(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 576/2013 (2), které stanoví pravidla pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu, bylo zrušeno ustanovením čl. 270 odst. 2 nařízení (EU) 2016/429 s účinkem ode dne 21. dubna 2021. Článek 277 nařízení (EU) 2016/429 však stanoví, že bez ohledu na uvedené zrušení se nařízení (EU) č. 576/2013 nadále použije až do 21. dubna 2026 na neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu namísto části VI nařízení (EU) 2016/429.

(2)

Nařízení (EU) 2016/429 stanoví pravidla pro prevenci a tlumení nákaz, které se mohou přenášet na zvířata nebo na člověka, včetně veterinárních požadavků vztahujících se na neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu do členského státu z jiného členského státu nebo ze třetí země či území. Nařízení (EU) 2016/429 rovněž zmocňuje Komisi k přijetí pravidel, kterými se doplní některé jiné než podstatné prvky uvedeného nařízení prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci. Jelikož přechodné období vztahující se na zrušení nařízení (EU) č. 576/2013 má skončit dne 21. dubna 2026, je vhodné tato doplňující pravidla přijmout, aby bylo zajištěno hladké fungování právního rámce stanoveného nařízením (EU) 2016/429.

(3)

Cílem nařízení (EU) 2016/429 je poskytnout jednodušší a flexibilnější regulační rámec ve srovnání s rámcem, který byl použitelný před jeho přijetím, a současně zajistit přístup k veterinárním požadavkům, jenž bude více založený na posouzení rizik, a lepší připravenost na nákazy zvířat a jejich prevenci a tlumení. Jeho cílem je rovněž shrnout pravidla týkající se nákaz zvířat do jediného aktu. V zájmu jednoduchosti a transparentnosti pravidel Unie, jakož i za účelem snazšího uplatňování uvedených pravidel a zabránění duplicitám by pravidla pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu do členského státu z jiného členského státu nebo ze třetí země či území měla být stanovena v jediném aktu namísto řady samostatných aktů, které na sebe vzájemně odkazují. Navíc vzhledem k tomu, že existuje podstatná souvislost mezi zmocněními stanovenými v čl. 3 odst. 5 a v části VI nařízení (EU) 2016/429, pokud jde o veterinární požadavky na neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu, je vhodné, aby zmíněná doplňující pravidla byla stanovena v jediném aktu.

(4)

Zájmový chov zvířat lidmi v domácnostech v interiéru i exteriéru obecně představuje nižší riziko pro zdraví v porovnání s jinými způsoby chovu nebo přemísťování zvířat v širším měřítku, jako jsou například způsoby běžné v zemědělství, akvakultuře, plemenitbě, útulcích pro zvířata a obecněji při přepravě zvířat. To vysvětluje, proč je vhodné stanovit odpovídající soubor veterinárních požadavků na neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu, které by se měly zaměřit na opatření, jež adekvátně řeší specifickou povahu a rizika, jež zvířata v zájmovém chovu a jejich neobchodní přesuny představují, jelikož uplatňování obecného rámce na tato zvířata by představovalo neodůvodněnou administrativní zátěž a náklady.

(5)

Pravidly a opatřeními ke zmírnění rizika stanovenými v tomto nařízení se doplňují veterinární požadavky stanovené v části VI nařízení (EU) 2016/429, pokud jde o neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu, aby byla zajištěna dostatečná úroveň bezpečnosti ke zmírnění rizik pro zdraví lidí a zvířat spojených s neobchodními přesuny, a zejména rizik šíření nákaz uvedených na seznamu, které jsou vymezeny ve zmíněném nařízení (EU) 2016/429 a byly zařazeny do kategorií v souladu s jeho čl. 9 odst. 1 písm. d) prováděcím nařízením Komise (EU) 2018/1882 (3), a aby se odstranily veškeré neodůvodněné překážky bránící těmto neobchodním přesunům.

(6)

Stávající veterinární pravidla stanovená v předchozích aktech Komise týkajících se neobchodních přesunů zvířat v zájmovém chovu se ukázala jako správná, přiměřená a účinná. Cíl a hlavní ustanovení uvedených stávajících pravidel by proto měly být v tomto nařízení zachovány, ale měly by být aktualizovány tak, aby zohledňovaly pravidla pro zlepšování právní úpravy, nový rámec pro zdraví zvířat stanovený v nařízení (EU) 2016/429 a mezinárodní normy a zkušenosti s uplatňováním předchozích aktů Unie v dané oblasti.

