(1)

Nařízením (ES) č. 1184/2007 (2) uložila Rada antidumpingové clo z dovozu peroxosíranů pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „původní opatření“). Dvěma společnostem bylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství a pro jednu z nich byla stanovena individuální sazba dumpingového cla ve výši 24,5 %. U druhé společnosti dumping zjištěn nebyl a tato společnost byla vyňata z působnosti opatření. Na všechny ostatní společnosti se vztahovala celní sazba ve výši 71,8 %. Na šetření, které vedlo k uložení původních opatření, se zde dále odkazuje jako na „původní šetření“.

(2)

V prosinci 2013 Rada na základě přezkumu před pozbytím platnosti prodloužila antidumpingová opatření prováděcím nařízením Rady (EU) č. 1343/2013 (3).

(3)

V lednu 2020 na základě druhého přezkumu před pozbytím platnosti prodloužila Evropská komise (dále jen „Komise“) opatření nařízením (EU) 2020/39 (4).

(4)

V březnu 2020 Komise v návaznosti na šetření zaměřené proti obcházení předpisů nařízením (EU) 2020/477 (5) změnila nařízení (EU) 2020/39 a uložila společnosti, která byla vyloučena z působnosti opatření, clo ve výši 71,8 %.

(5)

Sazby v současné době platných antidumpingových cel činí 24,5 % u dovozu od vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku a 71,8 % u dovozu od všech ostatních společností z Čínské lidové republiky.

(6)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti platných opatření (6) obdržela Komise žádost o přezkum podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(7)

Žádost o přezkum podali dne 16. října 2024 dva výrobci v Unii (RheinPerChemie GmbH a United Initiators GmbH, dále jen „žadatelé“), kteří představují 100 % celkové výroby v Unii. Žádost o přezkum byla založena na tom, že pozbytí platnosti opatření by pravděpodobně vedlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu a obnovení újmy pro výrobní odvětví Unie.

(8)

Dne 17. ledna 2025 Komise zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie (7) (dále jen „oznámení o zahájení“) informovala o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(9)

Šetření týkající se přetrvání nebo obnovení dumpingu se týkalo období od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2024 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2021 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(10)

V oznámení o zahájení byly zúčastněné strany vyzvány, aby se obrátily na Komisi a zúčastnily se šetření. Kromě toho Komise o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti výslovně informovala žadatele, známé vyvážející výrobce v Čínské lidové republice, známé dovozce v Unii, kteří nejsou ve spojení, a orgány ČLR a vyzvala je k účasti.

(11)

Zúčastněné strany měly možnost se k zahájení přezkumu před pozbytím platnosti vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. Žádná ze stran o slyšení nepožádala.

(12)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že možná bude nutné vybrat vzorek vyvážejících výrobců v ČLR a dovozců, kteří nejsou ve spojení, v souladu s článkem 17 základního nařízení. Žádný vyvážející výrobce se při přezkumném šetření nepřihlásil ke spolupráci.

(13)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení.

(14)

Žádní dovozci, kteří nejsou ve spojení, požadované informace neposkytli. Komise rozhodla, že výběr vzorku není nutný. K tomuto rozhodnutí nebyly obdrženy žádné připomínky.

(15)

Komise zaslala vládě Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“) dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v ČLR ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(16)

Komise zpřístupnila online (8) dotazníky pro všechny vývozce, výrobce v Unii a uživatele.

(17)

Vyplněné dotazníky zaslali oba výrobci v Unii.

(18)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné ke stanovení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy a ke stanovení zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(19)

Dne 20. října 2025 Komise zveřejnila podstatné skutečnosti a úvahy, na jejichž základě hodlá zachovat platná antidumpingová cla. Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž se mohly k poskytnutým informacím vyjádřit.

(20)

Připomínky předložené zúčastněnými stranami Komise zvážila a v příslušných případech zohlednila. Všechny strany, které o to požádaly, byly vyslechnuty.

(21)

Výrobkem, který je předmětem přezkumu, jsou peroxosírany (persírany), včetně monopersíranu draselného, v současnosti kódů KN 2833 40 00 a ex 2842 90 80 (kód TARIC 2842 90 80 20) (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“).

(22)

Persírany se používají především jako iniciátory polymerizace při výrobě polymerů pro širokou škálu použití. Další významnou oblastí použití je příprava povrchu, zejména jako leptadlo při přípravě desek s plošnými spoji. Silné oxidační vlastnosti persíranů se využívají v celé řadě průmyslových odvětví a k různým účelům, včetně kosmetických přípravků (k zesvětlování vlasů a čištění zubních náhrad), odšlichtování textilií, výroby buničiny a papíru, dezinfekčních prostředků do bazénů, organické syntézy a sanace půdy.

(23)

Jak bylo zjištěno v původním šetření, tento přezkum před pozbytím platnosti potvrdil, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti a stejná základní použití:

(24)

Tyto výrobky se proto považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(25)

Během období přezkumného šetření se persírany z ČLR téměř vůbec na trh Unie nedovážely. Podle Eurostatu představoval dovoz persíranů z ČLR v období přezkumného šetření 0,01 % podílu na trhu Unie (9) ve srovnání s podílem na trhu ve výši 25 % během předchozího přezkumu před pozbytím platnosti. Dovoz z ČLR byl v letech 2022 a 2023 stabilní, ale během období přezkumného šetření se snížil.

(26)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení proto Komise šetřila pravděpodobnost obnovení dumpingu v případě zrušení opatření. Byly analyzovány tyto prvky: výrobní kapacita a volná kapacita v ČLR; vztah mezi vývozními cenami do třetích zemí a běžnou hodnotou početně zjištěnou pro ČLR a atraktivita trhu Unie.

(27)

Jak je uvedeno v 12. bodě odůvodnění, žádný z vývozců/výrobců z ČLR při šetření nespolupracoval. Komise proto informovala orgány ČLR, že vzhledem k nedostatečné spolupráci může Komise použít článek 18 základního nařízení ohledně zjištění týkajících se ČLR. Komise v tomto ohledu neobdržela žádné připomínky (10).

