22.9.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 234/27

1.1

Evropská komise schválila dne 14. července 2004 své návrhy reformy politiky soudržnosti pro období 2007 až 2013. Tyto návrhy mají nahradit nařízení o Strukturálních fondech platných do 31. prosince 2006. Ve svém odůvodnění návrhu nařízení poukazuje Komise na značně zesílené disparity v rozšířené Unii a na nové úkoly, které s sebou přináší globalizace, změna hospodářských struktur a demografický vývoj.

1.2

S ohledem na tyto skutečnosti navrhuje Komise navýšení finančních prostředků Strukturálních fondů a současné soustředění se na prioritní cíle. S celkovým objemem prostředků 336,1 miliard eur, což odpovídá zhruba třetině rozpočtu Společenství, by budoucí strukturální podpora měla být

1.3

Těchto bodů má být dosaženo novým nadefinováním cílů, kterými jsou „sbližování“, „regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ a „teritoriální spolupráce“.

Balíček nařízení obsahuje

1.4

Toto stanovisko se zabývá především rolí Evropského sociálního fondu v rámci evropské strukturální podpory. Protože podstatné zásady fungování a zaměření podpůrných opatření Evropského sociálního fondu jsou zakotveny ve všeobecném nařízení, je toto nařízení zařazeno do hodnocení.

2.1

Podle návrhu by měla strukturální podpora EU od roku 2007 sledovat tři cíle: sbližování, regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost a evropská teritoriální spolupráce.

2.2.1

Tento cíl se podobá současnému cíli 1 a má podporovat hospodářské sbližování nejméně rozvinutých regionů, a to pomocí investic do kapitálu a lidských zdrojů, podpory inovací a vývoje vzdělanosti společnosti, podpory strukturálních změn, ochrany a zlepšení životního prostředí jako i pomocí účinnější administrativy. Nově orientovaná regionální podpora představuje se svým celkovým objemem prostředků 264 miliard eur (cca 78,5 % celkového objemu prostředků) stěžejní bod strukturální podpory EU. K dosažení tohoto cíle mají přispět Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond a Fond soudržnosti.

2.3.1

Tento cíl sloučí současné cíle 2 a 3. Je namířen na podporu regionální konkurenceschopnosti a zaměstnanosti mimo nejméně rozvinuté regiony a členské státy. Přitom jsou sledovány dva cíle: Na jednu stranu má být prostřednictvím regionálních rozvojový plánů (EFRR) podporována nová orientace průmyslových, městských a venkovských oblastí, které jsou strukturálními změnami nejvíce postiženy, a to pomocí podpory inovací, vzdělanosti společnosti, podnikání a ochrany životního prostředí. Na druhou stranu má být prostřednictvím národních a regionálních programů financovaných z prostředků Evropského sociálního fondu podporována integrace zaměstnanců a zaměstnankyň, kterých se strukturální změny týkají, na trhu práce a všeobecně zaměstnatelnost pomocí kvalifikace a opatření politiky trhu práce usnadňujících začlenění na trh práce. Tato opatření mají sloužit k dosažení plné zaměstnanosti, ke zlepšení kvality a produktivity práce, k sociální integraci a celkově k realizaci evropské strategie zaměstnanosti. Celkový objem prostředků má činit 57,9 miliard eur (cca 17,2 % celkového objemu prostředků), přičemž prostředky budou rozděleny půl na půl mezi EFRR a ESF.

2.4.1

Tento cíl staví na zkušenostech současné iniciativy Společenství INTERREG a má pomocí společných programů, vytváření sítí a výměny zkušeností (EFRR) podporovat spolupráci příhraničních regionů včetně vnitřních vodních hranic Společenství a na některých vnějších hranicích Unie. Celkový objem prostředků má činit 13,2 miliard EUR (cca 3,9 % celkového objemu prostředků).

