28.6.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 157/65

1.1

Výbor, který považuje problematiku životního prostředí a zdraví za prioritní strategické cíle, ale domnívá se, že navrhovaný plán nepředstavuje dostatečným způsobem strukturovaný a souhrnný plán konkrétních činností spolu s časovým plánem, vyzývá Radu a Evropský parlament, aby podpořily úsilí Komise při definování konkrétnějšího akčního plánu a tím zajistily, že bude k těmto otázkám přijat integrovaný přístup s jasněji definovanými cíli a přesnějším návodem pro zavedení příslušných politik Společenství a národních politik.

1.2

Majíce na paměti tento cíl, EHSV doporučuje, aby se příslušné úřady průběžně zapojovaly do nových aktivit za stálé účasti expertů a zainteresovaných subjektů, zejména s ohledem na:

1.3

EHSV doporučuje, aby bylo vynaloženo další úsilí na nalezení konkrétních způsobů jak překonat převážně kognitivní přístup a jak přijmout skutečný a autentický akční plán s konkrétními a, je-li to možné, kvantitativními cíli. Naléhá na Komisi, aby přijala kroky k urychlení implementace akčního plánu a stanovila cíle a činnosti, které jsou mimořádně důležité pro druhou fázi tohoto akčního plánu.

1.4

Konečně, EHSV upozorňuje všechny evropské instituce a členské státy na jejich politickou odpovědnost, aby zajistily, že je věnována dostatečná pozornost základním cílům stanoveným ve sdělení v rámci probíhajících diskusích ohledně financování Evropské unie a jejich činností v období 2007 až 2013. Výbor dále naléhá na Komisi, aby v dostatečném časovém předstihu vypracovala potřebnou dokumentaci a tím zajistila cílenější dotace pro tyto společné priority.

2.1

Komise vydala Strategii životního prostředí a zdraví v červnu 2003 (dále jen iniciativa SCALE (1)), ve které navrhovala, aby byl zastáván integrovaný přístup zahrnující užší spolupráci v oblastech zdraví, životního prostředí a výzkumu. Její přidaná hodnota spočívá ve vypracování systému Společenství integrujícího informace o stavu životního prostředí, ekosystému a lidského zdraví. Takto bude možné efektivněji provést hodnocení celkového dopadu životního prostředí na lidské zdraví tím, že budou brány do úvahy vlivy, jako např. koktejlový efekt či kombinované a kumulativní vlivy. Hlavním cílem této strategie je vypracovat „rámec příčina – důsledek“ pro životní prostředí a zdraví, který by poskytl potřebné informace pro rozvoj politiky Společenství týkající se zdrojů a možností dopadu faktorů stresu na zdraví.

2.2

Tato strategie klade zvláštní důraz na děti, jelikož jsou více vystaveny neblahým vlivům a jsou zranitelnější než dospělí. Dnešní výzvou je realizovat tyto závazky týkající se práva dětí vyrůstat a žít ve zdravém životním prostředí.

2.3

Iniciativa SCALE předpokládá účast přibližně 150 expertů rozdělených do 9 technických pracovních skupin a stejného počtu zástupců ze všech členských států, včetně členů národních agentur, výzkumných center, univerzit, zdravotních a environmentálních služeb, průmyslových odvětví a sociálních podniků, kteří napomáhali vypracovávat doporučení v poradních a koordinačních skupinách, na regionálních konferencích, fórech a neformálních setkáních mezi členskými státy.

2.4

Akční plán pro období 2004-2010 předložený se sdělení (2) je určen k zajištění odborných informací pro EU potřebných k pomoci se snižováním nepříznivých dopadů některých faktorů životního prostředí na zdraví ve všech 25 členských státech a k zajištění lepší spolupráce mezi aktéry v oblastech životního prostředí, zdraví a výzkumu.

2.5

Akční plán se zaměřuje na tato tři základní témata:

2.6

Akční plán se zejména zaměřuje na získávání lepších znalostí o vazbách mezi faktory životního prostředí a respiračními nemocemi, poruchami neurologického vývoje, rakovinou a narušením endokrinního systému, to vše s ohledem na zvyšující se výskyt u dětí. Akční plán stanoví cílené činnosti výzkumu na zlepšení a zdokonalení znalostí o příslušných příčinných vazbách. Zároveň bude zlepšeno sledování zdravotního stavu, aby bylo možné získat lepší představu o výskytu nemocí napříč Společenstvím.

