(1)

Článek 2 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) uvádí, že Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin.

(2)

Demokracii je třeba chránit a rozvíjet. Stabilita, bezpečnost a prosperita v Unii závisí na neochvějném hájení demokratických zásad, hodnot a orgánů, avšak různé krize, včetně pandemie COVID-19 a ruské válečné agrese proti Ukrajině, zhoršují ohrožení demokratických hodnot a institucí, přičemž dochází k polarizaci, skrytému ovlivňování a dalšímu vměšování, například k zahraniční manipulaci s informacemi a vměšování, včetně dezinformací.

(3)

Ustanovení čl. 10 odst. 1 Smlouvy o EU stanoví, že fungování Unie je založeno na zastupitelské demokracii. Podle čl. 10 odst. 2 Smlouvy o EU jsou občané na úrovni Unie přímo zastoupeni v Evropském parlamentu. Ustanovení čl. 10 odst. 3 Smlouvy o EU stanoví, že každý občan má právo podílet se na demokratickém životě Unie a že rozhodnutí jsou přijímána co nejotevřeněji a co nejblíže občanům.

(4)

Členské státy mají konkrétní a rozsáhlé povinnosti posilovat široku a inkluzivní demokratickou účast a podporovat svobodu, spravedlivost a odolnost voleb v Unii.

(5)

Politické strany hrají v evropských demokraciích klíčovou úlohu při formování politického povědomí, propagaci politických kandidátů, podpoře volební účasti a vyjadřování vůle občanů. Klíčovou úlohu evropským politickým stranám přisuzuje čl. 10 odst. 4 Smlouvy o EU a čl. 12 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie. Status a financování evropských politických stran a evropských politických nadací jsou upraveny na evropské úrovni.

(6)

Spolupráce členských států na prosazování svobodných, spravedlivých a odolných voleb v Unii v posledních letech vzrostla. Opatření přijatá před volbami do Evropského parlamentu v roce 2019 vedla mimo jiné k vytvoření rámce spolupráce nazvaného Evropská síť pro volební spolupráci, v souladu s doporučením Komise C(2018) 5949 (1). Tato síť podporuje spolupráci, vzájemné učení a sdílení osvědčených postupů mezi orgány odpovědnými za sledování a prosazování pravidel týkajících se voleb, včetně volebních orgánů.

(7)

V doporučení C(2018) 5949 Komise rovněž vyzvala členské státy, aby přijaly vhodná a přiměřená technická a organizační opatření s cílem řídit rizika spojená s bezpečností sítí a informačních systémů používaných při organizaci voleb.

(8)

Cílem Akčního plánu pro evropskou demokracii (2) je posilovat postavení občanů a zvyšovat odolnost demokracie v celé Unii prosazováním svobodných a spravedlivých voleb v Unii, posilováním svobody sdělovacích prostředků a bojem proti dezinformacím. Komise v listopadu 2021 předložila balíček opatření zaměřených na posílení integrity voleb a otevřené demokratické diskuse, včetně návrhu o transparentnosti a cílení politické reklamy (3), návrhu o evropských politických stranách (4) a návrhů o volebních právech mobilních občanů Unie (5).

(9)

Odolnost volebních procesů v Unii by měla být posílena, a to v plném souladu se základními právy a demokratickými hodnotami, které jsou zakotveny ve standardech Unie a mezinárodních standardech.

(10)

Stabilita volebního práva má podstatný význam pro integritu a důvěryhodnost volebních procesů. Pravidla, která se mění často nebo těsně před volbami, mohou mást jak voliče, tak i volební úředníky a mohou být zkreslována a nesprávně uplatňována. To může být také vnímáno jako nástroj určený k ovlivňování výsledků ve prospěch úřadujících politiků. V souladu s pokynem II.2.b Kodexu osvědčených postupů ve volebních záležitostech (6), který vydala Komise Rady Evropy pro demokracii prostřednictvím práva (dále jen „Benátská komise“), by základní prvky volebního práva neměly být měněny méně než jeden rok před volbami. Mezi tyto základní prvky patří zejména pravidla týkající se přeměny hlasů na mandáty, členství ve volebních komisích nebo v jiných orgánech, které organizují hlasování, a dále vymezení hranic volebních obvodů a rozdělení mandátů mezi volební obvody. Ačkoli by se zásada stability volebního zákona neměla uplatňovat za účelem zachování situace odporující mezinárodním volebním standardům, nic z tohoto doporučení by nemělo být chápáno jako výzva členským státům, aby přijaly jakákoli opatření, která jsou v rozporu s pokynem II.2.b Kodexu osvědčených postupů ve volebních záležitostech.

(11)

V zájmu podpory vysoké volební účasti a podpory široké účasti občanů na demokratickém procesu by členské státy měly kandidátům a voličům nabídnout přístupné a uživatelsky vstřícné nástroje pro registraci, s přihlédnutím k potřebám různých skupin, včetně občanů pobývajících v zahraničí. S náležitým ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 (7) by měla být zajištěna větší flexibilita, pokud jde o lhůty pro registrační postupy používané při volbách nebo rozšířené možnosti registrace voličů a kandidátů, včetně umožnění přístupu ke zvláštním způsobům hlasování elektronickými prostředky. Členské státy by zároveň měly věnovat pozornost skutečnosti, že různé skupiny, včetně starších osob, mohou čelit překážkám při přístupu k internetu a digitálním technologiím nebo mohou postrádat dovednosti k jejich účinnému používání.

(12)

Aby byl zajištěn účinný výkon volebních práv, měly by členské státy poskytovat občanům Unie informace o základních pravidlech a praktických opatřeních souvisejících s výkonem jejich volebních práv v jejich zemi. Tyto informace by měly být poskytovány aktivně a komplexním, jasným a jednoduchým způsobem. Měl by se použít více než jeden informační kanál a měly být zapojeny subjekty na místní úrovni. Členské státy by se mohly opřít o moderní komunikační nástroje, v různých formátech a ve více jazycích, jako jsou například krátká vysvětlující videa, které by srozumitelným a jednoduchým jazykem podávaly praktické informace. V této souvislosti by členské státy mohly rovněž využít požadavky na přístupnost stanovené v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 (8).

