PŘÍLOHA

Podpora poskytovaná Unií na posílení biologické bezpečnosti a ochrany v Latinské Americe v souladu s prováděním rezoluce Rady bezpečnosti Organizace spojených národů 1540 (2004) o nešíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů

KONTEXT

V souladu se strategií Evropské unie proti šíření zbraní hromadného ničení, přijatou dne 12. prosince 2003, která jako cíl stanoví posílení úlohy Rady bezpečnosti OSN a zvýšení jejích odborných znalostí nezbytných pro řešení výzev spojených s šířením zbraní, EU nadále podporuje provádění rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1540 (2004) (dále jen „rezoluce 1540“) i rezolucí na ni navazujících.

Úřad OSN pro otázky odzbrojení (UNODA) zajišťuje provádění společné akce Rady na podporu provádění rezoluce 1540, a to prostřednictvím technické realizace předchozích projektů, neboť je pověřen poskytováním materiální a logistické podpory výboru rezoluce 1540 (dále jen „výbor 1540“) a jeho odborníkům.

Shrnutí projektu

Cílem tohoto projektu „Posílení biologické bezpečnosti a ochrany v Latinské Americe“ (dále jen „projekt“) je posílit provádění opatření v oblasti biologické bezpečnosti a ochrany v 11 zemích Latinské Ameriky (Argentina, Chile, Kolumbie, Kostarika, Dominikánská republika, Ekvádor, Mexiko, Panama, Paraguay, Peru a Uruguay) v souladu s rezolucí 1540. Cílem projektu je rovněž posílit kapacitu předmětných 11 zemí, pokud jde o účinné předvídání a reakci na jakékoli rozsáhlé incidenty zahrnující biologické činitele.

Díky kombinaci vnitrostátních a regionálních činností se v rámci projektu setkají vládní orgány, jakož i klíčoví zástupci soukromého sektoru, občanské společnosti a akademické obce s cílem zvýšit informovanost a vybudovat větší kapacity v oblasti biologické bezpečnosti a ochrany na celém americkém kontinentu. Projekt sleduje konkrétně čtyři hlavní cíle: 1) posílení stávajících vnitrostátních normativních rámců (včetně předpisů a norem); 2) důslednější dodržování mezinárodních režimů díky podpoře předkládání vnitrostátních zpráv požadovaných v rámci těchto nástrojů; 3) rozvoj činností v oblasti odborné přípravy a osvěty a 4) podpora regionálního společenství / sítě zúčastněných stran z veřejného i soukromého sektoru působících v oblasti biologické bezpečnosti a ochrany.

1.   Úvod a cíle

1.1   Úvod

Rada bezpečnosti OSN přijala v roce 2004 rezoluci 1540 s cílem bojovat proti všem hrozbám v podobě nestátních subjektů, které mají přístup k jaderným, chemickým a biologickým zbraním, souvisejícím materiálům a nosičům. Tato rezoluce mimo jiné požaduje, aby státy přijaly a uplatňovaly účinná opatření pro zavedení vnitrostátních kontrol s cílem zamezit šíření jaderných, chemických a biologických zbraní a jejich nosičů. Podle platného bodu 3 písm. a) a b) uvedené rezoluce zahrnují tato opatření zavedení vhodných kontrol, jakož i vypracování a zachovávání účinných opatření, jejichž cílem je zajistit evidenci tohoto zboží a zabezpečit je během výroby, užití, skladování či přepravy.

Jedním ze způsobů, jak mohou státy splnit své závazky podle rezoluce 1540, je stát se stranou klíčových dohod o nešíření a plnit povinnosti, které z nich vyplývají. Jedná se například o Úmluvu o zákazu biologických zbraní, která vstoupila v platnost v roce 1975 a byla ratifikována téměř všemi členskými státy OAS. V předmětné úmluvě se stanoví, že každý stát, který je smluvní stranou, přijme v souladu se svým ústavním postupem veškerá nutná opatření k zákazu a zamezení vývoje, výroby, hromadění, získávání nebo držení agens, toxinů, zbraní, zařízení a nosičů, což zahrnuje provádění opatření biologické bezpečnosti a ochrany v laboratořích uvedených v článku IV.

Přestože jsou státy, jimž je tento projekt určen, v mnoha případech stranami uvedených klíčových mezinárodních nástrojů, často nemají k dispozici vnitrostátní právní a regulační rámce potřebné k plnému provádění závazků vyplývajících z úmluvy a souvisejících prováděcích nástrojů. Kromě toho výbor 1540 ve svém posledním komplexním přezkumu zaměřeném na naplňování závazků vyplývajících z rezoluce 1540 ze strany států vydal konečný dokument, v němž bylo poukázáno na skutečnost, že míra dodržování závazků 1540 je v celosvětovém měřítku relativně nízká a na americkém kontinentu ještě nižší.

Pokud jde například o opatření týkající se biologických zbraní, došlo celosvětově pouze k minimálnímu zvýšení míry provádění, přičemž v regionu Latinské Ameriky a Karibiku je situace ještě horší: bylo přijato pouze 19 % opatření týkajících se těchto zbraní.

Na podobně nízkou úroveň dodržování předpisů rovněž poukazují nejnovější údaje z indexu celosvětové zdravotní bezpečnosti (1). Obzvláště znepokojivá je skutečnost, že v dotčeném regionu existuje několik laboratoří úrovně biologické bezpečnosti 3 (BSL-3) (2) a veterinárních laboratoří úrovně biologické bezpečnosti 4 (BSL-4) (podle norem Světové organizace pro zdraví zvířat), které účinné politiky biologické bezpečnosti plně nezavedly. Kromě toho ve státech, jimž je tento projekt určen, jsou budovány nejméně dvě další laboratoře úrovně biologické bezpečnosti 4.