3.1

Evropský sociální fond bude podle návrhu aktivní u cílů „Sbližování“ a „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“, přičemž již na základě samotného navrženého objemu prostředků je zdaleka největší význam přikládán podpoře v nejméně rozvinutých regionech. Politický rámec intervencí Evropského sociálního fondu tvoří Evropské směrnice zaměstnanosti a doporučení, přičemž stěžejní body podpory ESF tvoří čtyři ústřední oblasti:

3.2

Evropský sociální fond má především v nejméně rozvinutých regionech spadajících pod cíl „Sbližování“ podporovat zlepšení vzdělávacích systémů a systémů dalšího vzdělávání, rozvoj institučních kapacit a zlepšení účinnosti veřejných správ na národní, regionální a lokální úrovni s cílem prosadit acquis Společenství. Inovativní opatření a nadnárodní spolupráce, které byly doposud podporovány v rámci iniciativy Společenství EQUAL, mají být zaintegrovány do pravidelné podpory. Zvláštní pozornost má být věnována podpoře rovnosti příležitostí ve smyslu přístupu „gender main-streaming“ se specifickými opatřeními ke zvýšení podílu žen na zaměstnanosti a ke zlepšení možností jejich rozvoje v zaměstnání.

3.3

Evropský sociální fond je nástrojem k financování uplatňování směrnic zaměstnanosti EU, tzn. že podporuje politiky trhu práce a sociální integrační politiky členských zemí především pomocí cíleného začlenění na trh práce, pomocí zlepšení kvality a organizace práce a pomocí opatření týkajících se kvalifikace za účelem uchování zaměstnatelnosti.

3.3.1

V intervenční oblasti „Zvýšení schopnosti zaměstnanců a podniků přizpůsobit se“ podporuje ESF opatření určená k

3.3.2

V intervenční oblasti „Zlepšení přístupu na trh práce a preventivní politika trhu práce“ podporuje ESF

3.3.3

V intervenční oblasti „Začlenění znevýhodněných skupin na trh práce a potírání diskriminací“ má stát v popředí podpora zaměstnatelnosti znevýhodněných a ze společnosti vyčleněných osob pomocí vhodných začleňovacích opatření, především také pomocí sociálních pomocných a pečovatelských služeb a senzibilizace vůči diskriminacím v přístupu na trh práce.

3.3.4

Evropský sociální fond podporuje kromě toho v rámci cíle „Sbližování“ opatření vedoucí k

3.4

Vzhledem k plánování programů navrhuje Komise některé změny, které vyplývají ze všeobecných ustanovení pro Evropské strukturální fondy. Nová forma programování, v níž jsou zahrnuty intervence ESF, má v podstatě obsahovat:

4.1

Rozšíření EU je pro Unii velkou hospodářskou a sociální výzvou, kterou musí strukturální politika EU zvládnout. Evropský hospodářský a sociální výbor podporuje Komisí navržené soustředění prostředků na ekonomicky nejslabší regiony, z čehož by měly profitovat především nové členské státy, kde je koncentrace nejméně vyvinutých regionů největší. Navržené navýšení prostředků Strukturálních fondů z cca 276 miliard eur na 336,1 miliard eur pro období 2007-2013, což odpovídá 0.41 % hrubého národního produktu (HNP) Unie, se EHSV jeví jako přiměřené, když si uvědomíme, že tyto prostředky musí být nyní rozděleny mezi 25 členských států. EHSV ovšem zastává názor, strukturální intervence by měly i nadále plynout, i když v menším rozsahu, do starých členských zemí, alespoň do těch oblastí, které jsou obzvláště postiženy strukturálními změnami v průmyslu a které mají nejvyšší míru nezaměstnanosti. Zároveň musí být zajištěno, aby pro dosavadní oblasti cíle 1, které v důsledku tzv. statistického efektu již nebudou mít nárok na podporu, byla přijata spravedlivá přechodná nařízení. EHSV víta záměr Komise integrovat inciativu Společenství EQUAL plně do ESF, aby mohly být plně využity její nesporné výhody, mezi jiným inovativní charakter podporovaných projektů, podpora výměny zkušeností a osvědčených praktik v rámci EU i posílení principu partnerského zapojení všech zúčastněných na realizaci projektů. Po integraci iniciativy EQUAL by mohla Evropská komise vyzvat členské státy, aby přijaly do svých národních operačních programů opatření podle vzoru inciativy EQUAL.