(7)

Nařízení (EU) 2016/429 již stanoví řadu definic. Toto nařízení by mělo navíc zohlednit i definice stanovené v jiných aktech Unie v souvisejících oblastech úředních kontrol, a zejména definice stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 (4). Pro účely stanovení veterinárních požadavků na neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu je však vhodné upřesnit druhy zvířat, na něž se pravidla stanovená v tomto nařízení vztahují, a zahrnout konkrétní definice. Tyto definice by měly zahrnovat definice konkrétních „míst vstupu cestujících“ používaných pro neobchodní přesuny ze třetích zemí nebo území a „schválených veterinárních lékařů“, na něž příslušný orgán přenesl určité úkoly v této oblasti, pokud jde o opatření k prevenci a ke zmírnění rizika a vystavování pasů pro psy, kočky a fretky v zájmovém chovu v členských státech a pokud jde o opatření k prevenci a ke zmírnění rizika a vystavování veterinárních osvědčení pro psy, kočky, fretky a ptáky v zájmovém chovu ve třetích zemích.

(8)

Podle definice v čl. 4 bodě 11 nařízení (EU) 2016/429 se „zvířetem v zájmovém chovu“ rozumí chované zvíře druhů uvedených v příloze I zmíněného nařízení, které je chováno pro soukromé nekomerční účely a zahrnuje psy, kočky a fretky. Tato zvířata jsou obvykle chována soukromě pro rekreační účely nebo jako společníci. V případě některých psů však mohou být tato zvířata, i když jsou stále považována za zvíře v zájmovém chovu, rovněž chována pro zvláštní účely jiné než čistě rekreační účely nebo jako společníci.

(9)

Tyto zvláštní účely zahrnují účast na soutěžních, sportovních, výcvikových, výstavních nebo pracovních akcích, kde jsou tato zvířata využívána kvůli svým určitým schopnostem získaným prostřednictvím výcviku, jak je stanoveno v čl. 246 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) 2016/429. Podobně lze pro tyto zvláštní účely využít i jiných schopností nabytých některými psy, zejména k vojenským, donucovacím nebo pátracím a záchranným činnostem.

(10)

Přesuny psů se za všech těchto okolností provádějí pod dohledem majitele zvířete v zájmovém chovu nebo odpovědné osoby, která může být členem vojenského, donucovacího nebo pátracího a záchranného orgánu. Je proto vhodné vyjasnit, že pravidla stanovená v tomto nařízení se vztahují i na přesuny těchto posledně uvedených kategorií zvířat, a stanovit určitou flexibilitu v souladu se zmocněním Komise podle čl. 249 odst. 3 nařízení (EU) 2016/429 přijímat akty v přenesené pravomoci, které se týkají podmínek pro udělování odchylek od požadavků stanovených v čl. 249 odst. 2 uvedeného nařízení, pokud tato zvířata vstupují do Unie nebo se do Unie vracejí po přesunu mimo Unii.

(11)

Aby bylo možné jasně rozlišovat mezi pravidly, která se vztahují na neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu, a pravidly, která se vztahují na standardní přesuny psů, koček, fretek a ptáků chovaných v zajetí mezi členskými státy nebo ze třetích zemí či území, stanoví nařízení (EU) 2016/429 definici „zvířete v zájmovém chovu“ a „neobchodního přesunu“. Aby zvířata v zájmovém chovu do těchto definic spadala, musí doprovázet svého majitele a být součástí přesunu majitele zvířete v zájmovém chovu, a sice v situaci, kdy za něj buď odpovídá přímo majitel zvířete v zájmovém chovu, nebo oprávněná osoba v řádně odůvodněných a doložených případech, kdy je zvíře v zájmovém chovu od svého majitele fyzicky odděleno.