S ohledem na uvedené skutečnosti se v závěrečné zprávě o komplexním přezkumu provedeném výborem 1540 uvádí, že úplné a účinné provádění rezoluce 1540 členskými státy zůstává dlouhodobým cílem a že mnoho států Organizace amerických států potřebuje k dosažení tohoto cíle pomoc (3). Výbor 1540 rovněž dospěl k závěru, že státy by měly urychleně podniknout kroky k přijetí opatření s cílem zajistit evidenci materiálů souvisejících s biologickými zbraněmi a zabezpečit je.

Dalším způsobem, jak posoudit naplňování norem biologické bezpečnosti a ochrany, je využívání opatření úmluvy zaměřených na budování důvěry. Cílem těchto opatření, zavedených státy, které jsou stranami úmluvy, v roce 1986, je „zabránit výskytu nejasností, pochybností a podezření a omezit je a zlepšit mezinárodní spolupráci v oblasti mírových biologických činností“. V roce 2022 však svá opatření pro budování důvěry předložilo útvaru pro podporu provádění úmluvy pouze 10 ze 34 členských států OAS (4).

Nízká míra zapojení vlád v tomto regionu v oblasti biologické bezpečnosti a ochrany je důsledkem kombinace faktorů, mezi něž patří nedostatečné povědomí tvůrců politik o hrozbě rozsáhlého biologického incidentu a souvisejících potenciálních nákladech; skutečnost, že zdroje, jež jsou k dispozici na vnitrostátní úrovni, jsou značně omezené, a tudíž je třeba mezi jednotlivými prioritami v oblasti bezpečnosti volit; a výzvy, jež jsou neoddělitelně spojeny s rozvojem integrované vnitrostátní připravenosti a schopnosti reakce na biologické incidenty.

Jakýkoli incident zahrnující úmyslné šíření patogenního činitele, ať už subjektem, který má v úmyslu poškodit cílovou populaci, nebo přirozeně se vyskytujícími prostředky, může mít značné společenské, hospodářské a politické dopady. Jedním z příkladů jsou velké a nepřiměřené ztráty na životech na americkém kontinentu v důsledku celosvětové epidemie H1N1 v roce 2009, které poukazují na zranitelnost regionu. Podobným nedávným příkladem je hrozba, že pokud by viry vysoce patogenní influenzy ptáků (HPAI) H5N1 získaly schopnost účinně a trvale se přenášet z člověka na člověka, by mohla na celém světě nastat pandemie chřipky s potenciálně vysokou nemocností a úmrtností. Tato epizootická nákaza proto i nadále představuje významnou hrozbu pro veřejné zdraví, která vyžaduje další pokrok v preventivních opatřeních a další zlepšení stávajících kontrol.

Tyto výzvy poukazují na potřebu koordinované reakce na biologické incidenty v rámci regionu OAS. Do této reakce by se měla zapojit celá řada aktérů, včetně ministerstev (zdravotnictví, zemědělství, bezpečnosti, spravedlnosti, obrany, zpravodajství, dopravy, zahraničních věcí, mezinárodního obchodu, hospodářství, vědy a technologie a dalších), donucovacích orgánů a dalších zásahových složek v první linii, subjektů soukromého sektoru (zejména průmysl a akademická obec) a občanské společnosti.

1.2   Cíle

Cílem tohoto tříletého projektu je zpřísnění postupů v oblasti biologické bezpečnosti a ochrany v 11 zemích Latinské Ameriky v souladu s rezolucí 1540, včetně zavedení a prosazování účinných opatření, která mají zabránit šíření biologických zbraní.

Činnosti, které jsou podrobně popsány v oddíle 5 níže, budou sledovat tyto čtyři klíčové cíle:

—	posílení stávajících vnitrostátních normativních rámců v oblasti biologické bezpečnosti a ochrany v přijímajících státech;

—

podpora důslednějšího dodržování mezinárodních režimů prosazováním spolupráce a součinnosti mezi zúčastněnými státy prostřednictvím inovativních činností, jako jsou „vzájemná hodnocení“, a rovněž poskytováním pomoci zúčastněným zemím, pokud jde o předkládání zpráv a prohlášení souvisejících s příslušnými nástroji v oblasti biologických zbraní;

—	posílení kapacit veřejného a soukromého sektoru za účelem zabezpečení biologických zbraní prostřednictvím činností v oblasti odborné přípravy;

—	vytvoření regionálního společenství nebo sítě subjektů soukromého a veřejného sektoru působících v oblasti biologické bezpečnosti a ochrany.

2.   Výběr prováděcí agentury a koordinace s dalšími příslušnými iniciativami zaměřenými na financování

2.1   Prováděcí agentura – Organizace amerických států (OAS)

Meziamerický výbor pro boj proti terorismu při Organizaci amerických států (dále jen „OAS/CICTE“) od roku 2005 aktivně podporuje úsilí o nešíření jaderných zbraní na americkém kontinentu. V roce 2010 obdržel OAS/CICTE zvláštní mandát za účelem poskytnutí pomoci členským státům OAS při provádění rezoluce 1540. Od té doby napomáhá OAS/CICTE členským státům různými způsoby, například pokud jde o vypracování národních akčních plánů souvisejících s rezolucí 1540, zpřísňování právních a správních rámců; budování kapacit pro prevenci a potírání obchodování s jaderným, radiologickým, biologickým a chemickým materiálem a pašování takového materiálu; podporu výměny informací o účinných postupech prostřednictvím metodiky vzájemného hodnocení a usnadnění koordinace na politické úrovni s cílem určit oblasti regionální a subregionální spolupráce.

