(1)

Za účelem zajištění důstojného života ve všech etapách života je cílem tohoto doporučení bojovat proti chudobě a sociálnímu vyloučení a usilovat o vysokou úroveň zaměstnanosti prosazováním přiměřené podpory příjmu, zejména minimálního příjmu, a účinného přístupu k podpůrným a základním službám pro osoby, které nemají dostatečné prostředky, a podporou začlenění osob, které mohou pracovat, na trhu práce v souladu s přístupem aktivního začleňování.

(2)

Podle článku 151 Smlouvy o fungování EU je cílem Unie a členských států mimo jiné podpora zaměstnanosti, zlepšení životních a pracovních podmínek, řádná sociální ochrana a boj proti vyloučení.

(3)

Článek 34 Listiny základních práv Evropské unie (1) stanoví, že Unie uznává a respektuje nároky na dávky sociálního zabezpečení a sociální služby. Listina rovněž stanoví, že každý, kdo oprávněně pobývá a pohybuje se uvnitř Unie, má nárok na dávky sociálního zabezpečení a na sociální výhody a že v rámci boje proti sociálnímu vyloučení a chudobě Unie uznává a respektuje právo na sociální pomoc a pomoc v oblasti bydlení k zajištění důstojné existence pro všechny, kdo nemají dostatečné prostředky.

(4)

Doporučení Rady 92/441/EHS (2) o společných kritériích, pokud jde o dostatečné prostředky a sociální pomoc v systémech sociální ochrany, doporučuje, aby členské státy v rámci komplexního a důsledného boje proti sociálnímu vyloučení uznaly základní právo člověka na dostatečné prostředky a sociální pomoc, které mu umožní žít způsobem slučitelným s lidskou důstojností, a doporučuje, aby podle potřeby upravily své systémy sociální ochrany. Vzhledem k obsahu tohoto doporučení je vhodné doporučení 92/441/EHS nahradit.

(5)

Doporučení Komise 2008/867/ES (3) o aktivním začleňování osob vyloučených z trhu práce stanoví komplexní strategii, která má usnadnit začlenění osob, které mohou pracovat, do udržitelného a kvalitního zaměstnání a zajistit dostatečné zdroje pro důstojný život a podporu sociální účasti pro osoby, které pracovat nemohou. Tento integrovaný přístup, založený na kombinaci tří oblastí politiky (přiměřená podpora příjmu, inkluzivní trhy práce a přístup ke kvalitním službám), je obzvláště důležitý pro osoby nejvíce vzdálené trhu práce nebo vyloučené ze společnosti.

(6)

V listopadu 2017 vyhlásily Evropský parlament, Rada a Komise evropský pilíř sociálních práv (4), v němž se stanoví dvacet zásad na podporu dobře fungujících a spravedlivých trhů práce a systémů sociálního zabezpečení. Zásada č. 14 uvádí, že každý, kdo nemá dostatečné prostředky, má právo na přiměřené dávky zaručující minimální příjem, který mu umožní důstojný život ve všech etapách života a účinný přístup k podpůrnému zboží a službám, a že pro ty, kteří mohou pracovat, by měly být dávky zaručující minimální příjem kombinovány s pobídkami ke (znovu)začlenění na trhu práce.

(7)

Komise ve svém sdělení ze dne 4. března 2021 nazvaném „Akční plán pro evropský pilíř sociálních práv“ (5) vymezuje cíl silné sociální Unie. V červnu 2021 Evropská rada uvítala sociální cíl Unie v oblasti chudoby, podle něhož by se v souladu s Portským prohlášením, podepsaném hlavami států a předsedy vlád dne 8. května 2021, měl počet osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením do roku 2030 snížit alespoň o 15 milionů, včetně minimálně pěti milionů dětí, ve srovnání s rokem 2019. Evropská rada rovněž uvítala hlavní cíle v oblasti zaměstnanosti, totiž mít alespoň 78 % zaměstnaného obyvatelstva ve věku 20 až 64 let a minimálně 60 % všech dospělých osob účastnících se každý rok odborné přípravy. Revidovaný srovnávací přehled sociálních ukazatelů a srovnávací rámec minimálního příjmu, které schválil Výbor pro sociální ochranu, posilují analytický základ evropského semestru, společné zprávy o zaměstnanosti a doporučení pro jednotlivé země.

