(1)

Dne 15. března 2012 obdržela Komise stížnost společnosti Datenlotsen Informationssysteme GmbH (dále jen „Datenlotsen GmbH“ nebo „stěžovatel“), v níž tato společnost tvrdila, že přímé dotace a daňové úlevy pro veřejný podnik Hochschul-Informations-System GmbH (dále jen „HIS GmbH“) představují státní podporu ve smyslu článku 107 Smlouvy o fungování Evropské unie (Smlouva) neslučitelnou s vnitřním trhem.

(2)

Dopisem ze dne 23. prosince 2015 (dále jen „rozhodnutí o zahájení řízení“) informovala Komise Německo o svém rozhodnutí zahájit řízení podle čl. 108 odst. 2 Smlouvy týkající se opatření.

(3)

Dne 4. března 2016 zveřejnila Komise rozhodnutí o zahájení řízení v Úředním věstníku Evropské unie (2) a vyzvala zúčastněné strany, aby k dotyčným opatřením zaujaly stanovisko. Rozhodnutí o zahájení řízení bylo stěžovateli zasláno dne 13. ledna 2016. Německo na rozhodnutí o zahájení řízení odpovědělo dopisem ze dne 23. února 2016.

(4)

V době od 16. března do 4. května 2016 obdržela Komise stanoviska zúčastněných stran. Dopisem ze dne 24. května 2016 byla tato stanoviska zaslána Německu, které se k nim vyjádřilo dopisem ze dne 19. července 2016.

(5)

Dopisem ze dne 4. dubna a ze dne 9. listopadu 2017, ze dne 16. března 2018 a ze dne 11. února, 4. dubna a 5. června 2019 požádala Komise Německo o další informace. Německo odpovědělo dopisem ze dne 6. dubna a ze dne 21. listopadu 2017, ze dne 18. dubna 2018 a ze dne 22. února, 17. dubna a 5. července 2019.

(6)

Dne 4. listopadu 2016 a dne 9. února, 31. května a 5. října 2017 zaslal stěžovatel další informace k opatřením.

(7)

Společnost HIS GmbH byla založena v roce 1969 nadací Stiftung Volkswagenwerk jako veřejně prospěšný subjekt. V roce 1976 získaly federace a spolkové země všechny podíly (3) ve společnosti HIS GmbH a držely je až do její přeměny na družstvo (4) (viz 15. bod odůvodnění). Účelem společnosti HIS GmbH byla podpora vysokých škol a příslušných správních orgánů v jejich snaze o racionální a hospodárné naplňování úloh vysokoškolského vzdělávání.

(8)

Společnost HIS GmbH nepůsobila za účelem zisku (5)‚ ačkoliv byla v roce 1976 založena jako soukromoprávní společnost s ručením omezeným (spol. s r. o.). Jejími zřizovacími akty byly smlouva o konsorciu, v níž federace a spolkové země stanovily způsoby spolupráce a závazky společníků společnosti HIS GmbH, a stanovy. Cíle a parametry činnosti v příslušném roce byly stanovovány v ročních pracovních programech/hospodářských plánech.

(9)

Podle stanov se dozorčí rada skládala z členů jmenovaných na návrh spolkových zemí, Konference rektorů institucí vysokého školství (sdružení státních nebo státem uznaných německých univerzit a vysokých škol) a federálních orgánů.

(10)

K cílům společnosti HIS GmbH patřilo zavádění a používání informačních systémů pro správu vysokých škol (6).

(11)

Na základě smlouvy o konsorciu a stanov musely smluvní strany (federace a spolkové země) pokrývat potřebu prostředků společnosti HIS GmbH společně; prostředky měly být poskytovány, jestliže činnosti společnosti HIS GmbH negenerovaly prostředky dostatečné k provádění úkolů, které jí byly svěřeny.

(12)

Následující administrativní procesy byly nepřetržitě podporovány produkty společnosti HIS GmbH: správa přihlášek a přijetí ke studiu, správa studujících, správa zkoušek a dále správa personálu a pracovních míst. IT systémy HIS (např. nová generace softwaru „HISinOne“ (7)) jsou používány ve více než 200 veřejných a církevních vysokých školách v Německu (8).

(13)

Založení společnosti HIS GmbH mělo zajistit dlouhodobou, nepřetržitě fungující nabídku služeb, která by nebyla zaměřena na zájmy směřující k maximalizaci zisků, nýbrž výlučně na potřeby vysokých škol v oblasti informačních technologií. Aby bylo poskytování takové nabídky umožněno, dostávala společnost HIS GmbH nepřetržitě od svého založení finanční příspěvky ve formě přímých dotací. Jako veřejně prospěšná nezisková organizace byla společnost HIS GmbH také osvobozena od daně z příjmů právnických osob (9) a od živnostenské daně (10).

(14)

Zpočátku poskytovala společnost HIS GmbH vysokým školám své produkty a služby bezplatně. V roce 1997 ovšem začala od veřejných vysokých škol vybírat poplatky, přičemž ovšem způsob financování, tj. financování formou příspěvku na pokrytí chybějících prostředků, jako takový zůstal beze změny. V roce 2003 se způsob financování znovu změnil a poplatky se změnily na ceny stanovené dozorčí radou. To vedlo ke značné míře spolufinancování činností společnosti HIS GmbH vysokými školami, které vzrostlo z 35,7 % v roce 2002 na 74,1 % v roce 2013. Dne 16. září 2013 společnost HIS GmbH oficiálně vyčlenila oblasti aktivit jako rozvoj vysokých škol a podpora vysokoškolského výzkumu a přenesla je na nezávislé zařízení financované federací a spolkovými zeměmi. Služby pro podporu IT pro vysoké školy zůstaly společnosti HIS IT. Níže se označení „HIS IT“ používá také ve vztahu k době před rokem 2013, aby se uvedly počty transakcí nebo aby se odkázalo na ostatní skutečnosti, které byly spojeny speciálně s činnostmi společnosti HIS GmbH v oblasti IT.

(15)

K 28. lednu 2014 byla společnost HIS GmbH přeměněna na družstvo (dále jen „HIS eG“). Německo potvrdilo, že společnost HIS GmbH od 1. ledna 2014 již neobdržela žádné přímé dotace. Společnost HIS eG je financována svými společníky. Všechny spolkové země (dříve společníci společnosti HIS GmbH) jsou členy společnosti HIS eG a členství v družstvu je otevřené veřejným vysokým školám. Každý člen je povinen při svém vstupu do družstva splatit minimální podíl ve výši 5 000 EUR, přičemž maximální počet podílů jednoho člena činí deset. Členové dále hradí roční členský příspěvek a vysoké školy, které jsou členem družstva, kromě toho platí poplatek za služby poskytované společností HIS eG. Služeb společnosti HIS eG mohou využívat pouze členové.

(16)

Stěžovatel, Datenlotsen GmbH, je německá společnost působící od roku 1993 na trhu systémů IT pro vysoké školy. Podle tvrzení společnosti Datenlotsen GmbH patří k jejím zákazníkům 70 vysokých škol v Německu, Rakousku a Švýcarsku, jimž nabízí integrovaný IT software a podporu pro správu kampusů. Jejím hlavním produktem je program pro správu vysokých škol „CampusNet“.

(17)

Podle stěžovatele bylo společnosti HIS GmbH do 31. prosince 2013 na základě protiprávního poskytování státních prostředků umožněno poskytovat software veřejným a soukromým vysokým školám v tuzemsku a zahraničí, aniž by za to účtovala licenční poplatek, a nabízet pod tržní cenou služby softwarové podpory; to vedlo k tomu, že docházelo k cenovému podbízení vůči konkurentům a celkovému narušení vývoje trhu pro vývoj softwaru v Německu. Podle údajů stěžovatele konkurovaly služby nabízené společností HIS GmbH jejím vlastním aktivitám. Stěžovatel tvrdí, že roční státní podpora představuje neoznámenou provozní podporu (11), z níž společnost HIS GmbH profitovala po dobu téměř 40 let.

(18)

Stěžovatel dále zdůraznil, že společnost HIS GmbH obdržela daňové úlevy, totiž osvobození na základě zákona o dani z příjmů právnických osob, zákona o živnostenské dani a zákona o dani z přidané hodnoty.

(19)

Navíc také společnost HIS eG dostávala státní podporu. Jak je ovšem výslovně uvedeno v 16. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení, není toto předmětem formálního vyšetřovacího řízení v této věci podpory, a proto se v tomto rozhodnutí neprojednává.

(20)

Německo argumentovalo, že opatření nepředstavovala státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy. Za prvé, společnost HIS GmbH nelze považovat za „podnik“, nýbrž patřila k „vnitřní státní organizaci „ ve vzdělávání; její činnosti byly v podstatě nehospodářské povahy. Za druhé, činnosti společnosti HIS GmbH byly v souladu s úlohou státu v oblasti vzdělávání, které zahrnovalo personální, finanční a organizační vybavení vysokých škol.

(21)

Německo dále uvedlo, že společnost HIS GmbH z podpory sama neměla žádný zisk ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy, protože případný zisk byl prostřednictvím státem financovaných vysokých škol v plné výši vrácen státu. Německo dále uvedlo, že spojení poskytování IT řešení pro státní vysoké školy u jednoho jediného aktéra, společnosti HIS GmbH, bylo hospodářsky rozumným rozhodnutím v souladu s tržními podmínkami.

(22)

Spolková vláda podpůrně uvedla, že roční státní podpora

(23)

Německo nakonec prohlásilo, že přímá státní podpora (financování formou příspěvku na pokrytí chybějících prostředků, a to poskytnutím přímých dotací) byla dne 31. prosince 2013 zastavena. Ohledně daňových opatření, na něž si stěžovatel stěžuje, Německo argumentovalo, že daňové úlevy byly výsledkem náležité aplikace německých daňových předpisů.

(24)

Ve svém rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení vyjádřila Komise obavy, že přímé dotace a daňová opatření, které společnost HIS GmbH využila do 31. prosince 2013 (13), by mohly představovat podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy; Komise konstatuje, že pokud by se mělo jednat o státní podporu, muselo by se navíc prověřit, zda se jedná o existující podporu slučitelnou s vnitřním trhem.

(25)

Pokud jde o existenci státní podpory, vyjádřila Komise v rozhodnutí o zahájení řízení obavy v tom smyslu, že možná nejsou splněny předpoklady pro závěr, že opatření nepředstavovala státní podporu.

(26)

Za prvé, Komise předložila otázku, zda společnost HIS GmbH představovala podnik ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy. Přitom jí šlo především o otázku, zda se u činností společnosti HIS GmbH jednalo o nehospodářské činnosti, protože 1) společnost HIS GmbH patřila k „vnitřní státní organizaci“ ve vzdělávání (14), popř. 2) činnosti společnosti HIS GmbH, konkrétněji poskytování softwaru pro vysoké školy, „podle jejich povahy, jejich předmětu a pravidel, která se na ně vztahují“, přímo souvisely (15) s plněním veřejné úlohy státu (16). Soudní dvůr ve svém rozsudku v právní věci Compass-Datenbank konstatoval, že shromažďování údajů týkajících se podniků, které je prováděno na základě jejich zákonné oznamovací povinnosti a je neoddělitelně spojeno se shromažďováním a správou těchto dat, není hospodářskou činností (17). Komise vyjádřila z následujících důvodů pochybnosti ohledně nehospodářské povahy činností společnosti HIS GmbH:

(27)

Za druhé, v rozhodnutí o zahájení řízení byly vyjádřeny obavy, že přímé dotace společnosti HIS GmbH mohly možná poskytovat selektivní výhodu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy, protože se státní podpora, z níž profitovala společnost HIS GmbH, možná v celé výši (prostřednictvím vysokých škol) nevracela státu. V rozhodnutí o zahájení řízení bylo uvedeno, že přímé dotace společnosti HIS GmbH možná nebyly v souladu se zásadou tržně jednajícího hospodářského subjektu.