(12)

V této souvislosti čl. 245 odst. 2 nařízení (EU) 2016/429 stanoví, že pokud neobchodní přesun zvířete v zájmovém chovu provádí oprávněná osoba, může proběhnout pouze v rámci pěti dnů od přesunu jeho majitele. Ustanovení čl. 245 odst. 3 uvedeného nařízení zmocňuje Komisi ke stanovení doplňkových požadavků týkajících se dokumentů souvisejících s neobchodním přesunem zvířete v zájmovém chovu oprávněnou osobou. Je proto vhodné stanovit, že pokud neobchodní přesun zvířete v zájmovém chovu provádí oprávněná osoba, mělo by být k identifikačním dokladům doprovázejícím zvíře v zájmovém chovu připojeno písemné povolení podepsané majitelem zvířete v zájmovém chovu, a to buď pro neobchodní přesuny do členského státu z jiného členského státu, nebo do členského státu ze třetí země nebo území.

(13)

Kromě toho nařízení (EU) 2016/429 stanoví maximální počet zvířat v zájmovém chovu druhů uvedených v části A přílohy I uvedeného nařízení, konkrétně psů, koček a fretek, která mohou doprovázet svého majitele nebo oprávněnou osobu. V čl. 246 odst. 1 uvedeného nařízení se stanoví, že počet takových zvířat v zájmovém chovu, která mohou být přemístěna během jednoho neobchodního přesunu, nesmí být vyšší než pět. Stanoví se v něm rovněž podmínky pro odchylky, na jejichž základě může být tento maximální počet překročen.

(14)

V této souvislosti nelze přesuny více než pěti psů, koček nebo fretek v zájmovém chovu, které nesplňují podmínky pro odchylku stanovenou v čl. 246 odst. 2 nařízení (EU) 2016/429, považovat za neobchodní přesuny podle uvedeného nařízení a měly by spadat do oblasti působnosti části IV nebo V uvedeného nařízení.

(15)

Pokud jde o přesuny zvířat v zájmovém chovu druhů uvedených v části B přílohy I nařízení (EU) 2016/429, včetně ptáků, ustanovení čl. 246 odst. 3 uvedeného nařízení zmocňuje Komisi k přijetí doplňkových pravidel pro určování maximálního počtu zvířat v zájmovém chovu uvedených druhů, která mohou být přemístěna během jednoho neobchodního přesunu. Vzhledem k tomu, že přemísťování velkého počtu ptáků může zvýšit riziko zavlečení a šíření viru influenzy ptáků, je nezbytné zavést takový maximální počet i pro ptáky v zájmovém chovu, pokud doprovázejí svého majitele nebo oprávněnou osobu na cestě do Unie ze třetí země nebo území.

(16)

Stanovení tohoto maximálního počtu má rovněž zajistit, aby byly na ptáky v zájmovém chovu správně uplatňovány části IV a V nařízení (EU) 2016/429 a aby přesuny do Unie, u nichž počet ptáků přesahuje uvedený maximální počet, byly prováděny v souladu s požadavky na vstup ptáků chovaných v zajetí do Unie stanovenými v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/692 (5) a podléhaly úředním kontrolám na stanovištích hraniční kontroly, jak je stanoveno v nařízení (EU) 2017/625.

(17)

V tomto kontextu však nařízení (EU) 2016/429 jasně stanoví souvislost mezi maximálním počtem zvířat v zájmovém chovu, která mohou být předmětem neobchodního přesunu, a skutečností, že tento přesun by měl proběhnout jako jeden neobchodní přesun. Nařízení (EU) 2016/429 však neobsahuje definici „jednoho neobchodního přesunu“. To může vést k rozdílnému výkladu ze strany členských států a může to být zdrojem zneužití v případě několika majitelů zvířat v zájmovém chovu, kteří cestují společně ve stejném soukromém dopravním prostředku. V zájmu jistoty, aby se zajistilo správné uplatňování částí IV a V nařízení (EU) 2016/429 na zvířata v zájmovém chovu, je rovněž nezbytné dále upřesnit podmínky, které by se měly vztahovat na pojem „jeden neobchodní přesun“.

(18)

Ustanovení čl. 252 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2016/429 zmocňuje Komisi ke stanovení podrobných druhově specifických požadavků, pokud jde o identifikační značky zvířat v zájmovém chovu druhů uvedených v příloze I zmíněného nařízení a o aplikaci a používání těchto identifikačních značek.

