Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32013R1308

    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013 , kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007

    Úř. věst. L 347, 20.12.2013, p. 671–854 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    Legal status of the document In force: This act has been changed. Current consolidated version: 13/05/2024

    ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2013/1308/oj

    20.12.2013   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    L 347/671


    NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1308/2013

    ze dne 17. prosince 2013,

    kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007

    EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

    s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 42 první pododstavec a čl. 43 odst. 2 této smlouvy,

    s ohledem na návrh Evropské komise,

    po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

    s ohledem na stanovisko Účetního dvora (1),

    s ohledem na stanoviska Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),

    s ohledem na stanovisko Výboru regionů (3),

    v souladu s řádným legislativním postupem (4),

    vzhledem k těmto důvodům:

    (1)

    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané „Budoucnost SZP do roku 2020: Řešení problémů v oblasti potravin a přírodních zdrojů a územní problematiky“ se zabývá potenciálními úkoly, cíli a směry společné zemědělské politiky (SZP) po roce 2013. S ohledem na diskusi o tomto sdělení by SZP měla být s účinkem od 1. ledna 2014 reformována. Tato reforma by měla zahrnovat všechny hlavní nástroje SZP, včetně nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 (5). Vzhledem k oblasti působnosti reformy je vhodné uvedené nařízení zrušit a nahradit je novým nařízením o jednotné společné organizaci trhů se zemědělskými produkty. Reforma by také měla co nejvíce harmonizovat, zefektivnit a zjednodušit ustanovení, zejména ustanovení týkající se více než jednoho zemědělského odvětví, a to i tak, že zajistí, aby jiné než podstatné prvky opatření mohla Komise přijímat prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci.

    (2)

    Toto nařízení by mělo obsahovat všechny základní prvky společné organizace trhů se zemědělskými produkty.

    (3)

    Nařízení by se mělo vztahovat na všechny zemědělské produkty uvedené v příloze I Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) (společně dále jen „Smlouvy“), aby se zajistila existence společné organizace trhů se všemi těmito produkty, jak vyžaduje čl. 40 odst. 1 Smlouvy o fungování EU.

    (4)

    Mělo by být jasně stanoveno, že nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 (6) a ustanovení podle něj přijatá by se měly v zásadě vztahovat na opatření stanovená tímto nařízením. Zejména nařízení (EU) č. 1306/2013 obsahuje ustanovení k zajištění dodržování povinností vyžadovaných ustanoveními SZP, včetně kontrol a uplatňování správních opatření a správních sankcí v případě nedodržování povinností, a pravidla týkající se skládání a uvolňování jistot a vracení neoprávněně vyplacených částek.

    (5)

    Podle čl. 43 odst. 3 Smlouvy o fungování EU přijme Rada opatření týkající se stanovení cen, dávek, podpor a množstevních omezení. V případech, kdy se použije čl. 43 odst. 3 Smlouvy o fungování EU, by toto nařízení mělo z důvodu jasnosti výslovně odkazovat na skutečnost, že Rada přijme opatření na tomto právním základě.

    (6)

    Za účelem doplnění nebo změny jiných než podstatných prvků tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

    (7)

    V tomto nařízení by měly být stanoveny některé definice týkající se některých odvětví. Aby byly zohledněny zvláštní vlastnosti odvětví rýže, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o změnu definic týkajících se odvětví rýže v rozsahu nezbytném k aktualizaci těchto definic s ohledem na vývoj na trhu.

    (8)

    Toto nařízení odkazuje na popis produktů a na čísla nebo položky kombinované nomenklatury. Změny nomenklatury společného celního sazebníku mohou v budoucnosti vyžadovat technické úpravy tohoto nařízení. Za účelem zohlednění těchto změn by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o provádění nezbytných technických úprav. V zájmu jasnosti a jednoduchosti by nařízení Rady (EHS) č. 234/79 (7), které v současné době stanoví tuto pravomoc, mělo být zrušeno a pravomoc zahrnuta do tohoto nařízení.

    (9)

    V případě obilovin, rýže, cukru, sušených krmiv, osiv, vína, olivového oleje a stolních oliv, lnu a konopí, ovoce a zeleniny, výrobků z ovoce a zeleniny, banánů, mléka a mléčných výrobků a bource morušového by měly být stanoveny hospodářské roky, které by měly být co nejvíce přizpůsobeny biologickým produkčním cyklům každého z těchto produktů.

    (10)

    Ke stabilizaci trhů a zajištění přiměřené životní úrovně zemědělců byl vytvořen rozlišený režim podpory trhu v různých odvětvích a zavedeny režimy přímých podpor s ohledem na různé potřeby v každém z těchto odvětví a na jejich vzájemnou závislost. Tato opatření mají podobu veřejné intervence nebo vyplácení podpory soukromého skladování. Je třeba nadále zachovat opatření podpory trhu, která by však měla být zefektivněna a zjednodušena.

    (11)

    Je třeba stanovit stupnice Unie pro klasifikaci, označování a obchodní úpravu jatečně upravených těl v odvětví hovězího, telecího, vepřového a skopového a kozího masa pro účely zaznamenávání cen a uplatňování intervenčních opatření v uvedených odvětvích. Tyto stupnice Unie navíc přispívají k větší transparentnosti trhu.

    (12)

    Z důvodů jasnosti a transparentnosti by ustanovení týkající se veřejné intervence měla mít společnou osnovu, měla by však dále sledovat politiku, jíž se řídí jednotlivá odvětví. Proto je třeba rozlišovat mezi referenčními prahovými hodnotami a cenami intervenčními, které je třeba definovat. Při tom je třeba vyjasnit, že pouze ceny v rámci veřejné intervence odpovídají uplatněným regulovaným cenám uvedeným příloze 3 bodu 8 první větě Dohody WTO o zemědělství (tj. podpora tržní ceny). V této souvislosti by mělo být jasné, že tržní intervence může mít podobu veřejné intervence i jiných forem intervence, při kterých se nevyužívají předem stanovené cenové indikace.

    (13)

    S ohledem na praxi a zkušenosti z předchozích společných organizací trhů by systém veřejných intervencí pro každé dotčené odvětví měl být odpovídajícím způsobem k dispozici během určitých období roku a během těchto období by měl být otevřen buď trvale, nebo v závislosti na tržních cenách.

    (14)

    Cena v rámci veřejné intervence by měla sestávat z pevně stanovené ceny pro určitá množství některých produktů a v jiných případech by měla záviset na nabídkovém řízení a vycházet z praxe a zkušeností z předchozích společných organizací trhů.

    (15)

    Toto nařízení by mělo stanovit možnost nakládání s produkty nakoupenými v rámci veřejné intervence. Tato opatření by měla být přijata takovým způsobem, aby nedocházelo k narušení trhu a aby byl zajištěn rovný přístup ke zboží a rovné zacházení s kupujícími.

    (16)

    Stávající režim rozdělování potravin nejchudším osobám v Unii přijatý v rámci SZP by měl být předmětem samostatného nařízení, jehož přijetím se zohledňují cíle sociální soudržnosti režimu. V tomto nařízení by nicméně mělo být uvedeno ustanovení, které umožní nakládání s produkty v držení v rámci veřejné intervence tím, že budou dány k dispozici tomuto režimu.

    (17)

    Může nastat situace, kdy s cílem zajistit rovnováhu na trhu a stabilizovat tržní ceny bude třeba poskytnout podporu soukromého skladování určitých zemědělských produktů. V zájmu zajištění transparentnosti trhu by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o stanovení podmínek, za kterých může Komise s ohledem na situaci na trhu o poskytnutí podpory soukromého skladování rozhodnout.

    (18)

    S cílem zajistit, aby produkty nakoupené v rámci veřejné intervence nebo produkty, na něž se vztahuje podpora soukromého skladování, byly vhodné pro dlouhodobé skladování a byly řádné a uspokojivé obchodní jakosti, a s cílem zohlednit zvláštní vlastnosti různých odvětví v zájmu zajištění nákladově účinného fungování veřejné intervence a soukromého skladování by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o stanovení požadavků a podmínek, jež musí tyto produkty splňovat z hlediska jakosti a způsobilosti, kromě požadavků stanovených tímto nařízením.

    (19)

    S cílem zohlednit zvláštní vlastnosti odvětví obilovin a neloupané rýže by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o stanovení kritérií jakosti týkajících se nákupu a prodeje těchto produktů.

    (20)

    S cílem zajistit odpovídající skladovací kapacitu a účinnost systému veřejné intervence z hlediska nákladové efektivity, distribuce a přístupu hospodářských subjektů a s cílem zachovat jakost produktů nakoupených v rámci veřejné intervence pro jejich uvolnění na konci doby uskladnění by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o požadavky, které mají splňovat sklady v případě všech produktů, na něž se vztahuje veřejná intervence, pravidla pro skladování produktů v členském státě či mimo členský stát, který je odpovědný za tyto produkty a nakládání s nimi s ohledem na cla a další částky, které se poskytují, nebo poplatky, které se vybírají v rámci SZP.

    (21)

    Aby bylo možné zajistit žádoucí účinek soukromého skladování na trhy, měla by na Komisi být přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o pravidla a podmínky použitelné v případech, kdy je skladované množství nižší než smluvně stanovené množství; pokud jde o podmínky pro poskytování zálohy a podmínky pro opětovné uvedení na trh nebo uvolnění produktů, které jsou předmětem smluv o soukromém skladování.

    (22)

    Aby se zajistilo řádné fungování systémů veřejné intervence a soukromého skladování, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o stanovení používání nabídkového řízení a stanovení dodatečných podmínek, které musí hospodářské subjekty splnit; a požadavek, aby hospodářské subjekty složily jistotu.

    (23)

    S cílem zohlednit technický vývoj a potřeby odvětví hovězího a telecího masa, vepřového masa, skopového a kozího masa, jakož i potřebu standardizovat obchodní úpravu různých produktů pro účely zlepšení transparentnosti trhu, zaznamenávání cen a uplatňování tržních intervenčních opatření by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o úpravu a aktualizaci stupnic Unie pro klasifikaci jatečně upravených těl v těchto odvětvích, jakož i pokud jde o stanovení některých dalších souvisejících ustanovení a odchylek.

    (24)

    Měla by být podporována spotřeba ovoce a zeleniny, jakož i mléka a mléčných výrobků u dětí ve školním věku s cílem trvale zvyšovat podíl těchto produktů v jídelníčku dětí v době, kdy se utvářejí jejich stravovací návyky, a přispět tak k dosažení cílů SZP, zejména ke stabilizaci trhů a zajištění dostupnosti současných i budoucích dodávek. Proto by měla být prosazována podpora Unie zaměřená na financování či spolufinancování dodávek těchto produktů dětem ve vzdělávacích zařízeních.

    (25)

    V zájmu zajištění řádného rozpočtového řízení režimů by měla být zavedena vhodná ustanovení pro projekty Unie zaměřené na dodávání ovoce a zeleniny a mléka do škol. Podpora Unie by neměla být použita jako náhrada financování stávajících vnitrostátních projektů, v jejichž rámci je do škol dodáváno ovoce a zelenina a mléko. S ohledem na rozpočtová omezení by členské státy přesto měly mít možnost nahradit své finanční příspěvky na tyto projekty příspěvky ze soukromého sektoru. K zajištění účinnosti projektů zaměřených na dodávání ovoce a zeleniny do škol mohou být nezbytná doprovodná opatření, na která by členské státy měly mít možnost poskytovat vnitrostátní podporu. Členské státy účastnící se těchto projektů by měly veřejně informovat o subvenční úloze podpory Unie.

    (26)

    S cílem podporovat zdravé stravovací návyky dětí a zajistit, aby podpora byla zaměřena na děti, které pravidelně navštěvují vzdělávací zařízení spravovaná nebo uznaná členskými státy, by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat v souvislosti s projektem Ovoce a zelenina do škol určité akty, pokud jde o dodatečná kritéria související se zaměřením podpory, schvalování a výběr žadatelů o podporu a pokud jde o vypracování celostátních nebo regionálních strategií a o doprovodná opatření.

    (27)

    S cílem zajistit účinné a cílené využívání finančních prostředků Unie by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat v souvislosti s projektem Ovoce a zelenina do škol určité akty, pokud jde o metodu pro přerozdělování podpory mezi členské státy na základě obdržených žádostí o podporu, náklady způsobilé pro podporu Unie, včetně možnosti stanovení celkového stropu těchto nákladů, a povinnost členských států sledovat a hodnotit účinnost svých projektů zaměřených na dodávání ovoce a zeleniny do škol.

    (28)

    S cílem podpořit informovanost o projektu zaměřeném na dodávání ovoce a zeleniny do škol by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, které by členským státům zapojeným do projektu dodávek ovoce a zeleniny do škol ukládaly povinnost veřejně informovat o subvenční úloze podpory Unie.

    (29)

    S cílem zohlednit vývoj vzorců spotřeby mléka a mléčných výrobků, inovace a vývoj na trhu s mléčnými výrobky, dostupnost výrobků na jednotlivých trzích Unie a výživové aspekty by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat v souvislosti s projektem Mléko do škol určité akty, pokud jde o: produkty, které jsou způsobilé pro tento projekt; vnitrostátní nebo regionální strategie členských států, včetně případných doprovodných opatření; a sledování a hodnocení uvedeného projektu.

    (30)

    S cílem zajistit způsobilost vhodných příjemců a žadatelů pro obdržení podpory Unie a účinné a účelné využívání této podpory by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o pravidla týkající se příjemců a žadatelů způsobilých pro danou podporu, požadavek, aby žadatelé byli schvalováni členskými státy, a používání mléka a mléčných výrobků při přípravě jídel ve vzdělávacích zařízeních.

    (31)

    S cílem zajistit, aby žadatelé o podporu dodržovali své povinnosti, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o požadavek složení jistoty v případě vyplacení zálohy na podporu.

    (32)

    S cílem podpořit informovanost o projektu Mléko do škol by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o podmínky, za nichž mají členské státy informovat veřejnost o své účasti v uvedeném projektu a o skutečnosti, že se jedná o projekt dotovaný Unií.

    (33)

    S cílem zajistit, aby se podpora odrazila v ceně výrobků, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o zavedení sledování cen v rámci projektu Mléko do škol.

    (34)

    Finanční prostředky Unie jsou nezbytné jako motivace pro uznané organizace producentů, sdružení organizací producentů nebo mezioborové organizace k vypracování pracovních programů určených ke zkvalitnění produkce olivového oleje a stolních oliv a jejich uvádění na trh. V tomto ohledu by toto nařízení mělo stanovit, že podpora Unie má být přidělována podle důležitosti opatření prováděných v rámci dotyčných pracovních programů. Spolufinancování by však mělo být omezeno v zájmu zlepšení účinnosti těchto programů.

    (35)

    S cílem zajistit účinné a účelné využívání podpory Unie poskytované organizacím producentů, sdružením organizací producentů nebo mezioborovým organizacím v odvětví olivového oleje a stolních oliv za účelem zkvalitnění produkce olivového oleje a stolních oliv by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o konkrétní opatření, která mohou být financována prostřednictvím podpory Unie, a činnosti a náklady, které takto financovány být nemohou; minimální přidělení finančních prostředků Unie konkrétním oblastem; požadavek na složení jistoty; a kritéria, která mají členské státy zohlednit při výběru a schvalování pracovních programů.

    (36)

    Toto nařízení by mělo rozlišovat mezi ovocem a zeleninou na jedné straně, mezi které patří ovoce a zelenina určené pro přímou spotřebu a ovoce a zelenina určené pro zpracování, a na druhé straně výrobky z ovoce a zeleniny. Pravidla pro provozní fondy, operační programy a finanční pomoc Unie by se měla vztahovat pouze na ovoce a zeleninu první kategorie, přičemž by se s oběma typy ovoce a zeleniny této kategorie mělo nakládat obdobným způsobem.

    (37)

    Produkce ovoce a zeleniny je nepředvídatelná a produkty se rychle kazí. I omezené přebytky mohou výrazným způsobem narušit trh. Proto by měla být stanovena opatření pro řešení krizí, která by měla být i nadále začleňována do operačních programů.

    (38)

    Produkce ovoce a zeleniny a jejich uvádění na trh by měly plně zohledňovat otázky životního prostředí, včetně pěstitelských postupů, nakládání s odpadovým materiálem a likvidace produktů stažených z trhu, zejména pokud jde o ochranu jakosti vod, zachování biologické rozmanitosti a udržování krajiny.

    (39)

    Podpora pro zřizování seskupení producentů by měla být poskytována všem odvětvím ve všech členských státech v rámci politiky rozvoje venkova. Zvláštní podpora v odvětví ovoce a zeleniny by proto měla být ukončena.

    (40)

    Za účelem přenesení větší odpovědnosti na organizace producentů v odvětví ovoce a zeleniny a jejich sdružení při přijímání rozhodnutí ve finanční oblasti a v zájmu lepšího přizpůsobení veřejných prostředků, jež jsou jim přidělovány, budoucím požadavkům, by měly být stanoveny podmínky, za jakých mohou být tyto prostředky využívány. Jedním z vhodných řešení je spolufinancování provozních fondů vytvořených organizacemi producentů a jejich sdruženími. Ve zvláštních případech by měly být povoleny další možnosti financování. Provozní fondy by se měly použít pouze k financování operačních programů v odvětví ovoce a zeleniny. Za účelem kontroly výdajů Unie by měl být stanoven strop podpory poskytované organizacím producentů a jejich sdružením, které provozní fondy zřizují.

    (41)

    V regionech se slabou organizací produkce v odvětví ovoce a zeleniny by mělo být umožněno poskytování dodatečných vnitrostátních finančních příspěvků. V případě členských států, které jsou z hlediska struktur obzvláště znevýhodněny, by tyto příspěvky měly být uhrazeny Unií.

    (42)

    S cílem zajistit účinnou, cílenou a udržitelnou podporu organizací producentů a jejich sdružení v odvětví ovoce a zeleniny by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o provozní fondy a operační programy, vnitrostátní rámec a vnitrostátní strategii pro operační programy týkající se povinnosti sledovat a hodnotit účinnost vnitrostátního rámce a vnitrostátních strategií; finanční podporu Unie; opatření pro předcházení krizím a jejich řešení a vnitrostátní finanční podporu.

    (43)

    Je důležité stanovit podpůrná opatření v odvětví vína na posílení konkurenčních struktur. Uvedená opatření by měla být vymezena a financována Unií, ale členské státy by si měly samy zvolit vhodný soubor opatření uspokojující potřeby jejich regionálních subjektů, případně s ohledem na jejich zvláštnosti, a začlenit je do vnitrostátních programů podpory. Za provádění těchto programů by měly být odpovědné členské státy.

    (44)

    Jedním z klíčových opatření způsobilých pro vnitrostátní programy podpory by měla být propagace vín Unie a jejich uvádění na trh. Prodejnost a konkurenceschopnost výrobků z révy vinné zhotovených v Unii může zvýšit podpora inovací. Nadále by se měla financovat restrukturalizace a přeměna vinic, a to z důvodu jejich pozitivních strukturálních účinků na odvětví vína. Podpora by měla být dostupná rovněž pro investice v odvětví vína, které směřují ke zlepšení hospodářské výkonnosti podniků. Podpora pro destilaci vedlejších výrobků by měla být opatřením, které je k dispozici členským státům, které chtějí tento nástroj použít k zajištění jakosti vína a zároveň chránit životní prostředí.

    (45)

    Preventivní opatření, jako je pojištění sklizně, vzájemné fondy a zelená sklizeň, by měla být způsobilá pro podporu v rámci programů na podporu odvětví vína, aby se podpořil odpovědný přístup ke krizovým situacím.

    (46)

    Ustanovení o podpoře pěstitelům révy přidělením platebních nároků podle rozhodnutí členských států byla s konečnou platností zavedena od rozpočtového roku 2015 v souladu s článkem 103n nařízení (ES) č. 1234/2007 a za podmínek stanovených v uvedeném ustanovení.

    (47)

    S cílem zajistit, aby programy členských států na podporu odvětví vína splnily svůj účel a aby finanční prostředky Unie byly účinně a efektivně využívány, by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o pravidla týkající se odpovědnosti za výdaje mezi datem, kdy Komise obdrží programy podpory a jejich změny, a datem jejich použitelnosti, pravidla týkající se obsahu programů podpory a výdajů, administrativních nákladů a nákladů na zaměstnance a operací, které lze zahrnout do programů podpory členských států, a podmínek a možnosti, pokud jde o provádění plateb prostřednictvím zprostředkovatelů v případě podpory pojištění sklizně; pravidla týkající se požadavku na složení jistoty v případě vyplacení zálohy; pravidla týkající se používání určitých pojmů; pravidla týkající se stanovení stropu výdajů na opětovnou výsadbu vinic ze zdravotních nebo fytosanitárních důvodů; pravidla týkající se zamezení dvojímu financování projektů; pravidla týkající se podmínek, za kterých producenti stáhnou vedlejší výrobky pocházejí z vinifikace, výjimek z této povinnosti, aby se zabránilo dodatečné administrativní zátěži, a pravidla týkající se dobrovolné certifikace lihovarů; jakož i pravidla, která členským státům umožňují stanovit podmínky pro řádné fungování podpůrných opatření.

    (48)

    Včelařství se vyznačuje různorodostí podmínek produkce a výnosů a rozptýlením a rozmanitostí hospodářských subjektů, a to jak v oblasti produkce, tak i v jednotlivých fázích uvádění na trh. Kromě toho je vzhledem k rostoucímu dopadu některých nákaz včel a zejména k současnému rozšíření varroázy v řadě členských států v posledních letech a vzhledem k problémům, které tato nákaza způsobuje při produkci medu, nadále nezbytný zásah Unie, protože varroázu nelze úplně vymýtit a je třeba ji tlumit schválenými prostředky. Vzhledem k těmto okolnostem a s cílem zlepšit produkci a uvádění včelařských produktů na trh v Unii by měly být vnitrostátní programy pro toto odvětví vypracovávány každé tři roky ve snaze zlepšit obecné podmínky produkce včelařských produktů a jejich uvádění na trh. Na financování těchto vnitrostátních programů by se měla podílet Unie.

    (49)

    Opatření, která mohou být zahrnuta do včelařských programů, je třeba upřesnit. S cílem zajistit přizpůsobení režimu podpory Unie nejnovějšímu vývoji a s cílem zajistit účinnost opatření obsažených ve včelařských programech při zlepšování obecných podmínek produkce včelařských produktů a jejich uvádění na trh by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o aktualizaci seznamu přizpůsobením stávajících opatření nebo doplněním nových opatření.

    (50)

    Pro zajištění účinného a účelného využívání finančních prostředků Unie určených pro včelařství by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o zamezení dvojímu financování mezi programy členských států v oblasti včelařství a rozvoje venkova a o základ pro přidělování finančního příspěvku Unie každému zúčastněnému členskému státu.

    (51)

    V souladu s nařízením Rady (ES) č. 73/2009 (8) byly platby pro chmel od 1. ledna 2010 odděleny. Aby mohly organizace producentů chmele pokračovat ve své činnosti jako doposud, mělo by být přijato zvláštní ustanovení pro rovnocenné částky, jež budou využity v dotčených členských státech pro stejné činnosti. S cílem zajistit, aby tato podpora sloužila k financování cílů organizací producentů uvedených v tomto nařízení, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o žádosti o podporu, pravidla týkající se způsobilých chmelových ploch a výpočet částek podpory.

    (52)

    Podpora Unie pro chov bource morušového by měla být oddělena a začleněna do systému přímých plateb v návaznosti na přístup k podporám v jiných odvětvích.

    (53)

    Podpora pro odstředěné mléko a sušené odstředěné mléko vyrobené v Unii a určené ke krmným účelům a ke zpracování na kasein a kaseináty se neukázala být pro podporu trhu účinná, a měla by proto být ukončena, a to spolu s pravidly týkajícími se použití kaseinu a kaseinátů při výrobě sýrů.

    (54)

    Rozhodnutí ukončit přechodný zákaz výsadby révy na úrovni Unie je odůvodněno dosažením hlavních cílů reformy organizace trhu s vínem v rámci Unie z roku 2008, a to zejména ukončení dlouhodobého strukturálního přebytku produkce vína a postupné zlepšování konkurenceschopnosti a tržní orientace odvětví vína v Unii. Tento pozitivní vývoj byl umožněn výrazným zmenšením plochy vinic v Unii, dále skutečností, že méně konkurenceschopní producenti opustili trh a postupným ukončováním určitých opatření na podporu trhu, která odstranila investiční pobídky, jež nebyly z ekonomického hlediska přijatelné. Díky omezení kapacity dodávek a podpoře strukturálních opatření a vývozu vín bylo možné lépe přizpůsobit klesající poptávku na úrovni Unie, která je zapříčiněna postupným poklesem spotřeby vína v tradičních producentských členských státech.

    (55)

    Nicméně postupné zvyšování poptávky, jež se na světovém trhu podle předpokladů projeví, je motivací ke zvýšení kapacity nabídky, a tedy k výsadbě nových vinic v příštích deseti letech. Ačkoliv by se mělo usilovat o naplnění klíčového cíle, kterým je zvyšování konkurenceschopnosti Unie v odvětví vína, aby nedošlo ke ztrátě podílu na světovém trhu, příliš rychlý nárůst výsadby nové révy v reakci na předpokládaný vývoj mezinárodní poptávky může ve střednědobém horizontu opět vést k přílišnému zvýšení kapacity nabídky a mít v určitých oblastech produkce vína případné sociální a environmentální dopady. Aby se zajistil přiměřený nárůst výsadby révy v období let 2016 až 2030, měl by být na úrovni Unie zaveden nový systém, kterým se tato výsadba bude řídit, formou systému povolení pro výsadbu révy.

    (56)

    Tento nový systém umožní udělovat producentům povolení pro výsadbu révy, která pro ně nebudou spojena s žádnými náklady a jejichž platnost by v případě nevyužití měla po třech letech skončit. Tím by se podpořilo přímé a rychlé využívání povolení těmi producenty vína, kterým byla udělena, a zabránilo by se tak spekulacím.

    (57)

    Nárůst výsadby nové révy by se měl odehrávat v rámci určitého ochranného mechanismu na unijní úrovni, který bude založen na povinnosti členských států uvolnit každoročně takový počet povolení pro novou výsadbu, který bude odpovídat 1 % plochy osazené révou, a zároveň zajistí určitou flexibilitu, aby bylo možné reagovat na specifické podmínky každého členského státu. Členské státy by měly mít možnost na základě objektivních a nediskriminujících důvodů rozhodnout o vyčlenění menších ploch na vnitrostátní nebo regionální úrovni, včetně na úrovni ploch způsobilých pro zvláštní chráněná označení původu a chráněná zeměpisná označení, a zároveň zaručit, že stanovená omezení jsou vyšší než 0 % a nejsou příliš omezující, vzhledem ke sledovaným cílům.

    (58)

    S cílem zajistit, aby povolení byla udělována nediskriminujícím způsobem, je třeba stanovit určitá kritéria, a to zejména v případě, kdy celkový počet hektarů, na které producenti podali žádost, převyšuje celkový počet hektarů, které byly poskytnuty k dispozici tím, že pro ně členské státy poskytly povolení.

    (59)

    Pokud producenti vyklučí stávající vinice, mělo by jim být povolení uděleno automaticky, a to po předložení žádosti a nezávisle na ochranném mechanismu pro novou výsadbu, neboť tak nedochází k celkovému zvětšení rozlohy ploch, na nichž se réva pěstuje. V určitých oblastech způsobilých k výrobě vína s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením by členské státy měly mít možnost omezit udělování těchto povolení pro opětovnou výsadbu na základě doporučení uznávaných a reprezentativních profesních organizací.

    (60)

    Tento nový systém povolení pro výsadbu révy by se neměl vztahovat na členské státy, které přechodný režim práv Unie na výsadbu neuplatňují, a v případě členských států, v nichž se práva na výsadbu uplatňují, avšak plocha pro výsadbu révy se nachází pod určitou hranicí, by měl být tento systém dobrovolný.

    (61)

    V zájmu zajištění plynulého přechodu z předcházejícího režimu práv na výsadbu na nový systém by měla být stanovena přechodná ustanovení, zvláště aby se předešlo nadměrné výsadbě před zahájením nového systému. Členským státům by měla být ponechána určitá flexibilita pro rozhodnutí o lhůtě pro předložení žádostí o přeměnu práv na výsadbu na povolení v období od 31. prosince 2015 do 31. prosince 2020.

    (62)

    V zájmu zajištění harmonizovaného a účinného provádění nového systému povolení pro výsadbu révy by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o podmínky, za nichž lze určité vinice ze systému vyjmout, pravidla týkající se způsobilostních a prioritních kritérií, doplnění způsobilostních a prioritních kritérií, souběžnou existenci vinic určených k vyklučení s nově vysazenými vinicemi a podmínky, za nichž členské státy mohou udělování povolení k opětovné výsadbě omezit.

    (63)

    Kontrola nepovolené výsadby by se měla provádět účinným způsobem, aby se zajistilo dodržování pravidel nového systému.

    (64)

    Použití norem pro uvádění zemědělských produktů na trh může přispět ke zlepšení hospodářských podmínek produkce a uvádění na trh a k jakosti těchto produktů. Použití těchto norem je proto v zájmu producentů, obchodníků i spotřebitelů.

    (65)

    S ohledem na sdělení Komise o politice jakosti zemědělských produktů a následné debaty je vhodné zachovat obchodní normy podle odvětví nebo produktů, aby se zohlednila očekávání spotřebitelů a přispělo ke zlepšování hospodářských podmínek pro produkci zemědělských produktů a jejich uvádění na trh a k jejich jakosti.

    (66)

    Pro obchodní normy by měly být stanoveny horizontální právní předpisy.

    (67)

    Obchodní normy by měly být rozděleny na závazná pravidla pro konkrétní odvětví nebo produkty a na nepovinné vyhrazené údaje, které se stanoví podle odvětví či produktu.

    (68)

    Obchodní normy by se měly v zásadě vztahovat na všechny dotčené zemědělské produkty uváděné v Unii na trh.

    (69)

    V tomto nařízení by měl být uveden seznam odvětví a produktů, na něž se obchodní normy mohou vztahovat. S cílem zohlednit očekávání spotřebitelů a potřebu zlepšit jakost zemědělských produktů a hospodářské podmínky jejich produkce a jejich uvádění na trh by však měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o změnu tohoto seznamu, a to za přísných podmínek.

    (70)

    S cílem zohlednit očekávání spotřebitelů a zlepšit hospodářské podmínky produkce některých zemědělských produktů a jejich uvádění na trh, jakož i jejich jakost, a s cílem přizpůsobit se neustále se měnícím tržním podmínkám, vyvíjející se poptávce spotřebitelů a vývoji příslušných mezinárodních norem a s cílem zabránit vytváření překážek pro inovaci produktů by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o přijímání obchodních norem podle jednotlivých odvětví či produktů ve všech stádiích uvádění na trh, a rovněž pokud jde o odchylky od těchto norem a výjimky z nich. Obchodní normy by měly zohledňovat mimo jiné přirozené a podstatné vlastnosti dotčených produktů, a neměly by proto být příčinou podstatných změn v běžném složení dotčeného produktu. Obchodní normy by rovněž měly brát v úvahu případné riziko, že spotřebitelé mohou být na základě svého očekávání a dojmu, který v nich daný produkt vyvolá, uvedeni v omyl. Žádná odchylka od norem ani výjimka z nich by neměly představovat dodatečné náklady, které mají nést pouze zemědělci.

    (71)

    Obchodní normy by měly zajistit, aby se na trh snadno dodávaly produkty standardizované a uspokojivé jakosti, a měly by se týkat především technických definic, klasifikace, obchodní úpravy, značení a označování, balení, metody produkce, ošetření, skladování, dopravy, souvisejících správních dokladů, certifikace a lhůt, omezení v oblasti využití produktů a nakládání s nimi.

    (72)

    S ohledem na zájem producentů sdělovat informace o vlastnostech produktů a povaze hospodaření a na zájem spotřebitelů obdržet přiměřené a transparentní informace o produktech by mělo být možné určit místo hospodaření nebo místo původu podle jednotlivých případů na odpovídajícím zeměpisném základě, a to při zohlednění zvláštních vlastností určitých odvětví, především pokud jde o zpracované zemědělské produkty.

    (73)

    Je třeba stanovit zvláštní pravidla pro produkty dovezené ze třetích zemí, pokud vnitrostátní předpisy platné ve třetích zemích odůvodňují odchylky od obchodních norem a je zaručena jejich rovnocennost s právními předpisy Unie. Je rovněž vhodné stanovit pravidla vztahující se na uplatnění obchodních norem na produkty vyvážené z Unie.

    (74)

    Produkty odvětví ovoce a zeleniny, které se mají prodávat spotřebiteli v čerstvém stavu, by měly být uváděny na trh pouze tehdy, jsou-li řádné a uspokojivé obchodní jakosti a je-li uvedena země původu. S cílem zajistit řádné uplatňování tohoto požadavku a zohlednit určité zvláštní situace by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o konkrétní odchylky od tohoto požadavku.

    (75)

    V celé Unii by se měla uplatňovat politika jakosti tím, že bude používán ověřovací postup pro produkty v odvětví chmele a bude zakázáno uvádět na trh ty produkty, pro které nebyla vydána ověřovací listina. S cílem zajistit řádné uplatňování tohoto požadavku a zohlednit určité zvláštní situace by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o opatření odchylující se od tohoto požadavku za účelem splnění obchodních požadavků některých třetích zemí nebo pokud jde o produkty určené ke zvláštnímu použití.

    (76)

    U některých odvětví a produktů jsou definice, označení a obchodní názvy významnými prvky pro určení podmínek hospodářské soutěže. Je proto vhodné stanovit definice, označení a obchodní názvy pro tato odvětví nebo tyto produkty, které by měly být použity pouze v Unii pro uvádění produktů, které splňují odpovídající požadavky, na trh.

    (77)

    S cílem přizpůsobit definice a obchodní názvy některých produktů potřebám vyplývajícím z vyvíjející se poptávky spotřebitelů, technickému pokroku nebo potřebám souvisejícím s inovací produktů by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o změnu definic a obchodních názvů, odchylky od nich nebo výjimky z nich.

    (78)

    S cílem zajistit, aby hospodářské subjekty a členské státy definicím a obchodním názvům stanoveným pro některá odvětví jasně a náležitě rozuměly, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o pravidla pro jejich stanovování a uplatňování.

    (79)

    S cílem zohlednit zvláštní vlastnosti každého produktu nebo odvětví, jednotlivé fáze uvádění na trh, technické podmínky, veškeré případné významné praktické obtíže a rovněž přesnost a opakovatelnost analytických metod by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o přípustnou odchylku od jedné nebo více konkrétních norem, při jejichž překročení se má za to, že normu nesplnila celá šarže produktů.

    (80)

    Je třeba určit některé enologické postupy a omezení týkající se výroby vína, zejména pokud jde o scelování a používání některých druhů hroznového moštu, hroznové šťávy a čerstvých vinných hroznů pocházejících ze třetích zemí. Aby byly splněny mezinárodní normy, měla by Komise u dalších enologických postupů zohlednit enologické postupy doporučené Mezinárodní organizací pro révu vinnou a víno (OIV).

    (81)

    Je třeba stanovit pravidla pro zatřídění moštových odrůd, podle nichž by členské státy, které vyrobí více než 50 000 hektolitrů za rok, měly být i nadále odpovědné za zatřídění moštových odrůd, z nichž se na jejich území může vyrábět víno. Některé moštové odrůdy by se měly vyloučit.

    (82)

    Členským státům by mělo být umožněno zachovat nebo přijmout určitá vnitrostátní pravidla o jakostních třídách týkajících se roztíratelných tuků.

    (83)

    V odvětví vína by členské státy měly mít možnost omezit nebo vyloučit používání některých enologických postupů, měly mít možnost stanovit přísnější omezení pro vína vyráběná na jejich území a rovněž měly umožnit pokusné použití nepovolených enologických postupů.

    (84)

    V zájmu zajištění správného a transparentního uplatňování vnitrostátních pravidel pro některé produkty a odvětví s ohledem na obchodní normy by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o stanovení podmínek pro použití těchto obchodních norem a podmínek držení, oběhu a použití produktů získaných pokusnými postupy.

    (85)

    S cílem zajistit, aby údaje popisující vlastnosti produktu nebo povahu hospodaření či zpracování nebyly na trhu zneužívány a aby se na ně mohl spotřebitel při identifikaci různých vlastností produktu spolehnout, je třeba kromě obchodních norem stanovit rovněž nepovinné kvalitativní údaje. S ohledem na cíle tohoto nařízení a v zájmu jasnosti by stávající nepovinné údaje o jakosti měly být uvedeny v tomto nařízení.

    (86)

    Členské státy by měly mít možnost stanovit pravidla týkající se nakládání s vinařskými výrobky, které nesplňují požadavky tohoto nařízení. V zájmu zajištění správného a transparentního uplatňování vnitrostátních pravidel pro vinařské výrobky by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o stanovení podmínek pro použití vinařských výrobků, které nesplňují požadavky tohoto nařízení.

    (87)

    S cílem zohlednit situaci na trhu a vývoj obchodních i mezinárodních norem by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o vyhrazení dalších nepovinných vyhrazených údajů a stanovení podmínek jejich používání, pokud jde o změnu podmínek používání nepovinných vyhrazených údajů a o zrušení nepovinných vyhrazených údajů.

    (88)

    S cílem zohlednit vlastnosti určitých odvětví a očekávání spotřebitelů by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o stanovení dalšího podrobného vymezení požadavků na zavedení dalšího vyhrazeného údaje.

    (89)

    S cílem zajistit, aby produkty popisované prostřednictvím nepovinných vyhrazených údajů splňovaly příslušné podmínky použití, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o stanovení dodatečných pravidel pro použití nepovinných vyhrazených údajů.

    (90)

    S cílem zohlednit zvláštní vlastnosti obchodu mezi Unií a některými třetími zeměmi a zvláštní vlastnosti některých zemědělských produktů by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o podmínky, za nichž se dovezené produkty považují za produkty, jež mají rovnocennou míru souladu s požadavky Unie týkajícími se obchodních norem, a které umožňují opatření odchylující se od pravidel stanovících, že na trh v Unii mají být uváděny pouze produkty, které jsou v souladu s těmito normami, a pravidla vztahující se na uplatňování obchodních norem na produkty vyvážené z Unie.

    (91)

    Ustanovení týkající se vína by se měla použít s ohledem na mezinárodní dohody uzavřené v souladu se Smlouvou o fungování EU.

    (92)

    Koncepce jakostních vín v Unii se mimo jiné zakládá na zvláštních vlastnostech souvisejících se zeměpisným původem vína. Tato vína spotřebitel rozeznává pomocí chráněných označení původu a zeměpisných označení. Aby se požadavek na jakost příslušných výrobků mohl opřít o transparentnější a propracovanější rámec, je třeba vytvořit režim, podle něhož se žádosti o označení původu nebo zeměpisné označení přezkoumávají v souladu s přístupem, který se uplatňuje v rámci horizontální politiky jakosti Unie pro potraviny jiné než vína a lihoviny uvedené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (9).

    (93)

    S cílem zachovat charakteristické znaky jakosti vín s chráněným označením původu nebo s chráněným zeměpisným označením by mělo být členským státům umožněno uplatňování přísnějších pravidel v této oblasti.

    (94)

    Aby se na zeměpisná označení a označení původu vína vztahovala ochrana v Unii, měla by být uznávána a zapsána do evidence na úrovni Unie v souladu s procedurálními pravidly stanovenými Komisí.

    (96)

    Ochrana by měla být dostupná pro označení původu a zeměpisná označení třetích zemí, pokud jsou chráněna v zemi původu.

    (96)

    Postup zápisu do evidence by měl umožnit všem fyzickým nebo právnickým osobám s legitimním zájmem v členském státě nebo ve třetí zemi, aby uplatnily svá práva formou vznesení námitek.

    (97)

    Zapsaná označení původu a zeměpisná označení by měla být chráněna proti jakémukoli použití, při kterém by se využilo pověsti, kterou mají produkty vyhovující požadavkům. Aby byla zajištěna spravedlivá hospodářská soutěž a spotřebitel nebyl uváděn v omyl, měla by se tato ochrana vztahovat rovněž na produkty a služby, na něž se toto nařízení nevztahuje, včetně produktů, které nejsou uvedeny v příloze I Smluv.

