(1)

Dne 11. října 2024 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření týkající se dovozu překližovaných desek z tvrdého dřeva pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčená země“ nebo „ČLR“) na základě článku 5 základního nařízení. Oznámení o zahájení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení“).

(2)

Komise zahájila šetření na základě podnětu, který podalo dne 27. srpna 2024 sdružení Greenwood Consortium (dále jen „žadatel“). Podnět byl podán jménem odvětví Unie, které se zabývá výrobou překližovaných desek z tvrdého dřeva, ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a výsledné podstatné újmě, které byly dostatečným důvodem pro zahájení šetření.

(3)

Komise rozhodla prováděcím nařízením Komise (EU) 2024/3140 (3) o celní evidenci dovozu překližovaných desek z tvrdého dřeva (dále jen „nařízení o celní evidenci“).

(4)

V oznámení o zahájení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se jí přihlásily, a mohly se tak zúčastnit šetření. Kromě toho Komise o zahájení šetření výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce a čínské orgány, známé dovozce, dodavatele a uživatele, obchodníky, jakož i sdružení, o nichž je známo, že se jich zahájení šetření týká, a vyzvala je k účasti.

(5)

Zúčastněné strany měly příležitost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(6)

Po zahájení předložili žadatel, jednotliví dovozci a Obchodní zájmová aliance pro překližované desky (4) (dále jen „PTIA“) několik vyjádření k důkazům v podnětu týkajícím se dumpingu, újmy, příčinné souvislosti a zájmu Unie. Tyto připomínky jsou řešeny níže. Žadatel a aliance PTIA předložili dvě další vyjádření, kterými si navzájem vyvrátili své připomínky, podle oddílu 8 oznámení o zahájení. Oddíl 8 stanoví, že veškeré připomínky k informacím předloženým zúčastněnými stranami před lhůtou pro uložení prozatímních opatření by měly být učiněny nejpozději do 75 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení, není-li stanoveno jinak. Vyjádření žadatele bylo předloženo včas dne 20. prosince 2024, tedy v příslušné lhůtě. Aliance PTIA předložila protipřipomínky dne 15. ledna 2025. Vzhledem k tomu, že tyto připomínky byly předloženy mimo příslušné lhůty stanovené v oznámení o zahájení, nemohly být zohledněny.

(7)

Aliance PTIA tvrdila, že žadatel indexoval již agregované údaje devíti společností a bezdůvodně s nimi zacházel jako s důvěrnými, což znemožnilo smysluplné porozumění podstatě informací. Aliance PTIA dále tvrdila, že žadatel zatajil podstatné údaje z důvodu autorských práv a že omezení autorských práv nemohou sloužit jako legitimní důvod k neposkytnutí informací, které nejsou důvěrné, jiným zúčastněným stranám.

(8)

Pokud jde o indexaci agregovaných údajů, Komise zjistila, že rozdílné portfolio výrobků členů sdružení Greenwood Consortium, které je žadatelem, odůvodňuje důvěrné zacházení s agregovanými údaji. Pokud jde o informace, které nebyly poskytnuty z důvodu autorských práv, bylo zjištěno, že obecná úroveň vývozních cen čínských překližovaných desek z tvrdého dřeva v období 2010–2024 (5) měla spíše demonstrativní povahu než povahu zásadní informace, jejichž neposkytnutí by nepřiměřeně ztížilo analýzu podnětu.

(9)

Komise proto tvrzení zamítla, protože měla za to, že verze podnětu zpřístupněná zúčastněným stranám k nahlédnutí obsahuje dostatečné podstatné důkazy a nedůvěrná shrnutí jinak důvěrných informací, aby zúčastněné strany mohly v průběhu řízení uplatnit své právo na obhajobu, a splňuje požadavky čl. 19 odst. 2 základního nařízení.

(10)

Aliance PTIA tvrdila, že žadatel nepředložil informace požadované v čl. 5 odst. 2 základního nařízení, a že informace předložené k jiným aspektům byly neúplné.

(11)

Komise toto tvrzení zamítla, protože zjistila, že podnět obsahoval zjevné důkazy o dumpingu, újmě a příčinné souvislosti mezi údajným dumpingovým dovozem a údajnou újmou na základě přiměřeně dostupných informací. Komise měla za to, že verze podnětu zpřístupněná zúčastněným stranám k nahlédnutí obsahuje dostatečné podstatné důkazy a nedůvěrná shrnutí jinak důvěrných informací, aby zúčastněné strany mohly v průběhu řízení uplatnit své právo na obhajobu, a tedy splňuje požadavky čl. 19 odst. 2 základního nařízení.

(12)

Aliance PTIA uvedla, že žadatelé sice možná splňují požadavky na reprezentativnost výrobního odvětví Unie podle čl. 5 odst. 4 základního nařízení, ale v žádném případě nepředstavují celé výrobní odvětví Unie ve smyslu článku 3.

(13)

Komise shledala, že požadavek reprezentativnosti byl splněn, protože podnět podpořili výrobci v EU, kteří představují více než 25 % výroby obdobného výrobku v EU vyráběného výrobním odvětvím EU, a žádný výrobce v EU proti němu nevznesl námitku. Pro zahájení řízení nebylo nutné, aby žadatel kromě prokázání své reprezentativnosti zastupoval celé výrobní odvětví Unie. Komise proto toto tvrzení také zamítla.

(14)

Aliance PTIA uvedla, že sazby dumpingu vypočtené v podnětu byly příliš vysoké a nedůvodně nadsazené vzhledem k dotčenému sortimentu výrobků a odlišnému výrobnímu postupu v ČLR, který nebyl ve výpočtech řádně zohledněn. Dále se domnívala, že spotřeba lepidla uvedená v podnětu je nesprávná a že některý materiál byl započítán dvakrát. Poukázala také na nesrovnalosti mezi zněním podnětu a jeho přílohami. Aliance PTIA dále tvrdila, že faktury prokazující vývozní cenu nejsou reprezentativní, protože se vztahují pouze na topolové překližované desky, a nikoli na všechny typy překližovaných desek dovážené do Unie.

(15)

Rovněž uvedla, že Turecko není vhodnou reprezentativní zemí z důvodu vysoké inflace turecké liry během období šetření, zejména pokud jde o stanovení prodejních, režijních a správních nákladů a zisku. Dále tvrdila, že údaje navrhované turecké společnosti použité jako referenční hodnota pro stanovení zisku a prodejních, režijních a správních nákladů nejsou reprezentativní. Rovněž se domnívala, že při výpočtu nákladů práce měl žadatel použít směnný kurz Evropské centrální banky namísto směnného kurzu poskytnutého Tureckou centrální bankou a že pro stanovení cen energií měl žadatel použít turecké statistiky, a nikoli internetové stránky www.globalpetrolprices.com.

(16)

Žadatel tvrdil, že vysoká inflace v Turecku neměla na stanovení referenčních hodnot žádný dopad, protože ceny surovin nebyly vyjádřeny v tureckých lirách, ale v eurech nebo amerických dolarech, a že inflace by neměla dopad na prodejní, režijní a správní náklady a zisk tureckých společností, protože zvýšení nákladů by snížilo ziskové rozpětí, což by vedlo ke konzervativnějšímu přístupu. Vzhledem k tomu, že prodejní, režijní a správní náklady a zisk byly vyjádřeny jako procentní podíl nákladů na prodané zboží, nebyly by ovlivněny inflací. Žadatel dále uvedl, že referenční hodnoty jsou přiměřené a reprezentativní pro dané odvětví. Pokud jde o ceny energií, žadatel rovněž tvrdil, že údaje o energiích převzaté z internetových stránek www.globalpetrolprices.com vycházejí z oficiálních tureckých statistik.

(17)

Žadatel se rovněž bránil, že při výpočtu běžné hodnoty v podnětu nedošlo k dvojímu započtení a že výpočty byly založeny na výrobních činitelích a mírách spotřeby platných v ČLR a byly řádně upraveny tak, aby zohledňovaly výrobní postup v ČLR. Rovněž tvrdil, že spotřeba lepidla v podnětu byla přesně vypočtena a založena na přiměřeném, dokonce konzervativním přístupu. Pokud jde o tvrzení aliance PTIA, že vývozní cena nebyla reprezentativní, uvedl, že faktury za topolové překližované desky byly v podnětu předloženy pouze jako doplňující prvek; určení vývozních cen vycházelo z údajů Eurostatu a cenového indexu společnosti Europäischer Wirtschaftsdienst GmbH (6) (EUWID), vydavatele obchodních nových médií zaměřených mimo jiné na výrobky ze dřeva.

(18)

Žadatel i aliance PTIA předložili připomínky k analýze týkající se podstatných zkreslení v odvětví překližovaných desek v ČLR. Těmito připomínkami se zabývá oddíl 3.2.1.4 níže.

(19)

Komise tvrzení aliance PTIA týkající se důkazů souvisejících s výpočty dumpingu v podnětu, jakož i dalších prvků poskytnutých žadatelem, důkladně posoudila. Zjistila, že byly splněny požadavky pro zahájení šetření, tj. přesnost a přiměřenost důkazů předložených žadatelem, a rozhodla, že jsou dostatečné pro zahájení šetření.

(20)

Komise se dále domnívala, že tato skutečnost nemá žádný vliv na závěry o existenci dumpingu – v tomto konkrétním případě byly důkazy prima facie týkající se výpočtu běžné hodnoty různých typů výrobků, výrobních činitelů a příslušné spotřeby považovány za dostatečné. Komise dále připomněla, že dumpingové rozpětí vypočítané v podnětu nemuselo nezbytně odrážet přesnou úroveň dumpingu, která bude vypočítána v rámci šetření podle jednotlivých transakcí a jednotlivých typů. Povaha analýzy byla ve skutečnosti odlišná, protože se neprováděla podle jednotlivých společností ani podle jednotlivých transakcí. Komisi však postačovala úroveň důkazů poskytnutých žadatelem o vývozní ceně a běžné hodnotě, které prokazovaly, že dumpingová rozpětí byla značná. Údaje, na nichž byla běžná hodnota založena, byly rovněž podloženy dostatečnými důkazy a při analýze Komise týkající se dumpingu byly vzaty v potaz všechny nezbytné úpravy, které měly zohlednit například odlišný výrobní postup v ČLR. Komise proto tvrzení aliance PTIA ohledně nedostatečných důkazů o dumpingu v podnětu zamítla.

(21)

Na základě informací poskytnutých žadatelem a analyzovaných Komisí navíc navrhovaná volba Turecka jako reprezentativní země k určení běžné hodnoty splňovala požadavek dostatečných důkazů. Zejména domácí prodej tureckých výrobců překližovaných desek z tvrdého dřeva se zdál být dostatečně velký a výrobní postup a přístup k surovinám byl podobný jako u čínských výrobců, přičemž případné rozdíly ve výrobním postupu byly při určování běžné hodnoty zohledněny. Komise se rovněž domnívala, že skutečnost, že v Turecku byla vysoká inflace, neměla vliv na referenční hodnoty, které nebyly vyjádřeny v tureckých lirách, ani na stanovení prodejních, režijních a správních nákladů a zisku na základě tureckých společností.

(22)

Aliance PTIA tvrdila, že podnět nesplňuje požadavek skutečných důkazů o újmě podle čl. 3 odst. 2 základního nařízení, a tvrdila, že některé ukazatele újmy, jako je spotřeba v EU; dovozní ceny; podíl na trhu EU; výrobní kapacita a její využití, domácí prodej a obrat; zaměstnanost; ziskovost, investice, zásoby a výrobní kapacita nepodpořily zjištění újmy během období šetření.

(23)

Komise zjistila, že podnět obsahuje dostatečné důkazy pro zjištění podstatné újmy prima facie nezbytné pro zahájení šetření. Makroekonomické i mikroekonomické ukazatele byly analyzovány v oddíle 6 podnětu. Komise připomíná, že zjištění prima facie o podstatné újmě, které je nezbytné pro zahájení šetření, vyžaduje mimo jiné přezkum relevantních činitelů, jež jsou popsány v základním nařízení. Pro dostatečné odůvodnění podstatné újmy pro účely zahájení šetření článek 5 základního nařízení výslovně nevyžaduje, aby všechny činitele újmy uvedené v čl. 3 odst. 5 vykazovaly zhoršení. Ve znění čl. 5 odst. 2 základního nařízení se uvádí, že podnět musí obsahovat informace o vývoji objemu dovozu označeného za dumpingový, o účinku tohoto dovozu na ceny obdobného výrobku na trhu Unie a o následném dopadu dovozu na výrobní odvětví Unie, doloženém příslušnými (nikoli nutně všemi) činiteli. Tyto informace, které poukazovaly na existenci újmy, podnět obsahoval. Komise proto usoudila, že podnět obsahuje dostatečné důkazy o újmě, a tvrzení aliance PTIA zamítla.

(24)

Aliance PTIA uvedla, že žadatel založil svůj výpočet cenového podbízení a prodeje pod cenou pouze na topolových překližovaných deskách, a poznamenala, že Komise by měla své předběžné a konečné výpočty založit na všech výrobcích, na něž se vztahuje působnost šetření.

(25)

Komise poznamenává, že v rámci kritéria „dostatečnosti důkazů“ v čl. 5 odst. 3 základního nařízení neexistuje povinnost stanovit cenové podbízení a prodej pod cenou u všech typů výrobku, kterých se šetření týká. Kromě toho Komise v souladu s platnými právními předpisy stanovila rozpětí cenového podbízení a prodeje pod cenou podle metodiky uvedené níže v oddílech 4.3.2 a 6.1.

(26)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že může v souladu s článkem 17 základního nařízení vybrat vzorek zúčastněných stran.

(27)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že vybrala předběžný vzorek výrobců v Unii. Komise vzorek vybrala na základě největšího reprezentativního objemu výroby a prodeje, který může být ve stanovené lhůtě přiměřeně přezkoumán. Tento vzorek sestával ze tří výrobců v Unii. Vzorek představoval 28 % odhadované celkové výroby v EU a 33 % odhadovaného celkového objemu prodeje překližovaných desek z tvrdého dřeva v EU, což zajišťuje dobré zeměpisné rozložení. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Nebyly obdrženy žádné připomínky. Vzorek byl pro výrobní odvětví Unie reprezentativní.

(28)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení.

(29)

Požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo dvacet dovozců, kteří nejsou ve spojení. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení Komise vybrala vzorek tří dovozců, kteří nejsou ve spojení, a sice na základě největšího objemu prodeje dotčeného výrobku v Unii a jejich zeměpisné polohy v Unii. Vzorek představoval 38 % odhadovaného celkového objemu prodeje v EU a zajišťoval dobré zeměpisné rozložení. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byl výběr vzorku projednán se všemi známými dotčenými dovozci. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(30)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení. Komise kromě toho požádala zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii, aby označilo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(31)

Požadované informace poskytlo 120 vyvážejících výrobců v dotčené zemi, kteří souhlasili rovněž se zařazením do vzorku. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení vybrala Komise vzorek dvou vyvážejících výrobců na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie s přihlédnutím k hlavním druhům dřeva používaným při výrobě překližovaných desek z tvrdého dřeva a vyváženým do Unie (topolové, březové a eukalyptové překližované desky), který bylo možné ve stanovené lhůtě přiměřeně přezkoumat. Na základě informací dostupných v té době představoval vzorek 9,5 % vývozu do Unie V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byl výběr vzorku projednán se všemi známými dotčenými vyvážejícími výrobci a orgány v dotčené zemi.

(32)

E-mailem ze dne 29. listopadu 2024 jeden z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, společnost Xuzhou Shengfeng Wood Co., Ltd., informoval Komisi, že svou spolupráci ukončil. Téhož dne se Komise rozhodla zařadit do vzorku vyvážejících výrobců dalšího vyvážejícího výrobce, společnost Xuzhou Hongxin Wood Co., Ltd., a o této změně informovala zúčastněné strany poznámkou ke spisu ze dne 29. listopadu 2024. Na základě informací dostupných v této fázi představoval navrhovaný vzorek 9,1 % (oproti původním 9,5 %) odhadovaného celkového objemu vývozu překližovaných desek z tvrdého dřeva z ČLR do Unie v období šetření.

(33)

Komise však ve lhůtě do 3. ledna 2025 neobdržela od společnosti Xuzhou Hongxin Wood Co., Ltd. žádnou odpověď. Zbývající společnost zařazená do vzorku, Pizhou Jianghsan Wood Co., Ltd. (dále jen „Jiangshan Wood“), představovala 5,8 % vývozu do Unie. Komise měla za to, že v této pokročilé fázi šetření již k výběru nového vzorku vyvážejících výrobců nezbývá dostatek času, a navíc vzhledem k malému objemu vývozu do Unie ze strany zbývajících vyvážejících výrobců, kteří poskytli odpověď na výběr vzorku, by případná změna vzorku nevedla k reprezentativnějšímu vzorku. Komise se proto rozhodla od výběru vzorku upustit a použít pro zjištění dumpingu článek 18 základního nařízení. Komise však přijala žádost o výpočet individuálního dumpingového rozpětí pro společnost Jiangshan Wood (7), v souladu s čl. 17 odst. 3, jako jedinou společnost, která poskytla řádnou a včasnou odpověď na dotazník, kterou bylo možné ověřit v souladu s čl. 16 odst. 1 základního nařízení. Komise o svém rozhodnutí uvědomila zúčastněné strany prostřednictvím poznámky ke spisu dne 21. ledna 2025.

(34)

Aliance PTIA předložila připomínky k původnímu vzorku. Považovala za neobvyklé, že Komise vybrala pouze dva vyvážející výrobce, a tvrdila, že vzorek vyvážejících výrobců obvykle tvoří (alespoň) tři vyvážející výrobci. Dále tvrdila, že vzhledem k tomu, že do vzorku dovozců, kteří nejsou ve spojení, a výrobců v Unii byly vybrány tři společnosti, měla by Komise k vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku přidat ještě jednu společnost, aby byl zachycen vyšší objem vývozu do Unie. Rovněž tvrdila, že Komise měla vybrat větší společnost s větším sortimentem vyráběných a vyvážených výrobků, protože podle jejích poznatků společnost Xuzhou Shengfeng Wood Co. vyvážela značnou část recyklovaných překližovaných desek s fóliovým povrchem, což byl výrobek nižší třídy, který měl specifické použití ve stavebnictví.

(35)

Po změně vzorku v důsledku ukončení spolupráce ze strany společnosti Xuzhou Shengfeng Wood Co., Ltd. aliance PTIA zopakovala, že vzorek by měl být tvořen alespoň třemi vyvážejícími výrobci. To by podle jejího názoru zvýšilo kvalitu a objektivitu posouzení Komise ohledně obchodního chování čínského výrobního odvětví jako celku, a to pro celý sortiment výrobků, které vyrábí a vyváží do Unie. Dále tvrdila, že výrobci v Unii představují 28 % odhadovaného celkového objemu výroby v Unii a 33 % odhadovaného celkového objemu prodeje obdobného výrobku v Unii a vzorek dovozců, kteří nejsou ve spojení, představuje 38 % odhadovaného celkového objemu prodeje výrobku, který je předmětem šetření, v Unii. Domnívala se, že Komise neposkytla žádné odůvodnění ani žádný jiný přesvědčivý důvod, proč považovala malý vzorek vyvážejících výrobců za přiměřený pro analýzu chování vyvážejících výrobců, cen a vyráběných a vyvážených výrobků, a to pouze na základě dvou ze 120 vyvážejících výrobců, kteří představují méně než 10 % veškerého vývozu výrobku, který je předmětem šetření.

(36)

Poté, co Komise upustila od výběru vzorku, aliance PTIA zopakovala své argumenty. Odkázala na několik dalších šetření, v jejichž rámci Komise vybrala více než dva vyvážející výrobce nebo skupiny. Aliance PTIA tvrdila, že vzhledem k tomu, že Komise měla šetření dokončit v zákonné lhůtě v délce čtrnácti měsíců, měla ještě dostatek času na to, aby do vzorku zařadila další společnost, a že původní rozhodnutí prošetřit méně než 10 % vývozu bylo neobvyklé vzhledem k tomu, že odpověď na výběr vzorku poskytlo 120 společností.

(37)

Komise důkladně posoudila všechny připomínky, které aliance PTIA předložila. Připomněla, že konečné rozhodnutí o tom, kterých a kolika stran a jakých typů výrobků se bude týkat, zůstává na uvážení Komise a že na základě okolností případu nepovažuje za nutné vzorek měnit nebo rozšiřovat. Komise nejprve připomněla, že čínské výrobní odvětví překližovaných desek z tvrdého dřeva je velmi roztříštěné a že jej tvoří převážně malé a střední podniky. Přesněji řečeno, ze 120 společností, které vyplnily formulář pro výběr vzorku, představovalo více než 80 společností méně než 1 % odhadovaného celkového objemu vývozu do Unie. Proto byl původní vzorek téměř 10 % vývozu považován pro čínský vývoz překližovaných desek z tvrdého dřeva do Unie za reprezentativní. Komise rovněž připomněla, že kromě objemu vývozu vzala v úvahu co nejreprezentativnější sortiment výrobků, čímž zajistila, že vzorek byl složen ze společností vyvážejících do Unie nejvíce zastoupené typy překližovaných desek z tvrdého dřeva, tj. topolové, eukalyptové a březové. S ohledem na toto dodatečné kritérium by přidání třetí společnosti do vzorku zvýšilo reprezentativnost vzorku maximálně o 3 %. Vzhledem k tomu, že původní vzorek představoval již téměř 10 % vývozu do Unie a že zahrnoval nejreprezentativnější typy překližovaných desek z tvrdého dřeva, nepovažovala Komise za nutné vzorek rozšiřovat a měla za to, že vzorek je pro vývoz čínských vyvážejících výrobců do Unie reprezentativní.