OAS/CICTE vedl od roku 2009 několik vnitrostátních cvičení v oblasti řešení krizí zaměřených na biologické incidenty, jejichž cílem bylo zvýšit informovanost o hrozbách pro biologickou bezpečnost a sdružit úředníky a zástupce z agentur a organizací s cílem naučit se koordinovat jejich reakce na biologické incidenty. Kromě toho několik členských států OAS výslovně požádalo CICTE o pomoc při vypracování nebo aktualizaci vnitrostátních plánů reakce na biologické mimořádné události.

V nedávné době CICTE realizoval tříletý projekt financovaný Evropskou unií, nazvaný Podpora posílení biologické bezpečnosti a ochrany v Latinské Americe v souladu s prováděním rezoluce Rady bezpečnosti Organizace spojených národů 1540 (2004) o nešíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů (rozhodnutí Rady (SZBP) 2019/2108). Tato průlomová iniciativa zásadním způsobem podpořila zavedení účinných opatření, která zabrání šíření biologických zbraní a jejich nosičů v osmi zemích Latinské Ameriky (Argentina, Chile, Kolumbie, Dominikánská republika, Mexiko, Panama, Paraguay a Uruguay). CICTE rovněž přispěl k nedávnému schválení výnosu v Uruguayi a návrhu právního předpisu v Paraguayi, jakož i k procesu navrhování právních předpisů v Argentině a Kolumbii a poskytl poradenství ohledně legislativních návrhů v Dominikánské republice, jakož i ohledně zákona o strategické kontrole citlivých obchodních transakcí v Chile, který je v současné době předmětem legislativního přezkumu.

Kromě toho provedl OAS/CICTE v nedávné době s podporou Spojených států další dva projekty týkající se souvisejících záležitostí. První z nich, nazvaný „Posílení režimů strategické kontroly v Latinské Americe a Karibiku (2020–2021: fáze 1)“, byl zaměřen na podporu důkladnějších kontrol transferů citlivého zboží, včetně biologických a chemických činitelů. Druhý projekt, s názvem „Boj proti nedovolenému obchodu s chemickými, biologickými, radiologickými a jadernými materiály v zónách volného obchodu Latinské Ameriky“, byl realizován v roce 2022 a jeho cílem bylo předcházet šíření materiálů a technologií souvisejících se zbraněmi hromadného ničení a bojovat proti němu v šesti zemích Latinské Ameriky (Argentina, Brazílie, Chile, Mexiko, Panama a Paraguay), které se nacházejí ve čtyřech zónách volného obchodu, a to zajištěním a optimalizací dodavatelských řetězců a zpřísněním kontrol strategického obchodu.

Tyto činnosti i další snahy o posílení připravenosti a schopnosti reakce na biologické incidenty přinesly významné výsledky. OAS/CICTE například vytvořil síť více než 240 odborníků v politické oblasti a technických oborech (včetně vědců a laboratorních pracovníků) z celého regionu, jimž je v současné době poskytována on-line nebo prezenční odborná příprava. Prostřednictvím tohoto nového projektu bude OAS/CICTE stavět na stávající síti a podporovat přístup k platformě vytvořené OAS, jež obsahuje kontaktní údaje, publikace, knihovny, činnosti a akce mezinárodních organizací, analytických středisek, nevládních organizací a dalších aktérů týkající se otázek biologické bezpečnosti a ochrany a podobně (5). Ukázalo se, že takovéto sítě mají pro včasné sdílení informací zásadní význam.

Regionální rámec OAS poskytuje komparativní výhodu vzhledem k nadnárodní povaze hrozeb, které nezbytně vyžadují spolupráci mezi sousedními zeměmi na řešení předmětných výzev. Pomáhá také zajišťovat účinnost a zabraňuje zdvojování úsilí. Na základě dohody mezi OAS/CICTE a Úřadem OSN pro otázky odzbrojení (UNODA) se od roku 2017 v prostorách OAS/CICTE nachází kancelář koordinátora pro provádění rezoluce 1540 na americkém kontinentu. Díky této zásadní úloze mohl OAS/CICTE zaujmout vedoucí pozici, pokud jde o podporu lepšího porozumění významu rezoluce na regionální úrovni, jakož i při provádění opatření uvedené rezoluce na vnitrostátní a regionální úrovni.

V tomto ohledu skýtá OAS – coby přední regionální organizace na americkém kontinentu – na této polokouli jedinečné podmínky pro zajištění efektivity díky své stávající síti národních kontaktních míst, své rozsáhlé přítomnosti v celém regionu a schopnosti spolupracovat na předmětných záležitostech s navrženými přijímacími zeměmi. Pokud jde o rozvoj politik, bude OAS/CICTE i nadále vyvíjet své činnosti prostřednictvím klíčových politických orgánů v rámci OAS, jako je Výbor pro bezpečnost polokoule Stálé rady OAS, a prostřednictvím řádných výročních zasedání CICTE.

Výše uvedené úsilí má být východiskem níže popsaného návrhu, jehož cílem je nadále zvyšovat úroveň připravenosti regionu a posilovat provádění opatření v oblasti biologické bezpečnosti a ochrany na regionální úrovni.

2.2   Koordinace s dalšími příslušnými iniciativami v oblasti financování

OAS/CICTE obecně koordinuje svou činnost s dalšími agenturami a organizacemi, které získávají finanční prostředky od stejných i různých dárcovských vlád a mezinárodních orgánů.