(28)

V rozhodnutí o zahájení řízení byla nastolena otázka, zda daňové úlevy poskytnuté společnosti HIS GmbH poskytovaly podniku selektivní výhodu, kterou jiné veřejně prospěšné podniky, které vykonávaly hospodářskou činnost, možná neobdržely. Komise tedy nastolila otázku, zda dotčené úlevy byly na společnost HIS GmbH aplikovány náležitě.

(29)

Za třetí, Komise vyjádřila pochybnosti o tom, že byly splněny předpoklady pro existenci SOHZ, protože smlouvy a ostatní právní předpisy, které byly použitelné na činnost společnosti HIS GmbH, nepředstavovaly „pověření“ a předem nebyl stanoven žádný mechanismus k zamezení nadměrné kompenzace, jak je to požadováno v rozsudku ve věci Altmark (18) pro rozhodnutí, kterým se prohlašuje, že opatření nepředstavují státní podporu.

(30)

Komise se domnívala, že opatření, v případě, že by se pokládala za podporu, by s největší pravděpodobností narušovala nebo minimálně mohla narušit hospodářskou soutěž. Kromě toho nemohl být vyloučen dopad na obchod mezi členskými státy.

(31)

Bude-li konstatována existence státní podpory, vyjádřila Komise obavy, že dotčená opatření, jak tvrdí Německo, by mohla být považována za existující podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy a čl. 1 písm. b) bodu v) nařízení (EU) 2015/1589.

(32)

Německo argumentovalo, že roční podporu společnosti HIS GmbH jako režim podpory je třeba považovat za existující podporu, protože k okamžiku poskytnutí (v roce 1976) neexistoval trh pro produkty a služby poskytované společností HIS GmbH, a roční podpora proto nemůže tvořit státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy. Komise se domnívala, že od založení společnosti HIS GmbH mohl pro dotčené IT produkty a služby vzniknout trh ve smyslu čl. 1 písm. b) bodu v) nařízení (EU) 2015/1589 (viz rozhodnutí o zahájení řízení, 191. bod odůvodnění), takže společnost HIS GmbH od vzniku tohoto trhu mohla dostávat státní podporu. V rozhodnutí o zahájení řízení se ovšem konstatuje, že Německo dostatečně neprokázalo, že v roce 1976, kdy společnost HIS GmbH již zahájila své činnosti, neexistoval příslušný trh. Německo by proto mělo prokázat, že na začátku dotčeného období neexistoval trh a že režim neobsahuje podstatné změny od té doby, co se stal státní podporou. Komise uvedla, že změny finančního nástroje je třeba považovat za dosti značné, jestliže byly změněny jeho hlavní prvky, jako např. povaha výhody, účel sledovaný opatřením, jeho právní základ, okruh příjemců podpory a zdroj financování.

(33)

Ohledně slučitelnosti údajných opatření podpory s vnitřním trhem vyjádřila Komise obavy, zda jsou opatření na základě pokynů, nařízení Komise (EU) č. 651/2014 (19)‚ nařízení Komise (EU) č. 1407/2013 (20) nebo přímo na základě čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy slučitelná s vnitřním trhem.

(34)

Kromě připomínky stěžovatele a připomínky Německa obdržela Komise 42 připomínek, které předložily převážně veřejné vysoké školy používající software společnosti HIS GmbH a menší subdodavatelé používající otevřenou architekturu produktů společnosti HIS GmbH pro svou obchodní činnost. Kromě toho podali připomínky dva italští poskytovatelé softwaru.

(35)

S výjimkou obou italských podniků zdůraznily zúčastněné strany, že funkčnost produktů a služeb společnosti HIS GmbH celkově úzce souvisí s funkčností vysokoškolského systému.

(36)

Vysokoškolský systém vyžadoval vývoj specifických IT řešení přizpůsobených specifickým potřebám veřejných vysokých škol. Bylo uvedeno, že IT řešení byla vyvinuta a postupně upravována v úzké spolupráci mezi společností HIS GmbH a zúčastněnými stranami, které podaly připomínky. Od založení společnosti HIS GmbH v roce 1976 existovalo úzké spojení mezi jejími činnostmi a veřejným vzděláváním. Zpočátku, v polovině 70. let, začala společnost HIS GmbH vyvíjet software pro jednotlivá oddělení správy vysokých škol. Předmětem této činnosti byla řešení pro různé oblasti správy, které ovšem nebyly vzájemně propojené. S HIS-GX bylo koncem 80. let vyvinuto první integrované řešení pro správu kampusů. Ačkoliv se produkty a technologie průběžně měnily, nabízela společnost HIS GmbH stále podobné funkce, jako např. podporu při zpracování přihlášek a při přijímání studentů a dále při správě studujících, absolventů, zkoušek a vzdělávacích akcí (21).

(37)

Více zúčastněných stran upozornilo na to, že model open source a datový model společnosti HIS GmbH umožňoval vysokým školám dále vyvíjet softwarové produkty podle jejich příslušných požadavků. Celkově zúčastněné strany uvedly, že dotčené softwarové produkty byly vysoce specializované a upravené na zakázku k plnění určitých funkcí v rámci německého vysokoškolského systému.

(38)

Několik zúčastněných stran zastávalo názor, že činnosti společnosti HIS GmbH neměly za následek uzavření trhu. V převážné části připomínek byl zastáván názor, že se v uplynulých 12 až 14 letech, tj. od roku 2005/2007, v Německu vyvinul trh pro softwarová řešení pro vysokoškolský sektor. Poměrně malá skupina ovšem upozornila na to, že se již v 90. letech vyvinul trh, i když se značně omezenějším portfoliem, než je portfolio společnosti HIS GmbH. Existuje shoda v tom, že od té doby minimálně pro části aplikací pro řízení vysokých škol existovali dodavatelé a vysoké školy se mohly rozhodnout, zda si vyberou jednoho nebo více z těchto dodavatelů. V připomínkách je ale také zastáván názor, že ještě ani dnes neexistuje úplně vytvořený trh, protože neexistuje dodavatel, který by mohl nabízet v celém rozsahu služby poskytované společností HIS GmbH.

(39)

Mnoho zúčastněných stran upozornilo na to, že případná insolvence společnosti HIS GmbH podmíněná řízením o státní podpoře (tj. navrácením podpory) by významně negativně ovlivnila veřejný vysokoškolský systém v Německu. Přechod by byl spojený s enormními náklady a vyžadoval by mnoho času (minimálně 24 měsíců, nebo dokonce 8–10 let). Odchod společnosti HIS GmbH z trhu by také oslabil hospodářskou soutěž, která je podporována otevřeným softwarem společnosti HIS GmbH. Veřejné vysoké školy v Německu, které podaly připomínky, obecně vyjádřily názor, že poskytování řešení/soběstačných řešení patřících k vnitřnímu trhu společností HIS GmbH je pro jejich administrativní hlavní činnost uspokojující a mělo by být zachováno.

(40)

Oba podniky v Itálii kritizovaly systém a domnívaly se, že společnost HIS GmbH profitovala ze státních podpor neslučitelných s vnitřním trhem. Porovnávaly systém podpory společnosti HIS GmbH se situací v Itálii, kterou rovněž kritizovaly kvůli poskytnutí státní podpory jistému italskému dodavateli softwaru pro vysoké školy. Jeden z podniků poukazoval na to, že se podle judikatury, zejména rozsudku Komise v. Itálie, v souvislosti s poskytováním softwaru pro veřejnou správu konstatuje, že „plánování, software a správa systémů zpracování dat… [jsou] technické povahy a … proto [nepatří] k výkonu veřejné moci“ (22).

(41)

Stěžovatel tvrdí, že se kvalifikace subjektu jako podnik vždy týká určité činnosti. Relevantní není ani status subjektu podle vnitrostátního práva, ani otázka, zda byl subjekt založen k dosahování zisků.

(42)

Stěžovatel vysvětluje, že kvalifikace společnosti HIS GmbH jako podniku byla v rozhodnutí o zahájení řízení zpochybněna na základě rozsudku v právní věci (23) Compass-Datenbank. V uvedeném rozsudku Soudní dvůr konstatoval, že zveřejňování informací o obchodních společnostech státem není hospodářskou činností, protože je neoddělitelně spojeno se shromažďováním těchto informací, které je součástí výkonných pravomocí (24). Podle stěžovatele se ovšem liší skutkový stav v této věci hospodářské soutěže od skutkového stavu v rozsudku v právní věci Compass-Datenbank. Předmětem rozsudku ve věci společnosti Compass-Datenbank je zveřejňování informací poskytovaných soukromými podniky o skutečnostech a listinách evidovaných v rakouském obchodním rejstříku. Jako prvek, který toto řízení odlišuje, stěžovatel zdůrazňuje, že v právní věci Compass-Datenbank byla činnost zveřejňování upravena zákonem a prováděna na základě zákonné oznamovací povinnosti příslušející registrovaným podnikům a odpovídajících vynucovacích pravomocí.

(43)

Stěžovatel dále uvádí, že soukromé podniky mohou podle německého práva vykonávat úkoly veřejné moci, veřejné pravomoci musí být ovšem vždy přeneseny na základě zákona. Společnost HIS GmbH ovšem neměla žádné veřejné pravomoci nebo veřejné pověření k poskytování IT služeb pro vysoké školy a nebyla k tomu podle zákona povinná.

(44)

Společnost HIS GmbH, jak dále uvádí stěžovatel, nabízela službu, kterou mohly podle zákonných ustanovení Spolkové republiky Německo poskytovat také soukromé podniky. Vázání služeb poskytovaných společností HIS GmbH na vzdělávací úlohu státu nemůže vést k odstranění charakteru podniku společnosti HIS GmbH. Vysoké školy využívají celou řadu služeb, mimo jiné softwarové služby. Skutečnost, že potřebovaly softwarové služby, jako např. zpracování textů, nevede k tomu, že dodavatel jako Microsoft již není považován za podnik.

(45)

Stěžovatel dále odkazuje na konstatování Tribunálu v právní věci Zweckverband Tierkörperbeseitigung Rheinland-Pfalz (25), že toto veřejnoprávně organizované zařízení pověřené veřejnou zakázkou (odstraňování domácích zvířat, která zemřela na určité nakažlivé nemoci a představují zdravotní riziko), vykonávalo hospodářskou činnost.

(46)

Stěžovatel upozorňuje na to, že v rozsudku Tribunálu v právní věci Španělsko v. Komise (26) a v rozsudku Soudního dvora v právní věci Aéroport de Paris (27) bylo konstatováno, že lze vycházet z hospodářské činnosti, jestliže na příslušném trhu působí více podniků. Kromě toho uvádí stěžovatel dva další případy, rozhodnutí Komise C(2013) 2361 v konečném znění ve věci podpory SA.25745 (ZVG Portal) (28) a rozhodnutí Komise C(2009) 211 v konečném znění ve věci podpory N467/08 (AWARE-P programme advanced water management and rehabilitation in Portugal“) (29). V posledně uvedené věci Komise konstatovala, že vývoj komerčně využitelného softwaru ke zlepšování a údržbě infrastruktury v oblasti vodního hospodářství je hospodářskou činností. Ve věci podpory „ZVG Portal“, jak uvedl stěžovatel, bylo konstatováno, že soudní oznámení nucených prodejů v insolvenčních řízeních není hospodářská činnost, nýbrž úkol veřejné správy spočívající v zákonné povinnosti a „procesní nutnosti“.

(47)

Podle názoru stěžovatele tedy poskytování služby v souvislosti s výkonem veřejného úkolu nezpůsobí, že podnik poskytující službu nespadá pod pojem „podnik“.