2.7

Dalším důležitým informačním aspektem je sledování nepříznivých vlivů rizikových faktorů životního prostředí, včetně potravin, domácího prostředí a chování, které by mohlo souviset se zdravotními riziky, jako např. určitý styl života.

2.8

Za účelem realizace akčního plánu Komise podpoří spolupráci a sama bude více spolupracovat s Evropskou agenturou pro životní prostředí, Evropskou agenturou pro bezpečnost potravin a hlavními zainteresovanými subjekty (členské státy, národní, regionální a místní úřady, zdravotní, environmentální a výzkumná centra, průmyslové a zemědělské sektory a ostatní zainteresované orgány). Dále bude Komise spolupracovat s mezinárodními organizacemi, jako je Světová zdravotní organizace (WHO), OECD a kompetentní agentury při Organizaci spojených národů.

2.9

V roce 2007 provede Komise střednědobé hodnocení implementace akčního plánu. Komise uskuteční příslušné činnosti prostřednictvím již existujících iniciativ a programů, kterým již byly přiděleny prostředky (zejména se jedná o Program veřejného zdraví a Šestý rámcový program pro výzkum), a v rámci operačního rozpočtu dotyčných služeb.

3.1

Výbor, stejně jako Komise a členské státy, věnuje stále větší pozornost otázkám životního prostředí a zdraví a potvrzuje potřebu jasné strategie a efektivního akčního plánu, aby byl zajištěn integrovaný přístup k těmto otázkám a přispělo se tak k rozvoji příslušných politik Společenství a národních politik. To by mělo úspěšně přispívat k blahobytu občanů a kvalitě jejich života prostřednictvím trvale udržitelného rozvoje.

3.1.1

Přípravné práce byly komplexní. Byly rozděleny do několika přesně plánovaných pracovních skupin a jednání, které se uskutečnily během tohoto roku. EHSV chválí tyto závazky a uznává hodnotu práce vynaložené účastníky, zejména experty zapojenými do technických fází. EHSV však tvrdí, že kvůli nedostatku času nebylo možné provést hlubokou analýzu těchto komplexních doposud málo známých oblastí. V důsledku toho se prostřednictvím sdělení v podstatě nepodařilo předložit strukturovaný a souhrnný plán konkrétních činností ani určit konkrétní termíny pro jejich provedení.

3.1.2

Rozdíly v rozsahu kompetencí v oblasti životního prostředí a zdraví mezi Komisí a členskými státy nepochybně zkomplikovaly proces stanovování jejich příslušných odpovědností a tím i činností, které měly navrženy v souvislosti s principem subsidiarity. EHSV se domnívá, že Komise a členské státy by měly vynaložit větší úsilí, aby bylo možné koordinovat a urychlit proces získávání základních znalostí a výměny informací a údajů a aby bylo rovněž možné přidělit odpovídající prostředky na financování navrhovaných činností.

3.1.3

EHSV se proto domnívá, že akční plán by měl být úvodní, nikoliv konečnou fází tohoto procesu. V tomto ohledu byly koncipovány i následující poznámky.

3.2

EHSV zejména upozorňuje na potřebu odpovídajícího financování, jelikož v rámci akčního plánu nebyly vyčleněny zvláštní prostředky na provádění činností v něm definovaných. Předpokládá se, že každá činnost bude moci být začleněna do již existujících iniciativ a programů financovaných EU, jako např. Program veřejného zdraví EU, Šestý akční program pro životní prostředí (zmíněný pouze ve svazku II) a Šestý rámcový program pro výzkum.

3.2.1

Tento přístup by mohl pomoci zabránit rozptýlení prostředků a zbytečnému zdvojování projektů se stejnými cíli. Na základě určených strategických priorit zavádí opatření a struktury programů, které směřují k jiným cílům, jež se nemusí nutně shodovat s cíli stanovenými ve sdělení.

