(1)

Zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení řízení“) dne 13. května 2011 informovala Evropská komise (dále jen „Komise“) o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu některých spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli pocházející z Indie (dále jen „dotčený výrobek“) do Unie.

(2)

Týž den Komise zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie (3) informovala o zahájení antisubvenčního řízení týkajícího se dovozu některých spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli pocházejících z Indie do Unie a zahájila samostatné šetření.

(3)

Antidumpingové řízení bylo zahájeno na základě podnětu podaného dne 31. března 2011 Evropským institutem pro průmyslové spojovací prostředky (European Industrial Fasteners Institute, EiFi) (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících více než 25 % celkové výroby některých spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli v Unii. Podnět obsahoval důkazy prima facie o dumpingu uvedeného výrobku a o podstatné újmě z něj vyplývající, což bylo považováno za dostačující pro zahájení.

(4)

Komise o zahájení řízení úředně vyrozuměla žadatele, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce, dovozce a uživatele, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká, a také indické orgány. Zúčastněné strany dostaly možnost, aby ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení písemně sdělily svá stanoviska a požádaly o slyšení.

(5)

Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a které prokázaly, že mají zvláštní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(6)

V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení a s ohledem na zjevně velký počet vyvážejících výrobců v Indii se v oznámení o zahájení řízení počítalo s výběrem vzorku pro účely stanovení dumpingu.

(7)

S cílem umožnit Komisi rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, byli vyvážející výrobci v Indii požádáni, aby se do 15 dnů od zahájení šetření přihlásili a poskytli základní informace o svém vývozu a domácím prodeji a své přesné činnosti v souvislosti s výrobou a prodejem dotčeného výrobku a jména a činnosti všech společností, které se podílely na výrobě a prodeji dotčeného výrobku v období od 1. dubna 2010 do 31. března 2011 (dále jen „období šetření“) a s nimiž jsou ve spojení.

(8)

Ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení poskytlo požadované informace a se zařazením do vzorku souhlasilo celkem pět vyvážejících výrobců v Indii, včetně skupiny společností, jež jsou ve spojení. Tyto spolupracující společnosti vykázaly vývoz dotčeného výrobku do Unie v období šetření. Srovnání údajů Eurostatu o dovozu a údajů o objemu vývozu dotčeného výrobku do Unie, které uvedlo pro období šetření zmíněných pět spolupracujících společností, ukázalo, že úroveň spolupráce ze strany indických vyvážejících výrobců dosahovala takřka 100 %. Vzorek byl tedy vybrán na základě informací od těchto pěti vyvážejících výrobců.

(9)

V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení byl základním kritériem pro výběr vzorku největší reprezentativní objem vývozu dotčeného výrobku do Unie, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně prošetřen. Na základě informací získaných od vyvážejících výrobců vybrala Komise vzorek tří vyvážejících výrobců s největším objemem vývozu do Unie. Na základě informací pro výběr vzorku představovaly vybrané společnosti nebo skupiny během období šetření 99 % celkového objemu vývozu dotčeného výrobku do Unie, jak jej uvedli spolupracující vyvážející výrobci. Bylo proto shledáno, že takový vzorek umožní omezit šetření na přiměřený počet vyvážejících výrobců, které bude možné přezkoumat ve stanovené lhůtě, a současně zajistit vysokou úroveň reprezentativnosti.

(10)

V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení byl výběr vzorku projednán s dotčenými stranami a indickými orgány. Dva vyvážející výrobci nezařazení do vzorku trvali na tom, aby do něj byli rovněž zařazeni. S ohledem na reprezentativnost navrženého vzorku, jak je uvedeno výše v 8. bodě odůvodnění, bylo rozhodnuto, že není nutné vzorek měnit nebo rozšiřovat.

(11)

Dva spolupracující vyvážející výrobci, kteří nebyli do vzorku zařazeni, požádali o individuální prošetření a odpověděli na antidumpingový dotazník ve stanovené lhůtě.