(19)

Před přijetím nařízení (EU) 2016/429 byla pravidla Unie pro identifikaci zvířat v zájmovém chovu stanovena v nařízení (EU) č. 576/2013 pro psy, kočky nebo fretky v zájmovém chovu a v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1933 (6) pro ptáky v zájmovém chovu. Pravidla stanovená v uvedených nařízeních se při zajišťování řádné identifikace zvířat v zájmovém chovu ukázala jako účinná. Hlavní podstata uvedených pravidel by proto měla zůstat v tomto nařízení zachována, pravidla by však měla být aktualizována, aby zohledňovala praktické zkušenosti získané při jejich uplatňování členskými státy.

(20)

Psi, kočky nebo fretky v zájmovém chovu se považují za náležitě identifikované, pokud jsou opatřeni buď zřetelně čitelným tetováním, jestliže bylo provedeno před 3. červencem 2011, nebo pokud jim byl aplikován elektronický identifikační systém (odpovídač). Provádění aplikace odpovídačů vyžaduje určité schopnosti. Je proto nezbytné v tomto nařízení vyjasnit, které osoby mají specifické znalosti k plnění tohoto úkolu.

(21)

V této souvislosti by toto nařízení mělo rovněž stanovit pravidla týkající se způsobů identifikace ptáků v zájmovém chovu, kteří mají být přemístěni do členského státu ze třetí země nebo území, aby byla zajištěna spojitost mezi daným ptákem v zájmovém chovu a odpovídajícím identifikačním dokladem.

(22)

Ustanovení čl. 252 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2016/429 zmocňuje Komisi ke stanovení podrobných druhově specifických požadavků, pokud jde o opatření k prevenci a ke zmírnění rizika nákaz, s cílem zajistit, aby zvířata v zájmovém chovu nepředstavovala významné riziko šíření nákaz uvedených na seznamu podle čl. 9 odst. 1 písm. d) zmíněného nařízení v důsledku přesunů zvířat v zájmovém chovu druhů uvedených v příloze I zmíněného nařízení.

(23)

Před uplatňováním nařízení (EU) 2016/429 byla pravidla Unie pro opatření k prevenci a ke zmírnění rizika, která musí splňovat zvířata v zájmovém chovu při přesunu do členského státu z jiného členského státu nebo ze třetí země či území, stanovena v nařízení (EU) č. 576/2013 pro psy, kočky nebo fretky v zájmovém chovu a v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/1933 pro ptáky v zájmovém chovu. Uvedená pravidla se pro minimalizaci rizika šíření nákaz uvedených na seznamu prostřednictvím takových přesunů ukázala jako účinná. Hlavní ustanovení uvedených pravidel by proto měla zůstat v tomto nařízení zachována, měla by však být aktualizována, aby zohledňovala praktické zkušenosti získané při jejich uplatňování členskými státy. Toto nařízení by rovněž mělo poskytnout možnosti pro odchylky v případech, kdy jsou zavedena alternativní opatření ke zmírnění rizika.

(24)

Podle čl. 10 odst. 3 nařízení (EU) 2016/429 jsou chovatelé zvířat v zájmovém chovu v Unii, včetně majitelů zvířat v zájmovém chovu, nejlépe schopni sledovat a zajišťovat zdraví zvířat spadajících pod jejich odpovědnost. Proto mají u zvířat spadajících pod jejich odpovědnost primární odpovědnost za provádění opatření k prevenci a tlumení šíření nákaz. To rovněž znamená, že majitelé zvířat v zájmovém chovu jsou povinni zajistit, aby zvířata přemísťovaná v rámci jejich odpovědnosti nevykazovala příznaky nákaz a byla pro takové neobchodní přesuny způsobilá.

(25)

Aby se zmírnilo jakékoli riziko, že k šíření nákazy zvířat dojde ze zemí mimo Unii, je vhodné v tomto nařízení požadovat, aby zvířata v zájmovém chovu pocházející ze třetí země nebo území a přemísťovaná do Unie nevykazovala žádné příznaky nákaz a byla pro takové neobchodní přesuny způsobilá.

(26)

Vzhledem ke svým potenciálním účinkům na člověka a zvířata vzbuzuje v Unii největší obavy infekce virem vztekliny, která postihuje psy, kočky a fretky. Infekce virem vztekliny je uvedena na seznamu v příloze prováděcího nařízení (EU) 2018/1882 jako nákaza kategorie B, v souvislosti s níž musí být ve všech členských státech přijata opatření k tlumení nákazy za účelem její eradikace v celé Unii.