(28)

V souladu s článkem 18 základního nařízení byla proto zjištění týkající se pravděpodobnosti obnovení dumpingu založena na dostupných údajích, zejména na informacích uvedených v žádosti o přezkum, veřejně dostupných údajích z Turecka, které bylo vybráno jako reprezentativní země, mimo jiné od Tureckého statistického úřadu (11), Tureckého úřadu pro trh s energiemi, Investiční kanceláře Úřadu prezidenta Turecké republiky (12), společnosti Trading Economics (13), jakož i na údajích z databází Orbis Bureau van Dijk (dále jen „Orbis“) (14) a Global Trade Atlas (dále jen „GTA“) (15).

(29)

S cílem analyzovat pravděpodobnost obnovení dumpingu, zejména pro účely srovnání cen, Komise nejprve určila běžnou hodnotu, jak je podrobně uvedeno v oddílech 3.2 až 3.5 níže.

(30)

Vzhledem k tomu, že v souvislosti s ČLR byly při zahájení šetření k dispozici dostatečné důkazy prokazující existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, zahájila Komise šetření podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(31)

Aby Komise získala informace, jež považovala za nezbytné pro své šetření v souvislosti s údajnými podstatnými zkresleními, zaslala dotazník čínské vládě. Kromě toho Komise v bodě 5.3.2 oznámení o zahájení vyzvala všechny zúčastněné strany, aby do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení v Úředním věstníku Evropské unie oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy v souvislosti s použitím čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(32)

Od čínské vlády nebyla obdržena žádná odpověď na dotazník a ve stanovené lhůtě nebylo obdrženo žádné podání týkající se použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Komise následně dne 27. července 2025 čínskou vládu informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v ČLR použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení. V tomto ohledu nevznesla čínská vláda žádné připomínky.

(33)

V bodě 5.3.2 oznámení o zahájení Komise rovněž uvedla, že s ohledem na dostupné důkazy pro účely určení běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot předběžně vybrala Turecko jako vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Komise dále uvedla, že přezkoumá další možné vhodné země v souladu s kritérii stanovenými v čl. 2 odst. 6a první odrážce základního nařízení.

(34)

Komise vydala dne 15. dubna 2025 poznámku ke spisu týkající se zdrojů pro určení běžné hodnoty (dále jen „poznámka“) (16). Zúčastněným stranám byl poskytnut dostatečný čas na to, aby se k ní vyjádřily.

(35)

Poznámkou Komise rovněž informovala zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlí použít pro určení běžné hodnoty, přičemž jako reprezentativní země bylo zvoleno Turecko.

(36)

V poznámce Komise uvědomila zúčastněné strany, že vzhledem k neexistenci spolupráce bude při stanovení ostatních přímých nákladů a nákladů na výrobní režii vycházet z informací týkajících se výrobního odvětví Unie uvedených v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti a dodatečných informací, jež zaslali žadatelé, a vyjádří je v procentech.

(37)

Rovněž zúčastněné strany informovala, že stanoví prodejní, režijní a správní náklady a zisk na základě snadno dostupných informací ohledně jednoho tureckého výrobce, společnosti Alkim Alkali Kimya, který byl v posledním účetním roce 2023 ziskový, jehož finanční údaje byly dostupné a který prokázal přiměřenou úroveň prodejních, režijních a správních nákladů a zisku.

(38)

Komise prostřednictvím poznámky vyzvala zúčastněné strany, aby se ke zdrojům a tomu, zda je Turecko vhodné jako reprezentativní země, vyjádřily a navrhly i jiné země, pokud poskytnou dostatečné informace o příslušných kritériích. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(39)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(40)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(41)

Jak je dále vysvětleno níže, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády a vyvážejících výrobců je použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

(42)

Komise přezkoumala důkazy obsažené ve spisu, aby mohla rozhodnout, zda v ČLR existují podstatná zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, na základě kterých je použití domácích cen a nákladů v uvedené zemi nevhodné. Uvedená analýza zahrnovala následující důkazní prvky týkající se různých kritérií relevantních pro zjištění existence podstatných zkreslení.

(43)

Za prvé, důkazy obsažené v žádosti obsahovaly následující prvky poukazující na existenci podstatných zkreslení.

(44)

Žadatelé poukázali na existenci podstatných zkreslení u všech prvků výrobních nákladů peroxosíranů. Dále prohlašovali, že situace, která panovala v Číně v době posledního přezkumu před pozbytím platnosti, který provedla Komise a který se týkal dovozu peroxosíranů, se nezměnila.

(45)

Žadatelé v žádosti zejména uvedli zkreslení týkající se cen elektřiny, neboť náklady na elektřinu představují významnou část výrobních nákladů peroxosíranů. Žadatelé rovněž zmínili existenci zkreslení u cen hlavních surovin pro výrobu peroxosíranů, konkrétně: síranu amonného, kapalného amoniaku, kyseliny sírové, hydroxidu sodného a hydroxidu draselného. Kromě toho žadatelé v žádosti poukázali na státní zásah ovlivňující dodavatelský řetězec těchto surovin v celé Číně a poznamenali, že v důsledku toho ceny za dodávky těchto materiálů nepodléhají volnému působení tržních sil.

(46)

Kromě toho byl v žádosti zmíněn vliv státu na některé čínské vyvážející výrobce. Žadatelé rovněž tvrdili, že zásahy státu jsou prokázány u všech výrobních činitelů výrobku, který je předmětem přezkumu, a konstatovali, že zkreslení ovlivňují také kapitál, půdu a pracovní sílu, jak bylo prokázáno v původním šetření a v předchozích přezkumech před pozbytím platnosti. V žádosti se dále uváděl čínský 14. pětiletý plán rozvoje odvětví surovin, kde je v oddíle IV.2. výslovně uveden cíl „formulovat podmínky pro identifikaci chemických parků, podporovat místní samosprávy při identifikaci řady chemických parků a řídit vytváření klastrů a standardizovaný rozvoj chemických podniků (…)“.

