(1)

Směrnice (EU) 2018/2001 stanoví nová kritéria udržitelnosti pro lesní biomasu používanou pro výrobu energie za účelem jejího započtení oproti evropským cílům a příspěvkům členských států, a to jako součást povinností využívat energii z obnovitelných zdrojů vyplývajících z článků 23 a 25, a její způsobilosti pro veřejnou podporu. Směrnice (EU) 2018/2001 mimoto vyžaduje, aby při koncipování režimů podpory pro obnovitelné zdroje energie členské státy zvážily dostupné udržitelné dodávky biomasy a vzaly náležitě v potaz zásady oběhového hospodářství a hierarchii způsobů nakládání s odpady stanovenou ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES (2), aby nedocházelo ke zbytečnému narušování trhů se surovinami.

(2)

V těchto souvislostech se má lesní biomasa používaná pro výrobu energie považovat za udržitelnou, pokud splňuje kritéria udržitelnosti stanovená v čl. 29 odst. 6 a 7 směrnice (EU) 2018/2001, jež se zabývají těžbou lesa, resp. emisemi z využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF).

(3)

Aby byla zajištěna soudržnost mezi cíli směrnice (EU) 2018/2001 a právními předpisy Unie v oblasti životního prostředí a důkladné a harmonizované uplatňování nových kritérií udržitelnosti pro lesní biomasu ze strany členských států a hospodářských subjektů, směrnice (EU) 2018/2001 vyžaduje, aby Komise přijala prováděcí akty, kterými stanoví operativní pokyny ohledně důkazů pro prokázání souladu s těmito kritérii.

(4)

Aby se minimalizovalo riziko používání lesní biomasy, která není v souladu s kritérii udržitelné těžby, měly by hospodářské subjekty provádět posouzení na základě rizik, a to v návaznosti na stávající právní předpisy týkající se udržitelného obhospodařování lesa, včetně systémů sledování a vymáhání předpisů, jež jsou platné v zemi původu lesní biomasy. Za tímto účelem by se měly na vytěženou lesní biomasu vztahovat právní a správní předpisy na celostátní a nižší úrovni, které splňují kritéria těžby stanovená v čl. 29 odst. 6 písm. a) směrnice (EU) 2018/2001. Hospodářské subjekty by měly rovněž posoudit, zda existují systémy sledování a vymáhání předpisů a zda nejsou k dispozici důkazy o značně nedostatečném vymáhání příslušných právních předpisů na celostátní nebo nižší úrovni. Za tímto účelem by měly hospodářské subjekty využít právní posouzení a zprávy vyhotovené Evropskou Komisí (3), mezinárodními nebo vnitrostátními vládními organizacemi, včetně informací poskytnutých nevládními a vědeckými organizacemi odborníků na lesní hospodářství. Posouzení na základě rizik by mělo rovněž zohlednit veškerá příslušná probíhající řízení o nesplnění povinnosti zahájená Komisí, která se odrážejí ve veřejně dostupné databázi Komise shromažďující případy porušení právních předpisů, a považovat veškerá relevantní rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie o nesplnění povinnosti za důkaz nedostatečného prosazování.

(5)

Nejsou-li k dispozici důkazy o souladu s jedním či více kritérii těžby stanovenými v čl. 29 odst. 6 písm. a) směrnice (EU) 2018/2001 na celostátní úrovni, měla by se lesní biomasa považovat za vysoce rizikovou. V těchto případech by hospodářské subjekty měly předložit podrobnější důkazy o splnění kritérií těžby stanovených v čl. 29 odst. 6 písm. b) směrnice (EU) 2018/2001 prostřednictvím systémů hospodaření na úrovni oblasti získávání surovin. V tomto ohledu je nezbytné stanovit podrobněji důkazy o udržitelnosti, jež by měly hospodářské subjekty předložit prostřednictvím systémů hospodaření na úrovni lesnické oblasti získávání surovin, v porovnání s tím, co se vyžaduje v rámci posouzení souladu na celostátní a nižší než celostátní úrovni. To zajistí účinné plnění kritérií těžby, zejména kritérií týkajících se obnovy lesa, ochrany chráněných oblastí, minimalizace dopadů těžby na kvalitu půdy a biologickou rozmanitost a zachování nebo zlepšení dlouhodobé produkční kapacity lesa.

(6)

Aby bylo zajištěno náležité započítání biogenních emisí a pohlcování těchto emisí spojených s těžbou lesní biomasy, je nutné, aby lesní biomasa splňovala kritéria LULUCF na celostátní úrovni. Země nebo organizace regionální hospodářské integrace, od níž biomasa pochází, by měla být zejména smluvní stranou Pařížské dohody. Příslušná země nebo organizace regionální hospodářské integrace by měla navíc v souvislosti s Pařížskou dohodou předložit vnitrostátně stanovený příspěvek, který zahrnuje emise a pohlcování emisí z využívání půdy, zemědělství a lesnictví, jenž zaručuje, že změny v zásobě uhlíku spojené s těžbou biomasy jsou započteny do závazku dané země nebo organizace regionální hospodářské integrace týkajícího se snížení nebo omezení emisí skleníkových plynů, jak je uvedeno ve vnitrostátně stanoveném příspěvku. Alternativně by měla mít zavedeny právní předpisy na celostátní nebo nižší úrovni, které jsou použitelné v oblasti těžby a jejichž cílem je zachovat a posílit zásoby uhlíku a propady. Mimoto by měly být předloženy důkazy, že vykazované emise odvětví LULUCF nepřekračují pohlcení a že v příslušném referenčním období jsou zachovány nebo posíleny propady uhlíku v daném lese.

(7)

Nelze-li prokázat soulad s kritérii LULUCF stanovenými v čl. 29 odst. 7 písm. a) směrnice (EU) 2018/2001, je nutné, aby hospodářské subjekty poskytly dodatečné důkazy o existenci systémů hospodaření na úrovni lesnické oblasti získávání surovin, s cílem zajistit, že jsou dlouhodobě zachovány nebo dlouhodobě posíleny zásoby uhlíku nebo úrovně propadů v daném lese. Tyto systémy by měly zahrnovat přinejmenším informace z výhledového plánování a pravidelné sledování vývoje zásob uhlíku a propadů v daném lese na úrovni lesnické oblasti pořizování surovin.

(8)

Za účelem zajištění důkladného ověřování nových kritérií udržitelnosti pro lesní biomasu by informace poskytnuté hospodářskými subjekty měly být transparentní, přesné, spolehlivé a zabezpečené proti podvodu a hospodářské subjekty by měly být schopny opírat se o spolehlivá pravidla týkající se vydávání osvědčení. Tato pravidla by měla brát v úvahu úlohu nepovinných vnitrostátních nebo mezinárodních systémů osvědčování uznaných Komisí podle čl. 30 odst. 4 směrnice (EU) 2018/2001.

(9)

Aby se minimalizovala administrativní zátěž, měly by členské státy usnadnit práci hospodářských subjektů tím, že zpřístupní údaje, včetně prostorových dat a inventářů, pro účely plánování a monitorování.

(10)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro udržitelnost biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy,

—

„kritérii těžby na celostátní nebo nižší úrovni“ kritéria stanovená v čl. 29 odst. 6 písm. a) směrnice (EU) 2018/2001;

—

„kritérii těžby na úrovni oblasti získávání surovin“ kritéria stanovená v čl. 29 odst. 6 písm. b) směrnice (EU) 2018/2001;

—

„zemí původu vytěženého dřeva“ země nebo území, kde byla získána surovina lesní biomasy;

—

„vysazeným lesem“ les složený převážně ze stromů zavedených výsadbou a/nebo záměrným osevem, pokud se očekává, že vysazené nebo vyseté stromy budou v dospělosti tvořit více než padesát procent vegetačního porostu; zahrnuje výmladky ze stromů, které byly původně vysazeny nebo vysety;