(12)

S ohledem na závěr, že by mělo být současné antidumpingové řízení vzhledem k níže uvedeným důvodům zastaveno, nebyly žádosti o individuální prošetření dále zkoumány.

(13)

V souladu s článkem 17 základního nařízení a s ohledem na zjevně velký počet výrobců v Unii se v oznámení o zahájení řízení počítalo s výběrem vzorku pro účely zjištění újmy.

(14)

V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že prozatímně vybrala vzorek výrobců Unie. Tento vzorek tvořilo pět společností vybraných na základě objemu prodeje, velikosti a geografické polohy v rámci Unie z patnácti výrobců Unie, kteří byli známi před zahájením šetření. Tyto společnosti představovaly 37 % celkové odhadované výroby Unie v období šetření. Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se seznámily s dokumentací a vyjádřily se ke vhodnosti výběru do 15 dnů od zveřejnění oznámení o zahájení řízení. Žádná ze zúčastněných stran nevznesla proti navrženému vzorku sestávajícímu z pěti společností žádnou námitku.

(15)

Jeden z pěti výrobců v Unii zařazených do vzorku posléze svou spolupráci ukončil. Zbývající čtyři společnosti zařazené do vzorku představovaly 31 % celkové odhadované výroby Unie v období šetření. Vzorek byl proto považován jako reprezentativní pro výrobní odvětví Unie.

(16)

S ohledem na potenciálně velký počet dovozců zapojených do řízení se v souladu s článkem 17 základního nařízení v oznámení o zahájení řízení počítalo s výběrem vzorku dovozců. Ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení požadované informace poskytli a se zařazením do vzorku souhlasili dva dovozci. Vzhledem k nízkému počtu dovozců, kteří se přihlásili, bylo rozhodnuto výběr vzorku neprovádět.

(17)

Komise rozeslala dotazníky všem stranám, o kterých je známo, že mají na věci zájem, a všem dalším stranám, které se přihlásily ve lhůtě uvedené v oznámení o zahájení řízení. Dotazníky byly tedy zaslány vyvážejícím výrobcům v Indii zařazeným do vzorku, výrobcům v Unii zařazeným do vzorku, spolupracujícím dovozcům v Unii a všem uživatelům, o nichž bylo známo, že se jich šetření týká.

(18)

Odpovědi poskytli vyvážející výrobci zařazení do vzorku a čtyři výrobci v Unii zařazení do vzorku. Na dotazník neodpověděl žádný z dovozců nebo uživatelů.

(19)

Komise si zjistila a ověřila všechny informace, které zúčastněné strany poskytly a které považovala za nezbytné pro stanovení dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie.

(20)

Jedna ze zúčastněných stran namítla, že jeden z vyvážejících výrobců vznesl příliš mnoho požadavků na důvěrnost a neposkytl dostatečně relevantní veřejnou verzi svých odpovědí na dotazník. Informace zaslané touto společností by proto neměly být brány v úvahu a společnost by měla být v rámci šetření považována za nespolupracující stranu.

(21)

Nedůvěrná verze odpovědí tohoto vyvážejícího výrobce sestávající z úvodních odpovědí a doplněné verze založené na písemném upozornění však byla opětovně posouzena a uznána za dostatečně úplnou na to, aby mohla být považována za relevantní veřejnou odpověď. Uvedená námitka byla proto zamítnuta.

(22)

Inspekce na místě se uskutečnily v prostorách následujících společností:

(23)

Šetření dumpingu a újmy probíhalo v období od 1. dubna 2010 do 31. března 2011. Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy se týkalo období od ledna 2008 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(24)

Dotčeným výrobkem jsou spojovací prostředky a jejich části z korozivzdorné oceli pocházející z Indie, v současnosti kódů KN 7318 12 10 , 7318 14 10 , 7318 15 30 , 7318 15 51 , 7318 15 61 a 7318 15 70 .

(25)

Bylo zjištěno, že dotčený výrobek a výrobek vyráběný a prodávaný na domácím trhu v Indii, jakož i výrobek, který výrobní odvětví v Unii vyrábí a prodává na trhu Unie, mají tytéž základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti i stejná základní užití. Proto byly ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení považovány za obdobné.