    (98)

    S cílem zohlednit stávající postupy označování by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o povolení používat název moštové odrůdy, který obsahuje chráněné označení původu nebo chráněné zeměpisné označení nebo je-li toto označení jeho součástí.

    (99)

    S cílem zohlednit zvláštní vlastnosti produkce ve vymezené zeměpisné oblasti by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o stanovení dalších kritérií pro vymezení zeměpisné oblasti a omezení a odchylky týkající se produkce ve vymezené zeměpisné oblasti.

    (100)

    S cílem zajistit jakost a vysledovatelnost produktů by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o podmínky, za nichž může specifikace produktu obsahovat dodatečné požadavky.

    (101)

    S cílem zajistit ochranu legitimních práv nebo zájmů producentů a hospodářských subjektů by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o typ žadatelů, kteří mohou požádat o ochranu označení původu nebo zeměpisného označení, podmínky, které je třeba dodržet v případě žádosti o ochranu označení původu nebo zeměpisného označení, přezkum prováděný Komisí, řízení o námitce a postupy pro změnu, zrušení a přeměnu chráněných označení původu nebo chráněných zeměpisných označení. Toto přenesení pravomoci by se mělo vztahovat rovněž na podmínky platné pro přeshraniční žádosti, podmínky pro žádosti týkající se zeměpisných oblastí ve třetí zemi, datum, od kterého platí ochrana nebo změna této ochrany, a podmínky týkající se změn specifikace výrobku.

    (102)

    Aby se zajistila přiměřená ochrana, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o omezení týkající se chráněného označení.

    (103)

    S cílem zajistit, aby hospodářské subjekty a příslušné orgány nebyly nepřiměřeně dotčeny použitím tohoto nařízení, pokud jde o názvy vín, jimž byla poskytnuta ochrana před 1. srpnem 2009, nebo pro něž bylo zažádáno o ochranu před tímto datem, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o přechodná pravidla týkající se těchto názvů vín, vín uvedených na trh nebo označených před konkrétním datem, a změn specifikace výrobku.

    (104)

    V Unii se tradičně používají některé výrazy, které spotřebitelům přinášejí informace o zvláštnostech a jakosti vín, a doplňují tak informace vyjádřené chráněným označením původu a chráněným zeměpisným označením. V zájmu zajištění fungování vnitřního trhu a rovných podmínek hospodářské soutěže a s cílem zabránit uvádění spotřebitelů v omyl by se na tyto tradiční výrazy měla v Unii vztahovat ochrana.

    (105)

    Aby se zajistila přiměřená úroveň ochrany, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o jazyk a způsob psaní tradičního výrazu, který má být chráněn.

    (152)

    S cílem zajistit ochranu legitimních práv producentů a hospodářských subjektů by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o typ žadatelů, kteří mohou požádat o ochranu tradičního výrazu, podmínky platnosti žádosti o uznání tradičního výrazu, důvody pro námitky vůči navrhované ochraně tradičního výrazu, rozsah ochrany, včetně vztahu k ochranným známkám, chráněným tradičním výrazům, chráněným označením původu nebo zeměpisným označením, homonymům nebo některým názvům moštových odrůd, důvody pro zrušení tradičního výrazu, datum předložení žádosti a postupy, kterými je třeba se řídit v případě žádosti o ochranu tradičního výrazu, včetně přezkumu prováděného Komisí, řízení o námitce a postupů pro zrušení ochrany a změnu.

    (107)

    S cílem zohlednit zvláštní vlastnosti obchodu mezi Unií a určitými třetími zeměmi by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o podmínky, za kterých mohou být tradiční výrazy používány na výrobcích ze třetích zemí, a stanovení souvisejících odchylek.

    (108)

    Popis, označování a obchodní úprava produktů odvětví vína, na něž se vztahuje toto nařízení, mohou mít velký vliv na jejich úspěch na trhu. Rozdíly v právních předpisech členských států při označování produktů odvětví vína mohou bránit řádnému fungování vnitřního trhu. Je tedy třeba stanovit pravidla, která zohlední legitimní zájmy spotřebitelů a producentů. Z tohoto důvodu je vhodné stanovit pravidla Unie pro označování produktů a jejich obchodní úpravu.

    (109)

    Aby se zajistil soulad se stávajícími postupy pro označování, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o stanovení mimořádných okolností opravňujících vynechání výrazů „chráněné označení původu“ nebo „chráněné zeměpisné označení“.

    (110)

    S cílem zohlednit zvláštní vlastnosti odvětví vína by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o údaje o obchodní úpravě a používání označování jiné než ty, které jsou stanoveny v tomto nařízení, některé povinné a nepovinné údaje a obchodní úpravu.

    (111)

    S cílem zajistit ochranu legitimních zájmů hospodářských subjektů by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o dočasné označování a obchodní úpravu vín, která nesou označení původu nebo zeměpisné označení, pokud toto označení původu nebo zeměpisné označení splňuje nezbytné požadavky.

    (112)

    S cílem zajistit, aby nebyly dotčeny hospodářské subjekty, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o přechodná ustanovení týkající se vína uvedeného na trh a označeného v souladu s příslušnými pravidly platnými před 1. srpnem 2009.

    (113)

    S cílem zohlednit zvláštní vlastnosti obchodu s vinařskými výrobky mezi Unií a určitými třetími zeměmi by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o odchylky od pravidel týkajících se označování a obchodní úpravy výrobků určených na vývoz v případě, že je vyžaduje právo dotčené třetí země.

    (114)

    K zajištění spravedlivé vyváženosti práv a povinností cukrovarnických podniků a pěstitelů cukrové řepy budou i po ukončení systému kvót zapotřebí specifické nástroje. Proto by měla být zavedena standardní ustanovení upravující písemné mezioborové dohody uzavřené mezi nimi.

    (115)

    Reformou režimu cukru z roku 2006 byly v odvětví cukru v Unii zavedeny rozsáhlé změny. Aby mohli pěstitelé cukrové řepy dokončit proces adaptace na novou situaci na trhu a posílení tržní orientace odvětví, měl by být stávající systém kvót na cukr prodloužen do té doby, než bude na konci hospodářského roku 2016/2017 zrušen.

    (116)

    S cílem zohlednit zvláštní vlastnosti odvětví cukru by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o aktualizaci technických definic týkajících se odvětví cukru, aktualizaci podmínek nákupu cukrové řepy stanovených v tomto nařízení a další pravidla týkající se určení hrubé hmotnosti, táry a cukernatosti cukrové řepy dodávané podniku a vyslazených řízků.

    (117)

    Nedávné zkušenosti ukazují, že jsou zapotřebí zvláštní opatření, která by v průběhu zbývajícího období platnosti kvót na cukr zajistila dostatečné dodávky cukru na trh Unie.

    (118)

    S cílem zohlednit zvláštní vlastnosti odvětví cukru a zajistit náležité zohlednění zájmů všech stran a s ohledem na nezbytnost zabránit narušení trhu je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, pokud jde o podmínky nákupu a smlouvy o dodání, aktualizaci podmínek nákupu cukrové řepy stanovených v tomto nařízení a kritéria, jež musí uplatňovat cukrovarnické podniky, když prodejcům cukrové řepy přidělují množství cukrové řepy, na která mají být před zasetím podepsány smlouvy o dodání.

    (119)

    S cílem zohlednit technický vývoj by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o stanovení seznamu výrobků, pro jejichž výrobu se může použít průmyslový cukr, průmyslová izoglukóza nebo průmyslový inulinový sirup.

    (120)

    S cílem zajistit, aby schválené podniky vyrábějící nebo zpracovávající cukr, izoglukózu nebo inulinový sirup plnily své povinnosti, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o udělování a odebírání schválení těmto podnikům, jakož i kritéria pro správní sankce.

    (121)

    S cílem zohlednit zvláštní vlastnosti odvětví cukru a zajistit náležité zohlednění zájmů všech stran by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o smysl pojmů týkajících se fungování systému kvót a podmínky pro prodej do nejvzdálenějších regionů.

    (122)

    Aby se zajistilo, že pěstitelé budou úzce zapojeni do rozhodnutí o převodu určitého množství produkce, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o převod cukru.

    (123)

    V zájmu lepšího hospodaření s produkčním potenciálem vinic by členské státy měly Komisi předložit přehled svého produkčního potenciálu založeného na registru vinic. S cílem motivovat členské státy k předložení tohoto přehledu by podpora na restrukturalizaci a přeměnu měla být omezena pouze na členské státy, které přehled předložily.

    (124)

    V zájmu zjednodušení sledování a ověřování produkčního potenciálu členskými státy by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o obsah registru vinic a výjimky.

    (125)

    V zájmu zajištění uspokojivé úrovně vysledovatelnosti daných produktů, zejména v zájmu ochrany spotřebitelů, by se mělo vyžadovat, aby všechny produkty odvětví vína, na něž se vztahuje toto nařízení, byly při oběhu v Unii opatřeny průvodním dokladem.

    (126)

    Aby se usnadnila přeprava vinařských výrobků a ověřování členskými státy, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o pravidla týkající se průvodního dokladu a jeho používání a podmínek, za kterých se průvodní doklad považuje za doklad potvrzující chráněná označení původu nebo zeměpisná označení, povinnosti vést evidenci a jejího používání, upřesnění, kdo bude evidenci vést, a výjimek z povinnosti vést evidenci, a činností, které mají být v evidenci uvedeny.

    (127)

    Při absenci právních předpisů Unie v oblasti formalizovaných, písemných smluv se mohou členské státy v rámci vnitrostátního smluvního práva rozhodnout, že stanoví povinnost uzavírat tyto smlouvy, pokud při tom bude dodržováno právo Unie a zejména pokud bude respektováno řádné fungování vnitřního trhu a společné organizace trhů. S ohledem na rozdílnost situací v rámci Unie a na zásadu subsidiarity by toto rozhodnutí mělo být ponecháno na členských státech. V zájmu stanovení vhodných minimálních požadavků pro tyto smlouvy a zajištění řádného fungování vnitřního trhu a společné organizace trhu v odvětví mléka a mléčných výrobků by se však měly na úrovni Unie stanovit určité základní podmínky pro používání těchto smluv. Všechny tyto základní podmínky by měly být volně sjednány. Jelikož některá mlékárenská družstva mohou mít případně ve svých stanovách pravidla s podobným účinkem, neměl by se na ně v zájmu jednoduchosti požadavek uzavření smlouvy vztahovat. Aby se posílila účinnost takového systému smluv, měly by členské státy rozhodnout, zda se použije i v případech, kdy zprostředkovatelé shromažďují mléko od zemědělců a dodávají je zpracovatelům.

    (128)

    S cílem zajistit realistický rozvoj výroby a tím přiměřenou životní úroveň producentů mléka a mléčných výrobků by se měla posílit jejich pozice ve vyjednávání se zpracovateli; výsledkem by mělo být spravedlivější rozdělování přidané hodnoty v dodavatelském řetězci. Proto by za účelem dosažení těchto cílů SZP mělo být přijato ustanovení podle článku 42 a čl. 43 odst. 2 Smlouvy o fungování EU, které organizacím producentů sestávajícím z producentů mléka a mléčných výrobků nebo jejich sdružením umožní vyjednávat kolektivně s mlékárnou smluvní podmínky, včetně ceny, pro část produkce nebo celkovou produkci svých členů, pokud jde o syrové mléko. Aby se zachovala účinná hospodářská soutěž na trhu s mlékem a mléčnými výrobky, měla by se na tuto možnost vztahovat příslušná množstevní omezení. Aby nebylo ohroženo účinné fungování družstev, a v zájmu jasnosti, by mělo být upřesněno, že pokud členství v družstvu zemědělce zavazuje k tomu, aby veškerou svou produkci mléka nebo její část dodával jako syrové mléko za podmínek stanovených ve stanovách družstva nebo v pravidlech a rozhodnutích stanovených podle těchto stanov, nemělo by se o těchto podmínkách jednat prostřednictvím organizace producentů.

    (129)

    S ohledem na význam chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení, především pro zranitelné venkovské oblasti, a s cílem zajistit přidanou hodnotu a zachovat jakost zejména sýrů, na něž se vztahuje chráněné označení původu nebo chráněné zeměpisné označení, a v rámci ukončování režimu kvót na mléko by členské státy měly mít možnost uplatňovat pravidla pro regulaci celkové nabídky těchto sýrů vyráběných ve vymezené zeměpisné oblasti na žádost mezioborové organizace, organizace producentů nebo seskupení definovaného v nařízení (EU) č. 1151/2012. Tuto žádost by měla podporovat velká většina producentů mléka představující velkou většinu objemu mléka používaného pro výrobu příslušného sýra a v případě mezioborových organizací a seskupení by ji měla podporovat velká většina producentů sýrů představujících velkou většinu produkce uvedeného sýra.

    (130)

    Za účelem sledování vývoje trhu Komise potřebuje včasné informace o objemu dodávek syrového mléka. Proto je třeba zajistit, aby první kupující pravidelně poskytoval tyto informace členským státům a aby je členské státy předávaly Komisi.

    (131)

    Organizace producentů a jejich sdružení mohou hrát užitečnou úlohu při soustředění nabídky a při zlepšování uvádění na trh, plánování produkce a jejím přizpůsobení poptávce, optimalizaci produkčních nákladů a zajišťování stálosti cen producentů, provádění výzkumu, podpoře osvědčených postupů a poskytování technické pomoci, nakládání s vedlejšími produkty a spravování nástrojů řízení rizik poskytnutých jejich členům, a mohou tak přispívat k posílení postavení producentů v potravinovém řetězci.

    (132)

    Mezioborové organizace mohou hrát významnou úlohu při zajišťování dialogu mezi subjekty dodavatelského řetězce a při podpoře osvědčených postupů a transparentnosti trhu.

    (133)

    Stávající pravidla týkající se vymezení a uznávání organizací producentů a jejich sdružení a mezioborových organizací by proto měla být harmonizována, zefektivněna a rozšířena, aby se stanovilo možné uznávání na žádost podle předpisů stanovených v souladu s tímto nařízením pro některá odvětví. Kritéria uznávání a stanovy organizací producentů by měly zejména zajistit, aby tyto subjekty byly vytvářeny z podnětu producentů a řízeny v souladu s pravidly umožňujícími členům organizace producentů demokratickou kontrolu jejich organizace a jejích rozhodnutí.

    (134)

    Stávající ustanovení v různých odvětvích, která posilují činnost organizací producentů, jejich sdružení a mezioborových organizací tak, že dovolují členským státům za určitých podmínek rozšířit některá pravidla těchto organizací na nečlenské hospodářské subjekty, se ukázala jako účinná a měla by být harmonizována, zefektivněna a rozšířena na všechna odvětví.

    (135)

    Měla by být stanovena možnost přijímat některá opatření usnadňující přizpůsobení nabídky požadavkům trhu, což může přispět ke stabilizaci trhů a k zajištění přiměřené životní úrovně dotčeného zemědělského obyvatelstva.

    (136)

    S cílem podpořit činnost organizací producentů, sdružení organizací producentů a mezioborových organizací, která by usnadnila přizpůsobení nabídky požadavkům trhu, s výjimkou činností týkajících se stažení produktů z trhu, by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o opatření na zlepšení jakosti, na podporu lepší organizace produkce, zpracování a uvádění na trh, zjednodušení zjišťování vývoje tržních cen a opatření umožňující vypracovávat krátkodobé a dlouhodobé prognózy na základě používaných výrobních prostředků.

    (137)

    V zájmu lepšího fungování trhu s vínem by mělo být členským státům umožněno provádět rozhodnutí přijatá mezioborovými organizacemi. Do oblasti působnosti těchto rozhodnutí by však neměly spadat postupy, které by mohly narušit hospodářskou soutěž.

    (138)

    Přestože se na použití formalizovaných písemných smluv v odvětví mléka vztahují samostatná ustanovení, použití těchto smluv by mohlo rovněž pomoci posílit odpovědnost hospodářských subjektů v jiných odvětvích a zvýšit jejich povědomí o nutnosti lépe reagovat na tržní signály, zlepšit přenos cen a přizpůsobit nabídku poptávce, a zároveň přispět k zamezení určitým nekalým obchodním praktikám. Při absenci právních předpisů Unie pro takovéto smlouvy se mohou členské státy v rámci vnitrostátního smluvního práva rozhodnout, že stanoví povinnost uzavírat tyto smlouvy, pokud při tom bude dodržováno právo Unie, a zejména, pokud bude respektováno řádné fungování vnitřního trhu a společné organizace trhů.

    (139)

    S cílem zajistit realistický rozvoj výroby, a tím přiměřenou životní úroveň producentů v odvětví hovězího a telecího masa a odvětví olivového oleje, jakož i producentů některých plodin na orné půdě, by se měla posílit jejich pozice při vyjednávání s hospodářskými subjekty v navazujících odvětvích, přičemž výsledkem by mělo být spravedlivější rozdělování přidané hodnoty v dodavatelském řetězci. S cílem dosáhnout těchto cílů SZP by uznané organizace producentů měly mít možnost vyjednat, s výhradou množstevních omezení, podmínky smluv o dodání, včetně cen, pro produkci některých či všech svých členů, pokud tyto organizace sledují jeden nebo více cílů, jako je soustředění nabídky, uvádění produktů svých členů na trh a optimalizace produkčních nákladů, a pokud úsilí o dosažení těchto cílů vede k integraci činností a pokud je pravděpodobné, že tato integrace povede k významnému zefektivnění, tak aby činnosti organizace producentů celkově přispívaly k naplňování cílů uvedených v článku 39 Smlouvy o fungování EU. Tohoto cíle lze dosáhnout, pokud daná organizace producentů provádí určité konkrétní činnosti a pokud jsou tyto činnosti důležité z hlediska objemu dotčené produkce a z hlediska produkčních nákladů a uvádění produktu na trh.

    (140)

    S cílem zajistit přidanou hodnotu a zachovat jakost zejména v případě sušené šunky, na níž se vztahuje chráněné označení původu či chráněné zeměpisné označení, by členské státy měly mít možnost, aby za přísných podmínek uplatňovaly pravidla pro regulaci nabídky této sušené šunky, za předpokladu, že tato pravidla podporuje velká většina jejích producentů a případně chovatelů prasat v zeměpisné oblasti spojované s touto šunkou.

    (141)

    Povinnost evidence všech smluv o dodávkách chmele vypěstovaného v Unii je zatěžujícím opatřením a měla by být zrušena.

    (142)

    Aby se zajistilo, že cíle a úkoly organizací producentů, sdružení organizací producentů a mezioborových organizací budou jasně vymezeny, a přispějí tak k efektivitě jejich činností bez nepřiměřené administrativní zátěže a bez porušení zásady svobody sdružování, zejména vůči těm, kdo nejsou členy těchto organizací, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o pravidla týkající se:

    konkrétních cílů, které tyto organizace a sdružení mohou, musí nebo nesmějí sledovat a které by případně měly být doplněny k cílům stanoveným v tomto nařízení; pravidel těchto organizací a sdružení, stanov organizací jiných než organizací producentů, konkrétních podmínek týkajících se stanov organizací producentů v některých odvětvích, včetně výjimek, struktury, doby členství, velikosti, demokratické odpovědnosti a činností těchto organizací a sdružení, jakož i účinků vyplývajících ze sloučení; podmínek pro uznání, odebrání a pozastavení uznání, účinků vyplývající z uznání, odebrání a pozastavení uznání i požadavky na přijetí nápravných opatření v případě nedodržení kritérií uznání;

    nadnárodních organizací a sdružení a pravidel souvisejících s poskytováním správní pomoci v případě nadnárodní spolupráce; odvětví podléhajících povolení členských států, na něž se vztahuje externí zajišťování činností, a podmínek externího zajišťování činností a povahy činností, které lze zadávat externím subjektům, a poskytování technických prostředků organizacemi nebo sdruženími; základu pro výpočet minimálního objemu nebo hodnoty tržní produkce organizací a sdružení; pravidel pro výpočet objemu syrového mléka, na který se vztahují jednání organizace producentů, přijetí členů, kteří v případě organizací producentů nejsou producenty nebo v případě sdružení organizací producentů nejsou organizacemi producentů;

    rozšíření působnosti některých pravidel organizací na nečleny a povinné placení příspěvků ze strany nečlenů, včetně používání a přidělení těchto plateb příslušnými organizacemi a seznamu přísnějších pravidel produkce, jejichž působnost může být rozšířena, dalších požadavků, pokud jde o reprezentativnost, dotčené hospodářské oblasti, včetně přezkumu jejich definice Komisí, minimální období, během kterého by pravidla měla platit před rozšířením jejich působnosti, osob nebo organizací, na něž se pravidla nebo příspěvky mohou vztahovat, a okolností, za nichž Komise může požadovat, aby rozšíření působnosti pravidel nebo povinné příspěvky byly zamítnuty nebo odebrány.

    (143)

    Sledování obchodních toků je především záležitostí řízení, a proto je třeba postupovat pružně. Mělo by být přijato rozhodnutí o zavedení licenční povinnosti s přihlédnutím k potřebě licencí, potřebě řízení dotčených trhů, a zejména k potřebě sledování dovozu nebo vývozu daných produktů.

    (144)

    S cílem zohlednit mezinárodní závazky Unie a platné normy Unie v sociální oblasti, v oblasti životního prostředí a v oblasti životních podmínek zvířat, potřebu sledovat rozvoj obchodu, vývoj na trhu a vývoj dovozu a vývozu, potřebu řádného řízení trhu a potřebu snížit administrativní zátěž by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o seznam produktů, které podléhají povinnosti předložit dovozní nebo vývozní licenci, a případy a situace, kdy se předložení dovozní nebo vývozní licence nevyžaduje.

    (145)

    S cílem stanovit další prvky režimu licencí by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o pravidla týkající se: práv a povinností vyplývajících z licence, jejích právních účinků a případů, kdy lze použít přípustnou odchylku, pokud jde o dodržování povinnosti dovážet nebo vyvážet množství uvedené v licenci, nebo kdy má být uveden původ, v případě požadavku, aby vydání dovozní licence nebo propuštění do volného oběhu podléhalo povinnosti předložit doklad vydaný třetí zemí nebo subjektem, který potvrdí mimo jiné původ, pravost a znaky jakosti produktů; převodu licence nebo omezení této převoditelnosti; dalších podmínek pro dovozní licence v případě konopí a zásady správní pomoci mezi členskými státy, aby se zamezilo podvodům a nesrovnalostem nebo aby se tyto případy vyřešily; a případů a situací, kdy se vyžaduje nebo nevyžaduje složení jistoty jako záruky, že produkty budou dovezeny nebo vyvezeny během doby platnosti licence.

    (146)

    Podstatné prvky cel použitelných na zemědělské produkty, které odrážejí dohody WTO a dvoustranné dohody, jsou stanoveny ve společném celním sazebníku. Komisi by měla být svěřena pravomoc přijímat opatření pro podrobný výpočet dovozních cel na základě těchto podstatných prvků.

    (147)

    U některých produktů by měl být zachován režim vstupní ceny. Aby se zajistila účinnost uvedeného režimu, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o kontrolu věrohodnosti ceny zásilky uvedené v prohlášení pomocí paušální dovozní hodnoty a stanovení podmínek, za nichž je vyžadováno složení jistoty.

    (148)

    Za účelem vyloučení nebo napravení negativních účinků, které by mohl mít dovoz určitých zemědělských produktů na trh Unie, by měl dovoz takových produktů za určitých podmínek podléhat dodatečnému clu.

    (149)

    Za určitých podmínek je vhodné otevírat a spravovat dovozní celní kvóty vyplývající z mezinárodních dohod uzavřených v souladu se Smlouvou o fungování EU nebo z jiných aktů Unie. Pro dovozní celní kvóty by přijatá metoda správy měla přikládat náležitý význam požadavkům na zásobování stávajícího a nově vznikajícího produkčního, zpracovatelského a spotřebitelského trhu Unie z hlediska konkurenceschopnosti, jistoty a plynulosti dodávek a nutnosti zachovat rovnováhu na tomto trhu.

    (150)

    Za účelem plnění závazků obsažených v dohodách uzavřených během Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání týkajících se celních kvót na dovoz 2 000 000 tun kukuřice a 300 000 tun čiroku do Španělska a celních kvót na dovoz 500 000 tun kukuřice do Portugalska by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o definování ustanovení nezbytných pro dovoz v rámci celních kvót, jakož i případně veřejné skladování množství dovážených platebními agenturami dotyčných členských států.

    (151)

    S cílem zajistit rovný přístup k dostupným množstvím a rovné zacházení s hospodářskými subjekty v rámci celní kvóty by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o: stanovení podmínek a požadavků na způsobilost, které musí hospodářský subjekt splnit, aby mohl podat žádost v rámci celní kvóty; stanovení pravidel týkajících se převodu práv mezi hospodářskými subjekty a v případě potřeby omezení převodu v rámci správy celní kvóty; podmínění účasti na celní kvótě složením jistoty; a případné umožnění veškerých zvláštních vlastností, požadavků nebo omezení vztahujících se na celní kvótu stanovenou v mezinárodní dohodě nebo jiném příslušném aktu.

    (152)

    Zemědělské produkty mohou být v některých případech předmětem zvláštního zacházení při dovozu do třetích zemí, pokud odpovídají určitým specifikacím nebo cenovým podmínkám. K zajištění správného uplatňování tohoto režimu je nezbytná správní spolupráce mezi orgány ve třetí zemi dovozu a orgány v Unii. Za tímto účelem by měly být produkty vybaveny potvrzením vystaveným v Unii.

    (153)

    S cílem zajistit, aby vyvážené produkty mohly být při dovozu do třetí země předmětem zvláštního zacházení při dodržení určitých podmínek v souladu s mezinárodními dohodami uzavřenými Unií v souladu se Smlouvou o fungování EU, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o stanovení požadavku, aby příslušné orgány členských států na požádání a po náležité kontrole vystavily doklad potvrzující, že dané podmínky jsou splněny.

    (154)

    Aby nedovolené pěstování konopí nenarušilo trh s konopím pěstovaným na vlákno, mělo by toto nařízení stanovit kontrolu dovozu konopí a semen konopí, která zaručí, že tyto příslušné produkty poskytují určité záruky, pokud jde o obsah tetrahydrokanabinolu. Mimo to by dovoz semen konopí, která nejsou určena k výsevu, měl i nadále podléhat systému kontrol, který stanoví schvalování dotčených dovozců.

    (155)

    Pokud jde o produkty v odvětví chmele, uplatňuje se v celé Unii politika jakosti. V případě dovážených produktů by měla být do tohoto nařízení začleněna ustanovení zajišťující, aby byly dováženy pouze produkty splňující rovnocenné minimální znaky jakosti. S cílem minimalizovat administrativní zátěž by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o případy, ve kterých by se neměly uplatňovat povinnosti týkající se osvědčení o rovnocennosti a označování obalů.

    (156)

    Unie uzavřela několik ujednání se třetími zeměmi o preferenčním přístupu na trh, která těmto zemím umožňují vyvážet do Unie za příznivých podmínek třtinový cukr. Je třeba po určitou dobu zachovat související ustanovení týkající se vyhodnocení potřeby cukrovarů v souvislosti s cukrem určeným k rafinaci a za určitých podmínek vyhrazení dovozních licencí pro specializovaná zařízení, která využívají značná množství dováženého surového třtinového cukru a která jsou považována za cukrovary Unie zabývající se výhradně rafinací. S cílem zajistit, aby dovezený cukr určený k rafinaci byl rafinován v souladu s těmito požadavky, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o používání pojmů týkajících se fungování dovozních ujednání, podmínky a kritéria způsobilosti, které musí hospodářský subjekt splnit, aby mohl podat žádost o dovozní licenci, včetně složení jistoty, a pravidla pro ukládání správních sankcí.

    (157)

    Celní režim umožňuje obejít se bez jakýchkoliv dalších ochranných opatření na vnějších hranicích Unie. Vnitřní trh a celní režim by se však za mimořádných okolností mohly ukázat jako nedostatečné. V takových případech by Unie měla být schopna neprodleně přijmout veškerá nezbytná opatření, aby trh Unie nebyl ponechán bez ochrany proti narušením, která by mohla vzniknout. Tato opatření by měla být v souladu s mezinárodními závazky Unie.

    (158)

    Je tedy vhodné umožnit, aby v případě, že v důsledku dané úpravy dojde k narušení trhu Unie nebo existuje možnost, že k němu dojde, bylo používání režimů aktivního a pasivního zušlechťovacího styku pozastaveno.

    (159)

    Náhrady na vývoz do třetích zemí, které jsou založeny na rozdílu mezi cenami uvnitř Unie a cenami na světovém trhu a které nepřekročí míru stanovenou závazky v rámci WTO, by měly být zachovány jako opatření, které se může týkat určitých produktů, na něž se vztahuje toto nařízení, pokud na vnitřním trhu nastanou takové podmínky, jako jsou podmínky stanovené pro výjimečná opatření. Subvencovaný vývoz by měl podléhat omezením, pokud jde o hodnotu a množství, a aniž je dotčeno použití výjimečných opatření, dostupná náhrada by měla být nulová.

    (160)

    Při stanovování vývozních náhrad na základě sledování plateb podle předpisů vztahujících se k Evropskému zemědělskému záručnímu fondu by mělo být zajištěno dodržování omezení týkajících se hodnoty. Sledování by mělo být usnadněno povinným předběžným stanovením vývozních náhrad a v případě rozlišených náhrad možností změnit stanovené místo určení v rámci jedné zeměpisné oblasti, na kterou se vztahuje jednotná sazba vývozní náhrady. V případě změny místa určení by měla být vyplacena vývozní náhrada použitelná pro skutečné místo určení, a to až do maximální výše částky použitelné pro předem stanovené místo určení.

    (161)

    Dodržování množstevních omezení by mělo být zajištěno spolehlivým a účinným systémem sledování. Za tímto účelem je třeba podmínit poskytnutí vývozních náhrad předložením vývozní licence. Vývozní náhrady v rámci omezení, která jsou k dispozici, by měly být poskytovány podle konkrétní situace jednotlivých produktů. Výjimky z tohoto pravidla by měly být povoleny pouze u zpracovaných výrobků, které nejsou uvedeny v příloze I Smluv a na které se nevztahují omezení z hlediska objemu. Je třeba stanovit odchylku od požadavku přísného dodržování pravidel pro správu, pokud při vývozu, v jehož případě jsou uplatňovány vývozní náhrady, pravděpodobně nedojde k překročení stanoveného množství.

    (162)

    V případě vývozu živého skotu by vývozní náhrady měly být poskytovány a propláceny pouze tehdy, pokud jsou dodržována ustanovení právních předpisů Unie upravující dobré životní podmínky zvířat, zejména ta, která se týkají ochrany zvířat během přepravy.

    (163)

    Aby se zajistilo řádné fungování režimu vývozních náhrad, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o požadavek složení jistoty jako záruku splnění povinností hospodářských subjektů.

    (114)

    Aby se minimalizovala administrativní zátěž hospodářských subjektů a příslušných orgánů, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o akty, kterými se stanoví prahové hodnoty, pod nimiž se nemusí vyžadovat vydání nebo předložení vývozní licence, stanoví místa určení nebo činnosti, u kterých může být odůvodněna výjimka z povinnosti předložit vývozní licenci, a povoluje v odůvodněných situacích dodatečné udělení vývozní licence.

    (165)

    S cílem řešit praktické situace, které odůvodňují plnou či částečnou způsobilost pro vývozní náhrady, a pomoci hospodářským subjektům překlenout období mezi podáním žádosti o vývozní náhradu a konečnou platbou vývozní náhrady by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o pravidla týkající se: jiného termínu náhrady; záloh na vývozní náhrady, včetně podmínek pro složení a uvolnění jistoty; dalších důkazů v případě existujících pochybností o skutečném místě určení produktů a možnosti zpětného dovozu na celní území Unie; míst určení považovaných za vývoz z Unie a zahrnutí míst určení v rámci celního území Unie způsobilých pro vývozní náhrady.

    (166)

    Aby se zajistila rovnost přístupu vývozců produktů uvedených v příloze I Smluv a výrobků z nich zpracovaných k vývozním náhradám, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o uplatnění některých pravidel pro zemědělské produkty na produkty vyvážené ve formě zpracovaného zboží.

    (167)

    Aby se zajistilo, že produkty, na něž jsou poskytovány vývozní náhrady, se vyvážejí z celního území Unie a aby se zabránilo jejich návratu na toto území a minimalizovala se administrativní zátěž hospodářských subjektů při zajišťování a předkládání důkazu, že produkty s náhradou dosáhly země určení způsobilé pro rozlišené náhrady, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o pravidla týkající se: lhůty, do které musí být výstup z celního území Unie ukončen, včetně lhůty pro dočasný opětovný vstup; zpracování, kterému mohou být produkty s vývozní náhradou během tohoto období podrobeny; důkazu o dosažení místa určení za účelem způsobilosti pro rozlišené náhrady; prahových hodnot pro náhrady a podmínek, za kterých mohou být vývozci od tohoto důkazu osvobozeni; a podmínek pro schválení důkazu, poskytnutého nezávislými třetími stranami, o dosažení místa určení, pokud se uplatňují rozlišené náhrady.

    (168)

    S cílem motivovat vývozce k zajišťování dobrých životních podmínek zvířat a s cílem umožnit příslušným orgánům ověření správného vydávání vývozních náhrad v případech, kdy je to podmíněno dodržováním požadavků týkajících se dobrých životních podmínek zvířat, by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o požadavky týkající se dobrých životních podmínek zvířat mimo celní území Unie, včetně využití nezávislých třetích stran.

    (169)

    Aby se zohlednily zvláštní vlastnosti různých odvětví, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o zvláštní požadavky a podmínky pro hospodářské subjekty a pro produkty způsobilé pro vývozní náhradu, a stanovení koeficientů pro účely výpočtu vývozních náhrad, přičemž se zohlední proces zrání některých lihovin získaných z obilovin.

    (170)

    Minimální vývozní ceny květinových cibulí již nejsou užitečné a měly by být zrušeny.

    (171)

    Podle článku 42 Smlouvy o fungování EU se její ustanovení týkající se hospodářské soutěže vztahují na zemědělskou produkci a obchod se zemědělskými produkty pouze v rozsahu vymezeném právními předpisy Unie podle čl. 43 odst. 2 Smlouvy o fungování EU a postupem v něm stanoveným.

    (172)

    S ohledem na zvláštní vlastnosti odvětví zemědělství a jeho závislost na řádném fungování celého potravinového řetězce, včetně účinného uplatňování pravidel hospodářské soutěže ve všech souvisejících odvětvích v rámci celého potravinového řetězce, který může být vysoce koncentrovaný, je třeba věnovat zvláštní pozornost uplatňování pravidel hospodářské soutěže uvedených v článku 42 Smlouvy o fungování EU. Z tohoto důvodu je zapotřebí úzká spolupráce mezi Komisí a orgány členských států pro ochranu hospodářské soutěže. Jedním z vhodných nástrojů poskytujících poradenství dotčeným podnikům a dalším zúčastněným stranám jsou případně i pokyny přijaté Komisí.

    (173)

    Mělo by proto být stanoveno, že pravidla hospodářské soutěže týkající se dohod, rozhodnutí a jednání uvedených v článku 101 Smlouvy o fungování EU a zneužívání dominantního postavení se vztahují na zemědělskou produkci a obchod se zemědělskými produkty, pokud jejich použití neohrožuje plnění cílů SZP.

    (174)

    V případě organizací zemědělců nebo producentů nebo jejich sdružení, jejichž cílem je společná produkce zemědělských produktů nebo jejich uvádění na trh nebo využívání společných zařízení, by měl být povolen zvláštní přístup, pokud tato společná činnost nebrání hospodářské soutěži ani neohrožuje dosahování cílů uvedených v článku 39 Smlouvy o fungování EU.

    (175)

    Aniž je dotčena regulace nabídky některých produktů, jako je sýr a šunka, které užívají chráněné označení původu či chráněné zeměpisné označení, nebo víno, na které se vztahuje specifický soubor pravidel, je třeba zaujmout zvláštní přístup, pokud jde o některé činnosti mezioborových organizací pod podmínkou, že tyto činnosti nevedou k rozdělení trhů, neovlivňují řádné fungování společné organizace trhů, nenarušují ani nevylučují hospodářskou soutěž, nezahrnují stanovování cen či kvót ani nevedou k diskriminaci.

    (176)

    Poskytováním vnitrostátní podpory by bylo ohroženo řádné fungování vnitřního trhu. Ustanovení Smlouvy o fungování EU o státní podpoře by se proto obecně měla vztahovat na zemědělské produkty. I přesto by za určitých podmínek by měly být povoleny výjimky. Pokud však takové výjimky existují, je třeba, aby Komise mohla vypracovat seznam stávajících, nových nebo navrhovaných vnitrostátních podpor, podávat členským státům náležité připomínky a navrhovat jim vhodná řešení.

    (177)

    Předpisy o prémiích za klučení a některá opatření programů na podporu odvětví vína by samy o sobě neměly vylučovat vnitrostátní platby pro tytéž účely.

    (178)

    Finsko a Švédsko by vzhledem ke zvláštním hospodářským podmínkám chovu sobů, výroby výrobků z nich a uvádění sobů a výrobků z nich na trh měly i nadále v tomto směru poskytovat vnitrostátní platby.

    (179)

    Vedle všeobecných účinků reformy v odvětví cukru působí ve Finsku nepříznivě na odvětví cukrové řepy i zvláštní geografické a klimatické podmínky. Tento členský stát by proto měl být oprávněn k trvalému poskytování vnitrostátních plateb svým pěstitelům cukrové řepy.

    (180)

    Členské státy by měly mít možnost poskytovat vnitrostátní platby na spolufinancování opatření v odvětví včelařství stanovených podle tohoto nařízení, jakož i na ochranu včelínů znevýhodněných strukturálními nebo přírodními podmínkami nebo v rámci programů hospodářského rozvoje, s výjimkou vnitrostátních plateb, které jsou přidělovány na produkci nebo obchod.

    (181)

    Členské státy účastnící se režimů zaměřených na zlepšení přístupu dětí k potravinám by měly mít kromě podpory Unie možnost poskytovat vnitrostátní podporu na dodávky produktů a některé související náklady.

    (182)

    Za účelem řešení odůvodněných případů nouze i po ukončení přechodného období by členské státy měly mít možnost poskytovat vnitrostátní platby pro nouzovou destilaci v rámci celkového rozpočtového omezení představujícího 15 % dané částky příslušného ročního rozpočtu členského státu pro vnitrostátní program podpory. Tyto vnitrostátní platby by měly být před poskytnutím oznámeny Komisi a schváleny.

    (183)

    Členské státy by měly mít možnost pokračovat v poskytování vnitrostátních plateb pro skořápkové ovoce, jak je v současné době stanoveno v článku 120 nařízení (ES) č. 73/2009, aby zmírnily účinky oddělení podpory bývalého režimu podpory Unie pro skořápkové ovoce. V zájmu jasnosti a vzhledem k tomu, že uvedené nařízení má být zrušeno, by tyto vnitrostátní platby měly být stanoveny v tomto nařízení.

    (184)

    Měla by být stanovena zvláštní intervenční opatření, aby bylo možné účinně a účelně reagovat na hrozby narušení trhu. Měla by být vymezena oblast působnosti těchto opatření.

    (185)

    S cílem účinně a účelně reagovat na hrozby narušení trhu v důsledku výrazného zvýšení nebo snížení cen na vnitřních nebo vnějších trzích nebo jiných událostí a okolností, které závažně narušují nebo by mohly narušit trh, pokud je pravděpodobné, že tato situace nebo její dopady na trh budou přetrvávat nebo se zhoršovat, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o opatření nezbytná pro řešení této situace na trhu, při současném dodržení veškerých závazků vyplývajících z mezinárodních dohod a za předpokladu, že jakákoli jiná opatření dostupná podle tohoto nařízení se ukáží jako nedostatečná, včetně opatření na rozšíření nebo změnu oblasti působnosti, doby trvání nebo jiných aspektů dalších opatření stanovených v tomto nařízení nebo na stanovení vývozních náhrad nebo celkové či částečné pozastavení dovozních cel vztahující se i na určitá množství nebo období, a to podle potřeby.

    (186)

    Omezení volného oběhu vyplývající z uplatňování opatření, jejichž cílem je zabránit šíření nákaz zvířat, by mohlo působit těžkosti na trhu v jednom nebo více členských státech. Zkušenosti ukazují, že vážná narušení trhu, jako je významný pokles spotřeby nebo cen, lze přičíst ztrátě důvěry spotřebitelů v důsledku ohrožení zdraví veřejnosti nebo zdraví zvířat nebo rostlin. Na základě zkušeností by opatření, která lze přičítat ztrátě důvěry spotřebitelů, měla být rozšířena na rostlinné produkty.