(27)

Aby se zabránilo šíření vztekliny v Unii, měla by být v tomto nařízení stanovena pravidla týkající se požadavků na očkování psů, koček nebo fretek v zájmovém chovu, kteří jsou předmětem neobchodního přesunu do členského státu z jiného členského státu nebo ze třetí země či území.

(28)

Očkovací látky proti vzteklině podávané psům, kočkám nebo fretkám v zájmovém chovu před dovršením stáří 12 týdnů nemusí v důsledku interference s mateřskými protilátkami zajišťovat ochrannou imunitu. Z tohoto důvodu výrobci očkovacích látek doporučují mladá zvířata v zájmovém chovu před dosažením tohoto stáří neočkovat. Aby bylo možné povolit neobchodní přesuny mladých zvířat v zájmovém chovu, jež nebyla očkována, nebo jež očkována byla, ale dosud nezískala vůči vzteklině ochrannou imunitu, z jednoho členského státu do jiného členského státu, mělo by toto nařízení stanovit přijetí určitých preventivních opatření a členským státům umožnit, aby v případě, že mladá zvířata v zájmovém chovu uvedená preventivní opatření splňují, tyto neobchodní přesuny na své území povolily.

(29)

Kromě toho, aby se zabránilo zavlečení vztekliny do Unie a prokázalo se, že zvířata byla proti vzteklině řádně očkována, musí psi, kočky nebo fretky v zájmovém chovu, kteří jsou přemísťováni do členského státu ze třetí země nebo území pro neobchodní účely, podstoupit platný sérologický test prokazující titr protilátek proti vzteklině v souladu s bodem 1 přílohy XXI nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/692. Toto nařízení by mělo rovněž stanovit odchylky od požadavku podstoupit sérologický test prokazující titr protilátek proti vzteklině pro neobchodní přesuny psů, koček nebo fretek v zájmovém chovu ze třetích zemí nebo území do Unie, pokud uvedené třetí země nebo území prokázaly, že uplatňují pravidla, jejichž obsah a účinek jsou shodné s pravidly uplatňovanými v Unii, nebo že zavedly pro vzteklinu spolehlivý systém dozoru, prevence a tlumení v souladu s kritérii stanovenými v tomto nařízení.

(30)

Infestace měchožilem bublinatým (Echinococcus multilocularis) je uvedena na seznamu v příloze prováděcího nařízení (EU) 2018/1882 jako nákaza kategorie C, u níž se uznává, že se jedná o nákazu, která se týká některých členských států a v souvislosti s níž je třeba přijmout opatření s cílem zamezit jejímu šíření do oblastí Unie, které jsou této nákazy úředně prosté nebo které proti ní mají zavedeny eradikační programy.

(31)

Psi v zájmovém chovu určení k přesunu do členského státu se statusem území prostého infestace měchožilem bublinatým (Echinococcus multilocularis) by měli splňovat doplňkové požadavky, aby byla v uvedených členských státech zajištěna ochrana tohoto statusu. V tomto ohledu by mělo být před přesunem těchto psů do jakéhokoli členského státu prostého této nákazy uplatněno preventivní ošetření. Toto nařízení by mělo poskytnout možnosti pro odchylky v případech, kdy jsou zavedena alternativní opatření ke zmírnění rizika.

(32)

Influenza ptáků je infekční virová nákaza ptáků, která může mít negativní dopad na zdraví zvířat a veřejné zdraví a vážný dopad na výnosnost drůbežářského odvětví, jelikož její vysoce patogenní forma může u drůbeže vést k vysoké míře úhynů. Dále je třeba uvést, že ačkoli se influenza ptáků vyskytuje převážně u ptáků, za určitých okolností se infekce může objevit i u lidí, ačkoli toto riziko je obecně nízké.

(33)

Vzhledem k tomu, že celosvětová hrozba influenzy ptáků v posledních letech vzrostla, mělo by toto nařízení stanovit ochranná opatření, která zajistí, aby neobchodní přesuny ptáků v zájmovém chovu do Unie nepředstavovaly riziko zavlečení a šíření infekce virem influenzy ptáků.

