8.12.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 322/21

(1)

Na základě antidumpingového šetření (dále jen „původní šetření“) podle článku 5 základního nařízení uložila Rada nařízením (ES) č. 926/2009 (2) (dále jen „původní opatření“) konečné antidumpingové clo z dovozu některých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“). Původní opatření vycházela ze zjištění nebezpečí újmy a byla zrušena rozsudkem Tribunálu (3), pokud jde o vývoz výrobků vyráběných společností Hubei Xinyegang Steel Co. Ltd. Tento rozsudek je v současné době předmětem kasačního opravného prostředku u Soudního dvora (4).

(2)

Uložená opatření měla formu následujících sazeb valorického cla: 17,7 % pro společnost Shandong Luxing Steel Pipe Co. Ltd, 27,2 % (ostatní spolupracující společnosti) a 39,2 % (všechny ostatní společnosti).

(3)

V současné době jsou v platnosti antidumpingová opatření z dovozu bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli pocházejících z Ruska a Ukrajiny (5). Antidumpingová opatření vůči Chorvatsku byla ukončena dne 26. června 2012 (6).

(4)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti (7) platných antidumpingových opatření obdržela Komise žádost o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti těchto opatření podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(5)

Žádost podal Výbor na obranu odvětví Evropské unie vyrábějícího bezešvé ocelové trubky (Defence Committee of the Seamless Steel Tubes Industry of the European Union) (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících více než 25 % celkové výroby bezešvých trubek a dutých profilů v Unii.

(6)

Žádost byla odůvodněna tím, že pozbytí platnosti uvedených opatření by pravděpodobně mělo za následek přetrvání dumpingu a přetrvání nebo obnovení újmy působené výrobnímu odvětví Unie.

(7)

Dne 3. října 2014 zahájila Komise přezkum před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení. V Úředním věstníku Evropské unie uveřejnila příslušné oznámení (8) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“).

(8)

V oznámení o zahájení přezkumu vyzvala Komise zúčastněné strany, aby ji za účelem účasti v řízení kontaktovaly. Kromě toho Komise o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé dotčené vyvážející výrobce, dovozce a uživatele v Unii a čínské orgány a vyzvala je k účasti.

(9)

Komise o zahájení šetření rovněž informovala výrobce ve Spojených státech amerických (dále jen „USA“) a vyzvala je k účasti. V oznámení o zahájení přezkumu Komise zúčastněné strany informovala, že uvažuje o USA jako o třetí zemi s tržním hospodářstvím („srovnatelná země“) ve smyslu čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení.

(10)

Všechny zúčastněné strany měly možnost se k zahájení přezkumu vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(11)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že možná bude nutné vybrat vzorek zúčastněných stran v souladu s článkem 17 základního nařízení.

(12)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že prozatímně vybrala vzorek výrobců v Unii, a vyzvala zúčastněné strany, aby se k tomu vyjádřily. Vzorek byl vybrán na základě objemu prodeje obdobného výrobku během období přezkumného šetření v Unii se současným zajištěním zeměpisného rozložení. Vzorek sestával ze šesti společností v České republice, Francii, Německu, Itálii, Rumunsku a na Slovensku a představoval přibližně 55 % celkového prodeje odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení. Nebyly předloženy žádné připomínky a prozatímně vybrané společnosti v konečném vzorku zůstaly.

(13)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace stanovené v oznámení o zahájení přezkumu.

(14)

Vzhledem k tomu, že se přihlásili a poskytli informace požadované v oznámení o zahájení přezkumu pouze čtyři dovozci, kteří nejsou ve spojení, výběr vzorku nebyl nutný. Z těchto čtyř dovozců, kteří nejsou ve spojení, však při šetření spolupracoval a odpověď na dotazník zaslal pouze jeden.

(15)

S ohledem na zjevně vysoký počet vyvážejících výrobců v ČLR se s výběrem vzorku počítalo v oznámení o zahájení přezkumu.

(16)

Aby mohla rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala Komise všechny vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Kromě toho Komise požádala stálou misi ČLR při Evropské unii, aby identifikovala a/nebo oslovila případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(17)

Vzhledem k tomu, že požadované informace Komisi poskytli pouze tři vyvážející výrobci v ČLR, nebyl výběr vzorků považován za nezbytný.

(18)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné pro určení pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení dumpingu a výsledné újmy a pro stanovení zájmu Unie.

(19)

Dotazníky byly zaslány třem čínským vyvážejícím výrobcům, kteří se přihlásili v rámci výběru vzorku, šesti výrobcům v Unii zařazeným do vzorku, čtyřem dovozcům, kteří nejsou ve spojení a kteří se přihlásili v rámci výběru vzorku, a sedmi uživatelům. Bylo určeno dvacet dva potenciálních srovnatelných výrobců v šesti zemích, jmenovitě v Argentině, Brazílii, Japonsku, Mexiku, na Ukrajině a v USA, a byly jim zaslány dotazníky.

(20)

Odpovědi na dotazník byly obdrženy od jednoho čínského vyvážejícího výrobce, od tří výrobců ve srovnatelné zemi (USA), od šesti výrobců v Unii zařazených do vzorku, od jednoho dovozce a od tří uživatelů.

(21)

Inspekce na místě se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(22)

Šetření pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu se týkalo období od 1. července 2013 do 30. června 2014 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti pokračování nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2011 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(23)

Všem zúčastněným stranám byly sděleny základní skutečnosti a úvahy, na jejichž základě se zamýšlelo zachovat konečná antidumpingová opatření v platnosti. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta, během níž mohly k těmto poskytnutým informacím podat vysvětlení. Po poskytnutí informací předložil připomínky pouze žadatel.