(47)

Za druhé, při nedávných šetřeních týkajících se chemického odvětví v ČLR Komise zjistila, že dochází k podstatným zkreslením ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Při těchto šetřeních Komise zjistila, že v ČLR dochází k významným zásahům státu, což vede k narušení účinné alokace zdrojů v souladu s tržními zásadami. Komise zejména dospěla k závěru, že v chemickém odvětví nejenže přetrvává značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení, ale že čínská vláda může rovněž ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení. Komise dále zjistila, že přítomnost státu a jeho zásahy na finančních trzích, jakož i při dodávkách surovin a vstupů mají na trh další rušivý vliv. Systém plánování v ČLR celkově vede k tomu, že jsou zdroje směrovány do odvětví označených čínskou vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly rozdělovány v souladu s tržními silami. Kromě toho Komise dospěla k závěru, že čínské právní předpisy upravující úpadek a vlastnictví řádně nefungují ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení, následkem čehož vznikají zkreslení, zejména když jsou v ČLR udržovány při životě insolventní firmy a když se přidělují práva k užívání pozemků. Ve stejném duchu zjistila Komise zkreslení mzdových nákladů v chemickém odvětví ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení, jakož i narušení finančních trhů ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení, zejména pokud jde o přístup podnikových subjektů ke kapitálu v ČLR.

(48)

Za třetí, v posledním přezkumu před pozbytím platnosti týkajícím se dotčeného výrobku dospěla Komise k závěru, že dochází k podstatným zkreslením ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Komisi nejsou známy žádné významné strukturální změny v ČLR obecně a/nebo zejména v příslušném odvětví, které by mohly tento závěr ovlivnit.

(49)

Za čtvrté, další důkazy dostupné ve Zprávě o podstatných zkresleních v čínském hospodářství (dále jen „zpráva“) vypracované Komisí podle čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení poukázaly na existenci podstatných zkreslení i během období přezkumného šetření.

(50)

Za páté, čínská vláda ani vyvážející výrobci neuvedli v rámci stávajícího šetření žádné důkazy nebo argumenty, jež by svědčily o opaku.

(51)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti z dostupných důkazů vyplývá, že ceny výrobku, který je předmětem přezkumu, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků v něm uvedených. Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že v tomto případě není ke stanovení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady. Komise proto přikročila k početnímu zjištění běžné hodnoty výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, tj. v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(52)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

(53)

Jak je vysvětleno v 34. bodě odůvodnění, Komise vydala poznámku, v níž popsala skutečnosti a důkazy, na nichž jsou založena příslušná kritéria, a informovala zúčastněné strany o svém záměru použít v tomto případě, potvrdí-li se existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení, jako vhodnou reprezentativní zemi Turecko.

(54)

Komise v poznámce vysvětlila, že vzhledem k neexistenci spolupráce bude muset vycházet z dostupných údajů podle článku 18 základního nařízení. Výběr reprezentativní země byl založen na informacích obsažených v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti v kombinaci s dalšími zdroji informací, které byly považovány za vhodné podle příslušných kritérií stanovených v čl. 2 odst. 6a základního nařízení v souladu s čl. 18 odst. 5 základního nařízení, včetně úrovně příjmů podle Světové banky, databáze Global Trade Atlas (dále jen „GTA“), Tureckého statistického úřadu, Investiční kanceláře Úřadu prezidenta Turecké republiky a databáze Orbis Bureau van Dijk (dále jen „Orbis“).

(55)

Pokud jde o úroveň hospodářského rozvoje, žadatelé v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti zkoumali Turecko jako potenciální reprezentativní zemi, která má podobnou úroveň hospodářského rozvoje jako ČLR (19). Turecko bylo Světovou bankou klasifikováno na základě hrubého národního důchodu jako země s „vyšším středním příjmem“, přičemž je známo, že se v ní vyrábí výrobek, který je předmětem přezkumu.

(56)

Pokud jde o výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu, podle žádosti o přezkum před pozbytím platnosti (20) se výrobek, který je předmětem přezkumu, vyrábí v Turecku ve značném množství a údajně podobným výrobním procesem. Výrobek, který je předmětem přezkumu, se prodává na domácím i mezinárodním trhu. Komise rovněž jako výrobce výrobku, který je předmětem přezkumu, určila Japonsko, Indii a Tchaj-wan. Tyto země však nesplňovaly kritéria ohledně podobné úrovně hospodářského rozvoje jako ČLR.

(57)

Pokud jde o dostupnost příslušných údajů v reprezentativní zemi, podle žádosti byly údaje o klíčových výrobních činitelích, dovozních statistikách a cenách energie pro Turecko snadno dostupné.

(58)

Jak je vysvětleno v poznámce a v 37. bodě odůvodnění, Komise zjistila v Turecku, jednu společnost, Alkim Alkali Kimya, která vyrábí výrobek, který je předmětem přezkumu, a která byla v posledním účetním roce 2023 zisková a měla k dispozici finanční údaje (21).

(59)

Poté, co bylo na základě všech výše uvedených prvků stanoveno, že Turecko je vhodnou reprezentativní zemí, nebylo nutné provést posouzení úrovně sociální a environmentální ochrany podle poslední věty čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

(60)

V poznámce byly zúčastněné strany vyzvány, aby se vyjádřily ke vhodnosti Turecka jako reprezentativní země, společnosti Alkim Alkali Kimya jako výrobce v Turecku a ke zdrojům údajů. Zúčastněné strany byly rovněž vyzvány, aby navrhly další země, pokud poskytnou dostatečné informace o odpovídajících kritériích. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(61)

S ohledem na výše uvedenou analýzu Turecko splňovalo kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, aby mohlo být považováno za vhodnou reprezentativní zemi.

(62)

V poznámce Komise uvedla výrobní činitele, jako jsou materiály, energie a práce, které výrobní odvětví Unie využívá k výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, a vyzvala zúčastněné strany k předložení připomínek a navržení snadno dostupných informací o nezkreslených hodnotách u každého z výrobních činitelů uvedených v této poznámce.

(63)

V poznámce Komise dále uvedla, že za účelem početního zjištění běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použije ke stanovení nezkreslených nákladů na výrobní činitele, zejména na suroviny, databázi GTA.

(64)

Kromě toho Komise uvedla, že ke stanovení nezkreslených nákladů na elektřinu a práci použije údaje Tureckého statistického úřadu, společnosti Trading Economics a Investiční kanceláře Úřadu prezidenta Turecké republiky.