(38)

Komise rovněž poukázala na to, že dva ze tří vyvážejících výrobců zařazených do vzorku nespolupracovali a že jediný zbývající spolupracující vyvážející výrobce Jianghsan Wood představoval 5,8 % celkového vývozu do Unie. Dospěla proto k závěru, že v souladu s čl. 17 odst. 4 základního nařízení může míra nedostatečné spolupráce podstatně ovlivnit výsledek šetření a že zároveň nelze z časových důvodů vybrat nový reprezentativní vzorek. Na základě těchto skutečností považovala rozhodnutí upustit od výběru vzorku za opodstatněné.

(39)

Komise dále připomněla, že rozhodnutí o tom, zda je či není dostatek času k zařazení dalšího vyvážejícího výrobce do vzorku, je třeba posoudit s ohledem na konkrétní okolnosti každého šetření. V tomto konkrétním případě Komise jednala rychle a nahradila společnost Xuzhou Shengfeng Wood Co., Ltd. společností Xuzhou Hongxin Wood Co., Ltd., když se společnost Xuzhou Shengfeng Wood Co., Ltd. rozhodla nespolupracovat. Nicméně se ukázalo, že společnost Xuzhou Hongxin Wood Co., Ltd. nespolupracovala ve lhůtě do 3. ledna 2025, tedy téměř tři měsíce po zahájení šetření. Vzhledem k tomu, že každé nové společnosti zařazené do vzorku by muselo být poskytnuto dalších nejméně 30 dní k zaslání odpovědi na dotazník, byla by odpověď obdržena více než dva měsíce po původně stanovené lhůtě (8). Bylo tudíž konstatováno, že vzhledem k procesním lhůtám nebylo na výběr nové společnosti dostatek času. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(40)

Komise zaslala vládě Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“) dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v ČLR ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(41)

Žadatel dále v podnětu poskytl dostatečné důkazy prima facie o zkresleních na trhu surovin v ČLR, která se týkala dotčeného výrobku. Šetření proto, jak bylo uvedeno v oznámení o zahájení, tato zkreslení na trhu surovin zahrnovalo s cílem určit, zda se s ohledem na ČLR použijí ustanovení čl. 7 odst. 2a a 2b základního nařízení. Z toho důvodu Komise zaslala čínské vládě dodatečné dotazníky zaměřené na toto hledisko.

(42)

Komise zaslala dotazníky všem výrobcům v Unii zařazeným do vzorku, žadateli, dovozcům zařazeným do vzorku, kteří nejsou ve spojení, známým uživatelům a vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku. Stejné dotazníky byly v den zahájení zpřístupněny rovněž na internetu (9).

(43)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné k předběžnému zjištění dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(44)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. července 2023 do 30. června 2024 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy zahrnovalo období od 1. ledna 2021 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(45)

Výrobkem, který je předmětem šetření, jsou překližované desky sestávající pouze z dřevěných listů jiných než z bambusu a z okoumé, o tloušťce každé vrstvy nepřesahující 6 mm, nejméně s jednou vnější vrstvou z tropického dřeva nebo jiného než jehličnatého dřeva druhů uvedených v položkách 4412 31 , 4412 33 a 4412 34 , též povrstvené nebo na povrchu potažené (dále jen „výrobek, který je předmětem šetření“).

(46)

Překližované desky z tvrdého dřeva jsou multifunkční konečný výrobek vhodný pro mnoho různých způsobů použití. Běžně se v závislosti na třídě a dalších kvalitativních vlastnostech používá v následujících průmyslových odvětvích: stavebnictví, výroba nábytku, doprava, balení a další, jako jsou reklamní stojany, rakve, dopravní značky a ukazatele nebo hračky.

(47)

Dotčeným výrobkem jsou překližované desky z tvrdého dřeva pocházející z Čínské lidové republiky.

(48)

Šetření prokázalo, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

(49)

Komise v této fázi rozhodla, že uvedené výrobky jsou proto obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(50)

Aliance PTIA uvedla, že vymezení definice výrobku bylo příliš široké, protože zahrnovalo březové překližované desky, které žadatelé nevyrábějí.

(51)

Komise tento argument zamítla, protože několik žadatelů, například společnosti Welde A.G. a Garnica, březové překližované desky vyrábělo.

(52)

Aliance PTIA a Čínské národní sdružení odvětví lesnických výrobků (dále jen „CNFPIA“) tvrdily, že povrstvené a nepovrstvené překližované desky jsou dva samostatné výrobky a nelze je zahrnout do stejného šetření, aniž by však na podporu svých tvrzení předložily podrobné a ověřitelné informace.

(53)

Komise tudíž toto tvrzení zamítla, protože základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti překližovaných desek vyrobených z tvrdého dřeva zůstávají stejné nebo velmi podobné bez ohledu na to, zda jsou povrstvené či nikoli.

(54)

Aliance PTIA uvedla, že vymezení definice výrobku není v souladu s vymezením definice výrobku v antidumpingovém šetření týkajícím se dovozu březové překližky z Ruska (10). V uvedeném případě Komise zamítla tvrzení ruského vyvážejícího výrobce o tom, že by překližka z borovice, topolu, okoumé a buku měla být zařazena do definice výrobku, protože zjistila, že překližka z borovice, topolu, okoumé a buku nemá stejné základní fyzikální, technické a chemické vlastnosti jako překližka z břízy.

(55)

Komise zjistila, že určujícím faktorem výrobku, který je předmětem šetření, je skutečnost, že vrchní dýha je vyrobena z tvrdého dřeva, nikoli z měkkého dřeva, jiných dřevěných výrobků nebo plastu. Překližované desky z tvrdého dřeva jako obecná kategorie se může dělit na různé podkategorie (typy výrobků) v závislosti na druhu tvrdého dřeva, jak ukázalo šetření týkající se dovozu březové překližky z Ruska (11), ale to neznamená, že všechny desky s vrchní dýhou překližovaných desek z tvrdého dřeva netvoří samostatnou a širší kategorii výrobků. Kromě toho Komise v antidumpingovém šetření týkajícím se dovozu březové překližky z Ruska zjistila, že existuje určitá míra zastoupení mezi březovou překližkou a překližkou vyrobenou z jiných druhů dřeva, jako je topol, borovice a okoumé (12). Překližované desky z tvrdého dřeva jsou tedy širší kategorií výrobku, kterou lze od ostatních výrobků (například od překližovaných desek z měkkého dřeva) odlišit podle základních fyzikálních, technických a chemických vlastností, což zahrnuje i několik podkategorií (typů výrobků). V tomto ohledu Komise rovněž poznamenala, že v tomto šetření kontrolní číslo výrobku (dále jen „PCN“) zohledňuje různé podkategorie překližovaných desek z tvrdého dřeva na základě druhu tvrdého dřeva použitého jako vrchní dýha.

(56)

Skutečnost, že v roce 2019 podali výrobci březových překližovaných desek v EU, kteří představovali část odvětví překližovaných desek z tvrdého dřeva, podnět týkající se dumpingového dovozu z Ruska, který jim působil újmu, neznamená, že v roce 2024 nemůže celé odvětví překližovaných desek z tvrdého dřeva v EU tvrdit, že je mu působena újma ze strany dumpingového dovozu všech druhů tvrdého dřeva, včetně výrobků z březových překližovaných desek, z Číny. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem proto Komise toto tvrzení zamítla.

(57)

Aliance PTIA, společnosti Altripan B.V. (dále jen „Altripan“) a Polywood uvedly, že čínské odvětví výroby překližovaných desek z tvrdého dřeva na jedné straně a odvětví výroby překližovaných desek z tvrdého dřeva v Unii na straně druhé zaujímají odlišné segmenty trhu a nekonkurují si.

(58)

Komise zjistila, že obě výrobní odvětví mohou vyrábět a vyrábějí celou škálu překližovaných desek z tvrdého dřeva, které jsou přítomny na trhu Unie. Údajné rozdíly mezi čínskými překližovanými deskami z tvrdého dřeva a překližovanými deskami z tvrdého dřeva výrobního odvětví Unie jsou pouze v kvalitě; jejich základní fyzikální, technické a chemické vlastnosti zůstávají stejné. Zúčastněné strany neprokázaly existenci různých segmentů trhu, v nichž se vyskytovaly dovážené výrobky a překližované desky vyráběné výrobním odvětvím Unie, v souladu s příslušnou právní normou (13). Komise proto toto tvrzení zamítla.

(59)

Aliance PTIA, sdružení CNFPIA, Německá dřevařská federace (GD Holz), Belgická federace textilního, dřevařského a nábytkářského průmyslu (Fedustria), Evropská federace obchodu se dřevem (ETTF) a společnosti Peri SE, Weltholz ZN, Enno Roggemann, J. u. A. Frischeis Gesellschaft a Questwood sp. z o.o (dále jen „Questwood“) tvrdily, že by z definice výrobku měly být vyloučeny překližované desky s fóliovým povrchem, protože je výrobní odvětví Unie nevyrábí a nemá ani dostatečnou kapacitu k jejich výrobě. Výrobní odvětví Unie vyrábí pouze vysoce kvalitní překližované desky s fóliovým povrchem, které nejsou zaměnitelné s překližovanými deskami s fóliovým povrchem dováženými z Číny.

(60)

Komise zjistila, že jak výrobní odvětví Unie, tak čínští vyvážející výrobci nabízejí překližované desky s fóliovým povrchem různé kvality. Rozdíly v použití překližovaných desek s fóliovým povrchem jsou dány spíše jejich trvanlivostí, tj. kolikrát mohou být použity pro stavební bednění, než jakoukoli inherentní odlišností jejich základních fyzikálních, technických a chemických vlastností. Dalším faktorem silně souvisejícím s kvalitou je rozdíl v ceně. Nejméně kvalitní dovážené čínské překližované desky s fóliovým povrchem se prodávají za velmi nízkou, dumpingovou cenu. Komise však neshledala, že by cenový rozdíl rušil zaměnitelnost dovážených překližovaných desek z tvrdého dřeva a překližovaných desek z tvrdého dřeva vyráběných v Unii. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(61)

Aliance PTIA, sdružení CNFPIA a společnost Questwood tvrdily, že by z definice výrobku měly být vyloučeny eukalyptové překližované desky, protože výrobní odvětví Unie má velmi omezené možnosti jejich výroby.

(62)

Komise zjistila, že eukalyptové překližované desky se v EU vyrábí v obchodních objemech. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(63)

Aliance PTIA, federace GD Holz, federace ETTF, sdružení CNFPIA a společnost Questwood tvrdily, že by z definice výrobku měly být vyloučeny překližované desky s vnějšími vrstvami o tloušťce 0,3 mm nebo méně, protože výrobci v Unii používají silnější vnější vrstvy.

(64)

Komise zjistila, že tloušťka vrchní dýhy je kvalitativním rozdílem, který ovlivňuje trvanlivost a cenu překližovaných desek. Překližované desky s tenkými dýhami nepředstavují samostatný typ výrobku s odlišnými základními fyzikálními, technickými a chemickými vlastnostmi, ani nekonkurují v jiném segmentu trhu ve srovnání s překližovanými deskami z tvrdého dřeva vyrobenými s tlustšími vrchními dýhami. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(65)

Aliance PTIA, federace GD Holz, federace ETTF, sdružení CNFPIA a společnost Questwood namítaly, že by z definice výrobku měly být vyloučeny překližované desky s vnějšími vrstvami konstrukčních dýh, protože se jedná o zvláštní výrobek, který žádný z žadatelů nevyrábí ve významném obchodním množství.

(66)

Komise zjistila, že překližované desky z tvrdého dřeva s konstrukčními vrchními dýhami, složené z nařezaných a znovu složených vrstev tvrdého dřeva za účelem vytvoření specifických vzorů, jež vyrábí výrobní odvětví Unie, mají společné základní fyzikální, technické a chemické vlastnosti a s podobnými překližovanými deskami z tvrdého dřeva dováženými z Číny a přímo jim konkurují. Tato námitka byla tedy zamítnuta.

(67)

Sdružení CNFPIA a aliance PTIA uvedly, že by z definice výrobku měly být vyloučeny na vzduchu sušené překližované desky z tvrdého dřeva s vlhkostí nad 12 %, protože tato vysoká vlhkost je výsledkem sušení na vzduchu, které je v Číně rozšířené, ale v Unii nikdo na vzduchu sušené dýhy nevyrábí.

(68)

Komise zjistila, že obsah vlhkosti je při výběru dýh třídícím faktorem. Kvalitní dýhy mají nižší obsah vlhkosti. Méně kvalitní dýhy mají vyšší obsah vlhkosti. Sušení na vzduchu sice může vést k vyššímu zadržení vlhkosti, ale značné množství vlhkosti si také může udržet část dýh, které projdou průmyslovými sušárnami. Vlhkost závisí na několika faktorech a nelze ji přičítat pouze způsobu sušení. Komise proto usoudila, že překližované desky z tvrdého dřeva vyrobené výrobním odvětvím Unie v průmyslových sušárnách dýh a překližované desky z tvrdého dřeva vyrobené v Číně z dýh sušených na vzduchu mají společné základní fyzikální, technické a chemické vlastnosti, a tvrzení zamítla.

(69)

Společnost Houtwerf B.V. tvrdila, že by z definice výrobku měly být vyloučeny překližované desky z tvrdého dřeva vyrobené s použitím lepidla ze 100% biologického materiálu, protože se jedná o zvláštní ekologicky šetrný výrobek, který se v Unii nevyrábí a ani vyrábět nemůže.

(70)

Komise zjistila, že překližované desky z tvrdého dřeva s použitím lepidla z biologického materiálu vyrábí několik výrobců v Unii, jako například společnosti Garnica nebo Paged. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(71)

Aliance PTIA a společnosti Linyi Donglin Wood Factory Limited a Vöhringer GmbH & Co tvrdily, že by z definice výrobku měly být vyloučeny překližované desky z tvrdého dřeva o tloušťce menší než 6 mm, protože tento typ překližovaných desek se v Evropě nevyrábí a evropští výrobci překližky nemají o jeho výrobu zájem.

(72)

Komise zjistila, že výrobní odvětví Unie vyrábí i tenké překližované desky. Tenké topolové překližované desky vyrábí konkrétně společnost Panguaneta, která patří mezi výrobce v Unii zařazené do vzorku. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(73)

Společnost Questwood tvrdila, že by z definice výrobku měly být vyloučeny topolové překližované desky, protože topolové překližované desky vyráběné v Číně mají nižší kvalitu než evropské nebo turecké výrobky.

(74)

Komise zjistila, že údajný rozdíl v kvalitě nemění skutečnost, že dovážené topolové překližované desky a topolové překližované desky vyráběné v Unii mají společné základní fyzikální, technické a chemické vlastnosti. Toto tvrzení proto bylo zamítnuto.

(75)

Aliance PTIA tvrdila, že by z definice výrobku měly být vyloučeny překližované desky z tvrdého dřeva vyrobené z tropických dřevin, protože tropické dřeviny nemají stejné základní vlastnosti jako ostatní druhy překližovaných desek.

(76)

Komise zjistila, že tropické dřevo je většinou klasifikováno jako tvrdé dřevo a má stejné základní fyzikální, technické a chemické vlastnosti jako ostatní dřeviny v této kategorii klasifikace. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(77)

Vzhledem k tomu, že v souvislosti s ČLR byly při zahájení šetření k dispozici dostatečné důkazy poukazující na existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, považovala Komise za vhodné zahájit šetření vůči vyvážejícím výrobcům z uvedené země ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(78)

Za účelem shromáždění údajů nezbytných pro případné použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení proto Komise v oznámení o zahájení vyzvala všechny vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace o vstupech používaných při výrobě překližovaných desek z tvrdého dřeva. Příslušné informace předložilo šestnáct vyvážejících výrobců.

(79)

Aby Komise získala informace, které pro své šetření považovala za nezbytné, pokud jde o údajná podstatná zkreslení, zaslala dotazník čínské vládě. Kromě toho Komise v bodě 5.3.2 oznámení o zahájení vyzvala všechny zúčastněné strany, aby do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení v Úředním věstníku Evropské unie oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy v souvislosti s použitím čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Od čínské vlády nebyla na dotazník obdržena žádná odpověď. Komise následně čínskou vládu informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v ČLR použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení.

(80)

V bodě 5.3.2 oznámení o zahájení Komise rovněž uvedla, že s ohledem na dostupné důkazy pro účely určení běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot předběžně vybrala Turecko jako vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Komise dále uvedla, že přezkoumá další případně vhodné reprezentativní země v souladu s kritérii stanovenými v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení.

(81)

Dne 19. prosince 2024 informovala Komise prostřednictvím poznámky ke spisu (dále jen „první poznámka“) zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro určení běžné hodnoty. V této poznámce Komise uvedla seznam všech výrobních činitelů využívaných při výrobě překližovaných desek z tvrdého dřeva, jako jsou suroviny, práce a energie. Kromě toho Komise na základě kritérií pro výběr nezkreslených cen nebo referenčních hodnot určila možné reprezentativní země (a to Brazílii, Malajsii, Thajsko a Turecko).

(82)

Dne 11. března 2025 informovala Komise prostřednictvím druhé poznámky (dále jen „druhá poznámka“) zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro určení běžné hodnoty, a to s Tureckem jako reprezentativní zemí. Připomínky k první poznámce byly řešeny ve druhé poznámce. Komise rovněž informovala strany o svém záměru vybrat jako reprezentativní zemi Turecko a o tom, že stanoví prodejní, režijní a správní náklady a zisk na základě snadno dostupných informací o pěti výrobcích překližovaných desek v Turecku. Připomínky k druhé poznámce a s konečnou platností navrhované zdroje informací pro stanovení běžné hodnoty jsou podrobně uvedeny níže v oddíle 3.2.2.

(83)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(84)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(85)

Jak je dále vysvětleno níže, Komise v tomto šetření dospěla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci čínské vlády a k rozhodnutí o upuštění od výběru vzorku bylo uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

(86)

Ustanovení čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení stanoví, že „podstatná zkreslení jsou taková zkreslení, k nimž dochází v případě, kdy vykazované ceny nebo náklady, včetně nákladů na suroviny a energii, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivňovány významnými zásahy státu. Při posuzování toho, zda existují podstatná zkreslení, se bere v úvahu mimo jiné možný dopad jednoho či více z těchto prvků:

(87)

Jelikož výčet v čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není kumulativní, nemusí být pro zjištění podstatných zkreslení zohledněny všechny prvky. Stejné skutkové okolnosti lze mimoto použít k prokázání existence jednoho nebo více prvků z tohoto seznamu.

(88)

Jakýkoli závěr o podstatných zkresleních ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení však musí vycházet ze všech důkazů, které jsou k dispozici. Při celkovém posouzení toho, zda existuje zkreslení, může být brán rovněž zřetel na celkový kontext a situaci v zemi vývozu, zejména tam, kde základní prvky hospodářského a správního zřízení země vývozu dávají vládě významné pravomoci zasahovat do ekonomiky takovým způsobem, že ceny a náklady nejsou výsledkem volného působení tržních sil.

(89)

V čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení se stanoví, že „[p]okud má Komise k dispozici podložené informace týkající se možné existence podstatných zkreslení uvedených v písmeni b) v určité zemi či v určitém odvětví v této zemi a pokud je to v zájmu účinného uplatňování tohoto nařízení, Komise vypracuje, zveřejní a pravidelně aktualizuje zprávu popisující tržní podmínky uvedené v písmeni b) v této zemi nebo v tomto odvětví.“

(90)

Na základě uvedeného ustanovení vydala Komise zprávu o ČLR (14) (dále jen „zpráva“), která obsahuje důkazy o významných zásazích státu na mnoha úrovních ekonomiky, včetně konkrétních zkreslení u mnoha klíčových výrobních činitelů (jako jsou půda, energie, kapitál, suroviny a práce), jakož i ve vybraných odvětvích (jako je odvětví výrobků na bázi dřeva). Zúčastněné strany byly v době zahájení šetření vyzvány, aby důkazy obsažené ve vyšetřovacím spisu vyvrátily, vyjádřily se k nim nebo je doplnily. Zpráva byla založena do vyšetřovacího spisu při zahájení šetření.

(91)

Žadatel tvrdil, že ceny nebo náklady dotčeného výrobku, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, a že v důsledku toho není vhodné k určení běžné hodnoty použít domácí ceny a náklady.

(92)

Na podporu tohoto stanoviska žadatel odkázal na důkazy obsažené ve zprávě, na svůj vlastní průzkum, jakož i na zjištění z minulých šetření Komise a orgánů USA.