(13)

Pandemie COVID-19 ukázala, že členské státy mají zájem o zavedení doplňkových způsobů hlasování na podporu volební účasti, jako je hlasování s předstihem, mobilní, korespondenční a elektronické hlasování. Při zpřístupňování těchto doplňkových způsobů hlasování jsou však zapotřebí nezbytná ochranná opatření k zajištění svobodných, spravedlivých a odolných voleb při plném respektování demokratických standardů a základních práv. Členské státy by také měly zajistit, aby byly i nadále k dispozici tradiční způsoby hlasování. Pokud takové způsoby hlasování zahrnují zpracování osobních údajů, použije se nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (9). Kompendium o elektronickém hlasování a dalších postupech využívajících IKT (10), zveřejněné Komisí v rámci balíčku týkajícího se občanství z roku 2023, poskytuje důležité informace o platných právních rámcích, softwarových systémech a technologiích, zkušebních metodikách, funkčních a provozních tocích, funkcích přístupnosti a hrozbách, zranitelnostech a zmírňujících opatřeních.

(14)

Za účelem podpory dodržování volebních práv občanů by členské státy, pokud zavedou doplňkové způsoby hlasování, měly zajistit, že budou občané řádně informováni a dostane se jim potřebné podpory, aby tyto způsoby mohli využívat. Je také důležité, aby volební úředníci absolvovali odpovídající odbornou přípravu.

(15)

V roce 2018 vydala Komise pokyny k uplatňování pravidel Unie pro ochranu údajů v souvislosti s volbami, v nichž zdůraznila povinnosti v oblasti ochrany údajů vztahující se na různé subjekty zapojené do volebních procesů jako jsou vnitrostátní volební orgány, politické strany, zprostředkovatelé a analytici údajů, platformy sociálních médií a reklamní internetové sítě. Evropský sbor pro ochranu osobních údajů, evropský inspektor ochrany údajů a vnitrostátní orgány pro ochranu údajů se otázkou ochrany údajů v souvislosti s volbami rovněž zabývali (11). Uvedené pokyny by před volbami do Evropského parlamentu v roce 2024 a po nich měli podle potřeby zohlednit všichni aktéři.

(16)

Neměly být používány sledovací a špionážní nástroje k narušování demokratické diskuse, zejména nástroje zaměřené na politické aktéry a novináře. Použití špionážního softwaru může být za určitých podmínek záležitostí národní bezpečnosti, avšak využívání špionážního softwaru za účelem získání politické výhody nemůže být nikdy odůvodněné jako záležitost národní bezpečnosti. Národní bezpečnost je třeba chápat v souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie, aby bylo zachováno účinné uplatňování práva Unie.

(17)

Je nezbytné podporovat všechny skupiny občanů, aby se účastnili voleb jako voliči i kandidáti, přičemž je třeba zohlednit jejich specifické potřeby a výzvy, s nimiž se potýkají. Zpráva Komise o volbách do Evropského parlamentu v roce 2019 (12) mimo jiné zdůraznila, že je stále třeba dosáhnout pokroku v oblasti inkluzivnosti a demokratické účasti ve volbách ze strany mladších osob, žen, mobilních občanů Unie a osob se zdravotním postižením. Poukázala také na to, že pokud jde o volby do Evropského parlamentu v roce 2019, byly mezi zvolenými poslanci Evropského parlamentu nadále nedostatečně zastoupeny některé skupiny obyvatel, přestože tvoří významnou část voličů, například osoby se zdravotním postižením.

(18)

Členské státy a politické strany mohou podpořit inkluzivnost voleb a účast všech skupin prostřednictvím konkrétních politik a opatření, které zohledňují jejich potřeby a výzvy. V této souvislosti mohou zohlednit demografické souvislosti a zeměpisnou polohu. Shromažďování údajů o účasti určitých skupin v plném souladu se základními právy a požadavky na ochranu údajů by mohlo pomoci identifikovat problémy a navrhovat politiky k jejich řešení. Členské státy by například mohly zahájit cílené informační kampaně, které zohlední potřeby konkrétních skupin. Členské státy by rovněž měly v souladu se svými volebními pravidly podporovat volební účast občanů Unie, kteří pobývají ve třetích zemích.

(19)

Mladí občané by měli být podporováni při výkonu svých volebních práv, a to jak jako voliči, tak jako kandidáti. Několik členských států již snížilo svou minimální věkovou hranici pro účast ve volbách na šestnáct nebo sedmnáct let a jiné o tom uvažují. Podpora účasti mladých občanů, včetně prvovoličů, může zahrnovat činnosti, jako jsou např. podpora výchovy k občanství, pořádání volebních simulací ve školách, vědomostních testů nebo uměleckých soutěží o volbách, komunikační kampaně přátelské vůči mladým lidem, volební průvodci, jejichž cílem je seznámit děti a dospívající s procesem registrace a hlasování, povzbuzování studentů, aby se stali volebními pozorovateli, a programy vzájemné spolupráce, ve kterých mohou mladí voliči navzájem sdílet své zkušenosti. Mladým občanům, kteří uplatňují svá volební práva, by měla být poskytována podpora, mimo jiné podporou jejich dovedností a prostředí, které jim umožní svobodnou a spravedlivou volební účast. Členské státy by měly propagovat „Příručku o občanství EU“, která má mladým občanům pomoci seznámit se s dějinami, hodnotami a právy, na nichž je založen jejich status občanů Unie, jakož i s přínosy občanství Unie a s příležitostmi, které nabízí pro demokratickou angažovanost. Mělo by být podporováno šíření osvědčených postupů.