(48)

Stěžovatel dále tvrdí, že rozsudek v právní věci TenderNed (30) není použitelný na činnosti společnosti HIS GmbH. Tribunál v tomto rozsudku konstatoval, že poskytování funkcí souvisejících s veřejnými zakázkami pro zadavatele podle platných (unijních a vnitrostátních) právních předpisů o zadávání veřejných zakázek je spojeno s výkonem výsad veřejné moci (bod 59 rozsudku TenderNed). Podle stěžovatele umožňují kritéria uznaná v rozsudku – například 1) pověření podniku službou, aby se zaručila realizace unijních právních předpisů (bod 106 rozsudku TenderNed), 2) kvalifikace činnosti jako služba obecného zájmu, 3) existence zákonného závazku k poskytování služby a 4) neplacení odměny za službu uživateli – dospět k závěru, že společnost HIS GmbH byla podnikem. Stěžovatel zdůrazňuje, že pro společnost HIS GmbH neexistuje zákonná povinnost nebo jakákoliv forma právního zmocnění k provádění jejích činností.

(49)

Závěrem stěžovatel zdůraznil, že společnost HIS by se měla považovat za podnik jak ve staré právní formě spol. s r. o. (GmbH), tak i v nové právní formě (HIS eG). Dále argumentovala, že uzavření trhu dále pokročilo, protože společnost HIS nadále dostává zakázky na poskytování IT služeb. Díky nepřetržitému státnímu financování bylo společnosti HIS v posledních desetiletích umožněno rozvíjet své produkty a dosáhnout svého nynějšího postavení na trhu.

(50)

Stěžovatel uvádí, že již v 70. letech v Německu a jiných zemích existovaly podniky, které působily nebo mohly působit na trhu pro elektronickou správu dat ve vysokoškolském sektoru. V době, kdy se společnost HIS GmbH začala zajímat o softwarové systémy pro vysoké školy, existovaly podniky činné na trhu se softwarem pro malé a střední podniky ve všech odvětvích.

(51)

Stěžovatel tvrdí, že podporované činnosti, struktura financování a formulování cíle v tomto případě neustále doznávaly změn. Statutární mandát společnosti HIS GmbH byl pojatý velmi široce a formulovaný neurčitě. Takové neurčité formulace nesplňovaly požadavek právní jistoty, protože nebylo možné, aby jednotlivci na základě takto nejasného způsobu vyjadřování uplatňovali svá práva. Částka financování byla stanovena vždy na jeden rok, takže se u opatření vlastně jednalo o řadu ročních dotací.

(52)

Co se týče podporovaných produktů/služeb, neexistovala v průběhu let kontinuita ohledně palety produktů. Metody shromažďování dat se nepřetržitě vyvíjely: Služby v 70. letech neměly nic společného se službami v 90. letech (jako „GX moduly“ (viz 36. bod odůvodnění)) nebo se systémy správy kampusů v prvním desetiletí 21. století. Cílem společnosti HIS GmbH bylo původně (1969) propojení a vyhodnocení údajů poskytnutých jednotlivými vysokými školami, což bylo nutné pro vypracování vzdělávacích programů. Společnost HIS GmbH také koordinovala konsolidaci informací mezi federací a spolkovými zeměmi. Protože byl od roku 1971 za vysokoškolské statistiky odpovědný Spolkový statistický úřad, musela si společnost HIS GmbH najít novou činnost. Vyvinula tak software, aby podpořila vysoké školy při generování údajů nutných pro centrální analýzu dat. Kromě toho společnost HIS GmbH vyvinula sekci „Vysokoškolský výzkum“, v jejímž rámci jsou prováděny průzkumy u studentů.

(53)

V roce 1976, jak stěžovatel dále uvedla, převzala společnost HIS GmbH úkol „Vývoj metod pro informační systémy k racionalizaci a k vytvoření základů pro rozhodování ve vysokoškolském vzdělávání“, který mohly plnit také jiné podniky. To není zpochybněno ani okolností, že tehdy žádný podnik ve skutečnosti neposkytoval stejnou službu.

(54)

Podle stěžovatele objevovaly podniky v 80. a 90. letech v rostoucí míře vysoké školy jako potenciální skupinu uživatelů s potřebou softwaru specifického pro vysoké školy. Následně rozšířila společnost HIS GmbH svou oblast činnosti tím, že do své nabídky zahrnula software pro řízení operativních procesů na vysokých školách, jako například Operativní systém studentů („SOS“). To nikdy nepatřilo k předmětu podnikání podle stanov. Prostředky státní podpory poskytnutými společnosti HIS GmbH tak byla podpořena činnost na trhu, na němž byla společnost HIS GmbH od začátku v konkurenci s jinými poskytovateli.

(55)

Pozice společnosti HIS GmbH na trhu sahá do 80. a 90. let. Pomocí státní podpory tato společnost vyvinula a prodávala softwarové moduly HIS generace GX, které ještě dnes používají téměř všechny vysoké školy. Tato státní podpora umožnila společnosti HIS GmbH upevnit její významnou přítomnost na trhu, i když, jak uvedl stěžovatel, její produkty neodpovídaly požadavkům trhu. Jak stěžovatel uvedl, společnost HIS GmbH v roce 2012 oznámila, že se bude nadále soustředit na menší vysoké školy, které mohou za dodatečné poplatky získat služby navíc k balíčku standardních služeb. Tyto služby navíc byly ovšem nabízeny také konkurenty, z nichž někteří byli schopni získat zákazníky.

(56)

Stěžovatel důrazně upozorňuje na to, že konkurence (formou alternativ k produktům společnosti HIS GmbH) existovala již v 90. letech, kdy byly zaváděny integrované systémy správy kampusů. Nejdůležitější konkurent ve vztahu k produktům společnosti HIS GmbH opustil trh z hospodářských důvodů; také společnost Datenlotsen GmbH nabízela konkurující produkt. Společnost Datenlotsen GmbH byla v uplynulých letech tak úspěšná, že z 28 veřejných zakázek získala převážnou část.

(57)

Stěžovatel jmenuje celou řadu dalších konkurentů, kteří byli činní k okamžiku připomínky stěžovatele v Německu a jiných zemích, a upozorňuje na to, že vysoké školy často prováděly vlastní vývoj. Stěžovatel dále tvrdí, že ve Španělsku, Francii a části Itálie existoval systém srovnatelný s německým systémem.

(58)

Německo tvrdí, že podle článku 17 nařízení (EU) 2015/1589 by nebylo možné kvůli promlčení vyžadovat navrácení všech podpor poskytnutých před rokem 2003.

(59)

Podle názoru spolkové vlády neobdržela společnost HIS GmbH státní podpory ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy.

(60)

Německo potvrdilo, že společnost HIS GmbH patří k „vnitřní státní organizaci“: Z důvodů hospodárnosti spojily federace a spolkové země své zdroje v oblasti IT pro vysoké školy, které by jinak musela každá země nebo každá vysoká škola poskytovat zvlášť, ve společnosti HIS GmbH. Německo zdůraznilo, že drtivá většina z 42 zúčastněných stran, které podaly své připomínky k rozhodnutí o zahájení řízení, sdílela tento názor. Spolková vláda uvítala četné připomínky, v nichž bylo konstatováno, že vysoké školy od začátku sázely na cenově výhodná řešení nabízená společností HIS GmbH. V polovině připomínek bylo konstatováno, že by se realizace výuky na německých univerzitách bez společnosti HIS GmbH zhroutila. Podle německé vlády se existence a provoz společnosti HIS GmbH považují za rozhodující a zásadní předpoklad pro řádně fungující systém veřejného vysokého školství v Německu.

(61)

Federace a spolkové země nejsou podle názoru spolkové vlády povinny „externě zadávat“ poskytování takových softwarových služeb pro vysoké školy; státu zůstává vyhrazeno základní rozhodnutí, zda bude služby poskytovat sám, a není povinen, aby za tímto účelem vstoupil na trh (31). Stát je oprávněn takto rozhodnout také podle právních předpisů o zadávání veřejných zakázek (32).

(62)

Založením společnosti HIS GmbH, jak uvedla spolková vláda, měla být zaručena dlouhodobá, nepřetržitě disponibilní nabídka služeb, která se nebude zaměřovat na zájmy směřující k maximalizaci zisků, nýbrž výlučně na potřeby vysokých škol v oblasti informačních technologií. Společnost HIS GmbH byla činná pouze v rozsahu nutném k tomu, aby se vysokým školám umožnilo splnění jejich účelu stanoveného ústavním právem.

(63)

Ačkoliv není společnost HIS GmbH sama veřejným podnikem, je nutné ji vzhledem k jejímu managementu, jejím úkolům a jejím kontrolním mechanismům (správa veřejnými orgány/zařízeními rozhodujícími také o jejím rozpočtu, jejím specifickém pracovním programu a podmínkách pro její provoz) považovat za subjekt patřící k vnitřní státní organizaci.

(64)

Spolková vláda tvrdí, že rozsudek v právní věci Zweckverband Tierkörperbeseitigung Rheinland-Pfalz (33), v němž je konstatováno, že „vlastní podnik“ může vykonávat hospodářskou činnost, neodporuje tomuto hodnocení, protože společnost HIS GmbH nevykonává hospodářskou činnost. Domněnka, že existuje hospodářská činnost, se nemůže zakládat na tom, že společnost HIS GmbH sama není technicky identická se státem nebo s některým z jeho organizačních celků. Poskytuje-li subjekt nehledě na svou právní formu služby pro veřejné orgány s cílem podpořit je při plnění jejich veřejných úkolů, jedná se o nehospodářskou činnost.

(65)

V souvislosti s argumentem, že činnosti společnosti HIS GmbH jsou nehospodářského charakteru, Německo zdůrazňuje, že minimálně dvě desetiletí (do poloviny 90. let) neexistoval trh se softwarem pro řízení vysokých škol, takže v této oblasti docházelo k obecnému selhání trhu. V 70. letech neexistovali potenciální dodavatelé služeb poskytovaných společností HIS GmbH. Stěžovatel samotný konstatoval v několika ze svých předchozích podání, že trh existoval nejdříve od roku 1993. Tento názor byl potvrzen v mnoha připomínkách zaslaných jinými zúčastněnými stranami, podle nichž trh vznikl teprve v posledních letech. Rozsáhlý software v oblasti řízení vysokých škol existuje teprve od roku 2007 nebo 2008, to znamená přibližně od doby, kdy vysoké školy začaly provádět výběrová řízení. Ani nyní, konstatuje spolková vláda ohledně řady připomínek zúčastněných stran, nejsou produkty dostupné na trhu tak rozsáhlé jako produkty společnosti HIS GmbH.

(66)

Německo tvrdí, že jak ze sdělení Komise 2014/C 198/01 (34) (Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací, dále jen „rámec VVI“), tak i ze sdělení Komise 2012/C 8/02 (35) (Použití pravidel Evropské unie v oblasti státní podpory na vyrovnávací platbu udělenou za poskytování služeb obecného hospodářského zájmu, dále jen „sdělení o SOHZ“) vyplývá, že na veřejné vzdělávání organizované v rámci státního vzdělávacího systému a financované a kontrolované státem lze pohlížet jako na nehospodářskou činnost.

(67)

Spolková vláda potvrzuje, že činnosti společnosti HIS GmbH jsou v podstatě nehospodářského charakteru, protože její cíl je neoddělitelně spojen s úlohou státu v oblasti vzdělávání, která zahrnuje personální, finanční a organizační vybavení vysokých škol. Stanovy zejména stanoví, že účelem společnosti HIS GmbH je podpora vysokých škol, zejména prostřednictvím vývoje postupů pro racionalizaci správy vysokoškolského vzdělávání, jakož i podílení se na zavádění a uplatňování těchto postupů.

(68)

Podle názoru spolkové vlády by se nemohlo právo na svobodný přístup k vysokoškolskému vzdělávání dané ústavou zaručit bez efektivní správy vysokých škol založené na informačních technologiích, takže poslání státu zakotvené v Základním zákoně (Grundgesetz), a sice zaručit fungující systém vysokoškolského vzdělávání ve smyslu čl. 12 odst. 1 věty 1 Základního zákona (36), by nemohlo být splněno. Výuková činnost by se zhroutila, pokud by státní vysoké školy neměly k dispozici efektivní nástroje informačních technologií pro vysoké školy pro administrativní činnost. Německo potvrdilo, že soukromí dodavatelé nejsou ani dnes ještě ochotni či schopni poskytovat IT služby pro veškerou potřebu vysokých škol.

(69)

Spolková vláda popírá argument stěžovatele, že stanovisko, že společnost HIS GmbH není podnikem, není podpořeno rozsudkem v právní věci Compass-Datenbank. Německo tvrdí, že otázka, zda společnost HIS GmbH samotná disponuje výsadami veřejné moci‚ nehraje žádnou roli. Ve skutečnosti je v rozsudku v právní věci Compass-Datenbank konstatováno, že služby neoddělitelně spojené s plněním veřejných úkolů jsou považovány za nehospodářskou činnost (37). V rozhodnutí o zahájení řízení samotném bylo konstatováno, že služby společnosti HIS GmbH se mohou ve světle rozsudku Compass-Datenbank skutečně považovat za činnosti „nutné“ k výkonu nehospodářského veřejného úkolu (38). Stěžovatel, jak spolková vláda pokračuje, právem konstatuje, že ne všechny služby, které vysoké školy potřebují pro svůj každodenní provoz, jako například používání licencí nebo pronájem nemovitostí, představují činnosti neoddělitelně spojené s veřejným vzdělávacím úkolem. Německo ovšem prohlašuje, že služby speciálně přizpůsobené potřebám vysokých škol jsou neoddělitelně spojeny s plněním „veřejných“ úkolů vysokých škol, pokud tyto služby nahrazují vlastní služby, které mají rozhodující význam pro plnění veřejného úkolu (39) a nejsou v potřebném rozsahu k dispozici na trhu. Německo dále upozorňuje na to, že společnost HIS GmbH sama nemusí disponovat výsadou veřejné moci nebo veřejným úkolem v oblasti vzdělávání, aby se na ni mohl použít rozsudek Compass-Datenbank.

(70)

S odkazem na jednu z připomínek z Itálie (40) (viz 40. bod odůvodnění) prezentuje spolková vláda ohledně výkladu rozsudku Komise v. Itálie (41) diferencovanější argumentaci k neoddělitelnosti. Německo argumentuje, že rozsudek 1) neobsahuje konstatování, že software a IT služby je možno per se oddělit od výkonu výsady veřejné moci nebo plnění veřejných úkolů, a 2) že se vztahuje na předpisy o svobodě usazování a volném pohybu služeb (42). Nakonec Německo zdůrazňuje, že v rozsudku se jako odůvodnění pro pozici Itálie uvádí zpracování důvěrných údajů. Spolková vláda argumentuje, že rozsudek v právní věci Komise v. Itálie nevyvrací její argument ohledně „neoddělitelnosti“ ve zde projednávaném případě. Nehledě na značné rozdíly ohledně okolností (veřejné správní systémy versus software pro vysoké školy), právních důvodů (svoboda usazování a volný pohyb služeb versus předpisy pro státní podporu) a možného zdůvodnění výběru určitých druhů podniků jako smluvních partnerů (důvěrnost) existuje značný rozdíl mezi fakty, z nichž rozsudek vychází, a skutkovým stavem v projednávané věci hospodářské soutěže. Podle údajů Německa musí být zde projednávaný software pro vysoké školy přizpůsoben zcela zvláštním potřebám vysokoškolské správy. Navíc není na trhu nabízena srovnatelná paleta produktů se softwarem pro vysokoškolskou správu. Nakonec Německo argumentuje, že v rozsudku Compass-Datenbank se právem neodkazuje na rozsudek Komise v. Itálie.

(71)

Německo zaujímá stanovisko k dalším výkladům v rozhodnutí o zahájení řízení, které se vztahují k otázce, zda se u společnosti HIS GmbH jedná o podnik. K otázce, zda vysoké školy používaly produkty společnosti HIS GmbH ne výlučně pro nehospodářské účely (viz 26. bod odůvodnění písm. b), Německo konstatuje, že není zřejmé, jakou formou by vysoké školy mohly tyto produkty takovým způsobem používat. Německo upozorňuje na to, že produkty nejsou speciálně přizpůsobeny k provádění hospodářských činností (např. vzdělávání dospělých). Při objasnění, zda dotace představují státní podporu, vyvstala, podle spolkové vlády, ústřední otázka, zda jsou služby společnosti HIS GmbH neoddělitelně spojeny s plněním vzdělávacího úkolu státu. Na stejnou zásadu odkazovalo Německo v souvislosti s domněnkou, že software společnosti HIS GmbH obsahuje také prvky pro personální a finanční správu (viz 26. bod odůvodnění písm. a)), zdůraznilo ale také, že se u dotčených softwarových produktů nejedná o software pro obecnou finanční a personální správu.

(72)

Ohledně poskytování IT služeb společností HIS GmbH pro soukromé německé a pro zahraniční vysoké školy Německo argumentovalo, že tato činnost neobsahovala státní podporu, protože

(73)

To, že společnost HIS GmbH nenabízela nízké ceny narušující trh (viz 17. bod odůvodnění)‚ dokládá podle údajů Německa také fakt, že se jí u soutěžních zadávacích řízení nepodařilo prosadit vůči komerčním dodavatelům, ačkoliv ceny, za něž své služby nabízela, byly omezené na pokrytí nákladů. Podle údajů spolkové vlády se společnost HIS GmbH od zahájení rozhovorů Německa s Komisí o činnostech společnosti HIS GmbH v roce 2012 již neúčastnila soutěžních zadávacích řízení pro soukromé a zahraniční vysoké školy.

(74)

I kdyby byly všechny činnosti společnosti HIS GmbH v souvislosti se soukromými německými a se zahraničními vysokými školami hospodářské povahy, jak uvedla spolková vláda, byl rozsah těchto činností, vyjádřený jako podíl z toho vyplývajících příjmů na celkových příjmech společnosti HIS GmbH, marginální. Německo zaslalo údaje k 1) příjmům, které společnost HIS IT dosáhla v období 2003–2013 z poskytování softwarových služeb soukromým a zahraničním vysokým školám, a k 2) podílu těchto příjmů na jejích celkových příjmech. Příjmy se pohybovaly od 25 800 EUR (2003) do 220 330 EUR (2010), což činilo od 0,45 % (2003) do 1,73 % (2008) celkových příjmů společnosti HIS IT v jednotlivých letech. Činnosti související s těmito čísly by se měly, jak uvedlo Německo, analogicky s 20. bodem Rámce pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací považovat za „vedlejší činnosti“ (viz 72. bod odůvodnění písm. f)).

(75)

Německo dále tvrdí, že část dotací poskytnutých soukromým německým a zahraničním vysokým školám nepřekročila limit pro podporu de minimis uvedený v nařízení Komise (EU) č. 1407/2013 ve výši 200 000 EUR od roku 2003 do roku 2013 v žádném období tří po sobě následujících (44) let. To lze přičíst skutečnosti, že příspěvek vysokých škol na celkové náklady na poskytování služeb společnosti HIS IT činil v době od roku 2002 do roku 2013 od 34,5 % do 74,1 % těchto celkových nákladů. Pokud se použije podíl příjmů dosažených se soukromými německými a zahraničními vysokými školami na celkových příjmech společnosti HIS IT (procentuální sazby uvedené v 74. bodě odůvodnění: od 0,45 % do 1,73 %) na celkové financování společnosti HIS IT po odečtení vlastního příspěvku vysokých škol, nečiní částky v žádném období tří po sobě následujících let více než 200 000 EUR.

Tabulka

Kumulovaná částka přímé dotace společnosti HIS IT v každém roce + v předcházejících dvou letech

(76)

Německo s ohledem na četné připomínky uvádí, že společnost HIS GmbH nezískala žádnou výhodu na základě přímých dotací, protože vystupovala jako zprostředkovatelka ve smyslu bodu 22 oddílu 2.1.2 (45) Rámce pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací. Všechny „výhody“ byly převáděny na vysoké školy, které tyto služby mohly využívat za přiměřenou cenu.

(77)

Kromě toho Německo zopakovalo argument, že vlastníci společnosti HIS GmbH, tj. federace a spolkové země, získali výhodu, protože náklady na financování vysokých škol na základě činnosti nevykonávané za účelem dosažení zisku společnosti HIS GmbH, která poskytovala dotčené služby, byly nižší. V tomto smyslu jednal stát v souladu se zásadou tržně jednajícího hospodářského subjektu hospodářsky racionálně. V několika připomínkách byl zastáván názor, že je hospodářsky racionální spojit IT zdroje ve společnosti HIS GmbH a tímto způsobem je nabízet vysokým školám.

(78)

Německo tvrdí, že daňové úlevy neposkytovaly společnosti HIS GmbH žádnou výhodu, nýbrž jsou výsledkem řádného používání německého daňového práva. Podle § 5 odst. 1 bodu 9 zákona o dani z příjmů právnických osob (46) a § 3 odst. 1 bodu 6 zákona o živnostenské dani (47) ve spojení s § 51 a násl. daňového zákoníku (48) (Abgabenordnung, „AO“) jsou veřejně prospěšné právnické osoby osvobozeny od daně z příjmů právnických osob a živnostenské daně, pokud nevykonávají hospodářskou činnost.

(79)

Podle názoru Německa není předběžný závěr uvedený v rozhodnutí o zahájení řízení, že společnost HIS GmbH získala výhodu formou snížení její daňové zátěže, správný, protože nemusela platit daň z příjmů právnických osob ani živnostenskou daň. Jako nezisková organizace ve smyslu příslušných německých daňových právních předpisů nedosahovala společnost HIS GmbH žádného zdanitelného příjmu ve smyslu čl. 7 a násl. zákona o dani z příjmů právnických osob (49) ani žádného zisku z podnikání ve smyslu čl. 6 a násl. zákona o živnostenské dani (50). Společnost HIS GmbH nikdy nedosáhla zisku, který by mohl být předmětem zdanění. Proto se daňové zatížení společnosti HIS GmbH rovnalo nule a bylo by tomu tak i bez daňových úlev.

(80)

Německo tvrdí, že stěžovatel v předběžném přezkumu evidentně připouští, že daňové úlevy vyplývaly z veřejně prospěšné role společnosti HIS GmbH, a upozorňuje na její (každo)ročně vznikající ztráty.

(81)

Údajná daňová zvýhodnění nejsou podle Německa prima facie selektivní, protože se společností HIS GmbH nebylo zacházeno jinak než s jinými veřejně prospěšnými subjekty.

(82)

Německo dále tvrdí, že stěžovatel nikdy neuvedl daňové úlevy jako zvláštní důvod stížnosti. Ve stížnosti bylo pouze uvedeno, že pro společnost HIS GmbH „mohou vyplývat daňová zvýhodnění…“ [zdůraznění přidáno]. Jen k daňovým zvýhodněním, která byla údajně poskytnuta také společnosti HIS eG, byly uvedeny detailnější argumenty.

(83)

Německo podpůrně argumentovalo, že i v případě kvalifikace pomoci ze strany státu jako státní podpory je vyloučeno, že by se požadovalo její vrácení, protože se přihlíží k mírnější právní úpravě, podle které se opatření od roku 1976 považují za „existující podpory“ ve smyslu čl. 1 písm. b) bodu v) nařízení (EU) 2015/1589 (51). Podle tohoto ustanovení se mohou opatření, která v době, kdy byla zavedena, nebyla podporou, stát podporou později na základě vývoje vnitřního trhu. Předpokladem pro zachování existujících podpor podle judikatury je (52), že opatření, od okamžiku, kdy se stalo podporou, nebylo podstatně pozměněno. Jinak by bylo změnou vytvořeno nové opatření podpory.

(84)

Německo tvrdí, že opatření existující podpory požívají právní ochranu, dokud Komise nerozhodne o jejich neslučitelnosti s vnitřním trhem (53) a nenařídí do budoucna zaměřená vhodná opatření (viz čl. 108 odst. 1 Smlouvy (54) a článek 22 nařízení (EU) 2015/1589 (55)). Výjimka z této zásady platí pouze v případě, že činnost bude liberalizována právním aktem Unie. Protože nebyl proveden žádný z těchto úkonů, na začátku opatření neexistoval trh a opatření nebyla podstatně pozměněna, je třeba je považovat za zákonné existující podpory.

(85)

Podle údajů Německa neexistoval k okamžiku založení společnosti HIS GmbH v roce 1969, respektive k okamžiku převzetí podílů federací a spolkovými zeměmi v roce 1976 trh se softwarem pro vysoké školy. Stěžovatel sice ve svých připomínkách k rozhodnutí o zahájení řízení uvedl (viz 50. bod odůvodnění), že v 70. letech minulého století existovali skuteční nebo potenciální konkurenti. Ve své stížnosti ovšem prohlásila, že před rokem 2000 existovalo pouze software HIS-GX (56). Proto musel trh vzniknout po roce 2000. Ve skutečnosti se trh vytvořil teprve v 90. letech minulého století. V řadě připomínek jiných zúčastněných stran se rovněž zdůrazňuje, že po celá desetiletí neexistoval software pro vysoké školy a teprve v 90. letech minulého století se na trhu sporadicky objevovali dodavatelé určitých aplikací. Skutečné alternativy pro produkty HIS existují teprve několik let. Podle Německa existují dobré důvody pro domněnku, že trh vznikl teprve v letech 2006/2007, kdy byla prováděna první veřejná výběrová řízení, i když se již dříve ojediněle vyskytli dodavatelé, kteří měli ve svém portfoliu produktů moduly pro jednotlivé procesy správy vysokých škol. Stěžovatel ve svých připomínkách ze dne 19. listopadu 2013 uvedla, že „vývoj uplynulých sedmi [zdůraznění přidáno] let“ ukázal, že soukromí dodavatelé jsou schopni dodávat vysokým školám integrovaný software pro správu kampusů. Je tudíž nutno konstatovat, že společnost HIS GmbH nemohla způsobit narušení hospodářské soutěže, protože zpočátku ani neexistoval trh. Jak již bylo uvedeno, musely by vysoké školy bez společnosti HIS GmbH pokrývat svou potřebu IT samy z vlastních prostředků.

(86)

V rozhodnutí o zahájení řízení se zjevně vychází z roku 1993 jako prvního roku, kdy existoval trh (viz rozhodnutí o zahájení řízení, 60. bod odůvodnění). Ohledně otázky, zda se jedná o existující podporu, proto Německo akceptuje, že trh vznikl v roce 1993.

(87)

Německo souhlasí s předběžným stanoviskem uvedeným v 80. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení, že se povaha opatření, zdroj financování, právní základ, cíle podpory a okruh příjemců (HIS GmbH) od zavedení opatření nezměnily. Německo argumentuje, že podle judikatury (57) se o podstatnou změnu jedná v případě, že se týká podpory v její podstatě, kdyby se například změnily předpoklady pro poskytnutí, právní základ (58) nebo okruh příjemců.

(88)

Německo s odvoláním na několik rozhodnutí Komise týkajících se provozovatelů rozhlasového vysílání (59) uvádí, že zvýšení výše subvence se netýká podpory v její podstatě, jestliže koresponduje se zvýšením odpovídajících nákladů na stejnou činnost.

(89)

Německo potvrzuje, že nominální výše přímé státní podpory se téměř nezvýšila (z 2 527 000 DM v roce 1976 na 6 981 000 DM v roce 2001, respektive 4 230 000 EUR v roce 2013) a že odchylky u výše částek jsou odůvodněny povahou financování formou příspěvku na pokrytí chybějících prostředků, odrážely rostoucí počty studentů a také jsou podmíněny inflací.

(90)

Německo prohlašuje, že zdroj financování byl po celé období stejný: rozpočtové prostředky federace a spolkových zemí. Připojuje se k názoru zastávanému Komisí v rozhodnutí o zahájení řízení (89. bod odůvodnění), že možnost obdržet jiné formy financování než přímou státní podporu byla v souladu s jejími stanovami dána od začátku. Německo se ale nedomnívá, že záleží (jak je uvedeno v 90. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení) na tom, zda „je podíl dodatečného financování [na opatření celkem] nízký tak, že není pozměněna obecná povaha financování jako státní podpora.“ Signifikantní zvýšení účasti vysokých škol na nákladech (jejich platby za IT služby společnosti HIS GmbH vzrostly mezi rokem 2002 a 2013 z 35,7 % na 74,1 %) nemůže být podle Německa interpretováno jako podstatná změna režimu, kvůli níž již nelze opatření považovat za existující podporu.

(91)

Německo také nesouhlasilo s názorem stěžovatele, že se opatření ve skutečnosti skládá ze série přímých dotací, a uvedlo, že nad rámec znění čl. 1 písm. d) nařízení (EU) 2015/1589 (60) neexistuje žádný specifický požadavek pro definici „režimu podpory“.

(92)

Německo dále uvádí, že řízení týkající se existujících podpor neslouží k ochraně zájmů soukromých osob, nýbrž k ochraně legitimního očekávání příjemců podpor. Proto neexistuje zvláštní „povinnost transparentnosti“ vůči soukromým osobám, která by jim umožňovala uplatnit jejich práva.

(93)

Německo tvrdí, že mandát a činnosti společnosti HIS GmbH zůstaly v podstatě identické. Navíc odporovalo tvrzení stěžovatele, že mandát podle stanov společnosti HIS GmbH je definován příliš široce a formulován nejasně (viz 51. bod odůvodnění). Jak je konstatováno v 82. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení, zůstal mandát podle Německa nezměněný, protože původní mandát byl definován široce. Připomínky jiných zúčastněných stran než stěžovatele a obou italských podniků rovněž potvrzují stanovisko Německa, že mandát společnosti HIS GmbH v oblasti zpracování dat pro vysoké školy již čtyřicet let zůstal v podstatě stejný: podpora vysokých škol v oblasti elektronického zpracování dat/informační technologie (61). Mandát podle stanov musel být definován dostatečně široce, aby se umožnilo přizpůsobení služeb změnám potřeby. Současně nebyla formulace příliš široká, protože úkol „Vývoj postupů pro racionalizaci správy vysokých škol a součinnost při jejich zavádění a používání“ je přizpůsoben automatizaci provozních procesů správy vysokých škol cestou elektronického zpracování dat. Formulace není jednoznačně široká tak, aby společnost HIS GmbH mohla vykonávat jiné činnosti než poskytování softwarových produktů a služeb pro vysoké školy v oblasti elektronického zpracování dat/IT.

(94)

IT produkty a služby společnosti HIS GmbH zůstaly, jak ukazuje přehled, v průběhu let funkčně stejné, i když se specifické moduly musely přizpůsobit změněným technickým a organizačním rámcovým podmínkám a pokračující automatizaci. Tato přizpůsobení nezměnila zaměření a obsah služeb a produktů. K argumentu, že produkty a služby společnosti HIS GmbH nemají nic společného s jejími produkty a službami v 90. letech minulého století (tj. že neexistovala kontinuální paleta produktů), Německo prohlašuje, že společnost HIS GmbH nabízela již v roce 1976 první a částečně druhou generaci segmentů, které jsou ještě dnes obsaženy v softwaru pro vysoké školy. Produkt „SOS“ byl nabízen již v roce 1976 jako HIS-SOS II. Německo předložilo následující přehled palety produktů v různých oblastech řízení vysokých škol mezi rokem 1976 a 2013, aby prokázalo kontinuitu portfolia produktů. Názvy produktů byly v některých případech změněny, přesto jejich hlavní funkce zůstaly beze změn. V ročních pracovních programech bylo výslovně uváděno, že paleta nabídky softwaru HIS zůstala nadále beze změn; jednotlivá řešení byla ovšem neustále měněna nebo přepracovávána podle nejnovějšího stavu techniky“ (viz Roční pracovní program/Hospodářský plán 1995, s. 18).

Tabulka 2

Portfolio produktů společnosti HIS-IT od založení v roce 1976 do roku 2013

(95)

Německo se domnívá, že zaručení vzdělávání a výzkumu je uznaným cílem SOHZ, a dokonce závazkem. Na rozdíl od závěru v rozhodnutí o zahájení řízení je poskytování personálních, finančních a organizačních prostředků zapotřebí pro splnění státních závazků v oblasti vysokoškolského vzdělávání. Dále existuje, možná ještě dnes, selhání trhu, protože žádný dodavatel nemůže pokrýt celé spektrum služeb v oblasti softwaru, které potřebují vysoké školy.

(96)

Kromě toho jsou stanovy a pracovní program dost detailní pro pověření. V pracovním programu je jasně stanoveno, že mandát společnosti HIS GmbH spočívá v dodávání softwarových produktů vysokým školám. Podle stanov je předmětem činnosti společnosti HIS GmbH, jak je uvedeno na jiném místě, „vývoj postupů pro racionalizaci správy vysokoškolského vzdělávání, jakož i podílení se na zavádění a uplatňování těchto postupů“. Toto plnění je přizpůsobeno konkrétně automatizaci provozních procesů správy vysokých škol cestou elektronického zpracování dat. Podle názoru Německa stanovuje Komise příliš přísná měřítka na potřebnou určitost pověřovacího aktu (viz rozhodnutí o zahájení řízení, 65. bod odůvodnění).

(97)

Německo proto dospívá k závěru, že vyrovnávací platba pro společnost HIS GmbH byla provedena v souladu s ustanoveními SOHZ.

(98)

Německo nejdříve upozornilo na to, že v rozhodnutí o zahájení řízení nebyly vyjádřeny žádné pochybnosti ohledně společnosti HIS eG, na kterou se společnost HIS GmbH přeměnila v roce 2014. Proto jsou příslušná vyjádření stěžovatele irelevantní. Po zahájení rozhovorů s Komisí o stížnosti v listopadu 2012 již společnost HIS GmbH nevystupovala aktivně jako „účastník trhu“ a již se neúčastnila výběrových řízení.

(99)

Vyjádření stěžovatele k cenové politice společnosti HIS GmbH označilo Německo za rozporná, protože stěžovatel si na jedné straně stěžuje na politiku nízkých cen společnosti HIS GmbH narušující hospodářskou soutěž (viz např. připomínka stěžovatele ze dne 18. prosince 2013, s. 6), na straně druhé naproti tomu argumentuje, že společnost HIS GmbH uzavírala smlouvy nad tržní cenou (připomínka stěžovatele ze dne 18. prosince 2013, s. 4).

(100)

Ohledně argumentu, že financování společnosti HIS GmbH vedlo k uzavření trhu, souhlasí Německo s více zúčastněnými stranami s tím, že neexistovalo uzavření trhu a poskytování služeb bylo nutné, protože v této oblasti trh značně selhával (62).

(101)

Komise podrobila přímé dotace a osvobození od daně z příjmů právnických osob a od živnostenské daně poskytnuté společnosti HIS GmbH, kterými byly podporovány IT služby společnosti HIS GmbH pro německé veřejné vysoké školy a zčásti také pro soukromé německé a pro zahraniční vysoké školy, prověření z hlediska předpisů týkajících se státní podpory.

(102)

Protože rozhodnutí o zahájení řízení stanovilo prověření charakteru podpory a slučitelnosti údajných opatření v období od roku 1976 do roku 2013 s vnitřním trhem (viz rozhodnutí o zahájení řízení, 103. bod odůvodnění), soustředí se Komise na prověření opatření v tomto období.

(103)

Podle čl. 107 odst. 1 Smlouvy jsou podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem.

(104)

Předpokladem pro kvalifikaci opatření jako státní podpory ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy je splnění všech následujících kritérií: a) opatření musí být možné přičíst státu a musí být financováno ze státních prostředků, b) musí přinášet výhodu příjemci, c) tato výhoda musí být selektivní a d) opatření musí narušovat hospodářskou soutěž nebo hrozit jejím narušením a musí ovlivňovat obchod mezi členskými státy. Není-li splněno některé z těchto kritérií, nepředstavuje opatření státní podporu.

(105)

U podpory pro společnost HIS GmbH se nepochybně jednalo o státní prostředky. Opatření byla poskytnuta federací a spolkovými zeměmi a byla financována ze státních prostředků, protože podpory byly poskytnuty z rozpočtu a daňové úlevy snížily daňové příjmy státu.

(106)

Protože rozhodnutí o poskytnutí podpory bylo na federaci a spolkových zemích, bylo možné přičíst opatření jednoznačně státu.

(107)

Podle čl. 107 odst. 1 Smlouvy se o státní podporu jedná pouze v případě, že se podniku poskytne hospodářské zvýhodnění.

(108)

Podle ustálené judikatury zahrnuje pojem podnik jakýkoli subjekt vykonávající hospodářskou činnost nezávisle na právním postavení tohoto subjektu a způsobu jeho financování (63). Hospodářskou činnost představuje jakákoli činnost spočívající v nabízení zboží nebo služeb na daném trhu (64).

(109)

Německo se domnívá, že společnost HIS GmbH nebyla podnikem, protože nevykonávala hospodářskou činnost a nejednala za účelem dosažení zisku. Předmět činnosti společnosti HIS GmbH podle stanov spočíval v podpoře německých státních vysokých škol a jejich správ, aby mohly racionálně a hospodárně plnit své úkoly ve výzkumu a výuce. Tento předmět činnosti společnosti byl podle Německa v souladu s povinností státu poskytovat vzdělávání, k čemuž patří také povinnost vybavit vysoké školy personálními, finančními a organizačními prostředky. Proto poskytovala společnost HIS GmbH své služby k nehospodářským účelům a nevykonávala hospodářskou činnost.

(110)

Soudní dvůr upřesnil, že se stát „tím, že zavede a udržuje takový veřejný vzdělávací systém financovaný zpravidla z veřejného rozpočtu, a nikoliv žáky nebo jejich rodiči, nehodlá věnovat výkonu činnosti za úplatu, ale plní vůči svému obyvatelstvu své poslání v oblasti sociální, kulturní a vzdělávací.“ (65).

(111)

Určité činnosti vykonávané veřejnými vysokými školami a výzkumnými zařízeními tedy představují nehospodářské činnosti, a proto nespadají do oblasti působnosti pravidel státní podpory.

(112)

Podle judikatury soudů Unie se považují činnosti neoddělitelně spojené s plněním veřejných úkolů za nehospodářské činnosti (66).

(113)

Příkladem takových činností je, jak je uvedeno v rozhodnutí o zahájení řízení (29. bod odůvodnění), shromažďování podnikových dat pro veřejné účely na základě oznamovací povinnosti podniků.

(114)

Komise se domnívá, že IT služby společnosti HIS GmbH pro německé státní vysoké školy jsou dostatečně podobné službám dotčeným v rozsudku Compass-Datenbank a z následujících důvodů představují podstatnou součást úlohy státu v německém veřejném vysokoškolském vzdělávacím systému.

(115)

V právní věci Compass-Datenbank konstatoval Soudní dvůr v 41. bodě, že dotčená služba, která spočívala ve správě databáze a zpřístupňování dotčených dat, byla „neoddělitelná činnost od činnosti shromažďování těchto údajů“, protože shromažďování údajů bez správy databáze, do níž jsou údaje vkládány k nahlížení veřejností, by byla zbytečná.

(116)

V rozhodnutí o zahájení řízení bylo s odkazem na tento rozsudek a rozsudek týkající se společnosti SAT-Fluggesellschaft mbH prohlášeno, že pro prokázání úzkého spojení mezi poskytováním softwarových služeb a plněním závazků veřejné služby bylo zapotřebí, aby činnosti společnosti HIS GmbH „podle jejich povahy, účelu a pravidel, kterým podléhají“, (67) souvisely s úkoly tvořícími tyto závazky služby (68).

(117)

Dotčené činnosti společnosti HIS GmbH, zejména poskytování na míru šitých softwarových produktů pro vysoké školy a s tím spojených služeb, splňují požadavek, aby podle jejich povahy, účelu a pravidel, kterým podléhají, byly spojeny s nehospodářskou činností státu v oblasti veřejného vysokoškolského vzdělávání podobně, jak je to požadováno v relevantní judikatuře.

(118)

Za prvé, povaha služeb poskytovaných společností HIS GmbH úzce souvisí s úlohou státu poskytovat veřejné vysokoškolské vzdělávání, protože vysoké školy nelze spravovat bez efektivního softwaru. Poskytování softwarových služeb bylo proto zapotřebí pro plnění vzdělávacího úkolu vysokých škol, tj. pro poskytování bezplatného veřejného vysokoškolského vzdělávání, které bylo výslovným cílem založení a činností společnosti HIS GmbH.

(119)

Některé zúčastněné strany ve svých připomínkách podaných v rámci formálního vyšetřovacího řízení také potvrdily, že produkty a služby společnosti HIS GmbH byly používány k provádění podstatných správních procesů vysokých škol, že je jejich fungování předpokladem pro obecné fungování německých státních vysokých škol, a proto jsou nezbytné pro plnění jejich vzdělávací úlohy (viz 35., 36., 37. a 39. bod odůvodnění tohoto rozhodnutí).

(120)

Poskytování těchto softwarových služeb byla nejen obecná služba (jako např. pronájem nemovitostí nebo vyžádání externího právního poradenství), nýbrž služba, která musela být přizpůsobena konkrétním potřebám vysokých škol (viz 36. bod odůvodnění a poznámka pod čarou 7 tohoto rozhodnutí). Z tohoto důvodu je realistický předpoklad, že bez služeb společnosti HIS GmbH by německé státní vysoké školy nebo spolkové země samotné musely samy pokrývat potřebu vývoje softwaru vysokých škol. Založení a provozování společnosti HIS GmbH byly prostředkem pro pokrytí této základní funkční potřeby německých státních vysokých škol spojením zkušeností a odborných znalostí. Příklad společnosti Microsoft uvedený stěžovatelem (viz 44. bod odůvodnění tohoto rozhodnutí) není v rozporu s tímto předpokladem, protože Microsoft (podle všeho) účtujte za svůj software tržní ceny a jako koncern s celosvětovou působností je ve zcela jiném vztahu k německým státním vysokým školám než společnost HIS GmbH.

(121)

Navíc se podle judikatury soudů Unie nemusí prokazovat, že společnost HIS GmbH samotná vykonávala veřejnou úlohu. V žádné z podobně koncipovaných právních věcí nebyl kladen takový požadavek (69). Naproti tomu je relevantní, že činností, s níž jsou neoddělitelně spojeny činnosti společnosti HIS GmbH, je vykonávána úloha státu v oblasti veřejného vysokoškolského vzdělávání.

(122)

Je také splněn požadavek stanovený v relevantní judikatuře (70), že by činnost měla být spojena s výkonem nehospodářské činnosti státu v oblasti veřejného vysokoškolského vzdělávání „podle předpisů, které se na ni vztahují“. Pro celý provoz společnosti HIS GmbH sice neplatily výslovně stejné předpisy a právní akty jako pro provádění nehospodářské činnosti federace a spolkových zemí v oblasti veřejného vysokoškolského vzdělávání. Potřebné spojení s plněním veřejného úkolu ovšem vyplývalo z nejdůležitějších prvků stanov společnosti HIS GmbH. Právní forma (spol. s r. o.) byla nutná z formálně právních důvodů, protože federace a spolkové země nemohly společnost HIS založit v jiné veřejné právní formě (71). Z obchodních činností společnosti HIS GmbH a její správy (72) je patrné, že byla vedena jako kvazi státní instituce a její obchodní činnost nebyla prováděna za účelem dosahování zisku (a v tomto ohledu se podstatně nelišila od vysokých škol). Nakonec se v § 2 stanov společnosti HIS GmbH uvádí: „Předmět činnosti společnosti spočívá v podpoře institucí veřejného vysokého školství a příslušných orgánů v jejich snaze o rozumné a hospodárné naplňování úloh vysokoškolského vzdělávání.“ Proto považuje Komise požadavek, že činnosti společnosti HIS GmbH musí být „podle předpisů, které se na ni vztahují“, spojeny s plněním veřejných úkolů nebo nehospodářského veřejného úkolu, v tomto případě za splněný.

(123)

Dotčený případ je podobný právní věci TenderNed (73), v níž Tribunál konstatoval, že pro zodpovězení otázky, zda činnosti TenderNed byly součástí plnění veřejných úkolů, je zároveň třeba zjistit, zda činnosti byly svou povahou, svým předmětem a pro ně platnými předpisy spojeny s plněním veřejných úkolů.

(124)

Tribunál s ohledem na povahu a předmět činností TenderNed konstatoval, že Komise má správně za to, že činnosti TenderNed představovaly „prostředky“, s nimiž mohly orgány splnit svůj zákonný závazek k dodržování evropských a národních předpisů týkajících se zadávání veřejných zakázek.

(125)

Rozsudek v právní věci TenderNed obsahuje další odkazy na to, že poskytování softwaru/IT společností HIS GmbH pro německé státní vysoké školy bylo nehospodářské povahy.

(126)

Přestože existovaly náznaky, že dotčené elektronické zadávání veřejných zakázek pouze přispívalo k účinnému poskytování služby spojené s plněním veřejného úkolu (viz bod 90 rozsudku), Tribunál konstatoval, že služba poskytovaná prostřednictvím TenderNed byla neoddělitelně spojena s příslušným veřejným úkolem. Podobně jako v rozsudku v právní věci TenderNed nabízí také v tomto případě účastníci trhu části služeb nabízených společností HIS GmbH. Podle Tribunálu v rozsudku TenderNed mohly ovšem orgány „provést celý proces zadávání veřejných zakázek nejlépe se službami TenderNed“ (90. bod rozsudku); „Existující komerční platformy nesplnily“ podle Tribunálu, „s ohledem na cenu, objektivní prvky kvality, kontinuitu a přístup k poskytovaným službám předpoklady pro realizaci cílů obecného zájmu orgánů“ (107. bod rozsudku). Tuto argumentaci je možno v plném rozsahu použít na projednávaný případ. Podle několika zúčastněných stran nenabízel žádný jiný dodavatel softwaru pro vysoké školy celou paletu služeb společnosti HIS GmbH. Stěžovatel sám připouští, že soukromí dodavatelé nabízí pouze části služeb nutných v oblasti softwaru pro vysoké školy (74).

(127)

Závěrem lze konstatovat, že poskytování služeb v oblasti softwaru pro vysoké školy/IT služeb pro německé státní vysoké školy bylo neoddělitelně spojeno s prováděním jejich nehospodářské činnosti, poskytováním veřejného vysokoškolského vzdělávání, a proto bylo nehospodářské povahy.

(128)

Podle judikatury může být právnická osoba považována za podnik i jen ohledně části svých činností, jestliže činnosti odpovídající této části lze klasifikovat jakožto hospodářské činnosti (75).

