(1)

Dne 7. srpna 2020 Lotyšsko požádalo Unii o finanční pomoc, která by doplnila jeho vnitrostátní úsilí při řešení dopadu rozšíření onemocnění COVID-19 a reagovala na socioekonomické důsledky tohoto onemocnění pro pracovníky a osoby samostatně výdělečně činné.

(2)

Předpokládá se, že rozšíření onemocnění COVID-19 a mimořádná opatření, která Lotyšsko provedlo s cílem omezit výskyt onemocnění a jeho socioekonomické a zdravotní důsledky, budou mít dramatický dopad na veřejné finance. Podle prognózy Komise z jara 2020 mělo Lotyšsko ke konci roku 2020 vykazovat schodek veřejných financí a veřejný dluh ve výši 7,3 %, resp. 43,1 % hrubého domácího produktu (HDP). Podle předběžné prognózy Komise z léta 2020 se předpokládá, že se HDP Lotyšska v roce 2020 sníží o 7 %.

(3)

Rozšíření onemocnění COVID-19 v Lotyšsku imobilizovalo značnou část pracovní síly. To vedlo k náhlému a prudkému nárůstu veřejných výdajů v Lotyšsku, který souvisel s programem náhrad pro pracovníky za dobu, kdy nevykonávají pracovní činnost, a s ním souvisejícími výdaji - příspěvek za dobu přerušení činnosti a přídavek na děti pro pracovníky, s programem mzdových dotací pro vývozní odvětví průmyslu, s platbami mzdové podpory pro zdravotníky a pracovníky v odvětví kultury, jakož i s výdaji souvisejícími se zdravím v podobě výdajů na osobní ochranné prostředky a dávky v nemoci v souvislosti s onemocněním COVID-19, jak uvádí 4. až 7. bod odůvodnění.

(4)

„Nařízení vlády č. 179 (přijato dne 31. března 2020), pravidla k příspěvku za dobu, kdy nevykonávají pracovní činnost, pro osoby samostatně výdělečně činné, které jsou postiženy rozšířením onemocnění COVID-19“ a „nařízení vlády č. 165 (přijato dne 26. března 2020), pravidla týkající se zaměstnavatelů postižených krizí vyvolanou onemocněním COVID-19, kteří mají nárok na příspěvek za dobu trvání překážek v práci a na rozdělení platby za pozdní úhradu daně do splátek nebo na odklad platby až na dobu tří let“, jak je uvádí žádost Lotyšska ze dne 7. srpna 2020, zavedla program náhrad pro pracovníky ua dobu, kdy nevykonávají pracovní činnost. Tento program vyplácí mzdy zaměstnancům společností v soukromém sektoru, kterým bylo nařízeno nucené volno. Kryje 50 až 75 % platu zaměstnanců v závislosti na velikosti podniku, přičemž je stanovena horní hranice ve výši 700 EUR na zaměstnance měsíčně. K programu náhrad pro pracovníky za dobu, kdy nevykonávají pracovní činnost, je přidružen související program příspěvků za dobu přerušení činnosti a přídavků na děti pro pracovníky. Na základě „nařízení vlády č. 236, pravidla k příspěvku pro zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné, kteří jsou postižení šířením onemocnění COVID-19, za dobu, kdy nevykonávají pracovní činnost“, jak je uvádí žádost Lotyšska ze dne 7. srpna 2020, poskytuje program příspěvků za dobu přerušení činnosti minimální dávku zaměstnancům nebo osobám samostatně výdělečně činným, kterým bylo nařízeno nucené volno, a kteří z důvodu nesouvisejících s daným zaměstnancem buď nesplňují podmínky pro podporu v rámci programu náhrad pro pracovníky za dobu, kdy nevykonávají pracovní činnost, nebo jim je z tohoto programu vypláceno méně než 180 EUR. Dávka zajišťuje poskytování podpory v minimální výši, což zabezpečuje, aby všichni zaměstnanci nebo osoby samostatně výdělečně činné obdrželi dávku ve výši nejméně 180 EUR měsíčně.

Program přídavků na děti poskytuje dodatečnou podporu zaměstnancům, kterým bylo nařízeno nucené volno, přičemž mají vyživované děti. Opatření lze považovat za opatření podobné režimům zkrácené pracovní doby podle nařízení (EU) 2020/672, neboť poskytuje podporu příjmu zaměstnancům a osobám samostatně výdělečně činným, která pomůže s hrazením nákladů na péči o děti v době uzavření škol, a proto pomáhá rodičům pokračovat v práci a předchází ohrožení pracovního poměru.

(5)

„Informační zpráva o opatřeních k překonání krize COVID-19 a k hospodářskému oživení“ stanovila program mzdových dotací pro odvětví cestovního ruchu a vývozu, který je pokračováním programu náhrad pro pracovníky za dobu, kdy nevykonávají pracovní činnost, zaměřeným konkrétně na odvětví cestovního ruchu a vývozní odvětví. Podmínkou opatření je, aby příjemce prokázal, že finanční prostředky budou použity pro krytí mzdových nákladů.