(93)

Žadatel poukázal zejména na předchozí zjištění Komise ohledně toho, že čínský hospodářský systém je založen na doktríně socialistického tržního hospodářství, na vedoucí úloze Komunistické strany Číny (dále také jen „strana“) a na intervenční hospodářské politice státu.

(94)

Žadatel dále poukázal na to, že odvětví překližovaných desek z tvrdého dřeva je součástí čínského odvětví lesnictví a dřevařských výrobků, a připomněl následující skutečnosti, které poukazují na existenci podstatných zkreslení.

(95)

Zaprvé, v odvětví překližovaných desek z tvrdého dřeva působí do značné míry podniky, jež jsou ve vlastnictví státních orgánů, jsou těmito orgány ovládány nebo jsou pod jejich strategickým dohledem či se řídí jejich pokyny.

(96)

Zadruhé, přítomnost státu ve firmách působících v odvětví překližovaných desek z tvrdého dřeva také dává státním orgánům možnost ovlivňovat ceny a/nebo náklady:

(97)

Zatřetí, čínská vláda uplatňuje veřejné politiky či opatření, jež pozitivně diskriminují domácí dodavatele či jinak ovlivňují volné působení tržních sil:

(98)

Začtvrté, podobně jako v ostatních odvětvích čínského hospodářství, i v odvětví překližovaných desek z tvrdého dřeva dochází ke zkreslením v důsledku diskriminačního uplatňování či nedostatečného vymáhání práva týkajícího se úpadku, obchodních společností a vlastnictví:

(99)

Zapáté jsou v odvětví překližovaných desek z tvrdého dřeva zkresleny i mzdové náklady:

(100)

Zašesté, výrobci v odvětví překližovaných desek z tvrdého dřeva mají přístup k finančním prostředkům poskytovaným institucemi, jež realizují cíle veřejné politiky nebo v jiném ohledu nevyvíjejí svou činnost nezávisle na státu:

(101)

Závěrem žadatel uvedl, že v odvětví překližovaných desek z tvrdého dřeva existují důkazy prima facie o tom, že dochází k podstatným zkreslením ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(102)

Komise zkoumala, zda je, či není vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR kvůli existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu.

(103)

Analýza Komise zahrnovala zkoumání významných vládních zásahů do hospodářství ČLR obecně, ale i zkoumání konkrétní situace na trhu v příslušném odvětví včetně dotčeného výrobku. Komise tyto důkazní prvky dále doplnila vlastním výzkumem týkajícím se různých kritérií, která jsou relevantní pro potvrzení existence podstatných zkreslení v ČLR.

(104)

Čínský hospodářský systém je založen na koncepci „socialistického tržního hospodářství“. Tato koncepce je zakotvena v čínské ústavě a předurčuje řízení ekonomiky v ČLR. Hlavní zásadou tohoto systému je „socialistické veřejné vlastnictví výrobních prostředků, tedy vlastnictví veškerého lidu a kolektivní vlastnictví pracujících“ (41).

(105)

Státem vlastněné hospodářství je „vedoucí silou národního hospodářství“ a stát je zmocněn zajistit jeho „upevňování a růst“ (42). Celkové uspořádání čínské ekonomiky tudíž nejenže počítá s významnými zásahy státu do hospodářství, nýbrž k takovým zásahům existuje výslovné pověření. Myšlenka nadřazenosti veřejného vlastnictví nad soukromým prostupuje celým právním systémem a je zdůrazňována jako obecná zásada ve všech klíčových právních předpisech.

(106)

Názorným příkladem je čínský zákon o vlastnictví: odkazuje na prvotní etapu socialismu a pověřuje stát, aby podporoval základní hospodářský systém, v jehož rámci má dominantní postavení veřejné vlastnictví. Jiné formy vlastnictví jsou tolerovány a zákon jim umožňuje rozvíjet se společně se státním vlastnictvím (43).

(107)

Podle čínských právních předpisů je kromě toho socialistické tržní hospodářství rozvíjeno pod vedením Komunistické strany Číny. Struktury čínského státu a Komunistické strany Číny jsou vzájemně propojeny na všech úrovních (právní, institucionální, personální) a vytvářejí nadstavbu, v níž jsou úlohy Komunistické strany Číny a státu navzájem k nerozeznání.

(108)

Po změně čínské ústavy v březnu 2018 byla vedoucí úloha Komunistické strany Číny ještě více zdůrazněna prostřednictvím formulace v článku 1 ústavy, která tuto úlohu potvrzuje.

(109)

Za stávající první větu uvedeného ustanovení, která zní: „[s]ocialistické zřízení je základním zřízením Čínské lidové republiky“, byla vložena nová druhá věta, která zní: „[u]rčujícím znakem socialismu s čínskými rysy je vedoucí úloha Komunistické strany Číny“ (44). To dokládá nezpochybnitelnou a stále větší kontrolu Komunistické strany Číny nad hospodářským systémem ČLR.

(110)

Tato vedoucí úloha a kontrola jsou nedílnou součástí čínského systému a jdou daleko nad rámec situace obvyklé v jiných zemích, kde vlády uplatňují obecnou makroekonomickou kontrolu, v jejíchž mezích probíhá volné působení tržních sil.

(111)

Čínský stát se zapojuje do intervenční hospodářské politiky při plnění cílů, které se spíše shodují s politickým programem vytyčeným Komunistickou stranou Číny a neodrážejí hospodářské podmínky převládající na volném trhu (45). Čínské orgány při tom používají celou řadu intervenčních hospodářských nástrojů, včetně systému průmyslového plánování, finančního systému i úrovně právního prostředí.

(112)

Za prvé, pokud jde o úroveň celkové administrativní kontroly, zaměření čínského hospodářství se řídí složitým systémem průmyslového plánování, které ovlivňuje veškeré hospodářské činnosti v zemi. Tyto plány ve svém souhrnu zahrnují komplexní a složitou soustavu odvětvových a průřezových politik a jsou přítomny na všech úrovních státní správy.

(113)

Plány na úrovni provincií jsou podrobné, zatímco celostátní plány stanovují obecnější cíle. Plány stanovují také nástroje na podporu příslušných průmyslových a jiných odvětví, jakož i časové rámce, ve kterých má být cílů dosaženo. Některé plány ještě obsahují explicitní cíle týkající se výstupů.

(114)

V rámci plánů jsou jednotlivá průmyslová odvětví a/nebo projekty označovány za (pozitivní nebo negativní) priority v souladu s prioritami vlády a jsou jim přiřazovány konkrétní rozvojové cíle (průmyslová modernizace, mezinárodní expanze atd.).

(115)

Hospodářské subjekty, soukromé i státem vlastněné, musí účinně přizpůsobovat své podnikatelské činnosti skutečnostem, jež nastoluje tento systém plánování. Je tomu tak nejen kvůli závazné povaze plánů, nýbrž i kvůli tomu, že příslušné čínské orgány na všech úrovních státní správy se systémem plánů řídí a odpovídajícím způsobem využívají své zákonné pravomoci, a tím hospodářské subjekty vedou k tomu, aby dodržovaly priority stanovené v plánech (46).

(116)

Za druhé, na úrovni přidělování finančních zdrojů dominují finančnímu systému ČLR státem vlastněné komerční banky a banky zajišťující vládní politiku. Tyto banky se při stanovení a provádění svých politik v oblasti úvěrování musí přizpůsobit cílům průmyslové politiky vlády, a nikoli posuzovat v prvé řadě ekonomickou opodstatněnost daného projektu (47).

(117)

Totéž platí pro další prvky čínského finančního systému, jako jsou akciové trhy, trhy s dluhopisy, trhy soukromého kapitálu atd. Tyto části finančního sektoru jsou také institucionálně a operačně uspořádány způsobem, který není zaměřen na co nejefektivnější fungování finančních trhů, ale na zajištění kontroly a umožnění zásahů ze strany státu a Komunistické strany Číny (48).

(118)

Za třetí, pokud jde o úroveň regulačního prostředí, nabývají zásahy státu do hospodářství řady forem. Například pravidla pro zadávání veřejných zakázek jsou běžně využívána k dosažení jiných cílů politiky než hospodářské efektivity, což narušuje tržní zásady v této oblasti. Platné právní předpisy výslovně stanoví, že zadávání veřejných zakázek se musí provádět tak, aby se usnadnilo dosažení cílů vytyčených státními politikami. Povaha těchto cílů však není vymezena, což ponechává rozhodovacím orgánům široké posuzovací pravomoci (49).

(119)

Obdobně v oblasti investic si čínská vláda ponechává významnou kontrolu a vliv ohledně zaměření a rozsahu jak státních, tak soukromých investic. Prověřování investic, jakož i různé pobídky, omezení a zákazy týkající se investic používají orgány jako důležitý nástroj na podporu cílů průmyslové politiky, např. na zachování státní kontroly nad klíčovými odvětvími nebo posílení domácího výrobního odvětví (50).

(120)

Celkově je tedy čínský hospodářský model založen na určitých základních axiomech, které zajišťují a podporují různé zásahy státu. Takto významné zásahy státu jsou v rozporu s volným působením tržních sil, což vede k narušení účinného rozdělování zdrojů v souladu s tržními zásadami (51).

(121)

Podniky v ČLR, jež jsou ve vlastnictví státu, jsou jím ovládány nebo jsou pod jeho strategickým dohledem nebo se řídí jeho pokyny, představují podstatnou součást hospodářství.

(122)

I když se míra státního vlastnictví v odvětví překližovaných desek z tvrdého dřeva nejeví jako významná, má čínská vláda v tomto odvětví podíl v řadě hospodářských subjektů, například ve společnosti Guangxi Forestry Group Co., Ltd., „rozsáhlém státním podniku přímo podřízeném lidové vládě autonomní oblasti [Kuang-si]“ (52); v obchodní společnosti SUMEC Group Corporation (dále jen „SUMEC“), dceřiné společnosti SINOMACH, „státního páteřního podniku pod přímou kontrolou ústřední vlády“ (53), nebo ve společnosti Arser (54), jež byla založena jako obchodní společnost, ale která „[v] posledních letech pod vedením Komise pro kontrolu a správu státem vlastněných aktiv provincie Ťiang-su […] zavedla svou strategii rozvoje podnikání spočívající v rozšíření průmyslového řetězce do předcházejících a navazujících odvětví a v integrovaném provozování dodavatelského řetězce a snažila se rozvinout se v integrovaného poskytovatele provozních služeb pro celý průmyslový řetězec dřevařského průmyslu“ (55). Kromě formálního vlastnictví mohou státní orgány vykonávat kontrolu a dohled nad společnostmi i prostřednictvím neformálních kanálů, jak ukazuje příklad soukromé společnosti Luli Group Co., Ltd., kterou podle veřejných zdrojů „zdokonalovaly“ orgány státní správy provincie Šan-tung (56). Podobně i menší výrobce, společnost Feiya Wood Industry, na kterého se žadatel rovněž odvolává, splňuje očekávání Komunistické strany Číny do té míry, že jeho generálnímu řediteli udělil městský výbor Komunistické strany Číny v městské prefektuře Sü-čou a městská lidová vláda v městské prefektuře Sü-čou čestný titul „vynikající soukromý podnikatel“ (57).

(123)

Kromě toho vzhledem k tomu, že zásahy Komunistické strany Číny do provozního rozhodování se staly normou i v soukromých společnostech (58), přičemž Komunistická strana Číny si činí nárok na vedení u prakticky všech aspektů hospodářství země, vliv státu prostřednictvím struktur Komunistické strany Číny ve společnostech fakticky vede k tomu, že hospodářské subjekty jsou pod kontrolou a politickým dohledem vlády.

(124)

Na odvětví překližovaných desek z tvrdého dřeva se navíc vztahuje několik vládních politik, neboť dřevozpracující odvětví je uvedeno jako preferované odvětví jak v Katalogu pokynů pro průmyslovou restrukturalizaci z roku 2019 (59), tak v jeho aktualizované verzi z roku 2024 (60). Obě verze katalogu navíc uvádějí „linky na výrobu překližek a laťovek s kapacitou menší než 10 000 metrů krychlových ročně“ jako odvětví s omezením, což ve skutečnosti znamená vládní pokyny ve prospěch velkovýrobců (61).

(125)

Obdobně 14. pětiletý plán lesního hospodářství stanoví tyto cíle: „Podporovat vývoj, používání a propagaci nových lepidel šetrných k životnímu prostředí a postupně zvyšovat podíl výrobků dřevozpracujícího odvětví s nízkým obsahem formaldehydu a bez formaldehydu. […] Urychlit rozvoj nově vznikajících průmyslových odvětví, jako je například výroba bytových doplňků na míru, dřevěných konstrukcí a dřevěných stavebních materiálů, […]. Do roku 2025 se produkce desek na bázi dřeva ustálí na úrovni přibližně 300 milionů metrů krychlových.“

(126)

Vládní kontrolu a politický dohled lze pozorovat také na úrovni příslušných průmyslových sdružení (62). Sdružení CNFPIA například v článku 3 svých stanov uvádí, že organizace „přijímá obchodní vedení, dohled a řízení ze strany subjektů pověřených registrací a řízením, subjektů pověřených budováním strany, jakož i příslušných správních útvarů pověřených řízením odvětví“ (63).

(127)

Společnost Arser je členem sdružení CNFPIA a byla vybrána jako vzorová členská společnost pro některé činnosti sdružení CNFPIA (64).

(128)

Společnost Luli Group Co., Ltd. je členem sdružení CNFPIA a byla vybrána jako referenční členská společnost pro některé činnosti sdružení CNFPIA (65).

(129)

Obdobně i Čínské sdružení pro distribuci dřeva a výrobků ze dřeva (dále jen „CTWPDA“) uvádí v článku 3 svých stanov, že organizace „přijímá obchodní vedení, dohled a řízení ze strany subjektů pověřených registrací a řízením, subjektů pověřených budováním strany, jakož i příslušných správních útvarů pověřených řízením odvětví“ (66) a prezentuje se jako „sdružení podléhající správě Ministerstva pro občanské záležitosti a dohledu a vedení ze strany Komise Státní rady pro dohled nad státem vlastněným majetkem a jeho správu […]“ (67).

(130)

Společnost Luli Group Co., Ltd. je členem sdružení CTWPDA (68). V důsledku toho je i soukromým výrobcům v odvětví dotčeného výrobku znemožněno působit za tržních podmínek. Jak veřejné, tak soukromé podniky v tomto odvětví totiž podléhají politickému dohledu a pokynům.

(131)

Čínská vláda je s to ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách. Důležitým kanálem, jehož prostřednictvím může stát zasahovat do podnikatelských rozhodnutí, jsou totiž buňky Komunistické strany Číny v podnicích, a to jak ve státem vlastněných, tak v soukromých.

(132)

Podle práva obchodních společností v Číně má být organizace Komunistické strany Číny zřízena v každé společnosti (alespoň se třemi členy této strany v souladu se stranickými stanovami (69)) a daná společnost musí pro činnost stranické organizace vytvořit nezbytné podmínky.

(133)

V minulosti tento požadavek podle všeho nebyl vždy dodržován ani přísně vymáhán. Přinejmenším od roku 2016 však Komunistická strana Číny začala důrazněji uplatňovat své nároky, pokud jde o ovládání podnikatelských rozhodnutí v podnicích, jako věc politického principu (70), včetně vyvíjení nátlaku na soukromé společnosti, aby na první místo stavěly „vlastenectví“ a dodržovaly stranickou kázeň (71).

(134)

Již v roce 2018 údajně existovaly stranické buňky v 73 % z asi 2,57 milionu soukromých společností a rostl tlak na to, aby organizace Komunistické strany Číny měly konečné slovo v podnikatelských rozhodnutích přijímaných ve společnostech, v nichž působí (72). Tato pravidla se běžně uplatňují ve všech oblastech čínského hospodářství, ve všech odvětvích, včetně výrobců dotčeného výrobku a dodavatelů vstupů.

(135)

Dne 15. září 2020 byl navíc zveřejněn dokument nazvaný Pokyny Generální kanceláře úřadu Ústředního výboru Komunistické strany Číny pro posílení činnosti Sjednocené fronty v soukromém sektoru pro novou éru (73) (dále jen „pokyny“), který dále rozšířil úlohu stranických výborů v soukromých podnicích.

(136)

Oddíl II.4 těchto pokynů stanoví: „[m]usíme zvýšit celkovou schopnost strany řídit činnost Sjednocené fronty v soukromém sektoru a účinně zintenzívnit práci v této oblasti“ a oddíl III.6 stanoví: „[m]usíme dále posílit budování strany v soukromých podnicích a umožnit, aby stranické buňky plnily účinněji svou úlohu coby pevnost, a umožnit členům strany, aby působili jako předvoj a průkopníci“. Tyto pokyny tedy zdůrazňují úlohu Komunistické strany Číny ve společnostech a jiných subjektech soukromého sektoru a usilují o její posílení (74).

(137)

Stávající šetření potvrdilo, že překrývání vedoucích pozic a členství či funkcí v Komunistické straně Číny existuje i v odvětví překližovaných desek z tvrdého dřeva. Například generální ředitel společnosti Arser zastává souběžně funkci tajemníka stranické organizace a předseda mateřské společnosti Jiangsu High Hope Group působí rovněž jako tajemník stranického výboru skupiny (75).

(138)

Předseda představenstva společnosti Guangxi Forestry Group Co., Ltd. navíc působí jako tajemník stranického výboru skupiny (76). Kromě toho jsou členové strany ve společnosti povinni „převzít vedoucí úlohu při provádění všech rozhodnutí a opatření stranického výboru skupiny, vždy posilovat odpovědnost, hrát příkladnou a vedoucí roli a přeměnit výsledky učení a vzdělávání v oblasti stranické kázně v mocnou hnací sílu k podpoře kvalitního rozvoje skupiny“ (77).

(139)

Člen představenstva společnosti SUMEC působí rovněž jako tajemník stranického výboru společnosti a generální ředitel společnosti je zároveň zástupcem tajemníka stranického výboru společnosti (78).

(140)

Podobně místopředseda společnosti Luli Group Co., Ltd. působí současně jako tajemník stranického výboru (79). Také tajemník stranického výboru společnosti potvrzuje, že „společnost Luli Group Co., Ltd. se zaměří na celkové naplňování dlouhodobého strategického cíle městského stranického výboru a městské vlády města Šou-kang, kterým je vybudování silné společnosti v hodnotě 100 miliard RMB“ (80).

(141)

Zkreslující účinek na trh mají také přítomnost a zásahy státu na finančních trzích, jakož i v oblasti zásobování surovinami a vstupů (81). Přítomnost státu ve firmách, v odvětví překližovaných desek z tvrdého dřeva a jiných odvětvích (např. ve finančním sektoru a odvětvích dodávajících vstupy) tak umožňuje čínské vládě ovlivňovat ceny a náklady.

(142)

Zaměření čínského hospodářství je do značné míry určováno propracovaným systémem plánování, který stanoví priority a předepisuje, na které cíle se musí ústřední vláda a provinční a místní orgány státní správy zaměřit. Příslušné plány existují na všech úrovních státní správy a zahrnují téměř všechna odvětví hospodářství. Cíle stanovené nástroji plánování mají závaznou povahu a orgány na každé úrovni veřejné správy sledují plnění plánů orgány na příslušné nižší správní úrovni.

(143)

Systém plánování v ČLR celkově vede k tomu, že zdroje jsou směrovány do odvětví označených vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly alokovány v souladu s tržními silami (82).

(144)

Čínské orgány přijaly několik politik, jimiž se řídí fungování odvětví překližovaných desek z tvrdého dřeva.

(145)

Například Poradní stanovisko k podpoře vysoce kvalitního rozvoje odvětví lesnictví a travních porostů (83) (dále jen „poradní stanovisko k lesnictví“) obsahuje také následující ustanovení: „Do roku 2025 bude v zásadě vytvořen systém a mechanismus pro racionální využívání lesních a travních zdrojů, výrazně se posílí podpůrná kapacita lesních a travních zdrojů, výrazně se zvýší produkce vysoce kvalitních lesních a travních produktů a dále se rozšíří obchod s lesními produkty, přičemž se bude usilovat o zvýšení hodnoty celostátní produkce lesnictví o 50 % oproti současnému stavu. […] Do roku 2035 se […] se dále rozšíří rozsah odvětví lesnictví a travních porostů, […] dále se optimalizuje struktura odvětví, komplexně se zlepší kvalita produktů a úroveň služeb a zefektivní se dohled nad využíváním zdrojů tak, aby se neustále zvyšovala schopnost odvětví sloužit národním strategiím.“ (84) Poradní stanovisko k lesnictví rovněž požaduje, aby byla „podporována modernizace zpracovatelského průmyslu [tím, že se] optimalizuje uspořádání surovinové základny i odvětví zpracování lesních a travních produktů“ (85).

(146)

Kromě toho na úrovni provincie přijala autonomní provincie Kuang-si, ve které sídlí společnost Guangxi Forestry Group Co., Ltd., 14. pětiletý plán hospodářského a sociálního rozvoje a výhled do roku 2035 (86) zaměřený na „doplnění, posílení a rozšíření výhodných průmyslových řetězců“, mimo jiné „podporou transformace a modernizace tradičních odvětví, jako je […] zpracování dřeva“. Pokud jde o lesnický zpracovatelský průmysl, subjekty, kterým je plán určen, jsou dále povinny „zaměřit se na rozvoj výroby papíru [a] desek na bázi dřeva […]“ a „na vybudování celého průmyslového řetězce vyráběných desek, nábytku a bytového vybavení“.

(147)

Také na místní úrovni přijal okres Šu-jang (provincie Ťiang-su) v lednu 2024 stanovisko k vysoce kvalitnímu rozvoji dřevozpracujícího a nábytkářského průmyslu (87), jehož cílem je „[d]o konce roku 2026 podporovat 1–2 kótované společnosti, 1–2 skupiny podniků s hodnotou produkce přesahující 5 miliard RMB a neustále zlepšovat celkovou kvalitu tohoto odvětví [a] zlepšit průmyslový řetězec, zvýšit podíl hotových výrobků, jako jsou luxusní podlahy, nábytek a dekorativní materiály“. Za tímto účelem také stanoví, že „odvětví překližovaných desek se musí zaměřit na vývoj základních výrobků pro nábytek, masivní dřevěné kompozitní podlahy, předměty pro domácnost atd. [a že] výrobní kapacita linek na výrobu překližek a laťovek nesmí být nižší než 10 000 metrů krychlových ročně“. Prostřednictvím těchto a dalších prostředků čínská vláda řídí a kontroluje prakticky všechny aspekty rozvoje a fungování odvětví, jakož i vstupy v předcházejících odvětvích.

(148)

Souhrnně vzato čínská vláda zavedla opatření s cílem přimět hospodářské subjekty k dodržování cílů veřejné politiky týkajících se odvětví. Taková opatření brání volnému působení tržních sil.

(149)

Podle informací ve spisu čínský systém v oblasti úpadků neplní řádně své vlastní hlavní cíle, jako je spravedlivé hrazení pohledávek a dluhů a ochrana zákonných práv a zájmů věřitelů a dlužníků. Je to zřejmě zapříčiněno tím, že ačkoli čínské úpadkové právo formálně vychází ze zásad, které jsou obdobné jako zásady uplatňované v odpovídajících právních předpisech v jiných zemích než v ČLR, pro čínský systém je charakteristické to, že jsou systematicky nedostatečně prosazovány.

(150)

Počet úpadků je vzhledem k velikosti hospodářství této země i nadále pozoruhodně nízký, v neposlední řadě proto, že insolvenční řízení trpí řadou nedostatků, což v praxi působí jako faktor odrazující od vyhlášení úpadku. Kromě toho hraje v insolvenčním řízení i nadále významnou a aktivní úlohu stát, který často přímo ovlivňuje výsledek řízení (88).

(151)

Nedostatky systému vlastnických práv jsou navíc obzvláště zjevné v souvislosti s vlastnictvím půdy a právy k užívání pozemků v ČLR (89). Veškerá půda je vlastněna státem (na venkově je v kolektivním vlastnictví a ve městech ve vlastnictví státu) a její přidělování nadále závisí výhradně na státu. Existují právní ustanovení zaměřená na udělování práva k užívání pozemků transparentním způsobem a za tržní ceny, například prostřednictvím zavedení dražebních postupů. Tyto předpisy se však běžně nedodržují a někteří kupující získávají půdu zdarma nebo za ceny nižší, než jsou tržní sazby (90). Orgány kromě toho při přidělování půdy často sledují konkrétní politické cíle, včetně plnění hospodářských plánů (91).

(152)

Podobně jako ostatní odvětví v čínském hospodářství podléhají výrobci dotčeného výrobku běžným pravidlům čínského práva týkajícího se úpadku, obchodních společností a vlastnictví. Následkem toho se těchto společností také týkají zkreslení vytvářená shora a vznikající v důsledku diskriminačního uplatňování nebo nedostatečného vymáhání práva týkajícího se úpadku a vlastnictví. Tyto úvahy se na základě dostupných důkazů zdají být plně použitelné i v odvětví lesnictví a zpracování dřeva, a tedy i v odvětví překližovaných desek z tvrdého dřeva. Toto šetření neodhalilo nic, co by mohlo tato zjištění zpochybnit.

(153)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že v odvětví dotčeného výrobku existuje diskriminační uplatňování nebo nedostatečné vymáhání práva týkajícího se úpadku a vlastnictví.

(154)

V ČLR se nemůže plně rozvinout systém tržních mezd, neboť pracovníkům a zaměstnavatelům je bráněno v jejich právech na kolektivní organizování. ČLR neratifikovala řadu základních úmluv Mezinárodní organizace práce, zejména ty, které se týkají svobody sdružování a kolektivního vyjednávání (92).

(155)

V souladu s vnitrostátním právem působí pouze jedna odborová organizace. Tato organizace však není nezávislá na státních orgánech a její zapojení do kolektivního vyjednávání a ochrany práv pracujících je nadále slabé (93). Mobilitu čínské pracovní síly navíc omezuje systém registrace domácností, který omezuje přístup k celému spektru sociálního zabezpečení a dalším výhodám poskytovaným místním obyvatelům v dané správní oblasti.

(156)

To obvykle vede k tomu, že pracující, kteří nemají registraci k pobytu v daném místě, se v zaměstnání ocitají ve zranitelném postavení a mají nižší příjem než držitelé registrace k pobytu (94).

(157)

Nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že by odvětví překližovaných desek z tvrdého dřeva nepodléhalo výše popsanému čínskému systému pracovního práva. Dané odvětví je tedy ovlivněno zkreslením mzdových nákladů jak přímo (při výrobě dotčeného výrobku nebo hlavní suroviny určené k jeho výrobě), tak nepřímo (v rámci přístupu ke kapitálu nebo vstupům od společností, na které se vztahuje stejný čínský pracovněprávní systém).

(158)

Přístup podnikových subjektů ke kapitálu v ČLR se vyznačuje různými zkresleními.

(159)

Za prvé, čínský finanční systém se vyznačuje silným postavením státem vlastněných bank (95), které při zajišťování přístupu k financím zohledňují jiná kritéria než ekonomickou životaschopnost projektu. Podobně jako nefinanční státem vlastněné podniky jsou tyto banky nadále propojeny se státem nejen prostřednictvím vlastnictví, ale také formou personálních vztahů (nejvyšší vedoucí pracovníci velkých finančních institucí ve vlastnictví státu jsou v konečném důsledku jmenováni Komunistickou stranou Číny) (96) a banky pravidelně provádějí veřejné politiky vytvořené čínskou vládou.

(160)

Tím banky plní výslovnou právní povinnost vykonávat svou činnost v souladu s potřebami národního hospodářského a sociálního rozvoje a v souladu s průmyslovými politikami státu (97). Přestože se uznává, že různá právní ustanovení zmiňují potřebu řídit se obvyklými bankovními postupy a obezřetnostními pravidly, jako je potřeba zkoumat úvěruschopnost dlužníka, z naprosté většiny důkazů, včetně zjištění v rámci šetření na ochranu obchodu, vyplývá, že tato ustanovení hrají při uplatňování různých právních nástrojů pouze druhotnou úlohu.

(161)

Čínská vláda například objasnila, že Komunistická strana Číny musí mít dohled i nad rozhodnutími soukromého komerčního bankovního sektoru, který musí držet krok s vnitrostátními politikami. Jedním ze tří stěžejních cílů státu ve vztahu ke správě bankovnictví je v současné době posílení vedoucího postavení strany v bankovním a pojišťovacím sektoru, a to i ve vztahu k provozním záležitostem a záležitostem týkajícím se řízení společností (98). Kritéria pro hodnocení výkonnosti komerčních bank musí v současné době rovněž brát v úvahu zejména to, jak subjekty „přispívají k dosahování národních rozvojových cílů a jak jsou prospěšné pro reálnou ekonomiku“, a zejména to, jak „jsou prospěšné pro strategická a nově vznikající odvětví“ (99).

(162)

Často jsou zkresleny rovněž dluhopisové a úvěrové ratingy, což má řadu důvodů včetně toho, že posuzování rizik je ovlivněno strategickým významem dané firmy pro čínskou vládu a silou případné implicitní záruky ze strany vlády (100). K tomu přistupují ještě další platná pravidla, která směrují finanční prostředky do odvětví označených vládou za podporovaná nebo jinak důležitá (101). Z toho plyne zaujatost ve prospěch poskytování úvěrů státním podnikům, velkým soukromým firmám s dobrými konexemi a firmám v klíčových odvětvích průmyslu, což znamená, že dostupnost kapitálu a jeho náklady nejsou pro všechny subjekty na trhu stejné.

(163)

Za druhé, výpůjční náklady jsou uměle udržovány na nízké úrovni, aby se podpořil růst investic. To vede k nadměrnému používání kapitálových investic při ještě nižší návratnosti investovaných prostředků. Tuto skutečnost dokládá nárůst zadluženosti společností ve státním sektoru, k němuž došlo navzdory prudkému poklesu ziskovosti, což svědčí o tom, že se mechanismy působící v bankovním systému neřídí obvyklými obchodními reakcemi.

(164)

Za třetí, přestože v říjnu 2015 bylo dosaženo liberalizace nominálních úrokových sazeb, cenové signály stále nejsou výsledkem volného působení tržních sil, ale ovlivňují je zkreslení způsobená státními zásahy. Podíl úvěrů na úrovni referenční sazby nebo pod touto úrovní ke konci roku 2018 stále tvořil alespoň jednu třetinu všech úvěrů (102). Oficiální sdělovací prostředky v ČLR nedávno uvedly, že Komunistická strana Číny požadovala „snížení úrokových sazeb na úvěrovém trhu“ (103). Uměle nízké úrokové sazby mají za následek podhodnocení a následně nadměrné využívání kapitálu.

(165)

Celkový růst úvěrů v ČLR naznačuje zhoršující se efektivnost alokace kapitálu bez jakýchkoli náznaků omezování úvěrů, které by bylo možné očekávat v nenarušeném tržním prostředí. V důsledku toho došlo k prudkému nárůstu úvěrů se selháním, při němž se čínská vláda několikrát rozhodla buď vyhnout se platební neschopnosti podniků, což vedlo k vytvoření tzv. zombie společností, nebo převést vlastnictví dluhu (např. prostřednictvím fúzí nebo kapitalizací pohledávek), aniž by se nezbytně odstranil celkový dluhový problém či řešily jeho základní příčiny.

(166)

V podstatě lze říci, že navzdory krokům, které byly podniknuty směrem k liberalizaci trhu, je systém podnikových úvěrů v ČLR postižen podstatnými zkresleními, která vyplývají z pokračující výrazné role státu na kapitálových trzích. Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(167)

Ve stávajícím šetření nebyl předložen žádný důkaz o tom, že odvětví dotčeného výrobku není ovlivňováno zásahy státu do finančního systému ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení. Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(168)

Komise konstatovala, že zkreslení popsaná ve zprávě jsou pro čínskou ekonomiku typická. Z dostupných důkazů vyplývá, že skutečnosti týkající se čínského systému a jeho rysy popsané výše, jakož i v části I zprávy platí pro celou zemi a všechna hospodářská odvětví. Totéž platí o popisu výrobních činitelů uvedeném výše a v části II zprávy.

(169)

Komise připomíná, že pro výrobu dotčeného výrobku jsou zapotřebí určité vstupy. Když výrobci dotčeného výrobku tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, ceny, které platí (a které jsou zaznamenány jako jejich náklady), zjevně podléhají stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si půjčovat peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru / při alokaci kapitálu. Navíc se na ně vztahuje systém plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích. Tato zkreslení byla podrobně popsána výše. Komise poukázala na to, že právní úprava, která je základem těchto zkreslení, je obecně použitelná a výrobci překližovaných desek z tvrdého dřeva podléhají těmto pravidlům jako každý jiný hospodářský subjekt v ČLR. Zkreslení mají proto přímý vliv na strukturu nákladů dotčeného výrobku.

(170)

V důsledku toho nejenže není vhodné použít domácí prodejní ceny dotčeného výrobku ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale navíc jsou poznamenány i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, práce atd.), protože tvorbu jejich cen ovlivňují významné zásahy státu, jak je popsáno v částech I a II zprávy.

(171)

Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdou, prací, energií a surovinami se totiž vyskytují v celé ČLR. To například znamená, že vstup, který byl vyroben v ČLR díky společnému působení řady výrobních činitelů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále.

(172)

Čínská vláda neuvedla v rámci stávajícího šetření žádné důkazy ani argumenty, jež by svědčily o opaku.

(173)

Dne 25. listopadu 2024 aliance PTIA předložila připomínky týkající se použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení s tím, že analýza žadatele týkající se podstatných zkreslení v odvětví překližovaných desek z tvrdého dřeva v ČLR se neopírá o dostatečně konkrétní důkazy. Podle názoru aliance PTIA jsou zejména i) odkazy na závěry Komise týkající se překližovaných desek z okoumé irelevantní vzhledem k pochybnému překrývání mezi tropickými dřevinami, do kterých překližované desky z okoumé patří, a dřevinami dotčeného výrobku; ii) žadatel se příliš obecně opíral o podstatná zkreslení, například když odkazoval na společnost Arser jako na státní podnik, ačkoli tato společnost představuje méně než 1 % celkové skutečné výrobní kapacity v odvětví, které je ve skutečnosti značně roztříštěné a není kontrolováno státem; iii) není jasné, jak se 14. pětiletý plán lesního hospodářství konkrétně týká překližovaných desek z tvrdého dřeva, zejména s ohledem na zaměření plánu na cíle, o jejichž dosažení usiluje i EU, jako je úspora energie a čisté výrobní technologie; iv) není jasné, jak čínské politiky, na které se žadatel odvolává a jejichž cílem je řešit nedostatečné dodávky dřeva, souvisejí s údajnými zkresleními.

(174)

Komise s tím nesouhlasila. Pokud jde o obecný argument aliance PTIA týkající se dostatečnosti důkazů o existenci podstatných zkreslení, Komise připomněla, že podle čl. 2 odst. 6a písm. e) základního nařízení může Komise, shledá-li důkazy o podstatných zkresleních předložené žadateli za dostačující, na základě toho zahájit šetření. Jak potvrdil Tribunál ve věci Viraj Profiles, množství a kvalita důkazů nezbytných pro splnění kritérií dostatečnosti důkazů pro účely zahájení šetření se liší od množství a kvality důkazů nezbytných pro účely předběžného nebo konečného zjištění existence dumpingu, újmy nebo příčinné souvislosti (104).

(175)

Proto odkaz žadatele na příklady podstatných zkreslení, ať už se týkají přítomnosti státních podniků v odvětví dotčeného výrobku (například společnosti Arser) nebo existence vládních politik, které mají rušivé účinky na volné působení tržních sil (jako jsou dokumenty průmyslového plánování a politiky přímo ovlivňující dovozní a vývozní ceny), jakož i skutečnost, že se žadatel opírá o příslušné veřejně dostupné důkazy, které jsou rovněž uvedeny v oznámení o zahájení, jsou v souladu s právními normami platnými v této fázi šetření. Komise dále uvedla, že odkazy aliance PTIA na jiné jurisdikce, které údajně usilují o dosažení určitých politických cílů podobných cílům čínské vlády, nebo tvrzení aliance PTIA, že zkreslení existují i v jiných jurisdikcích, nemají v souvislosti s posuzováním dostatečnosti důkazů při zahájení řízení žádný význam.

(176)

Podnět tedy splňoval normy stanovené v čl. 5 odst. 9 základního nařízení ve spojení s čl. 2 odst. 6a písm. d). Jak je uvedeno v oznámení o zahájení, Komise ve fázi zahájení usoudila, že existují dostatečné důkazy podle čl. 5 odst. 9 základního nařízení nasvědčující tomu, že v důsledku podstatných zkreslení, která ovlivňují ceny a náklady, je použití domácích cen a nákladů v ČLR nevhodné, což odůvodňuje zahájení šetření na základě čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(177)

Komise poté přistoupila k šetření těchto zkreslení v rámci tohoto šetření. S cílem tak učinit Komise v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. e) základního nařízení shromáždila údaje potřebné k určení existence a dopadu podstatných zkreslení a následného použití metodiky stanovené v čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Údaje shromážděné Komisí a z nich vyplývající závěry jsou podrobně uvedeny v oddíle 3.2.1 tohoto nařízení. Argumenty aliance PTIA týkající se důkazů obsažených v podnětu proto nebylo možné uznat.

(178)

Dne 20. března 2025 předložila společnost Jiangshan Wood připomínky ke druhé poznámce, v nichž tvrdila, že žadatel nesprávně popisuje čínské výrobní odvětví, když uvádí, že čínští vývozci překližovaných desek z tvrdého dřeva patří mezi největší světové výrobce a většina z nich je ve vlastnictví státu. Podle společnosti Jiangshan Wood je tento popis zavádějící, protože čínský průmysl se skládá z mnoha malých výrobců, v podstatě malých a středních podniků. Společnost Jiangshan Wood navíc poukázala na skutečnost, že některé společnosti (SUMEC, Arser), které žadatel označil za výrobce, jsou ve skutečnosti obchodníci.

(179)

Komise vzala vyjádření společnosti Jiangshan Wood na vědomí. Problémy, na které společnost poukázala, však nemohou změnit závěry Komise týkající se existence podstatných zkreslení. Je tomu tak proto, že tyto závěry nejsou založeny na informacích obsažených v podnětu, ale na celém souboru důkazů obsažených ve spisu. Příslušné důkazy na podporu zjištění Komise, včetně některých vysvětlení týkajících se tržních subjektů, na které se žadatel odvolává, jsou podrobně uvedeny v oddíle 3.2.1.3.

(180)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že v tomto případě není ke stanovení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady. Komise proto přikročila k početnímu zjištění běžné hodnoty výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, to jest v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jak je popsáno v následujícím oddíle.

(181)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

(182)

Jak je vysvětleno v oddíle 3.1, Komise zveřejnila dvě poznámky ke spisu týkající se zdrojů pro určení běžné hodnoty: první poznámku o výrobních činitelích ze dne 19. prosince 2024 a druhou poznámku o výrobních činitelích ze dne 11. března 2025. Tyto poznámky popisovaly skutečnosti a důkazy, na nichž jsou založena příslušná kritéria, a zabývaly se také připomínkami stran k těmto prvkům a k příslušným zdrojům. Ve druhé poznámce Komise informovala zúčastněné strany o svém záměru považovat v tomto případě Turecko za vhodnou reprezentativní zemi, pokud se potvrdí existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(183)

V první poznámce určila Komise Bělorusko, Brazílii, Ekvádor, Indonésii, Mexiko, Malajsii, Rusko, Thajsko, Turecko a Ukrajinu jako země, které Světová banka považuje za země s úrovní hospodářského rozvoje podobnou jako v ČLR, tj. všechny jsou na základě hrubého národního důchodu Světovou bankou zařazeny do kategorie zemí s „vyššími středními příjmy“ – a o nichž je známo, že se v nich vyrábí výrobek, který je předmětem šetření.

(184)

Komise měla za to, že Bělorusko, Rusko a Ukrajina nejsou vhodnými reprezentativními zeměmi vzhledem k tomu, že Unie postupně přijala vůči Bělorusku a Rusku balíčky sankcí kvůli vojenské agresi Ruska proti Ukrajině. Tato omezující opatření vůči Bělorusku zahrnovala omezení vývozu výrobků ze dřeva, včetně výrobku, který je předmětem šetření, z Unie do Běloruska (106). Pokud jde o Rusko, Komise uvedla, že na dovoz březové překližky se od roku 2021 vztahuje antidumpingové clo (107). Na dovoz výrobků spadajících do kapitoly 44 (včetně překližky a dýhy, které jsou hlavní surovinou pro výrobu překližovaných desek) z Ruska do Unie se navíc vztahují ode dne 10. července 2022 omezení (108). Kromě toho, že situaci na Ukrajině silně ovlivnil probíhající konflikt s Ruskem, Ukrajina podle žadatele vyráběla především překližované desky z tvrdého březového dřeva, zatímco definice výrobku zahrnuje různé jiné druhy tvrdého dřeva (109).

(185)

Komise dále uvedla, že mezi potenciálními reprezentativními zeměmi používají Ekvádor a Mexiko k výrobě převážně měkké dřevo. Možnými reprezentativními zeměmi proto zůstaly Brazílie, Indonésie, Malajsie, Thajsko a Turecko.

(186)

Komise následně zjišťovala, zda jsou ve výše uvedených zemích snadno dostupné údaje. Nejprve konstatovala, že v Indonésii neexistují žádné snadno dostupné údaje o dovozu výrobních činitelů v m3, což je měrná jednotka používaná jak výrobním odvětvím Unie, tak čínskými vyvážejícími výrobci. Navíc většina překližovaných desek z tvrdého dřeva v Indonésii byla vyrobena z tropických dřevin (a nikoli z topolu nebo břízy, které byly nejčastěji zastoupeny v ČLR a Unii). Ačkoli byly k dispozici statistiky pro Brazílii a Thajsko, obě země dovážely z ČLR značné objemy dýh. V Malajsii pak byla podobně jako v Indonésii většina překližovaných desek z tvrdého dřeva vyrobena z tropických dřevin (a nikoli z topolu a břízy, které byly nejčastěji zastoupeny v ČLR a Unii) a o topolové kulatině nebyly k dispozici žádné údaje o dovozu.