OAS/CICTE má dlouholeté strategické partnerství s Úřadem OSN pro otázky odzbrojení (UNODA), včetně jeho regionální kanceláře UNLIREC pro Latinskou Ameriku, a skupinou odborníků výboru 1540 s cílem zefektivnit a usnadnit technickou pomoc a budování kapacit v regionu v souvislosti s rezolucí 1540.

OAS/CICTE již úzce spolupracuje s organizacemi, jimž Evropská unie poskytuje podporu na úsilí související s činnostmi navrhovanými v rámci tohoto projektu. Kromě výše uvedených subjektů k nim patří i útvar na podporu provádění Úmluvy o zákazu biologických zbraní (BTWC-ISU), Regionální středisko OSN pro mír, odzbrojení a rozvoj v Latinské Americe a Karibiku (UNLIREC) a Světová organizace pro zdraví zvířat (WOAH). Koordinaci s těmito orgány bude provádět řídicí tým, který sídlí v ústředí OAS, aby se zajistilo, že veškeré úsilí se bude doplňovat, zabránilo se zdvojování činností a bylo zajištěno, že projektové činnosti budou v souladu se závazky podle rezoluce 1540 a BTWC.

Navrhované činnosti budou určeny tvůrcům politik, zákonodárcům a vědcům zabývajícím se živou přírodou z veřejného a soukromého sektoru, kteří působí v oblasti biologické bezpečnosti a ochrany. Tyto činnosti zahrnují prezenční odbornou přípravu pro přijímající země i on-line kurzy odborné přípravy s cílem oslovit ještě více příjemců v tomto regionu. Pro účely vysoce specializované odborné přípravy a úkolů může OAS rovněž krátkodobě najmout pracovníky (odborníky, školitele a výzkumné pracovníky), kteří poskytnou podporu, a bude v uvedených oblastech spolupracovat se svými partnery (včetně BTWC-ISU, UNODA, WOAH, EU a akademické obce) s cílem zajistit, aby personál splňoval veškeré technické požadavky, přičemž bude pokud možno využívat i seznamy vedené předmětnými organizacemi.

Tento projekt je rovněž jednoznačně v souladu s rozhodnutím Evropské rady z roku 2019, jehož cílem je podpořit provádění Úmluvy o zákazu biologických a toxinových zbraní mimo EU tím, že pomůže snížit hrozbu šíření biologických zbraní v regionu. Za tímto účelem by projekt pomohl zajistit, aby byly k dispozici adekvátní právní a regulační rámce vlád umožňující zohlednit rychlý pokrok v oblasti věd o živé přírodě a splňující stávající mezinárodní normy.

Vzhledem k tomu, že z komplexního přezkumu provedeného v roce 2022 jasně vyplývá, že úroveň a rozsah opatření v oblasti bezpečnosti a odpovědnosti jsou v regionu i nadále nízké, je třeba vyvinout další úsilí na podporu větší biologické bezpečnosti a ochrany v celém regionu. Zejména díky finančnímu příspěvku Evropské unie bylo dosaženo významného pokroku, avšak mnoho práce ještě zbývá vykonat. V rámci této další fáze programu by se přispělo k navázání na četné dosažené výsledky, byly by osloveny další země v regionu a byl by zajištěn trvalý dopad dosavadních významných finančních a technických investic.

3.   Popis projektu

3.1   Zdroj

Do projektu budou zapojeny vnitrostátní orgány, zástupci soukromého sektoru a občanské společnosti a mezinárodní odborníci z až 11 států Latinské Ameriky, kteří prozkoumají, jaké kroky lze podniknout k zajištění posílených schopností biologické bezpečnosti a ochrany v uvedených oblastech. Úsilí bude zaměřeno na využití předchozích zkušeností sekretariátu v předmětných otázkách na americkém kontinentu, jakož i zavedené sítě kontaktů a partnerů, včetně odborníků, kteří se účastnili projektu v oblasti biologické bezpečnosti a ochrany prováděného v období 2019–2024.

V rámci projektu bude uplatněn přístup s dvojím zaměřením, který zahrnuje jak vnitrostátní, tak subregionální činnosti. Úsilí na vnitrostátní úrovni se zaměří na spolupráci s jednotlivými členskými státy OAS s cílem posílit vnitrostátní kapacity, vypracovat právní a správní předpisy a rozvíjet akční plány pro jednotlivé země na posílení operačních schopností. Na regionální úrovni se činnosti v oblasti budování kapacit zaměří na podporu výměny informací a osvědčených postupů, jakož i na vymezení strukturálních, hmotných a funkčních parametrů z regionálního přístupu.

Kromě toho bude účelem projektu i využít v rámci regionálního přístupu proces „vzájemného hodnocení“, který byl vypracován v posledních letech a který spočívá v tom, že se státy dobrovolně dohodnou na spolupráci za účelem vzájemného posuzování svých silných a slabých stránek při provádění závazků podle rezoluce 1540 a určí účinné postupy a oblasti pro pokračující dvoustrannou spolupráci. V návaznosti na tři úspěšná vzájemná hodnocení prováděná v souvislosti s rezolucí 1540 v regionu, a to mezi Chile a Kolumbií (2017), Dominikánskou republikou a Panamou (2019) a Paraguayí a Uruguayí (2019), jakož i na následné hodnocení mezi Dominikánskou republikou a Panamou (2022) a na činnosti plánované na rok 2023 s Mexikem, Brazílií a Chile (září–říjen 2023) a Uruguayí a Chile (říjen 2023) bude účelem projektu zahájení dalšího vzájemného hodnocení v případě uvedených států. Některá z těchto dodatečných vzájemných hodnocení by měla zvláštní zaměření (např. kontrola strategického obchodu anebo biologická oblast) a byla by zacílena na země, v nichž dosud neproběhla.