(8)

Agenda pro udržitelný rozvoj 2030 a její cíle zdůrazňují, že udržitelný hospodářský růst musí jít ruku v ruce s vymýcením chudoby a dalších nedostatků, snížením nerovnosti a zlepšením přístupu ke zdravotní péči, vzdělání a zaměstnání.

(9)

Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 24. října 2017 (6) o politikách zaměřených na zaručení minimálního příjmu jako nástroji boje proti chudobě vyzval členské státy, aby zavedly přiměřený minimální příjem, a zdůraznil úlohu ochrany minimálního příjmu jako nástroje boje proti chudobě. Ve svých závěrech ze dne 12. října 2020 o posílení ochrany minimálního příjmu v zájmu boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení v souvislosti s pandemií COVID-19 a dalším vývojem (7) Rada vyzvala Komisi k zahájení aktualizace rámce Unie, aby účinně podpořila a doplnila politiky členských států v oblasti vnitrostátní ochrany minimálního příjmu. Během Konference o budoucnosti Evropy občané vyzvali k vytvoření společného rámce Unie pro minimální příjem.

(10)

Toto doporučení vychází ze závěrů hodnocení Komise, která přezkoumávají pokrok dosažený při provádění doporučení 2008/867/ES. Tato hodnocení potvrdila platnost přístupu aktivního začleňování, ale poukázala na konkrétní problémy, které se týkají mimo jiné nízké přiměřenosti, omezeného čerpání a úzkého pokrytí systémů minimálního příjmu, potenciální odrazující faktory vyplývající ze systémů daní a dávek a problematický přístup ke kvalitním službám podporujícím sociální začleňování a zapojení na trhu práce. Posouzení vyzvalo také k většímu zaměření na přiměřenou podporu sociálního začleňování osob, které nemohou pracovat.

(11)

Navzdory pokroku, kterého bylo v posledním desetiletí dosaženo při snižování chudoby a sociálního vyloučení v Unii, zůstávalo v roce 2021 nadále v ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením více než 95,4 milionu lidí, přičemž toto riziko bylo vyšší u žen než u mužů. Zvýšení rizika chudoby u osob žijících v domácnostech, v nichž (téměř) žádný jejich člen nemá zaměstnání, a zhoršení chudoby v mnoha členských státech, doprovázené poklesem vlivu sociálních transferů na snižování chudoby, vyvolává obavy. Unie a její členské státy by měly více a účinněji pomáhat nejzranitelnějším a nejvíce znevýhodněným osobám.

(12)

Udržitelné a kvalitní zaměstnání je nejlepším způsobem, jak se vymanit z chudoby a sociálního vyloučení. Zajištění většího počtu lidí na trhu práce zároveň přispívá k financování systémů sociální ochrany a zvyšuje jejich finanční udržitelnost, což přispívá k mezigenerační spravedlnosti a podporuje sociální soudržnost. Pro dosažení vyšší úrovně zaměstnanosti je nanejvýš důležité podporovat lidi v úspěšných přechodech na trhu práce.

(13)

Sociální a ekonomické výhody přiměřených a zacílených sociálních záchranných sítí nabyly ještě většího významu během opatření omezujících pohyb osob v souvislosti s pandemií COVID-19. Izolační opatření týkající se COVID-19 měla nepřiměřený dopad na ženy a znevýhodněné skupiny, zejména pokud jde o přístup ke zdravotní péči z důvodu fyzického i duševního zdraví, ke vzdělávání a k příslušným službám, a rovněž prohloubila již existující omezení v přístupu k zaměstnání (8). Zkušenosti získané z krize související s COVID-19 rovněž zdůraznily význam přiměřených, ucelených a odolných systémů sociální ochrany, které jsou preventivními nástroji schopnými reagovat na otřesy a určenými na podporu oživení.