(26)

Pro stanovení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení Komise nejprve stanovila, zda byl obdobný výrobek vyvážejících výrobců v Indii zařazených do vzorku prodáván nezávislým odběratelům na domácím trhu v reprezentativním objemu, tj. zda celkový objem takového prodeje představoval během období šetření nejméně 5 % jejich celkového objemu vývozu do Unie.

(27)

V případě jednoho vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku bylo zjištěno, že nerealizoval žádný reprezentativní prodej obdobného výrobku na domácím trhu. Pro tohoto vyvážejícího výrobce musela být běžná hodnota stanovena na základě čl. 2 odst. 3 základního nařízení.

(28)

V případě vyvážejících výrobců zařazených do vzorku s reprezentativním celkovým domácím prodejem Komise následně určila ty typy výrobku prodávané vyvážejícími výrobci na domácím trhu, které byly shodné nebo přímo srovnatelné s typy prodávanými na vývoz do Unie.

(29)

Prodej konkrétního typu výrobku na domácím trhu byl považován za dostatečně reprezentativní tehdy, když objem prodeje tohoto typu výrobku na domácím trhu nezávislým odběratelům během období šetření představoval 5% nebo více z celkového objemu prodeje srovnatelného typu výrobku na vývoz do Unie.

(30)

Komise následně přezkoumala, zda by se domácí prodej dotčených společností mohl považovat za uskutečněný v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Tento přezkum proběhl tak, že byl pro každý typ výrobku stanoven podíl ziskového prodeje nezávislým odběratelům na domácím trhu během období šetření.

(31)

Pokud objem prodeje daného druhu výrobku prodávaného za čistou prodejní cenu rovnou výrobním nákladům nebo přesahující výrobní náklady představoval více než 80 % celkového objemu prodeje tohoto druhu a pokud vážená průměrná cena tohoto druhu byla rovna výrobním nákladům nebo je převyšovala, byla běžná hodnota založena na skutečných cenách na domácím trhu. Tato cena byla vypočtena jako vážený průměr cen veškerého domácího prodeje daného typu výrobku během období šetření, a to bez ohledu na to, zda byl tento prodej ziskový.

(32)

Jestliže objem ziskového prodeje určitého typu výrobku představoval 80 % nebo méně z celkového objemu prodeje tohoto typu nebo byla-li vážená průměrná cena tohoto typu nižší než výrobní náklady, byla běžná hodnota stanovena na základě skutečné ceny na domácím trhu vypočtené jako vážený průměr pouze ziskového prodeje daného typu.

(33)

Pro typy výrobků neprodávané v reprezentativních množstvích na domácím trhu musela být běžná hodnota stanovena na základě čl. 2 odst. 3 základního nařízení. Za tímto účelem byly prodejní, správní a režijní náklady a přiměřené ziskové rozpětí připočteny k vlastním průměrným výrobním nákladům vývozce na konkrétní typ výrobku během období šetření. V souladu s čl. 2 odst. 6 základního nařízení byly procentní podíl prodejních, správních a režijních nákladů a ziskové rozpětí založeny na váženém průměru prodejních, správních a režijních nákladů a ziskového rozpětí u prodeje každého typu výrobku, který příslušný vyvážející výrobce uskutečnil v běžném obchodním styku.

(34)

Pro spolupracujícího vyvážejícího výrobce, který nedosáhl reprezentativního objemu domácího prodeje, byla běžná hodnota stanovena podle čl. 2 odst. 3 základního nařízení tak, že se k vlastním výrobním nákladům společnosti na obdobný výrobek přičetly prodejní, správní a režijní náklady a přiměřené ziskové rozpětí přepočtené na typ výrobku v období šetření. V souladu s čl. 2 odst. 6 základního nařízení byly procentní podíl prodejních, správních a režijních nákladů a ziskové rozpětí založeny na váženém průměru prodejních, správních a režijních nákladů a ziskového rozpětí u prodeje každého typu výrobku, který vyvážející výrobce uskutečnil v běžném obchodním styku.