(34)

Opatření k prevenci a ke zmírnění rizika pro neobchodní přesuny ptáků v zájmovém chovu do Unie by měla zahrnovat několik alternativních požadavků na takové neobchodní přesuny včetně izolace předtím, než proběhnou, a také testování na podtypy H5 a H7 viru HPAI a očkování proti podtypům H5 a H7 viru HPAI před přesunem.

(35)

Možnost izolace před neobchodním přesunem do Unie by však měla být povolena pouze pro ptáky v zájmovém chovu pocházející z území nebo třetích zemí, které byly posouzeny z hlediska influenzy ptáků a dalších nákaz relevantních pro druhy ptáků. Tato možnost by proto měla být omezena na třetí země nebo jejich oblasti uvedené v tabulce stanovené v části 1 příloh V, XIV nebo XIX prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/404 (7), z nichž je povolen vstup drůbeže a zárodečných produktů drůbeže, čerstvého masa drůbeže a pernaté zvěře nebo vajec a vaječných výrobků do Unie.

(36)

V zájmu dalšího zmírnění rizik šíření viru influenzy ptáků do Unie prostřednictvím neobchodních přesunů ptáků v zájmovém chovu ze třetích zemí nebo území by tito ptáci v zájmovém chovu měli být po přiměřenou dobu po svém vstupu do Unie drženi v izolaci, a zejména by během uvedené doby neměla být povolena jejich účast na přehlídkách, trzích, výstavách nebo jiných akcích, na nichž jsou shromažďováni ptáci.

(37)

Kromě toho by toto nařízení mělo poskytnout možnosti pro odchylky v případech, kdy jsou zavedena alternativní opatření ke zmírnění rizika. To by mělo být povoleno pouze pro zařízení, která mohou zaručit nákazový status zvířat. Proto by mělo být požadováno, aby v rámci této možnosti byli ptáci v zájmovém chovu umísťováni do karanténního zařízení schváleného v souladu s článkem 14 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035 (8).

(38)

Ustanovení čl. 254 písm. a) nařízení (EU) 2016/429 zmocňuje Komisi k přijímání aktů v přenesené pravomoci, které se týkají kolonek pro vložení informací, jež mají být uvedeny v identifikačních dokladech, které musí doprovázet neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu do členského státu z jiného členského státu nebo ze třetí země či území. Písmeno d) uvedeného článku rovněž zmocňuje Komisi k přijímání aktů v přenesené pravomoci, které se týkají vystavování, vyplňování a v příslušném případě schvalování těchto identifikačních dokladů.

(39)

Před přijetím nařízení (EU) 2016/429 byla pravidla Unie pro identifikační doklady zvířat v zájmovém chovu stanovena v nařízení (EU) č. 576/2013 pro psy, kočky nebo fretky v zájmovém chovu a v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/1933 pro ptáky v zájmovém chovu. Pravidla stanovená v uvedených nařízeních se při zajišťování vysledovatelnosti zvířat v zájmovém chovu během neobchodních přesunů těchto zvířat do členského státu z jiného členského státu nebo ze třetí země či území ukázala jako účinná. Hlavní ustanovení uvedených pravidel by proto měla zůstat v tomto nařízení zachována, měla by však být aktualizována, aby zohledňovala praktické zkušenosti získané při jejich uplatňování.

(40)

Identifikační doklady doprovázející zvířata v zájmovém chovu, která jsou předmětem neobchodních přesunů do členských států, jsou nezbytné k potvrzení souladu s veterinárními požadavky stanovenými v tomto nařízení. Toto nařízení by proto mělo zavést požadavky na obsah uvedených identifikačních dokladů a podmínky pro jejich vystavení nebo v případě potřeby jejich schválení, aby byla zajištěna jejich platnost.

(41)

Jako obecnou zásadu vyžaduje nařízení (EU) 2016/429, aby standardní přemísťování zvířat bylo doprovázeno veterinárním osvědčením, které vyplní a vystaví příslušné orgány země odeslání nebo v příslušném případě schválený veterinární lékař a následně schválí příslušný orgán země odeslání, aby byla zajištěna jeho platnost. Tento požadavek by se měl vztahovat i na neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu do členského státu ze třetí země nebo území.

