(1)

Cílem činnosti Unie v odvětví námořní dopravy by mělo být zlepšování námořní bezpečnosti a ochrana mořského prostředí.

(2)

Výbor pro ochranu mořského prostředí (MEPC) Mezinárodní námořní organizace (IMO) se na svém 69. zasedání dohodl na zřízení systému povinného shromažďování údajů o spotřebě paliva a na nezbytných změnách kapitoly 4 přílohy VI Mezinárodní úmluvy o zabránění znečišťování z lodí (dále jen „příloha VI úmluvy MARPOL“). Očekává se, že tyto změny budou přijaty během 70. zasedání výboru MEPC, které se bude konat v říjnu 2016.

(3)

Výbor pro námořní bezpečnost (MSC) organizace IMO na svém 95. a 96. zasedání schválil změny pravidla II-1, pravidel III/1.4, III/30 a III/37, pravidel II-2/1 a II-2/10 a pravidla II-1/3-12 Mezinárodní úmluvy o bezpečnosti lidského života na moři (SOLAS), Mezinárodní úmluvy a Předpisu o normách výcviku, kvalifikace a strážní služby námořníků (dále jen „úmluva a předpisy STCW“), Mezinárodních předpisů o systémech protipožární bezpečnosti (dále jen „předpis FSS“) a předpisu z roku 2011 o programu rozšířených inspekcí (dále jen „předpis o ESP z roku 2011“). Očekává se, že tyto změny budou přijaty na 97. zasedání Výboru pro námořní bezpečnost, které se bude konat v listopadu 2016.

(4)

Změny kapitoly 4 přílohy VI úmluvy MARPOL stanoví povinný celosvětový systém shromažďování údajů, které budou shromažďovány a vykazovány každý rok některými loděmi, postupy ověřování vykázaných údajů, prohlášení o shodě, situace týkající se převodu vlastnictví, předkládání údajů Mezinárodní námořní organizaci (IMO), anonymizaci údajů a přístup k těmto údajům, jakož i postupy potvrzování shody pro lodě plující pod vlajkou států, které nejsou stranami přílohy VI úmluvy MARPOL. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/757 (1) zavádí systém EU pro monitorování, vykazování a ověřování emisí CO2 a energetické účinnosti námořní dopravy. Od 1. ledna 2018 platí pro všechny lodě o hrubé prostornosti vyšší než 5 000 tun, které připlouvají do přístavu spadajícího do jurisdikce některého členského státu, nacházejí se v takovém přístavu nebo z něho odplouvají, a to bez ohledu na to, kde jsou tyto lodě registrovány.

(5)

Článek 22 nařízení (EU) 2015/757 obsahuje ustanovení o přezkumu v případě, že by v této oblasti došlo k uzavření mezinárodní dohody. Přijetím změn kapitoly 4 přílohy VI úmluvy MARPOL bude tento proces přezkumu zahájen, což může vést k předložení návrhu na změnu nařízení (EU) 2015/757 s cílem zajistit v náležitém rozsahu jeho harmonizaci s celosvětovým systémem shromažďování údajů dohodnutým v rámci IMO.

(6)

Změny pravidel II-1/1, II-1/2, II-1/3, II-1/4, II-1/5, II-1/6, II-1/7, II-1/8-1, II-1/9, II-1/10, II-1/12, II-1/13, II-1/15 – 17, II-1/19, II-1/21 – 22 a II-1/35 úmluvy SOLAS zavádějí formulační a následné změny, jakož i změny, které se týkají požadavků na dělení lodi na úseky a stabilitu v narušeném stavu s cílem zlepšit funkční schopnost osobních lodí v případě jejich poškození. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/45/ES (2) se vztahuje na osobní lodě a vysokorychlostní osobní plavidla provozující vnitrostátní plavbu. Ustanovení čl. 6 odst. 2 písm. a) bodu i) uvedené směrnice stanoví, že nové osobní lodě třídy A musí plně vyhovovat požadavkům úmluvy SOLAS z roku 1974 v platném znění.

(7)

Změny pravidla II-1/1.2 úmluvy SOLAS, nové pravidlo II-1/19-1 a změny pravidel III/1.4, III/30 a III/37 úmluvy SOLAS týkající se havarijních cvičení jsou součástí celkové snahy o zvýšení funkční schopnosti plavidla poté, co dojde k jeho zaplavení, s cílem zlepšit bezpečnost nových i stávajících osobních lodí. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/106/ES (3), zejména pravidlo V/2 uvedené v kapitole V přílohy I, obsahuje povinné minimální požadavky na výcvik a kvalifikaci velitelů, důstojníků, členů mužstva a ostatních osob na osobních lodích. Úmluva STCW, která byla do práva Unie začleněna prostřednictvím směrnice 2008/106/ES, obsahuje požadavky na výcvik týkající se stability lodě podle příslušných tabulek způsobilosti uvedených v předpisu STCW.