4.2

Podle EHSV je nové rozčlenění cílů smysluplné, především začlenění cílů týkajících se politiky trhu práce a strukturální politiky do nového cíle „Konkurenceschopnost a zaměstnanost“, přičemž těmto cílům musí být přikládána stejná míra vážnosti. Právě v oblastech, které jsou nejvíce postiženy strukturálními změnami v hospodářství, mají prioritu opatření vedoucí k podpoře investic a inovací (EFRR) a ke zvládnutí sociální následků strukturálních změn (ESF). Nová struktura cílů skýtá různé možnosti, pokud bude zajištěno, že do ní bude také začleněno plánování programů. Ačkoli začlenění opatření prostřednictvím strategického rámcového plánu jednotlivých členských států je předpokládáno, další plánování programů bude ale probíhat odděleně podle jednotlivých fondů. Z pohledu EHSV musí být zaručeno, aby se operační programy v cílech „Sbližování“ a „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ vztahovaly jeden na druhý, čímž by se efektivně doplňovaly. Pro intervence politiky trhu práce ESF je navíc nutné stanovit v závislosti na struktuře nezaměstnanosti regionální priority. Regiony s velmi vysokou nezaměstnaností musí mít přednost, přičemž musí být podporovány především také místní iniciativy a územní balíčky opatření týkající se zaměstnanosti.

4.3

Stěžejní body předpokládané pro intervenční oblasti ESF odpovídají v podstatě strategii zaměstnanosti EU popř. platným směrnicím zaměstnanosti. EHSV zastává názor, že k dosažení Lisabonských cílů je nutné klást v politice trhu práce důraz na aktivní, preventivní opatření vedoucí k prevenci nezaměstnanosti a k začlenění znevýhodněných skupin na trh práce. V souladu s návrhy expertní skupiny „Budoucnost sociální politiky EU“ má být věnována zvláštní pozornost brzké a aktivní integraci mladistvých, zvýšení podílu žen na zaměstnanosti a začlenění starších osob do výdělečně činného života. Poslední bod vyžaduje především silnější účast na opatřeních vedoucích k dalšímu vzdělávání a zlepšení kvality práce pomocí vhodných opatření týkajících se formy a organizace práce. Inovativní charakter opatření v rámci Národních akčních plánů pro zaměstnanost musí přitom stát v popředí. To je také zdůrazněno ve stanovisku Výboru ESF. (1)

4.4

Na ESF spolu s jinými Strukturálními fondy EU je nutno nahlížet také jako na nástroj, který má podporovat horizontální cíl potírání diskriminací, jenž je prostřednictvím různých opatření sledován na evropské úrovni. Vedle mladistvých, žen a starších osob patří postižené osoby, migranti a etnické menšiny ke skupinám, které jsou na trhu práce obzvláště znevýhodňovány. Stejně tak mohou být osoby diskriminovány na základě sexuálního zaměření. Integraci těchto znevýhodněných skupin je třeba proto věnovat zvláštní pozornost prostřednictvím opatření týkajících se sociální podpory, kvalifikace a formy práce, např. pomocí zřízení pracovních míst, která jsou vhodná pro postižené osoby. především pro migranty je nutné zajistit příslušná informační opatření, týkající se jejich práv, m.j. jejich pracovních práv. Intervence ESF se tedy musí vztahovat také na Národní akční plány k sociální integraci a musí předpokládat opatření, která šance těchto skupin na trhu práce zlepší. I v tomto bodu souhlasí EHSV s názorem Výboru ESF. Členské státy a provádějící úřady musí kromě toho zajistit, aby podpůrná opatření financovaná ze Strukturálních fondů nevytvářela nechtěně bariéry, které by těmto znevýhodněným skupinám ztěžovaly přístup na trh práce.