(35)

V souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení byly vývozní ceny stanoveny podle cen, které byly skutečně zaplaceny nebo které je třeba za dotčený výrobek zaplatit.

(36)

Srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou bylo provedeno na základě ceny ze závodu.

(37)

Za účelem zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité individuální úpravy o rozdíly ovlivňující ceny a srovnatelnost cen.

(38)

Na tomto základě byly provedeny úpravy týkající se nákladů na dopravu, námořní dopravu a pojištění, nákladů na manipulaci, nakládku a vedlejších nákladů, nákladů na balení, na úvěry, slevy neuvedené na faktuře a na provize, pokud byly použitelné a odůvodněné.

(39)

U společností zařazených do vzorku byla vážená průměrná běžná hodnota každého typu dotčeného výrobku vyváženého do Unie srovnána s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(40)

Na základě výše uvedené metodiky byla dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením stanovena takto:

(41)

Je však třeba uvést, že vyvážející výrobce v Indii, u něhož dumping zjištěn nebyl, představoval 87 % indického vývozu do Unie.

(42)

Na základě své analýzy písemného upozornění Komise vypočítal žadatel 25% rozdíl mezi běžnou hodnotou stanovenou pro vyvážející výrobce zařazené do vzorku, u nichž byl zjištěn dumping, a pro společnost, u níž dumping zjištěn nebyl. Žadatel tvrdil, že na konkurenceschopném trhu nemůže takový rozdíl existovat a že pro odvětví spojovacích prostředků z korozivzdorné oceli je nerealistický. Žadatel navíc uvedl, že vyvážející výrobce, u něhož nebyl zjištěn dumping, si opatřoval korozivzdorný ocelový šrot od společností v Unii, které jsou ve spojení, a že v důsledku toho nebyly nákupní ceny této suroviny směrodatné pro určení výrobních nákladů.

(43)

Běžná hodnota pro spolupracujícího vývozce, u něhož nebyl zjištěn dumping, byla stanovena na základě jeho výrobních nákladů na určitý typ výrobku, které byly nižší než u jiných vyvážejících výrobců zařazených do vzorku. To je způsobeno především skutečností, že první z uvedených společností sama vyrábí korozivzdornou ocel z korozivzdorného ocelového šrotu a je proto plně integrovaná a využívá úspor z rozsahu, zatímco jiní vyvážející výrobci nakupují válcovaný drát z korozivzdorné oceli, který je hlavní surovinou pro výrobu spojovacích prostředků z korozivzdorné oceli, na otevřeném trhu, a to rovněž od spolupracujícího vývozce, u něhož nebyl zjištěn dumping.

(44)

Běžná hodnota pro spolupracující vyvážející výrobce, u nichž byl zjištěn dumping, byla určena převážně na základě domácích prodejních cen příslušného typu výrobku. V Indii existuje na domácím trhu pouze omezená konkurence a spolupracující vývozce, u něhož nebyl zjištěn dumping, prodával v době šetření na domácím trhu pouze nereprezentativní množství výrobku.

(45)

Pokud jde o opatřování korozivzdorného ocelového šrotu ze strany vyvážejícího výrobce, u něhož nebyl zjištěn dumping, šetření ukázalo, že tato společnost obdržela šrot jak od dodavatelů ve spojení, tak od dodavatelů, kteří ve spojení nejsou, přičemž druzí jmenovaní reprezentovali 70 % získaného množství. Úrovně nákupních cen u obou typů opatřování byly srovnatelné, a to i při zohlednění třídy šrotu.

(46)

V důsledku toho se potvrzuje určení běžné hodnoty u vyvážejících výrobců zařazených do vzorku a námitky žadatele se zamítají.

(47)

Vážené průměrné dumpingové rozpětí spolupracujících vyvážejících výrobců nezahrnutých do vzorku bylo vypočítáno podle ustanovení čl. 9 odst. 6 základního nařízení na základě rozpětí stanovených pro vyvážející výrobce zařazené do vzorku. Na tomto základě bylo dumpingové rozpětí vypočtené pro spolupracující společnosti nezahrnuté do vzorku stanoveno na 24,6 % z ceny CIF na hranicích Unie před proclením.

