1.

toto usnesení vychází z usnesení o strategii Evropské unie pro mládež na období let 2019–2027 (1), z usnesení, kterým se stanoví pokyny pro řízení dialogu EU s mládeží (2), ze závěrů o podpoře demokratické informovanosti a demokratické angažovanosti mladých lidí v Evropě (3), ze závěrů o posilování víceúrovňové správy v rámci podpory účasti mladých lidí v rozhodovacích procesech (4) a z výsledků předchozích cyklů dialogu EU s mládeží.

2.

Usnesení o strategii Evropské unie pro mládež na období let 2019–2027 stanoví obecné cíle, základní zásady a základ pro další spolupráci v oblasti mládeže na úrovni EU. Vyzývá se v něm k většímu zapojení mladých lidí do dialogu s činiteli s rozhodovací pravomocí a k angažovanosti mladých lidí z různých prostředí a sociálních skupin.

3.

Dialog EU s mládeží je mechanismus umožňující zapojení mladých lidí v EU. Slouží jako stálé fórum pro společné uvažování o prioritách evropské spolupráce v oblasti mládeže na úrovni EU, jejím uplatňování a hodnocení (5) mezi činiteli s rozhodovací pravomocí, mladými lidmi a organizacemi, které je zastupují, jež umožňuje stálé partnerství při řízení těchto procesů na místní, regionální, celostátní a evropské úrovni.

4.

Členské státy byly vyzvány, aby umožnily účast mladých lidí ve všech fázích provádění dialogu EU s mládeží mimo jiné tím, že ve vhodných případech ve vnitrostátní pracovní skupině a v evropské řídicí skupině svěří významnou úlohu národní radě mládeže (6).

5.

Výsledky osmého cyklu dialogu EU s mládeží vycházejí ze tří konferencí EU zaměřených na otázky mládeže, ze zpětné vazby z vnitrostátních a evropských kvalitativních konzultací a akcí během fáze dialogu, z kvantitativních výsledků hlavního šetření v rámci dialogu EU s mládeží a z výsledků fáze dopadu na vnitrostátní a evropské úrovni a přispívají k začleňování víceúrovňového a meziodvětvového provádění cíle v oblasti mládeže č. 9 „Prostor a účast pro všechny“. Na evropské úrovni tento proces koordinovala evropská řídicí skupina.

6.

Cílem tohoto dokumentu je zajistit, aby výsledky osmého cyklu dialogu EU s mládeží byly uznány a uplatňovány relevantními zúčastněnými subjekty působícími v odvětví vnitrostátních a evropských politik v oblasti mládeže, jakož i zajistit kvalitu a kontinuitu provádění procesu dialogu EU s mládeží a jeho výsledků.

7.

osmý cyklus dialogu EU s mládeží, probíhající během německého, portugalského a slovinského předsednictví v období od 1. července 2020 do 31. prosince 2021 pod společným názvem „Evropa pro mládež – mládež pro Evropu: prostor pro demokracii a účast“ („Europe for YOUth - YOUth for Europe: Space for Democracy and Participation“), vychází z evropských cílů v oblasti mládeže vytyčených ve strategii Evropské unie pro mládež na období let 2019–2027, konkrétně z cíle v oblasti mládeže č. 9 „Prostor a účast pro všechny“.

8.

V usnesení o strategii Evropské unie pro mládež na období let 2019–2027 se vyzývá k většímu zapojení mladých lidí do procesu dialogu EU s mládeží, a rovněž se požaduje zajištění dostatečné kapacity, zejména finančních a lidských zdrojů, s cílem oslovit a informovat všechny mladé lidi a komunikovat s nimi na místní, regionální, celostátní a evropské úrovni.

9.

Pro vedení procesů dialogu EU s mládeží na vnitrostátní úrovni je důležitý příspěvek vnitrostátních pracovních skupin, a to i na regionální a místní úrovni, zejména ve snaze oslovit různé skupiny mladých lidí a získat pro tento proces různé vnitrostátní, regionální a místní zúčastněné subjekty.

10.

Přínos mezinárodních nevládních mládežnických organizací spočívá v tom, že do politického dialogu vnášejí širší škálu pohledů z celé Evropy a zajišťují kvalitní příspěvek k nadnárodnímu rozměru procesu dialogu EU s mládeží.

11.