(14)

Unii nadále formují makroekonomické trendy spojené s globalizací, zelenou a digitální transformací, demografickými změnami a měnícími se modely práce. Komplexní a robustní sociální záchranné sítě, které zajišťují přiměřenou podporu příjmu a usnadňují přechody na trhu práce, včetně podpory změny kvalifikace a prohlubování dovedností, mohou napomoci tomu, aby byly tyto procesy spravedlivé a inkluzivní. Změny v modelech profesní dráhy spolu s nárůstem nestandardních forem zaměstnání mohou lidem s nízkými příjmy ztížit přístup k systémům sociální ochrany založeným na pojištění a mohou vést ke zvýšené poptávce po alternativních podpůrných opatřeních, jako je minimální příjem. V souvislosti s neodůvodněnou a nezákonnou útočnou válkou Ruska proti Ukrajině navíc prudký nárůst cen energií a následná inflace postihují domácnosti s nízkými a nižšími středními příjmy. Opatření v oblasti příjmů mohou být zaměřena na zranitelné skupiny a jsou slučitelná se zachováním pobídek ke snížení poptávky po energii a ke zlepšení energetické účinnosti.

(15)

Toto doporučení se zaměřuje na „osoby, které nemají dostatečné prostředky“, což znamená osoby žijící v domácnostech s nedostatečnými, nepravidelnými nebo nejistými peněžními a materiálními prostředky, které jsou nezbytné pro jejich zdraví a psychickou a fyzickou pohodu a pro zapojení do hospodářského a společenského života. Lidem, kteří jsou schopni pracovat, musí robustní sociální záchranné sítě usnadnit (znovu)začlenění na trh práce prostřednictvím zvláštních podpůrných opatření kombinujících aktivní opatření na trhu práce s podporou při hledání zaměstnání, vzděláváním a odbornou přípravou. Zajišťují přiměřenou podporu příjmu a podpůrné služby všem osobám v nouzi, včetně těch, které nemohou pracovat. Sociální záchranné sítě tedy nejsou pasivním nástrojem, ale v rámci možností fungují jako odrazový můstek pro socioekonomickou integraci a vzestupnou sociální mobilitu, zlepšují začleňování a vyhlídky na zaměstnání.

(16)

Sociální záchranné sítě zahrnují řadu peněžitých a věcných dávek, které poskytují podporu příjmu a přístup k podpůrným a základním službám. Důležitou složkou podpory příjmu jsou dávky zaručující minimální příjem, definované jako nepříspěvkové a peněžité dávky s testem majetkových poměrů, jež představují poslední záchranu a mají za cíl překlenout rozdíly a dosáhnout tak určité celkové úrovně příjmu v domácnostech, kde jsou jiné zdroje příjmu nebo dávek vyčerpány nebo nejsou dostatečné pro zajištění důstojného života. V některých členských státech mohou být dávky zaručující minimální příjem kombinovány s jinými peněžitými dávkami poskytovanými domácnosti a jejím členům, jako jsou přídavky na dítě a rodinné přídavky, příspěvky na bydlení, dávky v nezaměstnanosti, dávky v invaliditě, dávky ve stáří nebo dávky při zaměstnání. Mohou také doplnit minimální důchody a příjmy z pracovní činnosti. Toto doporučení se týká především minimálního příjmu a není jím dotčeno doporučení Rady o přístupu pracovníků a osob samostatně výdělečně činných k sociální ochraně. (9)

(17)