(65)

V neposlední řadě Komise uvedla, že ke stanovení prodejních, režijních a správních nákladů a zisku použije finanční údaje tureckého výrobce zmíněného v 37. bodě odůvodnění výše.

(66)

Komise neobdržela od zúčastněných stran žádné připomínky týkající se seznamu výrobních činitelů uvedeného v poznámce.

(67)

S ohledem na veškeré informace uvedené v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti a následné informace předložené žadateli a shromážděné během inspekcí na místě a vzhledem k nespolupráci čínských vyvážejících výrobců a jelikož nebyly předloženy žádné připomínky k poznámce, byly za účelem určení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoveny tyto výrobní činitele a jejich zdroje:

Tabulka 1

Výrobní činitele persíranů

(68)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi použila Komise jako základ cenu dovozu do reprezentativní země vykázanou v databázi GTA, k níž byly připočteny dovozní cla a náklady na dopravu. Dovozní cena v reprezentativní zemi byla stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozu ze všech třetích zemí s výjimkou ČLR a zemí uvedených v příloze 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (24). Komise se rozhodla vyloučit dovoz z ČLR do reprezentativní země, neboť vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení nebylo vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR. Jelikož neexistují žádné důkazy, které by svědčily o tom, že tatáž zkreslení neovlivňovala stejnou měrou suroviny používané k výrobě výrobků určených na vývoz, měla Komise za to, že tatáž zkreslení ovlivňují vývozní ceny. Po vyloučení dovozu z ČLR do reprezentativní země zůstal objem dovozu z jiných třetích zemí reprezentativní.

(69)

Pokud jde o dovozní cla, Komise připočetla dovozní cla k vážené průměrné dovozní ceně každé suroviny na základě jejího zbožového kódu a příslušné země původu. Při určování použitelné sazby dovozního cla vycházela Komise z informací shromážděných v rámci Mapy přístupu na trh (25).

(70)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínských vyvážejících výrobců použila Komise snadno dostupné informace k odhadu nákladů, které společnosti v Turecku obvykle vznikají při přepravě vstupů mezi dodavatelem a jejími provozovnami. Komise při tomto odhadu vycházela z nákladů na vnitrostátní dopravu souvisejících s dovozem do Turecka, které byly zveřejněny v nejnovější zprávě projektu Doing Business (26) (27). Tyto náklady na vnitrostátní dopravu jsou zahrnuty do nezkreslených nákladů uvedených v tabulce 1 výše.

(71)

Po dalších úvahách se Komise rozhodla založit své určení pracovní doby potřebné k výrobě jedné tuny výrobku, který je předmětem přezkumu, na ověřených údajích žadatelů. Komise určila, že k výrobě jedné tuny persíranů je třeba [8,5–9,0] hodin práce. Kromě toho Komise ke stanovení nezkreslených nákladů práce v reprezentativní zemi v období přezkumného šetření použila údaje o nákladech práce za rok 2022 (28) upravené o inflaci na základě indexů nákladů práce (29) zveřejněných Tureckým statistickým úřadem. Průměrné hodinové náklady práce za FTE (30) činily v období přezkumného šetření 88,64 CNY/h.

(72)

Ceny elektrické energie pro průmyslové odběratele v Turecku zveřejňuje Turecký statistický úřad ve svých pravidelných tiskových zprávách. Komise použila údaje o cenách elektřiny pro průmyslové odběratele v příslušném pásmu spotřeby v kuruș/kWh (31). Podle dostupných informací činí průměrná sazba pro průmyslové odběratele pro rok 2024 (období přezkumného šetření) 0,61 CNY/kWh (32).

(73)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „početně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho je třeba stanovit hodnotu nákladů na výrobní režii, aby byly pokryty náklady, které nejsou zahrnuty ve výše uvedených výrobních činitelích.

(74)

Pro stanovení nezkreslené hodnoty nákladů na výrobní režii a vzhledem k nedostatečné spolupráci vyvážejících výrobců použila Komise dostupné údaje v souladu s článkem 18 základního nařízení. Na základě ověřených údajů žadatelů proto Komise stanovila poměr nákladů na výrobní režii k celkovým přímým nákladům, tj. nákladům včetně spotřeby surovin a energie, a přímým a nepřímým nákladům práce. Tento procentní podíl byl poté použit na nezkreslenou hodnotu výrobních nákladů pro získání nezkreslené hodnoty nákladů na výrobní režii v závislosti na vyráběném modelu.

(75)

Aby mohla Komise stanovit nezkreslenou hodnotu pro prodejní, režijní a správní náklady a pro zisk, použila finanční údaje od turecké společnosti Alkim Alkali Kimya. Po zveřejnění poznámky byly finanční výsledky společnosti za účetní rok 2024 snadno dostupné. Společnost byla zisková i v roce 2024, tedy v roce zahrnujícím období přezkumného šetření. V důsledku toho byly k nezkresleným výrobním nákladům přidány tyto položky:

(76)

Na základě výše uvedeného Komise početně zjistila běžnou hodnotu jednotlivých typů výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(77)

Komise nejprve stanovila nezkreslené výrobní náklady. Vzhledem k nedostatečné spolupráci vyvážejících výrobců vycházela Komise z informací, které poskytli žadatelé v žádosti o přezkum ohledně použití každého činitele (surovin, elektřiny a práce) při výrobě persíranů. Jednotková spotřeba každého výrobního činitele byla vynásobena nezkreslenými náklady na základě údajů z reprezentativní země. Součet nezkreslených nákladů na suroviny, elektřinu a práci představuje nezkreslené výrobní náklady.

(78)

Po stanovení nezkreslených výrobních nákladů Komise připočetla výrobní režii, prodejní, správní a režijní náklady a zisk.

(79)

Náklady na výrobní režii žadatelů byly vyjádřeny jako poměr jejich výrobních nákladů. Tento procentuální podíl byl poté použit na nezkreslenou hodnotu výrobních nákladů pro získání nezkreslené hodnoty nákladů na výrobní režii. Náklady na výrobní režii představovaly [20–24] % výrobních nákladů. Připočtením nezkreslených nákladů na výrobní režii k nezkresleným výrobním nákladům Komise stanovila nezkreslené výrobní náklady.