(48)

Poté, co byl zveřejněn záměr Komise řízení ukončit, trval jeden spolupracující indický vyvážející výrobce na tom, aby byla přijata jeho žádost o individuální šetření, přičemž argumentoval tím, že dumpingové rozmezí zveřejněné pro spolupracující vyvážející výrobce, kteří nebyli zařazeni do vzorku, neodráželo jeho situaci.

(49)

Žádost o individuální šetření Komise doposud neposoudila, jelikož v případě zastavení řízení by již určení rozmezí nepředstavovalo problémem.

(50)

Pokud jde o všechny ostatní vývozce v Indii, Komise nejprve stanovila úroveň spolupráce. Celkové množství vývozu uvedené v odpovědích obdržených při výběru vzorku od všech spolupracujících vyvážejících výrobců bylo porovnáno s celkovým dovozem z Indie, který byl zjištěn ze statistik Eurostatu. Zjištěný podíl spolupráce činil 97 %. Na tomto základě byla úroveň spolupráce považována za vysokou. Bylo proto považováno za vhodné stanovit dumpingové rozpětí pro nespolupracující vyvážející výrobce na úrovni odpovídající průměrnému dumpingovému rozpětí stanovenému pro spolupracující vyvážející výrobce zařazené do vzorku. Dostupné informace vskutku svědčí o tom, že průměrné vývozní ceny nespolupracujících vývozců v Indii v období šetření byly v souladu s cenami zjištěnými u spolupracujících vyvážejících výrobců. Navíc nic nenasvědčuje tomu, že by se v případě nespolupracujících vyvážejících výrobců běžné hodnoty lišily.

(51)

Na tomto základě byla celostátní úroveň dumpingu stanovena na 24,6 % ceny CIF na hranice Unie před proclením.

(52)

K zjištění celkové výroby v Unii byly použity veškeré dostupné informace týkající se výrobců v Unii, včetně informací uvedených v podnětu, údajů shromážděných od výrobců v Unii před zahájením šetření a posléze a ověřených odpovědí na dotazník poskytnutých výrobci v Unii zařazenými do vzorku.

(53)

Na tomto základě byla celková výroba Unie v období šetření odhadnuta na přibližně 52 000 tun. Tento údaj zahrnuje výrobu všech výrobců v Unii, kteří se přihlásili, a odhadovaný objem výroby výrobců, kteří se v rámci tohoto řízení nepřihlásili.

(54)

Jak je uvedeno ve 13. bodě odůvodnění, u výrobců v Unii, kteří se účastnili šetření, byl proveden výběr vzorku. Z 15 výrobců Unie, kteří poskytli data před zahájením řízení, byl vybrán vzorek pěti společností. Následně, jak je uvedeno v 15. bodě odůvodnění, se jedna společnost rozhodla, že nebude v rámci šetření spolupracovat. Zbývající spolupracující společnosti zařazené do vzorku představovaly přibližně 32 % celkové odhadované výroby Unie v období šetření a byly uznány za reprezentativní pro příslušné odvětví Unie.

(55)

Má se za to, že všichni známí výrobci v Unii uvedení v 52. bodě odůvodnění tvoří výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení, a bude se na ně dále odkazovat jako na „výrobní odvětví Unie“.

(56)

Při vyhodnocování podstatných faktorů újmy byly použity také příslušné dovozní statistiky Eurostatu, údaje poskytnuté v podnětu a údaje shromážděné od výrobců v Unii před a po zahájení šetření, a to včetně ověřených odpovědí na dotazník poskytnutých výrobci v Unii zařazenými do vzorku.

(57)

Analýza újmy s ohledem na makroekonomické údaje, jako je kapacita výroby, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost a produktivita, je založena na údajích celého výrobního odvětví Unie.

(58)

Analýza újmy s ohledem na mikroekonomické údaje, jako jsou ceny transakcí, ziskovost, peněžní toky, investice a návratnost investic, schopnost získávat kapitál, zásoby a mzdy, je založena na údajích celého výrobního odvětví Unie.