(8)

Změny pravidel II-2/1 a II-2/10 úmluvy SOLAS stanoví, že v kotelnách s domácími kotli o výkonu nižším než 175 kW, nebo u kotlů chráněných stabilními lokálními vodními protipožárními systémy již není třeba instalovat pěnové hasicí přístroje o minimálním objemu 135 l. Ustanovení čl. 6 odst. 2 písm. a) bodu i) směrnice 2009/45/ES stanoví, že nové osobní lodě třídy A musí plně vyhovovat požadavkům úmluvy SOLAS z roku 1974 v platném znění. Pravidla II-2/1 a II-2/10 úmluvy SOLAS jsou navíc použitelná i na nové osobní lodě tříd B, C a D a na stávající osobní lodě třídy B v souladu s bodem 6.7 („Hasicí zařízení ve strojovnách“) přílohy I kapitoly II-2 části A směrnice 2009/45/ES, v němž je stanoveno, že strojovny a kotelny by měly být vybaveny přenosnými zařízeními.

(9)

Změny pravidla II-1/3-12 úmluvy SOLAS zaplní mezeru v současném pravidle, jež se týká uplatňování předpisů o úrovni hluku na palubách lodí v případě lodí, na které byla uzavřena stavební smlouva před 1. července 2014, jejichž kýl byl položen nebo které byly v podobném stádiu stavby ke dni 1. ledna 2015 a později a které nebyly dodány před 1. července 2018. Článek 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/10/ES (4) stanoví minimální požadavky na ochranu pracovníků a limitní hodnoty expozice a hodnoty expozice vyvolávající akci. Jakožto relevantní sekundární právní předpis navíc čl. 6 odst. 2 písm. a) bod i) směrnice 2009/45/ES umožňuje uplatňování úmluvy SOLAS z roku 1974 platném znění na nové lodě třídy A a pravidlo 15 uvedené v části C přílohy I zmíněné směrnice stanoví opatření pro snížení hluku ve strojovnách nových lodí třídy B, C a D.

(10)

Změny v úmluvě a předpisu STCW týkající se výcviku pro osobní lodě a změny části A a B předpisu STCW budou řešit nové problémy spojené s větší velikostí moderních výletních lodí a velkým počtem cestujících, kteří se nacházejí na jejich palubách, a zahrnují čtyři různé úrovně výcviku a školení: školení o nouzových situacích na osobních lodích, výcvik v řízení velkého množství lidí na osobních lodích, zvládání krizových situací na osobních lodích a výcvik v oblasti lidského chování a výcvik pro osobní lodě typu ro-ro. Směrnice 2008/106/ES, zejména pravidlo V/2 uvedené v kapitole V přílohy I, obsahuje povinné minimální požadavky na výcvik a kvalifikaci velitelů, důstojníků, členů mužstva a ostatních osob na osobních lodích.

(11)

Změny kapitoly 13 předpisu FSS jasněji stanoví, že výpočty rozměrů únikových cest, které se provádějí na základě očekávaného celkového počtu osob, které použijí jako únikové cesty schodiště, vchody, chodby a odpočívadla, mají být provedeny zvlášť pro dva různé případy obsazenosti uvedených prostor. Ustanovení čl. 6 odst. 2 písm. a) bodu i) směrnice 2009/45/ES stanoví, že nové osobní lodě třídy A musí plně vyhovovat požadavkům úmluvy SOLAS z roku 1974 v platném znění. Pro lodě třídy B, C a D, které byly postaveny dne 1. ledna 2003 nebo později, navíc na základě kapitoly II-2 části A přílohy I směrnice 2009/45/ES platí předpis FSS, který byl přijat rezolucí MSC.98(73).

(12)

Změny pravidel II-1/1, II-1/2, II-1/3, II-1/4, II-1/5, II-1/6, II-1/7, II-1/8-1, II-1/9, II-1/10, II-1/12, II-1/13, II-1/15 – 17, II-1/19, II-1/21 – 22 a II-1/35 úmluvy SOLAS, pravidel II-2/1 a II-2/10 úmluvy SOLAS a kapitoly 13 předpisu FSS spadají v míře, ve které mohou ovlivnit ustanovení směrnice 2009/45/ES týkající se osobních lodí a vysokorychlostních osobních plavidel provozujících vnitrostátní plavbu, do výlučné pravomoci Unie.

(13)

Změny v předpisu o ESP z roku 2011 zajistí harmonizaci s aktuálním zněním jednotných požadavků řady Z10 Mezinárodního sdružení klasifikačních společností (řada Z10 jednotných požadavků IACS), které se týkají inspekcí a vydávání osvědčení. Články 5 a 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 530/2012 (5) zavádějí povinnost uplatňovat na ropné tankery s jednoduchým trupem starší než 15 let systém organizace IMO pro hodnocení stavu (CAS). Rozšířený inspekční program při prohlídkách plavidel přepravujících volně ložený náklad a ropných tankerů čili rozšířený inspekční program (ESP) upřesňuje, jak toto důkladnější posouzení provádět. Vzhledem k tomu, že CAS používá k dosažení svého cíle ESP, veškeré změny týkající se inspekcí ESP budou automaticky použitelné prostřednictvím nařízení (EU) č. 530/2012.

(14)

Unie není členem IMO ani smluvní stranou příslušných úmluv nebo předpisů. Je tudíž třeba, aby Rada zmocnila členské státy k vyjádření postoje Unie a k vyjádření jejich souhlasu s tím, aby byly těmito změnami vázány, nakolik tyto změny spadají do výlučné pravomoci Unie,