblasti životního prostředí). Tento program by mohl být imitován s cílem podnítit růst nového typu produkce založené na nanotechnologiích (46).

8.11

Výzkum a jeho výsledky a implikace pro výrobky by měly být orientovány na splnění požadavků veřejnosti a požadavků udržitelného rozvoje. V této souvislosti musí být přijato opatření k posuzování dopadů nanotechnologií na zdraví a na životní prostředí, a jakákoli iniciativa EU (tj. iniciativy shora dolu top-down) by měla přesně zapadat (vhodně se doplňovat s iniciativami...) do působení iniciativ, o nichž bylo rozhodnuto a které jsou podporovány místně (tj. doplňovat se s iniciativami zdola nahoru bottom-up).

8.12

Nutností je pokračující a vědecky dobře fundovaný dialog s veřejností. Nové technologie založené na využívání manipulace s atomy musí být transparentní a vzhledem k veřejnosti musí být zajištěno, že tyto technologie nejsou spojeny s žádnými skrytými riziky pro zdraví a životní prostředí. Historie nás učí, že strach a obavy z nových výrobků velmi často vznikají spíše z nevědomosti než ze skutečného nebezpečí.

8.12.1

To je jedním z důvodů, proč Evropský hospodářský a sociální výbor doufá, že bude zavedeno stálé a přímé propojování výzkumných výsledků s všeobecně přijatými etickými principy, pro jejichž stanovení bude nutný mezinárodní dialog.

8.13

Protože technické základny (technology forums) (47) jsou ve fázi zrodu, musí být zvláštní pozornost věnována novým členským státům EU a musí být zajištěno, že nové členské státy jsou v nich zastoupeny a že mají přímé spojení s evropskými špičkovými pracovišti (středisky excelence European centres of excellence).

8.14

Evropský hospodářský a sociální výbor se domnívá, že za koordinaci výzkumu v rozsáhlé oblasti nanověd (oblasti, v níž by měl základní výzkum rozhodně spadat do způsobilosti „European Research Council“ ESR, což ještě musí být ustanoveno) by měla nést odpovědnost Komise, která ve vzájemné dohodě s Parlamentem a Radou může zabezpečit evropské veřejnosti co nejvyšší možnou přidanou hodnotu a mimo jiné širší, dalekosáhlejší a zacílenější využívání výsledků výzkumu.

8.15

Evropský hospodářský a sociální výbor by rád vyzval Komisi k podávání zpráv – jednou za dva roky- o vývoji nanotechnologií, s cílem kontrolovat pokrok implementace přijatého akčního plánu a navrhnout jeho možné změny a aktualizace.

(a)

National Science Foundation

(b)

Department of Energy

(c)

National Aeronautics and Space Administration

(d)

National Institute of Standards and Technology

(e)

Environmental Protection Agency