(59)

Čtyři výrobci v Unii zařazení do vzorku byli zařazeni do vzorku rovněž v případě přezkumu před pozbytím platnosti antidumpingových opatření týkajících se dovozu spojovacích prostředků z korozivzdorné oceli pocházejících z Číny a Tchaj-wanu, jenž byl ukončen dne 7. ledna 2012 (4). V rámci tohoto přezkumu byla do vzorku zařazena jedna další společnost, která v rámci současného šetření do vzorku zařazena nebyla. Vzhledem k tomu, že doba vyhrazená na analýzu újmy se překrývá s obdobím přezkumu před pozbytím platnosti, jsou údaje za roky 2008 a 2009 s výjimkou údajů jedné společnosti identické. Zveřejnění údajů za roky 2008 a 2009 by umožnilo dospět k údajům společnosti, která nebyla v aktuálním případě do vzorku zařazena. Proto byly mikroukazatele, jako jsou zásoby, mzdy, investice, peněžní toky, návratnost investic a ziskovost, indexovány.

(60)

Spotřeba v Unii byla stanovena na základě objemů prodeje v Unii uskutečněného subjekty výrobního odvětví Unie uvedených v podnětu a prověřených odpověďmi na výběrové dotazníky a ověřenými údaji získanými od výrobců zařazených do vzorku. Navíc byl zohledněn také objem dovozu založený na údajích Eurostatu za posuzované období.

(61)

Na tomto základě se spotřeba v Unii vyvíjela takto:

Tabulka 1

(62)

Během posuzovaného období vzrostla celková spotřeba na trhu EU o 9 %. V letech 2008 a 2009 došlo k dramatickému poklesu o 16 %, údajně v důsledku celosvětového negativního dopadu hospodářské krize na trh, načež se spotřeba v letech 2009 a 2010 opět zvýšila o 21 % a o dalších 7 % mezi rokem 2010 a obdobím šetření.

(63)

Během posuzovaného období se dovoz z Indie do Unie vyvíjel takto:

Tabulka 2

(64)

Během posuzovaného období vzrostl dovoz z Indie o celých 65 %. Tento nárůst byl nejvýraznější v letech 2008–2009, kdy dovoz skokově narostl o 30 % a spotřeba poklesla o 16 %. Meziročně se dovoz z Indie i nadále zvyšoval, a to o 16 % v roce 2010 a o 10 % v období šetření.

(65)

Průměrné ceny dovozu z Indie se během posuzovaného období snížily celkově o 9 % To vysvětluje nárůst podílu Indie na trhu z 12,1 % na 18,3 % za stejné období K největšímu nárůstu došlo v letech 2008 a 2009, kdy indičtí vývozci získali více než šest procentních bodů podílu na trhu.

(66)

S cílem určit cenové podbízení během období šetření byly vážené průměrné prodejní ceny jednotlivých typů výrobku prodávaných výrobci v Unii zařazenými do vzorku účtované odběratelům na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, upravené na úroveň cen ze závodu, porovnány s odpovídajícími váženými průměrnými cenami dovozu z Indie prodávaného prvnímu nezávislému odběrateli na trhu Unie, stanovenými na základě cen CIF s příslušnou úpravou o stávající celní poplatky a náklady po dovozu.

(67)

Toto cenové srovnání bylo provedeno u jednotlivých typů obchodů na stejné obchodní úrovni, v případě potřeby s náležitou úpravou a po odečtení rabatů a slev z cen. Výsledek srovnání vyjádřený jako procentuální část obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku v období šetření poukázal na cenové podbízení v rozmezí od 3 % do 13 %. V tomto ohledu je třeba podotknout, že vyvážející výrobce v Indii, u kterého dumping zjištěn nebyl, měl nejvyšší rozpětí podbízení.

(68)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnovalo posouzení vlivu dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie zhodnocení všech ekonomických ukazatelů stanovených pro výrobní odvětví Unie pro analyzované období.

