(1)

Směrnice 91/676/EHS má chránit vody před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů, mimo jiné i omezením vpravení statkových hnojiv do půdy. Pokud se množství statkových hnojiv, které členský stát hodlá povolit na hektar, liší od množství stanoveného v první větě druhého pododstavce bodu 2 přílohy III směrnice 91/676/EHS, musí být toto množství určeno tak, aby neohrozilo dosažení cílů uvedených ve směrnici, a musí být zdůvodněno na základě objektivních kritérií, jakými jsou například dlouhé vegetační období a plodiny s vysokou spotřebou dusíku. Komise toto zdůvodnění přezkoumá.

(2)

Dne 8. prosince 2005 přijala Komise rozhodnutí 2005/880/ES (2), kterým se povoluje odchylka požadovaná Nizozemskem podle směrnice 91/676/EHS, za účelem povolení použití statkových hnojiv z pasoucích se hospodářských zvířat až do výše 250 kg dusíku na hektar za rok v zemědělských podnicích s nejméně 70 % podílem travních porostů.

(3)

Dne 5. února 2010 přijala Komise rozhodnutí 2010/65/EU (3) o změně rozhodnutí 2005/880/ES, kterým se doba platnosti odchylky prodloužila do 31. prosince 2013.

(4)

Dne 16. května 2014 přijala Komise prováděcí rozhodnutí 2014/291/EU (4). Ve zmíněném rozhodnutí byla Nizozemsku povolena odchylka podle směrnice 91/676/EHS, která umožňuje použití statkových hnojiv z pasoucích se hospodářských zvířat až do výše 230 kg dusíku na hektar za rok v zemědělských podnicích s nejméně 80 % podílem travních porostů na jižních a středních písčitých půdách a sprašových půdách a 250 kg dusíku na hektar za rok v zemědělských podnicích s travními porosty na jiných typech půdy. Odchylka se v roce 2016 týkala 19 564 zemědělských podniků, což odpovídá 47 % celkové čisté zemědělské plochy v Nizozemsku.

(5)

Dne 31. ledna 2018 předložilo Nizozemsko Komisi žádost podle bodu 2 třetího pododstavce přílohy III směrnice 91/676/EHS o prodloužení doby platnosti odchylky pro období od roku 2018 do roku 2021.

(6)

Nizozemsko používá v souladu s čl. 3 odst. 5 směrnice 91/676/EHS akční program na celém svém území.

(7)

Nizozemské právní předpisy, které provádějí směrnici 91/676/EHS, obsahují normy pro použití dusíku i fosfátu.

(8)

Podle údajů, které poskytly nizozemské orgány, vzrostl v Nizozemsku v období od roku 2012 do roku 2015 v porovnání s obdobím 2008–2011 počet skotu o 2,3 % a počet prasat o 0,8 %. V témže období se počet drůbeže v Nizozemsku zvýšil o 2,4 %. Od roku 2006 stanoví nizozemské právní předpisy (5) omezení týkající se počtu prasat a drůbeže. Od ledna 2015 mimoto nizozemské právní předpisy (6) vyžadují zpracování odpovídajícího podílu přebytečných statkových hnojiv pocházejících z odvětví mléka a mléčných výrobků. V Nizozemsku byl pro mléčný skot navíc právě zaveden systém práv na produkci fosfátů (7). Všechna tato opatření mají zabránit znečišťování vodních útvarů.

(9)

V období 2012–2015 se v Nizozemsku použilo 416 000 tun dusíku ze statkových hnojiv, což v porovnání s obdobím 2008–2011 znamená pokles o 4,4 % (8). Používání umělých dusíkatých hnojiv se v Nizozemsku v období 2012–2015 v porovnání s obdobím 2008–2011 zvýšilo přibližně o 4,3 % (9).

(10)

Podle vědeckých poznatků, které předložily nizozemské orgány, podporuje podnebí v Nizozemsku, charakterizované rovnoměrným rozdělením ročních srážek a poměrně malým rozsahem ročních teplot, dlouhé vegetační období travin v délce 250 dnů ročně.