    (187)

    Výjimečná opatření na podporu trhu u hovězího a telecího masa, mléka a mléčných výrobků, vepřového masa, skopového a kozího masa, vajec a drůbežího masa by měla přímo souviset se zdravotními a veterinárními opatřeními přijatými v rámci boje proti šíření nákaz. Tato opatření by měla být přijímána na žádost členských států, aby nedocházelo k vážnému narušení trhů.

    (188)

    S cílem účinně reagovat na mimořádné okolnosti by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o rozšíření seznamu produktů uvedeného v tomto nařízení, v jejichž případě lze přijmout výjimečná podpůrná opatření.

    (189)

    Komise by měla být oprávněna přijímat v naléhavých případech opatření nezbytná k řešení konkrétních obtíží.

    (190)

    Účinná a účelná reakce na hrozby narušení trhu může být obzvláště důležitá pro odvětví mléka. Specifické problémy mohou pro toto odvětví nastat rovněž v případě naléhavé situace. Je proto nezbytné zdůraznit, že pokud Komise přijme v případě narušení trhu, včetně nerovnováhy na trhu, výše uvedená opatření nebo v případě naléhavé situace opatření nezbytná pro řešení specifických problémů, mohou být tyto kroky určeny zejména pro odvětví mléka.

    (191)

    S cílem reagovat na období, která se vyznačují závažnou nerovnováhou na trhu, by soukromé hospodářské subjekty mohly v zájmu stabilizace dotčených odvětví přijmout jako výjimečná opatření zvláštní kategorie společných opatření s výhradou přesně stanovených záruk, omezení a podmínek. Pokud by tato opatření mohla spadat do oblasti působnosti čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, měla by mít Komise možnost stanovit časově omezenou odchylku. Tato opatření by však měla doplňovat činnost Unie v rámci veřejné intervence a soukromého skladování nebo výjimečných opatření stanovených v tomto nařízení a neměla by narušovat fungování vnitřního trhu.

    (192)

    Mělo by být možné od podniků, členských států nebo třetích zemí vyžadovat, aby předložily oznámení pro účely uplatňování tohoto nařízení, sledování, analýzy a řízení trhu se zemědělskými produkty, zajištění transparentnosti trhu a řádného fungování opatření SZP, kontroly, inspekce, sledování, hodnocení a provádění auditu opatření SZP a plnění požadavků stanovených v mezinárodních dohodách, včetně oznamovacích povinností v rámci těchto dohod. S cílem zajistit harmonizovaný, efektivnější a jednodušší přístup by Komisi měla být svěřena pravomoc přijímat veškerá nezbytná opatření týkající se oznámení. Měla by přitom zohlednit potřeby týkající se údajů a synergie mezi možnými zdroji údajů.

    (193)

    S cílem zajistit integritu informačních systémů a zaručit pravost a čitelnost dokumentů a souvisejících předávaných údajů by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o povahu a druh oznamovaných informací, kategorie zpracovávaných údajů a maximální dobu uchovávání těchto údajů, účel zpracování těchto údajů, zejména v případě jejich zveřejnění nebo předání třetím zemím, přístupová práva ke zpřístupněným informacím nebo informačním systémům a podmínky zveřejnění informací.

    (194)

    Použije se právo Unie o ochraně osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů, zejména směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (10) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (11).

    (195)

    Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován a dne 14. prosince 2011 vydal stanovisko (12).

    (196)

    Přesun finančních prostředků z rezervy pro krize v odvětví zemědělství by se měl uskutečnit za podmínek a postupem podle článku 24 nařízení (EU) č. 1306/2013 a podle bodu 22 interinstitucionální 17. prosince 2013 dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (13) a mělo by být jasně uvedeno, že toto nařízení je příslušný základní akt.

    (197)

    V zájmu zajištění plynulého přechodu od ujednání stanovených v nařízení (ES) č. 1234/2007 k ujednáním stanoveným v tomto nařízení by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o stanovení nezbytných opatření, zejména opatření nezbytných pro ochranu nabytých práv a legitimních očekávání podniků.

    (198)

    Použití postupu pro naléhavé případy při přijímání aktů v přenesené pravomoci podle tohoto nařízení by mělo být vyhrazeno pro výjimečné případy, v nichž to vyžadují naléhavé závažné důvody, aby bylo možné účinně a účelně reagovat na hrozby narušení trhu, nebo v případech, kdy k narušení trhu dojde. Použití postupu pro naléhavé případy by mělo být odůvodněné a případy, ve kterých by se postup pro naléhavé případy měl použít, by měly být upřesněny.

    (199)

    Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (14).

    (200)

    Při přijímání aktů, kterými se provádí toto nařízení, by se měl použít přezkumný postup, vzhledem k tomu, že se tyto akty vztahují na SZP, jak je uvedeno v čl. 2 odst. 2 písm. b) bodě ii) nařízení (EU) č. 182/2011. Při přijímání aktů, kterými se provádí toto nařízení a které se vztahují na hospodářskou soutěž, by se však měl použít poradní postup, vzhledem k tomu, že se poradní postup používá obecně při přijímání prováděcích aktů v oblasti hospodářské soutěže.

    (201)

    Komise by měla přijmout prováděcí akty s okamžitou použitelností, které se týkají přijímání, změny nebo zrušení ochranných opatření Unie, pozastavení režimu zušlechťovacího styku nebo aktivního či pasivního zušlechťovacího styku, je-li to nutné z důvodu okamžité reakce na situaci na trhu, a řešení konkrétních problémů v naléhavé situaci, kterou je nutné okamžitě řešit, pokud to v řádně odůvodněných případech vyžadují naléhavé závažné důvody.

    (202)

    Pokud jde o některá opatření podle tohoto nařízení, která vyžadují rychlý zásah nebo která sestávají pouze z použití obecných ustanovení na konkrétní situace bez volného uvážení, měla by být Komisi svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty bez uplatnění nařízení (EU) č. 182/2011.

    (203)

    Komisi by dále měla být svěřena pravomoc provádět některé správní nebo řídicí úkoly, které nezahrnují přijímání aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktů.

    (204)

    Toto nařízení by mělo stanovit některá zvláštní pravidla týkající se Chorvatska v souladu s aktem o přistoupení Chorvatska (15).

    (205)

    V přiměřené době po vstupu tohoto nařízení v platnost skončí podle nařízení (ES) č. 1234/2007 platnost několika opatření pro jednotlivá odvětví. Po zrušení nařízení (ES) č. 1234/2007 by měla příslušná ustanovení nadále platit až do skončení dotčených režimů.

    (206)

    Nařízení Rady (EHS) č. 922/72 (16) o podpoře pro chov bource morušového pro chovatelský rok 1972/1973 je již zastaralé; nařízení (EHS) č. 239/79 o postupech při přizpůsobování nomenklatury společného celního sazebníku se nahrazuje tímto nařízením; nařízení Rady (ES) č. 1601/96 (17) o podpoře pro producenty chmele pro sklizeň v roce 1995 je přechodným opatřením, které je nyní svou povahou již zastaralé. Nařízení Rady (ES) č. 1037/2001 (18), kterým se povoluje nabízení nebo dodávání některých dovážených vín, bylo nahrazeno ustanoveními Dohody mezi Evropským společenstvím a Spojenými státy americkými o obchodu s vínem přijaté rozhodnutím Rady 2006/232/ES (19), a je tedy zastaralé. V zájmu jasnosti a právní jistoty by uvedená nařízení měla být zrušena.

    (207)

    Určitá pravidla v odvětví mléka a mléčných výrobků, zejména pravidla týkající se smluvních vztahů a jednání, regulaci nabídky sýrů s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením, výkazy prvních kupujících, organizace producentů, sdružení organizací producentů a mezioborové organizace, vstoupila v platnost v nedávné době a zůstávají za současných hospodářských podmínek na trhu s mlékem a mléčnými výrobky a dané struktury dodavatelského řetězce odůvodněná. Měla by se proto v tomto odvětví uplatňovat po dostatečně dlouhou dobu (a to před zrušením kvót na mléko a po něm), aby mohla dosáhnout plného účinku. Tato pravidla by však měla být dočasná a měla by podléhat přezkumu. Komise by měla přijmout zprávy o vývoji trhu s mlékem, které by měly obsahovat zejména možné pobídky, jež by zemědělce vedly k uzavírání dohod o společné výrobě, přičemž první mají být předloženy do 30. června 2014 a druhé do 31. prosince 2018,

    PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

    ČÁST I

    ÚVODNÍ USTANOVENÍ

    Článek 1

    Oblast působnosti

    1.   Tímto nařízením se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty, kterými se rozumí všechny produkty uvedené v příloze I Smluv s výjimkou produktů rybolovu a akvakultury, jak jsou vymezeny v právních aktech Unie o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury.

    2.   Zemědělské produkty vymezené v odstavci 1 jsou rozděleny do těchto odvětví podle příslušných částí přílohy I:

    a)

    obiloviny, část I;

    b)

    rýže, část II;

    c)

    cukr, část III;

    d)

    sušené krmivo, část IV;

    e)

    osiva, část V;

    f)

    chmel, část VI;

    g)

    olivový olej a stolní olivy, část VII;

    h)

    len a konopí, část VIII

    i)

    ovoce a zelenina, část IX;

    j)

    výrobky z ovoce a zeleniny, část X;

    k)

    banány, část XI;

    l)

    víno, část XII;

    m)

    živé dřeviny a jiné rostliny, cibule, kořeny a podobné, řezané květiny a okrasná zeleň, část XIII;

    n)

    tabák, část XIV;

    o)

    hovězí a telecí maso, část XV;

    p)

    mléko a mléčné výrobky, část XVI;

    q)

    vepřové maso, část XVII;

    r)

    skopové a kozí maso, část XVIII;

    s)

    vejce, část XIX;

    t)

    drůbeží maso, část XX;

    u)

    ethylalkohol zemědělského původu, část XXI;

    v)

    produkty včelařství, část XXII;

    w)

    bourec morušový, část XXIII;

    x)

    ostatní produkty, část XXIV.

    Článek 2

    Obecná ustanovení o společné zemědělské politice (SZP)

    Nařízení (EU) č. 1306/2013 a předpisy přijaté podle uvedeného nařízení platí ve vztahu k opatřením stanoveným v tomto nařízení.

    Článek 3

    Definice

    1.   Pro účely tohoto nařízení se použijí definice týkající se některých odvětví uvedené v příloze II.

    2.   Definice uvedené v příloze II části II oddílu B se pro cukr použijí pouze do konce hospodářského roku 2016/2017.

    3.   Pro účely tohoto nařízení se použijí definice stanovené v nařízení (EU) č. 1306/2013, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 (20) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 (21), pokud v tomto nařízení není uvedeno jinak.

    4.   S cílem zohlednit zvláštní vlastnosti odvětví rýže je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými se mění definice týkající se odvětví rýže uvedené v příloze II části I v rozsahu nezbytném k aktualizaci definic s ohledem na vývoj trhu.

    5.   Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

    a)

    „méně rozvinutými regiony“ regiony podle definice v čl. 90 odst. 2 prvním pododstavci písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (22).

    b)

    „nepříznivým klimatickým jevem, který může být přirovnán k přírodní katastrofě“ povětrnostní podmínky jako mráz, krupobití, led, déšť nebo sucho, které zničí více než 30 % průměrné roční produkce daného zemědělce v předcházejícím tříletém období nebo tříletého průměru stanoveného na základě předcházejícího pětiletého období s vyloučením nejvyšší a nejnižší hodnoty.

    Článek 4

    Přizpůsobení nomenklatuře společného celního sazebníku používané pro zemědělské produkty

    Je-li to nutné za účelem zohlednění změn kombinované nomenklatury, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, jimiž se popis produktů a odkazy v tomto nařízení přizpůsobují číslům nebo položkám kombinované nomenklatury.

    Článek 5

    Přepočítací koeficienty pro rýži

    Komise může přijmout prováděcí akty, kterými:

    a)

    stanoví přepočítací koeficienty pro rýži v různých fázích zpracování, náklady na zpracování a hodnotu vedlejších výrobků;

    b)

    přijme veškerá nezbytná opatření týkající se používání přepočítacích koeficientů pro rýži.

    Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

    Článek 6

    Hospodářské roky

    Stanoví se tyto hospodářské roky:

    a)

    od 1. ledna do 31. prosince daného roku pro odvětví ovoce a zeleniny a výrobků z ovoce a zeleniny a pro odvětví banánů;

    b)

    od 1. dubna do 31. března následujícího roku pro odvětví sušeného krmiva a odvětví bource morušového:

    c)

    od 1. července do 30. června následujícího roku pro:

    i)

    odvětví obilovin,

    ii)

    odvětví osiv,

    iii)

    odvětví olivového oleje a stolních oliv,

    iv)

    odvětví lnu a konopí,

    v)

    odvětví mléka a mléčných výrobků;

    d)

    od 1. srpna do 31. července následujícího roku pro odvětví vína;

    e)

    od 1. září do 31. srpna následujícího roku pro odvětví rýže;

    f)

    od 1. října do 30. září následujícího roku pro odvětví cukru.

    Článek 7

    Referenční prahové hodnoty

    1.   Stanoví se tyto referenční prahové hodnoty:

    a)

    pokud jde o odvětví obilovin, 101,31 EUR za tunu, vztaženo na stádium velkoobchodního prodeje u zboží dodaného do skladu před vyložením;

    b)

    pokud jde o neloupanou rýži, 150 EUR za tunu za standardní jakost vymezenou v příloze III části A, vztaženo na stádium velkoobchodního prodeje u zboží dodaného do skladu před vyložením;

    c)

    pokud jde o cukr standardní jakosti vymezené v příloze III části B, vztaženo na nebalený cukr při převzetí v závodě:

    i)

    pro bílý cukr: 404,4 EUR za tunu,

    ii)

    pro surový cukr: 335,2 EUR za tunu;

    d)

    pokud jde o odvětví hovězího a telecího masa, 2 224 EUR za tunu pro jatečně upravená těla skotu samčího pohlaví třídy zmasilosti /protučnělosti R3 podle klasifikační stupnice Unie pro jatečně upravená těla skotu ve věku osm měsíců nebo více podle přílohy IV části A;

    e)

    pokud jde o odvětví mléka a mléčných výrobků:

    i)

    246,39 EUR za 100 kg pro máslo,

    ii)

    169,80 EUR za 100 kg pro sušené odstředěné mléko;

    f)

    pokud jde o vepřové maso, 1 509,39 EUR za tunu pro jatečně upravená těla prasat standardní jakosti stanovené na základě hmotnosti a podílu libového masa podle klasifikační stupnice Unie pro jatečně upravená těla prasat podle přílohy IV části B takto:

    i)

    jatečně upravená těla o hmotnosti nejméně 60 kg, avšak menší než 120 kg: třída E,

    ii)

    jatečně upravená těla o hmotnosti od 120 do 180 kg: třída R;

    g)

    pokud jde o odvětví olivového oleje:

    i)

    1 779 EUR za tunu pro extra panenský olivový olej,

    ii)

    1 710 EUR za tunu pro panenský olivový olej;

    iii)

    1 524 EUR za tunu pro lampantový olivový olej s obsahem mastných kyselin 2. stupně, při odečtení 36,70 EUR na tunu z této částky za každý další stupeň kyselosti.

    2.   Komise referenční prahové hodnoty uvedené v odstavci 1 pravidelně přezkoumává s přihlédnutím k objektivním kritériím, zejména k vývoji produkce, nákladům na produkci (především na vstupy) a tržním trendům. Referenční prahové hodnoty se v případě potřeby aktualizují řádným legislativním postupem s ohledem na vývoj produkce a trhů.

    ČÁST II

    VNITŘNÍ TRH

    HLAVA I

    TRŽNÍ INTERVENCE

    KAPITOLA I

    Veřejná intervence a podpora soukromého skladování

    Oddíl 1

    Obecná ustanovení o veřejné intervenci a podpoře soukromého skladování

    Článek 8

    Oblast působnosti

    Tato kapitola stanoví pravidla pro tržní intervenci týkající se:

    a)

    veřejné intervence, kdy jsou produkty nakupovány a skladovány příslušnými orgány členských států až do jejich uvolnění, a

    b)

    poskytování podpory skladování produktů soukromými hospodářskými subjekty.

    Článek 9

    Původ způsobilých produktů

    Produkty způsobilé pro nákup v rámci veřejné intervence nebo pro poskytování podpory soukromého skladování musí pocházet z Unie. Pokud produkty pocházejí z plodin, musí být navíc tyto plodiny sklizeny v Unii, a pokud jsou z mléka, mléko musí být vyprodukováno v Unii.

    Článek 10

    Klasifikační stupnice Unie pro jatečně upravená těla

    Klasifikační stupnice Unie pro jatečně upravená těla se v souladu s přílohou IV částmi A a B jednotlivě použije v odvětví hovězího a telecího masa pro jatečně upravená těla skotu ve věku osmi měsíců nebo více a v odvětví vepřového masa v případě těl prasat, která nebyla použita k chovu.

    V odvětví skopového a kozího masa mohou členské státy použít klasifikační stupnici Unie pro jatečně upravená těla ovcí v souladu s pravidly stanovenými v příloze IV části C.

    Oddíl 2

    Veřejná intervence

    Článek 11

    Produkty způsobilé pro veřejnou intervenci

    Veřejná intervence se použije podle podmínek stanovených v tomto oddíle a podle veškerých dalších požadavků a podmínek, které může stanovit Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 19 a prováděcích aktů podle článku 20, na tyto produkty:

    a)

    pšenici obecnou, pšenici tvrdou, ječmen a kukuřici;

    b)

    neloupanou rýži;

    c)

    čerstvé nebo chlazené maso z odvětví hovězího a telecího masa kódů KN 0201 10 00 a 0201 20 20 až 0201 20 50;

    d)

    máslo vyrobené přímo a výhradně z pasterizované smetany získané přímo a výhradně z kravského mléka ve schváleném podniku Unie, s minimálním obsahem tuku 82 % hmotnostních a maximálním obsahem vody 16 % hmotnostních;

    e)

    sušené odstředěné mléko nejvyšší jakosti vyrobené z kravského mléka rozprašovacím sušením ve schváleném podniku Unie, s minimálním obsahem bílkovin 34,0 % hmotnostních v tukuprosté sušině.

    Článek 12

    Období veřejné intervence

    Veřejná intervence se použije u:

    a)

    pšenice obecné, pšenice tvrdé, ječmene a kukuřice od 1. listopadu do 31. května;

    b)

    neloupané rýže od 1. dubna do 31. července;

    c)

    hovězího a telecího masa během celého roku;

    d)

    másla a sušeného odstředěného mléka od 1. března do 30. září.

    Článek 13

    Zahájení a ukončení veřejné intervence

    1.   Veřejná intervence během období uvedených v článku 11

    a)

    se zahajuje pro pšenici obecnou, máslo a sušené odstředěné mléko;

    b)

    může být zahájena Komisí prostřednictvím prováděcích aktů pro pšenici tvrdou, ječmen, kukuřici a neloupanou rýži (včetně konkrétních odrůd nebo druhů neloupané rýže), pokud to vyžaduje situace na trhu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2;

    c)

    může být zahájena pro odvětví hovězího a telecího masa Komisí prostřednictvím prováděcích aktů přijatých bez použití postupu podle čl. 229 odst. 2 nebo 3, pokud je během reprezentativního období stanoveného podle čl. 20 prvního pododstavce písm. a) průměrná tržní cena v některém členském státě nebo některém regionu členského státu, zjištěná na základě klasifikační stupnice Unie pro jatečně upravená těla skotu podle přílohy IV části A, nižší než 85 % referenční prahové hodnoty stanovené v čl. 7 odst. 1 písm. d).

    2.   Komise může přijmout prováděcí akty, kterými ukončí veřejnou intervenci pro odvětví hovězího a telecího masa, pokud po určité reprezentativní období stanovené podle čl. 20 prvního pododstavce písm. c) již nejsou splněny podmínky stanovené v odst. 1 písm. c) tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají bez použití postupu podle čl. 229 odst. 2 nebo 3.

    Článek 14

    Nákup za pevně stanovenou cenu nebo prostřednictvím nabídkového řízení

    Je-li veřejná intervence zahájena podle čl. 13 odst. 1, opatření týkající se stanovení nákupních cen u produktů uvedených v článku 11, jakož i případná opatření týkající se množstevních omezení v případě nákupu za pevně stanovenou cenu přijme Rada v souladu s čl. 43 odst. 3 Smlouvy o fungování EU.

    Článek 15

    Cena v rámci veřejné intervence

    1.   Cenou v rámci veřejné intervence se rozumí:

    a)

    cena, za kterou jsou produkty nakupovány v rámci veřejné intervence, je-li nákup prováděn za pevně stanovenou cenu, nebo

    b)

    maximální cena, za kterou mohou být produkty způsobilé pro veřejnou intervenci nakoupeny, je-li nákup prováděn prostřednictvím nabídkového řízení.

    2.   Opatření týkající se stanovení úrovně ceny v rámci veřejné intervence, včetně částek, o které se cena zvýší a sníží, přijme Rada v souladu s čl. 43 odst. 3 Smlouvy o fungování EU.

    Článek 16

    Obecné zásady týkající se nakládání s produkty z veřejné intervence

    1.   Nakládání s produkty nakoupenými v rámci veřejné intervence probíhá tak, aby:

    a)

    nedocházelo k narušení trhu;

    b)

    byl zajištěn rovný přístup ke zboží a rovné zacházení s kupujícími a

    c)

    aby bylo v souladu se závazky vyplývajícími z mezinárodních dohod uzavřených v souladu se Smlouvou o fungování EU.

    2.   S produkty nakoupenými v rámci veřejné intervence může být naloženo tak, že se dají k dispozici režimu rozdělování potravin nejchudším osobám v Unii podle příslušných právních aktů Unie. V takových případech je účetní hodnota těchto produktů na úrovni příslušné pevně stanovené ceny v rámci veřejné intervence uvedené v čl. 14 odst. 2 tohoto nařízení.

    3.   Komise každoročně zveřejňuje podrobné informace o podmínkách, za nichž byly v předchozím roce prodány produkty nakoupené v rámci veřejné intervence.

    Oddíl 3

    Podpora soukromého skladování

    Článek 17

    Produkty způsobilé pro podporu

    Podpora soukromého skladování se může podle podmínek stanovených v tomto oddíle a podle veškerých dalších požadavků a podmínek, které přijme Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle čl. 18 odst. 1 nebo článku 19 a prováděcích aktů podle čl. 18 odst. 2 nebo článku 20, poskytovat na tyto produkty:

    a)

    bílý cukr;

    b)

    olivový olej;

    c)

    lněná vlákna;

    d)

    čerstvé nebo chlazené maso skotu ve věku osmi měsíců nebo více;

    e)

    máslo vyrobené ze smetany získané přímo a výhradně z kravského mléka;

    f)

    sýr;

    g)

    sušené odstředěné mléko vyrobené z kravského mléka;

    h)

    vepřové maso;

    i)

    skopové a kozí maso.

    Písmeno f) prvního pododstavce se omezuje na sýry s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením podle nařízení (EU) č. 1151/2012, které jsou uskladněny nad rámec doby zrání stanovené pro tyto sýry ve specifikaci produktu uvedené v článku 7 daného nařízení nebo nad rámec doby zrání, jež přispívá ke zvýšení hodnoty dotyčného sýru.

    Článek 18

    Podmínky pro poskytování podpory

    1.   S cílem zajistit transparentnost trhu je v případě potřeby Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými stanoví podmínky, za kterých může rozhodnout o poskytnutí podpory soukromého skladování produktů uvedených v článku 17, a to s ohledem na:

    a)

    zjištěné průměrné tržní ceny v Unii, referenční prahové hodnoty a výrobní náklady dotčených produktů nebo

    b)

    potřebu včas reagovat na zvláště obtížnou situaci na trhu nebo hospodářský vývoj, které mají významný negativní dopad na marže v daném odvětví.

    2.   Komise může přijmout prováděcí akty, které:

    a)

    poskytují podporu soukromého skladování produktů uvedených v článku 17, a to s ohledem na podmínky uvedené v odstavci 1 tohoto článku;

    b)

    omezují poskytování podpory soukromého skladování.

    Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

    3.   Opatření týkající se stanovení výše podpory soukromého skladování podle článku 17 přijme Rada v souladu s čl. 43 odst. 3 Smlouvy o fungování EU.

    Oddíl 4

    Společná ustanovení o veřejné intervenci a podpoře soukromého skladování

    Článek 19

    Přenesené pravomoci

    1.   S cílem zajistit, aby produkty nakoupené v rámci veřejné intervence nebo produkty, na něž se vztahuje podpora soukromého skladování, byly vhodné pro dlouhodobé skladování a byly řádné a uspokojivé obchodní jakosti, a s cílem zohlednit zvláštní vlastnosti jednotlivých odvětví pro účely zajištění nákladově účinného fungování veřejné intervence a soukromého skladování je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými stanoví požadavky a podmínky, jež kromě požadavků stanovených tímto nařízením musí tyto produkty splňovat. Tyto požadavky a podmínky se zaměří na to, aby u nakoupených a skladovaných produktů zaručily:

    a)

    jejich jakost, pokud jde o jakostní parametry, jakostní třídy, jakostní stupně, kategorie, vlastnosti a stáří produktu;

    b)

    jejich způsobilost, pokud jde o množství a balení, včetně označování, uchovávání, předchozí smlouvy o skladování, schvalování podniků a stadium produktů, na něž se vztahuje cena v rámci veřejné intervence a podpora soukromého skladování.

    2.   S cílem zohlednit zvláštní vlastnosti odvětví obilovin a neloupané rýže je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými stanoví kritéria jakosti v souvislosti s nákupem i prodejem pšenice obecné, pšenice tvrdé, ječmene, kukuřice a neloupané rýže.

    3.   S cílem zajistit vhodnou skladovací kapacitu a účinnost systému veřejné intervence z hlediska nákladové efektivity, distribuce a přístupu pro hospodářské subjekty a s cílem zachovat jakost produktů nakoupených v rámci veřejné intervence pro jejich uvolnění na konci skladovacího období je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými stanoví:

    a)

    požadavky, které musí splňovat sklady všech produktů, na něž se vztahuje veřejná intervence;

    b)

    pravidla pro skladování produktů v členském státě či mimo členský stát, který je odpovědný za tyto produkty a jejich úpravu s ohledem na cla a další částky, které se poskytují, nebo poplatky, které se vybírají v rámci SZP.

    4.   S cílem zajistit, aby podpora soukromého skladování měla požadovaný účinek na trh, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými stanoví:

    a)

    pravidla a podmínky použitelné v případech, kdy je skladované množství nižší než smluvně stanovené množství;

    b)

    podmínky pro poskytování zálohy na tuto podporu;

    c)

    podmínky, za nichž lze rozhodnout, že produkty, na které se vztahují smlouvy o soukromém skladování, mohou být znovu uvedeny na trh nebo uvolněny.

    5.   S cílem zajistit řádné fungování systémů veřejné intervence a soukromého skladování je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými stanoví:

    a)

    používání nabídkového řízení, které zaručuje rovný přístup ke zboží a rovné zacházení s hospodářskými subjekty;

    b)

    dodatečné podmínky, které musí hospodářské subjekty splnit s cílem usnadnit účinné řízení a kontrolu systému pro členské státy a hospodářské subjekty;

    c)

    požadavek, aby hospodářské subjekty složily jistotu, jež zaručí dodržení jejich povinností.

    6.   S cílem zohlednit technický vývoj a potřeby odvětví uvedených v článku 10, jakož i potřebu standardizovat obchodní úpravu různých produktů pro účely zlepšení transparentnosti trhu, zaznamenávání cen a uplatňování tržních intervenčních opatření je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, které

    a)

    upraví a aktualizují ustanovení týkající se stupnice Unie pro klasifikaci, označování a obchodní úpravu jatečně upravených těl uvedená v příloze IV;

    b)

    stanoví dodatečná opatření týkající se klasifikace, prováděné rovněž kvalifikovanými klasifikátory, třídění (prováděné rovněž za pomoci technik automatizovaného třídění), identifikace, vážení a označování jatečně upravených těl a výpočtu průměrných cen Unie a koeficientů vážení používaných při výpočtu těchto cen;

    c)

    stanoví odchylky v odvětví hovězího a telecího masa a zvláštní odchylky, které mohou členské státy udělit jatkám, v nichž se poráží malý počet kusů skotu, a další ustanovení pro dotčené produkty, včetně ustanovení v odvětví skopového masa týkajících se tříd zmasilosti a protučnělosti, a další ustanovení, pokud jde o hmotnost, barvu masa a protučnělost a kritéria pro klasifikaci lehkých jehňat;

    d)

    členským státům povolí nepoužívat klasifikační stupnici pro jatečně upravená těla prasat a vedle hmotnosti a odhadovaného podílu libového masa jim povolí používat i jiná hodnotící kritéria nebo stanovovat odchylky od této stupnice.

    Článek 20

    Prováděcí pravomoci v souladu s přezkumným postupem

    Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví opatření nezbytná pro jednotné uplatňování této kapitoly. Tato opatření se mohou zejména týkat:

    a)

    nákladů, které hradí hospodářský subjekt, pokud produkty dodané pro veřejnou intervenci nesplňují minimální požadavky na jakost;

    b)

    stanovení minimální skladovací kapacity pro intervenční sklady;

    c)

    reprezentativních období, trhů a tržních cen nezbytných pro uplatňování této kapitoly;

    d)

    dodávek produktů nakupovaných v rámci veřejné intervence, nákladů na přepravu, které ponese nabízející, převzetí produktů platebními agenturami a platby;

    e)

    různých operací spojených s vykosťováním v odvětví hovězího a telecího masa;

    f)

    praktických způsobů balení produktů, jejich uvádění na trh a označování;

    g)

    postupů pro schvalování podniků vyrábějících máslo a sušené odstředěné mléko pro účely této kapitoly;

    h)

    oprávnění ke skladování mimo území členského státu, kde byly produkty nakoupeny a uskladněny;

    i)

    prodeje produktů nakoupených v rámci veřejné intervence nebo nakládání s nimi, zejména pokud jde o prodejní ceny, podmínky vyskladnění, následné použití nebo určení uvolněných produktů, včetně postupů týkajících se produktů určených pro režim uvedený v čl. 16 odst. 2, včetně převodů mezi členskými státy;

    j)

    v případě produktů nakoupených v rámci veřejné intervence ustanovení souvisejících s možností členských států prodávat na jejich vlastní odpovědnost malá množství, která zůstávají uskladněna, nebo množství, která již nelze znovu zabalit nebo která mají zhoršenou jakost.

    k)

    v případě soukromého skladování uzavírání a obsahu smluv mezi příslušným orgánem členského státu a žadateli;

    l)

    soukromého uskladnění a skladování produktů a jejich vyskladnění;

    m)

    doby uskladnění v soukromých skladech a ustanovení, podle nichž tato doba, stanovená ve smlouvách, může být zkrácena nebo prodloužena;

    n)

    postupů pro nákup za pevně stanovenou cenu, včetně postupů pro skládanou jistotu a její výši, nebo pro poskytnutí předem pevně stanovené podpory na soukromé skladování;

    o)

    používání nabídkového řízení pro veřejnou intervenci i pro soukromé skladování, zejména pokud jde o:

    i)

    předkládání nabídek nebo nabídek do nabídkového řízení a minimální množství pro žádost nebo předložení nabídky;

    ii)

    postupy pro skládanou jistotu a její výši; a

    iii)

    výběr nabídek, který zajistí, že přednost bude dána nabídkám nejpříznivějším pro Unii, a umožní, že smlouva nemusí být nezbytně uzavřena;

    p)

    provádění klasifikačních stupnic Unie pro jatečně upravená těla skotu, prasat a ovcí;

    q)

    jiné obchodní úpravy jatečně upravených těl a půlek jatečně upravených těl, než je obchodní úprava stanovená v příloze IV části A bodu IV pro účely stanovení tržních cen;

    r)

    opravných faktorů uplatňovaných členskými státy a používaných pro různé obchodní úpravy jatečně upravených těl skotu a ovcí, pokud se nepoužije referenční obchodní úprava;

    s)

    praktických způsobů označování klasifikovaných jatečně upravených těl a způsobů, jakými Komise vypočítává váženou průměrnou cenu Unie pro jatečně upravená těla skotu, prasat a ovcí;

    t)

    oprávnění členských států umožňujícího jinou obchodní úpravu jatečně upravených těl prasat poražených na jejich území, než je obchodní úprava stanovená v příloze IV části B bodu III, pokud je splněna jedna z těchto podmínek:

    i)

    běžná obchodní praxe se na jejich území liší od standardní obchodní úpravy vymezené v příloze IV části B bodu III prvním pododstavci;

    ii)

    tato úprava je odůvodněna technickými požadavky;

    iii)

    jatečně upravená těla jsou stažena jednotným způsobem;

    u)

    ustanovení o přezkumu uplatňování klasifikace jatečně upravených těl v členských státech provedeném na místě výborem Unie složeným z odborníků z Komise a odborníků jmenovaných členskými státy s cílem zajistit přesnost a spolehlivost klasifikace jatečně upravených těl. Tyto předpisy stanoví, že náklady na provádění přezkumné činnosti ponese Unie.

    Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

    Článek 21

    Další prováděcí pravomoci

    Komise přijme prováděcí akty s cílem oprávnit členské státy k tomu, aby odchylně od přílohy IV části C bodu III. byla v případě jehňat o hmotnosti jatečně upraveného těla nižší než 13 kilogramů použita pro účely klasifikace tato kritéria:

    a)

    hmotnost jatečně upraveného těla;

    b)

    barva masa;

    c)

    protučnělost.

    Tyto prováděcí akty se přijímají bez použití postupu podle čl. 229 odst. 2 nebo 3.

    KAPITOLA II

    Režimy podpory

    Oddíl 1

    Režimy pro zlepšení přístupu k potravinám

    Článek 22

    Cílová skupina

    Režimy podpory určené ke zlepšení distribuce zemědělských produktů a stravovacích návyků dětí jsou zaměřeny na děti, které pravidelně navštěvují jesle nebo jiná předškolní zařízení nebo vzdělávací zařízení na úrovni základní nebo střední školy spravovaná nebo uznaná příslušnými orgány členských států.

    Pododdíl 1

    Projekt „ovoce a zelenina do škol“

    Článek 23

    Podpora určená na dodávání ovoce a zeleniny, výrobků z ovoce a zeleniny a banánů dětem

    1.   Unie poskytuje podporu na:

    a)

    dodávání produktů z odvětví ovoce a zeleniny, odvětví výrobků z ovoce a zeleniny a odvětví banánů dětem ve vzdělávacích zařízeních uvedených v článku 22; a

    b)

    některé související náklady na logistiku a distribuci, zařízení, propagaci, sledování, hodnocení a doprovodná opatření.

    2.   Členské státy, které se chtějí na projektu podílet, vypracují nejdříve na celostátní nebo regionální úrovni strategii pro jeho provádění. Stanoví rovněž doprovodná opatření, která jsou nutná pro zajištění účinnosti projektu, jež mohou zahrnovat informace o opatřeních pro vzdělávání týkající se zdravých stravovacích návyků, místních potravinových řetězců a boje proti plýtvání potravinami.

    3.   Při vypracovávání strategií sestaví členské státy seznam produktů z odvětví ovoce a zeleniny, odvětví výrobků z ovoce a zeleniny a odvětví banánů, které budou způsobilé v rámci jejich projektů. Tento seznam nezahrnuje produkty uvedené v příloze V.

    Nicméně v řádně odůvodněných případech, například když chce členský stát v rámci svého projektu zajistit široký sortiment produktů nebo chce zvýšit přitažlivost svého projektu, může strategie stanovit, že se mohou takové produkty stát způsobilými, pokud jsou do nich přidána jen omezená množství látek vyjmenovaných v uvedené příloze.

    Členské státy zajistí, aby seznam produktů, které jsou v rámci jejich projektu způsobilé, schválily jejich příslušné zdravotnické orgány.

    Při volbě produktů vycházejí členské státy z objektivních kritérií, která mohou zahrnovat otázky zdraví a životního prostředí, sezónnost, rozmanitost nebo dostupnost produktů, přičemž se v rámci možností upřednostní produkty pocházející z Unie, a zejména místní nákup, místní trhy, krátké dodavatelské řetězce nebo přínosy pro životní prostředí.

    4.   Opatření týkající se stanovení podpory Unie uvedené v odstavci 1 přijme Rada v souladu s čl. 43 odst. 3 Smlouvy o fungování EU.

    5.   Podpora Unie uvedená v odstavci 1 se jednotlivým členským státům přiděluje na základě objektivních kritérií založených na jejich podílu dětí ve věku od šesti do deseti let.

    Členské státy účastnící se projektu žádají každý rok o podporu Unie na základě své strategie uvedené v odstavci 2.

    Opatření týkající se stanovení minimální výše podpory Unie pro každý členský stát účastnící se projektu a předběžného a konečného přidělení podpory členským státům přijme Rada v souladu s čl. 43 odst. 3 Smlouvy o fungování EU.

    6.   Podpora Unie uvedená v odstavci 1 nesmí nahrazovat financování stávajících vnitrostátních projektů zaměřených na dodávání ovoce do škol, v jejichž rámci se dodává ovoce a zelenina, výrobky z ovoce a zeleniny a banány, nebo jiných projektů, v jejichž rámci se do škol dodávají i tyto produkty.

    Pokud má však některý členský stát již nyní fungující projekt, který by byl způsobilý pro podporu Unie podle tohoto článku, a zamýšlí jej rozšířit nebo zvýšit jeho účinnost, a to i pokud jde o cílovou skupinu daného projektu, dobu jeho trvání nebo způsobilé produkty, lze poskytnout podporu Unie za předpokladu, že jsou dodrženy limity stanovené v souladu s čl. 43 odst. 3 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o poměr podpory Unie k celkovému vnitrostátnímu příspěvku. V takovém případě členský stát ve své prováděcí strategii uvede, jak zamýšlí svůj projekt rozšířit nebo zvýšit jeho účinnost.

    7.   Kromě podpory Unie mohou členské státy poskytovat vnitrostátní podporu v souladu s článkem 217.

    8.   Projektem Unie “Ovoce a zelenina do škol“ nejsou dotčeny žádné samostatné vnitrostátní projekty, které se týkají dodávání ovoce a zeleniny do škol a jsou v souladu s právem Unie.

    9.   Unie může také podle článku 6 nařízení (EU) č. 1306/2013 financovat opatření týkající se informací, sledování a hodnocení, která souvisejí s projektem zaměřeným na dodávání ovoce a zeleniny do škol, včetně opatření zvyšujících informovanost veřejnosti o tomto projektu, a souvisejících opatření pro vytváření sítí.

    10.   Členské státy účastnící se projektu informují v místě distribuce potravin o své účasti v daném režimu podpory a o skutečnosti, že se jedná o projekt dotovaný Unií.

    Článek 24

    Přenesené pravomoci

    1.   S cílem podpořit zdravé stravovací návyky dětí a zajistit, aby podpora byla zaměřena na děti v cílové skupině uvedené v článku 22, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o pravidla pro:

    a)

    dodatečná kritéria související se zaměřením podpory členskými státy;

    b)

    schvalování a výběr žadatelů o podporu členskými státy;

    c)

    vypracování celostátních nebo regionálních strategií a doprovodná opatření.

    2.   S cílem zajistit účinné a cílené využívání finančních prostředků Unie je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o:

    a)

    metodu pro přerozdělení předběžně rozdělené podpory podle čl. 23 odst. 5 mezi členské státy na základě obdržených žádostí o podporu;

    b)

    náklady uvedené ve strategiích členských států, které jsou způsobilé pro podporu Unie, a možnost stanovit pro konkrétní náklady celkový strop;

    c)

    povinnost členských států sledovat a hodnotit účinnost svých projektů zaměřených na dodávání ovoce a zeleniny do škol.

    3.   S cílem podpořit informovanost o projektu je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, jimiž se členským státům zapojeným do projektu zaměřeného na dodávání ovoce a zeleniny do škol ukládá povinnost veřejně informovat o dotační úloze podpory Unie.