(80)

Prodejní, režijní, a správní náklady a zisk byly stanoveny na základě finančních informací turecké společnosti Alkim Alkali Kimya za rok 2024, jak je vysvětleno v 75. bodě odůvodnění. Prodejní, režijní a správní náklady a zisk tvořily 5,17 % a 9 % nákladů na prodané zboží. Příslušné procentní podíly nezkreslených prodejních, režijních a správních nákladů a zisku byly použity nad rámec nezkreslených výrobních nákladů.

(81)

Na tomto základě Komise početně zjistila běžnou hodnotu jednotlivých typů výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Vzhledem k nedostatečné spolupráci vyvážejících výrobců, která znemožnila získat vývozní cenu do Unie nebo do třetích zemí podle typu výrobku, určila Komise jedinou běžnou hodnotu jako průměr běžných hodnot stanovených pro každý typ výrobku na úrovni 9 673,71 CNY/t.

(82)

Vzhledem k neexistenci spolupráce vycházela Komise při stanovení výrobní kapacity a volné kapacity v ČLR z informací uvedených v žádosti o přezkum.

(83)

Během období přezkumného šetření bylo v ČLR zjištěno 13 výrobců výrobku, který je předmětem přezkumu (33). Žadatelé na základě veřejně dostupných informací na internetových stránkách čínských výrobců odhadli jejich výrobní kapacitu na přibližně 400 000 tun. V žádosti o přezkum žadatelé odhadovali, že Čína má domácí trh o velikosti přibližně 146 000 tun (34), přičemž vycházeli z informací získaných z průzkumu trhu (35). S ohledem na velikost čínského trhu s persírany, který je zásobovaný domácí výrobou a dovozem, a na vývoz čínských výrobců persíranů (36) byla volná kapacita odhadnuta na více než 200 000 tun. Výrobní kapacita takového rozsahu znamená, že by samotná Čína mohla pokrýt celkovou spotřebu v Unii, která během období přezkumného šetření činila 35 000 tun (37).

(84)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že Čína patří mezi největší výrobce persíranů na světě a má významnou volnou kapacitu, která by mohla být snadno využita pro vývoz do Unie, kdyby byla opatření zrušena.

(85)

Komise určila běžnou hodnotu, jak je vysvětleno v oddílech 3.2 až 3.5.

(86)

Vzhledem k tomu, že vyvážející výrobci z ČLR nespolupracovali, byla vývozní cena do třetích zemí stanovena na základě obchodních statistik z databáze GTA.

(87)

Komise proto určila Tchaj-wan, Jižní Koreu, Brazílii a Thajsko (v pořadí podle objemu vývozu) jako hlavní vývozní trhy pro čínské persírany v období přezkumného šetření. Dovoz do těchto čtyř zemí představoval 54 % světového dovozu persíranů pocházejících z ČLR.

(88)

Vážená průměrná dovozní cena pro jednotlivé země (Tchaj-wan, Jižní Koreu, Thajsko) na úrovni CIF byla opravena na úroveň ceny ze závodu. Cena CIF byla tedy snížena o náklady na námořní dopravu, pojištění a vnitrostátní dopravu.

(89)

Při snížení ceny CIF na cenu ze závodu vycházela Komise u námořní dopravy a pojištění z koeficientu převodu CIF na FOB, který OECD zveřejnila v databázi ITIC (38). Použitelný průměrný koeficient byl stanoven pro každou ze tří zemí zvlášť a na základě popisu výrobku, který odpovídá výrobku, který je předmětem přezkumu.

(90)

V případě Brazílie byla dovozní cena persíranů pocházejících z ČLR k dispozici na úrovni FOB i CIF v databázi GTA. Cena ze závodu byla tedy stanovena odečtením nákladů na vnitrostátní dopravu od dovozní ceny do Brazílie na úrovni FOB.

(91)

Komise odhadla náklady na vnitrostátní dopravu na základě údajů týkajících se vývozu z ČLR, které byly zveřejněny v nejnovější zprávě projektu Doing Business (39).

(92)

Vývozní ceny na úrovni ceny ze závodu stanovené tak, jak je podrobně uvedeno v 86. až 91. bodě odůvodnění, se pohybovaly od 5 883,33 CNY za tunu pro Brazílii do 6 481,25 CNY za tunu pro Thajsko.

(93)

Komise porovnala početně zjištěnou běžnou hodnotu stanovenou podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení a vývozní cenu do třetích zemí na základě ceny ze závodu.

(94)

Komise dále vyjádřila cenový rozdíl jako procento ceny CIF převládající na každém z hlavních vývozních trhů.

(95)

Na tomto základě Komise dospěla k závěru, že ČLR vyvážela persírany na klíčový vývozní trh za cenu, která byla výrazně nižší než běžná hodnota. Cenový rozdíl vyjádřený jako procentní podíl dovozní ceny na čtyři klíčové trhy na úrovni CIF se pohyboval od 44,1 % pro Thajsko do 57,2 % pro Tchaj-wan.

(96)

Komise měla za to, že tato zjištění odrážejí cenovou politiku čínských vývozců persíranů na vývozních trzích obecně. Komise dospěla k závěru, že pokud by opatření pozbyla platnosti, čínský vývoz do Unie by se pravděpodobně uskutečňoval za dumpingové ceny.

(97)

Podle žádosti o přezkum (40) je trh Unie pro čínské vývozce potenciálně atraktivní vzhledem ke své poměrně velké velikosti a vyšším cenám, které mohou přinést vyšší zisky než vývoz do jiných třetích zemí. Prodejní ceny v Unii v období přezkumného šetření ([1 500–2 000] EUR/t) byly [1,8–2,3]krát vyšší než čínské vývozní ceny (přepočtené na úroveň CIF s dodáním na hranice Unie) na čtyři klíčové trhy. Ačkoli se objem čínského vývozu do Unie v posledních letech snížil, čínští výrobci vyrábějí významný objem výrobku, který je předmětem přezkumu, a pokud by opatření pozbyla platnosti, vývoz do Unie by obnovili.