3.2.2

EHSV se domnívá, že podpora zdraví by měla být strategickým prioritním cílem, zejména pokud jde o snadněji zranitelné skupiny obyvatel (tj. převážně děti, které jsou cílení příjemci SCALE, protože patří mezi skupinu nejzranitelnější. V budoucnu se to bude týkat i starších občanů a pracovníků vystaveným zdravotním rizikům). Je proto účelné nejprve vyčlenit nezbytné prostředky na klíčové problematiky a stanovené cíle. Tyto potřeby by měly být brány v potaz během nadcházejících diskusí o rozpočtu EU pro období 2007-2013 a jeho rozdělení.

3.3

Další velmi citlivou otázkou je právní a finanční interakce s ostatními nezávislými orgány a organizacemi. Mnoho činností bude prováděno jako součást projektů mezinárodní spolupráce, což zajistí větší rozsah navrhovaných iniciativ. Existuje však riziko, že zaměření a tempo provádění činností tím může být negativně ovlivněno. Předpokládané mechanismy koordinace a spolupráce nezaručují soustavný a jednotný rozvoj příslušných činností a nebude ani snadné určit strany odpovědné za uskutečňování jednotlivých fází činností.

3.3.1

Různorodost zainteresovaných subjektů a jejich kompetentních oblastí a expertíz (jako příklad lze uvést organizace WHO a Agenturu pro životní prostředí na straně jedné a místní a regionální úřady na straně druhé) přispěje ke komplexnosti činností a bude mít možná za důsledek narůstající zpoždění při stanovování cílů a příslušných opatření k jejich dosažení.

3.3.2

EHSV se domnívá, že úloha a odpovědnosti zainteresovaných stran by měly být jednoznačně stanoveny (zejména ty týkající se Komise, členských států a regionálních a místních úřadů) a že je třeba přidělit jednotlivé kompetence v závislosti na typu požadované činnosti a tak, jak je to stanoveno Smlouvami. Sdělení tyto důležité body neobjasňuje a tím potvrzuje obavy vyjádřené Výborem v jeho předchozích stanoviscích k Evropské strategii životního prostředí a zdraví. (3)

3.4

Konkrétní činnosti popsané ve svazku II přesně nedefinují cíle, kterých je třeba dosáhnout, ale slouží ke stanovení potřeb a při nejlepším předpokladu ke stanovení nástrojů, kterých může Komise a ostatní zainteresovaní využít jako reakci na nedostatek znalostí či pro své potřeby. Bohužel se zdá, že se pravděpodobně naplní obavy EHSV (4), tj. že nedostatek konkrétních cílů, jiných než tzv. „cíle tisíciletí“ představuje vážný problém, který vyvolává otázky o životaschopnosti samotného plánu.

3.5

Všechny činnosti v tomto plánu mají jeden společný faktor: poskytují konkrétní detaily pro první dvou až tříleté období ale jsou více obecné, ne-li vágní, pro následující čtyřleté období. Tento rámec vzbuzuje obavy, jelikož výsledkem plánu by mělo být praktické uskutečňování strategie, která má podle definice za cíl významný dlouhodobý dopad. Tento nedostatek nemůže být ospravedlněn ani skutečností, že prostředky, které by měly být dostupné v roce 2007, nebyly ještě určeny. Jednoznačnost žádoucích výsledků je základním požadavkem, aby bylo zajištěno, že financování odpovídá významu strategie, jaký ji stanoví politici činící rozhodnutí.

3.6

Střednědobé hodnocení v roce 2007 nemůže být považováno za dostatečné. EHSV doporučuje provést dvě střednědobá hodnocení, jedno v roce 2006 a druhé v roce 2008.

3.6.1

První střednědobé hodnocení by umožnilo vzít v úvahu výsledky sérií programů a/nebo činností (neuvedených ve sdělení), které se blíží ke svému dokončení. Dále by usnadnilo rychlé hodnocení pokroku dosaženého během prvních dvou let. Tím by byl zajištěn pevný základ pro zahájení činností, které by byly financovány z nových dotací z rozpočtu na rok 2007.

3.6.2

Druhé hodnocení by zajistilo, že přípravy následujících fází a dalších cyklů jsou založeny na konkrétních a včasných hodnoceních při rozšíření jejich aplikace i na ostatní zranitelné cíloví skupiny (např. starší občané), a to na základě hlubší analýzy dosaženého pokroku a vyskytnutých překážek.