(20)

Jak zdůrazňuje Strategický rámec EU pro Romy (13), je třeba podporovat účast Romů v politickém životě na místní, regionální, vnitrostátní i unijní úrovni. To je obzvláště důležité v členských státech s významnou romskou populací. Akční plán Komise proti rasismu (14) naznačil záměr Komise spolupracovat s evropskými politickými stranami, Evropskou sítí pro volební spolupráci a občanskou společností na zlepšení účasti skupin ohrožených marginalizací, jako jsou lidé menšinového rasového nebo etnického původu.

(21)

Článek 8 Smlouvy o fungování EU stanoví, že EU by ve všech svých činnostech měla usilovat o odstranění nerovností a podporovat rovné zacházení pro muže a ženy. Ve své „Strategii pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025“ (15) se Komise zavázala uplatňovat rovné příležitosti pro ženy a dosáhnout genderové vyváženosti v rozhodování a v politice. Komise ve své Zprávě o rovnosti žen a mužů v EU z roku 2023 (16) připomněla potřebu rovného zastoupení žen a mužů v politických rozhodovacích pozicích, aby lépe odráželo složení společnosti a posilovalo demokracii v EU. Členské státy by rovněž měly podporovat vyvážené zastoupení žen a mužů v řídících orgánech volebních orgánů a sledovat, podporovat a pravidelně vyhodnocovat pokrok v oblasti rovnosti žen a mužů při výkonu volebních práv. Členské státy by mohly prosazovat opatření na podporu rovnosti žen a mužů, pokud jde o přístup k volbám a účast v nich. Při navrhování těchto opatření by mohly vycházet z odborných znalostí a údajů ohledně rovnosti žen a mužů shromážděných Evropským institutem pro rovnost žen a mužů. Opatření by mohla zahrnovat střídání žen a mužů na kandidátních listinách, používání jiných typů genderových kvót, propojení přidělování veřejných financí pro politické strany s podporou politické účasti žen nebo jiná podobná opatření. V zájmu podpory rovnosti žen a mužů by politické strany měly mít vnitřní politiky týkající se genderové vyváženosti, cílené odborné přípravy a zvyšování povědomí. Politické strany by měly podporovat genderovou vyváženost na kandidátních listinách a ve svých vlastních řídících orgánech. Členské státy a politické strany by měly přijímat opatření k účinnému předcházení genderově podmíněným nenávistným projevům vůči politicky aktivním ženám, jejichž cílem je zdiskreditovat je nebo je odradit od politické účasti, a jejich řešení.

(22)

Úmluva Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením, jejíž smluvní stranou je EU v rámci své pravomoci a všechny členské státy, vyžaduje, aby smluvní strany zaručily osobám se zdravotním postižením politická práva a možnost využívat je na rovnoprávném základě s ostatními. V zájmu podpory inkluzivní účasti by členské státy měly v souladu se svými mezinárodními závazky, včetně Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, podporovat, aby osoby se zdravotním postižením vykonávaly svá volební práva, ať už jako voliči nebo kandidáti, a odstraňovat překážky, s nimiž se setkávají při účasti ve volbách, a předcházet jejich vzniku, a to v souladu se strategií Komise týkající se práv osob se zdravotním postižením na období 2021–2030 (17). Členské státy by měly v souladu s příslušnými právními předpisy Unie a mezinárodními standardy přezkoumat možnost plošného odebírání volebních práv osobám s mentálním a psychosociálním postižením bez individuálního posouzení a možnosti soudního přezkumu. Členské státy by měly co nejlépe využít příručku o osvědčených volebních postupech v členských státech zabývající se účastí občanů se zdravotním postižením ve volebním procesu (18), která byla oznámena ve Strategii práv osob se zdravotním postižením na období 2021–2030 Evropské komise, a i nadále by měly v rámci Evropské sítě pro volební spolupráci spolupracovat s Komisí na podpoře účinných navazujících opatření s přihlédnutím k názorům vyjádřeným subjekty zastupujícími zájmy osob se zdravotním postižením. Členské státy by měly zvážit zavedení praktických opatření k zajištění přístupnosti volebních místností, včetně využití prostředků, jako jsou kódy QR, Braillovo písmo, výtisky s velkým písmem, zvukové a snadno čitelné průvodce, hmatové šablony, lupy, dodatečné osvětlení, razítka a přístupné psací potřeby. Politické strany by se měly ve svých kampaních zabývat potřebami osob se zdravotním postižením, například by měly pořádat akce na přístupných místech a využívat prostředky, způsoby a formáty komunikace v souladu s právními předpisy Unie a členských států o přístupnosti. Členské státy a politické strany by měly rovněž zvážit poskytnutí jiných forem podpory, jako je telefonická asistence, tlumočení znakového jazyka, přístupná doprava a přístupné postupy pro žádosti o ubytování.

(23)

Jelikož politické strany a organizace pořádající kampaně stojí v první linii integrity voleb a mají dobré postavení k podpoře skutečné politické účasti, měly by být povzbuzovány k prosazování integrity voleb a pořádání spravedlivých volebních kampaní, mimo jiné tím, že vytvoří kodexy chování nebo přijmou závazky podporovat svobodu, spravedlivost a odolnost voleb a budou je dodržovat. Takové kodexy chování nebo závazky by měly prosazovat vysoké demokratické standardy. Mohly by zahrnovat závazky, jako je nepřijímání finančních příspěvků výměnou za výhody nebo zdržení se prosazování stereotypů, diskriminačních prohlášení a předsudků vůči určitým skupinám, zejména na základě jejich pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace.

(24)

Tyto kodexy nebo závazky by měly být zpřístupněny široké veřejnosti v dostatečném předstihu před volbami a měly by být doprovázeny vhodnými činnostmi dotčených subjektů zaměřenými na zvýšení informovanosti.