(69)

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že v posuzovaném období výroba značně klesla, a to o 25 %. Zároveň se snížením poptávky poklesla výroba v roce 2009 prudce o 19 %, načež v roce 2010 vzrostla o přibližně 10 %. Během období šetření se výroba v Unii v porovnání s předchozím rokem opětovně snížila o přibližně 17 %, a to přesto, že se spotřeba v Unii zvýšila o 7 %.

(70)

Výrobní kapacita výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období snížila přibližně o 21 %. Využití kapacity v posuzovaném období rovněž značně pokleslo a trvale zůstávalo pod hranicí 50 %.

(71)

V kontextu zvyšující se spotřeby (+9 %) se objem prodeje obdobných výrobků prodávaných prvnímu nezávislému odběrateli v Unii snížil v posuzovaném období o 14 %. V důsledku toho se podíl na trhu propadl ze 46,5 % v roce 2008 na 36,6 % v období šetření. Po prudkém propadu v roce 2009 (–20 %) se objemu prodeje v roce 2010 a v období šetření mírně zvýšil.

(72)

Spotřeba v Unii vzrostla v období mezi rokem 2008 a obdobím šetření o 9 % Objem prodeje se však za stejnou dobu snížil o 14 % a podíl na trhu výrobního odvětví Unie o 21 %. Ve stejném období se dovoz z Indie značně zvýšil, a to o 65 %.

(73)

Kvůli zmenšující se činnosti výrobního odvětví Unie se během posuzovaného období odpovídajícím způsobem snížil i počet zaměstnanců o 24 %. Mezi rokem 2008 a obdobím šetření se náklady na pracovní sílu zvýšily o 6 % na zaměstnance.

(74)

Produktivita pracovních sil výrobního odvětví Unie, měřená jako výkon na osobu a na rok, klesla v posuzovaném období mírně o 2 %. Své nejnižší hodnoty dosáhla v roce 2009, načež se až do období šetření zvyšovala.

(75)

Průměrné prodejní ceny se v posuzovaném období snížily o 2 %. V roce 2009 bylo výrobní odvětví Unie donuceno snížit své prodejní ceny o 36 %, a to v souvislosti s hospodářským poklesem a prudkým snížením dovozních cen z Indie (–21 %). Během roku 2010 a v průběhu období šetření se prodejní ceny výrobního odvětví Unie opět zvýšily.

(76)

Šetření ukázalo, že snížení prodejních cen v roce 2009 odráželo snížení nákladů, které se ve srovnání s úrovněmi z roku 2008 propadly o 18 %. Toto snížení nákladů pramenilo zejména ze snížení cen surovin, zejména pak u niklu, který má nestabilní cenovou dynamiku. Výrobní odvětví Unie však bylo s ohledem na expanzi levného dovozu z Indie v roce 2009 nuceno snížit své prodejní ceny o více, než představovalo snížení nákladů.

(77)

Šetření ukázalo, že ačkoliv snížení cen částečně odráželo snížení nákladů, ceny ve výrobním odvětví Unie byly pod tlakem dovozu spojovacích prostředků z korozivzdorné oceli pocházejících z Indie. Ziskovost výrobního odvětví Unie měla od počátku posuzovaného období negativní tendenci. Zejména v roce 2009 bylo výrobní odvětví Unie s ohledem na expanzi levného dovozu z Indie nuceno snížit své prodejní ceny o více, než představovalo snížení nákladů. To vedlo v daném roce k výraznému snížení ziskovosti. V roce 2010 a v období šetření se ziskovost zlepšila, avšak stále zůstala negativní.

(78)

Peněžní tok, který reprezentuje schopnost odvětví samofinancovat svou činnost, se vyvíjel v podobném duchu jako ziskovost. Své nejnižší úrovně dosáhl v roce 2009, načež vykázal rostoucí tendenci a v období šetření se změnil na pozitivní.

(79)

Po investicích do výroby spojovacích prostředků z korozivzdorné oceli v roce 2008 se v posuzovaném období investice snížily přibližně o 94 %. Návratnost investic prošla podobně negativním vývojem, když kopírovala negativními výsledky výrobního odvětví Unie v posuzovaném období a zůstala i nadále negativní.