V neposlední řadě je cílem projektu podpořit a posílit pokračující spolupráci mezi zeměmi, prosazovat osvědčené postupy a propagovat praxi zveřejňování technických dokumentů (kromě závěrečných zpráv předložených státy), aby tak byl zachycen pokrok dosažený v rámci vzájemných hodnocení.

3.2   Metodika

3.2.1   Organizační struktura

Projekt bude provádět OAS/CICTE v koordinaci s členskými státy OAS, jimž je tato podpora určena. Řídicí tým OAS/CICTE určený pro tento projekt se bude skládat ze tří zaměstnanců a asistenta zajišťujícího administrativní a finanční podporu na ústředí OAS ve Washingtonu DC, a to v koordinaci s externími smluvními zaměstnanci v závislosti na specifických činnostech, které mají být provedeny, a pod obecným dohledem a vedením výkonné tajemnice CICTE.

Jak bylo již zmíněno, externí smluvní personál bude zahrnovat právního odborníka a technického odborníka pro účely budování kapacit. Pro účely vysoce specializované odborné přípravy a úkolů může OAS rovněž krátkodobě najmout pracovníky (odborníky, školitele a výzkumné pracovníky) z jiných technicky zaměřených partnerských organizací, kteří poskytnou podporu, včetně BTWC-ISU, UNODA, WOAH a Evropské unie.

Řídící tým programu OAS/CICTE bude spolupracovat přímo s vnitrostátními orgány členských států, které již dříve požádaly o podporu v rámci rezoluce 1540. V některých případech má OAS k dispozici stávající dohody o spolupráci na pomoc členským státům v oblastech provádění rezoluce 1540, které budou základem pro technickou pomoc.

3.2.2   Technický přístup

Žádosti o legislativní a technickou pomoc budou vyžadovat prvotní posouzení a analýzu stávajících právních a správních předpisů, které provede právní odborník v koordinaci s řídícím týmem projektu a příslušnými orgány v přijímajících zemích prostřednictvím legislativních a technických misí pomoci za účelem určení konkrétních nedostatků a priorit jednotlivých zemí. Jako základ pro budoucí odbornou přípravu budou použity poznatky a zkušenosti získané z předchozího projektu v oblasti biologické bezpečnosti a ochrany. K šíření aktuálních technických informací týkajících se oblastí biologické bezpečnosti a ochrany bude rovněž využita regionální síť vytvořená mezi účastníky prezenčních a hromadně otevřených on-line kurzů (MOOC), a to s cílem vytvořit diskusní fórum pro tato témata a posílit regionální spolupráci.

Činnosti na podporu a posílení vnitrostátní spolupráce by zahrnovaly:

—	analýzu stávajících právních a správních předpisů v přijímajících zemích za účelem zjištění konkrétních nedostatků,

—	vypracování a přijetí kontrolních seznamů biologických činitelů a toxinů (na základě kritérií biologické bezpečnosti nebo ochrany v závislosti na klasifikaci rizika pro patogeny) a kontrolních seznamů vývozu,

—	vypracování a přijetí vnitrostátních akčních plánů reakce na biologické hrozby,

—	vypracování vnitrostátních pokynů na ochranu biologických činitelů před náhodným nebo záměrným šířením, včetně náležitých účinných opatření pro zohlednění a zabezpečení takových položek při výrobě, používání, skladování či dopravě a pro jejich fyzickou ochranu,

—	vypracování pokynů pro registraci, shromažďování a předkládání informací požadovaných útvarem BTWC-ISU v rámci opatření k budování důvěry.

Činnosti na podporu a posílení regionální spolupráce by zahrnovaly:

—	rozvoj následných činností v oblasti budování kapacit a spolupráce pro země v regionu, které prováděly vzájemná hodnocení v souvislosti s prováděním rezoluce 1540,

—	vytvoření dalších vzájemných hodnocení se silným zaměřením na závazky vyplývající z rezoluce 1540, pokud jde o biologické zbraně,

—	posílení regionální sítě odborníků, kteří mají zájem angažovat se v otázkách biologické bezpečnosti a ochrany,

—	vypracování a zveřejnění technických dokumentů o činnostech souvisejících se vzájemným hodnocením.

OAS/CICTE bude v každé přijímající zemi realizovat kurzy odborné přípravy věnované biologické bezpečnosti a ochraně s cílem podpořit technickou a legislativní pomoc a regionální spolupráci, s nimiž se v tomto projektu počítá. Tyto kurzy odborné přípravy budou vycházet z předchozích činností, jejich vedením budou pověřeni mezinárodní odborníci a koordinovat je bude řídící tým OAS/CICTE. Kurzy budou rovněž sloužit k budování kapacit a vytvoření skupiny školitelů a sítě odborníků z různých vědeckých institucí přijímajících zemí. Tyto odborné kádry by mohly dále šířit znalosti, osvědčené laboratorní postupy, techniky a metody pro řízení biologických rizik v laboratořích a výzkumných ústavech.