    Článek 25

    Prováděcí pravomoci v souladu s přezkumným postupem

    Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví opatření nezbytná pro uplatňování tohoto pododdílu, včetně:

    a)

    informací, které mají obsahovat strategie členských států;

    b)

    žádostí o podporu a platby;

    c)

    způsobů propagace a opatření pro vytváření sítí v rámci projektu;

    d)

    předkládání, formátu a obsahu zpráv o sledování a hodnocení vypracovávaných členskými státy, které se účastní projektu Unie zaměřeného na dodávání ovoce a zeleniny do škol.

    Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

    Pododdíl 2

    Projekt „mléko do škol“

    Článek 26

    Podpora na dodávky mléka a mléčných výrobků dětem

    1.   Podpora Unie se poskytuje na dodávky některých produktů odvětví mléka a zpracovaných mléčných výrobků kódů KN 0401, 0403, 0404 90 a 0406 nebo kódu KN 2202 90 dětem do vzdělávacích zařízení uvedených v článku 22.

    2.   Od 1. srpna 2015 musí členské státy, které se chtějí na projektu podílet, mít nejdříve na celostátní nebo regionální úrovni strategii pro jeho provádění. Mohou rovněž stanovit doprovodná opatření nutná pro zajištění účinnosti programu, která mohou zahrnovat informace o opatřeních pro vzdělávání týkající se zdravých stravovacích návyků, místních potravinových řetězců a boje proti plýtvání potravinami.

    3.   Při vypracovávání strategií sestaví členské státy v souladu s pravidly přijatými Komisí podle článku 27 seznam produktů odvětví mléka a mléčných výrobků, které jsou způsobilé v rámci příslušných projektů.

    4.   S výjimkou bezplatné distribuce jídel dětem ve vzdělávacích zařízeních nesmí podpora Unie uvedená v odstavci 1 nahrazovat financování veškerých stávajících vnitrostátních projektů týkajících se mléka a mléčných výrobků nebo jiných projektů, v jejichž rámci se do škol dodává i mléko nebo mléčné výrobky. Pokud má však některý členský stát již zavedený projekt, který by byl způsobilý pro podporu Unie podle tohoto článku, a zamýšlí jej rozšířit nebo zvýšit jeho účinnost, a to i pokud jde o cílovou skupinu daného projektu, dobu jeho trvání nebo způsobilé produkty, lze podporu Unie poskytnout. V takovém případě členský stát ve své prováděcí strategii uvede, jak zamýšlí svůj projekt rozšířit nebo zvýšit jeho účinnost.

    5.   Kromě podpory Unie mohou členské státy poskytovat vnitrostátní podporu v souladu s článkem 217.

    6.   Projektem Unie „Mléko a mléčné výrobky do škol“ nejsou dotčeny případné samostatné vnitrostátní projekty určené školám, jejichž cílem je podpora spotřeby mléka a mléčných výrobků a jsou v souladu s právem Unie.

    7.   Opatření týkající se stanovení podpory Unie pro veškeré mléko a mléčné výrobky a maximálního množství způsobilého pro podporu Unie podle odstavce 1 přijme Rada v souladu s čl. 43 odst. 3 Smlouvy o fungování EU.

    8.   Členské státy účastnící se projektu informují v místech distribuce potravin o své účasti v daném režimu podpory a o skutečnosti, že se jedná o projekt dotovaný Unií.

    Článek 27

    Přenesené pravomoci

    1.   S cílem zohlednit vývoj vzorců spotřeby mléka a mléčných výrobků a inovace a vývoj na trhu s mlékem a mléčnými výrobky, dostupnost výrobků na jednotlivých trzích Unie a výživové aspekty je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, jejichž prostřednictvím určí:

    a)

    produkty, které jsou způsobilé pro projekt, v souladu s ustanoveními čl. 26 odst. 1 a s ohledem na výživové aspekty;

    b)

    vypracování celostátních nebo regionálních strategií členskými státy, včetně případných doprovodných opatření a

    c)

    nezbytná opatření pro sledování a hodnocení.

    2.   S cílem zajistit účinné a účelné využívání podpory Unie je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o:

    a)

    pravidla způsobilosti příjemců a žadatelů pro podporu;

    b)

    požadavek, aby žadatelé byli schvalováni členskými státy;

    c)

    používání mléka a mléčných výrobků, na které je poskytována podpora, při přípravě jídel ve vzdělávacích zařízeních.

    3.   S cílem zajistit, aby žadatelé o podporu plnili své povinnosti, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o požadavek složení jistoty v případě, že je vyplacena záloha na podporu.

    4.   S cílem podpořit informovanost o daném režimu podpory je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými stanoví podmínky, za nichž členské státy informují o své účasti v daném režimu podpory a o skutečnosti, že se jedná o projekt dotovaný Unií.

    5.   S cílem zajistit, aby se podpora odrazila v ceně, za kterou jsou výrobky v rámci projektu nabízeny, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými stanoví pravidla pro zavedení sledování cen v rámci tohoto projektu.

    Článek 28

    Prováděcí pravomoci v souladu s přezkumným postupem

    Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví opatření nezbytná pro uplatňování tohoto pododdílu, mimo jiné:

    a)

    postupy, které zajistí dodržování maximálního množství způsobilého pro podporu;

    b)

    postupy pro jistotu a výši jistoty, která má být složena v případě vyplacení zálohy;

    c)

    informace, které mají být poskytovány členským státům pro schvalování žadatelů o podporu, žádosti o podporu a platby;

    d)

    způsoby veřejného informování o projektu;

    e)

    správu sledování cen podle čl. 27 odst. 5.

    Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

    Oddíl 2

    Podpora v odvětví olivového oleje a stolních oliv

    Článek 29

    Programy na podporu odvětví olivového oleje a stolních oliv

    1.   Unie financuje tříleté pracovní programy vypracované organizacemi producentů uznanými podle článku 152, sdruženími organizací producentů uznanými podle čl. 156 nebo mezioborovými organizacemi uznanými podle článku 157 v jedné nebo více z těchto oblastí:

    a)

    sledování a řízení trhu v odvětví olivového oleje a stolních oliv;

    b)

    zmírnění dopadu pěstování oliv na životní prostředí;

    c)

    zvýšení konkurenceschopnosti pěstování oliv prostřednictvím modernizace;

    d)

    zkvalitnění produkce olivového oleje a stolních oliv;

    e)

    systém sledování, ověřování a ochrany jakosti olivového oleje a stolních oliv, zejména sledování jakosti olivového oleje prodávaného konečným spotřebitelům, pod dohledem správních orgánů členských států;

    f)

    šíření informací o opatřeních vykonávaných organizacemi producentů, sdruženími organizací producentů nebo mezioborovými organizacemi s cílem zlepšit jakost olivového oleje a stolních oliv.

    2.   Finanční příspěvek Unie na pracovní programy uvedené v odstavci 1 činí:

    a)

    11 098 000 EUR ročně pro Řecko;

    b)

    576 000 EUR ročně pro Francii; a

    c)

    35 991 000 EUR ročně pro Itálii.

    3.   Maximální financování pracovních programů uvedených v odstavci 1 Unií se rovná částkám zadrženým členskými státy. Maximální financování způsobilých nákladů činí:

    a)

    75 % na činnosti v oblastech uvedených v odst. 1 písm. a), b) a c);

    b)

    75 % na investice do dlouhodobých aktiv a 50 % na ostatní činnosti v oblasti uvedené v odst. 1 písm. d);

    c)

    75 % na pracovní programy, které provádějí uznané organizace uvedené v odstavci 1 alespoň ze dvou producentských členských států nejméně ve třech třetích zemích nebo neproducentských členských státech v oblastech uvedených v odst. 1 písm. e) a f), a 50 % na ostatní činnosti v těchto oblastech.

    Doplňkové financování zajistí příslušný členský stát do výše 50 % nákladů nehrazených z finančních prostředků Unie.

    Článek 30

    Přenesené pravomoci

    S cílem zajistit účinné a účelné využívání podpory Unie uvedené v článku 29 a za účelem zkvalitnění produkce olivového oleje a stolních oliv je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o:

    a)

    oblasti uvedené v čl. 29 odst. 1, zvláštní opatření, která lze financovat prostřednictvím podpory Unie, a činnosti a náklady, které takto financovat nelze;

    b)

    minimální přidělení finančních prostředků Unie konkrétním oblastem členskými státy;

    c)

    požadavek složit jistotu při předložení žádosti o schválení pracovního programu a v případě vyplacení zálohy na podporu;

    d)

    kritéria, která mají členské státy zohlednit při výběru a schvalování pracovních programů.

    Článek 31

    Prováděcí pravomoci v souladu s přezkumným postupem

    Komise může přijmout prováděcí akty, které stanoví opatření nezbytná pro uplatňování tohoto oddílu týkající se:

    a)

    provádění pracovních programů a změn těchto programů;

    b)

    vyplácení podpory, včetně záloh na podporu;

    c)

    postupů pro jistotu a výše jistoty, která má být složena při předložení žádosti o schválení pracovního programu a v případě vyplacení zálohy na podporu.

    Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

    Oddíl 3

    Podpora v odvětví ovoce a zeleniny

    Článek 32

    Provozní fondy

    1.   Organizace producentů v odvětví ovoce a zeleniny nebo jejich sdružení mohou zřídit provozní fond. Tento fond je financován:

    a)

    z finančních příspěvků pocházejících od:

    i)

    členů organizace producentů nebo dané organizace producentů; nebo

    ii)

    sdružení organizací producentů prostřednictvím členů těchto sdružení;

    b)

    z finanční podpory Unie, kterou lze organizacím producentů nebo jejich sdružením, pokud tato sdružení předkládají, spravují a provádějí některý operační program nebo částečný operační program, poskytnout v souladu s podmínkami stanovenými v aktech v přenesené pravomoci přijatých Komisí podle článku 37 a v prováděcích aktech přijatých Komisí podle článku 38.

    2.   Provozní fondy se používají pouze k financování operačních programů, které byly předloženy členským státům a jimi schváleny.

    Článek 33

    Operační programy

    1.   Operační programy v odvětví ovoce a zeleniny jsou nejméně tříleté a nejvýše pětileté. Sledují alespoň dva z cílů stanovených v čl. 152 odst. 1 písm. c) nebo dva z těchto cílů:

    a)

    plánování produkce, včetně prognózy a následného sledování produkce a spotřeby;

    b)

    zlepšování jakosti produktů v čerstvém i zpracovaném stavu;

    c)

    zvyšování obchodní hodnoty produktů;

    d)

    propagace produktů v čerstvém i zpracovaném stavu;

    e)

    environmentální opatření zejména v oblasti vodního hospodářství a metody produkce šetrné k životnímu prostředí, včetně ekologického zemědělství;

    f)

    předcházení krizím a jejich řešení.

    Operační programy se předkládají členským státům ke schválení.

    2.   Sdružení organizací producentů mohou rovněž předkládat celkové nebo částečné operační programy složené z opatření, která členské organizace určily, ale v rámci svých operačních programů neuskutečnily. Operační programy sdružení organizací producentů podléhají stejným pravidlům jako operační programy organizací producentů a jsou posuzovány s operačními programy členských organizací.

    Za tímto účelem členské státy zajistí, aby:

    a)

    opatření v rámci operačních programů sdružení organizací producentů byla plně financována z příspěvků členských organizací příslušného sdružení a aby se tyto finanční prostředky čerpaly z provozních fondů těchto členských organizací;

    b)

    opatření a odpovídající finanční příspěvky byly uvedeny v operačním programu každé členské organizace;

    c)

    nedocházelo k dvojímu financování projektů.

    3.   Předcházení krizím a jejich řešení uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. f) se týká předcházení krizím a jejich zvládání na trzích s ovocem a zeleninou a zahrnuje v této souvislosti:

    a)

    investice zajišťující účinnější řízení množství uvedených na trh;

    b)

    opatření odborné přípravy a výměnu osvědčených postupů;

    c)

    propagaci a komunikaci, a to jak v rámci předcházení krizím, tak v jejich průběhu;

    d)

    podporu správních nákladů na zřizování vzájemných fondů;

    e)

    opětovnou výsadbu sadů, je-li nezbytná s ohledem na povinné vyklučení ze zdravotních nebo fytosanitárních důvodů na pokyn příslušného orgánu členského státu;

    f)

    stažení z trhu;

    g)

    zelenou sklizeň nebo nesklízení ovoce a zeleniny;

    h)

    pojištění sklizně.

    Podpora na pojištění sklizně přispívá k zabezpečení příjmů producentů v případě ztrát v důsledku přírodních katastrof, nepříznivých klimatických jevů, chorob rostlin nebo napadení škůdci.

    Pojistné smlouvy ukládají oprávněným osobám povinnost přijmout nezbytná opatření pro předcházení rizikům.

    Opatření pro předcházení krizím a jejich řešení, včetně splácení jistiny a úroků podle pátého pododstavce, nesmí představovat více než jednu třetinu výdajů operačního programu.

    Organizace producentů mohou uzavírat půjčky za obchodních podmínek pro financování opatření spojených s předcházením krizím a jejich řešením. V tom případě lze splácení jistiny a úroků z těchto půjček zahrnout do operačního programu, a může na ně proto být poskytnuta finanční podpora Unie podle článku 34. Všechna zvláštní opatření pro předcházení krizím a jejich řešení mohou být financována prostřednictvím těchto půjček nebo přímo, nebo oběma způsoby.

    4.   Pro účely tohoto oddílu se rozumí:

    a)

    „zelenou sklizní“ úplné sklizení nezralých neobchodovatelných produktů na určité ploše, které nebyly před zelenou sklizní poškozeny, ať již v důsledku klimatických podmínek, chorob rostlin nebo z jiných důvodů;

    b)

    „nesklízením“ ukončení stávajícího produkčního cyklu na dotčené ploše, přičemž daný produkt je řádně vyvinut a je řádné a uspokojivé obchodní jakosti. Zničení produktů v důsledku klimatického jevu nebo napadení chorobou se nepokládá za nesklízení.

    5.   Členské státy zajistí, aby:

    a)

    operační programy zahrnovaly dvě nebo více environmentálních opatření; nebo

    b)

    se nejméně 10 % výdajů v rámci operačních programů týkalo environmentálních opatření.

    Environmentální opatření musí dodržovat požadavky na agroenvironmentálně-klimatické platby stanovené v čl. 28 odst. 3 nařízení (EU) č. 1305/2013.

    Pokud se na alespoň 80 % členů organizace producentů vztahuje jeden nebo více stejných agroenvironmentálně-klimatických závazků stanovených v čl. 28 odst. 3 nařízení (EU) č. 1305/2013, považuje se každý z těchto závazků za environmentální opatření podle tohoto odstavce prvního pododstavce písm. a).

    Podpora na environmentální opatření podle tohoto odstavce prvního pododstavce kryje dodatečné náklady a ušlé příjmy vyplývající z opatření.

    6.   Členské státy zajistí, aby se investice zvyšující zatížení životního prostředí povolovaly pouze v situacích, kdy jsou zavedeny účinné prostředky na ochranu životního prostředí před touto zátěží.

    Článek 34

    Finanční podpora Unie

    1.   Finanční podpora Unie se rovná částce finančních příspěvků podle čl. 32 odst. 1 písm. a), které byly skutečně zaplaceny, a je omezena na 50 % skutečně vynaložených výdajů.

    2.   Finanční podpora Unie je omezena na 4,1 % hodnoty produktů uvedených na trh každou organizací producentů nebo jejich sdružením.

    V případě organizace producentů však uvedený procentní podíl může být zvýšen na 4,6 % hodnoty produkce uvedené na trh, pokud se částka přesahující 4,1 % hodnoty produkce uvedené na trh použije pouze na opatření pro předcházení krizím a jejich řešení.

    V případě sdružení organizací producentů může být uvedený podíl zvýšen na 4,7 % hodnoty produkce uvedené na trh, pokud se částka přesahující 4,1 % hodnoty produkce uvedené na trh použije pouze na opatření pro předcházení krizím a jejich řešení prováděná sdružením organizací producentů jménem jeho členů.

    3.   Na žádost organizace producentů se 50 % limit stanovený v odstavci 1 pro operační program nebo část operačního programu zvýší na 60 %, pokud splňuje alespoň jednu z těchto podmínek:

    a)

    je předložen několika organizacemi producentů z Unie podílejícími se v různých členských státech na přeshraničních činnostech;

    b)

    je předložen jednou nebo více organizacemi producentů zapojenými do činností vedených na mezioborovém základě;

    c)

    zahrnuje pouze zvláštní podporu pro produkci ekologických produktů, na něž se vztahuje nařízení Rady (ES) č. 834/2007 (23);

    d)

    jde o první operační program předložený uznanou organizací producentů, která je výsledkem sloučení dvou uznaných organizací producentů;

    e)

    jde o první operační program předložený uznaným sdružením organizací producentů;

    f)

    je předložen organizacemi producentů v členských státech, kde organizace producentů uvádějí na trh méně než 20 % produkce ovoce a zeleniny;

    g)

    je předložen organizací producentů v jednom z nejvzdálenějších regionů vymezených v článku 349 Smlouvy o fungování EU.

    4.   V případě stažení ovoce a zeleniny z trhu v množství, které nepřevyšuje 5 % objemu produkce uvedené na trh každou organizací producentů se 50 % limit stanovený v odstavci 1 zvýší na 100 %, přičemž se staženými produkty se naloží takto:

    a)

    bezplatně se rozdělí mezi dobročinné organizace a nadace schválené k tomuto účelu členskými státy pro použití při jejich činnostech spojených s pomocí osobám, kterým vnitrostátní právní předpisy přiznávají nárok na podporu z veřejných prostředků zejména proto, že se jim nedostává nezbytných prostředků k obživě; nebo

    b)

    bezplatně se rozdělí mezi: nápravná zařízení, školy, zařízení uvedená v článku 22, dětské prázdninové tábory, nemocnice a domovy důchodců určené členskými státy, které přijmou všechna nezbytná opatření, aby takto přidělená množství doplňovala množství běžně nakupovaná těmito zařízeními.

    Článek 35

    Vnitrostátní finanční podpora

    1.   V regionech členských států, kde je stupeň organizovanosti producentů v odvětví ovoce a zeleniny obzvláště nízký, může Komise přijmout prováděcí akty, kterými členským státům na základě řádně odůvodněné žádosti povolí, aby vyplatily organizacím producentů vnitrostátní finanční podporu rovnající se nejvýše 80 % finančních příspěvků uvedených v čl. 32 odst. 1 písm. a). Tato podpora doplní provozní fond.

    Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

    2.   V regionech členských států, v nichž organizace producentů, sdružení organizací producentů a seskupení producentů uvedené v článku 27 nařízení (EU) č. 1305/2013 uvádějí na trh méně než 15 % hodnoty produkce ovoce a zeleniny těchto regionů, v nichž produkce ovoce a zeleniny představuje nejméně 15 % celkové zemědělské produkce těchto regionů, může být vnitrostátní finanční podpora uvedená v odstavci 1 tohoto článku na žádost dotyčného členského státu uhrazena Unií.

    Komise přijme prováděcí akty týkající se této úhrady. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

    Článek 36

    Vnitrostátní rámec a vnitrostátní strategie pro operační programy

    1.   Členské státy stanoví vnitrostátní rámec obsahující obecné podmínky vztahující se na environmentální opatření uvedená v čl. 33 odst. 5. Tento rámec zejména stanoví, že tato opatření mají splňovat příslušné požadavky nařízení (EU) č. 1305/2013, zejména požadavky stanovené v článku 3 uvedeného nařízení.

    Členské státy předloží svůj navrhovaný rámec Komisi, která si prostřednictvím prováděcích aktů přijatých bez použití postupu podle čl. 229 odst. 2 nebo 3 může ve lhůtě tří měsíců od předložení vyžádat změny, pokud zjistí, že by návrh nepřispěl k dosažení cílů stanovených v článku 191 Smlouvy o fungování EU a v sedmém akčním programu Unie pro životní prostředí.

    Investice do jednotlivých podniků podpořené operačními programy musí tyto cíle také splňovat.

    2.   Každý členský stát stanoví vnitrostátní strategii pro udržitelné operační programy na trhu s ovocem a zeleninou. Tato strategie zahrnuje:

    a)

    analýzu situace z hlediska silných a slabých stránek a možnosti rozvoje;

    b)

    odůvodnění zvolených priorit;

    c)

    cíle operačních programů a nástrojů a výkonnostní ukazatele;

    d)

    hodnocení operačních programů;

    e)

    oznamovací povinnosti organizací producentů.

    Do vnitrostátní strategie se rovněž začlení vnitrostátní rámec podle odstavce 1.

    3.   Odstavce 1 a 2 se nevztahují na členské státy, v nichž neexistují uznané organizace producentů.

    Článek 37

    Přenesené pravomoci

    S cílem zajistit účinnou, cílenou a udržitelnou podporu organizací producentů a jejich sdružení v odvětví ovoce a zeleniny je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými stanoví pravidla pro:

    a)

    provozní fondy a operační programy, pokud jde o:

    i)

    odhadovanou výši, rozhodnutí organizací producentů a jejich sdružení o finančních příspěvcích a využívání operačních fondů;

    ii)

    opatření, činnosti, výdaje, administrativní náklady a náklady na zaměstnance, které mají být zahrnuty do operačních programů nebo z nich být vyjmuty, jejich změny a další požadavky, které určí členské státy;

    iii)

    zamezení dvojímu financování mezi operačními programy a programy rozvoje venkova;

    iv)

    operační programy sdružení organizací producentů;

    v)

    zvláštní pravidla pro případy, kdy sdružení organizací producentů zcela či částečně spravují, vypracovávají, provádějí a předkládají operační programy;

    vi)

    povinnost používat společné ukazatele pro účely sledování a hodnocení operačních programů;

    b)

    vnitrostátní rámec a vnitrostátní strategii pro operační programy, pokud jde o povinnost sledovat a hodnotit účinnost vnitrostátních rámců a vnitrostátních strategií;

    c)

    finanční podporu Unie, pokud jde o:

    i)

    základ pro výpočet finanční podpory Unie a hodnoty produkce uvedené na trh podle čl. 34 odst. 2;

    ii)

    platná referenční období pro výpočet podpory;

    iii)

    ustanovení o zálohách a požadavek složit jistotu v případě vyplacení zálohy na podporu;

    iv)

    zvláštní pravidla pro financování operačních programů sdružení organizací producentů, zejména pravidla související s použitím omezení podpory uvedených v čl. 34 odst. 2;

    d)

    opatření pro předcházení krizím a jejich řešení, pokud jde o:

    i)

    možnost členských států neuplatňovat jedno či více opatření pro předcházení krizím a jejich řešení;

    ii)

    podmínky související s čl. 33 odst. 3 prvním pododstavcem písm. a), b) a c);

    iii)

    povolená místa určení pro stažené produkty, o nichž rozhodnou členské státy;

    iv)

    maximální úroveň podpory pro stažení z trhu;

    v)

    požadavek na předchozí oznámení v případě stažení z trhu;

    vi)

    základ výpočtu objemu produkce uvedené na trh určené pro bezplatné rozdělování podle čl. 34 odst. 4 a určení maximálního objemu produkce uvedené na trh v případě stažení z trhu;

    vii)

    požadavek na uvádění evropského znaku na baleních produktů určených pro bezplatné rozdělování;

    viii)

    podmínky pro příjemce stažených produktů;

    ix)

    použití pojmů pro účely tohoto oddílu;

    x)

    podmínky, které přijmou členské státy v souvislosti se zelenou sklizní a nesklízením ovoce a zeleniny;

    xi)

    pojištění sklizně;

    xii)

    vzájemné fondy a

    xiii)

    podmínky týkající se opětovné výsadby sadů ze zdravotních nebo fytosanitárních důvodů podle čl. 33 odst. 3 prvního pododstavce písm. e) a stanovení stropu výdajů na tuto výsadbu;

    e)

    vnitrostátní finanční podporu, pokud jde o:

    i)

    stupeň organizovanosti producentů,

    ii)

    požadavek složit jistotu v případě vyplacení zálohy;

    iii)

    maximální podíl uhrazení vnitrostátní finanční podpory Unií.

    Článek 38

    Prováděcí pravomoci v souladu s přezkumným postupem

    Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví opatření týkající se:

    a)

    správy provozních fondů;

    b)

    informací, které mají obsahovat operační programy, vnitrostátní rámce a vnitrostátní strategie podle článku 36, předkládání operačních programů členským státům, časových lhůt, průvodních dokladů a schvalování členskými státy;

    c)

    provádění operačních programů organizacemi producentů a sdruženími organizací producentů;

    d)

    předkládání, formátu a obsahu zpráv o sledování a hodnocení vnitrostátních strategií a operačních programů;

    e)

    žádostí o podporu a vyplacení podpory, včetně záloh a částečných vyplacení podpory;

    f)

    praktických způsobů uvádění evropského znaku na baleních produktů určených pro bezplatné rozdělování;

    g)

    dodržování obchodních norem v případě stažení z trhu;

    h)

    nákladů na dopravu, třídění a balení v případě bezplatného rozdělování;

    i)

    opatření na propagaci, komunikaci a odbornou přípravu v případě předcházení krizím a jejich řešení;

    j)

    provádění činností souvisejících se stahováním produktů, zelenou sklizní a nesklízením ovoce a zeleniny a opatření k pojištění sklizně;

    k)

    podání žádosti, povolení, vyplácení a úhrady vnitrostátní finanční podpory;

    l)

    postupů pro jistotu a výši jistoty, která má být složena v případě vyplacení zálohy.

    Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

    Oddíl 4

    Programy podpory v odvětví vína

    Pododdíl 1

    Obecná ustanovení a způsobilá opatření

    Článek 39

    Oblast působnosti

    Tento oddíl stanoví pravidla pro přidělování finančních prostředků Unie členským státům a pro využívání těchto prostředků členskými státy prostřednictvím pětiletých vnitrostátních programů podpory (dále jen „programy podpory“) k financování zvláštních podpůrných opatření v odvětví vína.

    Článek 40

    Slučitelnost a soudržnost

    1.   Programy podpory musí být slučitelné s právem Unie a musí být soudržné s činnostmi, politikami a prioritami Unie.

    2.   Členské státy odpovídají za programy podpory a zajišťují, aby byly vnitřně soudržné a aby byly vypracovány a prováděny objektivně, s ohledem na hospodářskou situaci příslušných producentů a na potřebu zabránit neopodstatněnému nerovnému zacházení s jednotlivými producenty.

    3.   Podpora se neposkytuje na:

    a)

    výzkumné projekty a opatření na podporu výzkumných projektů jiných než uvedených v čl. 45 odst. 2 písm. d) a e);

    b)

    opatření, která jsou obsažena v programech členských států pro rozvoj venkova podle nařízení (EU) č. 1305/2013.

    Článek 41

    Předkládání programů podpory

    1.   Každý producentský členský stát uvedený v příloze VI předloží Komisi návrh pětiletého programu podpory, který obsahuje alespoň jedno ze způsobilých opatření stanovených v článku 38.

    2.   Podpůrná opatření obsažená v návrzích programů podpory se vypracovávají na územní úrovni, kterou členský stát pokládá za nejvhodnější. Členský stát návrh programu podpory před jeho předložením Komisi konzultuje s příslušnými orgány a organizacemi na příslušné územní úrovni.

    3.   Každý členský stát předloží jeden návrh programu podpory, který může zohledňovat regionální zvláštnosti.

    4.   Programy podpory se použijí po uplynutí tří měsíců po předložení návrhu programu podpory Komisi.

    Komise však může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví, že návrh programu podpory není v souladu s pravidly uvedenými v tomto oddíle, a vyrozumět o tom členský stát. V takovém případě členský stát předloží Komisi upravený návrh programu podpory. Je-li nesoulad napraven, použije se upravený program po uplynutí dvou měsíců po předložení upraveného návrhu programu podpory; v opačném případě se použije tento pododstavec.

    Tyto prováděcí akty se přijímají bez použití postupu podle čl. 229 odst. 2 nebo 3.

    5.   Odstavec 4 se použije obdobně na změny příslušných programů podpory předložené členskými státy.

    Článek 42

    Obsah programů podpory

    Programy podpory obsahují alespoň tyto prvky:

    a)

    podrobný popis navrhovaných opatření a jejich kvantifikované cíle;

    b)

    výsledky konzultací;

    c)

    posouzení očekávaného technického, hospodářského a sociálního dopadu a dopadu na životní prostředí;

    d)

    harmonogram provádění jednotlivých opatření;

    e)

    obecnou tabulku financování, v níž jsou uvedeny prostředky, které mají být použity, a předběžné přidělení prostředků na jednotlivá opatření v souladu s rozpočtovými stropy stanovenými v příloze VI;

    f)

    kritéria a množstevní ukazatele, které se mají používat při sledování a hodnocení, a opatření přijatá k zajištění toho, aby se programy podpory prováděly náležitým a účinným způsobem; a

    g)

    určení příslušných orgánů a subjektů odpovědných za provádění programu podpory.

    Článek 43

    Způsobilá opatření

    Programy podpory mohou zahrnovat pouze jedno nebo více z těchto opatření:

    a)

    propagaci podle článku 45;

    b)

    restrukturalizaci a přeměnu vinic podle článku 46;

    c)

    zelenou sklizeň podle článku 47;

    d)

    vzájemné fondy podle článku 48;

    e)

    pojištění sklizně podle článku 49;

    f)

    investice podle článku 50;

    g)

    inovace v odvětví vína podle článku 51;

    h)

    destilaci vedlejších výrobků podle článku 52.

    Článek 44

    Obecná pravidla pro programy podpory

    1.   Dostupné finanční prostředky Unie se přidělí v rámci rozpočtových stropů stanovených v příloze VI.

    2.   Podpora Unie se poskytuje pouze na způsobilé výdaje vzniklé po předložení příslušného návrhu programu podpory.

    3.   Členské státy nepřispívají na náklady spojené s opatřeními financovanými Unií v rámci programů podpory.

    Pododdíl 2

    Zvláštní podpůrná opatření

    Článek 45

    Propagace

    1.   Podpora podle tohoto článku zahrnuje informační nebo propagační opatření týkající se vín Unie:

    a)

    v členských státech za účelem informování spotřebitelů o odpovědné konzumaci vína a o režimech Unie týkajících se označení původu a zeměpisných označení; nebo

    b)

    ve třetích zemích za účelem zlepšení jejich konkurenceschopnosti.

    2.   Opatření uvedená v odst. 1 písm. b) se vztahují na vína s chráněným označením původu nebo s chráněným zeměpisným označením nebo na vína s označením moštové odrůdy a týkají se pouze jedné nebo více z následujících záležitostí:

    a)

    vztahů s veřejností, propagačních či reklamních opatření, která především zdůrazňují vysokou kvalitu produktů Unie, zejména pokud jde o jakost, bezpečnost potravin či životní prostředí;

    b)

    účasti na akcích, veletrzích nebo výstavách mezinárodního významu;

    c)

    informačních kampaní, zaměřených zejména na režimy Unie týkající se označení původu, zeměpisných označení a ekologické produkce;

    d)

    studií o nových trzích potřebných pro rozšiřování odbytu;

    e)

    studií vyhodnocujících výsledky informačních a propagačních opatření.

    3.   Příspěvek Unie na informace nebo propagační opatření uvedená v odstavci 1 nepřesahuje 50 % způsobilých výdajů.

    Článek 46

    Restrukturalizace a přeměna vinic

    1.   Cílem opatření na restrukturalizaci a přeměnu vinic je zvýšení konkurenceschopnosti producentů vína.

    2.   Restrukturalizace a přeměna vinic se podporuje, pokud členské státy předloží soupis svého produkčního potenciálu v souladu s čl. 145 odst. 3.

    3.   Podpora na restrukturalizaci a přeměnu vinic, která by mohla rovněž přispět ke zlepšení udržitelných produkčních systémů a environmentální stopy odvětví vína, se může vztahovat pouze na jednu nebo více z těchto činností:

    a)

    změnu odrůdové skladby, rovněž prostřednictvím přeštěpování;

    b)

    přemístění vinic;

    c)

    opětovnou výsadbu vinic, je-li nezbytná v důsledku povinného vyklučení ze zdravotních nebo fytosanitárních důvodů na pokyn příslušného orgánu členského státu;

    d)

    zdokonalení technik obhospodařování vinic, zejména zavedení vyspělých systémů udržitelné produkce.

    Podpora se nevztahuje na běžnou obnovu vinic, kterou je míněno opětovné osázení téhož pozemku stejnou odrůdou révy vinné v rámci stejného systému pěstování révy vinné po skončení přirozené životnosti révy.

    Členské státy mohou stanovit další upřesnění, zejména pokud jde o stáří nahrazovaných vinic.

    4.   Podpora na restrukturalizaci a přeměnu vinic, včetně zdokonalování technik obhospodařování vinic, se může poskytovat pouze formou:

    a)

    náhrady producentům za ztrátu příjmů v důsledku provádění tohoto opatření;

    b)

    příspěvku na náklady restrukturalizace a přeměny vinic.

    5.   Náhrada producentům za ztrátu příjmů podle odst. 4 písm. a) může pokrýt až 100 % příslušné ztráty a může se poskytovat formou:

    a)

    povolení souběžné existence staré a nové vinice do ukončení přechodného režimu po dobu nejvýše tří let, bez ohledu na část II hlavu I kapitolu III oddíl IVa pododdíl II nařízení (ES) č. 1234/2007 o přechodném režimu práv na výsadbu;

    b)

    finanční náhrady.

    6.   Příspěvek Unie na skutečné náklady restrukturalizace a přeměny vinic nepřesáhne 50 %. Příspěvek Unie na náklady spojené s restrukturalizací a přeměnou vinic v méně rozvinutých regionech nepřesáhne 75 %.

    Článek 47

    Zelená sklizeň

    1.   Pro účely tohoto článku se „zelenou sklizní“ rozumí úplné zničení nebo odstranění nezralých vinných hroznů, čímž se sníží výnos dané plochy na nulu.

    Ponechání vinných hroznů obchodní jakosti na révových keřích na konci běžného produkčního cyklu (nesklízení) se nepovažuje za zelenou sklizeň.

    2.   Podpora zelené sklizně má přispět k obnovení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou na trhu vína v Unii, a předcházet tak krizím na trhu.

    3.   Podporu na zelenou sklizeň lze poskytovat jako náhradu formou paušální platby na hektar, jejíž výši určí dotyčný členský stát. Platba nepřesáhne 50 % celkových přímých nákladů na zničení nebo odstranění vinných hroznů a ztráty příjmů spojené se zničením nebo odstraněním vinných hroznů.

    4.   Dotčený členský stát vytvoří systém založený na objektivních kritériích, který zajistí, aby opatření týkající se zelené sklizně nevedlo k náhradě pro jednotlivé producenty vína překračující stropy stanovené v odstavci 3.

    Článek 48

    Vzájemné fondy

    1.   Podpora na zřizování vzájemných fondů má pomáhat producentům, kteří se snaží zajistit se proti výkyvům trhu.

    2.   Podpora na zřizování vzájemných fondů může být poskytnuta formou dočasné nebo klesající podpory na pokrytí správních nákladů fondů.

    Článek 49

    Pojištění sklizně

    1.   Podpora na pojištění sklizně přispívá k zabezpečení příjmů producentů v případě ztrát v důsledku přírodních katastrof, nepříznivých klimatických jevů, chorob rostlin nebo napadení škůdci.

    Pojistné smlouvy ukládají oprávněným osobám povinnost přijmout nezbytná opatření pro předcházení rizikům.

    2.   Podporu na pojištění sklizně lze poskytnout formou finančního příspěvku Unie, který nepřesáhne:

    a)

    80 % nákladů na pojistné hrazené producenty jako pojištění proti ztrátám způsobeným nepříznivými klimatickými jevy srovnatelnými s přírodními katastrofami;

    b)

    50 % nákladů na pojistné hrazené producenty jako pojištění:

    i)

    proti ztrátám uvedeným v písmeni a) a proti jiným ztrátám způsobeným nepříznivými klimatickými jevy,

    ii)

    proti ztrátám způsobeným zvířaty, chorobami rostlin nebo napadením škůdci.

    3.   Podporu na pojištění sklizně lze poskytnout v případě, že dotyčné platby pojistného plnění neposkytují producentům náhradu vyšší než 100 % utrpěné ztráty příjmů, s přihlédnutím k náhradám, které producenti případně obdrželi z jiných režimů podpory spojených s pojištěným rizikem.

    4.   Podpora na pojištění sklizně nesmí narušit hospodářskou soutěž na pojistném trhu.

    Článek 50

    Investice

    1.   Podporu lze poskytnout pro hmotné nebo nehmotné investice do zařízení na zpracování a infrastruktury vinařského závodu, jakož i struktur a nástrojů pro uvádění na trh. Účelem těchto investic je zvýšit celkovou výkonnost podniku a zlepšit jeho přizpůsobení se požadavkům trhu, jakož i zvýšit jeho konkurenceschopnost; tyto investice se týkají výroby výrobků z révy vinné uvedených v příloze VII části II nebo jejich uvádění na trh, mimo jiné s cílem zvýšit úspory energie, celkovou energetickou účinnost a udržitelné procesy.

    2.   Podpora podle odstavce 1 v maximální míře

    a)

    se vztahuje pouze na mikropodniky a malé a střední podniky ve smyslu doporučení Komise 2003/361/ES (24);

    b)

    se navíc může vztahovat na všechny podniky, pokud jde o nejvzdálenější regiony uvedené v článku 349 Smlouvy o fungování EU a menší ostrovy v Egejském moři vymezené v čl. 1 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 229/2013 (25).

    V případě podniků, na něž se nevztahuje hlava I čl. 2 odst. 1 přílohy doporučení 2003/361/ES a které mají méně než 750 zaměstnanců nebo jejichž obrat je nižší než 200 milionů EUR, se maximální míra podpory snižuje na polovinu.

    Podpora se neposkytuje podnikům nacházejícím se v obtížích ve smyslu Pokynů Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích (26).

    3.   Způsobilé výdaje nezahrnují nezpůsobilé náklady uvedené v čl. 69 odst. 3 nařízení (EU) č. 1303/2013.

    4.   U příspěvku Unie se použijí tyto maximální míry podpory týkající se způsobilých investičních nákladů:

    a)

    50 % v méně rozvinutých regionech;

    b)

    40 % v jiných než méně rozvinutých regionech;

    c)

    75 % v nejvzdálenějších regionech uvedených v článku 349 Smlouvy o fungování EU;

    d)

    65 % na menších ostrovech v Egejském moři vymezených v čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) č. 229/2013.

    5.   Obdobně se na podporu uvedenou v odstavci 1 tohoto článku použije článek 71 nařízení (EU) č. 1303/2013.

    Článek 51

    Inovace v odvětví vína

    Podporu lze poskytnout pro hmotné nebo nehmotné investice určené k vývoji nových výrobků, procesů a technologií v souvislosti s výrobky uvedenými v příloze VII části II. Účelem podpory je zvýšit prodejnost a konkurenceschopnost výrobků z révy vinné pocházejících z Unie a její součástí může být i předávání poznatků. Maximální míry podpory týkající se příspěvků Unie na podporu poskytovanou podle tohoto článku jsou stejné jako maximální míry podpory uvedené v čl. 50 odst. 4.

    Článek 52

    Destilace vedlejších výrobků

    1.   Na dobrovolnou či povinnou destilaci vedlejších výrobků pocházejících z vinifikace, která byla provedena v souladu s podmínkami uvedenými v příloze VIII části II oddíle D, lze poskytnout podporu.

    Výše podpory se stanoví na procenta objemová a na hektolitr vyrobeného alkoholu. Na objem alkoholu obsažený ve vedlejších výrobcích určených k destilaci, který přesáhne 10 % objemových alkoholu ve vyrobeném víně, se podpora neposkytne.

    2.   Podpora se vyplatí lihovarům, které zpracovávají vedlejší výrobky pocházející z vinifikace dodané k destilaci na surový alkohol s obsahem alkoholu nejméně 92 % objemu.

    Členské státy mohou poskytnutí podpory podmínit složením jistoty příjemcem.

    3.   Maximální uplatnitelné výše podpory odrážejí náklady na sběr a zpracování a stanoví je Komise prostřednictvím prováděcích aktů podle článku 54.

    4.   Příslušná podpora zahrnuje jednorázovou částku určenou k náhradě nákladů na sběr těchto vedlejších výrobků pocházejících z vinifikace. Tato částka se z lihovaru převede na výrobce, pokud příslušné náklady nese výrobce.

    5.   Alkohol získaný destilací podle odstavce 1, na niž byla udělena podpora, se použije výhradně pro průmyslové nebo energetické účely, aby nedošlo k narušení hospodářské soutěže.