Osmý cyklus dialogu EU s mládeží se vyznačoval mimo jiné důrazem na kvalitu účasti a využitím převážně digitálních nástrojů v kontextu zdravotní krize. Probíhal během pandemie COVID-19, kdy většina zemí EU uplatňovala opatření k omezení fyzického kontaktu, v jejichž důsledku se snížila možnost pořádat zasedání za fyzické přítomnosti účastníků. Vzhledem k pandemii byly všechny tři konference EU zaměřené na otázky mládeže uspořádány v úzké spolupráci s příslušnými národními radami mládeže ve virtuálním formátu.

12.

Německé předsednictví se pod heslem „Mládež a demokracie“ zaměřilo na téma demokratické informovanosti a demokratické angažovanosti mladých lidí v Evropě. Jako základ pro konzultace a akce na vnitrostátní a evropské úrovni byl vnitrostátním pracovním skupinám v členských státech a mezinárodním nevládním mládežnickým organizacím předložen soubor kvalitativních otázek zaměřených na sedm dílčích konkrétních cílů rozvíjejících obecný cíl v oblasti mládeže č. 9 „Prostor a účast pro všechny“.

13.

Portugalské předsednictví se zaměřilo na posílení víceúrovňové správy prostřednictvím podpory zapojení mladých lidí do rozhodovacích procesů a kladlo zvláštní důraz na zapojení mladých lidí prostřednictvím digitálních inovací. Pozornost byla rovněž věnována přístupům k politikám v oblasti mládeže založeným na právech mladých lidí, což bylo předmětem politické rozpravy, která proběhla na zasedání Rady ministrů odpovědných za oblast mládeže dne 17. května 2021. Vzhledem k tomu, že portugalské předsednictví se časově shodovalo s přechodem od fáze dialogu k fázi provádění, byl vypracován soubor nástrojů obsahující konkrétní opatření pro provádění cíle v oblasti mládeže č. 9, s přihlédnutím ke zprávám o kvalitativních konzultacích a akcích a k diskusím, které uspořádali portugalští delegáti konference EU zaměřené na otázky mládeže. Kromě toho se konal 48hodinový programovací maraton s názvem „Solve the Gap“ (Stavíme mosty), jehož výsledkem bylo vytvoření online nástroje na podporu zapojení mladých lidí do demokratických procesů. Nástroj se stane součástí Evropského portálu pro mládež.

14.

Slovinské předsednictví zkoumalo význam občanského prostoru pro účast mládeže a možnosti jeho ochrany. Zabývalo se rovněž kvantitativními výsledky hlavního šetření v rámci dialogu EU s mládeží a výsledky získanými na základě souboru orientačních otázek předloženého během portugalského předsednictví, na jejichž základě hledalo osvědčené postupy pro provádění obecného cíle v oblasti mládeže č. 9 a jeho dílčích konkrétních cílů a možnosti jejich přeměny v praktická opatření v oblasti mládeže. Určilo rovněž překážky bránící jejich provádění a stanovilo další postup.

15.

každý cyklus dialogu EU s mládeží navazuje na předchozí cykly, konference EU zaměřené na otázky mládeže a na činnost předsednictví Rady EU v oblasti mládeže. Vyzdvihuje úlohu a význam jednotného postupu trojice předsednictví pro dosažení cílů jednotlivých cyklů dialogu EU s mládeží a v rámci příspěvku k plnění dílčích konkrétních cílů, které jsou součástí obecných cílů v oblasti mládeže, prostřednictvím propojení po sobě jdoucích cyklů.

16.

Vnitrostátní pracovní skupiny používaly různé metody, jako jsou participativní vizuální metody a metody participativního výzkumu, diskuse u kulatého stolu a online akce zaměřené na dialog s mládeží. Mezinárodní nevládní organizace mládeže zprostředkovaly diskuse u kulatého stolu na evropské úrovni, jichž se zúčastnili i tvůrci politik a mladí lidé.

17.

Evropská řídicí skupina navrhla hlavní šetření v rámci dialogu EU s mládeží jako způsob prozkoumání dalších segmentů účasti mládeže s cílem zahrnout co nejširší spektrum názorů a jako způsob, jak podnítit vnitrostátní pracovní skupiny a mezinárodní nevládní organizace mládeže, aby se více zaměřily na kvalitativní a smysluplnější formáty zapojení do procesu dialogu, a tím zvýšily přínos konzultací na úrovni EU.

18.

Mezi hlavní zásady určující provádění osmého cyklu dialogu EU s mládeží patřila smysluplná spolupráce a součinnost všech tří zúčastněných předsednictví EU a jejich příslušných národních rad mládeže, Evropského fóra mládeže a Evropské komise.