4.1

První skupina činností má za cíl zlepšit informační řetězec rozvíjením integrovaného prostředí a informováním o zdraví, aby bylo možné lépe pochopit vazby mezi zdroji znečištění a dopadem na zdraví. EHSV lituje, že potřeba informací je stále tak důležitá, navzdory přijetí Akčního programu Společenství na období 1999-2003 o nemocech souvisejících se znečištěním (5) a Akčního programu Společenství o sledování zdraví (6) v rámci činností v oblasti veřejného zdraví. Rovněž lituje, že toto sdělení není doprovázeno zprávami o dosaženém pokroku v programech a zprávami o konkrétních nedostatcích, které je třeba odstranit během první fáze uskutečňování plánu.

4.1.1

Činnost 1 (rozvoj environmentálních ukazatelů zdravotního stavu) a činnost 2 (rozvoj integrovaného sledování životního prostředí, včetně potravin, aby bylo možné určit příslušný dopad na člověka) jsou ve svém přístupu převážně poznávací. V důsledku není rozvoj činností ve druhé fázi dobře formulován. I při nedostatku znalostí by měly být cíle jako srovnatelnost a dostupnost údajů týkajících se zdraví jednoznačně zmíněny, a to s ohledem na usnadnění interoperability a integrace již existujících databází. Tam, kde je to vhodné, lze dále doporučit vyčlenění zdrojů, včetně finančních prostředků, na požadované metodické studie a vytvářet informační síť s dlouhodobým cílem vytvořit v budoucnu evropskou databázi.

4.1.1.1

Za účelem integrace sledování životního prostředí a zdravotního stavu lidí EHSV doporučuje dobře načasovat výběr činností klinického/epidemiologického výzkumu a tím zlepšit a zdokonalit naše znalosti o příčinných vazbách mezi konkrétními faktory životního prostředí a nemocemi.

4.1.2

Biomonitorovací činnost (použití bioindikátorů, které udávají informace o dopadu na životní prostředí, nemocech a/nebo genetických poruchách) se zdá být spíše jako zpráva, i když pravdivá, o objevujících se problémech než jako průběh činnosti. EHSV doporučuje, aby byly provedeny okamžité kroky vedoucí k definování mandátu a cílů multidisciplinární pracovní skupiny koordinace za účelem zajištění, že se jedná o efektivní a skutečně věrohodný operační nástroj jak na národním stupni, tak na stupni Společenství.

4.1.2.1

EHSV doporučuje, aby se rozvíjely prioritní oblasti činnosti a optimální koordinační procedury mezi specializovanými operačními centry na základě aktivit prováděných již existujícími technickými pracovními skupinami, aby bylo možné obdržet výsledky biomonitorování. Dále doporučuje, aby se rozvíjely kohortní studie (zejména studie matka-dítě) a tím se efektivně zhodnotily bioindikátory dopadu na životní prostředí a zdraví.

4.1.3

Podobně činnost 4 (zvyšování koordinace a společných činností týkajících se životního prostředí a zdraví) navrhuje zřízení konzultační skupiny a všeobecnou podporu výměny mezi příslušnými úřady. EHSV se domnívá, že tyto návrhy jsou zcela adekvátní, jelikož je toho názoru, že konzultační skupina by nebyla dostačující pro zajištění pravidelné výměny údajů a nejlepších praktik. Vzhledem k tomu, že odpovědnost za zdraví a životní prostředí je rozdělena mezi několik ministerstev, nabádá Výbor členské státy, aby co nejdříve jmenovaly orgán nebo úřad s odpovědností a potřebnými pravomocemi a nástroji na koordinaci úsilí za účelem dosažení požadovaných cílů. Obdobně Výbor nabádá Komisi, aby zřídila vhodnější koordinační orgány a navrhla výraznější nástroje na usnadnění procesu.

4.2

Druhá skupina činností má za cíl „integrovat a posilovat evropský environmentální a zdravotní výzkum“. Konkrétní činnosti popsané v příloze tohoto sdělení mají rovněž tendenci spíše sjednotit základní informace než-li spustit konkrétní výzkumné projekty. Činnost 5 se skládá z analýzy toho, čeho již bylo dosaženo v rámci společných výzkumných center nebo již existujících výzkumných projektů spolu s plány týkajícími se konferencí k tomuto tématu. Činnost 6 je analýzou příčin a mechanismů specifických nemocí a popisuje zřízení sítě celoevropské výzkumu, místo aby se pokusila „zaměřit na nemoci, poruchy a nepříznivé vlivy“, jelikož nenaznačuje, jakým směrem by se měl výzkum ubírat. Konečně činnost 7 se zaměřuje na zřízení metodického systému na rozvoj metodiky hodnocení rizik a zároveň bere v potaz složité interakce a vnější vlivy. Tato činnost rovněž usiluje o zřízení metodického systému pro harmonizaci a ověření těchto metod.