(98)

Kromě toho jsou v USA zavedena opatření na ochranu obchodu a Indie v současné době provádí antidumpingové šetření týkající se dovozu persíranů. V důsledku toho je/bude vývoz čínských persíranů na tyto trhy pravděpodobně obtížnější, což dále zvýší atraktivitu trhu Unie, na který může být tento vývoz přesměrován, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(99)

Pokud by tedy stávající opatření v EU pozbyla platnosti, byli by čínští výrobci silně motivováni k tomu, aby zvýšili svůj vývoz persíranů do Unie, a pravděpodobně by tak činili za dumpingové ceny.

(100)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že kdyby stávající opatření pozbyla platnosti, pravděpodobně by byl dumping obnoven. Pravděpodobnost obnovení dumpingu v případě zrušení stávajících opatření naznačují zejména úroveň běžných hodnot stanovených pro Čínu, úroveň vývozních cen na trzích třetích zemí, atraktivita trhu Unie a dostupnost významné výrobní kapacity v ČLR.

(101)

Obdobný výrobek vyráběli v Unii v posuzovaném období dva výrobci. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(102)

V zájmu zachování důvěrnosti podle článku 19 základního nařízení jsou údaje týkající se obou výrobců v Unii předkládány v podobě indexu nebo rozpětí.

(103)

Informace o dovozu byly analyzovány na úrovni kódu KN pro tři hlavní typy obdobného výrobku, tj. persíran amonný, persíran sodný a persíran draselný, a na úrovni kódu TARIC pro čtvrtý typ, tj. monopersíran draselný.

(104)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě objemu prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie a údajů o dovozu podle Eurostatu na úrovni kódu KN a kódu TARIC. Tyto údaje o objemu prodeje, pokud jde o ověřené informace od výrobců v Unii, byly zkontrolovány a v případě potřeby aktualizovány.

(105)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba v Unii

(106)

V průběhu posuzovaného období se spotřeba v Unii snížila o 26 %. Tento pokles byl nejsilnější v prvních dvou letech posuzovaného období a lze jej přičíst obecnému hospodářskému oživení po pandemii COVID-19. V důsledku tohoto oživení byl rok 2021 pro většinu průmyslových odvětví, včetně navazujícího odvětví persíranů, rokem vzestupným, po němž následovala korekce zpomalení v odvětvích stavebnictví a dezinfekce, která patří mezi uživatele výrobku, který je předmětem přezkumu, po pandemii. Kromě toho došlo v letech 2022 a 2023 ke snížení zásob ve všech odvětvích, neboť situace v dodavatelském řetězci se obecně zmírnila a v době pandemie byly vytvořeny velké zásoby s narušenými dodavatelskými řetězci. Rok 2024 (období přezkumného šetření) se však vyznačoval mírným oživením trhu.

(107)

Komise stanovila objem dovozu na základě údajů Eurostatu, podle nichž bylo množství dovozu z dotčené země na trh Unie během období přezkumného šetření minimální.

(108)

Dovoz z dotčené země se během posuzovaného období dramaticky snížil. Tento pokles pravděpodobně souvisel s uložením opatření v roce 2020 na společnost, která byla původně od antidumpingových opatření osvobozena.

(109)

Dovoz do Unie z dotčené země se vyvíjel takto:

Tabulka 3

Objem dovozu a podíl na trhu

(110)

Vzhledem k tomu, že objem dovozu z dotčené země nebyl významný, Komise zjistila, že ceny nejsou reprezentativní. V důsledku toho se Komise domnívala, že by nemělo smysl analyzovat vývoj cen dumpingového dovozu. Ze stejného důvodu nemělo smysl vypočítat u tohoto dovozu cenové podbízení.

(111)

Objem dovozu do Unie, jakož i podíl na trhu a cenové trendy dovozu peroxosíranů z dalších třetích zemí se vyvíjely takto:

Tabulka 4

Dovoz ze třetích zemí

(112)

Dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, z ostatních třetích zemí se během posuzovaného období snížil o 30 %. Největší objem dovozu pocházel z Turecka, Indie a Spojených států amerických.

(113)

Dovoz z Turecka byl během posuzovaného období vysoký, i když jeho objem kolísal. V roce 2023 došlo k velkému poklesu dovozu z Turecka, ale v období přezkumného šetření dovoz opět vzrostl. Dovoz z Indie a Spojených států amerických se v posuzovaném období snížil a během období přezkumného šetření klesl v případě Indie o 46 % a v případě USA o 35 %.

(114)

Podíl třetích zemí na trhu se také snížil z 35,6 % v roce 2021 na 33,5 % v období přezkumného šetření.

(115)

Cena dovozu ze všech třetích zemí kromě ČLR byla během období přezkumného šetření ve srovnání s cenou výrobního odvětví Unie o [50–200] EUR/kg nižší.

(116)

Podle čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnovalo zkoumání dopadu dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie posouzení všech hospodářských činitelů a ukazatelů, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie v průběhu posuzovaného období.

(117)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(118)

Celková výroba výrobku, který je předmětem přezkumu, v Unii v letech 2022 a 2023 trvale klesala a v období přezkumného šetření se mírně zotavila. Celkově výroba v posuzovaném období klesla o 32 %. Tento pokles výroby lze přičíst korekci poptávky po skončení pandemie COVID-19 po roce 2021.

(119)

Celková výrobní kapacita v Unii během posuzovaného období klesla o 9 %. Zjevná změna kapacity byla způsobena zejména problémy s dodavatelským řetězcem a pravidelným vypínáním a opětovným zapínáním výrobních linek.

(120)

Průměrné využití kapacity vykazovalo podobný trend jako výroba a poptávka. Celkově se využití kapacity během posuzovaného období snížilo o 25 %, přičemž v prvních dvou letech posuzovaného období došlo k poklesu a během období přezkumného šetření k oživení.

(121)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Objem prodeje a podíl na trhu

(122)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie vykazoval podobný trend jako spotřeba v Unii. Celkově se objem prodeje výrobního odvětví Unie během posuzovaného období snížil o 23 %, přičemž v prvních dvou letech došlo k poklesu a během období přezkumného šetření se začal zotavovat.