(25)

Informace o organizacích, nadacích a ostatních právních subjektech, které jsou spojeny s evropskými a vnitrostátními politickými stranami nebo vedou kampaně jejich jménem, by měly evropské a vnitrostátní politické strany zveřejnit, aby občanům umožnily porozumět vzájemným vztahům mezi různými politickými subjekty prosazujícími stejné politické cíle a kroky, a to i v kontextu politické reklamy. Tyto informace by rovněž pomohly orgánům dohledu mít přehled o finančních vazbách a strukturálních vztazích mezi různými subjekty přidruženými k politickým stranám.

(26)

Evropské a vnitrostátní politické strany by měly dále umožnit občanům, orgánům a zúčastněným subjektům plnit jejich úlohu v demokratickém procesu, včetně odhalování možného vměšování do volebních procesů nebo manipulace s nimi, a to tím, že zveřejní na svých internetových stránkách příslušné informace o tom, jak využívají politickou reklamu, včetně informací o částkách vynakládaných na reklamu a o zdrojích jejich financování. V zájmu zajištění vysoké úrovně transparentnosti politických kampaní a podpory odpovědnosti při používání politické reklamy by evropské a vnitrostátní politické strany měly rovněž zvážit, zda dobrovolně zajistí, aby politická reklama, kterou používají, mohla být jako taková jasně identifikována a odlišena od jiné reklamy a případně od jiných materiálů, jako je redakční obsah, a měly by tuto skutečnost zohlednit ve svých závazcích a kodexech chování. Měly by zvážit, zda u své politické reklamy poskytnou informace o totožnosti politické strany, která ji sponzoruje, a případně smysluplné informace o cílení reklamy a o používání systémů umělé inteligence.

(27)

Účinným způsobem, jak zapojit občany do volebního procesu a zvýšit důvěru veřejnosti vůči volbám, je pozorování voleb. Za účelem posílení transparentnosti volebních procesů podporovat angažovanost a účast a prosazovat svobodné, spravedlivé a odolné volební procesy. Členské státy by s ohledem na své právní rámce a mezinárodní závazky měly podporovat a usnadňovat nestranné a nezávislé pozorování voleb ve všech fázích volebního procesu, a to i ze strany občanů jakož i mezinárodních organizací. To by mělo zahrnovat zejména pozorování registrace voličů, sčítání hlasovacích lístků, účast konkrétních skupin, sledování politické reklamy a financování a uplatňování volebních pravidel v online prostředí.

(28)

Členské státy by měly podporovat rozvíjení kapacity a odborných znalostí v oblasti pozorování voleb, mimo jiné podporou odborné přípravy pro pozorovatele voleb, přičemž by měly vycházet ze znalostí sdílených v rámci Evropské sítě pro volební spolupráci a z mezinárodních standardů a osvědčených postupů, jako je Deklarace zásad pro mezinárodní volební pozorovatelské mise přijatá v roce 2005 v Organizaci spojených národů (19) a standardy Benátské komise a Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Mladým pozorovatelům voleb by mohla být poskytována zvláštní odborná příprava.

(29)

Konkrétní opatření na podporu pozorování voleb by mohla zahrnovat pořádání specializovaných setkání a konzultací mezi vnitrostátními volebními sítěmi a skupinami pozorovatelů, společné semináře týkající se hodnocení voleb a společné iniciativy zaměřené na zvyšování povědomí a rozvoj politik v oblasti pozorování voleb na podporu integrity, odolnosti a demokratické povahy voleb. Výměny osvědčených postupů týkajících se pozorování voleb mezi členskými státy v rámci Evropské sítě pro volební spolupráci by měly zahrnovat podporu volebních pozorovatelů a konkrétní opatření ke zvýšení informovanosti.

(30)

Politické strany a organizace pořádající kampaně by rovněž měly usnadňovat činnost volebních pozorovatelů, kteří s nimi spolupracují, a to i tím, že jim poskytnou nezbytný přístup k informacím o svých činnostech v souvislosti s volbami.

(31)

Spolehlivé volební systémy a procesy s minimem narušování jsou základními předpoklady demokracie. Volební procesy by mohly být ohroženy lidskými chybami, nepředvídanými katastrofami a různými incidenty. Členské státy by měly zajistit odolnost volebních procesů, a to i prostřednictvím zvláštní ochrany infrastruktury související s volbami a přijetím nezbytných opatření týkajících se zařízení, vybavení, sítí, systémů a infrastruktury z jiných odvětví, které se pro volby používají.

(32)

Jak je zdůrazněno v Akčním plánu pro evropskou demokracii, zařazení volebních procesů nebo aspektů jejich správy mezi kritickou infrastrukturu by mohlo zefektivnit úsilí řešit konkrétní hrozby. To by znamenalo řešení problémů souvisejících s obdobími voleb, pozorováním voleb, nezávislým dohledem nad volbami a účinnými prostředky nápravy a zahrnovalo by také monitorování, i online, zjišťování hrozeb, budování kapacit, provoz vnitrostátních volebních sítí a spolupráci se soukromým sektorem. Pokud jde o subjekty provozující infrastrukturu, která může být použita k podpoře voleb, je třeba v příslušných případech náležitě zohlednit požadavky stanovené směrnicemi Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2555 (20) a (EU) 2022/2557 (21).

(33)

Kromě uplatňování směrnic (EU) 2022/2555 a (EU) 2022/2557 by členské státy měly usilovat o zajištění podobné úrovně odolnosti subjektů, které provozují infrastrukturu související s volbami, a to prováděním a aktualizací posouzení rizik, prováděním testů a zvyšováním podpory a odolnosti subjektů, které v průběhu voleb hrají významnou úlohu. Členské státy by rovněž měly zajistit, aby všechny příslušné subjekty přijaly vhodná a přiměřená technická, provozní a organizační opatření k řízení rizik plynoucích z incidentů způsobených přírodou nebo člověkem a z kybernetických incidentů. Měly by zavést metodiky a plány pro krizové řízení a k zajištění rychlé obnovy po těchto incidentech a vyměňovat si zkušenosti a osvědčené postupy.