(11)

Informace poskytnuté nizozemskými orgány v souvislosti s předchozí odchylkou udělenou prováděcím rozhodnutím 2014/291/EU mimoto naznačují, že odchylka nevedla k zhoršení stavu nizozemských vodních útvarů. Například koncentrace dusičnanů ve vodě, která opouští kořenovou zónu, se u sledovaných zemědělských podniků, na něž se vztahuje povolení, od roku 2006 snížila a v roce 2015 a 2016 byla v průměru nižší než 50 mg/l.

(12)

Z údajů, které Nizozemsko poskytlo podle článku 10 směrnice 91/676/EHS, vyplývá, že v období 2012–2015 vykazovalo přibližně 88 % monitorovacích stanic podzemních vod v Nizozemsku průměrné koncentrace dusičnanů nižší než 50 mg/l a že 79 % těchto monitorovacích stanic vykazovalo průměrné koncentrace dusičnanů nižší než 25 mg/l. Z údajů rovněž vyplývá, že v období 2012–2015 vykazovalo 99 % monitorovacích stanic povrchových vod v Nizozemsku průměrné koncentrace dusičnanů nižší než 50 mg/l a že 96 % těchto monitorovacích stanic vykazovalo průměrné koncentrace dusičnanů nižší než 25 mg/l. Údaje vykazují ve srovnání s předchozím obdobím 2008–2011 stabilní nebo klesající tendenci koncentrace dusičnanů v podzemních a v povrchových vodách. Ve vykazovaném období 2012–2015 však byla u 60 % sladkých vod zjištěna eutrofizace, u 13 % možná eutrofizace a u 27 % nebyla eutrofizace zjištěna.

(13)

Po posouzení žádosti Nizozemska v souladu s bodem 2 třetím pododstavcem přílohy III směrnice 91/676/EHS a na základě šestého nizozemského akčního programu a zkušeností získaných v souvislosti s odchylkou udělenou v prováděcím rozhodnutí 2014/291/EU se Komise domnívá, že množství statkových hnojiv z pasoucích se hospodářských zvířat navrhované Nizozemskem, které odpovídá 230 kg dusíku na hektar za rok v zemědělských podnicích s nejméně 80 % podílem travních porostů na jižních a středních písčitých půdách a sprašových půdách a 250 kg dusíku na hektar za rok v zemědělských podnicích s nejméně 80 % podílem travních porostů na jiných typech půdy, neohrozí dosažení cílů uvedených ve směrnici 91/676/EHS, splní-li Nizozemsko určité přísné podmínky, a je odůvodněno objektivními kritérii.

(14)

Nizozemsko by mělo zajistit, aby se tlak vyvíjený na vodní útvary v důsledku rostoucích počtů hospodářských zvířat a související produkce statkových hnojiv nezvyšoval. Za tímto účelem by mělo Nizozemsko zajistit, aby z hlediska množství dusíku a fosforu nepřesáhla celková produkce statkových hnojiv úroveň z roku 2002. Nové právní předpisy provádějící šestý nizozemský akční program by proto měly stanovit závazný strop pro produkci statkových hnojiv, který nelze překročit a který je v případě potřeby možné uplatnit vůči jednotlivým zemědělcům.

(15)

Povolení pro jednotlivé zemědělce podléhají určitým podmínkám, které mají zajistit hnojení na úrovni zemědělského podniku odpovídající nárokům plodin a zmírnění a zamezení úniku dusíku a fosforu do vody. Tyto podmínky by proto měly zahrnovat požadavky týkající se vypracování plánů hnojení pro jednotlivé zemědělské podniky, vedení záznamů o postupech hnojení v podobě evidence hnojení, provádění periodických analýz půdy, pokryvu zelení po kukuřici v zimě, dodržování zvláštních ustanovení týkajících se zaorání trávy, zákazu používat statková hnojiva před zaoráním trávy a úpravy hnojení s ohledem na přínos luštěnin a zákaz vpravování fosfátu z umělých hnojiv do půdy.