(42)

S cílem usnadnit neobchodní přesuny psů, koček nebo fretek v zájmovém chovu do členského státu z jiného členského státu byl nařízením (EU) č. 576/2013 zaveden alternativní identifikační doklad (pas pro zvířata v zájmovém chovu), který nahrazuje veterinární osvědčení, jež se používá pro jiné typy přemísťování zvířat. Je proto vhodné zajistit, aby tato zvířata v zájmovém chovu byla i nadále doprovázena pasem.

(43)

V této souvislosti to rovněž znamená, že pas pro zvířata v zájmovém chovu by měl být vystavován pouze pro psy, kočky nebo fretky v zájmovém chovu chované v členském státě, kde jejich majitelé obvykle pobývají a mají hlavní bydliště. Tyto informace musí majitel zvířete v zájmovém chovu poskytnout, aby mohl vystavující veterinární lékař pas zvířete v zájmovém chovu řádně a přesně vyplnit.

(44)

Za těchto okolností nemají být pasy pro zvířata v zájmovém chovu vystavovány pro psy, kočky nebo fretky v zájmovém chovu chované majiteli, kteří mají hlavní bydliště mimo Unii a pobývají v Unii pouze dočasně nebo sezónně. V takových situacích by se měla použít zmíněná obecná zásada a neobchodní přesuny těchto zvířat do Unie musí doprovázet identifikační doklad požadovaný pro neobchodní přesuny psů, koček nebo fretek v zájmovém chovu do Unie ze třetí země nebo území (veterinární osvědčení). Je proto vhodné zajistit, aby tento identifikační doklad měl přiměřenou dobu platnosti, aby majitelé zvířat v zájmovém chovu ze třetích zemí mohli během uvedené doby dočasně nebo sezónně pobývat v Unii nebo provést další přesun do jiných členských států.

(45)

Omezení vystavování pasů pro zvířata v zájmovém chovu by nemělo bránit tomu, aby byl pro psy, kočky nebo fretky v zájmovém chovu přemístěné do Unie ze třetí země nebo území pro nekomerční účely s identifikačním dokladem požadovaným pro takový přesun vystaven pas pro zvířata v zájmovém chovu, pokud jejich majitelé zůstanou v členském státě po skončení doby platnosti identifikačního dokladu a zřídí si své hlavní bydliště v Unii, což prokáží například povolením k pobytu.

(46)

V souladu s čl. 254 písm. c) nařízení (EU) 2016/429 by toto nařízení mělo stanovit nezbytné podmínky, které členským státům umožní povolit neobchodní přesuny psů, koček nebo fretek v zájmovém chovu na své území doprovázených identifikačním dokladem ve formátu pasu, pokud byl pas vystaven ve třetí zemi nebo území, které uplatňují pravidla, jejichž obsah a účinek jsou shodné s pravidly uplatňovanými v Unii. Toto nařízení by rovněž mělo členským státům umožnit povolit návrat uvedených zvířat v zájmovém chovu doprovázených pasem pro zvířata v zájmovém chovu, který byl vystaven v členském státě, do Unie po jejich neobchodním přesunu do třetí země nebo území, pokud z uvedeného pasu pro zvířata v zájmovém chovu vyplývá, že podmínky požadované pro návrat z uvedených třetích zemí nebo území byly splněny před tím, než dané zvíře v zájmovém chovu opustilo Unii.

(47)

Třetí země nebo území uvedené v čl. 1 odst. 2 písm. b) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/1933 uplatňují pravidla, jejichž obsah a účinek jsou shodné s pravidly uplatňovanými v Unii pro neobchodní přesuny ptáků v zájmovém chovu. Odchylka stanovená pro tyto třetí země nebo území v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/1933 by měla být v tomto nařízení zachována.

(48)

V souladu s čl. 252 odst. 4 písm. e) nařízení (EU) 2016/429 by toto nařízení mělo příslušnému orgánu členských států ve výjimečných případech umožnit povolit vstup zvířat v zájmovém chovu, která nesplňují určité podmínky stanovené v tomto nařízení, přímo na jejich území nebo přes jejich území, a řešit tak situace skutečné a naléhavé potřeby, pokud je o takové povolení požádáno a členský stát určení je udělí, v příslušném případě i se souhlasem jakéhokoli jiného zúčastněného členského státu. V tomto povolení by měla být podrobně popsána zvláštní opatření, včetně časově omezené doby izolace pod úředním dohledem, nezbytná pro splnění podmínek stanovených v tomto nařízení. I v naléhavých případech by tato povolení měla být nezbytná ke zmírnění veškerých veterinárních rizik vyplývajících z dovozu zvířete v zájmovém chovu, které nesplňuje podmínky stanovené v tomto nařízení, do Unie.

(49)

Konečné rozhodnutí o udělení odchylky by sice mělo zůstat na příslušném orgánu, ale konkrétní okolnosti pro udělování odchylek by měly zahrnovat mimo jiné i naléhavý odchod majitele zvířete v zájmovém chovu na individuálním nebo kolektivním základě v případě náhlé přírodní katastrofy, politických nepokojů nebo jiných zásahů vyšší moci, které se jej týkají.

(50)

Pokud jde o související veterinární riziko, veškeré neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu přes území Unie ze třetí země, jejichž cílem je místo určení mimo Unii, by měly být považovány za neobchodní přesuny do členského státu ze třetí země nebo území, jelikož obnášejí stejnou úroveň rizika. Tyto tranzitní přesuny by proto měly splňovat všechny příslušné požadavky na neobchodní přesuny do členského státu ze třetí země nebo území. Na tranzit zvířat v zájmovém chovu, která nevstupují na území Unie a zůstávají v areálu mezinárodního prostoru přístavu nebo letiště tranzitu, by se však žádné zvláštní požadavky vztahovat neměly.

(51)

Podle čl. 252 odst. 4 písm. d) nařízení (EU) 2016/429 by měla být přijata pravidla umožňující návrat zvířat v zájmovém chovu pocházejících z Unie, jimž byl příslušnými orgány třetí země nebo území zamítnut vstup na základě kontrol provedených na jejich hranicích, pokud byly podmínky pro návrat z uvedených třetích zemí nebo území splněny před tím, než dané zvíře v zájmovém chovu opustilo Unii.

(52)

S cílem zajistit jednotné uplatňování právních předpisů Unie týkajících se neobchodních přesunů zvířat v zájmovém chovu do členského státu z jiného členského státu nebo ze třetí země či území a zajistit, aby tyto právní předpisy byly jasné a transparentní, by tímto nařízením mělo být zrušeno nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/772 (9) a nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/1933.

(53)

Aby se zabránilo zbytečným narušením neobchodních přesunů zvířat v zájmovém chovu, mělo by toto nařízení stanovit přechodná opatření zajišťující hladký přechod od požadavků stanovených v již existujících aktech Unie.

(54)

Tato ustanovení by měla být zavedena s cílem řešit legitimní očekávání majitelů zvířat v zájmovém chovu, kteří chovají psy, kočky nebo fretky v zájmovém chovu, výrobců odpovídačů, veterinárních lékařů a příslušných orgánů členských států a poskytnout jim přiměřený čas, aby se mohli novým požadavkům přizpůsobit. Měla by být navržena tak, aby řádně identifikovaní psi, kočky nebo fretky v zájmovém chovu nemuseli procházet žádným novým postupem identifikace a aby řádně vystavené pasy nemusely být zrušeny a vystaveny znovu. Zmíněná ustanovení nebrání výrobcům odpovídačů, veterinárním lékařům a příslušným orgánům členských států začít nová pravidla uplatňovat již před koncem přechodného období.

(55)

Prostřednictvím prováděcích aktů by měla být stanovena doplňková přechodná opatření, jež zajistí, aby zásoby identifikačních dokladů, které jsou v souladu s příslušnými ustanoveními nařízení (EU) č. 576/2013, mohly být po přiměřenou dobu nadále používány.

(56)

Nařízení (EU) č. 576/2013, které stanoví pravidla pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu, bylo zrušeno ustanovením čl. 270 odst. 2 nařízení (EU) 2016/429 s účinkem ode dne 21. dubna 2021. Článek 277 uvedeného nařízení však stanoví, že bez ohledu na uvedené zrušení se nařízení (EU) č. 576/2013 nadále použije až do 21. dubna 2026 na neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu namísto části VI nařízení (EU) 2016/429. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost co nejdříve a mělo by se použít ode dne 22. dubna 2026,