(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1881/2006 (2) stanoví maximální limity citrininu v doplňcích stravy na bázi rýže fermentované červenými kvasnicemi Monascus purpureus.

(2)

V návaznosti na žádost Komise o vědecké stanovisko ke zdravotním rizikům citrininu v potravinách a krmivech přijala vědecká komise pro kontaminující látky v potravinovém řetězci Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) dne 2. března 2012 stanovisko týkající se rizik pro veřejné zdraví a zdraví zvířat v souvislosti s přítomností citrininu v potravinách a krmivech (3). Vědecká komise pro kontaminující látky dospěla k závěru, že na základě dostupných údajů nelze vyloučit riziko genotoxicity a karcinogenity, pokud jde o citrinin v limitu nulového rizika nefrotoxicity.

(3)

Dostupné údaje týkající se přítomnosti citrininu v některých přípravcích z červené fermentované rýže odhalily vysokou úroveň citrininu v těchto přípravcích. Proto byl v nařízení (ES) č. 1881/2006 stanoven maximální limit pro citrinin v přípravcích z červené fermentované rýže. Vzhledem k nedostatečným znalostem, pokud jde o přítomnost citrininu v přípravcích z červené fermentované rýže a v jiných potravinách, a s ohledem na přetrvávající nejistotu, pokud jde o jeho karcinogenitu a genotoxicitu, byla považována za vhodnou revize maximálních limitů.

(4)

V roce 2015 zveřejnil úřad výzvu k podávání návrhů na prošetření koncentrací citrininu v potravinových vzorcích se zvláštním zaměřením na zrna a produkty z nich pocházející z různých zeměpisných oblastí v Evropě. Zpráva popisující výsledek těchto šetření „Occurrence of citrinin in food (Výskyt citrininu v potravinách)“ (4) byla zveřejněna v roce 2017. Byly získány reprezentativní údaje o výskytu citrininu v potravinách v Evropě, zejména v obilovinách a výrobcích z obilovin a v doplňcích stravy na bázi rýže fermentované červenými kvasinkami.

(5)

Nové údaje o výskytu citrininu naznačují, že není třeba stanovit maximální úroveň citrininu v potravinách jiných než v doplňcích stravy na bázi rýže fermentované červenými kvasinkami. U citrininu v doplňcích stravy obsahujících červené fermentované kvasinky Monascus purpureus však reprezentativní údaje o výskytu potvrzují, že by měla být maximální úroveň snížena. Nejsou k dispozici žádné nové údaje o toxicitě citrininu, které by vyžadovaly, aby úřad aktualizoval posouzení rizik citrininu z hlediska veřejného zdraví. Nejistota, pokud jde o genotoxicitu a karcinogenitu citrininu, tudíž přetrvává. Proto je pro ochranu veřejného zdraví nezbytné, aby byl citrinin v potravinách na co nejnižší rozumně dosažitelné úrovni. To je obzvláště důležité u doplňků stravy na bázi rýže fermentované červenými kvasinkami, neboť údaje dokládají, že v některých vzorcích těchto výrobků lze nalézt velmi vysoké úrovně citrininu, což vede k vysoké expozici spotřebitelů těchto produktů citrininu. Zároveň z toho podle dostupných údajů vyplývá, že za uplatnění správné výrobní praxe lze dosáhnout nízkých úrovní citrininu v doplňcích stravy na bázi rýže fermentované červenými kvasnicemi Monascus purpureus. Vzhledem k přetrvávající nejistotě ohledně toxicity citrininu a k možnosti dosažení nízké úrovně citrininu uplatněním správné výrobní praxe je vhodné snížit maximální limit pro citrinin v doplňcích stravy na bázi rýže fermentované červenými kvasnicemi Monascus purpureus s cílem zajistit vysokou úroveň ochrany lidského zdraví.

(6)

Členským státům a provozovatelům potravinářských podniků by mělo být dáno přiměřené období, jež jim umožní přizpůsobit se novým požadavkům stanoveným v tomto nařízení. Nařízení (ES) č. 1881/2006 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(7)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,