(123)

Celkový podíl výrobního odvětví Unie na trhu zůstal v posuzovaném období poměrně stabilní s rovnoměrným, ale velmi malým meziročním nárůstem.

(124)

Během posuzovaného období došlo k poklesu spotřeby o 26 %. V této souvislosti se výrobnímu odvětví Unie podařilo udržet si svůj podíl na trhu a v posuzovaném období zaznamenat mírný nárůst o 3 %.

(125)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Zaměstnanost a produktivita

(126)

Zaměstnanost se v posuzovaném období snížila o 18 %. Produktivita pracovní síly výrobců v Unii, měřená jako výstup (v tunách) na zaměstnanou osobu a rok, se rovněž snížila o 16 %, což lze vysvětlit větším poklesem výroby (–31 %) v souvislosti s poklesem zaměstnanosti (–18 %).

(127)

Jak je vysvětleno výše, v posuzovaném období nedocházelo téměř k žádnému dovozu z ČLR, a proto velikost dumpingového rozpětí nebylo možné posoudit.

(128)

Skutečnost, že výrobní odvětví Unie bylo v posuzovaném období schopno udržet a mírně zvýšit svůj podíl na trhu v kontextu zvýšených nákladů v důsledku dramatického nárůstu cen energie v Unii, lze přičíst stávajícím opatřením.

(129)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Prodejní ceny a výrobní náklady v Unii (v EUR za tunu)

(130)

Během posuzovaného období se výrobní náklady výrobního odvětví Unie zvýšily o 44 %. Masivní nárůst výrobních nákladů v letech 2022 a 2023 byl způsoben zejména neobvyklým nárůstem cen energií, který byl hlavní nákladovou položkou výroby obdobného výrobku v Unii. Kromě toho snížení poptávky, jak je vysvětleno ve 106. bodě odůvodnění, vedlo ke zvýšení nepřímých nákladů (náklady na výrobní režii) na jednotkovém základě. Současně se ceny zvýšily pouze o 12 %, takže výrobní odvětví Unie nebylo schopno pokrýt zvýšení nákladů.

(131)

Stav zásob u výrobců v Unii se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 9

Zásoby

(132)

Objemy konečných zásob, s výjimkou roku 2022, sledovaly vývoj výroby. Celkově si výrobci v Unii udrželi nízkou úroveň zásob (méně než 10 % výroby).

(133)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic u výrobců v Unii se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(134)

Ziskovost výrobců v Unii stanovila Komise tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl obratu z tohoto prodeje. Ziskovost výrobců v Unii výrazně poklesla z velmi zdravé ziskovosti v roce 2021 na vysoké ztráty v roce 2023. Během období přezkumného šetření se ziskovost začala zlepšovat, ale nedosáhla hranice rentability. Tento trend odpovídal trendům výroby a prodeje, které byly popsány výše ve 118. a 122. bodě odůvodnění.

(135)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobců v Unii financovat svou činnost z vlastních zdrojů. Trend čistého peněžního toku prudce poklesl v letech 2022 a 2023, kdy se čistý peněžní tok v každém z těchto let snížil na polovinu. V období přezkumného šetření se čistý peněžní tok začal stabilizovat, i když na velmi nízké úrovni, přibližně o 81 procentních bodů nižší než na začátku posuzovaného období.

(136)

Investice zůstaly během prvních tří let posuzovaného období na srovnatelné úrovni a během období přezkumného šetření výrazně poklesly. To bylo přímým důsledkem klesající ziskovosti a peněžního toku. V prvních letech posuzovaného období situace výrobního odvětví Unie, i když se výrazně zhoršila, stále umožňovala investice. Po ztrátovém roce 2023 byly investice v příštím roce ohrožené.

(137)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Vyvíjela se stejným způsobem jako ziskovost, jak je popsáno výše v 134. bodě odůvodnění.

(138)

Objem dovozu z dotčené země byl během posuzovaného období zanedbatelný.

(139)

Vývoj mikroekonomických a makroekonomických ukazatelů během posuzovaného období ukázal, že výrobní odvětví Unie bylo celkově v situaci, kdy mu byla působena újma. Během posuzovaného období vykazovala většina ukazatelů negativní trend, přičemž nejvýraznější negativní vývoj vykazovaly finanční ukazatele, jako je ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic.

(140)

Výrobní odvětví Unie bylo ovlivněno poklesem spotřeby během posuzovaného období a také rostoucími náklady na energii během posuzovaného období. Vzhledem k tomu, že spotřeba vzrostla a výrobní náklady klesly, vykazovala hospodářská situace výrobního odvětví Unie v období přezkumného šetření určité známky oživení.

(141)

Skutečnost, že výrobní odvětví Unie mělo z opatření prospěch, dokládá pouze zachování a malý nárůst jeho podílu na trhu během posuzovaného období za souběžného poklesu poptávky.

(142)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví Unie během období přezkumného šetření bylo ve zranitelné situaci, ale neutrpělo dumpingovým dovozem podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(143)

Komise učinila ve výše uvedeném oddíle závěr, že výrobní odvětví Unie neutrpělo během období přezkumného šetření podstatnou újmu. I když dovoz z dotčené země během posuzovaného období nebyl vzhledem k jeho nízkému objemu přímou příčinou újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie, Komise v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení posoudila, zda existuje pravděpodobnost obnovení újmy původně způsobené dumpingovým dovozem z ČLR, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(144)

V tomto ohledu vycházela Komise z informací poskytnutých žadateli a z veškerých dalších informací ze spisu. Komise posoudila výrobní kapacitu a volnou kapacitu v ČLR, vztah mezi čínskými vývozními cenami do třetích zemí a cenovou úrovní v Unii, pravděpodobnou úroveň cen dovozu z ČLR při neexistenci antidumpingových opatření a jejich dopad na výrobní odvětví Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(145)

Jak vyplývá ze závěrů učiněných v 83. bodě odůvodnění, výrobci v ČLR disponují významnou výrobní kapacitou a odhadovanou volnou kapacitou, která výrazně převyšuje celkovou spotřebu v Unii během období přezkumného šetření.

(146)

Unie je celosvětově největším dovozcem výrobku, který je předmětem přezkumu (41).