19.

Klíčovým aspektem úspěchu osmého cyklu dialogu EU s mládeží byla skutečnost, že mladým lidem a mládežnickým organizacím byla svěřena ústřední role při koncipování, plánování, provádění, monitorování a hodnocení cyklu a v souvislosti s navazujícími opatřeními, jakož i v rámci všech činností tohoto cyklu, například zajištěním toho, aby národní rady mládeže předsednické země měly právo spolupředsedat evropské řídicí skupině.

20.

Pro zajištění silného evropského rozměru dialogu EU s mládeží je dále důležité uznat zapojení mezinárodních nevládních mládežnických organizací do tohoto procesu a jejich přínos; měly by být zajištěny udržitelné, strukturální a odpovídající finanční prostředky, jakož i politická podpora na evropské a vnitrostátní úrovni, aby vnitrostátní pracovní skupiny i mezinárodní nevládní mládežnické organizace mohly vykonávat svou činnost v rámci formálního procesu dialogu EU s mládeží.

21.

Konference EU zaměřené na otázky mládeže jsou důležitou součástí procesu dialogu s mládeží, představují bezpečný prostor, v němž účastníci disponují znalostmi a příležitostmi, které jsou nezbytné, aby mohli přednést svůj příspěvek, a v rámci smysluplného dialogu by se zde měli setkávat i činitelé s rozhodovací pravomocí s cílem vyměňovat si názory s mladými lidmi za rovných podmínek, společně s nimi dosahovat výsledků na konferencích mládeže a pokud možno začleňovat tyto výsledky do politického rozhodování, a tak zajistit proces smysluplného zapojení mládeže.

22.

Pořádání všech akcí souvisejících s dialogem EU s mládeží co nejudržitelnějším způsobem a zohlednění environmentálního, sociálního a hospodářského rozměru udržitelnosti je důležitým aspektem, aby byl tento proces pro mladé lidi a pro činitele s rozhodovací pravomocí smysluplnější.

23.

Zaměření na provádění obecného cíle v oblasti mládeže č. 9 spolu se snahou promítnout jeho dílčí konkrétní cíle do praktických opatření v oblasti mládeže vneslo do procesu dialogu EU s mládeží důležitý nový rozměr tím, že upozornilo na změny, které jsou pro zlepšení života mladých lidí v Evropě nezbytné, a v budoucích cyklech dialogu EU s mládeží by mohlo být přijato jako osvědčený a podnětný postup.

24.

mladí lidé představují současnost i budoucnost udržitelné, sociální, klimaticky neutrální, prosperující a demokratické Evropy, připravené na digitální věk. Jejich účast má zásadní význam při utváření přítomnosti a budoucnosti Evropy, neboť zajišťuje, aby všichni její občané dosáhli osobního naplnění a dobrých životních podmínek, a umožňuje jim, aby se angažovali prostřednictvím aktivního a odpovědného občanství.

25.

Pandemie COVID-19 a výjimečná opatření přijatá v rámci jejího zvládání měla vážný dopad na účast mladých lidí a na občanský prostor pro mladé lidi, který se stále zmenšuje, a mohl by být proaktivně chráněn. Pandemie rovněž ukázala, že je důležité dále zkoumat a rozvíjet nové formy účasti a občanské angažovanosti, zejména v kontextu digitální účasti mladých lidí, a že je současně třeba uznat a řešit stávající digitální propasti a omezení digitální účasti (7).

26.

aktivní účast mladých lidí na vnitrostátních a evropských kvalitativních konzultacích, jejichž organizace se zhostily vnitrostátní pracovní skupiny a mezinárodní nevládní mládežnické organizace, jejich angažované zapojení do hlavního šetření v rámci dialogu EU s mládeží, které uspořádala evropská řídicí skupina, jakož i jejich činorodý příspěvek k fázi provádění. Konzultace i fáze provádění probíhaly s využitím různorodých a inovativních průzkumů menšího rozsahu, tematicky zaměřených skupinových rozhovorů, rozsáhlých akcí zaměřených na dialog s mladými lidmi, seminářů, participativních výzkumných činností, participativních vizuálních metod, diskusí u kulatého stolu a digitálních akcí zaměřených na dialog s mladými lidmi.

27.

Činnosti a opatření, jež navrhly a prováděly vnitrostátní pracovní skupiny a mezinárodní nevládní mládežnické organizace, probíhaly v obtížných podmínkách pandemie jako součást procesu přeměny obecného cíle v oblasti mládeže č. 9 v praktická opatření v oblasti mládeže.