OAS/CICTE bude spolupracovat s akademickými a výzkumnými pracovníky na udržování již zavedeného on-line kurzu pro pracovníky laboratoří a tvůrce politik. Pokračování tohoto kurzu přispěje ke zlepšení stávajících zdrojů pro další šíření znalostí a zvyšování povědomí o biologické bezpečnosti, biologické ochraně a bioetice mezi akademickými pracovníky, učiteli, studenty a výzkumnými pracovníky v oblasti věd o živé přírodě a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami. Kromě toho OAS/CICTE vypracuje nové hromadně otevřené on-line moduly či kurzy věnované odpovědné vědě, výzkumu dvojího užití, výzkumu dvojího užití vzbuzujícímu obavy a mechanismům dohledu.

Kromě toho budou politici, poslanci a zástupci průmyslu v průběhu misí zaměřených na technickou a legislativní pomoc provádět informační a osvětové kampaně o biologické bezpečnosti, biologické ochraně, rezoluci 1540 a provádění BTWC, jakož i činnosti na regionální a subregionální úrovni uvedené v návrhu.

3.2.3   Hledisko genderové rovnosti

OAS/CICTE plní prostřednictvím svého programu týkajícího se rezoluce 1540 klíčovou úlohu, pokud jde o podporu členských států při budování kapacit za účelem provádění rezoluce 1540 a boje proti šíření zbraní, jakož i při prosazování genderové rovnosti. Všechny tyto výsledky přispívají k dosažení cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje a doplňují úsilí, jež členské státy OAS vynakládají na provádění příslušných nástrojů v oblastech režimu celosvětového odzbrojení a nešíření zbraní.

OAS/CICTE bude v procesu přijímání pracovníků s cílem pomoci přijímajícím zemím projektu usilovat o zajištění genderové rovnosti a povzbudí přijímající země, aby smysluplně zapojily ženy do všech fázích projektu. Bude věnována zvláštní pozornost začlenění genderového hlediska do projednávaných témat a bude se dbát na to, aby v jejich rámci byla věnována ústřední pozornost ženám.

OAS/CICTE kromě toho podporuje činnosti v oblasti rozmanitosti, rovnosti, inkluze a přístupnosti prostřednictvím „Institucionální politiky v oblasti genderové rovnosti, rozmanitosti a lidských práv“ a komunikační příručky, jejímž cílem je zajistit, aby politiky, programy, projekty a postupy zohledňovaly a vizuálně zastupovaly různé skupiny, včetně skupin zranitelných. Každý projekt prochází formálním meziresortním procesem schvalování, během něhož odborníci na problematiku OAS poskytují zpětnou vazbu, na niž musí prováděcí subjekty brát zřetel.

OAS/CICTE se rovněž řídí institucionální politikou proti sexuálnímu obtěžování. Před zahájením jakékoli činnosti distribuuje OAS/CICTE kodex chování určený pro všechny účastníky (včetně vysoce postavených vládních orgánů), jenž má zajistit úctu, důstojnost a inkluzivnost v celém průběhu každého programu a podpořit podávání zpráv o jakémkoli chování, které je pro ostatní nepříjemné.

3.2.4   Vnější koordinace

Kromě koordinace a spolupráce s vnitrostátními orgány celého regionu bude OAS při provádění projektu koordinovat činnosti s dalšími institucemi a organizacemi a bude s nimi spolupracovat. Níže uvedené subjekty mohou být schopny poskytnout podporu v konkrétních otázkách a pomoci propagovat iniciativu v tomto regionu:

—	výbor Rady bezpečnosti zřízený podle rezoluce 1540 a jeho skupina odborníků,

—	Úřad OSN pro otázky odzbrojení (UNODA), včetně útvaru pro podporu provádění Úmluvy o biologických zbraních,

—	Regionální středisko OSN pro mír, odzbrojení a rozvoj v Latinské Americe a Karibiku (UNLIREC),

—	Světová zdravotnická organizace (WHO), včetně Panamerické zdravotnické organizace (PAHO),

—	Světová organizace pro zdraví zvířat (OIE),

—

organizace občanské společnosti, akademická obec a organizace ze soukromého sektoru, jejichž cíle jsou v souladu s cíli tohoto návrhu, včetně Sangia National Laboratories, James Martin Center for Nonproliferation Studies – CNS, Johns Hopkins Center for Health Security, Mezinárodní federace sdružení pro biologickou bezpečnost (IFBA) a další vnitrostátní sdružení pro biologickou bezpečnost a ochranu v přijímajících zemích.

3.3   Cíle a činnosti projektu

Cíl 1 Zpřísnění stávajících vnitrostátních normativních rámců v oblasti biologické bezpečnosti a ochrany v každém státu, jenž je příjemcem projektu.

Podpůrné činnosti

—	Činnost 1.1: Přezkoumat stávající právní a regulační rámce v každém přijímajícím státu s cílem určit nedostatky a prioritní oblasti potřeby.

—	Činnost 1.2: V případě potřeby poskytnout legislativní pomoc, včetně vypracování právních a správních předpisů za účelem aktualizace nebo vytvoření vnitrostátních plánů, kontrolních seznamů nebo vnitrostátních plánů reakce na biologické incidenty či mimořádné události.

—	Činnost 1.3: Provést v každém přijímajícím státě společně s klíčovými vnitrostátními zúčastněnými stranami technické posouzení s cílem vyhodnotit potřeby a určit nedostatky související s prováděním rezoluce 1540 a BTWC, přičemž toto posouzení bude součástí hodnoticí zprávy.

—

Činnost 1.4: Na základě potřeb a zdrojů a se zřetelem k předchozím poznatkům získaným v rámci již uskutečněných projektů usnadnit odbornou přípravu v jedné nebo v obou těchto oblastech: provedení opatření týkajících se biologické bezpečnosti a ochrany ve vnitrostátním plánu reakce na biologické hrozby nebo jejich předcházení.

