(1)

14. kongres Organizace spojených národů (OSN) o prevenci kriminality a trestním soudnictví se bude konat v japonském Kjótu od 7. do 12. března 2021 (dále jen „kongres“). Hlavním výstupem kongresu bude kjótské prohlášení o pokroku v oblasti prevence kriminality, trestního soudnictví a právního státu: úsilí o splnění cílů Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 (dále jen „kjótské prohlášení“). Kjótské prohlášení bude přijato na kongresu.

(2)

Kjótské prohlášení stanoví rámec pro politiku OSN v oblasti prevence kriminality a trestního soudnictví na příštích pět let. Vztahuje se na propojení mezi rozvojem na jedné straně a právním státem a potřebu účinného úsilí v boji proti korupci na straně druhé, význam rozvoje prevence kriminality, včetně na důkazech založené prevence trestné činnosti, rozvoje systémů trestního soudnictví a zintenzivnění mezinárodní spolupráce a technické pomoci k prevenci a řešení všech forem trestné činnosti, včetně terorismu a vznikajících forem trestné činnosti, jako jsou ty, jež mají dopad na životní prostředí.

(3)

Unie je hlavním partnerem Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) a financuje několik iniciativ k prevenci kriminality a boji proti ní, jako je spuštění výukové platformy pro boj proti terorismu v dubnu 2020. V širším měřítku se pracovní partnerství mezi Unií a UNODC během let upevnilo prostřednictvím financování různých projektů.

(4)

Unie využila svou pravomoc vycházející z čl. 82 odst. 1 a čl. 83 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) k vydávání právních předpisů v této oblasti, aby lépe dosáhla vytvoření prostoru svobody, bezpečnosti a spravedlnosti, a to prostřednictvím přijetí směrnic Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU (1), 2011/93/EU (2), 2013/40/EU (3), 2014/42/EU (4), (EU) 2017/541 (5), (EU) 2018/1673 (6) a (EU) 2019/713 (7).

(5)

Ustanovení čl. 82 odst. 1 a čl. 83 odst. 1 Smlouvy o fungování EU proto vytváří právní základ pro další opatření, jež mají Unie a její členské státy přijmout v návaznosti na kongres, při dodržení závazku, který byl učiněn v rámci prohlášení z Dohá a který se zopakuje v rámci kjótského prohlášení, v souladu s rezolucí Valného shromáždění OSN 72/192.

(6)

V čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování EU je stanoven procesněprávní základ pro rozhodnutí Rady o postoji Unie ke kjótskému prohlášení. Dále je v něm stanoveno, že Rada na návrh Komise přijme rozhodnutí o postoji, který má být jménem Unie zaujat v orgánu zřízený dohodou, má-li tento orgán přijímat akty s právními účinky.

(7)

Unie a její členské státy mají za cíl stát se hlavními aktéry mezinárodního boje proti trestné činnosti. Během pandemie COVID-19 se naléhavá potřeba bojovat proti přeshraniční trestné činnosti stala zřejmější. Pandemii COVID-19 využili zločinci a organizované zločinecké skupiny z celého světa a ukázalo se, že koordinace a spolupráce jsou v rámci prevence a soudnictví nanejvýš důležité.

(8)

Současné výzvy, pokud jde o prevenci kriminality a trestní soudnictví, představují rizika pro vnitřní bezpečnost Unie, ale jejich oblast působnosti sahá za hranice Unie. Postoj přijatý v Kjótu a jeho výstup vytvoří jedinečnou příležitost pro Unii a její členské státy, takže budou moci posílit své politiky s ohledem na lepší spolupráci na mezinárodní úrovni, což povede k pokroku v oblasti cílů Agendy pro udržitelný rozvoj 2030.

(9)

Je vhodné stanovit postoj, který má být zaujat jménem Unie v Komisi OSN pro prevenci kriminality a trestní spravedlnost, Hospodářské a sociální radě OSN (ECOSOC) a ve Valném shromáždění OSN, jelikož kjótské prohlášení ovlivní nový globální program UNODC a bude moci rozhodujícím způsobem ovlivnit obsah práva Unie, konkrétně navrhované nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci.

(10)

Kjótské prohlášení posílí stávající mezinárodní právní rámec a vytvoří základ pro další činnosti na unijní úrovni v několika oblastech trestné činnosti. Z tohoto důvodu je vhodné kjótské prohlášení na kongresu schválit.

(11)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 21 o postavení Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a ke Smlouvě o fungování EU, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se Irsko neúčastní přijímání tohoto rozhodnutí a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné.

(12)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o EU a Smlouvě o fungování EU, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto rozhodnutí a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné.

(13)

Postoj Unie mají členské státy, které se účastní kongresu, vyjádřit společně. V souladu s povinností loajální spolupráce mají členské státy Unie tento postoj obhajovat v dalších fázích přijímání kjótského prohlášení,