Minimální příjem je klíčovým prvkem strategií, jak se vymanit z chudoby a vyloučení, a může působit jako automatický stabilizátor. V době hospodářské krize může přispět k podpoře udržitelného a inkluzivního oživení, pomoci zmírnit propad příjmů domácností a omezit počet osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením. V případě osob, které mohou pracovat, by měl minimální příjem zahrnovat odpovídající pobídky a individuálně uzpůsobené a přiměřené podmínky pro (znovu)začlenění na trh práce. Současně by měl být minimální příjem koncipován společně s pracovními pobídkami s cílem zabránit hysterezním účinkům na trhu práce a podpořit vysokou úroveň zaměstnanosti, vysokou intenzitu práce, udržitelný přechod na trh práce a vzestupnou příjmovou mobilitu.

(18)

Věcné dávky mohou doplňovat peněžité dávky tím, že usnadní přístup ke zvláštním službám, jako je předškolní vzdělávání a péče v souladu s doporučením Rady (EU) 2021/1004 (10), kterým se zavádí evropská záruka pro děti, zdravotní a dlouhodobá péče, sociální bydlení, zaměstnání a odborná příprava, jakož i základní služby. Poskytování těchto věcných dávek může pomoci uvést do souvislostí posouzení přiměřenosti podpory příjmu. Některé věcné dávky poskytované prostřednictvím cílených programů a podporující obecnou spotřebu (například potravinové poukázky nebo náhrada nákladů přímo spojených s bydlením, včetně snížených tarifů za energie) osobám, které nemají dostatečné prostředky, lze zohlednit při posuzování přiměřenosti podpory příjmu, pokud tyto dávky přímo přispívají ke zlepšení příjmové situace příjemců minimálního příjmu.

(19)

Větší snaha o zavedení integrovaných a robustních sociálních záchranných sítí může nejen zlepšit sociální a zdravotní situaci těch, kteří jsou trhu práce nejvíce vzdáleni, ale také přinést trvalé sociální a hospodářské přínosy pro Unii, posílit hospodářskou, sociální a územní soudržnost a vést ke spravedlivějším, soudržnějším a odolnějším společnostem. Je třeba pokračovat v úsilí o zlepšení přístupu osob s nízkými příjmy k systému sociální ochrany založenému na pojištění s cílem pomoci jim získat práva na sociální ochranu, zejména usnadněním přístupu ke kvalitnímu zaměstnání, a o koordinaci poskytování podpory příjmu v rámci příslušných systémů. Tyto sociální záchranné sítě by také měly pomoci zlepšit přístup chudých lidí ke zdravotní péči a zdravým potravinám. Členské státy by měly usilovat o zvýšení účinnosti a efektivity svých systémů sociální ochrany, včetně podpory přístupu na trh práce, jako celku, aby se zabránilo tomu, že lidé upadnou do chudoby nebo budou dlouhodoběji odkázáni na minimální příjem.

(20)

Ačkoli všechny členské státy mají zavedeny sociální záchranné sítě, pokrok v jejich zpřístupňování a přiměřenosti je nerovnoměrný. Jejich podoba se v jednotlivých členských státech liší, což odráží různé národní tradice a celkovou strukturu systémů sociální ochrany a vzájemný vztah mezi peněžitými a věcnými dávkami. Navzdory výše uvedeným skutečnostem se členské státy potýkají s podobnými problémy. Ačkoli došlo k určité konvergenci, dosud přijaté reformy nebyly vždy dostatečné nebo jejich provádění bylo pomalé, jak je patrné z příslušných dlouhodobých doporučení pro jednotlivé země vydaných v rámci evropského semestru. Národní plány v rámci Nástroje pro oživení a odolnost předpokládají podporu reforem a investic v dotčených členských státech s cílem posílit účinnost, koncepci a odolnost jejich systémů sociální ochrany, mimo jiné prostřednictvím zlepšení konstrukce minimálního příjmu a zajištění vzestupné konvergence, co se týče jeho přiměřenosti a pokrytí. Některé investice se také zaměřují na boj proti energetické chudobě a na zlepšení přístupu k základním službám pro zranitelné domácnosti.