(34)

Měla by být přijata konkrétní opatření k dalšímu posílení kybernetické bezpečnosti databází pro registraci voličů, systémů elektronického hlasování a dalších informačních systémů používaných k řízení volebních činností, jako je sčítání, audit a zobrazování výsledků voleb a povolební hlášení za účelem potvrzení a ověření výsledků. Další opatření by se mohla týkat fyzického zabezpečení volebních místností a míst pro sčítání hlasů, dále zařízení, prostředků a systémů pro tisk, přepravu a skladování hlasovacích lístků a dalších příslušných volebních materiálů, například speciálně zabezpečených volebních uren nebo razítek.

(35)

V září 2022 přijala Komise návrh aktu o kybernetické odolnosti (22), jehož cílem je stanovit společné povinné požadavky na kybernetickou bezpečnost pro produkty s digitálními prvky, hardware a software. V zájmu zvýšení kybernetické odolnosti voleb by členské státy měly zajistit, aby se při volbách používaly bezpečnější hardwarové a softwarové produkty, přičemž by měl být zohledněn i tento návrh. Dále by členské státy měly zohlednit příslušné mezinárodní standardy, jako je doporučení Výboru ministrů Rady Evropy o standardech pro elektronické hlasování z roku 2017 (23) a pokyny Rady Evropy o využívání informačních a komunikačních technologií ve volebních procesech z roku 2022 (24). Měly by také využívat kompendium o elektronickém hlasování a postupech využívajících IKT.

(36)

Aby byla infrastruktura související s volbami chráněna před kybernetickými útoky, měly by členské státy s podporou Komise rovněž přijmout konkrétní opatření, a to i prostřednictvím společného mechanismu volební odolnosti uvedeného v Akčním plánu pro evropskou demokracii. Členské státy by se rovněž měly účastnit praktických cvičení k posouzení rizik a připravenosti, přičemž by měly vycházet ze společné práce podporované Komisí v rámci Evropské sítě pro volební spolupráci a skupiny pro spolupráci v oblasti bezpečnosti sítí a informací. Členské státy by rovněž měly co nejlépe využít zkušeností získaných při table-top cvičení uspořádaném v rámci společného mechanismu volební odolnosti dne 21. listopadu 2023. To by mělo být zohledněno při aktualizaci kompendia pro kybernetickou bezpečnost volebních technologií vypracovaného skupinou pro spolupráci bezpečnosti sítí a informací. Volební a kybernetické orgány členských států by si měly i nadále vyměňovat relevantní informace, zejména prostřednictvím společných výměn mezi Evropskou sítí pro volební spolupráci a skupinou pro spolupráci v oblasti bezpečnosti sítí a informací, a to zvláště před volbami do Evropského parlamentu. Na základě toho by členské státy měly provádět osvětovou činnost týkající se kroků, které mohou politické strany, organizace pořádající kampaně, kandidáti, volební úředníci a další subjekty zapojené do průběhu voleb podniknout ke zlepšení své online bezpečnosti a zmírnění možných kybernetických útoků.

(37)

Pro ochranu infrastruktury související s volbami je nezbytné průběžné řízení rizik na základě předem definovaných kritérií přijatelnosti rizik a předem definované metodiky. Klíčovou roli v tomto ohledu hrají údaje shromážděné v rámci hodnocení rizik a zátěžových testů. Členské státy by si měly s podporou Komise v rámci Evropské sítě pro volební spolupráci a v úzké spolupráci se skupinou pro spolupráci v oblasti bezpečnosti sítí a informací vyměňovat příslušné postupy k provádění hodnocení rizik a opatření ke zmírnění rizik, a tím umožnit rychlé šíření zkušeností a odborných znalostí, včetně úspěšných inovací. Výměny by měly zahrnovat vývoj společných metodik a plánů pro řešení krizí a pro zajištění rychlé obnovy po veškerých incidentech způsobených přírodou či lidmi, včetně kybernetických incidentů.

(38)

Aby byly politické strany, politické nadace a organizace pořádající kampaně před takovými hrozbami náležitě chráněny, měly by přijmout opatření k řešení kybernetických bezpečnostních rizik ve svých interních činnostech a při provádění kampaní. Činnosti zaměřené na zvyšování povědomí a opatření k zajištění odolnosti by mohly zahrnovat poskytování informací členům stran a kandidátům o kybernetických bezpečnostních rizicích souvisejících s jejich činnostmi a činnostmi jiných jim blízkých subjektů, účast na odborné přípravě týkající se kybernetické bezpečnosti, jakož i zlepšení monitorování bezpečnosti digitálních platforem a nástrojů používaných pro volební kampaně.

(39)

Aby bylo zajištěno, že voliči obdrží spolehlivé informace, je důležité chránit informační prostředí voleb. Manipulace s informacemi, vměšování a šíření dezinformací, a to i automatizovanými prostředky na sociálních sítích, mohou mít negativní důsledky pro kvalitu demokratické diskuse, výkon volebních práv, vnímání a postoj voličů, což vede k dlouhodobým dopadům, mj. i na účast v budoucích volbách. Umělou inteligenci lze použít k vytváření obrazového, zvukového nebo audiovizuálního obsahu, který se znatelně podobá existujícím osobám, místům nebo událostem a který by se mohl nepravdivě jevit jako autentický (tzv. „deep fake“), nebo k manipulaci s tímto obsahem. Politická reklama může být nositelem dezinformací a vměšování ze zahraničí, zejména pokud tato reklama neodhaluje svou politickou povahu, totožnost svých sponzorů a subjektů, které ji financují, a kam a jakým způsobem byla zacílena. Komise předložila návrh týkající se transparentnosti a cílení politické reklamy, který vytvoří závazný rámec založený na společných standardech, jenž občanům umožní rozpoznat politickou reklamu a informovaně uplatňovat svá demokratická práva. Rovněž omezí a ohraničí používání osobních údajů k cílení politické reklamy. Kodex zásad boje proti dezinformacím (25) z roku 2022 stanoví samoregulační standardy zaměřené na boj proti dezinformacím a manipulacím s informacemi. Komise předložila návrh týkající se umělé inteligence (26), který zajistí označování obsahu umělé inteligence a zveřejnění jejího původu.