(147)

V jiných třetích zemích, jako jsou USA a Indie, jsou nebo mají být navíc zavedena opatření na ochranu obchodu proti čínskému vývozu výrobku, který je předmětem přezkumu, což čínským vyvážejícím výrobcům ztěžuje vývoz na tyto trhy a dále zvyšuje atraktivitu trhu Unie, na který může být tento vývoz přesměrován.

(148)

Dalším prvkem prokazujícím atraktivitu trhu Unie je cenová strategie čínských vyvážejících výrobců. V této souvislosti byla provedena analýza na základě srovnání prodejních cen výrobců v Unii účtovaných odběratelům, kteří nejsou ve spojení, s cenami CIF účtovanými čínskými výrobci třetím zemím, upravenými o náklady po dovozu (1 %) a smluvní cla (5,5 %). Tato analýza vycházela ze všech čínských vývozních cen do třetích zemí (bez Unie) vykázaných v databázi Global Trade Atlas. Tato analýza ukázala, že čínské vývozní ceny byly o 47 % až 52 % nižší než prodejní ceny výrobců v Unii. Lze proto důvodně očekávat, že čínský vývoz vstoupí na trh Unie za ceny podstatně nižší, než jsou ceny účtované výrobním odvětvím Unie, a způsobí výrobnímu odvětví Unie újmu, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(149)

Dalším prvkem prokazujícím atraktivitu trhu Unie jsou navíc praktiky obcházení opatření zjištěné v nařízení (EU) 2020/477 u výrobců dotčeného výrobku v ČLR.

(150)

Vzhledem k vysoké volné kapacitě v ČLR, atraktivitě trhu Unie a cenové politice čínských vyvážejících výrobců, jak je shrnuto v 145. až 149. bodě odůvodnění výše, je pravděpodobné, že kdyby opatření pozbyla platnosti, významný objem levných peroxosíranů by byl již brzy k dispozici pro prodej/přesměrování do Unie.

(151)

Následkem toho by se výrobnímu odvětví Unie, které je v současnosti schopno uspokojit poptávku v Unii, pravděpodobně snížil objem prodeje i podíl na trhu Unie.

(152)

Na tomto základě byl učiněn závěr, že neexistence opatření by pravděpodobně vedla ke značnému navýšení dumpingového dovozu z ČLR za ceny působící újmu a k obnovení podstatné újmy.

(153)

Jak je uvedeno výše v oddíle 4, výrobní odvětví Unie již podstatnou újmu nepociťuje. Jak je však konstatováno v oddíle 5, zrušení opatření by přineslo opětovný příliv dumpingového dovozu z Číny, což by rychle vedlo k obnovení újmy. Zachování opatření by tedy bylo ku prospěchu výrobního odvětví Unie, jelikož výrobci v Unii by měli být schopni udržet si objem prodeje, podíl na trhu a zlepšit ziskovost a svou celkovou hospodářskou situaci. Naopak ukončení platnosti opatření by vážně ohrozilo životaschopnost výrobního odvětví Unie, jelikož lze důvodně očekávat přesunutí čínského vývozu na trh Unie za dumpingové ceny a ve značném objemu, což by vedlo k obnovení újmy.

(154)

Žádný dovozce při šetření nespolupracoval.

(155)

Nedostatečná spolupráce dovozců neumožnila Komisi analyzovat, zda dovozci dosahují špatných výsledků nebo zda nedokáží případné zvýšení cen přenést na své odběratele.

(156)

Šetření potvrdilo, že dovozci mohou snadno nakupovat z různých zdrojů, které jsou v současné době na trhu dostupné, zejména z Turecka, Indie a Spojených států amerických. Cílem prodloužení opatření není vyloučit čínský vývoz z trhu, nýbrž pouze zajistit, aby se neuskutečňoval za dumpingové ceny, a nezpůsoboval tak újmu.

(157)

Proto a vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné důkazy, které by mohly tento závěr vyvrátit, a s ohledem na to, že dovoz dotčeného výrobku byl během období přezkumného šetření nevýznamný, dospěla Komise k závěru, že dovozci by nebyli prodloužením platnosti opatření nepřiměřeně dotčeni.

(158)

Uživatelé při šetření nespolupracovali. Komise proto nemohla analyzovat dopad stávajících opatření na jejich situaci.

(159)

Původní šetření ukázalo, že dopad výrobku, který je předmětem přezkumu, na náklady u navazujících výrobků je spíše okrajový a vliv antidumpingového cla je zanedbatelný (42). Uživatelé neposkytli žádné informace, které by vyvrátily závěry předchozích šetření, podle nichž je dopad cla na jejich podnikání okrajový.

(160)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že pokud jde o zájem Unie, neexistují žádné přesvědčivé důvody, aby stávající opatření uložená na dovoz peroxosíranů pocházejících z ČLR nebyla zachována.

(161)

Na základě závěrů Komise o pravděpodobnosti obnovení dumpingu, pravděpodobnosti obnovení újmy a zájmu Unie by antidumpingová opatření týkající se peroxosíranů pocházejících z ČLR měla být zachována.

(162)

Aby se minimalizovalo riziko obcházení těchto opatření, které existuje vzhledem k velkému rozdílu mezi celními sazbami, je nutno přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit řádné uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Společnost, na niž se vztahuje nízká individuální sazba antidumpingového cla, musí celním orgánům členských států předložit platnou obchodní fakturu. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Na dovoz, k němuž není taková faktura přiložena, by se mělo vztahovat antidumpingové clo platné pro „veškerý další dovoz pocházející z Čínské lidové republiky“.

(163)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(164)

Pokud by se po zachování dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu společnosti využívající nižší individuální celní sazbu, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci tohoto šetření lze mimo jiné přezkoumat potřebu zrušit individuální celní sazbu a následně uložit celostátní clo.

(165)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních sazeb antidumpingového cla. Taková žádost musí být předložena Komisi (43). Žádost musí obsahovat veškeré relevantní informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dané společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude nařízení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(166)

Všechny zúčastněné strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo zamýšleno doporučit, aby byla stávající opatření zachována. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta pro podání připomínek k poskytnutým zjištěním. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(167)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 (44), pokud má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(168)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,