(21)

Podpora příjmu je považována za přiměřenou, pokud zajišťuje důstojný život ve všech etapách života. K zajištění přiměřenosti celkové podpory příjmu je nezbytná spolehlivá a transparentní metodika pro stanovení minimálního příjmu, jeho pravidelný přezkum a v příslušných případech jeho každoroční úpravu, a to na základě příslušných ukazatelů a s přihlédnutím ke specifickým potřebám domácností. Při posuzování přiměřenosti mohou pomoci referenční hodnoty, jako je vnitrostátní hranice ohrožení chudobou nebo metodiky založené na vnitrostátně definovaném spotřebním koši zboží a služeb odrážejícím životní náklady nebo potřeby osob, které nemají dostatečné prostředky, v daném členském státě nebo regionu. Přiměřenost lze také porovnat s příjmem z pracovní činnosti, například s příjmem osoby s nízkou mzdou nebo osoby s minimální mzdou, při současném dodržení prahu ohrožení chudobou nebo zajištění životních nákladů a potřeb osob, které nemají dostatečné prostředky. Ačkoli je zřejmé, že příjem z pracovní činnosti (na úrovni minimální mzdy) by měl být vyšší než příjem z dávek, v průměru neexistuje žádný důkaz o významném negativním dopadu na pravděpodobnost nalezení zaměstnání u osob pobírajících podporu minimálního příjmu. Vzhledem k rozdílům v přiměřenosti mezi jednotlivými zeměmi by členské státy měly postupně dosáhnout přiměřené úrovně celkové podpory příjmu. Při určování a úpravě výše minimálního příjmu by členské státy měly vzít v úvahu míru inflace (zejména u potravin a energií), růst životních nákladů a vývoj mezd.

(22)

Podmínky nároku na minimální příjem mohou být pro některé skupiny překážkou v přístupu. Děti jsou v zásadě pokryty jako součást domácnosti. Věková hranice stanovená pro žadatele nad 18 let však může omezit přístup mladých dospělých. Omezení týkající se minimální délky oprávněného pobytu mohou omezovat přístup cizinců, zatímco absence trvalého bydliště ztěžuje čerpání minimálního příjmu lidem bez domova nebo lidem žijícím v sociálně slabých oblastech (např. v romských osadách). Zatímco test majetkových poměrů je nezbytným prvkem pro zajištění vhodného zacílení minimálního příjmu, nedostatečné pokrytí může vzniknout také tehdy, když je hranice pro maximální celkovou hodnotu příjmu a majetku při testu majetkových poměrů stanovena na nízké úrovni, čímž jsou některé domácnosti vyloučeny, přestože jsou chudé. Zavedením nediskriminačních podmínek nároku na minimální příjem nejsou dotčeny výjimky z rovného zacházení stanovené nebo povolené právem Unie, jako je směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES (11).

(23)

Zavedením transparentních a nediskriminačních kritérií pro přístup je třeba vyřešit nedostatečné pokrytí minimálním příjmem a zajistit kontinuitu pokrytí v různých fázích života. Věk, existence trvalého bydliště nebo požadavek nepřiměřeně dlouhého oprávněného pobytu by neměly být překážkou v přístupu k minimálnímu příjmu. Test majetkových poměrů obvykle zahrnuje různé druhy příjmů (například z pracovní činnosti nebo již poskytnutých dávek) a určitý movitý i nemovitý majetek. Prahové hodnoty pro test majetkových poměrů a druhy příjmů a majetku z tohoto testu vyloučené by měly odrážet důstojný život pro různé typy a velikosti domácností v daném členském státě. Nízké příjmy z pracovní činnosti (například jednorázové nebo nepravidelné příjmy) by měly být při testu majetkových poměrů posuzovány přiměřeně tak, aby se zachovaly pobídky k práci pro osoby, které mohou pracovat, a aby žadatelé nebyli vyloučeni z pobírání (případně nižších) dávek. Přístup k minimálnímu příjmu musí být udělen rychle bez zbytečného prodlení a nárok na něj by měl být neomezený, pokud žadatelé nadále splňují kritéria způsobilosti a zvláštní podmínky, s výhradou pravidelných přezkumů. Předpokládaná lhůta pro vyřízení žádosti v délce 30 dnů od jejího podání může být v případě nutnosti zjistit všechny skutečnosti přerušena za předpokladu, že osoby, které nemají dostatečné prostředky, obdrží pokud možno odpovídající předběžnou pomoc.