(40)

Za účelem podpory příslušných orgánů a tvůrců politik mohou členské státy zvážit průzkumy a zjišťování veřejného mínění jako prostředek ke sledování rozšíření a sociodemografické distribuce klíčových dezinformačních sdělení souvisejících s volbami. Informace získané v rámci těchto průzkumů by mohly být zpřístupněny výzkumným pracovníkům, novinářům, volebním pozorovatelům a občanské společnosti a dalším příslušným zúčastněným stranám.

(41)

Politické strany mají rovněž zvláštní odpovědnost chránit informační prostředí voleb tím, že zajistí, aby voliči dostávali správné informace včas, přístupným a srozumitelným způsobem, a tím, že budou ve spolupráci s dalšími zúčastněnými subjekty řešit manipulaci s informacemi, vměšování a dezinformace související s volbami, přičemž budou plně respektovat základní práva a demokratické hodnoty.

(42)

Aby bylo zajištěno, že budou občané dobře informováni a budou vědět, jak si zajistit svobodu při vytváření svých názorů, mělo by být podporováno budování odolnosti, zvyšování povědomí a odborná příprava týkající se vměšování do voleb. Úloha občanské společnosti, sdělovacích prostředků, výzkumných institucí a akademické obce v rozvoji informovanosti veřejnosti, mediální gramotnosti a kritického myšlení je klíčová pro to, aby byli občané vybaveni dovednostmi potřebnými k vytvoření úsudku ve složitých skutečnostech ovlivňujících demokratickou sféru. Tyto dovednosti jsou obzvláště důležité v souvislosti s rostoucí úlohou umělé inteligence, a to i ve volebních kampaních, například když občané používají systémy umělé inteligence pro získání informací pro svá volební rozhodnutí. Členské státy by měly co nejlépe využívat finanční prostředky, které jsou k dispozici na úrovni Unie na činnosti zaměřené na manipulace s informacemi, vměšování a dezinformace a ovlivňující svobodné, spravedlivé a odolné volby, mimo jiné propagací příležitostí financování z programu Občané, rovnost, práva a hodnoty zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/692 (27) a programu Erasmus+ zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/817 (28). Tyto činnosti by měly podporovat znalosti a porozumění ohledně toho, jak efektivně a bezpečně přistupovat ke sdělovacím prostředkům a tímto způsobem jich využívat a jak odpovědně vytvářet mediální obsah. Členské státy by mohly vybízet školy a vysokoškolské instituce, aby do svých osnov začlenily mediální gramotnost, kritické myšlení, politická práva a povinnosti občanů a porozumění fungování demokratických institucí a procesů jak ve své zemi, tak na úrovni Unie a podporu demokratické účasti.

(43)

Předběžné vyvracení v případě manipulace s informacemi, vměšování a dezinformací v souvislosti s volbami se opírá o preventivní zveřejňování spolehlivých informací o volebních postupech. Vyvracení v případě manipulace s informacemi a dezinformací o volebních postupech závisí na pohotových a spolehlivých reakcích. V současném rychle se měnícím bezpečnostním prostředí je obzvláště důležitá odborná příprava volebních a dalších příslušných orgánů ohledně toho, jak manipulacím s informacemi, vměšování a dezinformacím o volebních postupech účinně předcházet a vyvracet je. Členské státy by měly zavést další doplňková opatření k boji proti dezinformacím a manipulaci s informacemi, které narušují volby. V této souvislosti by se mohly spoléhat na Evropské středisko pro sledování digitálních médií a jeho střediska jako na zdroje informací pro subjekty zapojené do volebních procesů, jako jsou pozorovatelé voleb, pedagogové a jiní šiřitelé, pokud jde o způsoby vyvracení dezinformací souvisejících s volbami.

(44)

Již doporučení (EU) 2018/234 (29) vybízí příslušné vnitrostátní orgány, aby na základě zkušeností členských států určily osvědčené postupy při zjišťování, zmírňování a řízení rizik pro volební proces plynoucích z dezinformací. Tato rizika se od té doby v důsledku změn bezpečnostního prostředí ve srovnání s předchozími volbami stala ještě naléhavějšími. Příslušné vnitrostátní orgány by proto měly tyto osvědčené postupy dále rozvíjet a aktualizovat, mimo jiné využíváním nástrojů pro detekci umělé inteligence. Vnitrostátní volební sítě by měly posílit svou spolupráci v této oblasti, mimo jiné výměnou osvědčených postupů v rámci Evropské sítě pro volební spolupráci a úzkou spoluprací se systémem včasného varování. To by mohlo zahrnovat výměnu odborných znalostí mezi členskými státy, které čelí podobným výzvám, a to i kvůli své zeměpisné poloze.

(45)

Zmírnit riziko manipulace s informacemi a dezinformací během voleb by mohly pomoci jasné kanály spolupráce mezi vnitrostátními volebními sítěmi, Evropskou sítí pro volební spolupráci a mediálními platformami a vydavateli politické reklamy, a to zejména prostřednictvím podpory vývoje standardů pro posílení šíření spolehlivých informací. Členské státy již s cílem řešit manipulace s informacemi, vměšování a dezinformace spolupracují v Evropské síti pro volební spolupráci, skupině evropských regulačních orgánů pro audiovizuální mediální služby (30), systému včasného varování (31) a dalších rámcích, přičemž rozvíjejí multidisciplinární reakci na takové hrozby ve volebních procesech. Tyto sítě by v rozvíjení vhodných reakcí měly pokračovat, a to i podporou spolupráce mezi členskými státy. Měla by být posílena spolupráce mezi Evropskou sítí pro volební spolupráci a těmito dalšími evropskými sítěmi provádějícími činnosti související s volebními procesy, a to i ve spojení se společným mechanismem volební odolnosti. Měly by být podporovány osvědčené postupy, včetně společných setkání různých sítí, jako je společné zasedání Evropské sítě pro volební spolupráci a systému včasného varování dne 6. prosince 2023. V rámci svého komplexního přístupu ke svobodným, spravedlivým a odolným volbám v Evropě by Evropská síť pro volební spolupráci měla také nadále usnadňovat zapojení mezinárodních subjektů, například Rady Evropy a Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.

(46)

Dary ze třetích zemí vnitrostátním politickým stranám, politickým nadacím, politickým kandidátům a organizacím zúčastněným v kampaních, zejména pokud nejsou kontrolovány, by mohly nepřiměřeně ovlivnit demokratické procesy v Unii a být prostředkem vměšování ze strany třetích zemí. Tyto dary by mohly ovlivnit spravedlivost nebo integritu politické soutěže, vést k narušení rovných podmínek z důvodu porušení pravidel pro příjmové a výdajové stropy, umožnit korupci či ohrozit vnitrostátní veřejný pořádek. Dary ze třetích zemí politickým stranám, politickým nadacím, kandidátům, organizacím pořádajícím kampaně a příslušným politickým hnutím by proto měly být omezeny nebo zakázány a v každém případě by měly podléhat požadavkům na transparentnost.

(47)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady 1141/2014 (32) upravuje financování evropských politických stran, včetně financování ze třetích zemí. V souladu s uvedeným nařízením nesmějí evropské politické strany ani evropské politické nadace přijmout anonymní dary nebo příspěvky, dary pocházející od jakéhokoliv orgánu veřejné moci členského státu či třetí země, nebo od podniků, v nichž tento orgán může na základě vlastnictví, na základě finanční účasti v nich nebo na základě předpisů, jimiž se podnik řídí, vykonávat přímo či nepřímo dominantní vliv, ani dary od jakýchkoli soukromých subjektů se sídlem ve třetí zemi nebo od jednotlivců ze třetí země, kteří nemají právo volit ve volbách do Evropského parlamentu.

(48)

Doporučení Rady Evropy o společných pravidlech proti korupci při financování politických stran a volebních kampaní (33) zdůrazňuje, že by státy měly výslovně omezit, zakázat nebo jinak regulovat dary politickým stranám od zahraničních dárců. V pokynech Benátské komise k financování politických stran (34) se uvádí, že dary od zahraničních států nebo podniků by měly být zakázány, ačkoli tento zákaz by neměl bránit poskytování darů od státních příslušníků žijících v zahraničí. Podle těchto pokynů lze rovněž stanovit další omezení, zejména maximální výši každého příspěvku, zákaz příspěvků od podniků průmyslové či obchodní povahy nebo od náboženských organizací či předběžnou kontrolu příspěvků členů stran, kteří chtějí kandidovat ve volbách, ze strany veřejných orgánů specializovaných na volební záležitosti.

(49)

Aby se zabránilo zahraničnímu vměšování, měly by členské státy zjistit a řešit případné nedostatky ve svých právních předpisech a dalších regulačních opatřeních, které se týkají darů poskytovaných ze třetích zemí politickým stranám, politickým nadacím, politickým kandidátům a organizacím pořádajícím kampaně. Měly by účinně řešit obcházení příslušných pravidel, včetně zvážení zákazu darování jménem jiné osoby. Dary by se měly rozumět jakékoli peněžní nabídky, jakékoli věcné nabídky, poskytování jakéhokoli zboží, služeb nebo prací pod tržní hodnotou a/nebo jakékoli jiné transakce, které pro dotyčný subjekt představují ekonomickou výhodu (včetně zápůjček), s výjimkou obvyklých politických aktivit, které dobrovolně vykonávají jednotlivci. V této souvislosti by členské státy mohly využít pokynů pracovní skupiny OECD složené z vysokých úředníků zabývající se integritou ve veřejném sektoru (35) a Skupiny států proti korupci (GRECO) zřízené Radou Evropy (36).

(50)

Komise monitoruje prevenci korupce související s financováním politických stran v členských státech v rámci zpráv o právním státu a od roku 2022 vydává související doporučení.

(51)

V zájmu podpory integrity volebního procesu a řešení skutečných nebo předvídatelných negativních dopadů na svobodné a spravedlivé volby by politické strany a jejich přidružené subjekty měly posoudit rizika plynoucí z darů ze třetích zemí a darů potenciálně spojených s korupcí nebo jinou trestnou činností. Při hodnocení rizik by politické strany a jejich přidružené subjekty měly zvážit opatření k řešení zjištěných rizik, včetně řádné identifikace dárců, aby se předešlo jakémukoli riziku skrytého financování prostřednictvím „bílých koní“.

(52)

Členské státy by měly posílit svou spolupráci v rámci Evropské sítě pro volební spolupráci, mimo jiné společným určováním společných norem a referencí v oblasti darů a další podpory ze strany třetích zemí vnitrostátním politickým stranám, politickým nadacím a organizacím pořádajícím kampaně.

(53)

V zájmu dalšího posílení evropského charakteru a efektivního průběhu voleb do Evropského parlamentu by mělo pokračovat úsilí o zapojení všech občanů do voleb do Evropského parlamentu a o další usnadnění výkonu souvisejících volebních práv.

(54)

Šíření informací o otevíracích hodinách volebních místností s dostačeným časovým předstihem, jakož i dřívější otevření a pozdější uzavření volebních místností v den voleb, též při volbách do Evropského parlamentu, by umožnilo účast na volbách většímu počtu občanů, zejména těm, kteří žijí v odlehlých oblastech nebo mají neobvyklou pracovní dobu.