(6)

Orgány veřejné správy zavedly dva programy plateb mzdové podpory cílené na zdravotníky a pracovníky v odvětví kultury. Na základě „zákona o opatřeních k předcházení a zamezení hrozbě pro stát a jejím dopadům v důsledku šíření onemocnění COVID-19“, resp. „zákona o zamezení důsledkům šíření nákazy COVID-19“ a „vyhláška vlády č. 303 o přidělení finančních prostředků z programu státního rozpočtu ‚Fondy pro nepředvídané události‘“, jak je uvádí žádost Lotyšska ze dne 7. srpna 2020, platby mzdové podpory poskytují granty odvětvím zdravotnictví a kultury za účelem podpory výplat mezd po dobu nuceného volna. Oba programy jsou podmíněny tím, že granty budou použity na krytí mzdových nákladů.

(7)

A konečně také Lotyšsko zavedlo dvě opatření související se zdravím. Na základě „vyhlášek vlády č. 79, 118 a 220 o přidělení finančních prostředků z programu státního rozpočtu ‚Fondy pro mimořádné situace‘“, jak je uvádí žádost Lotyšska ze dne 7. srpna 2020, orgány veřejné správy zvýšily se zdravím související výdaje na osobní ochranné prostředky a ostatní zdravotnické potřeby pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců veřejného sektoru, zejména pracovníků ve zdravotnictví. Kromě toho na základě „nařízení vlády č. 380 ze dne 9. 6. 2020, pravidla ke zdrojům pro zajištění epidemiologické bezpečnosti nezbytné pro instituce zapsané v seznamu prioritních institucí a potřeb“, jak je uvádí žádost Lotyšska ze dne 7. srpna 2020, orgány veřejné správy vyplatily dávky nemocenského pojištění v souvislosti s onemocněním COVID-19, jejichž prostřednictvím veřejná správa vyplácela podporu v nemoci osobám, které nemohly pracovat kvůli povinnosti zůstat v izolaci nebo karanténě. Obvykle by část nemocenské dávky musel vyplatit zaměstnavatel, zatímco v rámci tohoto programu hradil všechny náklady stát.

(8)

Lotyšsko splňuje podmínky pro žádost o finanční pomoc, které stanoví článek 3 nařízení (EU) 2020/672. Lotyšsko předložilo Komisi příslušné důkazy, že skutečné a plánované veřejné výdaje od 1. února 2020 vzrostly o 212 808 280 EUR z důvodu zvýšené částky přímo související s programem náhrad pro pracovníky, kteří dočasně nevykonávají pracovní činnost, a souvisejícími programy podpory, s programem mzdových dotací pro vývozní odvětví průmyslu, zdravotníky a odvětví kultury. To představuje náhlý a prudký nárůst, neboť nová opatření se týkají významné části podniků a pracovní síly v Lotyšsku. Lotyšsko hodlá pokrýt 20 108 280 EUR ze zvýšené částky výdajů vlastním financováním.

(9)

Komise Lotyšsko konzultovala a ověřila náhlý a prudký nárůst skutečných a plánovaných veřejných výdajů přímo související s režimy zkrácené pracovní doby a podobnými opatřeními, jakož i využití příslušných opatření souvisejících se zdravím v návaznosti na šíření onemocnění COVID-19, jak je uvádí žádost ze dne 7. srpna 2020, v souladu s článkem 6 nařízení Komise (EU) 2020/672.

(10)

Měla by být tudíž poskytnuta finanční pomoc s cílem pomoci Lotyšsku řešit socioekonomické dopady vážného narušení ekonomiky způsobeného rozšířením onemocnění COVID-19. Komise by měla přijmout opatření týkající se splatnosti, velikosti a uvolňování tranší a dílčích tranší v úzké spolupráci s vnitrostnáními orgány.

(11)

Toto rozhodnutí by nemělo předjímat výsledek případných řízení o narušení fungování vnitřního trhu, která mohou proběhnout, a to zejména na základě článků 107 a 108 Smlouvy. Rovněž nezprošťuje členské státy povinnosti oznamovat Komisi záměry poskytnout státní podporu podle článku 108 Smlouvy.

(12)

Lotyšsko by mělo Komisi pravidelně informovat o provádění plánovaných veřejných výdajů, aby mohla Komise posoudit rozsah, v němž Lotyšsko tyto výdaje provedlo.

(13)

Při rozhodování o poskytnutí finanční pomoci byly vzaty v úvahu stávající a očekávané potřeby Lotyšska, jakož i žádosti o finanční pomoc podle nařízení (EU) 2020/672, které již podaly nebo plánují podat další členské státy, přičemž byly uplatněny zásady rovného zacházení, solidarity, proporcionality a transparentnosti,