(129)

Jak je uvedeno výše (viz 72. bod odůvodnění), Německo tvrdí, že činnost společnosti HIS GmbH týkající se prodeje softwaru soukromým německým a zahraničním vysokým školám nepředstavuje státní podporu z následujících důvodů:

(130)

Pokud by se u těchto činností jednalo o hospodářské činnosti, byl by případný prvek podpory spojený s těmito činnostmi pod horní hranicí podpory de minimis stanovenou v nařízení Komise (EU) č. 1407/2013.

(131)

Komise nesouhlasí s argumentem, že tyto zanedbatelné prodeje soukromým německým a zahraničním vysokým školám představovaly vedlejší činnosti a případnou podporu těchto činností ze strany státu nelze proto považovat za podporu z následujících důvodů.

(132)

Německo dostatečně neprokázalo, že pojem „vedlejší činnost“ z Rámce Unie pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací je použitelný na dotčený případ. Německo například neprokázalo, že zanedbatelné prodeje představovaly činnost, která ve smyslu bodu 20 Rámce Unie pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací „přímo souvisí s provozem výzkumné organizace nebo výzkumné infrastruktury a je pro její provoz nezbytná či je neoddělitelně spojena s jejím hlavním nehospodářským využitím a je omezena co do rozsahu.“ (viz 72. bod odůvodnění písm. f) a poznámka pod čarou 43).

(133)

Co se týče významu odděleného účetnictví, Soudní dvůr sice konstatoval, že organizace může vykonávat více činností jak hospodářské, tak i nehospodářské povahy, pokud vede oddělené účetnictví ohledně různých obdržených finančních prostředků, takže je vyloučeno jakékoliv nebezpečí křížového subvencování jejích hospodářských činností veřejnými prostředky, které obdrží za své nehospodářské činnosti (76). Na rozdíl od případu Escuelas Pías se veřejná podpora ovšem v tomto případě týkala všech činností společnosti HIS GmbH, které byly podpory poskytnuty. Proto z vedení odděleného účetnictví společnosti HIS GmbH týkajícího se jejích prodejů soukromým německým a zahraničním vysokým školám nevyplývá, že se nejedná o hospodářské činnosti.

(134)

Jak je vysvětleno v 127. bodě odůvodnění, má Komise za to, že společnost HIS GmbH při poskytování softwarových služeb pro německé státní vysoké školy nebyla činná jako podnik. Ohledně jiných kritérií pro existenci státních podpor má Komise ovšem za to, že přímé dotace poskytnuté mezi rokem 1976 a 2013 by mohly představovat selektivní výhodu pro společnost HIS GmbH. Protože IT služby by mohly být zásadně poskytovány také v jiných členských státech nebo podniky z jiných členských států, mohla by opatření, kdyby společnost HIS GmbH jednala jako podnik, narušit hospodářskou soutěž v takové míře, že by mohl být ovlivněn obchod mezi členskými státy.

(135)

Protože společnost HIS GmbH byla podnikem, který vykonával hospodářskou činnost formou prodeje soukromým německým a zahraničním vysokým školám, poskytlo opatření, které zvýhodnilo tyto činnosti, podniku selektivní hospodářskou výhodu oproti jiným podnikům, které poskytovaly podobné služby bez tohoto zvýhodnění. Navíc nemusela společnost HIS GmbH díky státní podpoře její nabídky pro státní vysoké školy pracovat za účelem dosažení zisku, a proto mohla své služby nabízet výlučně na bázi pokrytí nákladů. Protože by tyto služby mohly být zásadně poskytovány také v jiných členských státech nebo podniky z jiných členských států, mohla by opatření narušit hospodářskou soutěž v takové míře, že by mohl být ovlivněn obchod mezi členskými státy.

(136)

Proto se u přímých dotací, které mohly zvýhodňovat prodej softwarových služeb společnosti HIS GmbH soukromým německým a zahraničním vysokým školám, jednalo o státní podpory.

(137)

Komise konstatuje, že stěžovatel ve fázi formálního vyšetřovacího řízení nepředložil žádný argument ohledně daňové úlevy, kterou obdržela společnost HIS GmbH do 31. prosince 2013. Ve své připomínce k rozhodnutí o zahájení řízení se vůbec nezabývala daňovými úlevami. Argumenty k daňovým úlevám byly předloženy jako samostatný prvek stížnosti pouze ohledně právní formy společnosti HIS po její přeměně v roce 2014 (77). Možné státní podpory ve prospěch společnosti HIS eG nejsou ovšem předmětem tohoto rozhodnutí, protože nespadají do oblasti působnosti rozhodnutí o zahájení řízení.

(138)

V rozhodnutí o zahájení řízení nemohla Komise vyloučit, že je možné, že společnosti HIS GmbH byla poskytnuta selektivní výhoda, a proto upozornila na to, že posouzení selektivní výhody závisí na tom, zda byla společnost HIS GmbH podnikem, či nikoli (viz 52.-53. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení). Protože Komise nemůže vyloučit, že společnost HIS GmbH formou prodejů soukromým německým a zahraničním vysokým školám vykonávala hospodářskou činnost (viz 133. bod odůvodnění), nemůže být vyloučeno, že dotčená daňová opatření byla selektivní.

(139)

Navíc by tyto služby mohly být zásadně poskytovány také v jiných členských státech nebo podniky z jiných členských států, takže by opatření mohla narušit hospodářskou soutěž v takové míře, že by mohl být ovlivněn obchod mezi členskými státy. Proto daňová opatření ve prospěch společnosti HIS GmbH mohla představovat státní podpory.

(140)

Pokud byly přímé dotace pro společnost HIS GmbH mezi rokem 1976 a 2013 státními podporami, představovaly podle názoru Komise z níže vysvětlených důvodů existující podpory. Pokud také dotčená daňová opatření představovala státní podporu (viz 139. bod odůvodnění), představovala podle názoru Komise z následujících důvodů rovněž existující podpory (78).

(141)

Podle čl. 1 písm. b) bodu v) nařízení (EU) 2015/1589 (79) se u podpory jedná o existující podporu, protože v době, kdy začala být uskutečňována, nevytvářela podporu, nýbrž se stala podporou později následkem vývoje vnitřního trhu bez toho, že by byla členským státem změněna.

(142)

Existující podpory požívají právní ochranu, dokud Komise nekonstatuje jejich neslučitelnost s vnitřním trhem (80) a nenařídí do budoucna zaměřená vhodná opatření (viz čl. 108 odst. 1 Smlouvy (81) a článek 22 nařízení (EU) 2015/1589 (82)).

(143)

Aby se mohlo konstatovat, že dotčená opatření (viz 13. bod odůvodnění) představují existující podporu ve smyslu čl. 1 písm. b) bodu v) první věty nařízení (EU) 2015/1589, musí být nejdříve prokázáno, že neexistoval trh pro dotčené produkty a služby, když stát začal poskytovat prostředky pro společnost HIS GmbH.

(144)

S ohledem na výše uvedené Komise nejdříve prověří, zda na začátku institucionální podpory v roce 1976 existoval trh pro elektronické zpracování dat vysokých škol (software pro vysoké školy). Následně ověří, zda se případné pozdější změny mohly dotknout podstaty původního opatření. Takové změny by se mohly vztahovat na charakter výhody nebo zdroj financování, účel nebo právní základ podpory, příjemce nebo rozsah činností příjemců. Musely by mít za následek, že existující podpora se jako celek přemění na novou podporu.

(145)

Podle názoru Komise se stěžovateli nepodařilo prokázat, že v roce 1976, tedy v době, kdy byla dotčená opatření, včetně daňových opatření, zavedena, existoval trh pro produkty společnosti HIS GmbH, přesněji řečeno její produkty a služby elektronického zpracování dat/IT (83) pro správu vysokých škol. Velká většina vysokých škol podpořila ve svých připomínkách argument Německa, že trh se softwarem pro správu vysokých škol vznikl přibližně před 12 až 14 lety a takový trh mohl existovat nejdříve v roce 1993. Více zúčastněných stran prohlásilo, že sice již nějakou dobu existovali dodavatelé minimálně částí aplikací pro správu vysokých škol, že ale ani dnes ještě neexistuje trh se všemi produkty a službami elektronického zpracování dat/IT pro správu vysokých škol. Podle jejich údajů nenabízí kromě společnosti HIS GmbH žádný podnik celé spektrum produktů a služeb společnosti HIS GmbH (viz 38. bod odůvodnění).

(146)

Prohlášení stěžovatele v roce 2012 – „před rokem 2000 existoval… pouze software HIS-GX“ (84) a “… vývoje uplynulých sedmi [zdůraznění přidáno] let“ [ukazují], že soukromí dodavatelé softwaru jsou schopni a také připraveni dodávat všem zainteresovaným vysokým školám moderní integrovaná řešení pro správu kampusů“ (85) – a jeho spekulativní vyjádření, že v 70. letech minulého století mohly podniky v tuzemsku a zahraničí nabízet software pro vysoké školy [zdůraznění přidáno] (86) (viz s. 4 připomínky stěžovatele ze dne 4. dubna 2016 a 53. bod odůvodnění) podle názoru Komise dokazují, že v roce 1976 v Německu neexistoval trh pro software pro vysoké školy. Proto byly vyvráceny pochybnosti Komise ohledně existence takového trhu v roce 1976.

(147)

Komise má za to, že vývoje v oblasti produktů a služeb elektronického zpracování dat/IT pro německé vysokoškolské vzdělávání představují vývoj vnitřního trhu ve smyslu čl. 1 písm. b) bodu v) procesního nařízení (viz 91. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení). Tento závěr potvrzuje řada připomínek (mimo jiné Německa) k rozhodnutí o zahájení řízení, v nichž se uvádí, že někdy během posledního jednoho až třech desetiletí vznikl minimálně pro dílčí úseky softwarových služeb pro vysoké školy v Německu relevantní trh (viz 38. a 65. bod odůvodnění).

(148)

Pokud se opatření skutečně v období od roku 1976 do roku 2013 stala státními podporami, je třeba prověřit, zda prošla podstatnou změnou, která se dotkla jejich podstaty, takže se staly novými podporami.

(149)

Podle rozsudku v právní věci vláda Gibraltaru v. Komise by se neměla každá změna existujících podpor považovat za přeměnu existující podpory v novou podporu. Podle rozsudku “se pouze v případě, kdy se změna dotýká samotné podstaty původního režimu, mění tento režim v nový režim podpor“ (87). Změny režimu jsou podstatné, pokud se změnil hlavní aspekt jako způsob financování, zdroj financování, právní základ, sledovaný cíl nebo příjemci (88).

(150)

Komise konstatuje, že byly vyvráceny její pochybnosti týkající se otázky, zda byly mezi rokem 1976 a 2013 provedeny podstatné změny podpory HIS (viz 90., 92. a 93. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení). Povaha opatření, zdroj financování, právní základ, cíle podpory a okruh příjemců se od zavedení opatření z následujících důvodů nezměnily.

(151)

Soudní dvůr provedl ve svém rozsudku Namur-Les Assurances du Crédit SA následující upřesnění: “… vznik nové podpory nebo změnu podpory existující nelze nikdy během období fungování podniku posuzovat podle rozsahu podpory nebo dokonce podle jejího finančního objemu, pokud je podpora stanovena na základě dřívějších zákonných ustanovení, která zůstávají beze změn“ (89). Komise konstatuje, že zvýšení částky podpory, jak vyplývá z několika rozhodnutí Komise k provozovatelům veřejnoprávního vysílání (90), se netýká podpory v její podstatě, jestliže koresponduje se zvýšením odpovídajících nákladů na stejnou činnost.

(152)

Německo potvrzuje, že nominální výše přímé státní podpory se téměř nezvýšila (z 2 527 000 DM v roce 1976 na 6 981 000 DM v roce 2001, respektive 4 230 000 EUR v roce 2013) a že odchylky u výše částek jsou odůvodněny povahou financování formou příspěvku na pokrytí chybějících prostředků, odrážely rostoucí počty studentů a také jsou podmíněny inflací.

