16.2.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 43/38

(1)

Článek 13 směrnice Rady 1999/105/ES ze dne 22. prosince 1999 o uvádění reprodukčního materiálu lesních dřevin na trh (1) stanoví údaje, které mají být použity za účelem určení každého oddílu reprodukčního materiálu lesních dřevin. Kromě toho článek 14 uvedené směrnice stanoví údaje, které mají být uvedeny na etiketě nebo v dokumentu dodavatele. Nebyla však stanovena žádná pravidla týkající se uvádění těchto údajů.

(2)

Proto se způsob uvádění údajů na etiketě nebo v dokumentu dodavatele v jednotlivých zemích Unie výrazně liší. Několik členských států a zúčastněných stran oznámilo, že používání různých jazyků a forem uvádění vede k odlišným interpretacím údajů na etiketách nebo v dokumentech dodavatele ze strany zúčastněných stran zapojených do obchodu mezi členskými státy.

(3)

Směrnice 1999/105/ES nicméně neobsahuje právní základ, jenž by Komisi umožnil stanovit právně závazná ustanovení zaměřená na harmonizaci etikety nebo dokumentu dodavatele s cílem odstranit uvedené potíže. Je proto vhodné přijmout pokyny, které doporučí způsob uvádění údajů na etiketě a v dokumentu dodavatele a usnadní výklad těchto informací ve všech členských státech.

(4)

Článek 1 nařízení Komise (ES) č. 1598/2002 ze dne 6. září 2002, kterým se stanoví prováděcí pravidla ke směrnici Rady 1999/105/ES, pokud jde o poskytování úřední pomoci mezi úředními subjekty (2), stanoví, že pokud se reprodukční materiál lesních dřevin přepravuje z jednoho členského státu do druhého, úřední subjekt členského státu, v němž je dodavatel usazen, o tom informuje úřední subjekt členského státu, v němž je usazen příjemce. Tyto údaje, pokud jde o způsob uvádění informací, jsou poskytovány prostřednictvím jednotného informačního dokladu a používají harmonizovaný kód pro identifikaci jednotlivých položek, jak je stanoveno v příloze zmíněného nařízení.

(5)

Vzhledem k tomu, že nebyly hlášeny žádné potíže týkající se používání tohoto informačního dokladu a že některé údaje, které mají být podle článku 14 směrnice 1999/105/ES uváděny na etiketě nebo v dokumentu dodavatele, musí být také uváděny v informačním dokladu, jak stanoví článek 1 nařízení (ES) č. 1598/2002, považuje se za vhodné doporučit, aby se k identifikaci jednotlivých položek na etiketě nebo v dokumentu dodavatele používal číselný kód, který by se podobal kódům stanoveným v příloze nařízení (ES) č. 1598/2002.

(6)

Bylo by však vhodné, aby pořadí a obsah kódů stanovené v těchto pokynech vycházely z požadavků na uvádění oddílů reprodukčního materiálu lesních dřevin na trh a z obsahu etikety nebo dokumentu dodavatele, jak je uvedeno v článcích 13 a 14 směrnice 1999/105/ES.

(7)

Tyto pokyny by měly brát v úvahu rozdíly uvedené ve 2. bodě odůvodnění, aby se usnadnil obchod a výměna informací.

(8)

Vnitrostátní opatření přijatá členskými státy podle tohoto doporučení by kromě toho měla být stanovena transparentním způsobem a měla by být přiměřená sledovanému cíli,

1.

Členské státy by při vytváření vnitrostátních opatření týkajících se způsobu uvádění údajů na etiketě nebo v dokumentu dodavatele, jak je stanoveno v článku 14 směrnice 1999/105/ES, měly vzít v úvahu pokyny uvedené v příloze tohoto doporučení.

2.

Toto doporučení je určeno členským státům.