28.

Úspěšná spolupráce a rovnoprávné partnerství v rámci evropské řídicí skupiny v průběhu celého cyklu navázaly na doporučení předchozích cyklů dialogu EU s mládeží pro víceúrovňové a meziodvětvové provádění strategie EU v oblasti mládeže.

29.

při koncipování a provádění budoucích politik v oblasti mládeže v součinnosti se všemi politikami, které se týkají mladých lidí, vzaly v úvahu výsledky osmého cyklu dialogu EU s mládeží, včetně doporučení mladých lidí uvedených v příloze I, a zkoumaly další možnosti provádění evropských obecných cílů v oblasti mládeže a dílčích konkrétních cílů stanovených v jejich rámci;

30.

posílily a zlepšily proces dialogu EU s mládeží tím, že vezmou v úvahu a ve vhodných případech budou uplatňovat osvědčené postupy z osmého cyklu dialogu EU s mládeží a zásady, jimiž se řídilo jeho úspěšné provádění, zejména tím, že ústřední roli v tomto procesu svěří mladým lidem a mládežnickým organizacím a zajistí, aby dialog EU s mládeží byl procesem vedeným mladými lidmi, v jehož rámci vedou mladí lidé a činitelé s rozhodovací pravomocí konstruktivní dialog zaměřený na hledání řešení se skutečným dopadem. Národní rady mládeže by proto ve vhodných případech měly být i nadále hlavními zúčastněnými subjekty ve vnitrostátních pracovních skupinách a k plnění této úlohy by jim měla být poskytována nezbytná politická a finanční podpora;

31.

uznaly úlohu vnitrostátních pracovních skupin, jejich nepostradatelnou angažovanost v tomto procesu i jejich význam, pokud jde o komunikaci a rozmanitost pohledů, a daly jim náležitou prioritu;

32.

stavěly dialog EU s mládeží do popředí a napomáhaly jeho zviditelňování při akcích na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU a podporovaly zapojení mládeže do rozhodovacích procesů na všech úrovních, jakož i podporovaly a posilovaly spolupráci mezi různými zúčastněnými subjekty, zejména evropskou řídicí skupinou, vnitrostátními pracovními skupinami, Evropským fórem mládeže, národními radami mládeže, mezinárodními nevládními mládežnickými organizacemi a dalšími relevantními zúčastněnými subjekty;

33.

poskytovaly potřebnou podporu, včetně odpovídajících finančních zdrojů, jakož i nástroje pro účast vstřícné k mladým lidem, jež jsou nezbytné, aby bylo možné oslovit a informovat větší počet mladých lidí z nejrůznějších prostředí a sociálních skupin na všech úrovních a komunikovat s nimi, s cílem dosáhnout ambiciózních cílů stanovených pro proces dialogu EU s mládeží ve strategii Evropské unie pro mládež na období let 2019–2027;

34.

zajistily udržitelnější a strategičtější přístup ke komunikaci a poskytování informací v rámci dialogu EU s mládeží prostřednictvím provádění zastřešující vnitřní a vnější komunikační strategie na evropské úrovni, a ve vhodných případech poskytly vnitrostátním pracovním skupinám dodatečnou podporu k posílení jejich vlastní komunikace v rámci dialogu EU s mládeží, již utvářejí společně mládežnické organizace v souladu s evropskou komunikační strategií, vytvořenou v rámci společného vedení mládežnických organizací, zahrnující mimo jiné společné logo dialogu EU s mládeží, označení pro všechna opatření v rámci tohoto dialogu na evropské, vnitrostátní, regionální a místní úrovni;

35.

Evropská komise a členské státy by měly zajistit posílení dlouhodobé institucionální paměti a návaznost činností v rámci jednotlivých cyklů dialogu EU s mládeží. Je třeba zajistit pravidelné výměny a koordinaci mezi trojicí předsednictví, posledním předsednictvím z předchozí trojice, prvním předsednictvím z následující trojice, Komisí a Evropským fórem mládeže, jejichž vedení se ujmou mladí lidé a jimž bude poskytována odpovídající podpora. Dokumentace evropské řídící skupiny by měla být zpřístupněna veřejnosti na Evropském portálu pro mládež;

36.

průběžně poskytovaly zpětnou vazbu mladým lidem a mládežnickým organizacím zapojeným do všech fází procesu dialogu EU s mládeží s cílem zajistit smysluplný dialog a účast mládeže na všech úrovních.