(55)

Jak je uvedeno ve zprávě o volbách do Evropského parlamentu v roce 2019, ve zprávě o uplatňování směrnice 94/80/ES za rok 2018 (37) a ve zprávě o evropském občanství pro rok 2020 (38), členské státy by měly dále podporovat výkon volebních práv občanů Unie a informovanost o jejich právech a příslušných postupech. Měly by se také zabývat možnými překážkami účasti mobilních občanů Unie ve volbách do Evropského parlamentu, ať už jako voličů, nebo jako kandidátů. Poskytování informací o příslušných právech a platných postupech lze podpořit využitím běžně dostupných digitálních nástrojů, včetně jednotné digitální brány zřízené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1724 (39), která umožňuje přístup k příslušným unijním a vnitrostátním internetovým stránkám, včetně stránek o volebních právech. Komise rovněž vyzývá členské státy, aby co nejlépe využívaly komunikační služby a služby pro řešení problémů na úrovni Unie, jako jsou kontaktní středisko Europe Direct (EDCC) a SOLVIT, které nabízí Komise s cílem poskytovat občanům Unie přesné a včasné informace o právech spojených s občanstvím a o volebních postupech.

(56)

Další komunikační opatření by posílila evropský charakter voleb do Evropského parlamentu. Vnitrostátní politické strany by kampaně k volbám do Evropského parlamentu měly zahájit co nejdříve, neboť jsou klíčovými aktéry při zvyšování povědomí o volbách do Evropského parlamentu u občanů Unie, včetně mobilních občanů Unie. Jak je uvedeno ve zprávě Komise o volbách do Evropského parlamentu v roce 2019, klíčovým prvkem při posilování evropského charakteru voleb do Evropského parlamentu je i nadále společné komunikační úsilí různých orgánů EU, členských států a občanské společnosti.

(57)

V zájmu dalšího zvýšení transparentnosti propojení mezi vnitrostátními a evropskými politickými stranami a politickými skupinami v Evropském parlamentu by vnitrostátní politické strany měly mít možnost a jsou vybízeny k tomu, aby před zahájením kampaně oznámily, že jsou přidruženy k některé evropské politické straně nebo že takový proces přidružení probíhá. V zájmu posílení evropského rozměru voleb by členské státy měly poskytování těchto informací veřejnosti podporovat a usnadňovat. Členské státy a politické strany by mohly podporovat další opatření zvyšující transparentnost vazby mezi evropskými a vnitrostátními politickými stranami, například podporou pořádání společných akcí s evropskými a vnitrostátními politickými stranami.

(58)

Aby mohly evropské politické strany plnit svou úlohu stanovenou v čl. 10 odst. 4 Smlouvy o Evropské unii, tedy přispívat k utváření evropského politického vědomí a k vyjadřování vůle evropských občanů, měly by mít možnost oslovit své členy a volební obvody v celé Unii, včetně provádění přeshraničních kampaní v rámci Unie. Členské státy by měly usnadnit vedení účinných přeshraničních kampaní evropskými politickými stranami a politickými skupinami Evropského parlamentu v celé Unii, aby tak pomohly posílit evropský rozměr voleb do Evropského parlamentu.

(59)

Aby byla nadále zaručena integrita voleb do Evropského parlamentu, členské státy by měly být povzbuzovány k tomu, aby dále řešily riziko vícenásobného hlasování a vícenásobných kandidatur. Za tímto účelem by občané Unie měli být informováni o pravidlech a sankcích souvisejících s vícenásobným hlasováním. Členské státy by si měly s podporou Komise včas vyměňovat přesné údaje o mobilních občanech Unie, kteří se účastní voleb jako voliči nebo kandidáti. V této souvislosti by členské státy měly pokračovat v přípravách zahájených v rámci skupiny odborníků pro volební záležitosti (40), aby prostřednictvím příslušného zabezpečeného nástroje poskytnutého Komisí zajistily účinnou a šifrovanou výměnu údajů nezbytných k tomu, aby se zabránilo vícenásobnému hlasování. Mobilní občané Unie by neměli být z důvodu zapsání do seznamu voličů v členském státě bydliště vyškrtnuti ze seznamu voličů pro všechny typy voleb v zemi svého původu.

(60)

Jak uvádí doporučení (EU) C(2018) 5949, v zájmu podpory svobodných, spravedlivých a odolných volebních procesů by měla být dále posílena spolupráce v rámci vnitrostátních volebních sítí. Členové vnitrostátních volebních sítí by si měli rychle vyměňovat informace o otázkách, které mohou ovlivnit volby do Evropského parlamentu, včetně společného zjišťování hrozeb a nedostatků a sdílení poznatků a odborných znalostí, a v případě potřeby vytvářet protokoly a pracovní postupy pro spolupráci a sdílení informací s cílem předcházet rušivým incidentům ovlivňujícím volby, chránit před nimi, reagovat na ně, zmírňovat je přijímat příslušná nápravná opatření. Nejsou-li donucovací orgány součástí vnitrostátních volebních sítí, členské státy by mohly zvážit zřízení stálého spojení mezi vnitrostátními volebními sítěmi a příslušnými vnitrostátními donucovacími orgány, přičemž musí být plně respektovány demokratické hodnoty. Vnitrostátní volební sítě by za tímto účelem mohly zapojit další zúčastněné subjekty, jako jsou výzkumní pracovníci, akademická obec, pozorovatelé voleb a obránci lidských práv. Měly by rovněž úzce spolupracovat s vnitrostátními parlamenty a společně s nimi podporovat zvyšování informovanosti o důležitosti ochrany integrity volebních procesů, včetně ochrany před rizikem vměšování. Aby bylo zajištěno, že vnitrostátní volební sítě budou schopny náležitě plnit svou úlohu a pokračovat ve své činnosti, měly by jim členské státy poskytnout nezbytné rámce, zdroje a prostředky.

(61)

Před příštími volbami do Evropského parlamentu i po nich by členské státy měly posílit spolupráci mezi svými vnitrostátními volebními sítěmi, zejména v rámci Evropské sítě pro volební spolupráci. Přitom by se měly opírat o mechanismy podporující rychlou výměnu informací o otázkách ovlivňujících volby,