(187)

Na základě těchto skutečností Komise dospěla k závěru, že Turecko je jedinou zemí s významnou výrobou překližovaných desek z tvrdého dřeva ze stejných druhů dřeva (topol, bříza a eukalyptus), které se vyrábějí v ČLR a které se zároveň do Unie z velké části dovážejí z ČLR. Komise dále uvedla, že Turecko je jedinou zemí, jejíž statistiky obsahují údaje o dovozu nejdůležitějších výrobních činitelů, přestože chybí spolehlivé údaje o dovozu dýhy a eukalyptové kulatiny.

(188)

Komise určila pět výrobců v Turecku, kteří měli veřejně dostupné finanční informace: Isik Ahsap Profil Lojistik Sanayi Ve Ticaret Anonim Sirketi, Epalsan Orman Urunleri Nakliye Sanayi Ve Ticaret Linited Sirketi, Sakarya Kerestecilik Sanayi Ve Ticaret Anonim Sirketi, Murat Sahin Orman Urunleri Insaat Mimarlik Nakliyat Sanayi Ve Ticaret Limited Sirketi a AGL Ahsap Sanayi Anonim Sirketi.

(189)

Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se ke vhodnosti Turecka jako reprezentativní země a výše uvedených společností jako výrobců v reprezentativní zemi vyjádřily.

(190)

Komise obdržela připomínky od spolupracujícího vyvážejícího výrobce, společnosti Jiangshan Wood. Ve svých připomínkách k první poznámce se společnost Jiangshan Wood domnívala, že Komise neměla Indonésii vyřadit z důvodu, že údaje o dovozu byly ve statistikách uváděny v hmotnosti (kg), a nikoli v m3, protože hmotnost lze přepočítat na m3 na základě převodních koeficientů, které společnost Jiangshan Wood poskytla. Společnost Jiangshan Wood tvrdila, že Indonésie je nejvhodnější reprezentativní zemí, protože statistické údaje obsahují dovoz všech důležitých výrobních činitelů v cenách odpovídajících tržním cenám. Kromě toho poukázala na společnosti v Indonésii se snadno dostupnými informacemi.

(191)

Společnost Jiangshan Wood dále uvedla, že Turecko není nejvhodnější reprezentativní zemí pro většinu výrobních činitelů, protože ve statistikách nejsou obsaženy žádné údaje a protože hodnota topolové kulatiny uváděná Eurostatem je příliš vysoká a neodpovídá tržní hodnotě.

(192)

Komise usoudila, že zatímco u některých výrobních činitelů, jako jsou některé druhy kulatiny, lze použít převodní koeficient, u některých jiných výrobních činitelů, jako jsou dýhy, zahrnuje kód HS několik druhů dřeva a přepočet by byl zkreslený skutečností, že se převodní koeficient značně liší v závislosti na dřevu použitém k výrobě dýh. Kromě toho se překližované desky z tvrdého dřeva vyrábí v Indonésii převážně z tropických dřevin, jako je teak, meranti nebo sengon/albízie (110), zatímco nejvíce zastoupenými dřevinami používanými pro výrobu dotčeného výrobku dováženého z ČLR do Unie jsou topol, bříza a eukalyptus. Množství různých výrobních činitelů dovážených do Indonésie bylo navíc v období šetření poměrně nízké.

(193)

Naproti tomu Turecko v období šetření vyrábělo velké množství překližovaných desek z tvrdého dřeva, přičemž používalo převážně druhy jako topol, bříza a buk. Turecký roční přezkum trhu s lesními produkty z roku 2021 uvádí, že v roce 2020 činila výroba překližovaných desek 300 000 m3 a stejný objem se předpokládal i pro rok 2021 (111). Ačkoli se statistiky vztahovaly k roku 2020 (a prognóze k roku 2021), předpokládalo se, že během období šetření bude výroba na podobné úrovni. Komise proto setrvala na svém výběru Turecka jako reprezentativní země a argumenty vznesené společností Jiangshan Wood byly zamítnuty.

(194)

Poté, co bylo na základě všech výše uvedených prvků stanoveno, že Turecko je jedinou vhodnou reprezentativní zemí, která je k dispozici, nebylo nutné provést posouzení úrovně sociální a environmentální ochrany podle poslední věty čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

(195)

S ohledem na výše uvedenou analýzu splnilo Turecko kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, aby mohlo být považováno za vhodnou reprezentativní zemi.

(196)

Komise v první poznámce uvedla výrobní činitele, jako jsou materiály, energie a práce, používané společností Jiangshan Wood při výrobě výrobku, který je předmětem šetření. V této poznámce Komise určila dovoz hlavních výrobních činitelů do možných reprezentativních zemí a konstatovala, že údaje o dovozu do Turecka obsahují údaje o dovozu nejdůležitějších výrobních činitelů, přestože chybí spolehlivé údaje o dovozu listů dýh pro překližované desky a eukalyptovou kulatinu. Pokud jde o statistické údaje o dovozu výrobních činitelů, dospěla Komise k závěru, že nejpodrobnější údaje jsou k dispozici v Turecku. Na základě těchto skutečností Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se vyjádřily a navrhly veřejně dostupné informace o nezkreslených hodnotách pro každý z výrobních činitelů uvedených ve zmíněné poznámce.

(197)

Následně se Komise ve druhé poznámce dále zabývala tím, jak stanovit referenční hodnotu pro výrobní činitele uvedené v první poznámce, aby bylo možné početně zjistit běžnou hodnotu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Ustanovení čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že se použijí odpovídající údaje vhodné reprezentativní země, „pokud jsou relevantní údaje snadno dostupné“.

(198)

V tomto případě sice statistiky obsahovaly údaje o dovozu topolové kulatiny a eukalyptových dýh do Turecka, ale tyto dva hlavní výrobní činitele nebyly do Turecka (ani do žádné jiné země, ani do ostatních možných reprezentativních zemí) dováženy v reprezentativním množství. Komise proto dospěla k závěru, že ceny těchto dovozů nejsou reprezentativními tržními cenami.

(199)

Hledala tedy jinou referenční cenu, která by byla reprezentativní tržní cenou. Zjistila největší světové vývozce topolové kulatiny a eukalyptových dýh. Vzhledem k tomu, že statistické údaje o vývozu těchto dvou výrobních činitelů z největších vyvážejících zemí obsahovaly údaje o značných objemech vývozu, navrhla Komise ve druhé poznámce založit referenční cenu topolové kulatiny a eukalyptových dýh na ceně vývozu z největších vyvážejících zemí: celosvětového vývozu topolové kulatiny z Francie a celosvětového vývozu eukalyptových dýh z Ukrajiny.

(200)

Další dva důležité výrobní činitele, laminátový papír a mouka, byly do navrhované reprezentativní země (Turecka) dováženy ve významném množství, a proto se Komise domnívala, že dovozní ceny laminátového papíru a mouky do Turecka (s výjimkou dovozu z Číny a zemí uvedených v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (112)) jsou reprezentativními tržními cenami.

(201)

Dále Komise uvedla, že ke stanovení nákladů práce (113) a nákladů na energii (114) použije turecké statistické údaje.

(202)

Ve druhé poznámce Komise rovněž informovala zúčastněné strany, že vzhledem k zanedbatelné váze některých individuálních výrobních činitelů v celkových výrobních nákladech byly tyto zanedbatelné individuální položky sdruženy jako „spotřební materiál“. Dále Komise informovala, že vypočítá procentní podíl spotřebního materiálu na celkových nákladech na suroviny a uplatní jej na přepočtené náklady na suroviny při použití zjištěných nezkreslených referenčních hodnot v příslušné reprezentativní zemi.

(203)

Po zveřejnění druhé poznámky žadatel uvedl, že podporuje rozhodnutí Komise stanovit náhradní náklady pro početní zjištění běžných hodnot pomocí průměrné ceny francouzského vývozu topolové kulatiny. Domníval se, že průměrná cena francouzského vývozu topolové kulatiny uvedená ve druhé poznámce (117 EUR/m3) je přiměřená.

(204)

Společnost Jiangshan Wood rovněž uvedla, že oceňuje rozumný přístup Komise k referenční hodnotě topolové kulatiny. Zmínila však, že rozumnějším přístupem by bylo vycházet ze statistik dovozu uvnitř Unie a cen, které odpovídají obchodním cenám mezi Kanadou a USA.

(205)

Komise vzala tyto připomínky v úvahu, ale setrvala na tom, že průměrná cena francouzského vývozu topolové kulatiny je reprezentativní tržní cenou, neboť Francie je největším vývozcem na světě. Komise však opravila administrativní chyby, které vznikly vícenásobnými položkami, a odpovídajícím způsobem aktualizovala referenční cenu (viz oddíl 3.2.3.2 Suroviny).

(206)

Pokud jde o eukalyptové dýhy, žadatel tvrdil, že Ukrajina eukalypty v komerčním měřítku nepěstuje / netěží z nich dřevo kvůli nevhodným klimatickým podmínkám, a proto významný objem vývozu z Ukrajiny pod kódem HS 4408 90  s největší pravděpodobností odpovídá dýhám z břízy a buku nebo jiných nejehličnatých druhů, nikoli však eukalyptovým dýhám. Rovněž se domníval, že výsledná průměrná cena vývozu z Ukrajiny (251,49 EUR/m3) neodráží ceny eukalyptových dýh, které jsou podstatně vyšší, a že navrhovaná referenční hodnota je tudíž příliš nízká. Uvedl, že výchozí cena eukalyptové dýhy je až třikrát vyšší než referenční hodnota Komise a že by se měla v průměru pohybovat kolem 520 EUR/m3. K prokázání cenových rozpětí předložil žadatel citlivé faktury za eukalyptové dýhy pocházející z Uruguaye a Paraguaye, které považuje za jeden z největších a nejznámějších zdrojů eukalyptových dýh pro výrobu překližovaných desek z tvrdého dřeva.

(207)

V reakci na připomínky žadatele aliance PTIA uvedla, že referenční cena eukalyptové dýhy je příliš vysoká. Tvrdila, že Komise by místo toho mohla použít cenu brazilského dovozu eukalyptové kulatiny do Unie, což by vedlo k referenční ceně přibližně 55 EUR/m3, nebo alternativně cenu dovozu eukalyptové kulatiny do ČLR na podobné úrovni. Jako další důkazy předložila faktury a smlouvy na eukalyptovou kulatinu z Uruguaye a Brazílie.

(208)

Komise nejprve uvedla, že kód HS 4408 90 je skutečně společným kódem, který zahrnuje dýhy vyrobené z více druhů tvrdého dřeva, a nikoli pouze z eukalyptu. Rovněž přijala připomínku žadatele, že vzhledem k tomu, že eukalyptus se na Ukrajině nepěstuje, je pravděpodobnější, že vývoz z Ukrajiny pod tímto kódem zahrnuje spíše jiné druhy dřeva než eukalyptus.

(209)

Komise však nesouhlasila s tvrzením aliance PTIA, že cena za eukalyptové dýhy může být založena na ceně za kilogram eukalyptové kulatiny dovážené do Unie nebo do ČLR. Statistické údaje o dovozu eukalyptové kulatiny existovaly pouze v kg, a proto je nebylo možné přímo použít pro stanovení ceny za m3. Komise navíc nemohla přesně stanovit, jaká je spotřeba eukalyptové kulatiny na m3 dýhy, protože poměr spotřeby do značné míry závisí na kvalitě kulatiny a výrobním postupu. A konečně, jakákoli referenční cena eukalyptové kulatiny by musela být upravena tak, aby zohledňovala přidanou hodnotu postupu výroby eukalyptové dýhy z kulatiny. Ze stejných důvodů jako výše uvedených, tj. z důvodu významu kvality kulatiny a výrobního postupu, nebyla Komise schopna tuto přidanou hodnotu přesně vypočítat. Z těchto důvodů Komise nesouhlasila s tím, že by v tomto konkrétním případě měla být referenční hodnota pro eukalyptové dýhy založena na ceně eukalyptové kulatiny, která je vstupním materiálem a odlišným výrobkem než dýhy.

(210)

Komise se dále domnívala, že i kdyby se rozhodla pro vývoz eukalyptových dýh z jiné konkrétní země, kde se eukalyptus pěstuje, kód HS zůstává společným kódem a zahrnuje všechny druhy dřevin s tvrdým dřevem, z nichž některé mohou být podstatně levnější než eukalyptus, zatímco některé jiné druhy jsou podstatně dražší než eukalyptus (například různé exotické tropické druhy používané výhradně jako vrchní dýhy nejvyšší kvality), a to i v případě vývozu z Uruguaye a Paraguaye, kde se pěstuje více druhů dřevin s tvrdým dřevem. Vzhledem k tomu, že ceny založené na konkrétních fakturách nelze považovat za reprezentativní důkaz pro stanovení tržní ceny, považovala Komise za nejvhodnější stanovit referenční cenu na základě průměrné vývozní ceny (přibližně 443 EUR/m3) z největších vyvážejících zemí pod kódem HS 4408 90 (včetně eukalyptu a dýh z druhů podobných eukalyptu), která byla v souladu s cenou vývozu eukalyptu z Paraguaye a Uruguaye předloženou žadatelem. Komise proto odpovídajícím způsobem upravila referenční cenu.

(211)

Pokud jde o referenční cenu pro mouku, společnost Jiangshan Wood se domnívala, že trh s moukou v Turecku je narušen, a proto cena dovozu není reprezentativní referenční cenou. Tvrdila, že Turecko zavedlo řadu opatření, která narušila trh: od května 2023 130% clo na dovoz pšenice (a 0%, pokud je dovezená pšenice zpracována na mouku nebo těstoviny, které se vyvážejí) a 102,6% clo na dovoz pšeničné mouky. Společnost Jiangshan Wood uvedla, že cílem cel bylo zakázat dovoz mouky a podpořit domácí zpracování levné dovážené pšenice na mouku určenou na vývoz. Rovněž tvrdila, že vývoz mouky z Turecka výrazně poklesl, což znamenalo, že během období šetření byly ceny mouky v Turecku zkreslené a nadsazené. Společnost Jiangshan Wood uvedla, že Turecko navíc zavedlo řadu omezení na dovoz mouky, včetně požadavků na dovozní licence a inspekce. Proto tvrdila, že by Komise měla při určování běžné hodnoty použít nezkreslenou cenu mouky, kterou by mohla být dovozní cena CIF (náklady, pojištění a přepravné) Turecka bez uplatnění 102,6% dovozního cla.

(212)

Společnost Jiangshan Wood rovněž uvedla, že kód HS používaný Komisí (HS 1101 00 00 ) zahrnuje mouku používanou pro potravinářské výrobky, a nikoli pouze pro překližované desky z tvrdého dřeva. Tvrdila, že při určování referenční ceny mouky by Komise měla místo toho použít kód HS 1101 00 15 (kód HS pro pšeničnou mouku nebo mouku ze špaldy a pšenice obecné).

(213)

Komise tento argument, že by kvůli údajnému narušení tureckého trhu neměla zohlednit dovozní clo, zamítla. Objem mouky dovážené do Turecka byl vysoký, takže poptávka po mouce existovala i za ceny zahrnující dovozní clo. Proto byla jeho cena považována za reprezentativní tržní cenu. Komise proto tvrzení, že cena mouky nepředstavuje reprezentativní referenční hodnotu, zamítla a setrvala na svém přístupu, který je vysvětlen výše. Komise však přijala argument společnosti Jiangshan Wood, že pro stanovení ceny je třeba použít kód HS 1101 00 15 namísto obecného kódu pro mouku (HS 1101 00 00 ).

(214)

Společnost Jiangshan Wood rovněž uvedla, že referenční hodnota u práce a elektřiny byla zbytečně nadhodnocená, protože Komise nejprve přepočítala turecké liry (dále jen „TRY“) na eura a poté eura na čínské jüany (dále jen „CNY“), a že byla tudíž ovlivněna dvoustrannými výkyvy směnného kurzu TRY vůči EUR. Uvedla, že Komise by měla přepočítat TRY na CNY přímo pomocí průměrného směnného kurzu 0,22211, který je zveřejněn na adrese https://www.xe.com/.

(215)

Komise toto tvrzení zamítla. Směnné kurzy zveřejněné jinými zdroji, jako je například zdroj uvedený společností Jiangshan Wood, se mohou lišit od kurzů použitých Komisí pro stanovení referenční ceny. Komise však v souladu se svým postupem vycházela z oficiálních směnných kurzů zveřejňovaných Evropskou centrální bankou, které byly oficiálními směnnými kurzy v období šetření. Směnné kurzy zveřejňované Evropskou centrální bankou umožňují Komisi stanovit přímý přepočet z TRY na EUR (v tomto konkrétním případě se použije směnný kurz 0,2434). Referenční cena stanovená na základě přepočtu vede ke stejné referenční ceně v CNY, jak ji určila Komise. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(216)

S ohledem na všechny informace předložené zúčastněnými stranami a shromážděné během inspekcí na místě byly za účelem určení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení určeny tyto výrobní činitele a jejich zdroje:

Tabulka 1

Výrobní činitele výrobku, který je předmětem šetření

(217)

Komise zahrnula hodnotu pro náklady na výrobní režii, aby se zohlednily náklady nezahrnuté do výrobních činitelů uvedených výše. Za účelem stanovení této částky Komise vyjádřila náklady na výrobní režii, které vznikly spolupracujícímu vyvážejícímu výrobci při výrobě výrobku, který je předmětem šetření, jako procento skutečných nákladů na použité suroviny a poté uplatnila stejný procentní podíl na nezkreslené náklady na stejné suroviny, aby získala nezkreslené náklady na výrobní režii. Komise měla za to, že v rámci tohoto šetření lze poměr mezi náklady vyvážejícího výrobce na suroviny a vykázanými režijními náklady opodstatněně použít jako ukazatel pro odhad nezkreslených nákladů na výrobní režii při dodání do závodu dané společnosti.

(218)

Pro stanovení nezkreslené ceny dvou hlavních surovin, topolového dřeva a eukalyptových dýh, použila Komise vážený průměr vývozních cen největších vývozců těchto materiálů na světě – Francie v případě topolové kulatiny a průměr hlavních vyvážejících zemí v případě eukalyptových dýh (116). Vývozní ceny byly na úrovni nákladů, pojištění a přepravného (dále jen „CIF“), k nimž Komise připočetla dovozní clo ve výši 4,1 % v případě topolové kulatiny a 2,5 % v případě eukalyptových dýh, což bylo považováno za přiměřené a v souladu s průměrnými dovozními cly vybíranými deseti největšími dovozními zeměmi, které pokrývají 84 % až 99 % celosvětového dovozu těchto dřevařských výrobků.

(219)

Pro další dvě zbývající suroviny, laminátový papír a mouku, stanovila Komise referenční hodnotu na základě vážené průměrné dovozní ceny do reprezentativní země, jež je uvedena v databázi GTA, k níž se připočítalo dovozní clo a náklady na dopravu. Dovozní cena v reprezentativní zemi byla stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozu ze všech třetích zemí s výjimkou ČLR a zemí uvedených v příloze 1 nařízení (EU) 2015/755 (117). Komise se rozhodla vyloučit dovoz z ČLR do reprezentativní země, neboť v oddíle 3.2.1.5 výše dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR. Jelikož neexistují žádné důkazy, které by svědčily o tom, že tatáž zkreslení neovlivňují stejnou měrou výrobky určené na vývoz, měla Komise za to, že tatáž zkreslení ovlivňují vývozní ceny.

(220)

U řady výrobních činitelů představovaly skutečné náklady spolupracujících vyvážejících výrobců v období přezkumného šetření zanedbatelný podíl celkových nákladů na suroviny. Protože hodnota použitá u těchto výrobních činitelů neměla citelný dopad na výpočty dumpingového rozpětí bez ohledu na použitý zdroj, Komise se rozhodla zařadit tyto náklady do spotřebního materiálu. Komise vypočítala procentní podíl spotřebního materiálu na celkových nákladech na suroviny a použila jej na přepočtené náklady na suroviny při použití zjištěných nezkreslených cen.

(221)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, připočetla Komise příslušná dovozní cla k hodnotě CIF zaznamenané v dovozních statistikách reprezentativní země, jak je k dispozici v databázi GTA.

(222)

Aby Komise dospěla k nezkresleným nákladům na dopravu, vyjádřila náklady na dopravu, které vznikly spolupracujícímu vyvážejícímu výrobci při dodávkách surovin, jako procento skutečných nákladů na tyto suroviny, a poté použila stejný procentní podíl na nezkreslené náklady na stejné suroviny. Komise měla za to, že v rámci tohoto šetření lze poměr mezi náklady vyvážejícího výrobce na suroviny a vykázanými náklady na dopravu opodstatněně použít jako ukazatel pro odhad nezkreslených nákladů na dopravu surovin při dodání do závodu společnosti.