(24)

V době hospodářského útlumu a různých druhů krizových situací může flexibilita při koncipování minimálního příjmu, včetně dočasně zjednodušeného přístupu, zmírnění podmínek nároku nebo prodloužení doby trvání dávek, sehrávat důležitou úlohu při zmírňování nepříznivých sociálních důsledků a hrát stabilizační roli v ekonomice. Opatření fiskální konsolidace, která vedou spíše ke snížení úrovně ochrany než ke zvýšení účinnosti systémů, by měla být použita pouze jako poslední možnost a měla by být doplněna hodnocením distribučního dopadu s cílem zmírnit nepříznivé účinky na nejvíce znevýhodněné osoby; úroveň ochrany by měla v každém případě zůstat přiměřená.

(25)

Nepřiměřená administrativní zátěž, nedostatečná informovanost nebo obavy ze stigmatizace či diskriminace mohou vést ke skutečnosti, že osoby, které mají nárok na minimální příjem, o něj nepožádají. Zamezením roztříštěnosti systémů, zajištěním celkové přístupnosti a jednoduchosti postupů podávání žádostí a poskytováním administrativní podpory potenciálním žadatelům se může čerpání minimálního příjmu zvýšit. Je zapotřebí dalších opatření, která usnadní čerpání minimálního příjmu domácnostmi s jedním rodičem, v jejichž čele stojí převážně ženy. Kromě toho by se měly aktivní osvětové činnosti – při respektování pravidel pro ochranu údajů – zaměřit zejména na sociálně znevýhodněné oblasti a nejvíce marginalizované domácnosti, včetně Romů. Překážkou účinného přístupu k digitálním nástrojům, a to i pro osoby se zdravotním postižením, může být také jejich nízká dostupnost nebo nedostatek dovedností pro jejich používání. Pravidelné sledování a analýza příslušných údajů mohou pomoci pochopit příčiny nečerpání minimálního příjmu a zlepšit reakci v oblasti příslušných politik.

(26)

Test majetkových poměrů se sice provádí na úrovni domácností, ale často nebere v úvahu postavení jednotlivců v dané domácnosti, případné nerovnoměrné rozdělení rodinných příjmů a touhu po samostatnosti. To se týká zejména žen, které mají častěji nižší příjmy, nižší mzdy a větší pečovatelské povinnosti. Aniž by se nutně měnila praxe testu majetkových poměrů a zvýšila celková úroveň dávek, které daná domácnost pobírá, mohou řešení realizovaná v souladu s vnitrostátními právními předpisy a praxí, která usnadňují pobírání příslušné části podpory příjmu jednotlivými členy domácnosti, přispět k rovnosti žen a mužů a k ekonomické nezávislosti a zabezpečení příjmů žen, mladých dospělých a osob se zdravotním postižením.