4.2.1

EHSV doporučuje, aby se co nejdříve odstranil současný značný nedostatek epidemiologických údajů, zejména v oblastech souvisejících s poruchami neurotického chování v Evropě, kde existuje nedostatek vědeckých údajů týkající se dětí, ale je zde jasný důkaz o zřízení etiologické vazby, i když tuto skutečnost nelze připsat pouze faktorům životního prostředí.

4.2.2

EHSV doporučuje, že by měl mít v Sedmém rámcovém programu pro výzkum prioritu interdisciplinární výzkum týkající se zdraví a životního prostředí. Dále by měly být provedeny okamžité kroky pro zajištění, že konkrétní programy, které jsou již financovány, mají potřebné prostředky pro prohloubení našich znalostí a pro definování efektivních intervenčních nástrojů a metod v oblasti zdraví a životního prostředí.

4.2.3

Činnost 8 (zabezpečení toho, že budou potenciální zdravotní a environmentální hrozby identifikovány a odstraněny) představuje konkrétnější cíle. Jejím cílem je nalezení způsobů jak zlepšit počáteční hodnocení sektoru zdraví a připravit se na mimořádné změny klimatu a ostatní globální environmentální hrozby. EHSV podporuje tyto cíle, třebaže se přesně nevztahují k celkovému cíli iniciativy SCALE, tj. ochrana dětského zdraví. EHSV věří, že tyto činnosti umožní ve středně dlouhém období spustit vhodný program s konkrétně vyčleněnými prostředky. Neměly by být zahrnuty, jak je navrhováno, do nevhodného rámce, kterému chybí konkrétně vyčleněné prostředky.

4.3

Další dvě činnosti (činnost 9 a 10) se zaměřují na zvyšování povědomí, diskusi o případných rizikách, školení a vzdělávání. Vyzdvihují některé zajímavé body, ale nezabezpečují pevnou základnu pro skutečnou komunikační a vzdělávací strategii, která by podporovala vhodné změny v chování a zaměřila se na ty činnosti členských států, které jsou zodpovědné za tuto oblast. EHSV již zdůraznil, že „zvyšování povědomí a vytváření silné podpory a závazku bude velmi důležité a sociální partneři a organizace občanské společnosti zde budou hrát klíčovou roli.“. (7)

4.3.1

Poslední navrhované činnosti (činnost 11, 12 a 13) mají za cíl přezkoumat a upravit politiku snižování rizik, které přímo souvisí s nemocemi, na které se plán původně zaměřil (respirační nemocemi, poruchy neurologického vývoje, rakovina a narušení endokrinního systému). Doporučují iniciativy jako jsou pilotní schémata, rozvoj sítí, podpora koordinace nebo jednoduše sledování vývoje v oblasti elektromagnetických polí. Obecně se tyto činnosti jeví spíše jako seznam dobrých úmyslů než jako pokus vypracovat seznam konkrétních a celkových podmínek pro situace s velkým rizikem. EHSV se domnívá, že tyto návrhy neodpovídají závažnosti škodlivých dopadů na zdraví, jak již bylo uvedeno v předchozím sdělení k této strategii. Pravděpodobně ani nepřispějí k opravdové politice snižování rizik za přiměřené časové období.

4.3.2

EHSV obzvláště doporučuje, aby se výzkum především zaměřil na faktory ovlivňující kvalitu ovzduší v kancelářích a domovech (jak je uvedeno v činnosti 12). Vědecké údaje by měly zahrnovat jednoznačně definované lhůty v poměrně blízké budoucnosti, aby se tak usnadnilo znovuhodnocení doporučení z roku 1999 týkající se elektromagnetických polí.. EHSV má obavy, že z důvodu nedostatku konkrétních cílů a výstupů během určitého časového období nebude plán úspěšný, pokud jde o stanovení účinných mechanismů koordinace již existujících činností na úrovni Společenství či koordinace s členskými státy.