    Pododdíl 3

    Procedurální ustanovení

    Článek 53

    Přenesené pravomoci

    S cílem zajistit, aby programy členských států na podporu vína splnily své cíle a aby finanční prostředky Unie byly využívány účinně a účelně, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými stanoví:

    a)

    pravidla týkající se odpovědnosti za výdaje mezi datem, kdy Komise obdrží programy podpory a jejich změny, a datem jejich použitelnosti,

    b)

    pravidla týkající se obsahu programů podpory a výdajů, administrativních nákladů a nákladů na zaměstnance a operací, které lze zahrnout do programů podpory členských států, a podmínek a možnosti, pokud jde o provádění plateb prostřednictvím zprostředkovatelů v případě podpory na pojištění sklizně stanovené v článku 49;

    c)

    pravidla týkající se požadavku složit jistotu v případě vyplacení zálohy;

    d)

    pravidla použití pojmů pro účely tohoto oddílu;

    e)

    pravidla stanovení stropu výdajů na opětovnou výsadbu vinic ze zdravotních nebo fytosanitárních důvodů podle čl. 46 odst. 3 prvního pododstavce písm. c);

    f)

    pravidla týkající se zamezení dvojímu financování mezi:

    i)

    jednotlivými činnostmi programu členského státu na podporu vína a

    ii)

    programem členského státu na podporu vína a jeho programy rozvoje venkova nebo propagačními programy;

    g)

    pravidla podle kterých mají producenti stáhnout vedlejší výrobky pocházející z vinifikace a pro výjimky z této povinnosti, aby se zabránilo dodatečné administrativní zátěži, a pravidla pro dobrovolnou certifikaci lihovarů;

    h)

    pravidla umožňující členským státům stanovit v jejich programech podmínky pro řádné fungování podpůrných opatření.

    Článek 54

    Prováděcí pravomoci v souladu s přezkumným postupem

    Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví opatření týkající se:

    a)

    předkládání programů podpory, odpovídajícího finančního plánování a revize programů podpory;

    b)

    postupů pro podání žádosti, výběr a platby;

    c)

    předkládání, formátu a obsahu zpráv o programech podpory členských států a jejich hodnocení;

    d)

    stanovení míry podpory pro zelenou sklizeň a destilaci vedlejších výrobků, ze strany členských států;

    e)

    finančního řízení a ustanovení o použití podpůrných opatření členskými státy;

    f)

    postupů pro jistotu a výši jistoty, která má být složena v případě vyplacení zálohy.

    Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

    Oddíl 5

    Podpora v odvětví včelařství

    Článek 55

    Vnitrostátní programy a financování

    1.   S cílem zlepšit obecné podmínky produkce včelařských produktů a jejich uvádění na trh mohou členské státy vypracovat vnitrostátní programy pro odvětví včelařství na období tří let („včelařské programy“). Tyto programy se vypracovávají ve spolupráci se zastupujícími organizacemi v oblasti včelařství.

    2.   Příspěvek Unie včelařským programům odpovídá 50 % výdajů hrazených členskými státy na tyto programy, jak byly schváleny v souladu s článkem 57 prvním pododstavcem písm. c).

    3.   Za účelem získání příspěvku Unie podle odstavce 2 provedou členské státy studii struktury produkce a uvádění na trh ve včelařském odvětví na svém území.

    4.   Do včelařských programů mohou být zahrnuta tato opatření:

    a)

    technická pomoc včelařům a organizacím včelařů;

    b)

    boj proti škůdcům a nákazám napadajícím úly, zejména varroáze;

    c)

    racionalizace sezónního přesunu včelstev;

    d)

    opatření na podporu laboratoří, které provádějí analýzu včelařských produktů, s cílem pomoci včelařům s uváděním jejich produktů na trh a se zvýšením hodnoty těchto produktů;

    e)

    opatření na podporu obnovy včelstev v Unii;

    f)

    spolupráce se subjekty specializovanými na provádění programů aplikovaného výzkumu v oblasti včelařství a včelařských produktů.

    g)

    sledování trhu;

    h)

    zlepšení jakosti produktů s cílem využití potenciálu produktů na trhu;

    Článek 56

    Přenesené pravomoci

    1.   S cílem zajistit účinné a účelné využívání finančních prostředků Unie určených pro včelařství je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, které se týkají:

    a)

    zamezení dvojímu financování mezi včelařskými programy členských států a programy rozvoje venkova;

    b)

    základu pro přidělování finančního příspěvku Unie každému zúčastněnému členskému státu, mimo jiné na základě celkového počtu úlů se včelstvy v Unii.

    2.   S cílem zajistit přizpůsobení režimu podpory Unie nejnovějšímu vývoji a s cílem zajistit účinnost opatření obsažených ve včelařských programech při zlepšování obecných podmínek produkce včelařských produktů a jejich uvádění na trh je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227 za účelem aktualizace seznamu opatření uvedených v čl. 55 odst. 4, která mohou být obsažena ve včelařských programech členských států, a to doplněním dalších opatření nebo jejich přizpůsobením, aniž by kterékoli z nich rušila. Touto aktualizací seznamu opatření nejsou dotčeny vnitrostátní programy přijaté před vstupem aktu v přenesené pravomoci v platnost.

    Článek 57

    Prováděcí pravomoci v souladu s přezkumným postupem

    Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví opatření nezbytná pro použití tohoto oddílu týkající se:

    a)

    obsahu vnitrostátních programů a studií prováděných členskými státy věnovaných struktuře produkce a obchodu v jejich odvětví včelařství;

    b)

    postupu pro přerozdělení nevyužitých prostředků;

    c)

    schválení včelařských programů předložených členskými státy, včetně přidělení finančního příspěvku Unie každému zúčastněnému členskému státu a maximální výše financování členskými státy.

    Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

    Oddíl 6

    Podpora v odvětví chmele

    Článek 58

    Podpora organizacím producentů

    1.   Unie poskytne organizacím producentů v odvětví chmele uznaným podle článku 152 podporu určenou k financování úsilí o dosažení cílů uvedených v čl. 152 odst. 1 písm. c) bodech i), ii) nebo iii).

    2.   Finanční částka poskytovaná Unií na podporu organizací producentů uvedenou v odstavci 1 činí pro Německo 2 277 000 EUR ročně.

    Článek 59

    Přenesené pravomoci

    S cílem zajistit, aby podpora uvedená v článku 58 sloužila k financování úsilí o dosažení cílů uvedených v článku 152, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o:

    a)

    žádosti o podporu, včetně pravidel týkajících se lhůt a průvodních dokladů;

    b)

    pravidel týkajících se způsobilých ploch pro chmel a výpočtu částek vyplácených každé organizaci producentů.

    Článek 60

    Prováděcí pravomoci v souladu s přezkumným postupem

    Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví opatření nezbytná pro uplatňování tohoto oddílu, pokud jde o vyplácení podpory.

    Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

    KAPITOLA III

    Systém povolení pro výsadbu révy

    Článek 61

    Doba platnosti

    Systém povolení pro výsadbu révy stanovený v této kapitole se použije v období od 1. ledna 2016 do 31. prosince 2030, přičemž Komise provede přezkum v polovině období za účelem zhodnocení fungování tohoto systému a případného předložení návrhů.

    Oddíl 1

    Řízení systému povolení pro výsadbu révy

    Článek 62

    Povolení

    1.   Výsadba a opětovná výsadba révy moštových odrůd zatříděných podle čl. 81 odst. 2 je možná, pouze pokud je uděleno povolení v souladu s články 64, 66 a 68 podle podmínek stanových v této kapitole.

    2.   Členské státy udělí povolení uvedené v odstavci 1 pro konkrétní plochu vyjádřenou v hektarech, a to na základě žádosti producenta, který splňuje objektivní a nediskriminující kritéria způsobilosti. Udělení takového povolení není pro producenty zpoplatněno.

    3.   Povolení uvedené v odstavci 1 je platné tři roky ode dne, kdy bylo uděleno. Na producenta, který nevyužije udělené povolení v průběhu jeho platnosti, se vztahují správní sankce podle čl. 89 odst. 4 nařízení (EU) č. 1306/2013.

    4.   Tato kapitola se nevztahuje na výsadbu nebo opětovnou výsadbu vinic k pokusným účelům nebo za účelem produkce roubů, na vinice, jejichž víno nebo výrobky z révy vinné jsou určeny výhradně ke spotřebě v domácnosti daného vinaře, ani na plochy, které mají být nově osázeny jako výsledek vyvlastnění ve veřejném zájmu podle vnitrostátního práva.

    Článek 63

    Ochranný mechanismus pro novou výsadbu

    1.   Členské státy pro každý rok vyčlení takové množství povolení pro novou výsadbu, které odpovídá 1 % celkové plochy osazené révou na jejich území, a to ve stavu ke dni 31. července předcházejícího roku.

    2.   Členské státy mohou

    a)

    uplatnit na vnitrostátní úrovni nižší procentuální podíl než procentuální podíl stanovený v odstavci 1;

    b)

    omezit vydávání povolení na regionální úrovni na konkrétní plochy způsobilé pro výrobu vín s chráněným označením původu, na plochy způsobilé pro výrobu vín s chráněným zeměpisným označením, nebo na plochy bez zeměpisného označení.

    3.   Jakékoli z omezení stanovených v odst. 2 musí přispívat k přiměřenému nárůstu výsadby révy, musí být stanoveno na úrovni vyšší než 0 % nárůstu a odůvodněno jedním nebo více z těchto konkrétních důvodů:

    a)

    potřeba zabránit tomu, aby jasně prokázané riziko nadměrné nabídky vinařských výrobků s ohledem na jejich tržní uplatnitelnost nepřesáhlo to, co je nezbytné k uspokojení uvedené potřeby;

    b)

    potřeba zabránit jasně prokázanému riziku značného znehodnocení konkrétního chráněného označení původu nebo chráněného zeměpisného označení.

    4.   Členské státy zveřejní veškerá a řádně odůvodněná rozhodnutí přijatá podle odstavce 2. Členské státy o uvedených rozhodnutích a důvodech neprodleně uvědomí Komisi.

    Článek 64

    Udělování povolení pro novou výsadbu

    1.   Pokud celková rozloha plochy, k níž se v daném roce vztahují způsobilé žádosti, nepřesahuje rozlohu plochy vyčleněné členským státem, všechny uvedené žádosti se přijmou.

    Pro účely tohoto článku mohou členské státy použít jedno nebo více z těchto objektivních a nediskriminujících kritérií způsobilosti:

    a)

    žadatel disponuje zemědělskou plochou, která není menší než plocha, pro kterou žádá o povolení;

    b)

    žadatel má odpovídající odborné znalosti a způsobilost;

    c)

    má se za to, že žadatel nepředstavuje významné riziko z hlediska zneužití pověsti daných chráněných označení původu, pokud veřejné orgány existenci takového rizika neprokáží;

    d)

    v řádně odůvodněných případech jedno nebo více z kritérií uvedených v odstavci 2, pokud jsou uplatněna objektivním a nediskriminujícím způsobem.

    2.   Pokud celková rozloha plochy, na niž se v daném roce vztahují způsobilé žádosti, přesahuje rozlohu plochy vyčleněné členským státem, povolení se udělí podle poměrného rozdělení hektarů všem žadatelům na základě plochy, ve vztahu k níž o povolení žádali. Povolení může být rovněž částečně nebo plně uděleno podle jednoho nebo více z těchto objektivních a nediskriminujících prioritních kritérií:

    a)

    pěstitelé, kteří provádějí výsadbu révy poprvé a zastávají funkci vedoucího podniku (nové podniky);

    b)

    oblasti, ve kterých vinice přispívají k ochraně životního prostředí;

    c)

    plochy, které mají být nově osázeny v rámci projektů v oblasti scelování pozemků;

    d)

    oblasti s přírodními či jinými zvláštními omezeními;

    e)

    udržitelnost projektů rozvoje nebo opětovné výsadby na základě ekonomického hodnocení;

    f)

    plochy, které mají být nově osázeny, což přispívá ke zvýšení konkurenceschopnosti na úrovni zemědělských podniků i na regionální úrovni;

    g)

    projekty, které mohou zlepšit jakost výrobků se zeměpisným označením;

    h)

    plochy, které mají být nově osázeny v rámci zvětšení rozlohy malých a středních zemědělských podniků.

    3.   Členské státy zveřejní kritéria uvedená v odstavcích 1 a 2, která používají, a neprodleně o nich informují Komisi.

    Článek 65

    Úloha profesních organizací

    Při uplatňování čl. 63 odst. 2 může členský stát zohlednit doporučení předložená uznávanými profesními organizacemi působícími v odvětví vína a uvedenými v článcích 156 a 157 zainteresovaných skupin producentů uvedených v článku 95 nebo jiným druhem profesní organizace uznané na základě právních předpisů daného členského státu, pokud těmto doporučením předchází dohoda uzavřená příslušnými zástupci stran v dané zeměpisné oblasti.

    Platnost uvedených doporučení je nejvýše tři roky.

    Článek 66

    Opětovná výsadba

    1.   Členské státy udělí povolení automaticky těm producentům, kteří po 1. lednu 2016 vyklučí plochy osázené révou a zažádají o povolení. Toto povolení musí odpovídat ploše, která se z hlediska čisté kultury rovná vyklučené ploše. Plochy, na něž se tato povolení vztahují, se nezapočítávají pro účely článku 63.

    2.   Členské státy mohou povolení uvedené v odstavci 1 udělit producentům, kteří se zaváží k vyklučení plochy osázené révou, jestliže je toto přislíbené vyklučení provedeno nejpozději do uplynutí čtyř let od data vysazení nové révy.

    3.   Povolení uvedené v odstavci 1 se vztahuje na stejný podnik, v němž bylo provedeno vyklučení. V oblastech způsobilých pro produkci révy vinné s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením mohou členské státy na základě doporučení profesní organizace podle článku 65 omezit opětovnou výsadbu na révu vinnou splňující stejnou specifikaci týkající se chráněného označení původu nebo chráněného zeměpisného označení jako v případě vyklučené plochy.

    4.   Tento článek se nepoužije v případě vyklučení nepovolené výsadby.

    Článek 67

    Pravidlo de minimis

    1.   Systém povolení pro výsadbu révy stanovený v této kapitole se neuplatní v členských státech, ve kterých se ke dni 31. prosince 2007 nepoužíval přechodný režim práv na výsadbu stanovený v části II hlavě I kapitole III oddíle IVa pododdíle II nařízení (ES) č. 1234/2007.

    2.   Členské státy, na které se režim uvedený v odstavci 1 ke dni 31. prosince 2007 vztahoval a jejichž plochy v současné době osázené révou nepřekračují 10 000 hektarů, se mohou rozhodnout, že systém povolení pro výsadbu révy stanovený v této kapitole nezavedou.

    Článek 68

    Přechodná ustanovení

    1.   Práva na výsadbu, která byla producentům udělena v souladu s články 85h, 85i nebo 85k nařízení (ES) č. 1234/2007 před 31. prosincem 2015 a která tito producenti nevyužili a k danému datu jsou stále platná, lze od 1. ledna 2016 převést na povolení podle této kapitoly.

    K takovému převodu se přistoupí, pokud uvedení producenti předloží příslušnou žádost před 31. prosincem 2015. Členské státy mohou rozhodnout, že producentům umožní předložit žádost o převedení práv na povolení do 31. prosince 2020.

    2.   Doba platnosti povolení udělených podle odstavce 1 je stejná, jako doba platnosti práv na výsadbu uvedených v odstavci 1. Pokud nejsou tato povolení využita, jejich platnost skončí nejpozději 31. prosince 2018, nebo, jestliže členské státy přijmou rozhodnutí uvedené v odst. 1 druhém pododstavci, nejpozději 31. prosince 2023.

    3.   Plochy, na které se vztahují povolení udělená podle odstavce 1, se nezapočítávají pro účely článku 63.

    Článek 69

    Přenesené pravomoci

    Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o:

    a)

    podmínky pro žádosti o výjimku podle čl. 62 odst. 4;

    b)

    pravidla týkající se kritérií uvedených v čl. 64 odst. 1 a 2;

    c)

    doplnění kritérií ke kritériím uvedeným v čl. 64 odst. 1 a 2;

    d)

    souběžnou existenci vinic, které se producent zavázal vyklučit a nahradit nově vysazenou révou podle čl. 66 odst. 2;

    e)

    důvody rozhodnutí členských států podle čl. 66 odst. 3.

    Článek 70

    Prováděcí pravomoci v souladu s přezkumným postupem

    Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví nezbytná opatření související:

    a)

    s postupy pro udělování povolení;

    b)

    se záznamy, které mají členské státy vést, a oznámení, která mají zasílat Komisi.

    Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

    Oddíl 2

    Kontrola systému povolení pro výsadbu révy

    Článek 71

    Nepovolená výsadba

    1.   Producenti na vlastní náklady vyklučí plochy osazené révou bez povolení.

    2.   Pokud producenti neprovedou vyklučení do čtyř měsíců ode dne, kdy byli informováni o nesrovnalosti, zajistí vyklučení takové nepovolené výsadby členské státy, a to do dvou let od uplynutí uvedené čtyřměsíční lhůty. Příslušné náklady ponesou dotčení producenti.

    3.   Členské státy informují Komisi do 1. března každého roku o celkové rozloze ploch, na kterých byla zjištěna nepovolená výsadba révy po 1. lednu 2016, jakož i o rozloze ploch, které byly v souladu s odstavci 1 a 2 vyklučeny.

    4.   Na producenta, který nesplní povinnost uvedenou v odstavci 1 tohoto článku, se vztahují sankce, které se stanoví v souladu s článkem 64 nařízení (EU) č. 1306/2013.

    5.   Na plochy osazené révou bez povolení se nesmějí uplatňovat žádná opatření vnitrostátní ani unijní podpory.

    Článek 72

    Prováděcí pravomoci v souladu s přezkumným postupem

    Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví nezbytná opatření, v jejichž rámci podrobně stanoví ohlašovací povinnosti, které mají být členskými státy splněny včetně možného snížení rozpočtových stropů stanovených v příloze VI v případě nesplnění povinnosti.

    Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

    HLAVA II

    PRAVIDLA TÝKAJÍCÍ SE UVÁDĚNÍ NA TRH A ORGANIZACÍ PRODUCENTŮ

    KAPITOLA I

    Pravidla týkající se uvádění na trh

    Oddíl 1

    Obchodní normy

    Pododdíl 1

    Úvodní ustanovení

    Článek 73

    Oblast působnosti

    Aniž jsou dotčena jakákoli jiná ustanovení vztahující se na zemědělské produkty, jakož i předpisy přijaté ve veterinárním, fytosanitárním a v potravinářském odvětví s cílem zajistit u produktů dodržování hygienických a zdravotních norem a chránit zdraví zvířat, rostlin a lidí, stanoví tento oddíl pravidla týkající se obchodních norem. Tato pravidla se rozdělí na závazná pravidla a na nepovinné vyhrazené údaje pro zemědělské produkty.

    Pododdíl 2

    Obchodní normy podle odvětví nebo produktů

    Článek 74

    Obecná zásada

    Produkty, pro něž byly v souladu s tímto oddílem stanoveny obchodní normy podle odvětví nebo produktů, lze uvést na trh v Unii, pouze pokud tyto normy splňují.

    Článek 75

    Stanovení a obsah

    1.   Obchodní normy lze použít na jedno nebo více těchto odvětví nebo jeden a více těchto produktů:

    a)

    olivový olej a stolní olivy,

    b)

    ovoce a zelenina,

    c)

    výrobky z ovoce a zeleniny,

    d)

    banány,

    e)

    živé rostliny,

    f)

    vejce,

    g)

    drůbeží maso,

    h)

    roztíratelné tuky určené pro lidskou spotřebu,

    i)

    chmel

    2.   S cílem zohlednit očekávání spotřebitelů a zlepšit hospodářské podmínky produkce zemědělských produktů uvedených v odstavcích 1 a 4 tohoto článku a jejich uvádění na trh, jakož i jejich jakost, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o obchodní normy podle jednotlivých odvětví či produktů, ve všech stádiích uvádění na trh, a rovněž pokud jde o odchylky od použití těchto norem a výjimky z nich, s cílem přizpůsobit se neustále se měnícím tržním podmínkám, vyvíjející se poptávce spotřebitelů, vývoji příslušných mezinárodních norem a zabránit vytváření překážek při inovaci produktů.

    3.   Aniž je dotčen článek 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 (27), obchodní normy uvedené v odstavci 1 mohou zahrnovat jeden nebo více z následujících požadavků, jež mají být určeny podle odvětví či produktů a na základě povahy každého odvětví, potřeby regulovat uvádění na trh a podmínek definovaných v odstavci 5 tohoto článku:

    a)

    technické definice, označení a obchodní názvy pro odvětví jiná než ta, jež jsou uvedena v článku 78;

    b)

    klasifikační kritéria, jako je rozdělení do tříd, hmotnost, velikost, věk a kategorie;

    c)

    druhy, odrůda nebo plemeno či obchodní typ;

    d)

    úprava, označování související se závaznými obchodními normami, balení, pravidla platná pro balírny/třídírny, označení, rok sklizně a použití zvláštních údajů, aniž jsou dotčeny články 92 až 123;

    e)

    kritéria, jako jsou vzhled, konzistenci, zmasilost, vlastnosti produktu a procentní podíl obsahu vody;

    f)

    zvláštní látky použité při produkci, nebo součásti či složky, včetně jejich množstevního obsahu, čistoty a identifikace;

    g)

    způsob hospodaření a metoda produkce, včetně enologických postupů a vyspělých systémů udržitelné produkce;

    h)

    scelování moštů a vín, včetně jeho definic, míchání a jeho omezení;

    i)

    četnost sběru, dodávky, konzervace a manipulace, metoda ošetření a teplota, skladování a přeprava;

    j)

    místo hospodaření nebo původ, s výjimkou drůbežího masa a roztíratelných tuků;

    k)

    omezení, pokud jde o použití některých látek nebo postupů;

    l)

    zvláštní použití;

    m)

    podmínky uvolnění, držení, oběhu a použití produktů, které nejsou v souladu s obchodními normami přijatými podle odstavce 1 nebo s definicemi, označeními a obchodními názvy uvedenými v článku 78, jakož i nakládání s vedlejšími výrobky.

    4.   Kromě ustanovení odstavce 1 se obchodní normy mohou vztahovat na odvětví vína. Na uvedené odvětví se použijí požadavky uvedené v odst. 3 písm. f), g), h), k) a m).

    5.   Obchodní normy podle odvětví nebo produktů přijaté podle odstavce 1 tohoto článku se stanoví, aniž jsou dotčeny články 84 až 88 a příloha IX, a zohlední:

    a)

    zvláštní vlastnosti dotčeného produktu;

    b)

    potřebu zajistit podmínky v zájmu snazšího uvádění produktů na trh;

    c)

    zájem producentů na sdělování informací o vlastnostech produktů a povaze hospodaření a zájem spotřebitelů získávat odpovídající a transparentní informace o produktech, včetně místa hospodaření, které má být určeno podle jednotlivých případů na odpovídající zeměpisné úrovni, a to po provedení posouzení zejména nákladů a administrativní zátěže pro hospodářské subjekty a přínosů pro producenty a konečné spotřebitele;

    d)

    dostupné metody k určení fyzikálních, chemických a organoleptických vlastností produktů;

    e)

    doporučené normy přijaté mezinárodními subjekty;

    f)

    nutnost zachovat přirozené a podstatné vlastnosti produktů a nezpůsobit zásadní změnu ve složení dotčeného produktu.

    6.   S cílem zohlednit očekávání spotřebitelů a potřebu zlepšit jakost a hospodářské podmínky produkce zemědělských produktů a jejich uvádění na trh je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o změnu seznamu odvětví uvedených v odstavci 1. Tyto akty v přenesené pravomoci jsou přísně omezeny na prokázané potřeby vyplývající z vyvíjející se poptávky spotřebitelů, technického pokroku nebo nezbytných inovací produktů a uvedené ve zprávě Komise Evropskému parlamentu a Radě, v níž jsou zejména hodnoceny potřeby spotřebitelů, náklady a administrativní zátěž pro hospodářské subjekty včetně dopadu na vnitřní trh a na mezinárodní obchod a i přínosy pro producenty a konečné spotřebitele.

    Článek 76

    Další požadavky na uvádění produktů odvětví ovoce a zeleniny na trh

    1.   Kromě případných použitelných obchodních norem uvedených v článku 75 platí, že produkty odvětví ovoce a zeleniny, které se mají prodávat spotřebiteli v čerstvém stavu, lze uvádět na trh, pouze pokud jsou řádné a uspokojivé obchodní jakosti a pokud je uvedena země původu.

    2.   Obchodní normy uvedené v odstavci 1, stejně jako jakákoli obchodní norma platná pro odvětví ovoce a zeleniny stanovená v souladu s tímto pododdílem se použijí ve všech fázích uvádění na trh včetně dovozu a vývozu, a mohou se vztahovat na jakost, klasifikaci, hmotnost, velikost, obal, balení, skladování, přepravu, obchodní úpravu a uvádění na trh.

    3.   Držitel produktů odvětví ovoce a zeleniny, na které se vztahují obchodní normy, může tyto produkty vystavovat za účelem prodeje, nabízet k prodeji, prodávat, dodávat či jakýmkoli jiným způsobem uvádět na trh v rámci Unie pouze v souladu s těmito normami a odpovídá za zajištění tohoto souladu.

    4.   Za účelem zajištění řádného uplatňování požadavků stanovených v odstavci 1 tohoto článku a zohlednění určitých specifických situací je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o konkrétní odchylky od tohoto článku, které jsou nezbytné k jeho náležitému uplatňování.

    Článek 77

    Ověřování v případě chmele

    1.   Kromě případných použitelných obchodních norem platí, že produkty odvětví chmele sklizené nebo získané v Unii podléhají ověřovacímu postupu podle tohoto článku.

    2.   Ověřovací listiny mohou být vydány pouze pro produkty, které vykazují minimální znaky jakosti platné pro určitou fázi uvádění na trh. V případě chmelového prášku, chmelového prášku s vyšším obsahem lupulinu, chmelového výtažku a smíšených chmelových produktů může být ověřovací listina vydána pouze v případě, že obsah alfa kyseliny v těchto produktech není nižší než u chmele, ze kterého byly získány.

    3.   Ověřovací listina uvádí alespoň:

    a)

    místo nebo místa produkce chmele;

    b)

    rok nebo roky sklizně; a

    c)

    odrůdu nebo odrůdy.

    4.   Produkty odvětví chmele mohou být uvedeny na trh nebo vyvezeny pouze tehdy, pokud se na ně vztahuje ověřovací listina vystavená v souladu s tímto článkem.

    U dovezených produktů odvětví chmele je osvědčení uvedené v čl. 190 odst. 2 považováno za rovnocenné ověřovací listině.

    5.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, které stanoví opatření odchylující se od odstavce 4 tohoto článku:

    a)

    za účelem splnění obchodních požadavků některých třetích zemí, nebo

    b)

    pro produkty určené pro zvláštní účely.

    Opatření podle prvního pododstavce

    i)

    nesmějí nepříznivě ovlivňovat obvyklý způsob, jakým jsou na trh uváděny produkty, pro které byla vydána ověřovací listina; a

    ii)

    musí být doprovázena zárukami, jejichž účelem je předejít záměně s uvedenými produkty.

    Článek 78

    Definice, označení a obchodní názvy u některých odvětví a produktů

    1.   Kromě případných použitelných obchodních norem platí, že se použijí definice, označení a obchodní názvy stanovené v příloze VII na tato odvětví nebo produkty:

    a)

    hovězí a telecí maso,

    b)

    víno,

    c)

    mléko a mléčné výrobky určené pro lidskou spotřebu,

    d)

    drůbeží maso,

    e)

    vejce,

    f)

    roztíratelné tuky určené pro lidskou spotřebu a

    g)

    olivový olej a stolní olivy,

    2.   Definice, označení nebo obchodní názvy stanovené v příloze VII lze v Unii použít pro uvádění na trh pouze v případě produktu, který splňuje odpovídající požadavky stanovené v uvedené příloze.

    3.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o změny definic a obchodních názvů stanovených v příloze VII, odchylky od nich a výjimky z nich. Tyto akty v přenesené pravomoci jsou přísně omezeny na prokázané potřeby vyplývající z vyvíjející se poptávky spotřebitelů, technického pokroku nebo nutnosti inovace produktů.

    4.   S cílem zajistit, aby hospodářské subjekty a členské státy jasně a náležitě rozuměly definicím a obchodním názvům stanoveným v příloze VII, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o pravidla pro jejich stanovování a uplatňování.

    5.   S cílem zohlednit očekávání spotřebitelů a vývoj na trhu s mléčnými výrobky je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými vymezí mléčné výrobky, u nichž se v případě, že jsou vyrobeny z jiného než kravského mléka, má uvést druh zvířete, od něhož mléko pochází, a kterými stanoví příslušná nezbytná pravidla.

    Článek 79

    Přípustná odchylka

    1.   S cílem zohlednit zvláštní vlastnosti každého produktu nebo odvětví, jednotlivé fáze uvádění na trh, technické podmínky, veškeré případné významné praktické obtíže a rovněž přesnost a opakovatelnost analytických metod je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o přípustnou odchylku od jedné nebo více konkrétních norem, při jejichž překročení se má za to, že normu nesplnila celá šarže produktů.

    2.   Komise při přijímání aktů podle odstavce 1 zohlední nutnost neměnit základní vlastnosti daného produktu a zabránit snížení jeho jakosti.

    Článek 80

    Enologické postupy a analytické metody

    1.   V Unii se při výrobě a ošetření výrobků uvedených v příloze VII části II použijí pouze enologické postupy povolené v souladu s přílohou VIII a stanovené v čl. 75 odst. 3 písm. g) a v čl. 83 odst. 2 a 3.

    První pododstavec se nevztahuje na

    a)

    hroznovou šťávu a zahuštěnou hroznovou šťávu; a

    b)

    hroznový mošt a zahuštěný hroznový mošt určený k výrobě hroznové šťávy.

    Povolené enologické postupy se použijí pouze k zajištění řádné vinifikace, řádného uchovávání nebo řádného vývoje výrobku.

    Výrobky uvedené v příloze VII části II se vyrábějí v Unii v souladu s pravidly stanovenými v příloze VIII.

    2.   Výrobky uvedené v příloze VII části II se neuvádějí na trh v Unii, pokud:

    a)

    byly podrobeny enologickým postupům, které nejsou v Unii povoleny;

    b)

    byly podrobeny enologickým postupům, které nejsou povoleny na vnitrostátní úrovni; nebo

    c)

    nejsou v souladu s pravidly stanovenými v příloze VIII.

    Výrobky z révy vinné, které nelze v souladu s prvním pododstavcem uvést na trh, se zlikvidují. Odchylně od tohoto pravidla mohou členské státy povolit, aby některé takové výrobky, jejichž vlastnosti stanoví, byly použity v lihovaru, octárně nebo k průmyslovým účelům za předpokladu, že se toto povolení nestane pobídkou k výrobě výrobků z révy vinné za použití nepovolených enologických postupů.

    3.   Při povolování enologických postupů pro víno uvedených v čl. 75 odst. 3 písm. g) Komise:

    a)

    zohledňuje enologické postupy a metody analýzy doporučené a zveřejněné OIV a výsledky pokusného použití dosud nepovolených enologických postupů;

    b)

    zohledňuje ochranu lidského zdraví;

    c)

    bere v úvahu případné riziko, že spotřebitelé mohou být na základě ustáleného vnímání daného výrobku a souvisejících očekávání uvedeni v omyl, a zohlední, do jaké míry může dostupnost a vhodnost informačních prostředků toto riziko vyloučit;

    d)

    dbá na to, aby přirozené a podstatné vlastnosti vína byly zachovány a aby nedošlo k zásadní změně ve složení daného výrobku;

    e)

    zajišťuje přijatelnou minimální úroveň péče o životní prostředí;

    f)

    dodržuje obecná pravidla týkající se enologických postupů a pravidla stanovená v příloze VIII.

    4.   Za účelem zajištění řádného nakládání s vinařskými výrobky, které nelze uvést na trh, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o pravidla pro vnitrostátní postupy uvedené v odstavci 2 druhém pododstavci tohoto článku a výjimky z nich týkající se stažení či likvidace vinařských výrobků, které nesplňují požadavky.

    5.   Komise případně přijme prováděcí akty, kterými pro výrobky uvedené v příloze VII části II stanoví metody uvedené v čl. 75 odst. 5 písm. d). Tyto metody musí být založeny na příslušných metodách doporučených a zveřejněných OIV, pokud nejsou s ohledem na sledovaný cíl Unie neúčinné nebo nevhodné. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

    Až do přijetí těchto prováděcích aktů se používají metody a pravidla povolené dotyčným členským státem.

    Článek 81

    Moštové odrůdy

    1.   Výrobky uvedené v příloze VII části II a vyrobené v Unii se vyrábějí z moštových odrůd zatříděných v souladu s odstavcem 2 tohoto článku.

    2.   S výhradou odstavce 3 zatřídí členské státy moštové odrůdy mezi ty, které mohou být vysazovány, opětovně vysazovány nebo štěpovány na jejich území pro účely výroby vína.

    Členské státy mohou zatřídit pouze moštové odrůdy, které splňují tyto podmínky:

    a)

    daná odrůda náleží k druhu réva vinná (Vitis vinifera L.) nebo pochází z křížení révy vinné s jinými druhy rodu Vitis;

    b)

    daná odrůda není jednou z těchto odrůd: Noah, Othello, Isabelle, Jacquez, Clinton a Herbemont.

    Je-li moštová odrůda vyňata ze zatřídění uvedeného v prvním pododstavci, musí se do 15 let po vynětí vyklučit.

    3.   Členské státy, které nevyrobí za hospodářský rok více než 50 000 hektolitrů vína, vypočteno podle průměrné výroby za posledních pět hospodářských let, jsou osvobozeny od povinnosti zatřídění stanovené v odst. 2 prvním pododstavci.

    Avšak i v těchto členských státech lze pro účely výroby vína vysazovat, opětovně vysazovat nebo štěpovat pouze moštové odrůdy, které jsou v souladu s odst. 2 druhým pododstavcem.

    4.   Odchylně od odst. 2 prvního a třetího pododstavce a odst. 3 druhého pododstavce povolí členské státy pro vědecký výzkum a pokusné účely vysazování, opětovné vysazování nebo štěpování těchto moštových odrůd:

    a)

    moštových odrůd, které nejsou zatříděné, v případě jiných členských států než uvedených v odstavci 3;

    b)

    moštových odrůd, které nejsou v souladu s odst. 2 druhým pododstavcem, v případě členských států uvedených v odstavci 3.

    5.   Plochy osázené moštovými odrůdami pro účely výroby vína, které byly vysázeny v rozporu s odstavci 2, 3 a 4, se vyklučí.

    Tyto plochy se však vyklučit nemusí, je-li jejich produkce určena výhradně ke spotřebě domácnosti vinaře.

    Článek 82

    Zvláštní použití vína neodpovídajícího žádnému z druhů uvedených v příloze VII části II

    S výjimkou lahvového vína, u kterého lze prokázat, že se plnění uskutečnilo před 1. zářím 1971, se víno vyrobené z moštových odrůd uvedených v zatřídění podle čl. 81 odst. 2 prvního pododstavce, avšak neodpovídající žádnému z druhů podle přílohy VII části II, použije jen pro vlastní spotřebu domácnosti vinaře, k výrobě vinného octa nebo k destilaci.

    Článek 83

    Vnitrostátní pravidla pro některé produkty a některá odvětví

    1.   Bez ohledu na čl. 75 odst. 2 mohou členské státy přijmout nebo zachovat vnitrostátní pravidla stanovující různé jakostní třídy pro roztíratelné tuky. Tato pravidla musí umožňovat zařazování do zmíněných jakostních tříd na základě kritérií týkajících se zejména použitých surovin, organoleptických vlastností produktů a jejich fyzikální a mikrobiologické stability.

    Členské státy, které využijí možnost stanovenou v prvním pododstavci, zajistí, aby na produktech ostatních členských států, které splňují kritéria stanovená uvedenými vnitrostátními pravidly, mohly být nediskriminujícím způsobem používány údaje uvádějící, že tato kritéria jsou splněna.

    2.   Členské státy mohou omezit nebo zakázat používání některých enologických postupů a stanovit přísnější pravidla pro vína povolená právem Unie, která jsou vyráběna na jejich území, s cílem podpořit uchování podstatných vlastností vín s chráněným označením původu nebo s chráněným zeměpisným označením a šumivých a likérových vín.

    3.   Členské státy mohou povolit pokusné použití nepovolených enologických postupů.

    4.   S cílem zajistit správné a transparentní uplatňování tohoto článku je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými stanoví podmínky pro použití odstavců 1, 2 a 3 tohoto článku, jakož i podmínky držení, oběhu a použití výrobků získaných pokusnými postupy podle odstavce 3 tohoto článku.

    5.   Členské státy mohou přijmout či zachovat další vnitrostátní předpisy týkající se produktů, na něž se vztahuje určitá obchodní norma Unie, pouze pokud jsou tyto předpisy v souladu s právními předpisy Unie, zejména se zásadou o volném pohybu zboží, a s výhradou směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES (28).

    Pododdíl 3

    Nepovinné vyhrazené údaje

    Článek 84

    Obecné ustanovení

    Zřizuje se systém nepovinných vyhrazených údajů podle odvětví nebo produktu s cílem usnadnit producentům zemědělských produktů, jejichž vlastnosti nebo charakteristiky představují přidanou hodnotu, poskytování informací o těchto vlastnostech nebo charakteristikách v rámci vnitřního trhu a především s cílem podpořit a doplnit konkrétní obchodní normy.

    Tento pododdíl se nepoužije na vinařské výrobky uvedené v čl. 92 odst. 1.

    Článek 85

    Stávající nepovinné vyhrazené údaje

    1.   Nepovinné vyhrazené údaje, na něž se 20. prosince 2013 vztahuje daný systém, jsou uvedeny v příloze IX tohoto nařízení, a podmínky jejich používání se stanoví podle čl. 86 písm. a).

    2.   Nepovinné vyhrazené údaje uvedené v odstavci 1 tohoto článku zůstávají s výhradou jakýchkoli změn v platnosti, pokud nejsou zrušeny podle článku 86.

    Článek 86

    Vyhrazení, změna a zrušení nepovinných vyhrazených údajů

    Aby se zohlednilo očekávání spotřebitelů, vývoj vědeckých a technických poznatků, situace na trhu a vývoj v oblasti obchodních a mezinárodních norem, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými:

    a)

    stanoví další nepovinný vyhrazený údaj a podmínky jeho použití,

    b)

    mění podmínky použití nepovinného vyhrazeného údaje; nebo

    c)

    ruší nepovinný vyhrazený údaj.

    Článek 87

    Další nepovinné vyhrazené údaje

    1.   Určitý údaj je způsobilým být dalším nepovinným vyhrazeným údajem, pouze pokud jsou splněny všechny tyto požadavky:

    a)

    údaj se týká vlastnosti produktu nebo charakteristiky produkce či zpracování a vztahuje se k odvětví nebo produktu;

    b)

    použití údaje umožňuje jasnější informování o přidané hodnotě produktu díky jeho zvláštním vlastnostem nebo charakteristice produkce či zpracování;

    c)

    při uvádění produktu na trh jsou jeho vlastnost nebo charakteristika, uvedené v písmeni a), rozpoznatelné pro spotřebitele v několika členských státech;

    d)

    podmínky a použití údaje jsou v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES (29) nebo nařízení (EU) č. 1169/2011.

    Komise při zavádění dalšího nepovinného vyhrazeného údaje zohlední všechny příslušné mezinárodní normy a stávající vyhrazené údaje pro příslušné produkty nebo odvětví.

    2.   Aby se zohlednily zvláštní znaky určitých odvětví i očekávání spotřebitelů, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, které stanoví další podrobnosti týkající se požadavků na zavedení dalších vyhrazených údajů uvedených v odstavci 1 tohoto článku.

    Článek 88

    Omezení použití nepovinných vyhrazených údajů

    1.   Nepovinný vyhrazený údaj lze použít pouze k popisu produktů, které splňují příslušné podmínky použití.

    2.   Členské státy přijmou vhodná opatření s cílem zajistit, aby označování produktů nevedlo k záměně s nepovinnými vyhrazenými údaji.

    3.   S cílem zajistit, aby produkty popisované prostřednictvím nepovinných vyhrazených údajů splňovaly příslušné podmínky použití, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, které stanoví dodatečná pravidla pro použití nepovinných vyhrazených údajů.

    Pododdíl 4

    Obchodní normy vztahující se na dovoz a vývoz

    Článek 89

    Obecná ustanovení

    S cílem zohlednit zvláštní vlastnosti obchodu mezi Unií a některými třetími zeměmi a zvláštní vlastnosti určitých zemědělských produktů je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o:

    a)

    podmínky, za nichž se dovezené produkty považují za produkty, jež mají rovnocennou úroveň souladu s obchodními normami Unie, a podmínky, které umožňují odchylku od článku 74; a

    b)

    pravidla vztahující se na uplatňování obchodních norem na produkty vyvážené z Unie.

    Článek 90

    Zvláštní ustanovení pro dovoz vína

    1.   Pokud mezinárodní dohody uzavřené v souladu se Smlouvou o fungování EU nestanoví jinak, použijí se ustanovení o označení původu, zeměpisných označeních a o označování vína uvedená v oddílu 2 této kapitoly a v definicích, označeních a obchodních názvech podle článku 78 tohoto nařízení na výrobky kódů KN 2009 61, 2009 69 a 2204, které se dovážejí do Unie.

    2.   Pokud mezinárodní dohody uzavřené v souladu se Smlouvou o fungování EU nestanoví jinak, vyrábějí se výrobky uvedené v odstavci 1 tohoto článku podle enologických postupů povolených Unií podle tohoto nařízení, nebo před povolením podle čl. 80 odst. 3 podle enologických postupů doporučených a zveřejněných OIV.

    3.   Při dovozu výrobků uvedených v odstavci 1 je třeba předložit:

    a)

    osvědčení dokládající soulad s ustanoveními uvedenými v odstavcích 1 a 2 vystavené v zemi, ze které výrobek pochází, příslušným subjektem, který je uveden na seznamu zveřejněném Komisí;

    b)

    zprávu o výsledku analýzy vypracovanou subjektem nebo útvarem pověřeným zemí, ze které výrobek pochází, je-li určen k přímé lidské spotřebě.

    Pododdíl 5

    Společná ustanovení

    Článek 91

    Prováděcí pravomoci v souladu s přezkumným postupem

    Komise může přijmout prováděcí akty, kterými:

    a)

    sestaví seznam mléka a mléčných výrobků uvedených v příloze VII části III bodu 5 druhém pododstavci a roztíratelných tuků uvedených v příloze VII části VII oddílu I šestém pododstavci písm. a) na základě orientačních seznamů produktů, o nichž se členské státy domnívají, že na jejich území vyhovují uvedeným ustanovením, a jež členské státy zašlou Komisi;

    b)

    stanoví pravidla pro provádění obchodních norem podle odvětví nebo produktů;

    c)

    stanoví pravidla pro určení, zda výrobky byly podrobeny nepovoleným enologickým postupům;

    d)

    stanoví pravidla pro analytické metody určující vlastnosti produktů;

    e)

    stanoví pravidla pro určení přípustné odchylky;

    f)

    stanoví pravidla pro provádění opatření uvedených v článku 89;

    g)

    stanoví pravidla pro určení nebo evidenci producenta nebo průmyslových zařízení, v nichž se produkt připravoval nebo zpracovával, ověřovací postupy a obchodní dokumenty, průvodní doklady a záznamy, které mají být vedeny.

    Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

    Oddíl 2

    Označení původu, zeměpisná označení a tradiční výrazy v odvětví vína

    Pododdíl 1

    Úvodní ustanovení

    Článek 92

    Oblast působnosti

    1.   Na výrobky uvedené v příloze VIII části II bodech 1, 3 až 6, 8, 9, 11, 15 a 16 se vztahují pravidla týkající se označení původu, zeměpisných označení a tradičních výrazů stanovená v tomto oddíle.

    2.   Pravidla podle odstavce 1 jsou založena na:

    a)

    ochraně legitimních zájmů spotřebitelů a producentů;

    b)

    zajištění řádného fungování vnitřního trhu s danými výrobky a

    c)

    podpoře výroby jakostních výrobků uvedených v tomto oddílu při současném umožnění vnitrostátních opatření v oblasti politiky jakosti.

    Pododdíl 2

    Označení původu a zeměpisná označení

    Článek 93

    Definice

    1.   Pro účely tohoto oddílu se rozumí:

    a)

    „označením původu“ název regionu, konkrétního místa nebo ve výjimečných a řádně odůvodněných případech země, který se používá k popisu výrobku uvedeného v čl. 92 odst. 1, jenž splňuje tyto požadavky:

    i)

    jakost a vlastnosti výrobku jsou převážně nebo výlučně dány zvláštním zeměpisným prostředím zahrnujícím přírodní a lidské činitele,

    ii)

    hrozny, ze kterých se daný výrobek vyrábí, pocházejí výlučně z této zeměpisné oblasti,

    iii)

    výroba probíhá v této zeměpisné oblasti a

    iv)

    výrobek se získává z odrůd druhu réva vinná (Vitis vinifera L.);

    b)

    „zeměpisným označením“ označení odkazující na region, konkrétní místo nebo ve výjimečných a řádně odůvodněných případech na zemi, které se používá k popisu výrobku uvedeného v čl. 92 odst. 1, jenž splňuje tyto požadavky:

    i)

    má určitou jakost, pověst nebo jiné vlastnosti, jež lze přičíst tomuto zeměpisnému původu,

    ii)

    nejméně 85 % hroznů použitých na jeho výrobu pochází výlučně z této zeměpisné oblasti,

    iii)

    jeho výroba probíhá v této zeměpisné oblasti a

    iv)

    získává se z odrůd druhu réva vinná (Vitis vinifera L.) nebo z křížení révy vinné s jinými druhy rodu Vitis.

    2.   Některé tradičně užívané názvy představují označení původu, pokud

    a)

    označují víno;

    b)

    odkazují na zeměpisný název;

    c)

    splňují požadavky uvedené v odst. 1 písm. a) bodech i) až iv) a

    d)

    byly podrobeny postupu udělování ochrany pro označení původu nebo zeměpisná označení podle tohoto pododdílu.

    3.   Označení původu a zeměpisná označení včetně označení, která se vztahují k zeměpisným oblastem ve třetích zemích, jsou způsobilá k ochraně v Unii v souladu s pravidly tohoto pododdílu.

    4.   Výroba uvedená v odst. 1 písm. a) bodu iii) zahrnuje veškeré dotyčné činnosti od sklizně hroznů po dokončení procesů vinifikace s výjimkou případných následných procesů.

    5.   Pro účely použití odst. 1 písm. b) bodu ii) hrozny, které mohou pocházet z jiné než vymezené oblasti a jejichž podíl může činit nejvýše 15 %, musí pocházet z členského státu nebo třetí země, v níž se dotyčná vymezená oblast nachází.

    Článek 94

    Žádosti o ochranu

    1.   Žádosti o ochranu názvů jako označení původu nebo zeměpisná označení zahrnují formální část, ve které se uvádí:

    a)

    název, který se má chránit;

    b)

    jméno a adresa žadatele;

    c)

    specifikace výrobku uvedená v odstavci 2 a

    d)

    jediný doklad shrnující specifikaci výrobku uvedenou v odstavci 2.

    2.   Specifikace výrobku umožňuje zúčastněným stranám zkontrolovat příslušné podmínky výroby týkající se daného označení původu nebo zeměpisného označení.

    Specifikace výrobku obsahuje alespoň tyto údaje:

    a)

    název, který se má chránit;

    b)

    popis vína nebo vín:

    i)

    u vín s označením původu základní analytické a organoleptické vlastnosti daného vína,

    ii)

    u vín se zeměpisným označením základní analytické vlastnosti, jakož i hodnocení nebo uvedení organoleptických vlastností daného vína;

    c)

    případně zvláštní enologické postupy používané při výrobě daného vína nebo daných vín a příslušná omezení pro jejich výrobu,

    d)

    vymezení příslušné zeměpisné oblasti;

    e)

    maximální hektarový výnos;

    f)

    označení moštové odrůdy nebo odrůd, ze kterých se dané víno nebo daná vína vyrábí;

    g)

    podrobnosti potvrzující souvislost uvedenou v čl. 70 odst. 1 písm. a) bodě i) nebo případně v čl. 93 odst. 1 písm. b) bodě i);

    h)

    příslušné požadavky stanovené v předpisech Unie nebo ve vnitrostátních předpisech, nebo pokud tak stanoví členské státy, stanovené organizací, která spravuje chráněná označení původu nebo chráněná zeměpisná označení, s přihlédnutím ke skutečnosti, že tyto požadavky musí být objektivní, nediskriminující a slučitelné s právem Unie;

    i)

    název a adresu orgánů nebo subjektů, které ověřují soulad s ustanoveními specifikace výrobku, a jejich konkrétní úkoly.

    3.   Pokud se žádost o ochranu týká zeměpisné oblasti ve třetí zemi, musí kromě údajů stanovených v odstavcích 1 a 2 obsahovat údaje, které potvrzují, že daný název je chráněn v zemi původu.

    Článek 95

    Žadatelé

    1.   Žádost o ochranu označení původu nebo zeměpisného označení může podat jakékoli dotčené seskupení výrobců nebo ve výjimečných a řádně odůvodněných případech jednotlivý výrobce. Na žádosti se mohou podílet i další zúčastněné strany.

    2.   Výrobci mohou požádat o ochranu pouze pro vína, která vyrábějí.

    3.   Pokud se jedná o název označující přeshraniční zeměpisnou oblast nebo o tradiční název, který se váže k přeshraniční zeměpisné oblasti, může být podána společná žádost.

    Článek 96

    Předběžné vnitrostátní řízení

    1.   Žádosti o ochranu označení původu nebo zeměpisného označení vín pocházejících z Unie podléhají předběžnému vnitrostátnímu řízení.

    2.   Žádost o ochranu se podává členskému státu, na jehož území má označení původu nebo zeměpisné označení původ.

    3.   Členský stát, jemuž je žádost o ochranu podána, danou žádost posoudí s cílem ověřit, zda splňuje podmínky stanovené v tomto pododdílu.

    Tento členský stát provede vnitrostátní řízení, které zajistí vhodné zveřejnění žádosti a stanoví alespoň dvouměsíční lhůtu ode dne zveřejnění, během níž může každá fyzická nebo právnická osoba s legitimním zájmem, která má bydliště nebo je usazena na území tohoto členského státu, vznést proti navrhované ochraně námitku podáním řádně odůvodněného prohlášení danému členskému státu.

    4.   Pokud členský stát posuzující žádost shledá, že označení původu nebo zeměpisné označení nesplňuje podmínky stanovené v tomto pododdíle nebo není slučitelné s právem Unie, žádost zamítne.

    5.   Pokud členský stát posuzující žádost shledá, že požadavky jsou splněny, provede vnitrostátní řízení, které zajistí vhodné zveřejnění specifikace výrobku alespoň na internetu a předá žádost Komisi.

    Článek 97

    Přezkum prováděný Komisí

    1.   Komise zveřejní datum pro podávání žádostí o ochranu označení původu nebo zeměpisného označení.

    2.   Komise posoudí, zda žádosti o ochranu podle článku 94 splňují podmínky stanovené v tomto pododdíle.

    3.   Shledá-li Komise, že podmínky stanovené v tomto pododdíle jsou splněny, přijme prováděcí akty týkající se zveřejnění jediného dokladu podle čl. 94 odst. 1 písm. d), jakož i odkazu na zveřejnění specifikace výrobku provedeného během předběžného vnitrostátního řízení, v Úředním věstníku Evropské unie. Tyto prováděcí akty se přijímají bez použití postupu podle čl. 229 odst. 2 nebo 3.

    4.   Shledá-li Komise, že podmínky stanovené v tomto pododdíle nejsou splněny, přijme prováděcí akty, kterými žádost zamítne.

    Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

    Článek 98

    Řízení o námitce

    Během dvou měsíců ode dne zveřejnění jediného dokladu uvedeného v čl. 94 odst. 1 písm. d) může každý členský stát nebo třetí země nebo každá fyzická nebo právnická osoba s legitimním zájmem, která má bydliště nebo je usazena na území jiného členského státu než státu, který požádal o ochranu, nebo na území třetí země, vznést námitku proti navrhované ochraně podáním řádně odůvodněného prohlášení týkajícího se podmínek způsobilosti podle tohoto pododdílu Komisi.

    Fyzické nebo právnické osoby, které mají bydliště nebo jsou usazeny ve třetích zemích, podávají prohlášení buď přímo nebo prostřednictvím orgánů příslušné třetí země ve lhůtě dvou měsíců stanovené v prvním pododstavci.

    Článek 99

    Rozhodnutí o ochraně

    Komise po ukončení řízení o námitce uvedeného v článku 98 přijme na základě informací, které má k dispozici, prováděcí akty, kterými buď udělí ochranu označení původu nebo zeměpisnému označení, které splňuje podmínky tohoto pododdílu a je slučitelné s právem Unie, nebo žádost zamítne, nejsou-li uvedené podmínky splněny.

    Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

    Článek 100

    Homonyma

    1.   Název, pro který byla podána žádost a který je zcela nebo částečně homonymní s názvem již zapsaným podle ustanovení tohoto nařízení, se zapíše s náležitým přihlédnutím k místnímu a tradičnímu používání a k jakémukoli riziku záměny.

    Nesmí být zapsán homonymní název, který uvádí spotřebitele v omyl a vzbuzuje domněnku, že se jedná o výrobky pocházející z jiného území, a to ani v případě, že název svým zněním danému území, regionu nebo místu původu těchto výrobků odpovídá.

    Zapsaný homonymní název lze použít pouze tehdy, existuje-li v praxi dostatečné rozlišení mezi následně zapsaným homonymem a názvem v evidenci již uvedeným, s ohledem na potřebu rovného zacházení s producenty a neuvádění spotřebitele v omyl.

    2.   Odstavec 1 se použije obdobně v případě, že název, pro který byla podána žádost, je zcela nebo částečně homonymní se zeměpisným označením chráněným podle vnitrostátního práva členských států.

    3.   Pokud název moštové odrůdy obsahuje chráněné označení původu nebo chráněné zeměpisné označení nebo je-li toto označení jeho součástí, nesmí se tento název používat pro označování zemědělských produktů.

    S cílem zohlednit stávající postupy označování je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými stanoví výjimky z tohoto pravidla.

    4.   Ochranou označení původu a zeměpisných označení produktů podle článku 93 tohoto nařízení nejsou dotčena chráněná zeměpisná označení použitá na lihoviny vymezené v článku 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 (30).

    Článek 101

    Dodatečné důvody zamítnutí ochrany

    1.   Jako označení původu nebo zeměpisné označení se nechrání název, který zdruhověl.

    Pro účely tohoto oddílu se „názvem, který zdruhověl,“ rozumí název vína, který se v Unii stal běžným názvem určitého vína, přestože se váže k místu nebo regionu, kde byl tento výrobek původně vyráběn nebo uváděn na trh.

    Při určování, zda název zdruhověl či nikoliv, se přihlíží k významným skutečnostem, zejména:

    a)

    ke stávající situaci v Unii, především v oblastech spotřeby;

    b)

    k příslušnému právu Unie nebo vnitrostátnímu právu.

    2.   Název se nechrání jako označení původu nebo zeměpisné označení, pokud by vzhledem k pověsti ochranné známky a její proslulosti mohla ochrana uvést spotřebitele v omyl ohledně skutečné identity daného vína.

    Článek 102

    Vztah k ochranným známkám

    1.   Zápis ochranné známky, která obsahuje chráněné označení původu nebo zeměpisné označení, jež není v souladu s dotčenou specifikací výrobku, nebo se z takového označení skládá nebo na jejíž užití se vztahuje čl. 103 odst. 2 a která se týká výrobku spadajícího do jedné z kategorií uvedených v příloze VII části II,

    a)

    se zamítne, pokud byla žádost o zápis ochranné známky podána Komisi po dni podání žádosti o ochranu označení původu nebo zeměpisného označení a označení původu nebo zeměpisné označení je následně chráněno, nebo

    b)

    se prohlásí za neplatný.

    2.   Aniž je dotčen čl. 101 odst. 2, může být ochranná známka podle odstavce 1 tohoto článku, o niž bylo zažádáno nebo jež je zapsána nebo zavedena používáním v dobré víře, umožňují-li to příslušné vnitrostátní právo, na území Unie buď před datem ochrany označení původu nebo zeměpisného označení v zemi původu, nebo před 1. lednem 1996 i nadále používána a její platnost obnovována bez ohledu na ochranu označení původu nebo zeměpisného označení, pokud neexistují důvody k prohlášení ochranné známky za neplatnou nebo k jejímu zrušení podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/95/ES (31) nebo nařízení Rady (ES) č. 207/2009 (32).

    V takových případech je povoleno používat dané označení původu nebo zeměpisné označení souběžně s příslušnými ochrannými známkami.

    Článek 103

    Ochrana

    1.   Chráněné označení původu a chráněné zeměpisné označení může použít každý hospodářský subjekt, který uvádí na trh víno, jež bylo vyrobeno v souladu s příslušnou specifikací výrobku.

    2.   Chráněné označení původu a chráněné zeměpisné označení, jakož i víno s tímto chráněným názvem v souladu se specifikací výrobku jsou chráněna před:

    a)

    jakýmkoli přímým či nepřímým obchodním použitím tohoto chráněného názvu

    i)

    u srovnatelných výrobků, které nevyhovují specifikaci výrobku s chráněným názvem, nebo

    ii)

    pokud takové použití zneužívá pověst označení původu nebo zeměpisného označení;

    b)

    jakýmkoli zneužitím, napodobením nebo použitím názvů, které jej evokují, a to i tehdy, je-li uveden skutečný původ výrobku nebo služby nebo je-li chráněný název přeložen, přepsán nebo transliterován nebo doprovázen výrazy jako „druh“, „typ“, „způsob“, „jak se vyrábí v“, „napodobenina“, „chuť“, „jako“ nebo podobnými výrazy;

    c)

    jakýmkoli jiným nepravdivým nebo zavádějícím údajem o provenienci, původu, povaze nebo základních vlastnostech výrobku použitým na vnitřním nebo vnějším obalu, na reklamních materiálech nebo v dokumentech týkajících se daného vinařského výrobku, a před použitím takové nádoby, která by mohla vyvolat mylný dojem, pokud jde o původ výrobku;

    d)

    všemi ostatními praktikami, které by mohly spotřebitele uvést v omyl, pokud jde o skutečný původ výrobku.

    3.   Chráněná označení původu a chráněná zeměpisná označení nesmějí v Unii zdruhovět ve smyslu čl. 101 odst. 1.

    Článek 104

    Evidence

    Komise vytvoří a aktualizuje veřejně přístupnou elektronickou evidenci chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení vín. V evidenci mohou být zapsána označení původu a zeměpisná označení týkající se výrobků ze třetích zemí, která jsou chráněna v Unii na základě mezinárodní dohody, jíž je Unie smluvní stranou. Nejsou-li výslovně v uvedené dohodě označeny jako chráněná označení původu ve smyslu tohoto nařízení, zapisují se tyto názvy do evidence jako chráněná zeměpisná označení.

    Článek 105

    Změny specifikace výrobku

    Žadatel, který splňuje podmínky stanovené v článku 95, může požádat o schválení změny specifikace výrobku s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením, zejména za účelem zohlednění vývoje vědeckých a technických poznatků nebo nového vymezení zeměpisné oblasti podle čl. 94 odst. 2 druhého pododstavce písm. d). V žádosti se uvedou požadované změny a jejich odůvodnění.

    Článek 106

    Zrušení ochrany

    Komise může z vlastního podnětu nebo na základě řádně odůvodněné žádosti členského státu, třetí země nebo fyzické nebo právnické osoby s legitimním zájmem přijmout prováděcí akty, kterými zruší ochranu označení původu nebo zeměpisného označení, pokud již není zajištěn soulad s příslušnou specifikací výrobku.

    Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

    Článek 107

    Stávající chráněné názvy vín

    1.   Názvy vín uvedené v článcích 51 a 54 nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 (33) a v článku 28 nařízení Komise (ES) č. 753/2002 (34) jsou automaticky chráněny podle tohoto nařízení. Komise je zapíše do evidence stanovené v článku 104 tohoto nařízení.

    2.   Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijatých bez použití postupu podle čl. 229 odst. 2 nebo 3 tohoto nařízení provede odpovídající formální kroky k odstranění názvů vín, na které se vztahuje čl. 118s odst. 3 nařízení (ES) č. 1234/2007, z evidence stanovené v článku 104 tohoto nařízení.

    3.   Článek 106 se nepoužije na stávající chráněné názvy vín uvedené v odstavci 1 tohoto článku.

    Do 31. prosince 2014 může Komise z vlastního podnětu přijmout prováděcí akty, kterými zruší ochranu stávajících chráněných názvů vín uvedených v odstavci 1 tohoto článku, pokud nesplňují podmínky stanovené v článku 93.

    Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

    4.   V případě Chorvatska jsou názvy vín zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie  (35) chráněny podle tohoto nařízení, a to pod podmínkou pozitivního výsledku řízení o námitce. Komise je zapíše do evidence stanovené v článku 104.

    Článek 108

    Poplatky

    Členské státy mohou vybírat poplatky za účelem uhrazení svých nákladů, včetně nákladů vzniklých při posuzování žádostí o ochranu, prohlášení o námitkách, žádostí o změny a žádostí o zrušení ochrany podle tohoto pododdílu.

    Článek 109

    Přenesené pravomoci

    1.   S cílem zohlednit zvláštní vlastnosti produkce ve vymezené zeměpisné oblasti je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, které stanoví:

    a)

    další kritéria pro vymezení zeměpisné oblasti; a

    b)

    omezení a odchylky týkající se produkce ve vymezené zeměpisné oblasti.

    2.   S cílem zajistit jakost a vysledovatelnost výrobků je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými stanoví podmínky, za nichž může specifikace výrobku obsahovat dodatečné požadavky.

    3.   S cílem zajistit ochranu legitimních práv a zájmů producentů a hospodářských subjektů je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, které se týkají:

    a)

    typu žadatele, který může požádat o ochranu označení původu nebo zeměpisného označení;

    b)

    podmínek týkajících se žádosti o ochranu označení původu nebo zeměpisného označení, přezkumu prováděného Komisí, řízení o námitce a postupů pro změnu, zrušení a přeměnu chráněných označení původu nebo chráněných zeměpisných označení;

    c)

    podmínek platných pro přeshraniční žádosti;

    d)

    podmínek pro žádosti týkající se zeměpisných oblastí ve třetí zemi;

    e)

    data, od něhož se použije ochrana nebo změna ochrany;

    f)

    podmínek týkajících se změny specifikace výrobku.

    4.   S cílem zajistit přiměřenou úroveň ochrany je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227 ohledně omezení týkajících se chráněného názvu.

    5.   S cílem zajistit, aby hospodářské subjekty a příslušné orgány nebyly nepřiměřeně dotčeny použitím tohoto pododdílu, pokud jde o názvy vín, jimž byla poskytnuta ochrana před 1. srpnem 2009 nebo pro něž bylo zažádáno o ochranu před tímto datem, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227 ohledně stanovení přechodných pravidel, které se týkají:

    a)

    názvů vín uznaných členskými státy do 1. srpna 2009 jako označení původu nebo zeměpisná označení a názvů vín, pro něž bylo zažádáno o ochranu před tímto datem;

    b)

    vín uvedených na trh nebo označených před konkrétním datem; a

    c)

    změn specifikace výrobku.

    Článek 110

    Prováděcí pravomoci v souladu s přezkumným postupem

    1.   Komise může přijmout prováděcí akty, které stanoví nezbytná opatření týkající se:

    a)

    informací uváděných ve specifikaci výrobku, pokud jde o souvislost mezi zeměpisnou oblastí a konečným výrobkem;

    b)

    zveřejňování rozhodnutí o ochraně nebo zamítnutí žádosti o ochranu;

    c)

    vytvoření a vedení evidence uvedené v článku 104;

    d)

    přeměny z chráněného označení původu na chráněné zeměpisné označení;

    e)

    podávání přeshraničních žádostí.

    Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

    2.   Komise může přijmout prováděcí akty, které stanoví nezbytná opatření související s postupem pro posuzování žádostí o ochranu nebo o schválení změny označení původu nebo zeměpisného označení a rovněž s postupem pro žádosti o námitku, zrušení ochrany nebo přeměnu a předkládání informací týkajících se stávajících chráněných názvů vín, zejména pokud jde o:

    a)

    vzory dokumentů a formát pro předávání;

    b)

    lhůty;

    c)

    podrobnosti o skutečnostech, důkazech a podpůrných dokladech předkládaných spolu s žádostí.

    Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

    Článek 111

    Další prováděcí pravomoci

    V případě, že je námitka považována za nepřípustnou, přijme Komise prováděcí akt, kterým zamítne námitku jako nepřípustnou. Tento prováděcí akt se přijímá bez použití postupu podle čl. 229 odst. 2 nebo 3.

    Pododdíl 3

    Tradiční výrazy

    Článek 112

    Definice

    „Tradičním výrazem“ se rozumí výraz tradičně používaný v členských státech u výrobků uvedených v čl. 92 odst. 1 pro označení:

    a)

    skutečnosti, že výrobek nese chráněné označení původu nebo chráněné zeměpisné označení podle právních předpisů Unie nebo vnitrostátních právních předpisů, nebo

    b)

    výroby nebo způsobu zrání nebo jakosti, barvy, místa nebo zvláštní události spojených s historií výrobku s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením.

    Článek 113

    Ochrana

    1.   Chráněný tradiční výraz lze použít pouze pro výrobek, který byl vyroben v souladu s definicí stanovenou v čl. 112.

    Tradiční výrazy jsou chráněny proti neoprávněnému používání.

    2.   Tradiční výrazy jsou chráněny pouze v jazyce a pro druhy výrobků z révy vinné, které byly uvedeny v žádosti, proti:

    a)

    jakémukoli zneužití chráněného výrazu, a to i tehdy, je-li doprovázen výrazy jako „druh“, „typ“, „způsob“, „jak se vyrábí v“, „napodobenina“, „chuť“, „jako“ nebo podobnými výrazy;

    b)

    jakémukoli jinému nepravdivému nebo zavádějícímu údaji o povaze, charakteristice nebo základních vlastnostech produktu uvedenému na vnitřním nebo vnějším obalu, na reklamním materiálu nebo v dokumentech týkajících se daného výrobku;

    c)

    všem ostatním praktikám, které mohou uvést spotřebitele v omyl zejména tím, že vyvolávají zdání, že se na víno vztahuje chráněný tradiční výraz.

    3.   Tradiční výrazy nesmějí v Unii zdruhovět.

    Článek 114

    Přenesené pravomoci

    1.   S cílem zajistit přiměřenou úroveň ochrany je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s čl. 227 týkající se jazyka a způsobu psaní chráněného tradičního výrazu.

    2.   S cílem zajistit ochranu legitimních práv a zájmů producentů a hospodářských subjektů je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými stanoví:

    a)

    typ žadatelů, kteří mohou o ochranu tradičního výrazu požádat;

    b)

    podmínky platnosti žádosti o ochranu tradičního výrazu;

    c)

    důvody pro námitky vůči navrhovanému uznání tradičního výrazu;

    d)

    rozsah ochrany, vztah k ochranným známkám, chráněným tradičním výrazům, chráněným označením původu nebo zeměpisným označením, homonymům nebo některým názvům moštových odrůd;

    e)

    důvody pro zrušení tradičního výrazu;

    f)

    datum předložení žádosti o ochranu tradičního výrazu nebo žádosti o námitku nebo zrušení;

    g)

    postupy týkající se žádosti o ochranu tradičního výrazu, včetně přezkumu prováděného Komisí, řízení o námitce a postupů pro zrušení ochrany a změnu.

    3.   S cílem zohlednit zvláštní vlastnosti obchodu mezi Unií a některými třetími zeměmi je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými stanoví podmínky, za nichž mohou být tradiční výrazy používány pro výrobky z třetích zemí, a odchylky od článku 112 a čl. 113 odst. 2.

    Článek 115

    Prováděcí pravomoci v souladu s přezkumným postupem

    1.   Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví nezbytná opatření týkající se postupu pro posuzování žádostí o ochranu nebo o schválení změny tradičního výrazu a rovněž postupu pro žádosti o námitku nebo zrušení, zejména pokud jde o:

    a)

    vzory dokumentů a formát pro předávání;

    b)

    lhůty;

    c)

    podrobnosti o skutečnostech, důkazech a podpůrných dokladech předkládaných spolu se žádostí;

    d)

    prováděcí pravidla pro zveřejňování chráněných tradičních výrazů.

    2.   Komise přijme prováděcí akty, kterými přijme nebo zamítne žádost o ochranu tradičního výrazu nebo žádosti o změnu chráněného výrazu nebo o zrušení ochrany tradičního výrazu.

    3.   Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví ochranu tradičních výrazů, pro které byla žádost o ochranu přijata, zejména tím, že je zatřídí v souladu s článkem 112 a zveřejní definici nebo podmínky použití.

    4.   Prováděcí akty uvedené v odstavci 1, 2 a 3 tohoto článku se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

    Článek 116

    Další prováděcí pravomoci

    V případě, že je námitka považována za nepřípustnou, přijme Komise prováděcí akt, kterým zamítne námitku jako nepřípustnou. Tento prováděcí akt se přijímá bez použití postupu podle čl. 229 odst. 2 nebo 3.

    Oddíl 3

    Označování a obchodní úprava v odvětví vína

    Článek 117

    Definice

    Pro účely této části se rozumí:

    a)

    „označováním“ všechna slova, údaje, ochranné známky, obchodní značky, vyobrazení nebo symboly na obalu, dokladu, štítku, etiketě nebo krčkové či rukávové etiketě, které daný výrobek provázejí nebo se k němu vztahují;

    b)

    „obchodní úpravou“ všechny informace sdělované spotřebitelům prostřednictvím obalu dotyčného výrobku, včetně tvaru a typu lahví.

    Článek 118

    Použitelnost horizontálních předpisů

    Pokud toto nařízení nestanoví jinak, použijí se pro označování a obchodní úpravu výrobků směrnice Rady 89/396/EHS (36), směrnice 2000/13/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/45/ES (37), směrnice 2008/95/ES a nařízení (EU) č. 1169/2011.

    Označování produktů uvedených v příloze VII části II bodech 1 až 11, 13, 15 a 16 nemůže být doplněno jinými údaji, než jsou údaje uvedené v tomto nařízení, ledaže by tyto jiné údaje splňovaly požadavky směrnice 2000/13/ES nebo nařízení (EU) č. 1169/2011.

    Článek 119

    Povinné údaje

    1.   Označení a obchodní úprava výrobků uvedených v příloze VII části II bodech 1 až 11, 13, 15 a 16, které jsou uváděny na trh v Unii nebo vyváženy, obsahují tyto povinné údaje:

    a)

    označení druhu výrobku z révy vinné v souladu s částí II přílohy VII;

    b)

    u vín s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením:

    i)

    výraz „chráněné označení původu“ nebo „chráněné zeměpisné označení“ a

    ii)

    název chráněného označení původu nebo chráněného zeměpisného označení;

    c)

    skutečný obsah alkoholu v procentech objemových;

    d)

    uvedení provenience;

    e)

    název stáčírny nebo v případě šumivého vína, šumivého vína dosyceného oxidem uhličitým, jakostního šumivého vína nebo jakostního aromatického šumivého vína název producenta nebo prodejce;

    f)

    u dovážených vín název dovozce; a

    g)

    v případě šumivého vína, šumivého vína dosyceného oxidem uhličitým, jakostního šumivého vína nebo jakostního aromatického šumivého vína údaj o obsahu cukru.

    2.   Odchylně od odst. 1 písm. a) lze odkaz na druh výrobku z révy vinné vynechat u vín, jejichž etikety obsahují název chráněného označení původu nebo chráněného zeměpisného označení.

    3.   Odchylně od odst. 1 písm. b) lze vynechat výrazy „chráněné označení původu“ nebo „chráněné zeměpisné označení“ v těchto případech:

    a)

    pokud je na etiketě v souladu se specifikací výrobku podle čl. 94 odst. 2 uveden tradiční výraz v souladu s čl. 112 odst. 1 písm. a);

    b)

    za výjimečných a řádně odůvodněných okolností, které stanoví Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijatých v souladu s článkem 227 s cílem zajistit dodržování stávajících postupů označování.

    Článek 120

    Nepovinné údaje

    1.   Označení a obchodní úprava výrobků uvedených v příloze VII části II bodech 1 až 11, 13, 15 a 16 mohou zejména obsahovat tyto nepovinné údaje:

    a)

    ročník sklizně;

    b)

    název moštové odrůdy nebo odrůd;

    c)

    v případě jiných vín, než jsou vína uvedená v čl. 119 odst. 1 písm. g), údaje o obsahu cukru;

    d)

    u vín s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením tradiční výrazy v souladu s čl. 112 písm. b);

    e)

    symbol Unie označující chráněné označení původu nebo chráněné zeměpisné označení;

    f)

    údaje o určitých výrobních metodách;

    g)

    u vín s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením název jiné zeměpisné jednotky, která je menší nebo větší než základní oblast pro označení původu nebo zeměpisné označení.

    2.   Aniž je dotčen čl. 100 odst. 3, pokud jde o použití údajů uvedených v odst. 1 písm. a) a b) tohoto článku u vín bez chráněného označení původu či chráněného zeměpisného označení,

    a)

    členské státy zavedou právní a správní předpisy s cílem zajistit certifikační, schvalovací a ověřovací postupy, které zaručí věrohodnost příslušných informací;

    b)

    členské státy mohou na základě nediskriminujících a objektivních kritérií a s náležitým ohledem na spravedlivou hospodářskou soutěž vypracovat pro vína vyrobená z moštových odrůd na jejich území seznam vyloučených moštových odrůd, zejména pokud:

    i)

    hrozí uvedení spotřebitele v omyl, pokud jde o skutečný původ vína, vzhledem ke skutečnosti, že název moštové odrůdy je nedílnou součástí zavedeného chráněného označení původu nebo chráněného zeměpisného označení,

    ii)

    by kontroly nebyly efektivní z hlediska nákladů vzhledem ke skutečnosti, že daná moštová odrůda je pěstována na velmi malé části vinic daného členského státu;

    c)

    směsi vín z různých členských států nenesou označení moštové odrůdy, ledaže se dotyčné členské státy dohodnou jinak a zajistí proveditelnost příslušných certifikačních, schvalovacích a ověřovacích postupů.

    Článek 121

    Jazyky

    1.   Povinné a nepovinné údaje podle článků 119 a 120 vyjádřené slovy se uvádějí v jednom nebo více úředních jazycích Unie.

    2.   Bez ohledu na odstavec 1 se název chráněného označení původu nebo chráněného zeměpisného označení nebo tradiční výraz podle čl. 112 písm. b) uvádí na etiketě v jazyce nebo jazycích, na které se ochrana vztahuje. U chráněného označení původu či chráněného zeměpisného označení nebo zvláštního vnitrostátního označení, která nepoužívají latinskou abecedu, se může název rovněž uvést v jednom nebo více úředních jazycích Unie.

    Článek 122

    Přenesené pravomoci

    1.   S cílem zohlednit zvláštní vlastnosti odvětví vína je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o pravidla a omezení pro:

    a)

    jiné údaje o obchodní úpravě a použití označování než ty, které jsou stanoveny v tomto oddíle;

    b)

    povinné údaje týkající se:

    i)

    výrazů použitých pro vyjádření povinných údajů a podmínek jejich použití,

    ii)

    výrazů odkazujících na zemědělský podnik a podmínek jejich použití,

    iii)

    ustanovení, která povolují producentským členským státům zavést další pravidla týkající se povinných údajů,

    iv)

    ustanovení, která umožňují další odchylky kromě odchylek uvedených v čl. 119 odst. 2, pokud jde o vynechání odkazu na druh výrobku z révy vinné, a

    v)

    ustanovení o použití jazyků;

    c)

    nepovinné údaje týkající se:

    i)

    výrazů použitých pro vyjádření nepovinných údajů a podmínek jejich použití,

    ii)

    ustanovení, která umožňují producentským členským státům zavést další pravidla týkající se nepovinných údajů;

    d)

    obchodní úpravu, pokud jde o:

    i)

    podmínky pro použití některých tvarů lahví a seznam některých zvláštních tvarů lahví,

    ii)

    podmínky pro použití typu lahví a uzávěrů používaných pro „šumivá vína“,

    iii)

    ustanovení, která umožňují producentským členským státům zavést další pravidla týkající se obchodní úpravy,

    iv)

    ustanovení o použití jazyků.

    2.   S cílem zajistit ochranu legitimních zájmů hospodářských subjektů je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227 týkající se pravidel, pokud jde o dočasné označování a obchodní úpravu vín, která nesou označení původu nebo zeměpisné označení, pokud toto označení původu nebo zeměpisné označení splňuje nezbytné požadavky.

    3.   S cílem zajistit, aby nebyly dotčeny hospodářské subjekty, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227 týkající se přechodných ustanovení, pokud jde o víno uvedené na trh a označené v souladu s příslušnými pravidly platnými před 1. srpnem 2009.

    4.   S cílem zohlednit zvláštní vlastnosti obchodu mezi Unií a některými třetími zeměmi je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227 týkající se odchylek od tohoto oddílu, pokud jde o výrobky určené na vývoz, v případě, že je vyžaduje právo dotčené třetí země.

    Článek 123

    Prováděcí pravomoci v souladu s přezkumným postupem

    Komise může přijmout prováděcí akty, které stanoví nezbytná opatření týkající se postupů a technických kritérií použitelných na tento oddíl, včetně nezbytných opatření pro certifikační, schvalovací a ověřovací postupy vztahující se na vína bez chráněného označení původu nebo chráněného zeměpisného označení. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

    KAPITOLA II

    Zvláštní ustanovení pro jednotlivá odvětví

    Oddíl 1

    Cukr

    Článek 124

    Doba platnosti

    S výjimkou článků 125 a 126 se tento oddíl použije do konce hospodářského roku 2016/2017.

    Pododdíl 1

    Zvláštní opatření

    Článek 125

    Dohody v odvětví cukru

    1.   Podmínky nákupu cukrové řepy a cukrové třtiny, včetně smluv o dodání podepsaných před zasetím, se řídí písemnými mezioborovými dohodami uzavřenými na jedné straně mezi pěstiteli cukrové řepy a cukrové třtiny v Unii nebo organizacemi, jichž jsou tito pěstitelé členy a které smlouvy uzavírají jejich jménem, a na druhé straně cukrovarnickými podniky v Unii nebo organizacemi, jichž jsou tyto podniky členy a které smlouvy uzavírají jejich jménem.

    2.   O mezioborových dohodách, jak jsou popsány v příloze II části II oddíle A bodě 6, informují cukrovarnické podniky příslušné orgány členského státu, v němž cukr vyrábějí.

    3.   Od 1. října 2017 musí mezioborové dohody splňovat podmínky nákupu stanovené v příloze X.

    4.   S cílem zohlednit zvláštní charakter odvětví cukru a rozvoj odvětví v období po skončení režimu kvót na výrobu cukru je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227 za účelem:

    a)

    aktualizace podmínek uvedených v příloze II části II oddíle A;

    b)

    aktualizace podmínek nákupu cukrové řepy uvedených v příloze X;

    c)

    stanovení dalších pravidel týkajících se určení hrubé hmotnosti, táry a cukernatosti cukrové řepy dodávané do podniku a řepných řízků.

    5.   Komise může přijmout prováděcí akty, které stanoví opatření nezbytná k uplatňování tohoto článku, mimo jiné i pokud jde o postupy, oznámení a správní pomoc v případě mezioborových dohod týkajících se více než jednoho členského státu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

    Článek 126

    Oznamování cen na trhu s cukrem

    Komise může přijmout prováděcí akty, kterými zřídí informační systém pro ceny na trhu s cukrem, včetně systému pro zveřejňování úrovní cen pro tento trh. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

    Systém uvedený v prvním pododstavci je založen na informacích, které poskytují podniky vyrábějící bílý cukr nebo jiné hospodářské subjekty zapojené do obchodu s cukrem. Tyto informace se považují za důvěrné.

    Komise zajistí, že se konkrétní ceny nebo jména jednotlivých hospodářských subjektů nezveřejní.

    Pododdíl 2

    Požadavky vztahující se na odvětví cukru během období uvedeného v článku 124

    Článek 127

    Smlouvy o dodání

    1.   Kromě požadavků stanovených v čl. 125 odst. 1 musí mezioborové dohody splňovat podmínky nákupu stanovené v příloze XI.

    2.   Ve smlouvách o dodání je třeba rozlišovat, zda množství cukru, která se mají z cukrové řepy vyrobit, představují:

    a)

    cukr podléhající kvótám nebo

    b)

    cukr nepodléhající kvótám.

    3.   Každý cukrovarnický podnik poskytuje členskému státu, v němž cukr vyrábí, údaje o:

    a)

    množstvích cukrové řepy podle odst. 2 písm. a), na která před zasetím uzavřel smlouvy o dodání, a o cukernatosti, z níž tyto smlouvy vycházejí;

    b)

    odpovídajícím předpokládaném výnosu.

    Členské státy mohou požadovat další údaje.

    4.   Cukrovarnické podniky, které před zasetím nepodepsaly smlouvy o dodání množství cukrové řepy, které odpovídá cukru, na který mají kvótu, upravenou případně koeficientem pro preventivní stažení stanoveným podle čl. 130 odst. 2 prvního pododstavce, za minimální cenu cukrové řepy podléhající kvótám, jak je uvedeno v článku 135, jsou povinny zaplatit za veškerou cukrovou řepu, kterou zpracovávají na cukr, alespoň minimální cenu cukrové řepy podléhající kvótám.

    5.   S výhradou schválení příslušným členským státem se mohou mezioborové dohody od odstavců 2, 3 a 4 odchýlit.

    6.   Neexistují-li žádné mezioborové dohody, přijme příslušný členský stát v souladu s tímto nařízením opatření nezbytná pro ochranu zájmů dotčených stran.

    Článek 128

    Výrobní dávka

    1.   Z kvóty na cukr, kvóty na izoglukózu a kvóty na inulinový sirup, které byly přiděleny podnikům vyrábějícím cukr, izoglukózu nebo inulinový sirup podle čl. 136 odst. 2, se vybírá výrobní dávka.

    2.   Opatření týkající se stanovení výrobní dávky z kvóty na cukr, kvóty na izoglukózu a kvóty na inulinový sirup podle odstavce 1 přijme Rada v souladu s čl. 43 odst. 3 Smlouvy o fungování EU.

    Článek 129

    Výrobní náhrada

    1.   Pro výrobky v odvětví cukru uvedené v příloze I části III písm. b) až e) může být poskytována výrobní náhrada, pokud přebytkový cukr nebo dovezený cukr, přebytková izoglukóza nebo přebytkový inulinový sirup nejsou pro výrobu výrobků uvedených v čl. 140 odst. 2 druhém pododstavci písm. b) a c) dostupné za cenu odpovídající cenám na světovém trhu.

    2.   Opatření týkající se stanovení výrobní náhrady uvedené v odstavci 1 přijme Rada v souladu s čl. 43 odst. 3 Smlouvy o fungování EU.

    Článek 130

    Stažení cukru

    1.   S cílem předcházet prudkému snížení cen na vnitřním trhu a řešit nadprodukci předpokládanou na základě předběžného odhadu dodávek a s ohledem na závazky Unie plynoucí z mezinárodních dohod uzavřených v souladu se Smlouvou o fungování EU může Komise přijmout prováděcí akty, kterými v daném hospodářském roce z trhu stáhne ta množství cukru nebo izoglukózy vyrobená v rámci kvót, která přesahují prahovou hodnotu vypočtenou podle odstavce 2.

    2.   Prahová hodnota pro stažení uvedená v odstavci 1 se vypočte pro každý podnik, který obdržel kvótu, vynásobením jeho kvóty koeficientem. Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví tento koeficient pro hospodářský rok, nejpozději 28. února předchozího hospodářského roku na základě předpokládaného vývoje na trhu.

    Na základě aktualizovaného vývoje na trhu může Komise do 31. října daného hospodářského roku přijmout prováděcí akty, kterými upraví daný koeficient, nebo v případě, že žádný koeficient nebyl podle prvního pododstavce stanoven, koeficient stanoví.

    3.   Každý podnik, který obdržel kvótu skladuje na vlastní náklady až do začátku následujícího hospodářského roku cukr vyrobený v rámci kvóty překračující prahovou hodnotu vypočtenou podle odstavce 2. Množství cukru, izoglukózy nebo inulinového sirupu stažená během určitého hospodářského roku z trhu se považují za první množství vyrobená v rámci kvóty pro následující hospodářský rok.

    Odchylně od prvního pododstavce může Komise s ohledem na předpokládaný vývoj na trhu s cukrem přijmout prováděcí akty, kterými stanoví, že pro běžný nebo následující hospodářský rok nebo pro oba tyto roky se veškerý stažený cukr, izoglukóza či inulinový sirup nebo jejich část považuje za:

    a)

    přebytkový cukr, izoglukózu nebo inulinový sirup, které se mohou stát průmyslovým cukrem, průmyslovou izoglukózou nebo průmyslovým inulinovým sirupem, nebo

    b)

    dočasnou výrobu v rámci kvóty, z níž část může být vyhrazena na vývoz v souladu se závazky Unie plynoucími z mezinárodních dohod uzavřených v souladu se Smlouvou o fungování EU.

    4.   Není-li zásobování Unie cukrem dostatečné, může Komise přijmout prováděcí akty, kterými povolí prodej určitého množství staženého cukru, stažené izoglukózy nebo staženého inulinového sirupu na trhu Unie před koncem období stažení.

    5.   Pokud se stažený cukr považuje za první množství cukru vyrobeného v následujícím hospodářském roce, vyplatí se pěstitelům cukrové řepy minimální cena stanovená pro daný hospodářský rok, jak je uvedeno v článku 135.

    Pokud se stažený cukr stane průmyslovým cukrem nebo je vyvezen v souladu s odst. 3 druhým pododstavcem písm. a) nebo b) tohoto článku, požadavky článku 135 týkající se minimální ceny se neuplatní.

    Pokud je stažený cukr prodán podle odstavce 4 tohoto článku na trhu Unie před koncem období stažení, vyplatí se pěstitelům cukrové řepy minimální cena stávajícího hospodářského roku.

    6.   Prováděcí akty podle tohoto článku se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

    Článek 131

    Dočasný mechanismus řízení trhu

    1.   Během doby uvedené v článku 124 může Komise přijmout prováděcí akty, které stanoví opatření nezbytná k zajištění dostatečných dodávek cukru na trh Unie. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

    Tato opatření mohou upravit výši cla z dováženého surového cukru, a to pro nezbytné množství a na nezbytnou dobu.

    V rámci dočasného mechanismu řízení trhu přijme Rada opatření týkající se stanovení dávky z přebytku v souladu s čl. 43 odst. 3 Smlouvy o fungování EU.

    2.   Komise přijme prováděcí akty. kterými stanoví příslušná množství cukru nepodléhajícího kvótě a dováženého surového cukru, která mohou být propuštěna na trh Unie. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

    Článek 132

    Přenesené pravomoci

    S cílem zohlednit zvláštní vlastnosti odvětví cukru a zajistit náležité zohlednění zájmů všech stran a s ohledem na nezbytnost zabránit narušení trhu je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, které se týkají:

    a)

    podmínek nákupu a smluv o dodání uvedených v čl. 127;

    b)

    aktualizace podmínek nákupu cukrové řepy uvedených v příloze XI;

    c)

    kritérií, jež musí cukrovarnické podniky uplatňovat, když prodejcům cukrové řepy přidělují množství cukrové řepy, na která mají být před zasetím podepsány smlouvy o dodání podle čl. 127 odst. 3.

    Článek 133

    Prováděcí pravomoci v souladu s přezkumným postupem

    Komise může přijmout prováděcí akty, které stanoví opatření nezbytná pro uplatňování tohoto pododdílu týkající se postupů, obsahu a technických kritérií.

    Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

    Pododdíl 3

    Režim regulace produkce

    Článek 134

    Kvóty v odvětví cukru

    1.   Na cukr, izoglukózu a inulinový sirup se vztahuje režim kvót.

    2.   Pokud jde o režim kvót uvedený v odstavci 1 tohoto článku, překročí-li producent příslušnou kvótu a nevyužije přebytková množství způsoby stanovenými v článku 139, platí se z takového množství dávka z přebytku s výhradou podmínek uvedených v článcích 139 až 142.

    Článek 135

    Minimální cena cukrové řepy

    Minimální cenu za cukrovou řepu podléhající kvótě stanoví Rada v souladu s čl. 43 odst. 3 Smlouvy o fungování EU.

    Článek 136

    Přidělování kvót

    1.   Kvóty pro výrobu cukru, izoglukózy a inulinového sirupu na celostátní či regionální úrovni jsou stanoveny v příloze XII.

    2.   Členské státy přidělí kvótu každému podniku vyrábějícímu cukr, izoglukózu nebo inulinový sirup usazenému na jejich území a schválenému podle článku 137.

    Pro každý podnik se přidělená kvóta rovná kvótě, která byla podniku přidělena pro hospodářský rok 2010/2011 podle nařízení (ES) č. 1234/2007.

    3.   Pokud se kvóta přiděluje cukrovarnickému podniku, který má více než jednu výrobní jednotku, přijmou členské státy opatření, která považují za nezbytná pro náležité zohlednění zájmů pěstitelů cukrové řepy a cukrové třtiny.

    Článek 137

    Schválené podniky

    1.   Na žádost udělí členské státy schválení podniku vyrábějícímu cukr, izoglukózu nebo inulinový sirup nebo podniku zpracovávajícímu tyto výrobky na některý z výrobků uvedených na seznamu v čl. 140 odst. 2 za předpokladu, že podnik:

    a)

    prokáže odbornou způsobilost k výrobě;

    b)

    je ochoten poskytovat údaje a podrobit se kontrolám v souvislosti s tímto nařízením;

    c)

    není předmětem pozastavení nebo odnětí schválení.

    2.   Schválené podniky poskytují členskému státu, na jehož území se koná sklizeň cukrové řepy či cukrové třtiny nebo na jehož území probíhá rafinace, údaje týkající se:

    a)

    množství cukrové řepy nebo cukrové třtiny, na která byla uzavřena smlouva o dodání, a odpovídajících předpokládaných výnosů cukrové řepy či cukrové třtiny a cukru na hektar;

    b)

    předpokládaných a skutečných dodávek cukrové řepy, cukrové třtiny a surového cukru, výroby cukru a zásob cukru;

    c)

    množství prodaného bílého cukru a odpovídajících cen a podmínek.

    Článek 138

    Přerozdělování vnitrostátních kvót a snížení kvót

    1.   Členský stát může snížit kvótu na cukr nebo izoglukózu, která byla přidělena podniku usazenému na jeho území, až o 10 %. Členské státy přitom uplatňují objektivní a nediskriminující kritéria.

    2.   Členské státy mohou převádět kvóty mezi podniky v souladu s pravidly stanovenými v příloze XIII a s ohledem na zájmy všech zúčastněných stran, zejména pěstitelů cukrové řepy a cukrové třtiny.

    3.   Množství snížená na základě odstavců 1 a 2 přidělí dotyčný členský stát jednomu nebo více podnikům na svém území, a to bez ohledu na to, zda jsou držiteli kvóty či nikoli.

    Článek 139

    Výroba nepodléhající kvótám

    1.   Cukr, izoglukóza nebo inulinový sirup vyrobené během hospodářského roku nad rámec kvóty podle článku 136 se mohou:

    a)

    používat ke zpracování některých výrobků podle článku 140;

    b)

    převádět v souladu s článkem 141 na výrobu v rámci kvót pro další hospodářský rok;

    c)

    používat pro zvláštní režim zásobování nejvzdálenějších regionů v souladu s kapitolou III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013 (38);

    d)

    vyvážet v rámci množstevního omezení, které Komise stanoví prostřednictvím prováděcích aktů, při dodržení závazků plynoucích z mezinárodních dohod uzavřených v souladu se Smlouvou o fungování EU; nebo

    e)

    propouštět na vnitřní trh v souladu s mechanismem popsaným v článku 131 pro účely přizpůsobení nabídky poptávce na základě předběžného odhadu dodávek.

    Opatření uvedená v tomto článku prvním pododstavci písmeni e) se provádějí před zahájením preventivních opatření proti narušení trhů uvedených v čl. 219 odst. 1.

    Na ostatní množství se vztahuje dávka z přebytku podle článku 142.

    2.   Prováděcí akty podle tohoto článku se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

    Článek 140

    Průmyslový cukr

    1.   Průmyslový cukr, průmyslová izoglukóza nebo průmyslový inulinový sirup jsou vyhrazeny pro výrobu jednoho z výrobků podle odstavce 2, pokud

    a)

    byly předmětem smlouvy o dodání uzavřené před koncem hospodářského roku mezi výrobcem a uživatelem, kterým bylo uděleno schválení podle článku 137; a

    b)

    byly dodány uživateli nejpozději dne 30. listopadu následujícího hospodářského roku.

    2.   S cílem zohlednit technický vývoj je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými stanoví seznam výrobků, pro jejichž výrobu se může použít průmyslový cukr, průmyslová izoglukóza nebo průmyslový inulinový sirup.

    Tento seznam obsahuje zejména:

    a)

    bioethanol, líh, rum, živé kvasinky a množství sirupů na polevy a sirupů určených ke zpracování na „Rinse appelstroop“;

    b)

    některé průmyslové výrobky bez obsahu cukru, při jejichž zpracování se však používá cukr, izoglukóza nebo inulinový sirup;

    c)

    některé výrobky chemického a farmaceutického průmyslu, které obsahují cukr, izoglukózu nebo inulinový sirup.

    Článek 141

    Převod přebytkového cukru

    1.   Každý podnik se může rozhodnout, že celou produkci nad stanovenou kvótu na cukr, kvótu na izoglukózu nebo kvótu na inulinový sirup nebo její část převede do následujícího hospodářského roku, v němž bude považována za součást výroby tohoto roku. Aniž je dotčen odstavec 3, je toto rozhodnutí neodvolatelné.

    2.   Podniky, které přijmou rozhodnutí podle odstavce 1,

    a)

    o tom uvědomí příslušný členský stát přede dnem, který tento členský stát stanoví:

    i)

    mezi 1. únorem a 31. srpnem běžného hospodářského roku pro množství převáděné cukrové třtiny;

    ii)

    mezi 1. únorem a 31. srpnem běžného hospodářského roku pro další množství řepného cukru, izoglukózy nebo inulinového sirupu;

    b)

    se zaváží skladovat tato množství na vlastní náklady do konce běžného hospodářského roku.

    3.   Je-li konečná produkce určitého podniku v daném hospodářském roce nižší než odhad učiněný v okamžiku, kdy bylo přijato rozhodnutí v souladu s odstavcem 1, může být převedené množství zpětně upraveno nejpozději do 31. října následujícího hospodářského roku.

    4.   Převedená množství se považují za první množství vyrobená v rámci kvóty pro následující hospodářský rok.

    5.   Cukr skladovaný podle tohoto článku v průběhu hospodářského roku nesmí být skladován za použití jiných opatření stanovených v článcích 16 nebo 130.

    Článek 142

    Dávka z přebytku

    1.   Vybírá se dávka z přebytku z množství:

    a)

    přebytkového cukru, přebytkové izoglukózy a přebytkového inulinového sirupu, jež jsou vyrobeny v kterémkoli hospodářském roce, kromě množství převedených do výroby v rámci kvót pro následující hospodářský rok a skladovaných v souladu s článkem 141 nebo množství uvedených v čl. 139 odst. 1 prvním pododstavci písm. c), d) a e);

    b)

    průmyslového cukru, průmyslové izoglukózy a průmyslového inulinového sirupu, u nichž nebylo ve lhůtě, kterou stanoví Komise prostřednictvím prováděcích aktů, doloženo, že byly zpracovány na jeden z výrobků uvedených v čl. 140 odst. 2;

    c)

    cukru, izoglukózy a inulinového sirupu, které byly v souladu s článkem 130 staženy z trhu a u nichž nejsou splněny povinnosti stanovené v čl. 130 odst. 3.

    Prováděcí akty podle prvního pododstavce písm. b) se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

    2.   Opatření týkající se stanovení dávky z přebytku uvedené v odstavci 1 přijme Rada v souladu s čl. 43 odst. 3 Smlouvy o fungování EU.

    Článek 143

    Přenesené pravomoci

    1.   S cílem zajistit, aby podniky uvedené v článku 137 dodržovaly své závazky, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými stanoví pravidla pro udělování a odnětí schválení těmto podnikům, jakož i kritéria pro správní sankce.

    2.   S cílem zohlednit zvláštní vlastnosti odvětví cukru a zajistit náležité zohlednění zájmů všech stran je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o smysl podmínek pro fungování režimu kvót, jakož i stanovení podmínek pro prodej do nejvzdálenějších regionů.

    3.   S cílem zajistit, aby byli pěstitelé úzce zapojeni do rozhodnutí o převodu určitého množství produkce, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, kterými stanoví pravidla týkající se převodu cukru.

    Článek 144

    Prováděcí pravomoci v souladu s přezkumným postupem

    Pokud jde o podniky uvedené v článku 137, může Komise přijímat prováděcí akty, kterými stanoví pravidla týkající se:

    a)

    žádostí podniků o schválení, evidence, kterou mají schválené podniky vést, a informací, které tyto podniky musí poskytovat;

    b)

    systému kontrol prováděných členskými státy ve schválených podnicích;

    c)

    komunikace členských států s Komisí a se schválenými podniky;

    d)

    dodávky surovin podnikům, včetně smluv o dodání a dodacích listů;

    e)

    hodnoty ekvivalentu, pokud jde o cukr uvedený v čl. 139 odst. 1 prvním pododstavci;

    f)

    zvláštního režimu zásobování nejvzdálenějších regionů;

    g)

    vývozu uvedeného v čl. 139 odst. 1 prvním pododstavci;

    h)

    spolupráce členských států za účelem zajištění účinných kontrol;

    i)

    změny dat stanovených v článku 141 pro zvláštní hospodářské roky;

    j)

    stanovení přebytkového množství, oznámení a platby dávky z přebytku uvedené v článku 142;

    k)

    přijetí seznamu cukrovarů, které se zabývají výhradně rafinací, ve smyslu přílohy II části II oddílu B bodu 6.

    Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

    Oddíl 2

    Víno

    Článek 145

    Registr vinic a soupis produkčního potenciálu

    1.   Členské státy vedou registr vinic s aktuálními informacemi o produkčním potenciálu. Od 1. ledna 2016 tato povinnost platí pouze tehdy, pokud členské státy provádějí systém povolení pro výsadbu révy uvedený v hlavě I kapitoly III nebo vnitrostátní program podpory.

    2.   Do 31. prosince 2015 se na členské státy, jejichž celková plocha vinic osázených moštovými odrůdami zatříděnými podle čl. 81 odst. 2 nepřesahuje 500 hektarů, povinnost uvedená v odstavci 1 tohoto článku nevztahuje.

    3.   Členské státy, které ve svých programech podpory stanoví opatření na restrukturalizaci a přeměnu vinic podle článku 46, předloží Komisi každoročně do 1. března aktualizovaný soupis produkčního potenciálu na základě registru vinic. Od 1. ledna 2016 podrobnosti oznámení Komisi týkající se vinařských oblastí stanoví Komise prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

    4.   S cílem usnadnit sledování a ověřování produkčního potenciálu členských států je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o pravidla týkající se obsahu registru vinic a výjimek z nich.

    Článek 146

    Příslušné vnitrostátní orgány v odvětví vína

    1.   Aniž jsou dotčena jakákoli jiná ustanovení tohoto nařízení týkající se určení příslušných vnitrostátních orgánů, určí členské státy jeden nebo více orgánů odpovědných za zajišťování souladu s pravidly Unie v odvětví vína. Členské státy zejména určí laboratoře pověřené prováděním oficiálních rozborů v odvětví vína. Určené laboratoře musí splňovat obecná kritéria pro provoz zkušebních laboratoří stanovená v ISO/IEC 17025.

    2.   Členské státy sdělí Komisi názvy a adresy orgánů a laboratoří uvedených v odstavci 1. Komise tyto informace zveřejní a pravidelně aktualizuje.

    Článek 147

    Průvodní doklady a evidence

    1.   Produkty v odvětví vína se do oběhu v Unii uvádějí s úředně schváleným průvodním dokladem.

    2.   Fyzické či právnické osoby a jejich seskupení, které za účelem výkonu svého podnikání mají v držení produkty v odvětví vína, především producenti, stáčírny, zpracovatelé a obchodníci, vedou o uvedených produktech evidenci zaznamenávající vstupy a výstupy těchto produktů.

    3.   S cílem usnadnit přepravu vinařských výrobků a ověřování členskými státy je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o:

    a)

    pravidla pro průvodní doklad a jeho použití;

    b)

    podmínky, za kterých se průvodní doklad považuje za doklad potvrzující chráněná označení původu nebo zeměpisná označení;

    c)

    povinnost vést evidenci a její používání;

    d)

    upřesnění, kdo má povinnost vést evidenci, a výjimky z této povinnosti;

    e)

    činnosti, které se zanášejí do evidence.

    4.   Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví:

    a)

    pravidla pro složení evidence, produkty v ní obsažené, lhůty pro zanášení informací do evidence a uzavírání evidence;

    b)

    opatření vyžadující, aby členské státy stanovily maximální přípustné procentní podíly ztrát;

    c)

    obecná a přechodná ustanovení pro vedení evidence;

    d)

    pravidla, která stanoví, jak dlouho se uchovávají průvodní doklady a evidence.

    Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

    Oddíl 3

    Mléko a mléčné výrobky

    Článek 148

    Smluvní vztahy v odvětví mléka a mléčných výrobků

    1.   Pokud se členský stát rozhodne, že každá dodávka syrového mléka na jeho území od zemědělce ke zpracovateli syrového mléka musí být podložena písemnou smlouvou mezi stranami nebo se rozhodne, že první kupující musí předložit písemný návrh na uzavření smlouvy o dodávkách syrového mléka od zemědělců, řídí se tato smlouva nebo návrh na uzavření smlouvy podmínkami stanovenými v odstavci 2.

    Pokud se členský stát rozhodne, že dodávky syrového mléka od zemědělce ke zpracovateli syrového mléka musí být podloženy písemnou smlouvou mezi stranami, rozhodne také, která fáze dodávky musí být touto smlouvou podložena, pokud je dodávka syrového mléka prováděna prostřednictvím jednoho nebo více odběratelů.

    Pro účely tohoto článku se „odběratelem“ rozumí podnik, který převáží syrové mléko od zemědělce nebo jiného odběratele ke zpracovateli syrového mléka nebo k jinému odběrateli, přičemž vlastnictví syrového mléka je v každém případě převáděno.

    2.   Smlouva nebo návrh na uzavření smlouvy uvedené v odstavci 1:

    a)

    se uzavře nebo předloží před dodávkou,

    b)

    je v písemné formě a

    c)

    obsahuje zejména tyto náležitosti:

    i)

    cenu splatnou za dodávku, která je:

    stálá a stanovená ve smlouvě nebo

    vypočtena kombinací různých faktorů stanovených ve smlouvě, jež mohou zahrnovat tržní ukazatele odrážející změny v tržních podmínkách, dodaný objem a jakost nebo složení dodaného syrového mléka;

    ii)

    objem syrového mléka, který může nebo musí být dodán, a časový rozvrh těchto dodávek,

    iii)

    dobu trvání smlouvy, která může být uzavřena buď na dobu určitou, nebo na dobu neurčitou s ustanoveními pro skončení smlouvy,

    iv)

    podrobné údaje o dobách splatnosti a postupech,

    v)

    opatření týkající se odběru či dodávání syrového mléka, a

    vi)

    pravidla použitelná v případě vyšší moci.

    3.   Odchylně od odstavce 1 se smlouva nebo návrh na uzavření smlouvy nevyžaduje, pokud syrové mléko dodává zemědělec družstvu, jehož je členem, jestliže stanovy tohoto družstva nebo pravidla a rozhodnutí stanovená v rámci nebo podle těchto stanov obsahují ustanovení, která mají podobné účinky jako ustanovení uvedená v odst. 2 písm. a), b) a c).

    4.   Všechny náležitosti smluv o dodávkách syrového mléka uzavřených zemědělci, odběrateli nebo zpracovateli syrového mléka, včetně náležitostí uvedených v odst. 2 písm. c), jsou volně sjednány mezi stranami.

    Odchylně od prvního pododstavce se použije jedna nebo obě z těchto možností:

    a)

    pokud se členský stát rozhodne, že je uzavření písemné smlouvy na dodávky syrového mléka povinné v souladu s odstavcem 1, může stanovit minimální dobu trvání, která se uplatní pouze na písemné smlouvy mezi zemědělcem a prvním kupujícím syrového mléka; minimální doba trvání musí být alespoň šest měsíců a nesmí narušovat řádné fungování vnitřního trhu;

    b)

    pokud se členský stát rozhodne, že první kupující syrového mléka musí zemědělci předložit písemný návrh na uzavření smlouvy v souladu s odstavcem 1, může stanovit, že návrh musí obsahovat minimální dobu trvání smlouvy, jak za tímto účelem stanoví vnitrostátní právní předpisy minimální doba trvání musí být alespoň šest měsíců a nesmí narušovat řádné fungování vnitřního trhu.

    Druhým pododstavcem není dotčeno právo zemědělce tuto minimální dobu trvání odmítnout, pokud tak učiní písemně. V takovém případě mohou strany volně sjednat všechny náležitosti smlouvy, včetně náležitostí uvedených v odst. 2 písm. c).

    5.   Členské státy, které využívají možností uvedených v tomto článku, informují Komisi o způsobu jejich uplatňování.

    6.   Komise může přijmout prováděcí akty, které stanoví opatření nezbytná pro jednotné uplatňování odst. 2 písm. a) a b) a odstavce 3 tohoto článku a opatření týkající se oznámení, která mají členské státy učinit v souladu s tímto článkem. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

    Článek 149

    Smluvní jednání v odvětví mléka a mléčných výrobků

    1.   Organizace producentů v odvětví mléka a mléčných výrobků, která je uznána podle čl. 152 odst. 3, může jménem zemědělců, kteří jsou jejími členy, jednat o smlouvách na dodávky syrového mléka od zemědělce zpracovateli syrového mléka, nebo odběrateli ve smyslu čl. 148 odst. 1 třetího pododstavce, a to pokud jde o jejich celou společnou produkci nebo její část.

    2.   Jednání organizace producentů mohou probíhat:

    a)

    ať došlo k převodu vlastnictví syrového mléka od zemědělců na organizaci producentů, či nikoli;

    b)

    ať je dohodnutá cena stejná, pokud jde o společnou produkci některých nebo všech zemědělských členů, či nikoli;

    c)

    pokud jsou pro danou organizaci producentů splněny všechny následující podmínky:

    i)

    objem syrového mléka, kterého se uvedená jednání týkají, nepřesahuje 3,5 % celkové produkce v Unii;

    ii)

    objem syrového mléka, kterého se uvedená jednání týkají a který je vyprodukován v kterémkoli členském státě, nepřesahuje 33 % celkové vnitrostátní produkce tohoto členského státu a

    iii)

    objem syrového mléka, kterého se uvedená jednání týkají a který je dodáván v kterémkoli členském státě, nepřesahuje 33 % celkové vnitrostátní produkce tohoto členského státu;

    d)

    pokud dotyční zemědělci nejsou členy žádné jiné organizace producentů, která by rovněž vedla smluvní jednání jejich jménem, členské státy se však mohou od této podmínky odchýlit v řádně odůvodněných případech, kdy zemědělci mají dvě různé produkční jednotky nacházející se v různých zeměpisných oblastech;

    e)

    pokud se na syrové mléko nevztahuje povinnost vyplývající z členství zemědělce v družstvu, které jej zavazuje k tomu, aby syrové mléko dodával za podmínek uvedených ve stanovách družstva nebo v pravidlech a rozhodnutích stanovených v rámci nebo podle těchto stanov, a

    f)

    pokud organizace producentů informuje příslušné orgány členského státu nebo členských států, ve kterých působí, o objemu syrového mléka, kterého se uvedená jednání týkají.

    3.   Odchylně od podmínek stanovených v odst. 2 písm. c) bodech ii) a iii) se jednání organizace producentů mohou uskutečnit podle odstavce 1, pokud se v případě uvedené organizace producentů jednání týká objemu syrového mléka, který je produkován nebo dodáván v členském státě, jehož celková roční produkce syrového mléka nedosahuje 500 000 tun, a tento objem nepřesahuje 45 % celkové vnitrostátní produkce dotyčného členského státu.

    4.   Pro účely tohoto článku se odkazem na organizaci producentů rozumí rovněž odkaz na sdružení takových organizací producentů.

    5.   Pro účely odst. 2 písm. c) a odst. 3 Komise způsobem, který uzná za vhodný, zveřejní množství produkce syrového mléka v Unii a členských státech, přičemž využije nejaktuálnější informace, které má k dispozici.

    6.   Odchylně od odst. 2 písm. c) a odstavce 3 může orgán pro hospodářskou soutěž uvedený ve druhém pododstavci tohoto odstavce v jednotlivých případech rozhodnout, a to i v případě, že nebyly překročeny prahové hodnoty stanovené ve zmíněných ustanoveních, že některá jednání vedená organizací producentů by buď měla znovu proběhnout, nebo by se vůbec neměla uskutečnit, pokud to považuje za nezbytné k tomu, aby se zabránilo vyloučení hospodářské soutěže nebo aby se předešlo vážné újmě pro malé a střední podniky zpracovávající syrové mléko na jeho území.

    V případě jednání zahrnujících více členských států přijme rozhodnutí uvedené v prvním pododstavci Komise, a to bez použití postupu podle čl. 229 odst. 2 nebo 3. V ostatních případech přijímá uvedené rozhodnutí vnitrostátní orgán pro hospodářskou soutěž toho členského státu, jehož se jednání týkají.

    Rozhodnutí uvedená v tomto odstavci se nepoužijí přede dnem jejich oznámení dotčeným podnikům.

    7.   Pro účely tohoto článku se:

    a)

    „vnitrostátním orgánem pro hospodářskou soutěž“ rozumí orgán uvedený v článku 5 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 (39);

    b)

    „malým a středním podnikem“ rozumí mikropodnik, malý nebo střední podnik ve smyslu doporučení 2003/361/ES.

    8.   Členské státy, v nichž se konají jednání v souladu s tímto článkem, informují Komisi o použití odst. 2 písm. f) a odstavce 6.

    Článek 150

    Regulace nabídky sýrů s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením

    1.   Na žádost organizace producentů uznané podle čl. 152 odst. 3, mezioborové organizace uznané podle čl. 157 odst. 3 nebo seskupení hospodářských subjektů uvedené v čl. 3 odst. 2 nařízení (EU) č. 1151/2012, mohou členské státy na omezené období stanovit závazná pravidla pro regulaci nabídky sýrů s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením podle čl. 5 odst. 1 a 2 nařízení (EU) č. 1151/2012.

    2.   Pravidla uvedená v odstavci 1 tohoto článku podléhají předchozí dohodě mezi stranami v dané zeměpisné oblasti podle čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1151/2012. Taková dohoda je uzavřena nejméně mezi dvěma třetinami producentů mléka nebo jejich zástupců, kteří zastupují producenty nejméně dvou třetin syrového mléka používaného pro výrobu sýra uvedeného v odstavci 1 tohoto článku a případně nejméně dvěma třetinami výrobců tohoto sýra, kteří vyrábějí nejméně dvě třetiny z celkové výroby tohoto sýra v zeměpisné oblasti podle čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1151/2012.

    3.   Pro účely odstavce 1 je v případě sýra s chráněným zeměpisným označením zeměpisná oblast původu syrového mléka uvedená ve specifikaci výrobku pro daný sýr totožná se zeměpisnou oblastí podle čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1151/2012 týkající se tohoto sýra.

    4.   Pravidla uvedená v odstavci 1:

    a)

    se vztahují pouze na regulaci nabídky daného výrobku a jejich cílem je přizpůsobit nabídku tohoto sýra poptávce;

    b)

    platí pouze pro daný výrobek;

    c)

    mohou být závazná na období maximálně tří let a poté mohou být obnovena na základě nové žádosti v souladu s odstavcem 1;

    d)

    nesmějí poškodit obchod s jinými výrobky, než jsou ty, na něž se vztahují uvedená pravidla;

    e)

    nesmějí se týkat transakcí provedených po prvním uvedení daného sýra na trh;

    f)

    nesmějí umožňovat pevné stanovení cen, a to ani pokud by ceny byly stanoveny orientačně či jako ceny doporučené;

    g)

    nesmějí vést k tomu, že nadměrný podíl dotyčného výrobku nebude k dispozici, ačkoli by jinak k dispozici byl;

    h)

    nesmějí vést k diskriminaci, vytvářet překážky pro nové subjekty na trhu ani negativně ovlivňovat drobné výrobce;

    i)

    přispívají k zachování jakosti nebo k rozvoji daného výrobku;

    j)

    nedotýkají se článku 149.

    5.   Pravidla uvedená v odstavci 1 se zveřejní v úředním tisku daného členského státu.

    6.   Členské státy provádí kontroly k zajištění toho, že podmínky stanovené v odstavci 4 jsou splněny, a v případě, že příslušné vnitrostátní orgány zjistí, že tyto podmínky dodržovány nejsou, zruší pravidla uvedená v odstavci 1.

    7.   Členské státy neprodleně oznámí Komisi pravidla, která přijaly podle odstavce 1. Komise o oznámeních týkajících se těchto pravidel informuje ostatní členské státy.

    8.   Komise může prostřednictvím prováděcích aktů kdykoli rozhodnout, že členský stát musí zrušit pravidla, jež stanovil podle odstavce 1, pokud Komise zjistí, že tato pravidla nejsou v souladu s podmínkami stanovenými v odstavci 4 nebo na významné části vnitřního trhu vylučují či narušují hospodářskou soutěž nebo že ohrožují volný obchod či dosažení cílů článku 39 Smlouvy o fungování EU. Tyto prováděcí akty se přijímají bez použití postupu podle čl. 229 odst. 2 nebo 3 tohoto nařízení.

    Článek 151

    Povinné výkazy v odvětví mléka a mléčných výrobků

    Od 1. dubna 2015 vykazují první kupující syrového mléka příslušnému vnitrostátnímu orgánu množství syrového mléka, které jim bylo každý měsíc dodáno.

    Pro účely tohoto článku a článku 148 se „prvním kupujícím“ rozumí podnik nebo seskupení, které kupují mléko od producentů, za účelem:

    a)

    jeho odběru, balení, skladování, chlazení nebo zpracování, včetně smluvního provádění této činnosti,

    b)

    jeho prodeje jednomu nebo více podnikům, které ošetřují nebo zpracovávají mléko či jiné mléčné výrobky.

    Členské státy oznámí Komisi množství syrového mléka podle prvního pododstavce.

    Komise může přijmout prováděcí akty, které stanoví pravidla pro obsah, formát a časový rozvrh těchto výkazů a opatření týkajících se oznámení, jež mají členské státy podávat v souladu s tímto článkem. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

    KAPITOLA III

    Organizace producentů a sdružení a mezioborové organizace

    Oddíl 1

    Definice a uznání

    Článek 152

    Organizace producentů

    1.   Členské státy mohou na požádání uznat organizace producentů, které:

    a)

    založili, a ovládají v souladu s čl. 153 odst. 2 písm. c), producenti v konkrétním odvětví uvedeném v čl. 1 odst. 2;

    b)

    byly vytvořeny z podnětu producentů;

    c)

    mají konkrétní zaměření, které může zahrnovat alespoň jeden z těchto cílů:

    i)

    zajištění plánování produkce a její přizpůsobení poptávce, zejména pokud jde o jakost a množství,

    ii)

    soustředění nabídky a uvádění produktů vyprodukovaných jejími členy na trh, mimo jiné i prostřednictvím přímého prodeje,

    iii)

    optimalizace produkčních nákladů a návratnosti investic v reakci na normy v oblasti životního prostředí a dobrých životních podmínek zvířat a zajišťování stálosti cen producentů,

    iv)

    provádění výzkumu a rozvíjení iniciativ se zaměřením na udržitelné metody produkce, inovativní postupy, hospodářskou konkurenceschopnost a rozvoj trhu,

    v)

    podpora a poskytování technické pomoci pro používání pěstitelských postupů a technologií produkce šetrných k životnímu prostředí a vhodných postupů a technologií, pokud jde o dobré životní podmínky zvířat,

    vi)

    podpora a poskytování technické pomoci pro používání norem produkce, zvyšování jakosti produktů a vývoj produktů s chráněným označením původu, chráněným zeměpisným označením nebo vnitrostátní značkou jakosti,

    vii)

    nakládání s vedlejšími produkty a odpady, zejména za účelem ochrany jakosti vod, půdy a krajiny, jakož i k zachování nebo podpoře biologické rozmanitosti,

    viii)

    přispívání k udržitelnému využívání přírodních zdrojů a ke zmírňování změny klimatu,

    ix)

    rozvoj iniciativ v oblasti propagace a uvádění na trh,

    x)

    správa vzájemných fondů uvedených v rámci operačních programů v odvětví ovoce a zeleniny stanovených v čl. 31 odst. 2 tohoto nařízení a v článku 36 nařízení (EU) č. 1305/2013,

    xi)

    poskytování technické pomoci nezbytné pro využívání termínových trhů a systémů pojištění.

    2.   Organizace producentů uznaná podle odstavce 1 může být uznána i nadále, jestliže uvádí na trh výrobky kódu KN ex 2208 jiné než výrobky uvedené v příloze I Smluv, a to za předpokladu, že podíl těchto výrobků nepřesahuje 49 % celkové hodnoty produkce uváděné organizací producentů na trh a že na tyto výrobky není poskytována podpora Unie. Tyto výrobky se v případě organizací producentů v odvětví ovoce a zeleniny nezohledňují při výpočtu hodnoty produktů uváděných na trh pro účely čl. 34 odst. 2.

    3.   Odchylně od odstavce 1 uznají členské státy organizace producentů tvořené producenty v odvětví mléka a mléčných výrobků, které:

    a)

    byly vytvořeny z podnětu producentů;

    b)

    mají konkrétní zaměření, které může zahrnovat jeden nebo více z těchto cílů:

    i)

    zajištění plánování produkce a její přizpůsobení poptávce, zejména pokud jde o jakost a množství,

    ii)

    soustředění nabídky a uvádění produktů vyprodukovaných jejími členy na trh,

    iii)

    optimalizace produkčních nákladů a zajišťování stálosti cen producentů.

    Článek 153

    Stanovy organizací producentů

    1.   Stanovy organizace producentů zavazují její členy zejména k tomu, aby:

    a)

    uplatňovali pravidla přijatá organizací producentů ohledně podávání zpráv o produkci, produkce samotné, uvádění produktů na trh a ochrany životního prostředí;

    b)

    byli členy pouze jedné organizace producentů, pokud jde o určitý produkt jejich podniku; dotčený členský stát však v řádně odůvodněných případech může udělit výjimku z této podmínky, kdy členové organizace producentů mají dvě různé produkční jednotky nacházející se v různých zeměpisných oblastech;

    c)

    poskytovali informace požadované organizací producentů ke statistickým účelům.

    2.   Stanovy organizace producentů rovněž stanoví:

    a)

    postupy pro určení, přijetí a změnu pravidel uvedených v odst. 1 písm. a);

    b)

    předepisování členských příspěvků nezbytných k financování organizace producentů;

    c)

    pravidla umožňující členům organizace producentů demokratickou kontrolu jejich organizace a jejích rozhodnutí;

    d)

    sankce za porušení povinností vyplývajících ze stanov, zejména za neplacení příspěvků, nebo za porušení pravidel stanovených organizací producentů;

    e)

    pravidla pro přijímání nových členů, zejména minimální dobu členství, která nesmí být kratší než jeden rok;

    f)

    účetní a rozpočtová pravidla nezbytná pro fungování organizace.

    3.   Odstavce 1 a 2 se nevztahují na organizace producentů v odvětví mléka a mléčných výrobků.

    Článek 154

    Uznávání organizací producentů

    1.   Aby byla uznána členským státem, musí být organizace producentů žádající o uznání právním subjektem nebo jednoznačně vymezenou částí právního subjektu, který:

    a)

    splňuje požadavky uvedené v čl. 152 odst. 1 písm. a), b) a c);

    b)

    má minimální počet členů nebo disponuje minimálním objemem nebo hodnotou tržní produkce, který stanoví daný členský stát, v oblasti, v níž vyvíjí svoji činnost;

    c)

    poskytne dostatečné důkazy, že je schopen řádně vykonávat svoji činnost z časového hlediska i z hlediska efektivity, poskytování lidské, materiální a technické podpory svým členům a případně soustředění nabídky;

    d)

    má stanovy, jež jsou v souladu s ustanoveními písmen a), b) a c) tohoto odstavce.