(24)

Dotčený výrobek je stejný jako v původním šetření uvedeném v 1. bodě odůvodnění, tj. bezešvé trubky a duté profily ze železa nebo oceli, kruhového průřezu, s vnějším průměrem nejvýše 406,4 mm, s hodnotou uhlíkového ekvivalentu nejvýše 0,86 podle vzorce a chemického rozboru Světového svářečského institutu (IIW) (9), pocházející z ČLR, v současnosti kódů KN ex 7304 19 10, ex 7304 19 30, ex 7304 23 00, ex 7304 29 10, ex 7304 29 30, ex 7304 31 20, ex 7304 31 80, ex 7304 39 10, ex 7304 39 52, ex 7304 39 58, ex 7304 39 92, ex 7304 39 93, ex 7304 51 81, ex 7304 51 89, ex 7304 59 10, ex 7304 59 92 a ex 7304 59 93.

(25)

Šetření ukázalo, že stejné základní fyzické a chemické vlastnosti i stejná základní použití mají tyto výrobky:

(26)

Komise dospěla k závěru, že tyto výrobky jsou obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(27)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení bylo zkoumáno, zda dochází k dumpingu a zda by pozbytí platnosti stávajících opatření pravděpodobně vedlo k jeho přetrvávání nebo obnovení.

(28)

Jak je uvedeno výše, tři čínští vyvážející výrobci se po zahájení přezkumu přihlásili a obdrželi dotazník. Odpověděl však pouze jeden z nich. Spolupracující vyvážející výrobce představoval více než 25 % čínského dovozu do Unie a jeho dovoz byl považován za reprezentativní, pokud jde o celkový dovoz z ČLR do Unie. Zjištění týkající se pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu uvedená níže tudíž vycházela z údajů spolupracujícího vyvážejícího výrobce.

(29)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení byla běžná hodnota stanovena na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty ve třetí zemi s tržním hospodářstvím. Za tímto účelem bylo třeba vybrat třetí zemi s tržním hospodářstvím (dále jen „srovnatelná země“).

(30)

Komise v oznámení o zahájení přezkumu informovala zúčastněné strany o tom, že jako o možné srovnatelné zemi uvažuje o USA, stejně jako při původním šetření, a strany vyzvala, aby se k tomu vyjádřily. Neobdržela žádné připomínky.

(31)

Komise se nicméně obrátila na řadu dalších potenciálních srovnatelných zemí (Argentina, Brazílie, Čína, Indie, Japonsko, Korejská republika, Mexiko, Ruská federace a Ukrajina) za účelem spolupráce a poskytování informací.

(32)

Tři výrobci z USA spolupracovali a zaslali odpověď na dotazník.

(33)

Úroveň hospodářské soutěže na trhu USA byla shledána vysokou, s velkým počtem výrobců prodávajících na domácím trhu a s významnou úrovní dovozu (navzdory stávajícím antidumpingovým clům namířeným proti ČLR). Množství prodaná na trhu USA byla významná a tento trh byl srovnatelný s čínským trhem rovněž z hlediska sortimentu výrobků. Kromě toho bylo zjištěno, že použité suroviny a výrobní proces spolupracujících výrobců ve srovnatelné zemi jsou podobné jako na čínském trhu. Z tohoto důvodu a s ohledem na spolupráci byly USA považovány za vhodnou srovnatelnou zemi podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení.

(34)

Informace od spolupracujících výrobců v USA byly použity jako základ pro stanovení běžné hodnoty použitelné na vyvážející výrobce v ČLR.

(35)

V souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení Komise nejprve zkoumala, zda byl celkový objem domácího prodeje pro spolupracující výrobce v USA během období přezkumného šetření reprezentativní. Objem domácího prodeje se považoval za reprezentativní tehdy, pokud celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu představoval alespoň 5 % objemu čínského prodeje dotčeného výrobku na vývoz v průběhu období šetření do Unie. Na tomto základě byl domácí prodej v USA reprezentativní.

(36)

Komise následně zkoumala, zda může být prodej obdobného výrobku na domácím trhu považován za uskutečněný v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Přezkoumání bylo provedeno stanovením poměru ziskového prodeje daného typu výrobku nezávislým odběratelům. V případech, kdy byl prodej určitého typu výrobku na domácím trhu uskutečněn v dostatečném množství a v běžném obchodním styku, byla běžná hodnota založena na skutečné ceně na domácím trhu, vypočítané jako vážený průměr veškerého prodeje tohoto typu na domácím trhu během období přezkumného šetření.

(37)

V případě těch typů výrobku, u nichž se více než 80 % objemu prodeje na domácím trhu uskutečnilo za cenu vyšší než náklady a jejichž vážená průměrná prodejní cena byla rovna výrobním nákladům na jednotku nebo vyšší, byla běžná hodnota jednotlivých typů výrobku určena jako vážený průměr skutečných cen veškerého prodeje daného typu na domácím trhu bez ohledu na to, zda šlo o prodej ziskový, či nikoli.

(38)

Pokud objem ziskového prodeje určitého typu výrobku nepřesahoval 80 % celkového objemu prodeje daného typu výrobku nebo pokud vážená průměrná cena daného typu výrobku nedosahovala jednotkových výrobních nákladů, byla běžná hodnota založena na skutečné ceně na domácím trhu, která byla určena jako vážená průměrná cena pouze ziskového domácího prodeje daného typu výrobku uskutečněného během období přezkumného šetření.

(39)

Spolupracující vyvážející výrobce vyvážel do Unie přímo nezávislým odběratelům. Vývozní cena byla cenou skutečně zaplacenou nebo splatnou za výrobek, který je předmětem přezkumu, při prodeji na vývoz do Unie, v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení.

(40)

Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu na základě ceny ze závodu. Pokud to odůvodňovala potřeba zajistit spravedlivé srovnání, byla v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení vývozní cena a běžná hodnota upravena o rozdíly, které mají vliv na cenu a srovnatelnost ceny. Byly provedeny úpravy s ohledem na náklady na dopravu (domácí a námořní přeprava), pojištění, bankovní poplatky a provize.

(41)

U spolupracujícího vyvážejícího výrobce Komise srovnávala váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku ve srovnatelné zemi s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení. Na tomto základě činilo vážené průměrné dumpingové rozpětí pro spolupracujícího vyvážejícího výrobce vyjádřené jako procento z ceny CIF (zahrnující náklady, pojištění a přepravu zboží) na hranice Unie před proclením více než 158,3 %.

(42)

Komise analyzovala, zda je pravděpodobné přetrvání dumpingu, pokud by opatření pozbyla platnosti. Byly zkoumány tyto prvky: vývozní cena do jiných destinací, výrobní kapacita a volná kapacita v ČLR a atraktivita trhu Unie.

(43)

Podle databáze čínské vývozní statistiky činil čínský vývoz bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli na celém světě (124 země mimo Unii) 4,6 milionu tun v roce 2013. Ceny se pohybovaly v rozmezí od 400 EUR/tunu do 4 500 EUR/tunu. Čínský dovoz do Unie během období přezkumného šetření představoval 68 000 tun s průměrnou cenou nižší než 700 EUR/tunu (na základě údajů Eurostatu). Komise se domnívala, že tyto velké rozdíly v cenách neumožňují vyvodit smysluplný závěr ohledně cenového chování čínského vývozu do jiných třetích zemí. Šetřením se nicméně zjistilo, že průměrná vývozní cena spolupracujícího vyvážejícího výrobce v ČLR na trhy třetích zemí (Chile, Jižní Korea, Írán, Spojené arabské emiráty a Turecko) byla nižší než průměrná čínská vývozní cena při vývozu na trh Unie. Kromě toho vyvezená množství a ceny účtované čínskými vyvážejícími výrobci na některých významných vývozních trzích, jako jsou Unie, Kanada, USA, Kolumbie, Mexiko, Brazílie, Rusko, Bělorusko a Kazachstán, jsou ovlivněny stávajícími opatřeními, například antidumpingovými cly nebo ochrannými opatřeními.

(44)

Šetřením bylo zjištěno, že výrobní kapacita v ČLR od doby původního šetření výrazně vzrostla. Veřejně dostupné údaje získané během inspekcí na místě uvádějí výrobní kapacitu ve výši 32 milionů tun (10). Údaje poskytnuté žadatelem naznačují ještě vyšší úrovně výrobní kapacity ve výši až 43 milionů tun. Oba zdroje potvrzují, že od původního šetření se výrobní kapacita čínských výrobců výrazně zvýšila, a to nejméně o 60 %.

(45)

Všechny shromážděné informace potvrzují existenci nadměrné výrobní kapacity čínského výrobního odvětví. Nebyly předloženy žádné informace naznačující, že by se domácí spotřeba v ČLR v následujících letech zvýšila v míře dostatečné na to, aby absorbovala stávající nadměrnou výrobní kapacitu v ČLR.

(46)

Šetřením bylo zjištěno, že výroba v ČLR během období přezkumného šetření činila řádově 30 milionů tun, což znamenalo nejméně 2 miliony tun volné kapacity. Tato volná kapacita představuje více než 100 % spotřeby Unie v období přezkumného šetření, a proto byla považována za významnou. V ČLR tudíž existuje významná volná kapacita, která bude s ohledem na závěry ohledně atraktivity trhu Unie a na obtíže vnitřního trhu ji absorbovat pravděpodobně použita ke zvýšení objemu vývozu na trh Unie v případě neexistence opatření.

(47)

Podle Eurostatu se dovoz z ČLR do Unie nejprve snížil z více než 78 000 tun v roce 2011 na více než 47 000 tun v roce 2012 a v období přezkumného šetření se opět zvýšil na téměř 68 000 tun. Pokles dovozu v roce 2012 se časově shodoval s poklesem poptávky na trhu Unie. Zatímco pokles poptávky pokračoval i v období přezkumného šetření, objem dovozu se zvýšil, což se promítlo do zvýšení podílu čínského dovozu na trhu, jenž v období přezkumného šetření dosáhl 3,6 %.

(48)

Jak je uvedeno v 41. bodě odůvodnění, dovoz z ČLR během období přezkumného šetření byl dumpingový, zatímco opatření byla v platnosti. Stanovené dumpingové rozpětí bylo dokonce výrazně větší než dumpingové rozpětí zjištěné při původním šetření. Pokud by dovoz při existenci opatření byl i nadále dumpingový, pak není důvod se domnívat, že při neexistenci opatření by se ceny dovozu z ČLR zvýšily, natož aby dosahovaly úrovně dostatečné k odstranění dumpingu.

(49)

Jak je uvedeno v 43. bodě odůvodnění, stávající opatření namířená proti čínskému dovozu bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli na mnohých důležitých vývozních trzích pro čínské vyvážející výrobce bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli výrazně omezují možnost posílení nebo pokračování čínského vývozu na tyto trhy. Zároveň bylo zjištěno, že vývozní cena spolupracujícího čínského vyvážejícího výrobce při vývozu do Unie byla vyšší než jeho vývozní cena na trzích třetích zemí, což naznačuje atraktivitu trhu Unie i přes platná cla. Dále bylo prokázáno, že by trh Unie byl otevřeným cílem pro absorbování významné části volné čínské kapacity, která by s největší pravděpodobností byla přesměrována na trh Unie za dumpingové ceny, pokud by antidumpingová opatření byla zrušena.

(50)

Kromě toho před uložením platných opatření v roce 2009 představoval čínský vývoz do Unie 542 840 tun, tedy téměř osmkrát více než během období přezkumného šetření. To naznačuje, že trh Unie je přitažlivý pro čínský dovoz z hlediska velikosti trhu a že na trhu Unie existuje kapacita pro absorbování vyššího objemu dovozu z ČLR. Uložená antidumpingová cla zabránila čínským vyvážejícím výrobcům, aby zvýšili své objemy prodeje do Unie. Ty se velmi pravděpodobně opět zvýší, pokud opatření pozbudou platnosti, zejména s ohledem na dostupnost významné volné kapacity v ČLR, jak je uvedeno níže.

(51)

Kromě toho, i když spotřeba na čínském trhu od původního šetření výrazně vzrostla, je nepravděpodobné, že by významná volná výrobní kapacita čínských výrobců mohla být absorbována na domácím trhu, jak je vysvětleno ve 45. bodě odůvodnění.

(52)

Proto by v případě, že by stávající opatření pozbyla platnosti, čínští vyvážející výrobci pravděpodobně výrazně zvýšili svůj vývoz na trh Unie za dumpingové ceny.

(53)

Šetřením bylo prokázáno, že čínský dovoz bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli do Unie během období přezkumného šetření se uskutečňoval za dumpingové ceny. Vzhledem ke značné dostupné volné kapacitě v ČLR (přesahující celkovou spotřebu Unie během období přezkumného šetření), platným opatřením proti čínskému dovozu na trzích v jiných třetích zemích a atraktivitě trhu Unie dospěla Komise k závěru, že kdyby opatření byla zrušena, existuje velmi vysoká pravděpodobnost pokračování dumpingu.

(54)

Výrobní odvětví Unie nedoznalo velkých strukturálních změn od doby původního šetření. Během období přezkumného šetření vyrábělo obdobný výrobek okolo 20 známých výrobců v Unii. Ti představují výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(55)

Celková výroba v Unii během období přezkumného šetření byla stanovena na základě informací získaných od spolupracujících výrobců v Unii a na základě údajů předložených žadatelem.

(56)

Jak je uvedeno ve 12. bodě odůvodnění, vzhledem k vysokému počtu výrobců v Unii byl vybrán vzorek šesti výrobců v Unii. Vzorek se považuje za reprezentativní pro výrobní odvětví Unie a představuje zhruba 60 % celkového prodeje v Unii.

(57)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě i) objemu prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie, a to na základě údajů poskytnutých žadatelem, a ii) objemech dovozu ze třetích zemí na trh Unie získaných ze statistik Eurostatu. Žadatel shromáždil a shrnul údaje o prodeji od šestnácti výrobců v Unii a odhadl údaje pro zbytek.

(58)

Na tomto základě se spotřeba v Unii vyvíjela takto:

Tabulka 1

Spotřeba v Unii (v tunách)

(59)

V průběhu celého posuzovaného období spotřeba v Unii klesla o 19 %. Přesněji řečeno, trh Unie s výrobkem, který je předmětem přezkumu, a s obdobným výrobkem trvale klesal až do roku 2013 (o 22 %) a poté se během období přezkumného šetření mírně zvýšil (o 3,4 %).

(60)

Klesající trend spotřeby v Unii lze vysvětlit zejména poklesem poptávky v odvětví stavebnictví, průmyslu a výroby energie, která se nevrátila zpět na úroveň v době před krizí, tedy před rokem 2009.

(61)

Objem dovozu výrobku, který je předmětem přezkumu, z ČLR do Unie se v posuzovaném období snížil o 13 % z přibližně 78 000 tun v roce 2011 na 68 000 tun během období přezkumného šetření. Objem dovozu z ČLR výrazně poklesl v roce 2012 (o 40 %) a od té doby stále rostl (o 18 % v roce 2013 ve srovnání s rokem 2012 a poté o 22 % v období přezkumného šetření ve srovnání s rokem 2013).

(62)

Dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, z ČLR do Unie poklesl v menší míře než spotřeba v Unii, což mělo za následek mírné zvýšení podílu čínského dovozu na trhu z 3,3 % v roce 2011 na 3,6 % v období přezkumného šetření. Konkrétně se podíl na trhu snížil na 2,3 % v roce 2012, poté se zvýšil na 3 % v roce 2013 a na 3,6 % v období přezkumného šetření.

(63)

Následující tabulka udává průměrnou cenu dovozu z ČLR:

Tabulka č. 3

Dovozní ceny

(64)

Mezi rokem 2011 a obdobím přezkumného šetření se průměrná dovozní cena výrobku, který je předmětem přezkumu, pocházejícího z ČLR snížila o 14 % z 801 EUR/t v roce 2011 na 692 EUR/t v období přezkumného šetření. Konkrétně čínská dovozní cena vzrostla o 3 % v roce 2012 a poté se snížila o více než 16 % v období přezkumného šetření. Průměrná dovozní cena spolupracujícího vyvážejícího výrobce se pohybovala ve stejném rozmezí jako průměrné dovozní ceny podle údajů Eurostatu a během posuzovaného období sledovala stejný trend.

(65)

Cenové podbízení během období přezkumného šetření stanovila Komise srovnáním vážené průměrné prodejní ceny, kterou výrobci v Unii zařazení do vzorku účtovali na trhu Unie, upravené na úroveň ceny ze závodu a průměrné ceny dovozu z dotčené země účtované prvnímu nezávislému odběrateli na trhu Unie, stanovené na základě ceny CIF (náklady, pojištění a přeprava zboží) podle ověřených údajů od spolupracujícího čínského vyvážejícího výrobce.

(66)

Pro účely výpočtu úrovně cenového podbízení byly použity informace od všech výrobců v Unii zařazených do vzorku za období přezkumného šetření. Ze srovnání vyplynulo, že během období přezkumného šetření činilo vážené průměrné rozpětí cenového podbízení, vyjádřené jako procentní podíl prodejních cen výrobního odvětví Unie, 28,4 %. Po odečtení antidumpingového cla ve výši 17,7 %, platného pro spolupracujícího čínského vyvážejícího výrobce, by rozpětí cenového podbízení bylo 39,2 %.

(67)

Objem, podíl na trhu a ceny dovozu z ostatních třetích zemí se vyvíjely takto:

Tabulka 4

Dovoz z ostatních třetích zemí

(68)

Během posuzovaného období se objem dovozu z Ukrajiny zvýšil o 34 % a v období přezkumného šetření dosáhl 59 656 tun, zatímco objem dovozu z Japonska, Ruska a Běloruska se ve stejném období snížil o 59 %, 58 % a 12 % v uvedeném pořadí na 21 426 tun, 7 977 tun a 29 600 tun. Objem dovozu z ostatních třetích zemí se zvýšil o 31 % z 43 230 tun na 56 509 tun. Pokud jde o podíl na trhu, na Ukrajinu a další třetí země připadaly přibližně 3 % trhu Unie, zatímco na Japonsko a Bělorusko přibližně 1 %, resp. 2 %. Podíl Ruska na trhu byl nevýznamný a během období přezkumného šetření činil 0,4 %.

(69)

Ceny dovozu z Ukrajiny, Běloruska a Ruska vykazovaly v průběhu posuzovaného období klesající trend, zatímco ceny dovozu z Japonska a ostatních třetích zemí vykazovaly rostoucí trend. Během období přezkumného šetření se dovozní cena bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli v případě Běloruska a Ukrajiny pohybovala kolem 780 EUR/t, zatímco v případě Japonska a ostatních třetích zemí to bylo přibližně 2 330 EUR/t a 1 327 EUR/t. Dovozní cena v případě Ruska se v období přezkumného šetření pohybovala kolem 900 EUR/t. Jsou v platnosti stávající antidumpingová opatření na dovoz bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli z Ukrajiny a Ruska.

(70)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnovalo posouzení dopadu dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie posouzení všech hospodářských ukazatelů, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(71)

Pro účely analýzy újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise posuzovala makroekonomické ukazatele na základě údajů předložených žadatelem, které zahrnovaly údaje týkající se šestnácti výrobců v Unii a odhady pro zbytek podle 57. bodu odůvodnění; údaje se týkají všech známých výrobců v Unii. Mikroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů týkajících se výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(72)

Makroekonomické ukazatele jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, rozsah dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(73)

Mikroekonomické ukazatele jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(74)

Celková výroba, výrobní kapacita a využití kapacity v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(75)

Výroba výrobního odvětví Unie klesla během posuzovaného období o 10 % z 3 746 432 tun v roce 2011 na 3 361 226 tun v období přezkumného šetření. Konkrétně nejprve klesla o 12 % do roku 2013 a poté nepatrně vzrostla o 2 % v období přezkumného šetření.

(76)

Výrobní kapacita zůstala v posuzovaném období celkově stabilní a činila zhruba 5 milionů tun v období přezkumného šetření.

(77)

V důsledku snížení objemu výroby a zachování její stabilní kapacity se využití výrobní kapacity vyvíjelo stejně jako objem výroby, tedy do roku 2013 se snížilo na 65 % a poté se v období přezkumného šetření zvýšilo na 67 %. Celkově se využití kapacity snížilo ze 73 % v roce 2011 na 67 % v období přezkumného šetření.

(78)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Objem prodeje a podíl na trhu

(79)

Celkový objem prodeje výrobního odvětví Unie uvedený v tabulce 6 zahrnuje prodej odběratelům, kteří nejsou ve spojení, a odběratelům ve spojení, u něhož bylo zjištěno, že se uskutečnil za obvyklých tržních podmínek.

(80)

Celkový prodej výrobního odvětví Unie na trhu Unie se v posuzovaném období snížil o 20 %. Prodej výrobního odvětví Unie se postupně snížil o 22 % do roku 2013, poté se nepatrně zvýšil a v období přezkumného šetření přesáhl 1,6 milionu tun. Pokles prodeje výrobního odvětví Unie je především důsledkem snížení poptávky po bezešvých trubkách a dutých profilech ze železa nebo oceli (viz 60. bod odůvodnění). V důsledku toho ztratilo výrobní odvětví Unie během posuzovaného období 2 procentní body podílu na trhu, který v období přezkumného šetření činil 87 %.

(81)

Zatímco spotřeba v Unii se během posuzovaného období snížila o 19 %, objem prodeje výrobního odvětví Unie poklesl o 20 %, což se projevilo v úbytku podílu na trhu o 2 procentní body.

(82)

Zaměstnanost a produktivita se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Zaměstnanost a produktivita

(83)

Zaměstnanost ve výrobním odvětví Unie klesla během posuzovaného období o 2 % a v období přezkumného šetření toto odvětví čítalo 20 768 zaměstnanců.

(84)

Produktivita v průběhu posuzovaného období klesla o 9 % v důsledku pomalejšího poklesu zaměstnanosti v Unii než u výroby v Unii. Za běžných hospodářských podmínek je doba potřebná k tomu, aby se výrobní odvětví Unie přizpůsobilo poklesu poptávky, delší, a proto obvykle mezi poklesem výroby a snížením počtu zaměstnanců existuje opožděný účinek.

(85)

Dumpingové rozpětí stanovené pro ČLR bylo podstatně nad úrovní de minimis; objem dovozu z ČLR ale zůstal v posuzovaném období nízký. Šetřením bylo prokázáno, že dovoz bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli z ČLR na trh Unie se nadále uskutečňoval za dumpingové ceny a že situace výrobního odvětví Unie se výrazně zhoršila, jak je uvedeno v 99. až 102. bodě odůvodnění.

(86)

Průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Unie účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Průměrné prodejní ceny

(87)

Průměrná jednotková prodejní cena výrobního odvětví Unie pro odběratele v Unii, kteří nejsou ve spojení, klesla v průběhu posuzovaného období o 10 % a v období přezkumného šetření dosahovala 1 170 EUR/t. Pokles cen lze vnímat jako důsledek úsilí, které výrobní odvětví Unie vyvinulo ke snižování nákladů, a rovněž cenového tlaku levného čínského dovozu.

(88)

Rovněž průměrné výrobní náklady výrobního odvětví Unie během posuzovaného období klesly o 10 % z 1 257 EUR/t v roce 2011 na 1 128 EUR/t v období přezkumného šetření. Snížení výrobních nákladů lze vysvětlit hlavně používáním účinnějšího výrobního postupu a zařízení.

(89)

Průměrné náklady práce ve výrobním odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(90)

Průměrné náklady práce na zaměstnance zůstaly během posuzovaného období relativně stabilní se nepatrným snížením o 1 % v průběhu posuzovaného období. Konkrétně průměrné náklady práce klesly o 1 % v roce 2012, poté se zvýšily o 0,5 %, načež opět klesly o 1 %.

(91)

Úroveň zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjela takto:

Tabulka 10

Zásoby

(92)

V posuzovaném období došlo ke zvýšení celkového konečného stavu zásob o 6 %. Od roku 2011 do roku 2012 se celkový konečný stav zásob v návaznosti na pokles objemu výroby a zvýšení objemu vývozního prodeje snížil. Od roku 2012 do roku 2013 se stav zásob zvýšil v důsledku poklesu celkového prodeje výrobního odvětví Unie. Od roku 2013 do období přezkumného šetření se konečný stav zásob opět snížil, a to hlavně kvůli zvýšení prodeje výrobního odvětví Unie jak mimo trh Unie, tak na trhu Unie.

(93)

Šetření ukázalo, že v tomto odvětví probíhá výroba převážně na základě krátkodobých objednávek odběratelů, a zásoby tudíž představují relativně malý procentní podíl výroby. Konečný stav zásob vyjádřený jako procentní podíl výroby sledoval trend konečného stavu zásob a nepatrně se zvýšil z 3,9 % v roce 2011 na 4,6 % v období přezkumného šetření, zejména v důsledku poklesu celkového prodeje v Unii. Konkrétně se snížil o 0,3 procentního bodu mezi lety 2011 a 2012 a poté se v roce 2013 z důvodů vysvětlených v 92. bodě odůvodnění zvýšil o 1,5 procentního bodu.

(94)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u výrobců v Unii zařazených do vzorku v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 11

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(95)

Ziskovost výrobního odvětví Unie stanovila Komise tak, že zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. Ziskovost výrobního odvětví Unie rok od roku fluktuovala v závislosti na tržních podmínkách a celkově se zvýšila z 2,9 % na 3,6 % v průběhu posuzovaného období, zejména kvůli prodávanému sortimentu, tj. výrobní odvětví Unie prodávalo více výrobků s relativně vyšším ziskovým rozpětím. Konkrétně se ziskovost výrobního odvětví Unie zvýšila na 5,7 % v roce 2012, poté klesla na 1,7 % v roce 2013 a v období přezkumného šetření opět vzrostla na 3,6 %.

(96)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobního odvětví Unie samofinancovat svoji činnost. Čistý peněžní tok se v průběhu posuzovaného období zvýšil více než čtyřikrát. Podstatné zvýšení peněžního toku lze vysvětlit především změnami provozního kapitálu.

(97)

Investice se v posuzovaném období nepatrně zvýšily o 3 %. Jednalo se hlavně o nutné investice pro nahrazení výrobních zařízení.

(98)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Návratnost investic z výroby a prodeje obdobného výrobku se zvýšila z 3,7 % na 7,6 % během posuzovaného období. Podobně jako u zisku byl trend návratnosti investic nestálý, neboť se nejprve v roce 2012 zvýšil na 8,2 %, poté klesl na 5,9 % v roce 2013 a v období přezkumného šetření opět vzrostl na 7,6 %.

(99)

Řada ukazatelů, zejména finančních ukazatelů, se během posuzovaného období zlepšila. Ziskovost se nepatrně zvýšila z 2,9 % na 3,6 %, což je mírně nad cílovým ziskem ve výši 3 %, jenž byl stanoven v původním šetření. Návratnost investic se zvýšila z 3,7 % na 7,6 %, zatímco úroveň peněžního toku vzrostla více než čtyřikrát. Tento vývoj naznačuje, že platná antidumpingová opatření byla účinná, neboť výrobní odvětví Unie bylo chráněno před možnými škodlivými účinky čínského dumpingového dovozu bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli.

(100)

Na druhé straně některé hlavní ukazatele újmy, zejména makroekonomické ukazatele, přesto v průběhu posuzovaného období vykázaly negativní vývoj: objem výroby se snížil o 10 %, objem prodeje odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, klesl o 20 %, využití kapacity pokleslo na 67 %, podíl Unie na trhu se snížil o 2 procentní body a zaměstnanost o 2 %. V kontextu klesající poptávky po bezešvých trubkách a dutých profilech ze železa nebo oceli výrobní odvětví Unie vyrábělo a prodávalo méně na trhu Unie a to vedlo k relativně nízkým úrovním využití kapacity, což mělo nepříznivý dopad na fixní náklady výrobního odvětví Unie. Je třeba poznamenat, že úroveň využití kapacity se od doby původního šetření výrazně snížila, konkrétně z 90 % v původním šetření na 67 % v období přezkumného šetření.

(101)

Proto byl obraz výrobního odvětví Unie smíšený. Některé hlavní ukazatele újmy jako objem prodeje a výroby a podíl na trhu vykazovaly během posuzovaného období negativní vývoj. Zároveň jiné faktory jako ziskovost, návratnost investic a peněžní tok ve stejném období vykazovaly pozitivní vývoj. Šetření však prokázalo, že i přes tento pozitivní vývoj pozorovaný v případě některých faktorů újmy se výrobní odvětví Unie celkově nachází v situaci, kdy by nebylo s to vyrovnat se s prudkým nárůstem dumpingového dovozu z ČLR. Ještě důležitější je, že situace výrobního odvětví Unie ve skutečnosti celkově vykázala značné zhoršení ve srovnání s obdobím šetření v rámci původního šetření. I když tedy výrobní odvětví Unie bylo během posuzovaného období ziskové, úrovně zisku byly v porovnání s původním šetřením mnohem nižší (3,6 % v období přezkumného šetření oproti 15,4 % v období šetření v rámci původního šetření) a mimoto se rok od roku velmi lišily podle podmínek trhu s bezešvými trubkami a dutými profily ze železa nebo oceli (např. v roce 2012 to bylo 5,7 %, v roce 2013 1,7 % a v období přezkumného šetření 3,6 %).

(102)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že v období přezkumného šetření neutrpělo výrobní odvětví Unie podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení a nebylo vystaveno nebezpečí újmy ve smyslu čl. 3 odst. 9 základního nařízení, zejména vzhledem k tomu, že platná antidumpingová opatření ho chránila před škodlivými účinky čínského dumpingového dovozu. Situace výrobního odvětví Unie se však v porovnání s původním šetřením výrazně zhoršila a vyznačovala se nestabilními úrovněmi zisku a nízkou mírou využití kapacity.

(103)

Jak je uvedeno v 99. až 102. bodě odůvodnění, výrobní odvětví Unie během období přezkumného šetření neutrpělo podstatnou újmu, jeho situace se však výrazně zhoršila v porovnání s původním šetřením. Jak je uvedeno ve 41. bodě odůvodnění, čínský dovoz se v průběhu období přezkumného šetření uskutečňoval za dumpingové ceny, a jak je uvedeno v 53. bodě odůvodnění, existuje velmi vysoká pravděpodobnost přetrvání dumpingu, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(104)

Původní šetření stanovilo existenci hrozící újmy v souladu s čl. 3 odst. 9 základního nařízení. V současném šetření bylo zjištěno, že existuje pravděpodobnost obnovení hrozící újmy, pokud by opatření pozbyla platnosti. Zjištění se zakládá na posouzení těchto faktorů: a) pravděpodobného vývoje objemu dumpingového dovozu; b) dostupnosti volné kapacity vývozců; c) úrovně cen čínského dovozu a pravděpodobné poptávky po dalším dovozu; a d) stavu zásob.

(105)

Jak je uvedeno v 50. bodě odůvodnění, čínský dovoz bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli do Unie činil 542 840 tun v období původního šetření a v období přezkumného šetření se snížil na 68 000 tun (tj. osmkrát méně). Je pravděpodobné, že pokud by opatření pozbyla platnosti, mohl by čínský dumpingový dovoz bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli vzhledem ke svým nízkým cenám dosáhnout úrovně dovozu v období původního šetření (542 840 tun). V kontextu klesající poptávky v Unii po bezešvých trubkách a dutých profilech ze železa nebo oceli (z 3,2 milionu tun v období původního šetření na 1,9 milionu tun v období přezkumného šetření) by se mohlo toto pravděpodobné zvýšení čínského dumpingového dovozu bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli projevit zvýšením čínského podílu na trhu ze současných 3,6 % na přibližně 30 %. Šetření totiž ukázalo, že pokud by opatření mohla pozbýt platnosti, odběratelé v Unii poměrně snadno přesměrují své krátkodobé objednávky od výrobců v Unii k čínským vyvážejícím výrobcům. To bude mít negativní dopad na výrobce v Unii, jelikož méně objednávek znamená nižší úrovně výroby, a tudíž činnost při ekonomicky neudržitelných úrovních využití kapacity. Z uvedených důvodů a s přihlédnutím k tomu, že čínská výrobní kapacita bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli od doby původního šetření výrazně vzrostla (přibližně o 60 %), je pravděpodobné, že pokud by opatření mohla pozbýt platnosti, čínský dumpingový dovoz bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli okamžitě zaplaví trh Unie a získá podstatný podíl na trhu na úkor výrobního odvětví Unie.

(106)

Jak je uvedeno v 46. bodě odůvodnění, celková volná kapacita bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli v ČLR byla odhadnuta na přibližně 2 miliony tun v období přezkumného šetření. Toto množství překračuje celkovou spotřebu bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli v Unii za stejné období. Proto by ČLR byla schopna vyvážet značné dodatečné objemy na trh Unie. Kromě toho Kanada, USA, Kolumbie, Mexiko a Brazílie mají zavedena antidumpingová a ochranná opatření namířená proti čínským bezešvým trubkám a dutým profilům ze železa nebo oceli, zatímco Rusko, Bělorusko a Kazachstán prozatímně uložily opatření proti čínskému dovozu za nepřiměřené ceny. Tyto země byly před uložením opatření významnými vývozními trhy pro čínské vyvážející výrobce (11). Kromě toho ze shromážděných důkazů vyplývá, že nadměrná výrobní kapacita Číny a nedávný pokles čínského hospodářství vyvíjí silný tlak na čínské výrobce bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli, aby vyráběli s vysokou mírou využití kapacity. S ohledem na tyto skutečnosti bylo šetřením zjištěno, že je vysoce pravděpodobné, že pokud by opatření byla zrušena, čínští vyvážející výrobci by svou výrobu směřovali na trh Unie, který je i nadále atraktivním trhem, jak je uvedeno v 47. až 52. bodě odůvodnění.

(107)

Jak je vysvětleno v 64. až 66. bodě odůvodnění, stávající čínské ceny jsou podstatně nižší než prodejní ceny výrobního odvětví Unie, přičemž průměrné rozpětí cenového podbízení činilo během období přezkumného šetření 28,4 %. Jak je uvedeno v 52. bodě odůvodnění, pokud by byla opatření zrušena, bude čínský dovoz bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli pravděpodobně i nadále směřovat na trh Unie za dumpingové ceny. Navíc, jak bylo uvedeno v 66. bodě odůvodnění, bez antidumpingových opatření by se čínský dovoz podbízel prodejním cenám výrobního odvětví Unie o 39,2 %. Pokud by opatření byla zrušena, povede to se vší pravděpodobností ke vzniku významného cenového tlaku na trh Unie, jejž by ještě zesílil pravděpodobný hrozící nárůst dovozu bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli z ČLR. Šetření ukázalo, že výrobci v Unii nemohou snížit své ceny, aby konkurovali čínskému dovozu za dumpingové ceny. Ceny jsou obvykle dohodnuté s odběrateli na základě typu výrobku a objednaného množství. Jak je vysvětleno v 92. a 93. bodě odůvodnění, výrobci v Unii vyrábějí především na základě na krátkodobých objednávek. Proto je pro odběratele relativně snadné přejít k levnějšímu čínskému dovozu bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli. Pravděpodobné negativní účinky by tudíž byly dvojí: a) na jedné straně značný cenový rozdíl pravděpodobně zapříčiní přesměrování k levnému dumpingovému dovozu z ČLR. Nic nenasvědčuje tomu, že spotřeba v Unii v krátkodobém až střednědobém horizontu poroste. Zvýšený dumpingový dovoz z ČLR proto pravděpodobně získá významný podíl na trhu Unie na úkor výrobního odvětví Unie. To by rovněž vedlo k dalšímu snížení využití kapacity výrobního odvětví Unie, což je jedním ze zásadních činitelů, jež přispívají k současné celkové negativní situaci výrobního odvětví Unie; b) na druhé straně levný čínský dumpingový dovoz vyvine významný cenový tlak na trh Unie a přinutí výrobní odvětví Unie dále snížit své prodejní ceny na ekonomicky neudržitelné úrovně, což v konečném důsledku povede ke ztrátám.

(108)

Proto je velmi pravděpodobné, že v důsledku významné čínské volné kapacity, stávajících antidumpingových a ochranných opatření proti čínskému dovozu výrobku, který je předmětem přezkumu, na některých významných vývozních trzích s bezešvými trubkami a dutými profily ze železa nebo oceli a atraktivity trhu Unie, jak bylo popsáno v 47. až 52. bodě odůvodnění, by výrazné zvýšení množství levného čínského dumpingového dovozu do Unie v případě, že by opatření mohla pozbýt platnosti, bylo nevyhnutelné.

(109)

Jak je vysvětleno v 92. a 93. bodě odůvodnění, stav zásob nemá pro analýzu žádný zvláštní význam, protože výrobci v Unii vyrábějí především na základě krátkodobých objednávek od odběratelů a zásoby představují pouze zanedbatelný podíl výroby výrobců v Unii.

(110)

S ohledem na závěry šetření, zejména na významnou volnou kapacitu čínských vyvážejících výrobců, atraktivitu trhu Unie, situaci na jiných hlavních vývozních trzích, pravděpodobný hrozící nárůst značného množství čínského dumpingového dovozu a očekávané cenové úrovně tohoto dumpingového dovozu a rovněž při zohlednění celkového zhoršení situace výrobního odvětví Unie od uložení původních opatření a zmenšení trhu Unie s bezešvými trubkami a dutými profily ze železa nebo oceli se má za to, že zrušení opatření by se vší pravděpodobností vedlo k obnovení hrozící újmy.

(111)

Proto se dospělo k závěru, že zrušení stávajících opatření by pravděpodobně vedlo k přetrvání dumpingu a k obnovení hrozící újmy.

(112)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření vůči ČLR nebylo v rozporu se zájmem Unie jako celku. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(113)

Všem zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost, aby předložily svá stanoviska podle čl. 21 odst. 2 základního nařízení.

(114)

Na tomto základě Komise zkoumala, zda navzdory závěrům ohledně pravděpodobnosti přetrvávání dumpingu a obnovení hrozící újmy existují přesvědčivé důvody, které by mohly vést k závěru, že není v zájmu Unie stávající opatření zachovat.

(115)

Šetřením bylo zjištěno, že výrobní odvětví Unie se v období přezkumného šetření nacházelo ve zranitelném postavení. Jak je uvedeno v 60. bodě odůvodnění, pokles poptávky v Unii společně s nestabilním ziskovým rozpětím a nízkými úrovněmi využití kapacity výrobního odvětví Unie naznačují, že výrobní odvětví Unie by nebylo schopno vyrovnat se s čínským dovozem za nepřiměřené ceny. Šetřením se také zjistilo, že pokud by opatření proti čínskému dovozu mohla pozbýt platnosti, existuje pravděpodobnost obnovení hrozící újmy. Konkrétně se očekává, že výrobní odvětví Unie utrpí podstatnou újmu a případně zanikne, pokud by byl obnoven čínský dovoz bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli na trhu Unie za dumpingové ceny, a to vzhledem ke skutečnosti, že jakýkoli ztrátový prodej by vedl ke zvýšení fixních nákladů.

(116)

Pokud by opatření zůstala zachována, lze očekávat, že výrobní odvětví Unie bude schopno plně využít účinků uložených opatření, zejména bude schopno udržet si svůj podíl na trhu Unie a zlepšit úrovně využití kapacity. V konečném důsledku by mělo být schopno zachovat pozitivní úrovně zisku.

(117)

Byl proto učiněn závěr, že zachování platných opatření proti ČLR by bylo v zájmu výrobního odvětví Unie.

(118)

Ze čtyř dovozců, kteří se po zveřejnění oznámení o zahájení přezkumu přihlásili, pouze jeden dovozce, který není ve spojení, poskytl odpověď na dotazník.

(119)

Z analýzy ověřených údajů vyplývá, že bezešvé trubky a duté profily ze železa nebo oceli představují pouze přibližně 5 až 10 % jeho celkového prodeje. Spolupracující dovozce vykazoval během přezkoumávaného období zisk. Ziskovost spolupracujícího dovozce při obchodování souvisejícím s bezešvými trubkami a dutými profily ze železa nebo oceli se v období přezkumného šetření pohybovala mezi 1 % a 7 %. Na základě těchto údajů je v případě, že by opatření byla zachována, pravděpodobné, že by významně neovlivnila činnost tohoto spolupracujícího dovozce. Kromě toho, vzhledem k nedostatečné spolupráci ostatních dovozců žádný faktor nenasvědčuje tomu, že pokud by se platnost opatření prodloužila, ostatní dovozci by byli neúměrně ovlivněni.

(120)

Při šetření spolupracovali tři uživatelé. Dva ze tří spolupracujících uživatelů nakupovali bezešvé trubky a duté profily ze železa nebo oceli od výrobců v Unii a třetí bezešvé trubky a duté profily ze železa nebo oceli nakupoval od čínského obchodníka. Žádný z těchto tří uživatelů proti zachování platných opatření nepředložil žádný argument. Na základě předložených informací a v souladu se závěry původního šetření se očekává, že zachování opatření nebude mít podstatný nepříznivý dopad na uživatele. Naopak se předpokládá, že zachování opatření zajistí hospodářskou soutěž na trhu EU a poskytne možnost volby mezi různými dodavateli, včetně evropských a jiných dodavatelů ze třetích zemí.

(121)

S ohledem na výše uvedené Komise dospěla k závěru, že není žádný přesvědčivý důvod, vyplývající ze zájmu Unie, proti zachování stávajících antidumpingových opatření uložených na dovoz z ČLR.

(122)

Z výše uvedených důvodů by antidumpingová opatření vztahující se na dovoz určitých bezešvých trubek a dutých profilů pocházejících z ČLR uložená nařízením (ES) č. 926/2009 měla být v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení zachována.

(123)

Toto nařízení je v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (ES) č. 1225/2009,