(16)

V minulých letech byly při provádění politiky týkající se zpracovávání statkových hnojiv, včetně dodržování prováděcího rozhodnutí 2014/291/EU, ze strany Nizozemska zaznamenány určité problémy vedoucí k situaci, kdy existují obavy ohledně možných podvodů. Tato mimořádná situace vyžaduje, aby Nizozemsko zvýšilo své úsilí o předcházení podvodům při provádění politiky týkající se statkových hnojiv. Ačkoliv šestý akční program již stanoví opatření, která mají posílit kontroly a inspekce za účelem zlepšení celkového souladu s pravidly nizozemské politiky týkající se statkových hnojiv, na podporu účinného provádění a úplného souladu je zapotřebí další úsilí. Toto úsilí by mělo zahrnovat vypracování posílené strategie v oblasti prosazování, a to rovněž s přihlédnutím k ustanovením směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/99/ES (10). Strategie by měla být založena na nezávislém posouzení souladu s pravidly nizozemské politiky týkající se statkových hnojiv a měla by obsahovat zvláštní opatření, která jsou zaměřena na další posílení inspekcí a kontrol, a jednoznačnou metodiku ke stanovení dostatečně odrazujících postihů a sankcí. Je proto odůvodněné omezit dobu platnosti odchylky do 31. prosince 2019, aby mohlo Nizozemsko plně provést posílenou strategii v oblasti prosazování. V souladu s bodem 2 druhým pododstavcem přílohy III směrnice 91/676/EHS může Nizozemsko předložit žádost o novou odchylku pro následné období.

(17)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (11) stanoví ucelený přeshraniční přístup k ochraně vod založený na oblastech povodí s cílem dosáhnout na evropské úrovni dobrého stavu vodních útvarů. Nedílnou součástí tohoto cíle je snížení živin. Povolením odchylky podle tohoto rozhodnutí nejsou dotčena ustanovení směrnice 2000/60/ES ani není vyloučeno, že k plnění povinností vyplývajících z uvedené směrnice může být zapotřebí přijetí dalších opatření.

(18)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES (12) stanoví obecná pravidla pro zřízení infrastruktury pro prostorové informace v Unii pro účely politik Unie v oblasti životního prostředí a politik nebo činností Unie, které mohou mít vliv na životní prostředí. Prostorové informace shromážděné v souvislosti s tímto rozhodnutím by měly být pokud možno v souladu s ustanoveními zmíněné směrnice. K snížení administrativní zátěže a zlepšení soudržnosti údajů by Nizozemsko při sběru potřebných údajů podle tohoto rozhodnutí mělo případně využít informace získané v rámci integrovaného administrativního a kontrolního systému zřízeného podle kapitoly II hlavy V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 (13).

(19)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro dusičnany zřízeného podle článku 9 směrnice 91/676/EHS,

1.

„zemědělským podnikem s travními porosty“ se rozumí podnik, v němž tvoří tráva nejméně 80 % plošné výměry vhodné pro použití statkových hnojiv;

2.

„pasoucími se hospodářskými zvířaty“ se rozumí skot (s výjimkou jatečných telat), ovce, kozy, koně, osli, jelenovití a vodní buvoli;

3.

„zemědělskou půdou“ se rozumí plošná výměra, kterou zemědělec vlastní, má v nájmu nebo ve správě na základě jednotlivé písemné smlouvy a za jejíž správu nese přímou odpovědnost;

4.

„trávou“ se rozumí trvalé travní porosty nebo dočasné travní porosty o stáří kratším než pět let;

5.

„plánem hnojení“ se rozumí výpočet ohledně plánovaného využití a dostupnosti živin;

6.

„evidencí hnojení“ se rozumí bilance živin na základě skutečného využití a příjmu živin;

7.

„jižními a středními písčitými půdami“ se rozumějí půdy uvedené jako jižní a střední písčité půdy v nizozemských právních předpisech provádějících směrnici o dusičnanech;

8.

„sprašovými půdami“ se rozumějí půdy uvedené jako sprašové půdy v nizozemských právních předpisech provádějících směrnici o dusičnanech.

1.

Nizozemsko sleduje množství vyprodukovaných statkových hnojiv a zajistí, aby z hlediska množství dusíku a fosforu nepřesáhla produkce statkových hnojiv na vnitrostátní úrovni úroveň z roku 2002 odpovídající 504,4 milionu kg dusíku a 172,9 milionu kg fosfátu.

2.

Nizozemsko vypracuje posílenou strategii v oblasti prosazování, která posílí soulad s pravidly nizozemské politiky týkající se statkových hnojiv a zajistí, aby byla v návaznosti na informace poukazující na případy nesouladu přijata účinná opatření.

Posílená strategie v oblasti prosazování zahrnuje minimálně tyto prvky: