(1)

Unie musí zajistit účinnou ochranu integrity a řádné fungování svého finančního systému a vnitřního trhu před praním peněz nebo financováním terorismu. Proto směrnice (EU) 2015/849 stanoví, že by Komise měla identifikovat vysoce rizikové třetí země, které mají ve svých režimech pro boj proti praní peněz a financování terorismu strategické nedostatky představující významnou hrozbu pro finanční systém Unie.

(2)

Komise by seznam vysoce rizikových třetích zemí uvedených v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/1675 (2) měla ve vhodnou dobu přezkoumávat se zřetelem na pokrok, kterého tyto vysoce rizikové třetí země dosáhly při odstraňování strategických nedostatků ve svých režimech pro boj proti praní peněz a financování terorismu. Komise by měla při svých posouzeních zohlednit nové informace od mezinárodních organizací a tvůrců standardů, jako jsou informace vydávané Finančním akčním výborem (dále jen „FATF“). Na základě těchto informací by Komise měla také identifikovat další vysoce rizikové třetí země se strategickými nedostatky v režimech pro boj proti praní peněz a financování terorismu.

(3)

V souladu s kritérii stanovenými ve směrnici (EU) 2015/849 zohlednila Komise nejnovější dostupné informace, zejména nedávná veřejná prohlášení FATF, dokument FATF „Zlepšování dodržování mezinárodních požadavků v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu: probíhající proces“ a zprávy skupiny pro přezkum mezinárodní spolupráce v rámci FATF v souvislosti s riziky, jež představují jednotlivé třetí země podle čl. 9 odst. 4 směrnice (EU) 2015/849.

(4)

FATF identifikoval Pákistán jako zemi se strategickými nedostatky v režimu pro boj proti praní peněz a financování terorismu představujícími riziko pro mezinárodní finanční systém, pro které spolu s FATF vypracovala akční plán.

(5)

Rámec pro boj proti praní peněz a financování terorismu, jenž je v Pákistánu v platnosti, a způsob, jímž je uplatňován, vykazuje strategické nedostatky. Mezi ně patří dohled nad kontrolami boje proti praní peněz a financování terorismu ze strany finančních institucí, včetně obchodní činnosti v oblasti peněžních služeb, a jejich prosazování; nedostatečná opatření k předcházení nedovolené přeshraniční přepravě oběživa; nedostatečně spolehlivé záznamy o vyšetřování a stíhání financování terorismu a rovněž nedostatečná koordinace mezi různými orgány; nedostatečné provádění cílených finančních sankcí a rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1267 (1999) a 1373 (2001); nedostatečné vymáhání zákazu zpřístupnění prostředků a finančních služeb.

(6)

Vzhledem k vysoké úrovni integrace mezinárodního finančního systému, úzkému propojení tržních subjektů, vysokému objemu přeshraničních transakcí směrem do Unie i z Unie, jakož i stupni otevřenosti trhu Komise usuzuje, že jakákoli hrozba v oblasti praní peněz a financování terorismu pro mezinárodní finanční systém představuje zároveň hrozbu i pro finanční systém Unie.

(7)

Ve světle nejnovějších relevantních informací dospěla analýza Komise k závěru, že Pákistán by měl být považován za jurisdikci třetí země, která má ve svém režimu pro boj proti praní peněz a financování terorismu strategické nedostatky představující významnou hrozbu pro finanční systém Unie podle kritérií stanovených v článku 9 směrnice (EU) 2015/849. Uvedená země však poskytla písemný politický závazek na vysoké úrovni s cílem řešit zjištěné nedostatky a spolu s FATF vypracovala akční plán, který by umožnil splnit požadavky stanovené ve směrnici (EU) 2015/849. Komise znovu posoudí status dané země na základě plnění dotčeného závazku.

(8)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/1675 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,