(153)

Komise má za to, že se způsob financování podstatně nezměnil. Za prvé, forma financování zůstala nezměněná: přímé dotace a osvobození od daně z příjmů právnických osob a živnostenské daně. Za druhé, rozsah financování přímými dotacemi se podstatně nezměnil. Celkově vzrostly přímé dotace mezi rokem 1976 a 2013 přibližně o 2,9násobek. Počet studujících se během stejného období výrazně zvýšil. V letech 1976/77 bylo v Německu 872 125 studujících (91); V letech 2013/14 byl tento počet třikrát vyšší: 2 616 881 (92). Ceny byly v Německu v roce 2013 2,3krát vyšší než v roce 1976. (93) Na základě těchto informací Komise konstatuje, že způsob a výše financování se podstatně nezměnily, protože počet studujících rostl podstatně rychleji než rozsah přímých dotací pro činnosti společnosti HIS GmbH, přičemž byla zohledněna také míra inflace v Německu mezi rokem 1976 a 2014.

(154)

Výše „financování“ daňovými úlevami se podstatně nezměnila, protože daňové zatížení společnosti HIS GmbH, jak Německo uvádí v připomínce z roku 2016 (viz 79. bod odůvodnění), by se podle zákona o dani z příjmů právnických osob a podle zákona o živnostenské dani v případě, že by společnost HIS GmbH musela tyto daně platit, rovnalo nule.

(155)

Komise se domnívá, že zdroj, způsob a právní základ financování přímými dotacemi zůstaly během celého období stejné: Prostředky pocházely z rozpočtu federace a z rozpočtů spolkových zemí. Nárůst míry spolufinancování vysokých škol na celkovém financování (z 35,7 % na 74,1 %) nepředstavuje z následujících důvodů podstatnou změnu financování. Za prvé, rozsah „státního“ financování, přesněji řečeno podíl státních podpor, jak je vysvětleno v předcházejícím odstavci, zůstal nominálně stejný. Za druhé, právní základ od roku 1976 stanovil, že financování se mohlo v případě potřeby doplnit příjmy. Proto Komise nesouhlasí se stěžovatelem v tom, že se způsob financování stále měnil. Relevantní pasáž stanov zůstala v průběhu let nezměněná: „Společníci poskytnou společnosti prostředky nutné k plnění úkolů podle stanov – pokud nevzniknou vlastní příjmy –…“ (94). Kromě toho dovoluje Soudní dvůr v právní věci Namur-Les Assurances du Crédit SA (viz 151. bod odůvodnění) změny režimu tohoto druhu, dokud zůstanou ustanovení týkající se podpory nezměněná.

(156)

Komise nesouhlasí se stěžovatelem v tom, že se změnil způsob financování, protože se jednalo o sérii dotací v různé výši (viz 51. bod odůvodnění). Komise má za to, že přímé dotace představovaly existující režim podpory a nebyly sérií jednotlivých ročních přímých dotací. V čl. 1 písm. d) nařízení (EU) 2015/1589 je stanoveno, že „režimem podpory“ se rozumí jakýkoliv akt, na jehož základě může být bez dalších prováděcích opatření poskytnuta jednotlivá podpora pro podniky definované aktem obecným nebo abstraktním způsobem, a dále akt, na jehož základě může být na neurčitou dobu a/nebo na neurčitou částku poskytnuta pro jeden nebo několik podniků podpora, která není spojena se zvláštním projektem“ [zdůraznění přidáno].

(157)

Komise má na základě znaků přímého financování a daňových opatření ve prospěch společnosti HIS GmbH za to, že se jedná o režim podpory, protože právní základ představoval „akt, na jehož základě… mohla být na neurčitou dobu a … na neurčitou částku poskytnuta pro… podnik podpora, která není spojena se zvláštním projektem“. Pro poskytnutí nebyla nutná další prováděcí ustanovení.

(158)

Na tomto základě Komise vyvozuje závěr, že roční přímé dotace představovaly de facto existující režim podpory a že výše, způsob a zdroj financování nepředstavovaly podstatnou změnu ve smyslu relevantní judikatury (vláda Gibraltaru v. Komise, Namur-Les Assurances du Crédit) a rozhodnutí C(2008) 725 Komise v konečném znění ze dne 27. února 2008 ve věci podpory SA.21395 E8/2006 (ex CP 110/2004 a CP 126/2004) – Belgie, financování veřejnoprávní vysílací stanice VRT.

(159)

Protože právní základ ve stanovách zůstal po celou dobu beze změny (viz 155. bod odůvodnění), má Komise za to, že právní základ pro přímé dotace nebyl podstatně změněn.

(160)

Komise se domnívá, že neexistovala žádná podstatná změna právního základu pro daňová zvýhodnění. Za prvé, také formulace, kterou byla ve stanovách stanovena veřejná prospěšnost, zůstala během let beze změny: „Společnost sleduje výhradně a bezprostředně veřejně prospěšné cíle“ ve smyslu daňových předpisů pro veřejně prospěšné cíle (95).

(161)

Za druhé, od založení společnosti HIS GmbH dne 1. ledna 1976 se nezměnily nebo podstatně nezměnily právní předpisy, jimiž je osvobození stanoveno (96). Právním základem pro osvobození byly zákon o dani z příjmů právnických osob, živnostenský zákon a daňový zákoník. Podle údajů Německa odkazují dotčená osvobození od daně (§ 5 zákona o dani z příjmů právnických osob a § 3 živnostenského zákona) na § 51 a násl. daňového zákoníku (viz 78. bod odůvodnění a poznámky pod čarou 46, 47 a 48). V § 52 daňového zákoníku jsou uvedeny dvě činnosti, které jsou podle nařízení považovány za veřejně prospěšné: podpora vědy a výzkumu (§ 52 odst. 1) a podpora všeobecného a odborného vzdělávání (§ 52 odst. 7). Dotčená osvobození od daně tak v aktuálním znění použitelných právních předpisů vyplývají z § 5 zákona o dani z příjmů právnických osob a § 3 živnostenského zákona ve spojení s § 52 daňového zákoníku.

(162)

Ohledně otázky, zda a jakou formou platily platné daňové zákony k okamžiku založení společnosti HIS GmbH, dospěla Komise k následujícímu závěru: Zákon o dani z příjmů právnických osob obsahoval již v roce 1976 osvobození od daně z příjmů právnických osob pro veřejně prospěšné organizace. Podle § 4 odst. 1 bodu 6 (97) znění ze dne 24. května 1965 jsou „právnické osoby, sdružení osob a seskupení majetku, které podle svých stanov, nadačního aktu nebo jiného organizačního dokumentu a s ohledem na svou skutečnou správu sledují výlučně a bezprostředně cíle, které vyplývají z církevní služby, obecného zájmu nebo dobročinnosti,“ osvobozeny od daně z příjmů právnických osob. To je téměř stejné znění jako v platných stanovách (viz poznámka pod čarou 46).

(163)

Zákon o živnostenské dani obsahoval v roce 2013 téměř totožné znění osvobození jako v § 3 odst. 6 jeho znění z 25. května 1965 (98). Proto byla osvobození již v platnosti, když byla založena společnost HIS GmbH.

(164)

První znění daňového zákoníku bylo schváleno dne 23. března 1976, tedy přibližně tři měsíce po založení společnosti HIS GmbH. To musí být důvodem toho, že se ve stanovách společnosti HIS GmbH z let 1976–77 odkazuje na „předchůdce“ daňového zákoníku, nařízení o veřejné prospěšnosti ze dne 24. prosince 1953.

(165)

Nařízením o veřejné prospěšnosti ze dne 24. prosince 1953 jsou prováděny § 17 až § 19 „zákona o daňových úpravách ze dne 16. října 1934“ (99). V tomto zákoně z roku 1934 jsou v § 17 výslovně „věda“ a „vzdělávání“ označeny jako způsobilá veřejně prospěšná činnost (100). Zákon z roku 1934 ve spojení s nařízením o veřejné prospěšnosti z roku 1953 tak do vstupu daňového zákoníku v platnost stanovil daňové osvobození pro subjekty vykonávající veřejně prospěšné činnosti jako podporu vzdělávání (101).

(166)

Ohledně tohoto nepřerušeného řetězce zákonů a předpisů, které se výslovně vztahují na dotčené daňové úlevy, dospěla Komise k závěru, že právní základ ve smyslu rozhodnutí C(2008)725 Komise v konečném znění ve věci podpory SA.21395 E 8/2006 (ex CP 110/2004 a CP 126/2004) – Belgie – financování veřejnoprávní stanice VRT, a rozsudku v právní věci vláda Gibraltaru/Komise zůstal stejný.

(167)

Komise má za to, že také činnosti společnosti HIS GmbH zůstaly stejné. V 82. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení konstatovala, že se účel státní podpory, podpora vysokých škol, zejména v oblasti elektronického zpracování dat a informačních technologií, nezměnil. Stanovisko Německa, že činnosti společnosti HIS GmbH podpořené státní podporou zůstaly čtyřicet let identické, bylo potvrzeno stanovisky (viz 36. bod odůvodnění tohoto rozhodnutí).

(168)

Komise konstatuje, že se formulace ohledně účelu společnosti ve stanovách mezi lety 1976/77 a pozdějšími roky lišily, ale že se přitom jednalo o čistě jazykové nuance. V letech 1976/77 byl účel společnosti HIS GmbH vyjádřen takto: „a) rozvoj a vývoj informačních systémů pro vytvoření podkladů pro rozhodování ve vysokoškolském vzdělávání a postupů pro racionalizaci na vysokých školách, a b) poskytování poradenství při zavádění a používání informačních systémů.“ V pozdějších letech byla formulace pozměněna: „Účelem společnosti je podpora vysokých škol a příslušných správních orgánů v jejich snaze o racionální a hospodárné naplňování úloh vysokoškolského vzdělávání a) vývojem postupů pro racionalizaci správy vysokoškolského vzdělávání, jakož i podílením se na zavádění a uplatňování těchto postupů; … d) poskytováním informací a organizací výměny informací.“ Podle názoru Komise jsou obě formulace definovány široce, ale odkazují na zpracování elektronických dat. Mandát podle stanov musel být definován dostatečně široce, aby se umožnilo přizpůsobení služeb změněným technickým požadavkům. Současně nebyla formulace příliš široká, protože úkol „vývoj postupů pro racionalizaci správy vysokoškolského vzdělávání, jakož i podílení se na zavádění a uplatňování těchto postupů“ nelze interpretovat tak, jako by společnost HIS GmbH směla vykonávat jiné činnosti než poskytování produktů a služeb elektronického zpracování dat/IT.

(169)

Pokud jde o produkty a služby společnosti HIS GmbH v průběhu let, jsou přehled produktů předložený Německem během formálního vyšetřovacího řízení (viz 94. bod odůvodnění) a skutečnost, že předchozí verze některých produktů byly nabízeny již v roce 1976, podle názoru Komise dostatečným důkazem toho, že společnost HIS GmbH nabízela v průběhu let nepřetržitou paletu produktů.

(170)

Proto Komise dospěla k závěru, že se činnosti společnosti HIS GmbH podporované veřejnými prostředky během posuzovaného období podstatně nezměnily.

(171)

Opatření provedená Německem mezi rokem 1976 a 2013 ve prospěch společnosti HIS GmbH představovala, pokud se jednalo o státní podporu, existující podporu podle čl. 1 písm. b) bodu v) nařízení (EU) 2015/1589.

(172)

Protože přezkoumání případných opatření provedených ve prospěch společnosti HIS eG od roku 2014 bylo vyňato z oblasti působnosti rozhodnutí o zahájení řízení (16. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení), nejsou tato opatření v rámci tohoto rozhodnutí přezkoumávána.

(173)

Komise proto konstatuje, že pochybnosti vyjádřené v rozhodnutí o zahájení řízení byly vyvráceny,