    2.   Členské státy mohou rozhodnout, že organizace producentů, které byly uznány před 1. lednem 2014 na základě vnitrostátních právních předpisů a které splňují podmínky uvedené v odstavci 1 tohoto článku, se považují za uznané organizace producentů podle článku 152.

    3.   Organizace producentů, které byly uznány před 1. lednem 2014 na základě vnitrostátních právních předpisů, ale nesplňují podmínky uvedené v odstavci 1, mohou i nadále vykonávat svou činnost podle vnitrostátních právních předpisů do 1. ledna 2015.

    4.   Členské státy:

    a)

    rozhodnou o uznání organizace producentů do čtyř měsíců od podání žádosti doplněné všemi příslušnými podklady; tato žádost se podává v členském státě, v němž má organizace své ústředí;

    b)

    v intervalech, jež samy určí, provádějí kontroly s cílem ověřit, zda uznané organizace producentů dodržují ustanovení této kapitoly;

    c)

    v případě, že zjistí nedodržování opatření stanovených v této kapitole či nesrovnalosti při jejich provádění, uloží těmto organizacím a sdružením odpovídající sankce, které stanovily, a, pokud je to nezbytné, rozhodnou o odebrání uznání;

    d)

    každý rok nejpozději do 31. března, informují Komisi o všech rozhodnutích o udělení, zamítnutí nebo odebrání uznání, která přijaly v předchozím kalendářním roce.

    Článek 155

    Externí zajišťování činností

    Členské státy mohou uznané organizaci producentů nebo uznanému sdružení organizací producentů v odvětvích určených Komisí v souladu s čl. 173 odst. 1 písm. f) povolit, aby kteroukoli ze svých činností s výjimkou produkce svěřily vnějším subjektům včetně dceřiných, pokud daná organizace producentů nebo sdružení organizací producentů i nadále odpovídají za provádění činnosti zajišťované externě a za celkovou kontrolu řízení a dohled nad obchodním ujednáním o výkonu dané činnosti.

    Článek 156

    Sdružení organizací producentů

    1.   Členské státy mohou na požádání uznat sdružení organizací producentů v konkrétním odvětví uvedeném v čl. 1 odst. 2, která byla vytvořena z podnětu uznaných organizací producentů.

    Sdružení organizací producentů mohou provádět jakoukoli z činností nebo funkcí organizací producentů, a sice podle pravidel přijatých v souladu s článkem 173.

    2.   Odchylně od odstavce 1 mohou členské státy na požádání při posuzování žádosti uznat sdružení uznaných organizací producentů v odvětví mléka a mléčných výrobků, pokud má dotčený členský stát za to, že sdružení je schopné efektivně vykonávat kteroukoli z činností uznané organizace producentů a splňuje podmínky stanovené v čl. 161 odst. 1.

    Článek 157

    Mezioborové organizace

    1.   Členské státy mohou na požádání uznat mezioborové organizace v konkrétním odvětví uvedeném v čl. 1 odst. 2, které:

    a)

    se skládají ze zástupců hospodářských činností souvisejících s produkcí a alespoň s jednou z těchto fází dodavatelského řetězce: zpracování produktů nebo obchod s nimi včetně distribuce v jednom nebo více odvětvích;

    b)

    vznikly z podnětu všech nebo některých organizací nebo sdružení, které je tvoří;

    c)

    mají konkrétní zaměření zohledňující zájmy svých členů a zájmy spotřebitelů, které může zahrnovat zejména jeden z těchto cílů:

    i)

    zlepšení znalostí a transparentnosti produkce a trhu, mimo jiné prostřednictvím zveřejňování souhrnných statistických údajů o produkčních nákladech, cenách a případně i cenových indexech, objemech a dobách trvání dříve uzavřených smluv a poskytování analýz možného budoucího rozvoje trhu na regionální, celostátní nebo mezinárodní úrovni,

    ii)

    prognózy produkčního potenciálu a zaznamenávání cen na veřejných trzích;

    iii)

    přispívání k lepší koordinaci způsobu uvádění produktů na trh, zejména prostřednictvím průzkumu a studií trhu,

    iv)

    průzkum potenciálních vývozních trhů,

    v)

    aniž jsou dotčeny články 148 a 168, vypracovávání vzorů smluv slučitelných s pravidly Unie pro prodej zemědělských produktů kupujícím nebo dodávky zpracovaných výrobků distributorům a maloobchodníkům s ohledem na potřebu zajištění spravedlivých podmínek hospodářské soutěže a zabránění narušení trhu,

    vi)

    plnější využívání potenciálu produktů i na úrovni odbytišť a rozvoj iniciativ k posílení hospodářské konkurenceschopnosti a inovací,

    vii)

    poskytování informací a provádění výzkumu nezbytného k inovacím, racionalizaci, zlepšení a změně zaměření produkce a případně i zpracování a prodeje na produkty, které lépe vyhovují požadavkům trhu a chuti a očekávání spotřebitelů, zejména pokud jde o jakost produktů, včetně zvláštních vlastností produktů s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením, a ochranu životního prostředí,

    viii)

    hledání způsobů, jak omezit používání veterinárních léčivých přípravků nebo přípravků na ochranu rostlin, umožnit lepší řízení jiných vstupů, zajistit jakost produktů a ochranu půdy a vod, zvýšit bezpečnost potravin, zejména prostřednictvím vysledovatelnosti produktů, a zlepšit zdraví a životní podmínky zvířat,

    ix)

    vyvíjení metod a nástrojů ke zlepšení jakosti produktů ve všech fázích produkce a případně zpracování a uvádění na trh,

    x)

    přijetí veškerých možných opatření s cílem obhajovat, chránit a podporovat ekologické zemědělství a označení původu, značky jakosti a zeměpisná označení,

    xi)

    podpora a provádění výzkumu zaměřeného na integrovanou a udržitelnou produkci nebo jiné metody produkce šetrné k životnímu prostředí,

    xii)

    podpora zdravé a odpovědné spotřeby produktů na vnitřním trhu; nebo informování o škodlivých účincích spotřeby v nebezpečné míře;

    xiii)

    podpora spotřeby nebo poskytování informací o produktech na vnitřním trhu a na vnějších trzích;

    xiv)

    přispění k nakládání s vedlejšími produkty a snížení množství odpadů a nakládání s nimi.

    2.   V řádně odůvodněných případech mohou členské státy na základě objektivních a nediskriminujících kritérií rozhodnout, že podmínka stanovená v čl. 158 odst. 1 písm. c) je splněna prostřednictvím omezení počtu mezioborových organizací na regionální nebo celostátní úrovni, pokud tak stanoví vnitrostátní právní předpisy přijaté před 1. lednem 2014 a pokud to nenarušuje řádné fungování vnitřního trhu.

    3.   Pokud jde o odvětví mléka a mléčných výrobků, mohou členské státy odchylně od odstavce 1 uznat mezioborové organizace, které:

    a)

    formálně požádaly o uznání a sdružují zástupce hospodářských činností souvisejících s produkcí syrového mléka alespoň v jedné z těchto fází dodavatelského řetězce: zpracování produktů v odvětví mléka a mléčných výrobků nebo obchod s nimi, včetně jejich distribuce;

    b)

    vznikly z podnětu všech nebo některých zástupců uvedených v písmeni a);

    c)

    vykonávají v jednom nebo více regionech Unie jednu nebo více z následujících činností a zohledňují při tom zájmy členů uvedených mezioborových organizací a spotřebitelů:

    i)

    zlepšení znalosti a transparentnosti produkce a trhu, včetně zveřejňování statistických údajů o cenách, objemech a dobách trvání dříve uzavřených smluv na dodávku syrového mléka a poskytování analýz možného budoucího rozvoje trhu na regionální, vnitrostátní a mezinárodní úrovni;

    ii)

    přispívání k lepší koordinaci uvádění produktů odvětví mléka a mléčných výrobků na trh, zejména prostřednictvím výzkumu nebo studií trhu;

    iii)

    podpora spotřeby a poskytování informací o mléku a mléčných výrobcích na vnitřních i vnějších trzích;

    iv)

    průzkum potenciálních vývozních trhů;

    v)

    vypracovávání vzorů smluv slučitelných s pravidly Unie pro prodej syrového mléka kupujícím nebo nabídku zpracovaných výrobků distributorům a maloobchodům, při zohlednění potřeby dosáhnout spravedlivých a konkurenceschopných podmínek a zabránit narušení trhu;

    vi)

    poskytování informací a provádění výzkumu nezbytného ke změně zaměření produkce na produkty lépe vyhovující požadavkům trhu a chuti a očekáváním spotřebitelů, zejména pokud jde o jakost produktů a ochranu životního prostředí;

    vii)

    udržování a rozvoj produkčního potenciálu odvětví mléka a mléčných výrobků mimo jiné prostřednictvím podpory inovace a programů aplikovaného výzkumu a vývoje s cílem plně využít potenciálu mléka a mléčných výrobků, zejména proto, aby byly vytvářeny produkty s přidanou hodnotou, které budou atraktivnější pro spotřebitele;

    viii)

    hledání postupů omezujících používání veterinárních léčiv, zlepšení řízení jiných vstupů a zvýšení bezpečnosti potravin a zdraví zvířat;

    ix)

    vyvíjení metod a nástrojů ke zlepšení jakosti produktů ve všech fázích produkce a uvádění na trh,

    x)

    využívání možností ekologického zemědělství a ochrana a podpora tohoto zemědělství, jakož i výroba výrobků s označením původu, značkami jakosti a zeměpisnými označeními; a

    xi)

    propagace integrované produkce nebo jiných metod produkce šetrných k životnímu prostředí.

    Článek 158

    Uznání mezioborových organizací

    1.   Členské státy mohou uznat mezioborové organizace žádající o uznání, pokud tyto organizace:

    a)

    splňují požadavky uvedené v článku 157;

    b)

    vykonávají svou činnost v jednom nebo více regionech daného území;

    c)

    představují významnou část hospodářských činností uvedených v čl. 157 odst. 1 písm. a);

    d)

    nejsou samy zapojeny do produkce, zpracovávání nebo obchodování, s výjimkou případů uvedených v článku 162.

    2.   Členské státy mohou rozhodnout, že mezioborové organizace, které byly uznány před 1. lednem 2014 na základě vnitrostátních právních předpisů a které splňují podmínky uvedené v odstavci 1 tohoto článku, se považují za uznané mezioborové organizace podle článku 157.

    3.   Mezioborové organizace, které byly uznány před 1. lednem 2014 na základě vnitrostátních právních předpisů, ale nesplňují podmínky uvedené v odstavci 1 tohoto článku, mohou i nadále vykonávat svou činnost podle vnitrostátních právních předpisů do 1. ledna 2015.

    4.   Členské státy mohou uznat mezioborové organizace ve všech odvětvích existující před 1. lednem 2014, ať již byly uznány na základě žádosti nebo zřízeny podle právních předpisů, i když nesplňují podmínku stanovenou v čl. 157 odst. 1 písm. b) nebo v čl. 157 odst. 3 písm. b).

    5.   V případě uznání mezioborové organizace v souladu s odstavcem 1 nebo 2 členské státy:

    a)

    rozhodnou o udělení uznání ve lhůtě čtyř měsíců od podání žádosti doplněné všemi příslušnými podpůrnými doklady; tato žádost se podává v členském státě, v němž má organizace své ústředí;

    b)

    v intervalech, jež samy určí, provádějí kontroly s cílem ověřit, zda uznané mezioborové organizace dodržují podmínky, jimiž se řídí jejich uznání;

    c)

    v případě, že zjistí nedodržování opatření stanovených v tomto nařízení či nesrovnalosti při jejich provádění, uloží těmto organizacím odpovídající sankce, které stanovily, a, pokud je to nezbytné, rozhodnou o odebrání uznání;

    d)

    odeberou uznání, pokud již nejsou splněny požadavky a podmínky pro uznání stanovené v tomto článku;

    e)

    každý rok do 31. března informují Komisi o všech rozhodnutích o udělení, zamítnutí nebo odebrání uznání, která přijaly v předchozím kalendářním roce.

    Oddíl 2

    Další pravidla pro konkrétní odvětví

    Článek 159

    Povinné uznávání

    Odchylně od článků 152 až 158 uznají členské státy na požádání:

    a)

    organizace producentů

    i)

    v odvětví ovoce a zeleniny, pokud jde o jeden nebo více produktů uvedeného odvětví nebo takové produkty určené výhradně ke zpracování,

    ii)

    v odvětví olivového oleje a stolních oliv,

    iii)

    v odvětví bource morušového,

    iv)

    v odvětví chmele;

    b)

    mezioborové organizace v odvětví olivového oleje a stolních oliv a v odvětví tabáku.

    Článek 160

    Organizace producentů v odvětví ovoce a zeleniny

    V odvětví ovoce a zeleniny sledují organizace producentů alespoň jeden z cílů uvedených v čl. 152 odst. 1 písm. c) bodech i, ii) a iii).

    Stanovy organizací producentů v odvětví ovoce a zeleniny ukládají členům povinnost, aby celou svoji produkci uváděli na trh prostřednictvím své příslušné organizace producentů.

    Organizace producentů a sdružení organizací producentů v odvětví ovoce a zeleniny se považují za organizace, které v rámci své působnosti jednají v hospodářských záležitostech za své členy a jejich jménem.

    Článek 161

    Uznávání organizací producentů v odvětví mléka a mléčných výrobků

    1.   Členské státy uznají za organizace producentů v odvětví mléka a mléčných výrobků veškeré právnické osoby či jednoznačně vymezené části právnických osob, jež o uznání žádají, pokud:

    a)

    splňují požadavky uvedené v čl. 152 odst. 3;

    b)

    mají minimální počet členů nebo disponují minimálním objemem tržní produkce, který stanoví daný členský stát, v oblasti, v níž vyvíjejí činnost;

    c)

    existují dostatečné důkazy o řádném výkonu jejich činnosti jak z časového hlediska, tak z hlediska efektivity a soustředění nabídky;

    d)

    mají stanovy, jež jsou v souladu s ustanoveními písmen a), b) a c) tohoto odstavce.

    2.   Členské státy mohou rozhodnout, že organizace producentů, které byly uznány před 2. dubnem 2012 na základě vnitrostátních právních předpisů a které splňují podmínky uvedené v odstavci 1 tohoto článku, se považují za uznané organizace producentů podle čl. 152 odst. 3

    3.   Členské státy:

    a)

    rozhodnou o uznání organizace producentů do čtyř měsíců od podání žádosti doplněné všemi příslušnými podklady; tato žádost se podává v členském státě, v němž má organizace své ústředí;

    b)

    v intervalech, jež samy určí, provádějí kontroly s cílem ověřit, zda uznané organizace producentů a sdružení organizací producentů dodržují ustanovení této kapitoly;

    c)

    v případě, že zjistí nedodržování opatření stanovených v této kapitole či nesrovnalosti při jejich provádění, uloží těmto organizacím a sdružením odpovídající sankce, které stanovily, a, pokud je to nezbytné, rozhodnou o odebrání uznání;

    d)

    každý rok do 31. března, informují Komisi o všech rozhodnutích o udělení, zamítnutí nebo odebrání uznání, která přijaly v předchozím kalendářním roce.

    Článek 162

    Mezioborové organizace v odvětví olivového oleje a stolních oliv a v odvětví tabáku

    U mezioborových organizací v odvětví olivového oleje a stolních oliv a v odvětví tabáku může konkrétní zaměření uvedené v čl. 57 odst. 1 písm. c) zahrnovat také jeden z těchto cílů:

    a)

    soustředění a koordinace nabídky a uvádění produkce svých členů na trh;

    b)

    společné přizpůsobení produkce a zpracování požadavkům trhu a zdokonalení produktu;

    c)

    podpora racionalizace a zlepšení produkce a zpracování.

    Článek 163

    Uznávání mezioborových organizací v odvětví mléka a mléčných výrobků

    1.   Členské státy mohou uznat mezioborové organizace v odvětví mléka a mléčných výrobků, za předpokladu, že uvedené organizace:

    a)

    splňují požadavky uvedené v čl. 157 odst. 3;

    b)

    vykonávají svou činnost v jednom nebo více regionech daného území;

    c)

    představují významnou část hospodářských činností uvedených v čl. 157 odst. 3 písm. a);

    d)

    nejsou samy zapojeny do produkce, zpracovávání nebo obchodování v odvětví mléka a mléčných výrobků.

    2.   Členské státy mohou rozhodnout, že mezioborové organizace, které byly uznány před 2. dubnem 2012 na základě vnitrostátních právních předpisů a které splňují podmínky uvedené v odstavci 1, se považují za uznané mezioborové organizace podle čl. 157 odst. 3.

    3.   Pokud členské státy využijí možnosti uznat mezioborovou organizaci v souladu s odstavcem 1 nebo 2:

    a)

    rozhodnou o uznání mezioborové organizace do čtyř měsíců od podání žádosti doplněné všemi příslušnými podklady; tato žádost se podává v členském státě, v němž má organizace své ústředí;

    b)

    v intervalech, jež samy určí, provádějí kontroly s cílem ověřit, zda uznané mezioborové organizace dodržují podmínky, jimiž se řídí jejich uznání;

    c)

    v případě, že zjistí nedodržování opatření stanovených v tomto nařízení či nesrovnalosti při jejich provádění, uloží těmto organizacím odpovídající sankce, které stanovily, a, pokud je to nezbytné. rozhodnou o odebrání uznání;

    d)

    odeberou uznání, pokud:

    i)

    již nejsou splněny požadavky a podmínky pro uznání stanovené v tomto článku;

    ii)

    se mezioborová organizace účastní dohod, rozhodnutí či jednání ve vzájemné shodě uvedených v čl. 210 odst. 4, tímto odebráním uznání nejsou dotčeny jakékoli další sankce ukládané v souladu s vnitrostátními právními předpisy;

    iii)

    mezioborová organizace neplní oznamovací povinnost uvedenou v čl. 210 odst. 2 prvním pododstavci písm. a);

    e)

    každý rok do 31. března, informují Komisi o všech rozhodnutích o udělení, zamítnutí nebo odebrání uznání, která přijaly v předchozím kalendářním roce.

    Oddíl 3

    Rozšíření působnosti pravidel a povinné příspěvky

    Článek 164

    Rozšíření působnosti pravidel

    1.   Je-li uznaná organizace producentů, uznané sdružení organizací producentů nebo uznaná mezioborová organizace působící v konkrétním hospodářském prostoru nebo prostorech členského státu považována za reprezentativní, pokud jde o produkci nebo zpracování daného produktu nebo obchod s ním, může dotyčný členský stát na její žádost učinit určité dohody, rozhodnutí nebo jednání ve vzájemné shodě, sjednané v rámci této organizace, závaznými na omezenou dobu i pro jiné jednotlivé hospodářské subjekty a jejich seskupení, které působí v dotyčném hospodářském prostoru nebo prostorech a nejsou členy této organizace nebo tohoto sdružení.

    2.   Pro účely tohoto oddílu se „hospodářským prostorem“ rozumí zeměpisné území tvořené přilehlými nebo sousedními pěstitelskými regiony, v nichž jsou pěstitelské i obchodní podmínky stejnorodé.

    3.   Organizace nebo sdružení se považuje za reprezentativní, pokud v dotčeném hospodářském prostoru nebo v prostorech členského státu zastupuje:

    a)

    následující podíl objemu produkce nebo zpracování dotčeného produktu nebo produktů nebo obchodu s nimi:

    i)

    u organizací producentů v odvětví ovoce a zeleniny alespoň 60 % nebo

    ii)

    v ostatních případech alespoň dvě třetiny a

    b)

    v případě organizací producentů více než 50 % dotčených producentů.

    V případě mezioborových organizací, u nichž stanovení podílu objemu produkce nebo zpracování dotčeného produktu nebo produktů nebo obchodu s nimi vyvolává v praxi potíže, však členské státy mohou stanovit vnitrostátní pravidla pro určení konkrétní úrovně reprezentativnosti uvedené v prvním pododstavci písm. a) bodě ii).

    Zahrnuje-li žádost o rozšíření působnosti pravidel na další hospodářské subjekty více hospodářských prostorů, musí organizace nebo sdružení prokázat minimální úroveň reprezentativnosti vymezené v prvním pododstavci pro každý z oborů, které v každém z dotyčných hospodářských prostorů sdružuje.

    4.   Pravidla, u nichž lze požadovat rozšíření působnosti na jiné hospodářské subjekty, jak je stanoveno v odstavci 1, musí sledovat jeden z těchto cílů:

    a)

    informování o produkci a trhu;

    b)

    pravidla produkce, která jsou přísnější než pravidla Unie nebo vnitrostátní pravidla;

    c)

    vypracovávání vzorových smluv slučitelných s právními předpisy Unie;

    d)

    uvádění produktů na trh;

    e)

    ochrana životního prostředí;

    f)

    opatření na podporu a využívání potenciálu produktů;

    g)

    opatření na podporu ekologického zemědělství a používání označení původu, značek jakosti a zeměpisných označení;

    h)

    výzkum zaměřený na další zhodnocení produktů, zejména prostřednictvím nových způsobů využití, které neohrožují veřejné zdraví;

    i)

    studie v zájmu zlepšení jakosti produktů;

    j)

    výzkum, zaměřený především na způsoby pěstování, které umožňují použití menšího množství přípravků na ochranu rostlin nebo veterinárních léčivých přípravků a zaručují ochranu půdy a ochranu nebo zlepšení životního prostředí;

    k)

    stanovení minimální jakosti a stanovení minimálních norem pro obalovou a obchodní úpravu;

    l)

    použití certifikovaného osiva a kontroly jakosti produktů;

    m)

    zdraví zvířat a rostlin nebo bezpečnost potravin;

    n)

    nakládání s vedlejšími produkty.

    Tato pravidla nesmějí způsobit újmu jiným hospodářským subjektům dotčeného členského státu nebo Unii a nesmějí mít žádné účinky uvedené v čl. 210 odst. 4 nebo být jinak neslučitelné s platnými právními předpisy Unie nebo vnitrostátními právními předpisy.

    5.   Rozšíření působnosti pravidel uvedených v odstavci 1 je hospodářským subjektům dáno na vědomí prostřednictvím zveřejnění jejich plného znění v úředním tisku dotčeného členského státu.

    6.   Členské státy informují Komisi o všech rozhodnutích přijatých podle tohoto článku.

    Článek 165

    Finanční příspěvky producentů, kteří nejsou členy organizace

    Jestliže je působnost pravidel uznané organizace producentů, uznaného sdružení organizací producentů nebo uznané mezioborové organizace rozšířena podle článku 164 a jestliže jsou činnosti, na něž se tato pravidla vztahují, v obecném hospodářském zájmu hospodářských subjektů, jejichž činnosti jsou spojeny s dotyčnými produkty, může členský stát, který udělil uznání, po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami rozhodnout, že jednotlivé hospodářské subjekty nebo seskupení, které nejsou členy organizace, které však mají z těchto činností prospěch, uhradí organizaci v plné nebo částečné výši finanční příspěvky placené jejími členy v rozsahu, v jakém jsou tyto příspěvky určeny ke krytí nákladů bezprostředně vzniklých v důsledku provozování dotyčných činností.

    Oddíl 4

    Přizpůsobení nabídky

    Článek 166

    Opatření usnadňující přizpůsobení nabídky požadavkům trhu

    S cílem podpořit činnost organizací uvedených v článcích 152 až 163, která by usnadnila přizpůsobení nabídky požadavkům trhu, s výjimkou činnosti týkající se stažení produktů z trhu, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, pokud jde o opatření v odvětvích uvedených v čl. 1 odst. 2, jejichž cílem je:

    a)

    zlepšit jakost;

    b)

    podpořit lepší organizaci produkce, zpracování a uvádění na trh;

    c)

    usnadnit zjišťování vývoje tržních cen;

    d)

    umožnit vypracování krátkodobých a dlouhodobých prognóz na základě používaných výrobních prostředků.

    Článek 167

    Pravidla pro uvádění na trh za účelem zlepšení a stabilizace fungování společného trhu s vínem

    1.   Za účelem zlepšení a stabilizace fungování společného trhu s vínem, včetně vinných hroznů, moštů a vín, z nichž jsou získány, mohou producentské členské státy stanovit pravidla pro uvádění na trh s cílem regulovat nabídku, zejména prostřednictvím rozhodnutí mezioborových organizací uznaných podle článků 157 a 158.

    Tato pravidla musí být úměrná sledovanému cíli a nesmějí:

    a)

    se týkat transakcí provedených po prvním uvedení daného produktu na trh;

    b)

    umožnit určování cen, a to ani orientačních nebo doporučených;

    c)

    vést k tomu, že nebude k dispozici příliš vysoký podíl roční sklizně, který by jinak k dispozici byl;

    d)

    umožnit odepření vydání státních osvědčení a osvědčení Unie pro uvádění vín do oběhu a na trh, pokud je toto uvádění na trh slučitelné s uvedenými pravidly.

    2.   Pravidla uvedená v odstavci 1 jsou hospodářským subjektům dána na vědomí prostřednictvím zveřejnění jejich plného znění v úředním tisku dotčeného členského státu.

    3.   Členské státy informují Komisi o všech rozhodnutích přijatých podle tohoto článku.

    Oddíl 5

    Systémy uzavírání smluv

    Článek 168

    Smluvní vztahy

    1.   Aniž je dotčen článek 148 týkající se odvětví mléka a mléčných výrobků a článek 125 týkající se odvětví cukru, pokud členský stát rozhodne, pokud jde o zemědělské produkty pocházející z odvětví jiných než odvětví mléka a mléčných výrobků a odvětví cukru uvedených v čl. 1 odst. 2:

    a)

    že na jeho území musí být veškeré dodávky uvedených produktů od producenta ke zpracovateli nebo distributorovi podloženy písemnou smlouvou mezi stranami; nebo

    b)

    že první kupující musí předložit písemný návrh na uzavření smlouvy o dodávce zemědělských produktů na jeho území od producenta,

    řídí se tato smlouva nebo návrh na uzavření smlouvy podmínkami stanovenými v odstavcích 4 a 6 tohoto článku.

    2.   Pokud členský stát rozhodne, že dodávky produktů, na které se vztahuje tento článek, od producenta ke zpracovateli musí být podloženy písemnou smlouvou mezi stranami, rozhodne také, která fáze dodávky musí být touto smlouvou mezi stranami podložena, pokud je dodávka dotčených produktů prováděna prostřednictvím jednoho nebo více zprostředkovatelů.

    Členské státy zajistí, aby ustanovení přijatá podle tohoto článku nenarušila řádné fungování vnitřního trhu.

    3.   V případě popsaném ve odstavci 2 mohou členské státy zavést mechanismus zprostředkování pro účely případů, kdy taková smlouva nemůže být uzavřena vzájemnou dohodou, čímž zajistí spravedlivé smluvní vztahy.

    4.   Smlouva nebo návrh na uzavření smlouvy podle odstavce 1:

    a)

    se uzavře nebo předloží před dodávkou;

    b)

    je v písemné formě; a

    c)

    obsahuje zejména tyto náležitosti:

    i)

    cenu splatnou za dodávku, která je:

    stálá a stanovená ve smlouvě, nebo

    je vypočtena kombinací různých faktorů stanovených ve smlouvě, jež mohou zahrnovat tržní ukazatele odrážející změny v tržních podmínkách, dodaná množství a jakost nebo složení dodaných zemědělských produktů,

    ii)

    množství a jakost dotčených produktů, které mohou nebo musí být dodány, a časový rozvrh těchto dodávek,

    iii)

    dobu trvání smlouvy, která může být buď na dobu určitou, nebo na dobu neurčitou s ustanoveními pro ukončení smlouvy,

    iv)

    podrobné údaje o dobách splatnosti a postupech,

    v)

    opatření týkající se odběru či dodávání zemědělských produktů a

    vi)

    pravidla použitelná v případě vyšší moci.

    5.   Odchylně od odstavce 1 se smlouva nebo návrh na uzavření smlouvy nevyžaduje, pokud dotčené produkty dodává producent kupujícímu, kterým je družstvo, jehož je producent členem, jestliže stanovy tohoto družstva nebo pravidla a rozhodnutí stanovená v rámci nebo podle těchto stanov obsahují ustanovení mající podobné účinky jako ustanovení uvedená v odst. 4 písm. a), b) a c).

    6.   Všechny náležitosti smluv o dodávkách zemědělských produktů uzavřených producenty, odběrateli, zpracovateli nebo distributory, včetně náležitostí uvedených v odst. 4 písm. c), jsou mezi stranami volně sjednány.

    Odchylně od prvního pododstavce se použije jedna nebo obě z těchto možností:

    a)

    pokud se členský stát rozhodne, že uzavírání písemných smluv na dodávky zemědělských produktů bude povinné v souladu s odstavcem 1, může stanovit minimální dobu trvání, která se uplatní pouze na písemné smlouvy mezi producentem a prvním kupujícím zemědělských produktů. Minimální doba trvání musí být alespoň šest měsíců a nesmí narušovat řádné fungování vnitřního trhu;

    b)

    pokud se členský stát rozhodne, že první kupující zemědělských produktů musí producentovi předložit písemný návrh na uzavření smlouvy v souladu s odstavcem 1, může stanovit, že návrh musí obsahovat minimální dobu trvání smlouvy, jak za tímto účelem stanoví vnitrostátní právní předpisy. Minimální doba trvání musí být alespoň šest měsíců a nesmí narušovat řádné fungování vnitřního trhu.

    Druhým pododstavcem není dotčeno právo producenta tuto minimální dobu trvání odmítnout, pokud tak učiní písemně. V takovém případě mohou strany volně sjednat všechny náležitosti smlouvy, včetně náležitostí uvedených v odst. 4 písm. c).

    7.   Členské státy, které využívají možností uvedených v tomto článku, zajistí, aby přijatá ustanovení nenarušila řádné fungování vnitřního trhu.

    Členské státy oznámí Komisi způsob uplatňování veškerých opatření zavedených podle tohoto článku.

    8.   Komise může přijmout prováděcí akty, které stanoví opatření nezbytná pro jednotné uplatňování odst. 4 písm. a) a b) a odstavce 5 tohoto článku a opatření týkající se oznámení, která členské státy musí činit v souladu s tímto článkem.

    Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2.

    Článek 169

    Smluvní jednání v odvětví olivového oleje

    1.   Organizace producentů v odvětví olivového oleje, která je uznána podle čl. 152 odst. 1 a která sleduje jeden nebo více cílů, jako je soustředění nabídky, uvádění produktů vyprodukovaných jejími členy na trh a optimalizace produkčních nákladů, může jménem svých členů jednat o smlouvách na dodávky olivového oleje, pokud jde o veškerou souhrnnou produkci jejich členů nebo její část.

    Organizace producentů plní cíle uvedené v tomto odstavci, pokud úsilí o dosažení těchto cílů vede k integraci činností a pokud je pravděpodobné, že tato integrace povede k významnému zefektivnění, tak aby činnosti organizace producentů celkově přispívaly k naplňování cílů uvedených v článku 39 Smlouvy o fungování EU.

    Toho lze dosáhnout tehdy, pokud

    a)

    organizace producentů vykonává alespoň jednu z těchto činností:

    i)

    společnou distribuci, včetně společné prodejní platformy nebo společné přepravy,

    ii)

    společné balení, označování nebo propagaci,

    iii)

    společnou organizaci kontroly jakosti,

    iv)

    společné využívání zařízení nebo skladovacích kapacit,

    v)

    společné zpracování,

    vi)

    společné nakládání s odpady přímo souvisejícími s výrobou olivového oleje,

    vii)

    společné pořizování vstupů;

    b)

    tyto činnosti jsou významné z hlediska objemu dotčeného olivového oleje a z hlediska nákladů na produkci a na uvádění produktu na trh.

    2.   Jednání uznané organizace producentů mohou probíhat:

    a)

    ať došlo k převodu vlastnictví dotyčného olivového oleje od producentů na organizaci producentů, či nikoli;

    b)

    ať je dohodnutá cena stejná, pokud jde o souhrnnou produkci některých nebo všech členů, či nikoli;

    c)

    pokud pro danou organizaci producentů nepřesahuje objem produkce olivového oleje, kterého se uvedená jednání týkají a který je vyprodukován v kterémkoli členském státě, 20 % příslušného trhu; pro účely výpočtu uvedeného objemu se rozlišuje mezi olivovým olejem pro lidskou spotřebu a olivovým olejem pro jiná využití.

    d)

    pokud v případě objemu olivového oleje, kterého se uvedená jednání týkají, soustředí organizace producentů nabídku a uvádí produkty svých členů na trh;

    e)

    pokud dotyční producenti nejsou členy žádné jiné organizace producentů, která by rovněž vedla smluvní jednání jejich jménem;

    f)

    pokud se na dotyčný olivový olej nevztahuje povinnost vyplývající z členství producenta v družstvu, které není členem dotčené organizace producentů, aby olivový olej dodával za podmínek uvedených ve stanovách družstva nebo v pravidlech a rozhodnutích stanovených v rámci nebo podle těchto stanov; a

    g)

    pokud organizace producentů informuje příslušné orgány členského státu, ve kterém působí, o objemu produkce olivového oleje, kterého se uvedená jednání týkají.

    3.   Pro účely tohoto článku se odkazem na organizaci producentů rozumí rovněž odkaz na sdružení takových organizací producentů uznaná podle čl. 156 odst. 1.

    4.   Pro účely odst. 2 písm. c) Komise způsobem, který uzná za vhodný, zveřejní objem produkce olivového oleje v členských státech.

    5.   Odchylně od odst. 2 písm. c) může orgán pro hospodářskou soutěž uvedený ve druhém pododstavci tohoto odstavce v jednotlivých případech rozhodnout, a to i v případě, že nebyla překročena prahová hodnota stanovená ve zmíněných ustanoveních, že některá jednání vedená organizací producentů by buď měla znovu proběhnout, nebo by se vůbec neměla uskutečnit, pokud to považuje za nezbytné k tomu, aby se zabránilo vyloučení hospodářské soutěže, nebo pokud shledá, že jsou ohroženy cíle uvedené v článku 39 Smlouvy o fungování EU.

    V případě jednání zahrnujících více členských států přijme rozhodnutí uvedené v prvním pododstavci Komise, a to bez použití postupu podle čl. 229 odst. 2 nebo 3. V ostatních případech přijímá uvedené rozhodnutí vnitrostátní orgán pro hospodářskou soutěž toho členského státu, jehož se jednání týkají.

    Rozhodnutí uvedená v tomto odstavci se nepoužijí přede dnem jejich oznámení dotčeným podnikům.

    Pro účely tohoto článku se použije definice „vnitrostátního orgánu pro hospodářskou soutěž“ uvedená v čl. 149 odst. 7 písm. a).

    6.   Členské státy, v nichž se konají jednání v souladu s tímto článkem, informují Komisi o použití odst. 2 písm. g) a odstavce 5.

    Článek 170

    Smluvní jednání v odvětví hovězího a telecího masa

    1.   Organizace producentů v odvětví hovězího a telecího masa, která je uznána podle čl. 152 odst. 1 a která sleduje jeden nebo více cílů, jako je soustředění nabídky, uvádění produktů vyprodukovaných jejími členy na trh a optimalizace produkčních nákladů, může, pokud jde o veškerou souhrnnou produkci svých členů nebo její část, jednat jménem svých členů o smlouvách na dodávky živého jatečného skotu druhu Bos taurus kódů KN ex 0102 29 21, ex 0102 29 41, ex 0102 29 51, ex 0102 29 61 nebo ex 0102 29 91:

    a)

    ve věku méně než 12 měsíců a

    b)

    ve věku od 12 měsíců výše.

    Organizace producentů plní cíle uvedené v tomto odstavci, pokud úsilí o dosažení těchto cílů vede k integraci činností a pokud je pravděpodobné, že tato integrace povede k významnému zefektivnění, tak aby činnosti organizace producentů celkově přispívaly k naplňování cílů uvedených v článku 39 Smlouvy o fungování EU.

    Toho lze dosáhnout tehdy, pokud

    a)

    organizace producentů vykonává alespoň jednu z těchto činností:

    i)

    společnou distribuci, včetně společné prodejní platformy nebo společné přepravy,

    ii)

    společnou propagaci,

    iii)

    společnou organizaci kontroly jakosti,

    iv)

    společné využívání zařízení nebo skladovacích kapacit,

    v)

    společné nakládání s odpady přímo souvisejícími s vlastním chovem skotu,

    vi)

    společné pořizování vstupů;

    b)

    tyto činnosti jsou významné z hlediska množství dotčeného hovězího a telecího masa a z hlediska nákladů na produkci a na uvádění produktu na trh.

    2.   Jednání uznané organizace producentů mohou probíhat:

    a)

    ať došlo k převodu vlastnictví od zemědělců na organizaci producentů, či nikoli;

    b)

    ať je dohodnutá cena stejná, pokud jde o souhrnnou produkci některých nebo všech členů, či nikoli;

    c)

    pokud pro danou organizaci producentů nepřesahuje množství hovězího a telecího masa, kterého se uvedená jednání týkají a které je vyprodukováno v kterémkoli členském státě, 15 % celkové vnitrostátní produkce tohoto členského státu v případě každého produktu uvedeného v odst. 1 prvním pododstavci písm. a) a b) vyjádřené ekvivalentem hmotnosti jatečně upravených těl;

    d)

    pokud v případě množství hovězího a telecího masa, kterého se uvedená jednání týkají, soustředí organizace producentů nabídku a uvádí produkty svých členů na trh;

    e)

    pokud dotyční producenti nejsou členy žádné jiné organizace producentů, která by rovněž vedla smluvní jednání jejich jménem;

    f)

    pokud se na dotyčný produkt nevztahuje povinnost vyplývající z členství producenta v družstvu, které není členem dotčené organizace producentů, aby tento produkt dodával za podmínek uvedených ve stanovách družstva nebo v pravidlech a rozhodnutích stanovených v rámci nebo podle těchto stanov; a

    g)

    pokud organizace producentů informuje příslušné orgány členského státu, ve kterém působí, o množství vyprodukovaného hovězího a telecího masa, kterého se uvedená jednání týkají.

    3.   Pro účely tohoto článku se odkazem na organizaci producentů rozumí rovněž odkaz na sdružení takových organizací producentů uznaná podle čl. 156 odst. 1.

    4.   Pro účely odst. 2 písm. c) Komise způsobem, který uzná za vhodný, zveřejní množství hovězího a telecího masa vyprodukované v členských státech vyjádřené ekvivalentem hmotnosti jatečně upravených těl.

    5.   Odchylně od odst. 2 písm. c) může orgán pro hospodářskou soutěž uvedený ve druhém pododstavci tohoto odstavce v jednotlivých případech rozhodnout, a to i v případě, že nebyly překročeny prahové hodnoty stanovené ve zmíněných ustanoveních, že některá jednání vedená organizací producentů by buď měla znovu proběhnout, nebo by se vůbec neměla uskutečnit, pokud to považuje za nezbytné k tomu, aby se zabránilo vyloučení hospodářské soutěže, nebo pokud shledá, že produkt, kterého se uvedená jednání týkají, je s ohledem na své charakteristické vlastnosti nebo zamýšlené použití součástí odlišného trhu a že tato společná jednání by se týkala více než 15 % celostátní produkce na tomto trhu, nebo pokud shledá, že jsou ohroženy cíle uvedené v článku 39 Smlouvy o fungování EU.

    V případě jednání zahrnujících více členských států přijme rozhodnutí uvedené v prvním pododstavci Komise, a to bez použití postupu podle čl. 229 odst. 2 nebo 3. V ostatních případech přijímá uvedené rozhodnutí vnitrostátní orgán pro hospodářskou soutěž toho členského státu, jehož se jednání týkají.

    Rozhodnutí uvedená v tomto odstavci se nepoužijí přede dnem jejich oznámení dotčeným podnikům.

    Pro účely tohoto článku se použije definice „vnitrostátního orgánu pro hospodářskou soutěž“ uvedená v čl. 149 odst. 7 písm. a).

    6.   Členské státy, v nichž se konají jednání v souladu s tímto článkem, informují Komisi o použití odst. 2 písm. g)