(27)

Posílení inkluzivních trhů práce přístupných všem je důležité pro zmírnění dlouhodobé závislosti na podpoře příjmu. Aktivační požadavky a aktivní politiky na trhu práce mohou podpořit větší úsilí při hledání zaměstnání a přijímání nabídek práce, pokud zahrnují podpůrné služby, jako je poradenství, koučování a pomoc při hledání zaměstnání, a opatření k zajištění rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem. V souladu s doporučením Rady ze dne 30. října 2020 o mostu k pracovním místům – posílení záruk pro mladé lidi (12) je třeba věnovat zvláštní pozornost mladým lidem, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, (NEET) ohroženým chudobou nebo sociálním vyloučením, tím, že se podpoří jejich návrat do vzdělávacího procesu, odborné přípravy nebo na trh práce v co nejkratší době, přičemž pobírání podpory příjmu by mělo být spojeno s obzvláště důraznými aktivačními opatřeními. V souladu se strategií Komise týkající se práv osob se zdravotním postižením na období 2021-2030 (13) je třeba věnovat zvláštní pozornost také potřebám osob se zdravotním postižením. Možnosti prohlubování dovedností a změny kvalifikace, individualizovaná podpora a poradenství, které odpovídají konkrétním potřebám, zajištění kvalitních pracovních míst, podpora udržení zaměstnání a možnost postupu mohou podpořit přechod do zaměstnání ve všech věkových kategoriích. Pravidelný přezkum pobídek a odrazujících faktorů vyplývajících ze systémů daní a dávek, postupné ukončení podpory příjmu při nástupu do zaměstnání nebo možnost kombinovat ji s výdělkem mohou zvýšit disponibilní příjem domácnosti, a tím přispět k tomu, aby se práce vyplácela, snížit chudobu pracujících a motivovat k formálnímu zaměstnání. Současně je třeba pečlivě koncipovat dávky při zaměstnání, aby se zabránilo pasti nízkých mezd.

(28)

Zaměstnání v rámci sociální ekonomiky by mohlo být odrazovým můstkem k dalším odvětvím trhu práce. Usnadnění přechodu do zaměstnání by se mělo podporovat zaváděním specializovaných opatření pro zaměstnavatele, v případě potřeby doplněných o cílené finanční pobídky.

(29)

K vybudování robustních sociálních záchranných sítí jsou rovněž nezbytné služby sociálního začleňování, například sociální práce, poradenství, koučování, mentorování, psychologická podpora a různé rehabilitační programy, a opatření usnadňující přístup k dalším podpůrným nebo základním službám. Je třeba také nadále usilovat o zlepšení kvality služeb v souladu s dobrovolným evropským rámcem kvality sociálních služeb vypracovaným Výborem pro sociální ochranu (14) a o zajištění návaznosti přístupu k základním službám. Měla by být rovněž posílena opatření k řešení finančních a nefinančních překážek, které brání rovnému a všeobecnému přístupu ke službám.

(30)

Více individualizovaná podpora zaměřená na určování a řešení komplexních potřeb osob, které nemají dostatečné prostředky, a jejich domácností může významně přispět k jejich úspěšné sociální a ekonomické integraci. Posouzení potřeb je předpokladem pro schválení individuálního plánu začleňování osob, které nemají dostatečné prostředky, v dané domácnosti (individuálně nebo společně) a stanovení typu potřebné podpory a dohodnutých cílů. Podpora by měla zahrnovat vhodně uspořádaná opatření v oblasti sociálního začleňování nebo opatření aktivní politiky na trhu práce v závislosti na individuální situaci a dostupnosti práce, přičemž je třeba zajistit rovnováhu mezi pozitivními pobídkami a aktivačními požadavky. K tomuto účelu mohou sloužit rovněž dohody o pracovní integraci uzavřené v souladu s doporučením Rady ze dne 15. února 2016 o začleňování dlouhodobě nezaměstnaných osob na trh práce (15) a v případě potřeby mohou být tyto dohody odpovídajícím způsobem upraveny.