4.5

ESF musí v rámci cíle „Sbližování“ podporovat také opatření, která jsou zaměřena na reformu systémů všeobecného a profesního vzdělávání, a to s ohledem na potřeby společnosti založené na vzdělanosti a na zvýšení relevance zprostředkovaných znalostí a schopností na trhu práce. Stejně tak musí být podporováno zodpovědné jednání ve veřejné správě, které zlepší kapacitu a účinnost veřejných správ a služeb na národní, regionální a místní úrovni. Protože se cíl „Sbližování“ týká nejméně rozvinutých oblastí, jsou tyto intervence namířeny především na nové členské státy. EHSV upozorňuje, že poskytnutí moderních vzdělávacích systémů a zajištění účinných správ je úkolem státu. Směrnice zaměstnanosti EU předpokládají sice také cíle týkající se reformy všeobecného a profesního vzdělávání. Jejich realizace je ovšem prvořadým úkolem politiky státu, v některých členských státech, jako například v Německu, leží tyto kompetence dokonce v rukou jednotlivých spolkových zemí. ESF je především nástrojem k doplňování národních politik trhu práce prostřednictvím inovativních opatření, vedoucích mj. ke kvalifikaci, a podle názoru EHSV by se měly jeho intervence soustředit na tyto úkoly.

4.6

Změny v programování navržené Komisí naznačují záměr přistupovat k plánování programů strategičtěji. Prostřednictvím evropských strategických směrnic pro politiku soudržnosti celkově a prostřednictvím odpovídajícího rámcového plánování na národní úrovni má být posíleno propojení mezi všeobecnými politickými cíli z Lisabonu a Göteborgu, zásadami hospodářské politiky a směrnicemi zaměstnanosti. V případě politiky zaměstnanosti EU a intervencí ESF tato souvislost již existuje díky vypracování Národních akčních plánů, které staví na zvláštním příspěvku ESF k realizaci strategie zaměstnanosti EU. Kromě toho bude pro oblast sociální integrace sestaven v dvouročním cyklu Národní akční plán, který bude rovněž obsahovat opatření týkající se politiky trhu práce. EHSV chce tudíž položit otázku, zda oprávněnému zájmu Komise na kontrole využívání prostředků skutečně slouží, když požaduje roční prováděcí zprávy jak ke strategickému rámcovému plánu jednotlivých států, tak k operačním programům, pokud jsou nad rámec doložení a využití vydaných prostředků. EHSV doporučuje s ohledem na ESF spíše se zamyslet nad tím, zda Národní akční plán k realizaci směrnic zaměstnanosti EU nelze spojit s požadavky na programování intervencí ESF. Tento krok by přispíval ke zjednodušení plánování programů, o které se usiluje. Podobné pochybnosti týkající se další byrokratizace místo zjednodušení vyslovuje Výbor ESF. EHSV proto v zájmu účinnosti intervencí ESF žádá, aby byly tyto pochybnosti důkladně prozkoumány.

4.7

EHSV vítá, že dosavadní principy strukturální podpory EU koncentrace, plánování programů, adicionalita a partnerství mají zůstat zachovány. Z pohledu EHSV by však bylo žádoucí více zdůraznit zvláštní roli sociálních partnerů při intervencích ESF týkajících se politiky trhu práce a nutnost jejich účasti jak na centrální, tak na regionální úrovni. Sociální partneři nesou svou část odpovědnosti jak v institučních strukturách, tak při praktickém uplatňování politik trhu práce ve členských státech. Dodatečné intervence ESF musí být plánovány a realizovány ve spojení s národními strategiemi politiky trhu práce. To vyžaduje účast sociálních partnerů při plánování a realizaci programů jak na centrální, tak na regionální úrovni. EHSV podporuje v souladu s výborem ESF návrh poskytnout v oblastech sbližování určitou část finančních prostředků na podporu sociálních partnerů při realizování strategie zaměstnanosti EU.

4.8

EHSV vítá, že členské státy a správní instituce daného operačního plánu mají při plánování, realizaci a monitorování podpory ESF dbát na přiměřenou konzultaci s neziskovými organizacemi. Považuje ovšem za nutné objasnit v článku 5 odstavec 2 návrhu nařízení, že tyto konzultace budou probíhat na centrální a regionální úrovni. Dále vítá, že vedle sociálních partnerů je přístup k financovaným opatřením umožněn také neziskovým organizacím. V rámci předvídaného partnerství je nutno mít na zřeteli význam neziskových sociálních poskytovatelů služeb v oblasti politiky trhu práce. Proto EHSV doporučuje, aby se více podíleli na plánování, realizaci a doprovázení podpory ESF.

4.9

EHSV doporučuje více využívat Technickou pomoc ESF pro financování vzdělávacích, školicích a informačních aktivit všech nestátních aktérů, kteří se podílejí na realizaci cílů ESF.