(223)

Turecký statistický úřad zveřejňuje podrobné informace o mzdách v různých hospodářských odvětvích v Turecku (118). Komise použila nejnovější dostupné statistické údaje za rok 2022 pro průměrné náklady práce na hospodářskou činnost C.16 (Výroba dřeva a dřevěných a korkových výrobků, kromě nábytku; výroba slaměných a proutěných výrobků) podle klasifikace NACE Rev. 2. Průměrná měsíční hodnota za rok 2022 byla řádně upravena o inflaci za použití indexu nákladů práce zveřejněného Tureckým statistickým úřadem, aby se přizpůsobila období šetření (1. červenec 2023 až 30. červen 2024) (119).

(224)

Komise použila statistické údaje o cenách elektřiny, které zveřejňuje Regulační orgán pro trh s energií (EMRA) ve svých pravidelných tiskových zprávách. Komise použila údaje o cenách průmyslové elektřiny v kWh pro průmyslový sektor za období šetření (od 1. července 2023 do 30. června 2024) (120).

(225)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „početně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho je třeba stanovit hodnotu nákladů na výrobní režii, aby byly pokryty náklady, které nejsou zahrnuty ve výše uvedených výrobních činitelích.

(226)

Při stanovení referenčních hodnot pro prodejní, režijní a správní náklady a zisk Komise původně navrhla použít finanční údaje pěti tureckých společností, které byly k dispozici v databázi ORBIS za období předcházející období šetření.

(227)

Jak společnost Jiangshan Wood, tak aliance PTIA uvedly, že turecká společnost Isik Ahsap Profil Lojistik Sanayi Ve Ticaret Anonim Sirketi (dále jen „Isik“) nevyrábí překližované desky, ale jiné dřevěné výrobky, jako jsou stěnové panely, podlahové krytiny z MDF a třískové desky, a proto by její údaje měly být z výpočtů vyloučeny.

(228)

Společnost Jiangshan Wood dále uvedla, že pokud jde o prodejní, režijní a správní náklady společnosti Murat Sahin Orman Urunleri Insaat Mimarlik Nakliyat Sanayi Ve Ticaret Limited Sirketi (jejíž obchodní název je Tokpan), jakož i společnosti Isik, Komise musí od prodejních, režijních a správních nákladů odečíst částku přímých prodejních nákladů. Komise nakonec použila údaje o prodejních, režijních a správních nákladech a zisku z tureckých statistik, protože finanční údaje pěti tureckých společností, které byly k dispozici v databázi ORBIS, se nepřekrývaly s obdobím šetření a v databázi ORBIS nebyla k dispozici žádná nedávná aktualizace těchto údajů. Komise se proto rozhodla použít údaje turecké vlády o průměrných provozních nákladech a provozním zisku společností zveřejněné Centrální bankou Turecka a týkající se finančních výsledků 3 121 společností s činnostmi v odvětví výroby dřevěných, korkových, proutěných anebo slaměných výrobků (NACE – C-16.2), které považuje za oficiální a spolehlivé. Nemusela se proto podrobněji zabývat připomínkami společnosti Jiangshan Wood a aliance PTIA, které se týkaly finančních údajů pěti tureckých výrobců.

(229)

Na základě těchto skutečností prodejní, režijní a správní náklady vyjádřené jako procentní podíl nákladů na prodané zboží (dále jen „COGS“) a uplatněné na nezkreslené výrobní náklady činily 16,1 %. Zisk vyjádřený jako procentní podíl COGS a uplatněný na nezkreslené výrobní náklady činil 8,4 %.

(230)

Na základě výše uvedeného Komise početně zjistila běžnou hodnotu jednotlivých typů výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(231)

Za prvé Komise určila nezkreslené náklady. Komise použila nezkreslené jednotkové náklady na skutečnou spotřebu jednotlivých výrobních činitelů spolupracujícího vyvážejícího výrobce. Tyto míry spotřeby, které poskytl spolupracující vyvážející výrobce, byly potvrzeny během ověřování. Činitele použití Komise vynásobila nezkreslenými náklady na jednotku zjištěnými v reprezentativní zemi, jak je popsáno v tomto oddíle.

(232)

Po zjištění nezkreslených provozních nákladů uplatnila Komise na nezkreslené náklady na výrobní režii a odpisy, čímž dospěla k nezkresleným výrobním nákladům.

(233)

Na výrobní náklady zjištěné způsobem popsaným v předchozím bodě odůvodnění použila Komise prodejní, režijní a správní náklady (121) a zisk (122), které byly zjištěny výše popsaným způsobem.

(234)

Na tomto základě Komise početně zjistila běžnou hodnotu jednotlivých typů výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(235)

Společnost Jiangshan Wood vyvážela do Unie prostřednictvím obchodníků v ČLR, kteří nejsou ve spojení. Vývozní cenou byla tudíž v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení cena, jež byla nebo má být skutečně zaplacena prvním odběratelem (domácím obchodníkem), který není ve spojení, za dotčený výrobek prodaný na vývoz do Unie.

(236)

Ustanovení čl. 2 odst. 10 základního nařízení vyžaduje, aby Komise provedla spravedlivé srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny na stejné úrovni obchodu a zohlednila rozdíly v činitelích, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. V tomto případě se Komise rozhodla srovnat běžnou hodnotu a vývozní cenu společnosti Jiangshan Wood na obchodní úrovni ceny ze závodu. Jak je podrobněji vysvětleno níže, nebyly provedeny žádné úpravy běžné hodnoty na základě ceny ze závodu ani vývozní ceny ze závodu, jak tvrdila společnost Jiangshan Wood.

(237)

Hodnota CIF stanovená jako jmenovatel pro výpočet dumpingu však vycházela z ceny společnosti Jiangshan Wood ze závodu, k níž Komise připočetla náklady na námořní dopravu, jakož i prodejní, režijní a správní náklady a zisk obchodníka, který není ve spojení. Komise při stanovování těchto úprav, aby dospěla z ceny ze závodu k hodnotě CIF, vycházela z veřejně dostupných informací (ze světového kontejnerového indexu Drewry) v případě námořní přepravy (123) a z finanční zprávy jednoho z obchodníků, který není ve spojení, kterou poskytla společnost Jiangshan Wood. Komise vyzvala obchodníky společnosti Jiangshan Wood, kteří nejsou ve spojení, ke spolupráci a k poskytnutí svých skutečných údajů o nákladech na námořní dopravu a o prodejních, režijních a správních nákladech a zisku. Vzhledem k tomu, že Komise obdržela odpověď od obchodníků příliš pozdě na to, aby mohla být vzata v úvahu pro předběžná zjištění, může se výše těchto úprav v konečné fázi šetření ještě změnit.

(238)

Běžná hodnota byla stanovena na obchodní úrovni ceny ze závodu za použití výrobních nákladů spolu s částkami pro prodejní, režijní a správní náklady a pro zisk, které byly považovány za přiměřené pro tuto obchodní úroveň. Proto nebylo nutné provádět žádné úpravy, aby byla běžná hodnota očištěna zpět na úroveň ceny ze závodu.

(239)

Komise nezjistila žádné důvody pro provedení jakýchkoliv úprav běžné hodnoty a spolupracující vyvážející výrobce o takové úpravy nepožádal.

(240)

Jelikož společnost Jiangshan Wood prodávala na obchodní úrovni ceny ze závodu, nebyly provedeny žádné úpravy vývozní ceny.

(241)

Jak je vysvětleno v oddíle 1.5 nařízení, Komise se rozhodla ke zjištění existence dumpingu použít článek 18 základního nařízení v souladu s čl. 17 odst. 4 druhým pododstavcem základního nařízení a přiznat individuální zjišťování společnosti Pizhou Jianghsan Wood Co., Ltd. jako jediné společnosti, která poskytla řádné a včasné odpovědi na dotazník, jež mohly být ověřeny v souladu s čl. 16 odst. 1 základního nařízení.

(242)

S cílem určit dumpingové rozpětí společnosti Jiangshan Wood Komise srovnávala váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení. Na tomto základě je prozatímní vážené průměrné dumpingové rozpětí vyjádřené jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením stanoveno takto:

(243)

U všech ostatních vyvážejících výrobců stanovila Komise dumpingové rozpětí na základě dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení.

(244)

Za tímto účelem Komise založila dumpingové rozpětí na srovnání vážené průměrné běžné hodnoty stanovené pro společnost Jiangshan Wood s vývozními cenami podle údajů Eurostatu. Podle názoru Komise tyto vývozní statistiky představují přiměřený zástupný ukazatel dumpingového chování nespolupracujících vyvážejících výrobců. To potvrdila analýza průměrných vývozních cen, které uvedli vyvážející výrobci, kteří se účastnili výběru vzorku, a které se pohybovaly ve stejném rozmezí jako údaje Eurostatu.

(245)

Prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

(246)

Obdobný výrobek v Unii vyrábělo během období šetření 26 výrobců. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(247)

Celková výroba v Unii během období šetření byla stanovena na přibližně 1 664 963 metrů krychlových (m3) nebo 1 082 031 tun. Komise stanovila tento údaj na základě všech dostupných informací týkajících se výrobního odvětví Unie, jako je podnět a odpověď na makroekonomický dotazník Evropské federace výrobců desek, sdružení výrobců překližovaných desek z tvrdého dřeva v Unii. Jak je uvedeno v 27. bodě odůvodnění nařízení, tři výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali 28 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

(248)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě prodeje v EU a dovozu ze všech zemí, který se uskutečnil v daném roce, a to na základě a) údajů předložených žadatelem, které se týkaly prodeje obdobného výrobku výrobního odvětví Unie odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, a které byly porovnány s objemem prodeje nahlášeným výrobci v Unii zařazenými do vzorku, a b) dovozu výrobku, který je předmětem šetření, ze všech třetích zemí podle údajů Eurostatu.

(249)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba v Unii (m3)

(250)

Během posuzovaného období došlo k výraznému snížení celkové spotřeby výrobku, který je předmětem šetření, v Unii (–30 %). V letech 2021 až 2022 byl klesající trend mírný. Pokles spotřeby se v roce 2023 zrychlil, ale v období šetření byl opět mírný. Komise zjistila, že pokles spotřeby v Unii byl důsledkem několika faktorů: uložení hospodářských sankcí na dovoz dřevařských výrobků, včetně výrobku, který je předmětem šetření, pocházejících z Ruska a Běloruska v červenci 2022 v návaznosti na plošnou válečnou agresi Ruska proti Ukrajině, vytváření zásob dovozci na začátku posuzovaného období v návaznosti na uložení antidumpingových opatření na dovoz březové překližky pocházející z Ruska v roce 2021 a konec hospodářského oživení, jež následovalo po pandemii COVID-19. Uložení hospodářských sankcí vedlo k vyloučení 1,4 milionu m3 překližovaných desek z tvrdého dřeva pocházejících z Ruska (124) a Běloruska (125) z trhu Unie. Trh utrpěl nabídkový šok a zmenšil se, protože ani výrobní odvětví Unie, ani jiné výrobní země nedokázaly ruské a běloruské překližované desky z tvrdého dřeva plně nahradit. Břízy a topoly dosahují vhodného stáří k těžbě po deseti až čtyřiceti letech. Zvýšení objemu stromů určených k produkci tvrdého dřeva převedením kulatiny z výroby papíru a řeziva na překližované desky proto trvá několik let (viz 326. bod odůvodnění).

(251)

Objem dovozu stanovila Komise na základě údajů Eurostatu. Podíl dovozu na trhu byl stanoven na základě srovnání objemu dovozu a spotřeby v Unii.

(252)

Komise ve vykázaných statistikách zjistila zkreslení údajů na úrovni doplňkové jednotky (v tomto případě m3). Pro účely srovnání se proto Komise rozhodla převést vykázanou hmotnost (v tunách) na spolehlivější a stabilnější soubor údajů, a to na m3.

(253)

Převod byl založen na hustotě desek, která se vypočítala na základě hmotnosti vydělené doplňkovou jednotkou. Pokud se hustota nacházela v předem definovaném rozmezí hustoty stanoveném pro každý kód HS, byla vykázaná doplňková jednotka přijata. Pokud se nacházela mimo toto rozmezí, byla vykázaná hustota nahrazena průměrnou hustotou daného kódu HS.

(254)

Dovoz do Unie z dotčené země se vyvíjel takto:

Tabulka 3

Objem dovozu a podíl na trhu

(255)

Dovoz překližovaných desek z tvrdého dřeva z Číny se během posuzovaného období celkově zvýšil o 16 %. Nejvyššího objemu dosáhl v roce 2022, kdy se zvýšil o 32 % ve srovnání s objemem dovozu v roce 2021. Po poklesu objemu dovozu v roce 2023 se množství dovážených překližovaných desek z tvrdého dřeva v období šetření opět zvýšilo.

(256)

Jedním z důvodů prudkého nárůstu dovozu z Číny bylo nahrazení překližovaných desek z tvrdého dřeva pocházejících z Ruska a Běloruska čínskými překližovanými deskami z tvrdého dřeva na trhu Unie. Nevyužité zásoby překližovaných desek z tvrdého dřeva, které se v Číně nahromadily v důsledku zpomalení čínského stavebního průmyslu, byly rychle mobilizovány k tomu, aby zaplnily mezeru, kterou na trhu Unie zanechaly ruské a běloruské překližované desky z tvrdého dřeva, jak je vysvětleno v 250. bodě odůvodnění.

(257)

Podíl čínského dovozu na trhu Unie se vyvíjel v souladu s výše popsanou změnou obchodních toků a poklesem spotřeby. V této souvislosti vedl nárůst čínského dovozu ke zvýšení jeho podílu na trhu o 67 procentních bodů během posuzovaného období.

(258)

Ceny dovozu stanovila Komise na základě statistik Eurostatu v EUR/m3, jak je popsáno ve 251. až 253. bodě odůvodnění.

(259)

Vážená průměrná cena dovozu z dotčené země do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 4

Dovozní ceny (v EUR/m3)

(260)

Cena dovozu z Číny nejprve v letech 2021–2022 prudce vzrostla o 42 % v důsledku náhlého zvýšení poptávky na trhu Unie po vyloučení 1,4 milionu m3 překližovaných desek z tvrdého dřeva z Ruska a Běloruska v důsledku hospodářských sankcí a hospodářského oživení po pandemii COVID-19. Toto zvýšení však bylo dočasné: v roce 2023 a v období šetření se ceny propadly zpět na úroveň blízkou ceně z roku 2021.

(261)

Cenové podbízení během období šetření stanovila Komise srovnáním váženého průměru prodejních cen jednotlivých typů výrobku, které výrobci v Unii zařazení do vzorku účtovali odběratelům, kteří nejsou ve spojení, na trhu Unie, upravených na úroveň ceny ze závodu a odpovídajících vážených průměrných cen jednotlivých typů výrobku dováženého spolupracujícím výrobcem účtovaných prvnímu nezávislému odběrateli na trhu Unie, stanovených na základě cen CIF s příslušnou úpravou o náklady na celní odbavení a náklady po dovozu.

(262)

Srovnání cen bylo provedeno podle jednotlivých typů transakcí na stejné obchodní úrovni, v případě potřeby s náležitou úpravou a po odečtení rabatů a slev. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl teoretického obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku v období šetření. Srovnání ukázalo, že vážené průměrné rozpětí cenového podbízení činí 46,3 %.

(263)

Komise dále konstatovala, že během celého posuzovaného období byly čínské dovozní ceny uvedené v tabulce 4 výše trvale nižší než průměrná jednotková prodejní cena výrobního odvětví Unie a průměrné jednotkové výrobní náklady uvedené níže v tabulce 8.

(264)

Posouzení účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie zahrnovalo v souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení posouzení všech hospodářských ukazatelů, které ovlivňovaly stav daného výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(265)

Jak je uvedeno v 27. bodě odůvodnění, za účelem zjištění možné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(266)

Pro účely zjištění újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise posoudila makroekonomické ukazatele na základě údajů obsažených v odpovědi žadatele na dotazník týkající se všech výrobců v Unii, přičemž tyto údaje byly v případě potřeby podrobeny křížovému kontrolnímu srovnání s odpověďmi na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Mikroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Oba soubory údajů byly pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie shledány jako reprezentativní.

(267)

Makroekonomické ukazatele jsou tyto: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(268)

Mikroekonomické ukazatele jsou tyto: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(269)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(270)

Objem výroby výrobního odvětví Unie, který v roce 2021 činil 1 872 902 m3, zůstal v roce 2022 do značné míry stabilní, neboť bylo vyrobeno 1 845 776 m3 překližovaných desek z tvrdého dřeva (–1 %). V roce 2023 a v období šetření však ve srovnání s rokem 2021 došlo k prudkému poklesu výroby v EU o 9 % a 11 %, přičemž od 1. července 2023 do 30. června 2024 bylo vyrobeno pouze 1 664 963 m3. Výrobní odvětví Unie nedokázalo těžit z vyloučení ruských a běloruských překližovaných desek z tvrdého dřeva na trhu Unie v důsledku hospodářských sankcí, a zvýšit tak svůj objem výroby. Naopak, od roku 2022 bylo nuceno snížit svou výrobu kvůli nárůstu čínského dovozu (+32 % v roce 2022, +10 % v roce 2023 a +16 % v období šetření) prodávaného za dumpingové ceny. Během posuzovaného období se celkový objem výroby výrobního odvětví Unie významně snížil, a to o 11 %.

(271)

Vývoj výrobní kapacity, která se v posuzovaném období zvýšila o 2 % v důsledku investic výrobního odvětví Unie, svědčí o úsilí výrobního odvětví Unie nahradit ruské a běloruské překližované desky z tvrdého dřeva, které byly na základě sankcí vyloučeny z trhu Unie.

(272)

Využití kapacity na úrovni 75 % bylo nízké již v roce 2021, kdy poptávku negativně ovlivnila pandemie COVID-19. V roce 2022 se výrobnímu odvětví Unie podařilo tuto úroveň udržet, nicméně ve srovnání s úrovní v roce 2021 v roce 2023 poklesla o 10 % a v období šetření o 13 %.

(273)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Objem prodeje a podíl na trhu

(274)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie na trhu EU měl mezi lety 2021 a 2023 klesající tendenci, přičemž v období šetření se mírně zvýšil. Během posuzovaného období se celkový objem prodeje výrobního odvětví Unie významně snížil, a to o 12 %.

(275)

Klesající prodej výrobního odvětví Unie je úměrný jeho klesajícímu objemu výroby.

(276)

Podíl výrobního odvětví Unie na trhu činil v roce 2021, kdy se do Unie ještě dovážely ruské a běloruské překližované desky z tvrdého dřeva, 38 %. Podíl výrobního odvětví Unie na trhu se během posuzovaného období zvýšil. Toto zvýšení je však třeba posuzovat v kontextu celkového výrazného poklesu velikosti trhu (–30 % v důsledku vyloučení ruských a běloruských překližovaných desek z tvrdého dřeva z trhu Unie, jak je vysvětleno v 250. bodě odůvodnění výše). Navzdory klesajícímu objemu prodeje výrobního odvětví Unie během posuzovaného období se jeho podíl na trhu zvýšil na 46 % v roce 2023 a v období šetření.

(277)

Nárůst podílu výrobního odvětví Unie na trhu o 26 procentních bodů by měl být rovněž posuzován s ohledem na dvoutřetinový nárůst (67 %) podílu čínských výrobců na trhu, který se během posuzovaného období zvýšil z 18 % na 31 %, jak je uvedeno v 254. bodě odůvodnění

(278)

Zatímco podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období zvýšil, vývoj objemu výroby a prodeje, a to jak v absolutním, tak v relativním vyjádření, měl v posuzovaném období klesající tendenci. Jak je uvedeno níže v 280. bodě odůvodnění, mírně se zhoršila také zaměstnanost.

(279)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Zaměstnanost a produktivita

(280)

V průběhu posuzovaného období se úroveň zaměstnanosti výrobního odvětví Unie snížila o 2 %. V roce 2022 došlo k nárůstu o 1 % oproti předchozímu roku. V roce 2023 se však úroveň zaměstnanosti snížila o 1 % a v období šetření o 2 %.

(281)

Relativně stabilní úroveň zaměstnanosti mezi rokem 2021 a koncem období šetření byla způsobena neochotou výrobního odvětví Unie snižovat počet vysoce kvalifikovaných pracovníků. Z vývoje výrobní kapacity, jenž je popsán v 271. bodě odůvodnění, rovněž vyplývá, že výrobní odvětví Unie si bylo vědomo, že po jeho výrobku v Unii nadále existuje poptávka, ale bylo vystaveno cenovému tlaku ze strany čínského dovozu, jak je podrobněji vysvětleno níže v 288. bodě odůvodnění, což mu bránilo zvýšit výrobu a prodej.

(282)

V důsledku poklesu výroby, jak je ukázáno v 270. bodě odůvodnění, a relativně stabilní úrovně zaměstnanosti, jak je uvedeno v 280. bodě odůvodnění, se produktivita pracovních sil výrobního odvětví Unie, měřená ve vyrobeném m3 na zaměstnance za rok, v posuzovaném období snížila o 9 %.

(283)

Všechna dumpingová rozpětí byla podstatně vyšší než nepatrná. Vzhledem k objemu a cenám dovozu z dotčené země byl dopad rozsahu skutečných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Unie značný.