—

„pěstovaným lesem“ vysázený les, který je intenzivně obhospodařován a splňuje při výsadbě a vyspělosti porostu všechna tato kritéria: jeden či dva druhy, stejná věková třída a pravidelné rozestupy. Zahrnuje rychle rostoucí plantáže na dřevo, vlákninu a energie a nezahrnuje lesy osázené za účelem ochrany nebo obnovy ekosystémů, jakož i lesy vytvořené výsadbou nebo osevem, které se v dospělosti podobají nebo se budou podobat přirozeně se obnovujícím lesům;

—

„pařezy a kořeny“ části celého objemu kmene kromě objemu dřevní biomasy nad výškou pařezu, přičemž za výšku pařezu se považuje výška, ve které by byl strom smýcen podle běžných postupů kácení v příslušné zemi či regionu;

—

„mrtvou dřevní hmotou“ veškerá neživá dřevní biomasa neobsažená v opadu, buď stojící, nebo ležící na zemi, nebo v půdě, včetně dřeva ležícího na ploše, hrubých zbytků dřeva, mrtvých kořenů a pařezů o průměru 10 cm a více nebo s jakýmkoli jiným průměrem používaným v dotčené zemi;

—

„dlouhodobou produkční kapacitou“ zdraví lesa a jeho schopnost trvale a udržitelně poskytovat statky, jako je dřevo různé kvality, lesní produkty a ekosystémové služby nesouvisející s dřevem, včetně čištění ovzduší a vody, zachovávání přírodních stanovišť, rekreace nebo kulturního kapitálu, po dlouhou dobu, případně zahrnující několik postupných obmýtí;

—

„systémem hospodaření“ shromážděné informace o ploše lesa na úrovni oblasti získávání surovin, včetně ve formě textu, map, tabulek a grafů, a strategie nebo činnosti v oblasti obhospodařování, jež jsou naplánovány nebo prováděny za účelem dosažení cílů v oblasti řízení nebo rozvoje lesních zdrojů;

—

„přírodními škodlivými činiteli“ činitele ve smyslu čl. 3 bodu 9) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 (4);

—

„čistým přírůstkem za rok“ roční zvýšení objemu zásoby živých stromů po odečtení průměrné přirozené mortality u této zásoby;

—

„kritérii LULUCF na celostátní úrovni“ kritéria stanovená v čl. 29 odst. 7 písm. a) směrnice (EU) 2018/2001;

—

„kritérii LULUCF na úrovni oblasti získávání surovin“ kritéria stanovená v čl. 29 odst. 7 písm. b) směrnice (EU) 2018/2001;

—

„zásobou uhlíku“ zásoba ve smyslu čl. 3 bodu 4) nařízení (EU) 2018/841;

—

„propadem uhlíku“ propad ve smyslu čl. 3 bodu 1) nařízení (EU) 2018/841;

—

„prvním sběrným místem“ význam, který mu přikládá čl. 2 bod 12 prováděcího nařízení Komise (EU) 2022/996 ze dne 14. června 2022 o pravidlech pro ověřování kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů a kritérií nízkého rizika nepřímé změny ve využívání půdy (5);

—

„auditem první stranou“ vlastní prohlášení hospodářského subjektu poskytujícího dodávky prvnímu bodu shromažďování;

—

„auditem druhou stranou“ audit dodavatele provedený hospodářským subjektem spravujícím první bod shromažďování;

—

„auditem třetí stranou“ audit hospodářského subjektu provedený třetí stranou, která není závislá na organizaci, jíž se audit týká;

—

„hospodářským subjektem“ význam, který mu přikládá čl. 2 bod 11 prováděcího nařízení (EU) 2022/996.

a)