—	Činnost 1.5: Přispět k vypracování vnitrostátních pokynů na ochranu biologických činitelů před náhodným nebo záměrným uvolňováním a vnitrostátních pokynů pro evidenci a zabezpečení takových položek při výrobě, používání, skladování či dopravě a pro jejich fyzickou ochranu.

—	Činnost 1.6: Vytvořit a poskytovat podporu na místě na on-line platformě ve španělštině s cílem pomoci státům při registraci institucí, a usnadnit jim tak shromažďování informací obsažených v opatřeních k budování důvěry, které mají být hlášeny BTWC-ISU.

Očekávané výsledky

—	hodnoticí zpráva s doporučeními pro jednotlivé země a agentury,

—	alespoň jedna mise zaměřená na legislativní pomoc pro každou zemi za účelem poskytnutí podpory při vypracování kontrolních seznamů nebo vnitrostátních plánů či návrhů příslušných právních a správních předpisů,

—	seznam patogenů podle klasifikace rizik nebo seznamy pro kontroly vývozu v souladu s potřebami daného státu,

—	vnitrostátní plány jednotlivých států zohledňující jejich nedostatky a priority,

—	pokyny obsahující opatření pro evidenci a zabezpečení biologických činitelů při výrobě, používání, skladování nebo přepravě a pro jejich fyzickou ochranu,

—	vytvoření on-line platforem pro sítě s cílem usnadnit budování kapacit v oblasti biologické bezpečnosti a ochrany.

Cíl 2 Podpora dodržování mezinárodních režimů prosazováním spolupráce a součinnosti mezi přijímajícími státy a napomáháním při předkládání zpráv a prohlášení souvisejících s příslušnými nástroji v oblasti biologických zbraní.

Podpůrné činnosti

—	Činnost 2.1: Usnadnit až tři vzájemná hodnocení s výrazným zaměřením na prováděcí opatření v oblasti biologické bezpečnosti a ochrany, strategické kontroly obchodu, přepravu biologických činitelů a další oblasti.

—	Činnost 2.2: Uskutečnit tři regionální pracovní semináře věnované vzájemnému hodnocení v souvislosti s prováděním rezoluce 1540.

—	Činnost 2.3: Vypracovat a zveřejnit technické dokumenty o činnostech souvisejících se vzájemným hodnocením.

—

Činnost 2.4: Navrhnout a vytvořit modul odborné přípravy s využitím nedávno vytvořené platformy hromadně otevřených on-line kurzů (MOOC), a to s cílem poskytnout vnitrostátním orgánům pokyny k získávání a shromažďování příslušných informací pro opatření k budování důvěry a jejich předkládání BTWC-ISU (čímž budou doplněny informace poskytnuté v příručce pro účast na opatřeních na budování důvěry v rámci BTWC vydaných BTWC-ISU v roce 2015).

—	Činnost 2.5: Vypracovat regionální/subregionální aktivitu s cílem zvýšit povědomí o významu a možných přínosech opatření k budování důvěry předkládaných BTWC-ISU.

—	Činnost 2.6: Uspořádat regionální konferenci o biologické bezpečnosti a ochraně, mimo jiné s cílem posílit koordinaci a podpořit sdílení informací s akademickou obcí, nevládními organizacemi a dalšími relevantními zúčastněnými stranami.

—	Činnost 2.7: Uspořádat regionální konferenci o stavu provádění rezoluce 1540 na americkém kontinentu, s cílem zvýšit informovanost o dodržování příslušných režimů.

Očekávané výsledky

—	lepší informovanost o dodržování mezinárodních závazků plynoucích z rezoluce 1540 a BTWC ve veřejném a soukromém sektoru přijímajících států,

—	vzájemná hodnocení uspořádaná pro šest přijímajících zemí,

—	posílená koordinace a spolupráce mezi agenturami přijímajících států, pokud jde o osvědčené postupy v oblasti biologické bezpečnosti a ochrany,

—	posílená bezpečnostní opatření v zónách volného obchodu, co se týče materiálů souvisejících s biologickými zbraněmi,

—	lepší informovanost o dodržování mezinárodních závazků plynoucích z BTWC, a to na základě prezentace relevantních předložených zpráv a prohlášení a na základě účasti tvůrců politik na konferencích států, jež jsou stranami úmluvy, a případně na dalších mezinárodních fórech.

Cíl 3 Vypracování činností odborné přípravy v přijímajících státech se zaměřením na biologickou bezpečnost a ochranu.

Podpůrné činnosti

—

Činnost 3.1: Uspořádat a uskutečnit v jednotlivých zemích až osm seminářů odborné přípravy věnovaných biologické bezpečnosti a ochraně, obnášejících přístup „školení školitelů“. Odborná příprava v oblasti biologické bezpečnosti a ochrany se mimo jiné zaměří na ochranná opatření týkající se vysoce rizikových patogenů, jakož i na jejich syntetické biologické materiály a související infrastrukturu na úrovni biologické vědy. Kurzy věnované biologické bezpečnosti a ochraně budou zahrnovat složku výrazně zaměřenou na řízení rizik a budou se rovněž zabývat podporou kultury bezpečnosti a ochrany. Rovněž budou projednávána témata jako výzkum dvojího užití, výzkum dvojího užití vzbuzující obavy a zavádění mechanismů dohledu.

—	Činnost 3.2: Vytvořit síť školitelů v oblasti biologické bezpečnosti a ochrany v každé přijímající zemi i mezi dalšími přijímajícími státy.