(284)

Jde o první antidumpingové šetření týkající se dotčeného výrobku. V listopadu 2021 byla na dovoz březové překližky pocházející z Ruska uložena antidumpingová opatření v rozmezí 14,4 až 15,8 % (126). Březová překližka spadá do definice výrobku, který je předmětem šetření.

(285)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované nezávislým odběratelům v Unii se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Prodejní ceny v Unii

(286)

Prodejní ceny na trhu Unie se během posuzovaného období zvýšily o 41 %. Tento nárůst byl způsoben výrazným zvýšením nákladů na suroviny, zejména na kulatinu, jak je vysvětleno níže v 287. bodě odůvodnění. Nárůst cen v EU v letech 2022 a 2023 byl vzhledem k hospodářskému oživení po pandemii COVID-19 ještě výraznější, a to o 49 %, resp. 53 %. V období šetření klesly prodejní ceny ve srovnání s jejich maximem v roce 2023 o 12 %.

(287)

Jednotkové výrobní náklady výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období výrazně zvýšily. Nejprve se v roce 2022 zvýšily o 43 % ve srovnání s rokem 2021 a dále se zvýšily v roce 2023 a v období šetření, což odráží 57% nárůst jednotkových výrobních nákladů ve srovnání s rokem 2021. Hlavní příčinou zvýšení nákladů byl rostoucí trend cen dřeva, jež se v některých oblastech Unie zdvojnásobily.

(288)

V roce 2022 dokázalo výrobní odvětví Unie výrazně zvýšit své prodejní ceny, aby odpovídaly prudkému nárůstu jednotkových nákladů. Od roku 2023 a během období šetření však výrobní odvětví Unie nedokázalo přenést další zvýšení nákladů na spotřebitele odpovídajícím zvýšením cen v důsledku cenového tlaku způsobeného čínským dovozem. Výrobní odvětví Unie bylo nuceno udržovat určitou úroveň cen, aby neztratilo určitou úroveň prodeje, což vzhledem k poklesu spotřeby vedlo k tomu, že výrobní odvětví Unie bylo s to zvýšit svůj podíl na trhu Unie, jak je vysvětleno v 257. bodě odůvodnění.

(289)

Průměrné náklady práce výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(290)

Během posuzovaného období se náklady práce zvýšily o 17 %. Náklady práce nejprve vzrostly o 9 % v roce 2022 a poté mírně poklesly v roce 2023. V období šetření se náklady práce opět zvýšily v důsledku restrukturalizace některých výrobců v Unii.

(291)

Stav zásob u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 10

Zásoby

(292)

V průběhu posuzovaného období úrovně zásob vzrostly o 25 %. V roce 2022 došlo k prudkému nárůstu konečného stavu zásob o 48 %, neboť se výrobní odvětví Unie snažilo nahradit část vyloučených ruských a běloruských překližovaných desek z tvrdého dřeva, ale jeho úsilí bylo mařeno nárůstem levného dovozu z Číny. Úrovně zásob se následně snížily, ale v roce 2023 a v období šetření byly stále výrazně nad úrovněmi konečného stavu zásob z roku 2021.

(293)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 11

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(294)

Ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku stanovila Komise tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. Zvýšení prodejních cen v EU v roce 2022 o 49 % spolu s 43% nárůstem výrobních nákladů, jak je vysvětleno v 285. až 288. bodě odůvodnění výše, vedlo k vyšší úrovni ziskovosti v uvedeném roce. Toto zvýšení však bylo dočasné, neboť ziskovost následně v období šetření klesla do záporných hodnot, protože výrobní náklady nadále rostly (57 %), ale nemohly být vyrovnány odpovídajícím zvýšením cen (41 %). Výrobní odvětví Unie jinými slovy v roce 2023 výrazně snížilo svůj podíl na trhu a během období šetření se stalo ztrátovým, protože nebylo schopno zvýšit své prodejní ceny, jimiž by pokrylo zvýšené výrobní náklady. Důkazy tedy poukazovaly na existenci stlačování cen v roce 2023 a v období šetření.

(295)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobců v Unii financovat svou činnost z vlastních zdrojů. Vývoj čistého peněžního toku kopíroval vývoj ziskovosti, protože se situace po roce 2022 zhoršila z kladného do záporného peněžního toku.

(296)

Investice výrobního odvětví Unie během posuzovaného období klesly o 31 %. Tyto investice spočívaly především v modernizaci výrobního zařízení výrobců v Unii.

(297)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. V roce 2022, v době po pandemii COVID-19, kdy bylo výrobní odvětví Unie schopno zvýšit ceny, prudce vzrostla, ale v roce 2023 se snížila a v období šetření byla záporná.

(298)

Vzhledem ke zhoršení různých ukazatelů, jako je výroba, prodej, ziskovost a návratnost investic, se v posuzovaném období zhoršila i schopnost výrobců v Unii zařazených do vzorku získat kapitál.

(299)

Spotřeba překližovaných desek z tvrdého dřeva na trhu Unie se v posuzovaném období snížila o 30 % v důsledku různých faktorů, jako jsou hospodářské sankce uložené na dovoz výrobku, který je předmětem šetření, pocházejícího z Ruska a Běloruska, uvolnění ruského dovozu naskladněného v roce 2021, který nebyl zaznamenán jako spotřeba v roce 2022 a v následujících letech, na trh Unie a konec hospodářského oživení po pandemii COVID-19. V tomto kontextu se výrazně zvýšil objem překližovaných desek z tvrdého dřeva dovážených z Číny v posuzovaném období, a to jak v absolutním, tak v relativním vyjádření.

(300)

V období šetření se objem čínského dovozu zvýšil o 16 % oproti úrovni roku 2021. Jeho podíl na trhu se zvýšil z 18 % v roce 2021 na 31 % v období šetření (+67 %). Cena dovozu z Číny se v roce 2022 ve srovnání s rokem 2021 nejprve zvýšila o 42 % a poté neustále klesala. V období šetření byla cena dovozu z Číny o 12 % vyšší než v roce 2021, což bylo v ostrém kontrastu s vývojem cen výrobního odvětví Unie nebo jiných třetích zemí v Unii, které se ve stejném období výrazně zvýšily (+41 % a +34 %).

(301)

Většina makroekonomických i mikroekonomických ukazatelů se během posuzovaného období zhoršila. Objem prodeje, objem výroby a využití kapacity výrobního odvětví Unie se během posuzovaného období snížily o –12 %, –11 % a –13 %. V kontextu klesající spotřeby (–30 %) zvýšilo výrobní odvětví Unie svůj podíl na trhu o 8 procentních bodů na 46 %, neboť jeho prodej klesl méně než pokles spotřeby. Zvýšení podílu výrobního odvětví Unie na trhu by mělo být posuzováno také v kontextu toho, že čínský dovoz rovněž výrazně zvýšil svůj podíl na trhu Unie. Dále se v důsledku poklesu prodeje výrobců v Unii zvýšily zásoby o 25 %, což mělo negativní dopad na jejich peněžní tok. Výrobní kapacita výrobního odvětví Unie v posuzovaném období mírně vzrostla o 2 %, ale zároveň se snížily investice o 31 %. Zaměstnanost se v posuzovaném období snížila o 2 %.

(302)

Zatímco průměrná prodejní cena v EU se v posuzovaném období zvýšila o 41 %, jednotkové výrobní náklady se ve stejném období zvýšily mnohem více (+57 %). Počínaje rokem 2023 nebylo výrobní odvětví Unie v důsledku cenového tlaku ze strany čínského dovozu schopno zvýšit své prodejní ceny, aby tyto rostoucí výrobní náklady pokrylo, takže po ziskové situaci v letech 2021 a 2022 zaznamenalo výrazně nižší zisk v roce 2023 a ztráty v období šetření (–2 %). Náklady práce se rovněž zhoršily a vzrostly o 17 % v důsledku restrukturalizace, kterou prošli někteří výrobci v Unii. Čistý peněžní tok a návratnost investic výrobního odvětví Unie kopírovaly trend ziskovosti a v období šetření se dostaly do záporných hodnot.

(303)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise v této fázi k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(304)

V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobnímu odvětví Unie mohly ve stejnou dobu působit újmu i jiné známé činitele. Komise zajistila, aby případná újma, kterou mohly způsobit jiné činitele než dumpingový dovoz z dotčené země, nebyla přičítána tomuto dumpingovému dovozu. Těmito činiteli jsou dovoz ze třetích zemí, vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie, pokles spotřeby v EU a energetická krize, jak uvedly zúčastněné strany.

(305)

Zhoršení hospodářské situace výrobního odvětví Unie se časově shodovalo s rostoucím pronikáním dovozu překližovaných desek z tvrdého dřeva pocházejících z Číny, jenž se soustavně cenově podbízel cenám výrobního odvětví Unie, na trh, neboť čínské ceny zůstávaly po celé posuzované období trvale nižší než průměrné jednotkové prodejní ceny výrobního odvětví Unie a zjištěné rozpětí cenového podbízení dosáhlo 46,3 %. Příliv levného čínského dovozu vedl ke stlačení cen v roce 2023 a v období šetření, jak je vysvětleno v 255. bodě odůvodnění, což rovněž zabránilo výrobnímu odvětví Unie nahradit ve stejném období část březové překližky z Ruska a Běloruska, která byla v roce 2022 zakázána na trhu Unie. Vývoj objemu dovozu a cen, jenž je uveden v tabulkách 3 a 4 výše, prokázal, že cenové úrovně výrobního odvětví Unie byly stlačeny, viz tabulka 8, čímž byla prokázána příčinná souvislost mezi čínským dovozem a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(306)

Dovoz z Číny se během posuzovaného období zvýšil o 16 %, z 683 984 m3 v roce 2021 na 794 899 m3 v období šetření, což představuje 31% podíl na trhu. Tento dovoz se během posuzovaného období uskutečňoval za ceny výrazně nižší než ceny výrobního odvětví Unie. Tento dovoz s nízkými cenami a rostoucím objemem bránil výrobnímu odvětví Unie zvyšovat ceny v souladu s růstem výrobních nákladů.

(307)

V situaci rostoucích nákladů a cenového tlaku vyvíjeného čínským dumpingovým dovozem nebylo výrobní odvětví Unie schopno stanovit udržitelné ceny, což vedlo k výraznému poklesu ziskovosti z kladného rozpětí 7 % v roce 2021 a 12 % v roce 2022 na výrazně nižší rozpětí 4 % v roce 2023 a ztrátu –2 % v období šetření. Výrobní odvětví Unie čelilo v roce 2023 a v období šetření dalšímu nárůstu nákladů, zatímco ceny čínského dovozu dále klesly, a to o téměř 20 % v roce 2023 ve srovnání s rokem 2022, a v období šetření klesly ještě více. Záporné byly v období šetření rovněž další finanční ukazatele, jako je peněžní tok a návratnost investic.

(308)

Proto byl učiněn předběžný závěr, že dumpingový dovoz překližovaných desek z tvrdého dřeva z Číny způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu, pokud jde o ceny a objem.

(309)

Objem dovozu z jiných třetích zemí se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 12

Dovoz ze třetích zemí

(310)

Po vyloučení ruských a běloruských překližovaných desek z tvrdého dřeva z trhu Unie v roce 2022 představoval dovoz z jiných zdrojů pouze přibližně 63 % objemu dovozu z Číny. V absolutním vyjádření došlo od roku 2023 do období šetření k mírnému poklesu objemu dovozu z těchto zdrojů. Podíl dovozu z jiných zemí než z Číny, Ruska a Běloruska na trhu v období šetření proto zůstal výrazně nižší než 31% podíl čínských výrobců na trhu.

(311)

Dovoz z jiných zemí než z Číny, Ruska a Běloruska se prodával za ceny, které jsou téměř dvakrát vyšší než ceny dovozu z Číny. V období šetření činila průměrná cena dovozu z Číny 56 % průměrné ceny dovozu z jiných zemí než z Číny, Ruska a Běloruska.

(312)

Na základě omezeného objemu, stálého podílu na trhu a vysoké ceny dovozu z jiných zdrojů než z Číny, Ruska a Běloruska dospěla Komise k předběžnému závěru, že dopad dovozu ze třetích zemí neoslabuje příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z Číny a podstatnou újmou, kterou utrpěli výrobci v Unii.

(313)

Objem vývozu výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 13

Vývozní výkonnost výrobců v Unii zařazených do vzorku

(314)

Výrobní odvětví Unie zaznamenalo v roce 2022 ve srovnání s rokem 2021 pokles objemu vývozu o 37 %, což pravděpodobně souviselo s neočekávanou dostupností ruských a běloruských překližovaných desek na mezinárodním trhu v důsledku uložení hospodářských sankcí EU, které vedly k zákazu prodeje těchto výrobků na trhu Unie. Odklon těchto objemů nadále snižoval prodej výrobního odvětví Unie na vývoz v roce 2023 a v období šetření. V posuzovaném období se prodej na vývoz snížil z 28 % celkového objemu prodeje výrobního odvětví Unie na 23 %, tj. v absolutním vyjádření o 113 340 m3.

(315)

Jak je uvedeno v 259., 286. a 309. bodě odůvodnění, v roce 2022 došlo k nárůstu cen na světovém trhu přibližně o 35–50 %. Vývozní ceny v EU se obecně vyvíjely stejně jako ceny účtované v EU. Výrobní odvětví Unie dokázalo v roce 2022 zvýšit vývozní ceny na 150 % úrovně roku 2021, ale v období šetření se ceny propadly na 148 %.

(316)

Dopad negativního vývoje objemu vývozu byl zmírněn jeho nízkým absolutním objemem (295 536 m3 v období šetření) a podílem na celkovém prodeji výrobního odvětví Unie (18,6 % v období šetření) spolu se zvýšením průměrných vývozních cen v posuzovaném období. Komise dospěla k předběžnému závěru, že vývozní výkonnost nebyla dostatečná ke zmírnění příčinné souvislosti mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie.

(317)

Komise zjistila, že vyloučení dovozu překližovaných desek z tvrdého dřeva pocházejících z Ruska a Běloruska z trhu Unie v roce 2022 mělo významný dopad na spotřebu v EU. V roce 2021, tedy v roce před zavedením hospodářských sankcí týkajících se některých dřevařských výrobků z Ruska a Běloruska, vyvezly tyto země na trh Unie 1 365 549 m3 překližovaných desek z tvrdého dřeva, což představovalo společný podíl na trhu Unie ve výši 36 %. V roce 2023, prvním celém roce, ve kterém se sankce uplatňovaly, se objem jejich kombinovaného dovozu překližovaných desek z tvrdého dřeva do Unie snížil na 174 m3 (neboli 0% podíl na trhu).

(318)

Na trhu docházelo k pohybům, které kompenzovaly vyloučení ruských a běloruských překližovaných desek z tvrdého dřeva. Zejména k obcházení antidumpingových a sankčních opatření prostřednictvím Kazachstánu v objemu 143 490 m3 a 113 501 m3 překližovaných desek z tvrdého dřeva v roce 2023, resp. v období šetření; ke zvýšení dovozu z jiných třetích zemí o 169 615 m3 a konečně ke zvýšení čínského dovozu v období šetření o 110 916 m3. Přesto se spotřeba v Unii v období šetření snížila o 30 %.

(319)

Komise zkoumala důvody, proč většina vyloučených ruských a běloruských překližovaných desek nebyla okamžitě nebo v krátké době nahrazena výrobním odvětvím Unie, které tvrdilo, že v období šetření mělo volnou kapacitu 873 037 m3, nebo dovozem z jiných zemí.

(320)

Pokud jde o výrobní odvětví Unie, náhlé zvýšení výroby omezil nedostatek okamžité dostupnosti hlavní suroviny, kulatiny, což je obecný rys tohoto výrobního odvětví, které je závislé na vstupním materiálu, s nímž se běžně neobchoduje. Kromě toho výrobní odvětví Unie vyrábělo na zakázku, nikoli na sklad. Nemělo proto velké množství překližovaných desek z tvrdého dřeva, které by mohlo okamžitě mobilizovat, jakmile hospodářské sankce vytlačily ruské a běloruské překližované desky z tvrdého dřeva z trhu Unie. Ve střednědobém horizontu je výrobní odvětví Unie schopno nahradit většinu objemu vyloučeného z trhu, pokud budou obnoveny rovné podmínky.

(321)

Reakce čínských výrobců a výrobců z ostatních třetích zemí na uložení hospodářských sankcí v EU byla rychlejší. Dovoz z Číny a zbytku světa, s výjimkou Ruska a Běloruska, se v roce 2022 okamžitě zvýšil o 32 %, resp. 49 %. Nicméně kombinovaný nárůst dovozu z Číny a zbytku světa činil v roce 2023 pouze 353 491 m3. Nárůst dovozu nemohl kompenzovat vyloučení 1 427 973 m3 ruských a běloruských překližovaných desek z tvrdého dřeva.

(322)

Komise dospěla k předběžnému závěru, že pokles spotřeby nebyl dostatečný ke zmírnění příčinné souvislosti mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie.

(323)

Aliance PTIA uvedla, že důvodem poklesu spotřeby v Unii po roce 2022 není uvalení hospodářských sankcí na ruské a běloruské překližované desky z tvrdého dřeva, ale spíše propad poptávky v důsledku zpomalení stavebního průmyslu v Unii. Tvrdila, že neschopnost odvětví překližovaných desek z tvrdého dřeva v EU zaplnit mezeru po vyloučených ruských a běloruských překližovaných deskách ukazuje, že na trhu EU došlo spíše k poklesu poptávky než k poklesu nabídky. Tento pokles poptávky byl údajně hlavní příčinou újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie.

(324)

Komise se domnívala, že stavebnictví v Unii zažilo v letech 2021 a 2022 vrchol po skončení pandemie COVID-19, po němž následovalo zpomalení. Výroba a prodej výrobního odvětví Unie však poklesly podstatně méně (–12 %, resp. –11 % v roce 2023 a v období šetření) než pokles spotřeby (–30 %), což ukazuje, že i na trhu, který se zmenšoval, dokázalo výrobní odvětví Unie pokračovat ve výrobě a prodeji značných množství, přestože tlak čínských výrobců, kteří neustále zvyšovali objem dovozu za výrazně nižší ceny, byl stále citelnější a působil podstatnou újmu.

(325)

Kromě toho obcházení antidumpingových opatření a omezujících opatření v podobě hospodářských sankcí týkajících se překližovaných desek z tvrdého dřeva pocházejících z Ruska a Běloruska prostřednictvím Kazachstánu a Turecka (127) ukázalo, že poptávka na trhu Unie je stále vysoká. Ve skutečnosti lze situaci na trhu Unie nejlépe popsat jako pokles nabídky, nikoliv poptávky.

(326)

Komise zjistila, že nedostatečná okamžitá dostupnost zvýšeného množství březové a topolové kulatiny, viz 320. bod odůvodnění, hlavní suroviny pro výrobu překližovaných desek z tvrdého dřeva v EU, vedla k nedostatečné okamžité dostupnosti samotných překližovaných desek z tvrdého dřeva, čímž došlo ke snížení nabídky, a tedy k poklesu celkové spotřeby v Unii. Komise považovala problémy spojené s nedostupností kulatiny za zcela fyziologické a za jeden z obecných rysů odvětví překližovaných desek. Přesněji řečeno, stromy, které jsou vhodného stáří k výrobě překližovaných desek z tvrdého dřeva, se vysazují deset až čtyřicet let před tím, než je lze vytěžit. Výrobci překližovaných desek z tvrdého dřeva mají vlastní lesy nebo nakupují od dlouhodobých dodavatelů na základě víceletých smluv, i když na některých trzích v Unii jsou běžné i aukce. Tento problémový bod v dodávkách surovin neumožnil okamžitý přechod na výrazně vyšší objem výroby překližovaných desek z tvrdého dřeva. Postupný přechod od kulatiny určené k výrobě papíru a dřeva k výrobě překližovaných desek je však ve střednědobém horizontu možný, pokud bude odvětví překližovaných desek z tvrdého dřeva v Unii schopno účtovat spravedlivé tržní ceny. Kromě toho lze kácet i tzv. rezervní lesy, které jsou již zralé k těžbě, ale nebyly vytěženy z ekologických důvodů, např. kvůli zpevnění půdy.

(327)

Bylo zjištěno, že čínští dodavatelé překližovaných desek z tvrdého dřeva byli jediní, kteří mohli v letech 2022–2023 výrazně zvýšit objem prodeje, protože měli velké zásoby v důsledku zpomalení čínského stavebního odvětví od roku 2021. Ve střednědobém horizontu bránil tento dovoz výrobcům v EU ve zvýšení objemu výroby.

(328)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise toto tvrzení zamítla a usoudila, že neschopnost výrobního odvětví Unie nahradit zakázané ruské a běloruské překližované desky z tvrdého dřeva byla způsobena nárůstem dumpingového čínského dovozu a nedostatkem okamžitě použitelné kulatiny. Pokles spotřeby od roku 2022, s vrcholem v roce 2023 a s mírným zotavením spotřeby během období šetření, představoval pro výrobní odvětví Unie promarněnou příležitost a potenciálně přispěl k utrpěné újmě, aniž by však oslabil příčinnou souvislost s dumpingovým čínským dovozem. Tento dovoz se v posuzovaném období vyznačoval zmenšováním trhu Unie, výrazně se zvýšil co do objemu a snížil co do ceny, přestože výrobní odvětví Unie zaznamenalo všeobecný nárůst nákladů (viz 287. bod odůvodnění).