územní hranice oblasti získávání surovin, pro kterou je třeba prokázat soulad a na kterou se vztahují systémy hospodaření uvedené v písmenu b), včetně prostřednictvím zeměpisných souřadnic nebo parcel;

b)

systémů hospodaření vztahujících se na oblast pořizování surovin, které zajišťují, že:

i)

předložila vnitrostátně stanovený příspěvek podle Pařížské dohody o změně klimatu z roku 2015 přijaté na 21. konferenci stran Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu, který splňuje tyto požadavky:

ii)

na celostátní nebo nižší úrovni existují právní předpisy použitelné v oblasti těžby, jejichž cílem je zachovat a posílit zásoby uhlíku a propady v lesích. Navíc se předkládá důkaz o tom, že vykázané emise z odvětví LULUCF nepřekračují pohlcení, což lze prokázat předložením důkazu o tom, že vykazované emise z odvětví LULUCF během deseti let předcházejících sběru a těžbě lesní biomasy v průměru nepřekračují pohlcení, a že mezi posledními dvěma po sobě následujícími desetiletými obdobími předcházejícími těžbě lesní biomasy došlo k zachování nebo zvýšení zásob a propadů uhlíku.

a)

určení prostorových hranic oblasti získávání surovin, u níž je třeba prokázat soulad, například prostřednictvím zeměpisných souřadnic, pozemků nebo parcel, včetně porostů a půdních traktů, a určení příslušných lesních úložišť uhlíku, včetně nadzemní biomasy, podzemní biomasy, lesního odpadu, mrtvé dřevní hmoty a organického uhlíku v půdě;

b)

výpočet průměrných zásob uhlíku a propadů v daném lese v minulém referenčním období za účelem stanovení referenční hodnoty pro porovnání zachování nebo posílení zásob uhlíku a propadů v daném lese v oblasti získávání surovin. Hospodářské subjekty použijí referenční období 2000–2009 nebo jiné období stejné délky blížící se co nejvíce období 2000–2009 za účelem snazšího použití údajů z lesních inventářů nebo zmírnění dopadů přírodních škodlivých činitelů či jiných extrémních jevů. Hospodářské subjekty volbu referenčního období řádně zdůvodní. Hospodářský subjekt odhadne individuálně referenční hodnoty pro všechny příslušné zásobníky uhlíku určené podle písmena a);

c)

popis scénáře předpokládaných postupů obhospodařování lesů v oblasti získávání surovin pro zvažovaný dlouhodobý časový horizont zahrnující nejméně 30 let po provedení těžby, z níž byla biomasa získána. Zmíněný scénář se vypracuje na základě postupů obhospodařování lesů v dané oblasti získávání surovin, které jsou zdokumentovány v minulém referenčním období, nebo na základě stávajících lesních hospodářských plánů či jiných ověřitelných důkazů;

d)

odhad průměrných zásob uhlíku a propadů v oblasti získávání surovin za zvažovaný dlouhodobý časový horizont zahrnující nejméně 30 let po těžbě lesní biomasy v závislosti na tempu růstu lesa. Aby byla zajištěna srovnatelnost s minulým referenčním obdobím, jsou v těchto odhadech použity stejné zásobníky uhlíku, údaje a metody uvedené v písmenech a) a b). Nemohou-li hospodářské subjekty kvantifikovat jeden či více zásobníků určených podle písmene a), náležitě to zdůvodní;

e)

srovnání průměrné zásoby uhlíku a propadů v příslušné lesnické oblasti získávání surovin ve zvažovaném dlouhodobém časovém horizontu se zásobami uhlíku a propady v daném lese v minulém referenčním období. Pokud jsou průměrné zásoby uhlíku a propady v daném lese ve zvažovaném dlouhodobém časovém rámci stejné jako průměrné zásoby uhlíku a propady v daném lese v minulém referenčním období nebo vyšší, je lesní biomasa v souladu s kritérii LULUCF na úrovni lesnické oblasti získávání surovin. Hospodářské subjekty zavedou náležité systémy sledování a ověřování skutečného vývoje zásob uhlíku a propadů v prokázaném souladu s požadavky stanovenými v tomto článku.