(31)

Pro zajištění robustních sociálních záchranných sítí mají klíčový význam účinné mechanismy správy. Administrace dávek a poskytování služeb by měly využívat nástrojů, které nabízí digitální transformace, a zároveň by měly zabránit vyloučení z důvodu digitální propasti. Je třeba usilovat o zajištění úzké koordinace a sladění stávajících systémů a dávek, jakož i jejich koordinace s ostatními politikami. Zvláštní pozornost je třeba věnovat posílení provozní kapacity všech zúčastněných institucí. Výměna údajů a užší spolupráce mezi různými úrovněmi správy a služeb, mimo jiné prostřednictvím formálních dohod nebo jednotných kontaktních míst, usnadňují lepší integrovanou podporu. Spolehlivé monitorování a pravidelné vyhodnocování dopadů politik se zapojením všech zúčastněných stran může přispět ke zvýšení efektivity, informované tvorbě politik a zlepšení transparentnosti vnitrostátních systémů.

(32)

Důležitou doplňkovou úlohu v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení často hrají organizace občanské společnosti. Jejich specializované činnosti mohou podpořit veřejné orgány při koncipování a provádění politik začleňování a aktivace. Poskytováním materiální i psychosociální podpory nejzranitelnějším osobám přispívají organizace občanské společnosti k obnově lidské důstojnosti a podpoře sociálního začleňování a zároveň nabízejí vodítko pro ty, kdo mohou pracovat, na cestě do zaměstnání.

(33)

Vzájemné učení a výměna osvědčených postupů na úrovni Unie spolu s analytickou činností zaměřenou na další rozvinutí stávajícího srovnávacího rámce Unie v oblasti minimálního příjmu, mimo jiné i zlepšením dostupnosti a srovnatelnosti příslušných ukazatelů a pravidelnosti údajů, by měly podpořit členské státy při koncipování a provádění vnitrostátních reforem.

(34)

Na podporu provádění tohoto doporučení jsou k dispozici finanční prostředky Unie. V rámci Evropského sociálního fondu plus, zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1057 (16), by měl každý členský stát vynaložit alespoň 25 % z tohoto fondu na boj proti sociálnímu vyloučení. Evropský fond pro regionální rozvoj a program InvestEU mohou rovněž podporovat investice do základní sociální infrastruktury, jako je například sociální bydlení a předškolní vzdělávání a péče, jakož i vybavení a přístup ke kvalitním službám. Nástroj pro technickou podporu a Nástroj pro oživení a odolnost již podporují členské státy při koncipování a provádění strukturálních reforem v oblasti minimálního příjmu.

(35)

Celková udržitelnost veřejných financí a přiměřené financování minimálního příjmu jsou zásadní pro jejich odolnost, efektivnost a účinnost. Provádění tohoto doporučení by nemělo podstatně ovlivnit finanční rovnováhu systémů sociální ochrany členských států.

(36)

Hodnocení distribučního dopadu je užitečným nástrojem pro zachycení dopadu rozpočtových opatření a dalších reforem a investic na různé příjmové skupiny, včetně těch nejvíce znevýhodněných. Hodnocení distribučního dopadu tak může přispět k efektivnějšímu a účinnějšímu koncipování reforem daní a dávek a zajistit, aby nikdo nebyl opomenut. Sdělení Komise ze dne 28. září 2022 nazvané „Lepší posouzení distribučního dopadu politik členských států“ (17) poskytuje členským státům pokyny k tomu, jak mají nejlépe začlenit hodnocení distribučního dopadu do svých procesů tvorby politik.

(37)

Provádění tohoto doporučení nelze použít ke snížení úrovně ochrany stanovené stávajícími vnitrostátními právními předpisy nebo podle doporučení 92/441/EHS. Členské státy se vyzývají, aby zavedly nebo zachovaly příznivější předpisy, než jsou zde doporučené.

(38)

Tímto doporučením nejsou dotčeny pravomoci členských států týkající se vymezení a organizace jejich systémů sociální ochrany,

1)

2)

3)

4)

5)

6)

7)

8)

9)

10)

11)

12)

13)

14)

15)

16)

17)