(329)

Aliance PTIA uvedla, že energetická krize v EU v důsledku ruské invaze na Ukrajinu byla rozhodujícím faktorem zvýšení výrobních nákladů výrobního odvětví Unie.

(330)

Komise zjistila, že energetická krize měla na odvětví překližovaných desek z tvrdého dřeva pouze omezený dopad. Výrobci v Unii zařazení do vzorku vyráběli vlastní energii z biomasy (ze štěpky, kůry, pilin, vadné dýhy). Přestože výrobní odvětví Unie nebylo vůči růstu cen energií, který souvisel i s rostoucími cenami dopravy, imunní, bylo před energetickou krizí poměrně dobře chráněno.

(331)

Komise proto toto tvrzení zamítla a dospěla k předběžnému závěru, že vysoké ceny energie nezmírňují příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z Číny a podstatnou újmou.

(332)

Komise předběžně zjistila příčinnou souvislost mezi podstatnou újmou, která byla způsobena výrobnímu odvětví Unie, a dumpingovým dovozem z Číny. V důsledku zvýšení objemu dumpingového dovozu z Číny za klesající ceny se výrobní odvětví Unie potýkalo s 57% nárůstem výrobních nákladů, jak je uvedeno v 287. bodě odůvodnění, což mu znemožnilo stanovit udržitelné ceny, což vedlo k výraznému zhoršení jeho hospodářské situace. Čínský dovoz vedl k negativním cenovým dopadům na výrobní odvětví Unie. Komise zjistila, že čínský dovoz způsobuje značné cenové podbízení. Komise dále zjistila významné stlačení cen v roce 2023 a v období šetření. Ziskovost výrobního odvětví Unie klesla v období šetření ze 7 % na ztrátu –2 %, peněžní tok a návratnost investic se v období šetření rovněž dostaly do záporných hodnot.

(333)

Komise rozlišila a oddělila účinek dalších známých činitelů na výrobní odvětví Unie od účinků dumpingového dovozu působícího újmu. Komise předběžně usoudila, že dovoz z jiných třetích zemí než z Číny vzhledem k jeho omezenému objemu a relativně vysoké ceně nezmírnil příčinnou souvislost mezi dovozem z Číny a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Komise dále dospěla k předběžnému závěru, že pokles prodeje na vývoz a spotřeby na trhu Unie nepřispěl významně a přímo k podstatné újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Ze stejného důvodu Komise v oddíle 5.3.1 výše důkladně vysvětlila, že dočasná nedostupnost kulatiny sice mohla být faktorem, který přispěl k utrpěné újmě, nicméně nezmírnila příčinnou souvislost mezi čínským dumpingovým dovozem a podstatnou újmou.

(334)

Na základě výše uvedeného dospěla Komise v této fázi k závěru, že dumpingový dovoz z Číny způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu a že ostatní faktory, jednotlivě i společně, nezmírnily příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou. Újma spočívá v klesající výrobě, prodeji, produktivitě, cenách, využití kapacity, ziskovosti, peněžním toku a návratnosti investic, jakož i v rostoucích nákladech práce a zásobách.

(335)

V daném případě žadatelé tvrdili, že došlo ke zkreslení na trhu surovin ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení. Za účelem posouzení náležité úrovně opatření Komise nejprve stanovila výši cla potřebnou k odstranění újmy, kterou by utrpělo výrobní odvětví Unie v případě, že by nedošlo ke zkreslením ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení. Poté zkoumala, zda by dumpingové rozpětí vyvážejících výrobců zařazených do vzorku bylo vyšší než jejich rozpětí újmy, viz 346. až 348. bod odůvodnění níže.

(336)

Újma by byla odstraněna, pokud by výrobní odvětví Unie mohlo dosáhnout cílového zisku prodejem za cílovou cenu ve smyslu čl. 7 odst. 2c a čl. 7 odst. 2d základního nařízení.

(337)

V souladu s čl. 7 odst. 2c základního nařízení vzala Komise při stanovení cílového zisku v úvahu tyto činitele: míru ziskovosti před zvýšením dovozu ze země, která je předmětem šetření, míru ziskovosti potřebnou na krytí celkových nákladů a investic, výzkumu a vývoje a inovací, jakož i míru ziskovosti očekávanou za běžných podmínek hospodářské soutěže. Toto ziskové rozpětí nesmí být nižší než 6 %.

(338)

V tomto ohledu se žadatel domníval, že přiměřený cílový zisk by se měl pohybovat mezi 10 % a 15 %.

(339)

Jako první krok stanovila Komise základní zisk pokrývající celkové náklady za běžných podmínek hospodářské soutěže. Pokud jde o míru ziskovosti před zvýšením dovozu z dotčených zemí, nebylo možné stanovit ziskové rozpětí podle žádného ziskového rozpětí z roků, které bezprostředně předcházely nárůstu dumpingového dovozu z dotčené země, neboť v těchto letech bylo výrobní odvětví Unie vystaveno přílivu dumpingového dovozu jiného původu. Rovněž bylo zjištěno, že roky 2021 a 2022 byly silně ovlivněny hospodářským oživením po pandemii COVID-19 a nejeví se jako vhodné pro stanovení cílového zisku. Žádný z těchto roků nemohl být proto považován za rok s obvyklou konkurenční situací na trhu Unie. Komise proto považovala za vhodnější použít míru ziskovosti 13,43 % dosaženou v roce 2017.

(340)

Výrobní odvětví Unie poskytlo důkazy, že úroveň jeho investic, výzkumu a vývoje a inovací během posuzovaného období by byla za běžných podmínek hospodářské soutěže vyšší. Komise tyto informace ověřila během inspekcí na místě kontrolou interních záznamů společnosti týkajících se investičních plánů, rozhodnutí vedení a účetních závěrek a tvrzení shledala opodstatněnými. Aby Komise výše uvedené skutečnosti zohlednila v cílovém zisku, vypočítala rozdíl mezi výdaji na investice, výzkum, vývoj a inovace za běžných podmínek hospodářské soutěže, které poskytlo výrobní odvětví Unie a které Komise ověřila, a odpovídajícími skutečnými výdaji v posuzovaném období. Rozdíl vyjádřený jako procentní podíl obratu se pohyboval mezi 0,07 % a 1,18 % v závislosti na výrobci zařazeném do vzorku.

(341)

Tento procentní podíl byl přičten k základnímu zisku ve výši 13,4 % uvedenému v 339. bodě odůvodnění, což vedlo k cílovému zisku ve výši 13,5 % a 14,6 % v závislosti na situaci výrobců zařazených do vzorku.

(342)

V souladu s čl. 7 odst. 2d základního nařízení Komise jako poslední krok posoudila budoucí náklady vyplývající z mnohostranných dohod o životním prostředí a jejich protokolů, jichž je Unie smluvní stranou, a z úmluv Mezinárodní organizace práce(MOP) uvedených v příloze Ia základního nařízení, které vzniknou výrobnímu odvětví Unie po dobu uplatňování opatření podle čl. 11 odst. 2. Na základě informací, které společnosti předložily a které byly doloženy za použití jejich nástrojů pro podávání zpráv a prostřednictvím jejich prognóz, stanovila Komise ve srovnání s náklady na dodržování uvedených úmluv během období šetření dodatečné náklady v rozmezí od 1,06 EUR/m3 do 5,55 EUR/m3. Tyto dodatečné náklady byly připočteny k ceně nepůsobící újmu.

(343)

Na tomto základě Komise vypočítala cenu obdobného výrobku, která výrobnímu odvětví Unie nepůsobí újmu, za m3 použitím výše uvedeného cílového ziskového rozpětí (viz 341. bod odůvodnění) na výrobní náklady výrobců v Unii zařazených do vzorku během období šetření a poté přičtením úprav podle čl. 7 odst. 2d podle jednotlivých typů výrobku.

(344)

Úroveň rozpětí újmy poté Komise určila na základě porovnání vážené průměrné dovozní ceny spolupracujícího vyvážejícího výrobce v dotčené zemi, jež byla stanovena pro účely výpočtů v souvislosti s cenovým podbízením, s váženou průměrnou cenou obdobného výrobku prodávaného v období šetření na trhu Unie výrobci v Unii zařazenými do vzorku, která nepůsobí újmu. Případný rozdíl vyplývající z tohoto porovnání byl vyjádřen jako procento vážené průměrné dovozní hodnoty CIF.

(345)

Úroveň pro odstranění újmy pro „veškerý ostatní dovoz pocházející z dotčené země“ je vymezena stejným způsobem jako dumpingové rozpětí pro tyto společnosti.

(346)

Jak je vysvětleno v oznámení o zahájení, žadatel poskytl Komisi dostatečné důkazy, že v dotčené zemi existují ohledně výrobku, který je předmětem šetření, zkreslení na trhu surovin. V souladu s čl. 7 odst. 2a základního nařízení se proto šetření zabývalo údajným zkreslením za účelem posouzení, zda by popřípadě clo nižší než dumpingové rozpětí postačovalo k odstranění újmy.

(347)

Protože byla ovšem rozpětí nezbytná k odstranění újmy vyšší než dumpingová rozpětí, dospěla Komise k názoru, že v této fázi není nutné se tímto aspektem zabývat.

(348)

Komise na základě výše uvedeného posouzení dospěla k závěru, že je vhodné stanovit výši prozatímních cel podle čl. 7 odst. 2 základního nařízení.

(349)

Na základě výše uvedeného posouzení by měla být prozatímní antidumpingová cla stanovena tak, jak je uvedeno níže, v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení:

(350)

Poté, co se Komise rozhodla použít čl. 7 odst. 2 základního nařízení, zkoumala, zda může navzdory zjištění dumpingu působícího újmu jednoznačně konstatovat, že v tomto případě není v zájmu Unie přijímat příslušná opatření v souladu s článkem 21 základního nařízení. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců, velkoobchodníků, maloobchodníků a uživatelů.

(351)

Výrobní odvětví Unie se skládá z přibližně 26 společností. Nacházejí se v Rakousku, Bulharsku, Česku, Estonsku, Finsku, Francii, Německu, Řecku, Maďarsku, Itálii, Lotyšsku, Polsku, Portugalsku, Rumunsku, Slovensku, Slovinsku, Španělsku a Švédsku a přímo i nepřímo zaměstnávají přibližně 40 000 pracovníků. Odvětví překližovaných desek z tvrdého dřeva poskytuje pracovní místa převážně ve venkovských oblastech. Většina výrobců v Unii, celkem sedmnáct společností, podnět podpořila a žádná nebyla proti zahájení šetření.

(352)

Současná míra ziskovosti výrobního odvětví Unie je neudržitelná. Očekává se, že zavedení opatření umožní výrobnímu odvětví Unie zvýšit prodejní ceny a obnovit ziskovost.

(353)

Nezavedení opatření by pravděpodobně mělo významný negativní dopad na výrobní odvětví Unie, pokud jde o další stlačování cen a další snížení prodeje, což by vedlo k větším ztrátám, uzavření výrobních zařízení a propouštění.

(354)

Komise proto dospěla k závěru, že uložení prozatímních opatření je v zájmu výrobního odvětví Unie.

(355)

Jako zúčastněné strany se zaregistrovalo 52 dovozců a od některých z nich byla obdržena řada podání a připomínek. Devatenáct dovozců tvořilo alianci PTIA, alianci unijních dovozců ad hoc. Jak je uvedeno v 29. bodě odůvodnění, Komise vybrala vzorek tří dovozců. Dva z dovozců zařazených do vzorku předložili úplnou odpověď na dotazník a jeden dovozce předložil částečnou odpověď na dotazník.

(356)

Několik dovozců tvrdilo, že výrobní odvětví Unie nemá dostatečnou kapacitu k pokrytí poptávky v Unii, a tvrdilo, že opatření by způsobila nedostatek na trhu. Dovozci rovněž tvrdili, že vyšší ceny vyplývající z možného uložení vysokých antidumpingových cel nemohou být přeneseny na odběratele a vytlačí je z trhu. Kromě toho byla předložena tvrzení týkající se nedostatečného zájmu výrobců v Unii o dodávky některých typů překližovaných desek z tvrdého dřeva.

(357)

Pokud jde o riziko nedostatku překližovaných desek z tvrdého dřeva na trhu Unie v důsledku opatření, Komise se domnívá, že toto riziko je malé. Za prvé, výrobní odvětví Unie má kapacitu pro zvýšení výroby. Za druhé, kromě Číny existuje mnoho dalších zdrojů dodávek. Čínští vyvážející výrobci mohou v konečném důsledku nadále vyvážet do Unie za spravedlivé ceny.

(358)

Překližované desky z tvrdého dřeva dovážené z Číny jsou významnou a ziskovou součástí nabídky výrobků dovozců spolu s překližovanými deskami z tvrdého dřeva dováženými z jiných zemí než z Číny. Uložení opatření může změnit sortiment výrobků nabízených dovozci a obchodníky tím, že se zvýší podíl překližovaných desek z tvrdého dřeva nečínského původu, nicméně je nepravděpodobné, že by uložení opatření způsobilo úplné zastavení dovozu z Číny.

(359)

Šetřením bylo zjištěno, že výrobní odvětví Unie je ochotno a schopno dodávat do všech segmentů trhu Unie, ale v současné době toho není schopno, protože bylo z některých segmentů trhu vytlačeno dumpingovým dovozem z Číny. Některé typy překližovaných desek z tvrdého dřeva se dovážejí za tak nespravedlivě nízké ceny, že jsou nižší než výrobní náklady výrobců v Unii.

(360)

Závěrem lze říci, že antidumpingová opatření na výše uvedené stanovené úrovni mohou mít negativní dopad na některé dovozce, kteří nejsou ve spojení. Tento dopad by neměl být celkově významný, protože kromě Číny jsou k dispozici alternativní zdroje překližovaných desek z tvrdého dřeva a dovozci jsou schopni přenést alespoň část zvýšení nákladů na své odběratele. Z odpovědí dovozců zařazených do vzorku vyplývá, že v období šetření dosáhli zdravé míry ziskovosti.

(361)

Na základě výše uvedených skutečností Komise předběžně konstatovala, že jakýkoli negativní dopad opatření na dovozce, kteří nejsou ve spojení, jako na celek by měl být omezený a neměl by převážit nad pozitivním dopadem opatření na výrobce v Unii.

(362)

Jako zúčastněné strany se zaregistrovali jeden uživatel a sdružení uživatelů a dva dodavatelé, velkoobchodníci/maloobchodníci. Jeden uživatel, společnost Bouwmaat, zaslal částečnou odpověď na dotazník. Uživatelé nepředložili žádná konkrétní tvrzení, nicméně sdružení dovozců a obchodníků, aliance PTIA, poskytlo připomínky týkající se části podnětu související se zájmem Unie, v níž argumentovalo proti uložení vysokých cel i z hlediska konečných uživatelů.

(363)

Uložení opatření bude mít pravděpodobně dopad na uživatele, nicméně Komise v této fázi neměla k dispozici údaje od uživatelů, protože pouze částečné odpovědi na dotazník, které obdržela, jí neumožnily podrobně analyzovat dopad opatření.

(364)

Komise posoudila pravděpodobný dopad opatření na uživatele a předběžně zjistila, že pro většinu průmyslových uživatelů nejsou náklady na překližované desky z tvrdého dřeva používané v jejich hlavní činnosti, např. na bednění pro stavebnictví, v poměru k celkovým nákladům příliš významné. Totéž platí pro odvětví dopravy, např. náklady na tenké překližované desky z tvrdého dřeva, které se používají k vybavení interiéru rekreačního vozidla nebo lodi, jsou ve srovnání s její celkovou cenou zanedbatelné. Dopad na většinu průmyslových uživatelů, kteří představují více než 60 % koncových zákazníků, a jejich dodavatele bude proto omezený. Očekávané zvýšení cen se více dotkne neprůmyslových uživatelů a jejich dodavatelů. Určitý dopad bude mít i na uživatele v nábytkářském průmyslu, výrobě skříní a hudebních nástrojů, ačkoli překližované desky z tvrdého dřeva se obvykle používají pro vysoce kvalitní výrobky prodávané za vyšší cenu, čímž se snižuje význam nákladů na surovinu. Komise zjistila, že případný negativní dopad opatření na uživatele nepřeváží pozitivní účinek opatření na výrobce v Unii.

(365)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody k domněnce, že uložení opatření na dovoz překližovaných desek z tvrdého dřeva pocházejících z Číny v této fázi šetření jasně není v zájmu Unie.

(366)

Na základě závěrů, k nimž Komise dospěla ohledně dumpingu, újmy, příčinné souvislosti, úrovně opatření a zájmu Unie, by měla být uložena prozatímní opatření, jež zabrání tomu, aby dumpingový dovoz způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

(367)

Prozatímní antidumpingová opatření by měla být na dovoz výrobku pocházejícího z dotčené země uložena podle čl. 7 odst. 2a základního nařízení. Komise v 349. bodě odůvodnění dospěla k závěru, že vhodnou úrovní pro odstranění újmy by mělo být dumpingové rozpětí.

(368)

Na základě výše uvedených skutečností by sazby prozatímního antidumpingového cla vyjádřené na základě ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením měly činit:

(369)

Individuální sazba antidumpingového cla pro dotčenou společnost uvedená v tomto nařízení byla stanovena na základě zjištění plynoucích z tohoto šetření. Odráží proto situaci zjištěnou během tohoto šetření, pokud jde o tuto společnost. Tato celní sazba je použitelná výlučně na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z dotčené země a vyráběného uvedenou právnickou osobou. Na dovoz dotčeného výrobku vyráběného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „veškerý ostatní dovoz pocházející z ČLR“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(370)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem k rozdílu mezi celními sazbami hrozí, je nutno přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Dokud nebude taková faktura předložena, měl by dovoz podléhat antidumpingovému clu použitelnému na „veškerý ostatní dovoz pocházející z dotčené země“.

(371)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(372)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(373)

Jak je uvedeno ve 3. bodě odůvodnění, Komise zavedla na dovoz dotčeného výrobku celní evidenci. Celní evidence byla zavedena za účelem případného výběru cla se zpětnou působností podle čl. 10 odst. 4 základního nařízení.

(374)

Vzhledem ke zjištěním v prozatímní fázi by celní evidence dovozu měla být ukončena.

(375)

V této fázi řízení nebylo přijato žádné rozhodnutí o možném zpětném uplatnění antidumpingových opatření.

(376)

V souladu s článkem 19a základního nařízení informovala Komise zúčastněné strany o plánovaném uložení prozatímních cel. Tato informace byla rovněž zveřejněna na internetových stránkách GŘ pro obchod a hospodářskou bezpečnost. Zúčastněné strany dostaly tři pracovní dny na to, aby předložily připomínky k přesnosti výpočtů, které jim byly konkrétně sděleny.

(377)

Komise obdržela připomínky od Čínského národního sdružení odvětví lesnických výrobků a několika čínských vyvážejících výrobců. Strany mimo jiné požádaly Komisi, aby zveřejnila výpočty a metodiku pro stanovení dumpingového rozpětí pro „veškerý ostatní dovoz“.

(378)

Komise s tím nesouhlasila. Účelem informací poskytnutých v prozatímní fázi šetření bylo umožnit zúčastněným stranám vyjádřit se k přesnosti výpočtů, nikoli k metodice. Metodika stanovení celní sazby pro „veškerý ostatní dovoz“ je vysvětlena v oddíle 3.5 nařízení a zúčastněné strany byly vyzvány, aby se vyjádřily, jak je uvedeno v čl. 2 odst. 1 níže. Skutečné výpočty, které vycházely z běžné hodnoty společnosti Jiangshan Wood, však nemohly být zveřejněny, aniž by byly odhaleny důvěrné údaje společnosti. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(379)

Komise neobdržela žádné jiné připomínky.

(380)

Komise v zájmu řádné správy vyzve zúčastněné strany k tomu, aby v pevně stanovené lhůtě předložily písemné připomínky a/nebo aby požádaly o slyšení u Komise nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(381)

Zjištění týkající se uložení prozatímních cel jsou prozatímní a mohou být v konečné fázi šetření změněna,

(382)

Žadatel poukázal na údajné praktiky obcházení již ve fázi celní evidence dovozu dotčeného výrobku (128). Tyto údajné praktiky spočívaly v tom, že na vrchní dýhu překližovaných desek z tvrdého dřeva se kladly velmi tenké vnější vrstvy dýhy z měkkého dřeva. Tyto praktiky měly za následek, že výrobek spadal pod celní kódy, které nepodléhaly celní evidenci, aniž by se změnily jeho základní vlastnosti. Komise proto považovala za vhodné tento dovoz monitorovat, aby se minimalizovalo riziko obcházení. Pro dovoz těchto výrobků by proto měly být vytvořeny samostatné kódy TARIC v rámci kódů KN 4412 10 00 a 4412 39 00 . Informace shromážděné při monitorování tohoto dovozu by mohly být rovněž použity k zahájení šetření proti obcházení podle článku 13 nařízení (EU) 2016/1036,