—

Činnost 3.3: Navrhnout a vytvořit modul odborné přípravy s využitím již existující platformy hromadně otevřených on-line kurzů (MOOC), a to s cílem zvýšit povědomí o výzkumu dvojího užití, výzkumu dvojího užití vzbuzujícím obavy, etice a vědách o živé přírodě, kodexech chování a možných mechanismech dohledu, v zájmu snížení rizika možného zneužití materiálů, vybavení a informací včetně implicitních znalostí během výzkumného procesu.

—

Činnost 3.4: Uspořádat a uskutečnit (případně v rámci kurzů věnovaných biologické bezpečnosti a ochraně) table-top cvičení vycházející ze scénáře, v němž je třeba biologickou bezpečnost a ochranu posílit nebo realizovat. Během této činnosti budou rozebírána témata týkající se mezinárodních norem, spotřebitelského řetězce, oddělení nebezpečných materiálů a řízení rizik souvisejících s přepravou.

Očekávané výsledky

—	síť školitelů a specialistů v oblasti biologické bezpečnosti a ochrany vytvořená v každé zemi,

—	vytvoření otevřených on-line kurzů a uskutečnění šesti kurzů,

—	vědci z agentur působících v oblasti biologické bezpečnosti a ochrany absolvovali odbornou přípravu v přijímajících zemích,

—	propagace osvědčení IFBA (Mezinárodní federace sdružení pro biologickou bezpečnost) mezi účastníky odborné přípravy a zřízení sdružení v oblasti biologické bezpečnosti, biologické ochrany či mikrobiologie.

Cíl 4 Konsolidovat regionální společenství či síť zúčastněných stran tím, že bude v každé přijímající zemi podpořena aktivní účast zástupců soukromého a veřejného sektoru na relevantních mezinárodních fórech souvisejících s biologickou bezpečností a ochranou.

Podpůrné činnosti

—

Činnost 4.1: Rozšířit nedávno vytvořenou síť odborníků v oblasti věd o živé přírodě. Podporovat komunikaci mezi těmito odborníky prostřednictvím on-line seminářů, na nichž bude možno diskutovat o různých tématech souvisejících s jejich odborným zaměřením a vznikne prostor pro výměnu zkušeností a získaných poznatků.

—

Činnost 4.2: Podporovat účast odborníků, orgánů na vysoké úrovni i technických pracovníků na mezinárodních, regionálních a dalších fórech věnovaných biologické bezpečnosti a ochraně, souvisejících akcích, doprovodných akcích a zasedáních, na nichž je možno si rozšířit znalosti a prohloubit aktivní účast.

Očekávané výsledky

—	síť školitelů a specialistů v oblasti biologické bezpečnosti a ochrany vytvořená v daném regionu,

—	zvýšená informovanost orgánů na vysoké úrovni a jejich technických pracovníků v zájmu podpory tvorby regulačních opatření pro účinné provádění rezoluce 1540 a BTWC.

4.   Příjemci

Přímými příjemci v přijímajících státech jsou vnitrostátní instituce a orgány odpovědné za realizaci biologické bezpečnosti a ochrany v 11 zemích Latinské Ameriky (Argentina, Chile, Kolumbie, Kostarika, Dominikánská republika, Ekvádor, Mexiko, Panama, Paraguay, Peru, Uruguay).

5.   Zviditelnění Evropské unie

OAS/CICTE zajistí, aby v rámci všech projektových činností byla různými způsoby uznána finanční podpora poskytnutá Evropskou unií. Podpora Unie bude vyzdvižena prostřednictvím tiskových zpráv, sociálních médií a rozhovorů ve zpravodajských médiích ohledně vysoce viditelných akcí. Na veškerém vybavení, vytištěných materiálech či počítačovém softwaru, které se darují přijímajícím zemím, bude uvedena informace, že byly financovány Unií. V kontextu jasné strategie budování značky bude na všech pokrývkách hlavy, oděvech či pracovních uniformách personálu provádějícího projekt zobrazeno logo či vlajka EU. Informace o podpoře ze strany Unie budou řádně zveřejněny a zviditelněny na internetových stránkách OAS i v publikacích souvisejících s podporovaným projektem a programy.

6.   Doba trvání

Předpokládaný časový rámec provádění projektu je stanoven na 36 měsíců.

7.   Obecná struktura

Technické provádění projektu bude realizovat OAS/CICTE prostřednictvím svého stávajícího programu pro rezoluci 1540.

8.   Partneři

OAS/CICTE bude projekt realizovat ve spolupráci s vnitrostátními orgány v přijímajících státech a ve spolupráci se strategickými partnery.

9.   Podávání zpráv

Každoročně budou předkládány popisné zprávy o pokroku a finančním stavu, aby bylo možné projekt náležitě a včas sledovat a hodnotit, přičemž OAS/CICTE bude udržovat úzkou komunikaci s dárcem.

---

(1)  Index celosvětové zdravotní bezpečnosti. K dispozici na stránkách: https://www.ghsindex.org/

(2)  Mapping Biosafety Level-3 Laboratories by Publications. (Mapování laboratoří úrovně biologické bezpečnosti 3 na základě publikací) Center for Security and Emerging Technology. (Středisko pro bezpečnost a nové technologie). Srpen 2022. K dispozici na stránkách: CSET Mapping BSL3 Labs

(3)  https://documents-dds-ny.un.org/doc/UNDOC/GEN/N22/725/80/PDF/N2272580.pdf?OpenElement

(4)  https://bwc-ecbm.unog.ch

(5)  Interaktivní model platformy: https://xd.adobe.com/view/68f5f48c-1813-4dff-8840-b5113a7c9a22-3da6/?fullscreen&hints=off