(80)

Vývoj ziskovosti, peněžního toku a nízká úroveň investic poukazují na skutečnost, že výrobci v EU zařazení do vzorku mohli mít potíže se získáváním kapitálu.

(81)

Stav zásob výrobního odvětví Unie zařazeného do vzorku během posuzovaného období vzrostl o 3 %. V roce 2009 se úroveň konečného stavu zásob snížila o 8 %; následně se v roce 2010 snížila o 8 % a v období šetření o 3 %.

(82)

Je třeba připomenout, že u největšího indického vyvážejícího výrobce, který v období šetření představoval 87 % indického vývozu, nebyl dumping zjištěn. Dumpingový dovoz tudíž představoval 13 % celkového objemu dovozu spojovacích prostředků z korozivzdorné oceli dovážených z Indie do Unie. Vzhledem k objemu, podílu na trhu a cenám dumpingového dovozu z Indie lze dopad skutečných rozpětí dumpingu na výrobní odvětví Unie považovat za zanedbatelný.

(83)

Šetřením bylo prokázáno, že se většina ukazatelů újmy, jako je výroba (–25 %), využití kapacity (–6 %), objem prodeje (–14 %), podíl na trhu (–21 %) a zaměstnanost (–24 %) v posuzovaném období zhoršila. V kontextu rostoucí spotřeby se jak objem prodeje, tak podíl na trhu snížily. Objem prodeje se mírně zvýšil v roce 2010 a v období šetření, kdy byl srovnatelný s rokem 2009; výrobní odvětví Unie však nebylo schopno získat zpět svůj podíl na trhu s ohledem na expanzi dovozu z Indie, který v posuzovaném období vytrvale rostl, a to při cenách, které v porovnání s výrobním odvětvím Unie neustále vykazovaly cenové podbízení.

(84)

Dále byly významně dotčeny ukazatele újmy týkající se finanční situace výrobního odvětví Unie, jako je peněžní tok a ziskovost. To znamená, že byla rovněž oslabena schopnost výrobního odvětví Unie získávat kapitál.

(85)

Na základě výše uvedených skutečností byl vyvozen závěr, že výrobnímu odvětví Unie byla způsobena podstatná újma ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(86)

V souladu s čl. 3 odst. 6 a čl. 3 odst. 7 základního nařízení bylo zkoumáno, zda dumpingový dovoz pocházející z Indie způsobil výrobnímu odvětví Unie újmu v takové míře, že ji lze označit za podstatnou. Vedle dumpingového dovozu byly přezkoumány i jiné známé činitele, jež by mohly výrobnímu odvětví Unie současně způsobovat újmu, aby bylo zajištěno, že případná újma způsobená těmito jinými činiteli nebude připsána dumpingovému dovozu.

(87)

Je třeba připomenout, že u největšího indického vyvážejícího výrobce uvedeného ve 40 a 41 bodu odůvodnění, který v období šetření představoval 87 % indického vývozu, nebyl dumping zjištěn. Dumpingové ceny se tudíž v období šetření týkaly pouhých 13 % dovozu dotčeného výrobku z Indie do Unie. Podíl tohoto dumpingového dovozu na trhu představoval v období šetření 2 %.

(88)

Šetření prokázalo, že se spotřeba Unie v posuzovaném období zvýšila o 9 %, přičemž se objem prodeje výrobního odvětví unie snížil o 14 % a podíl na trhu poklesl o 21 %.

(89)

Pokud jde o ceny, bylo zjištěno, že průměrné dovozní ceny dumpingového dovozu lze v porovnání s průměrnými prodejními cenami výrobního odvětví Unie na unijním trhu považovat za projev cenového podbízení. Byly však přibližně o 12 % vyšší, než ceny indických společností, u nichž dumping zjištěn nebyl.

(90)

Z výše uvedeného se zdá vyplývat, že omezený objem dumpingového dovozu z Indie, který se vyznačoval vyššími cenami než nedumpingový dovoz, mohl mít na zhoršení situace výrobního odvětví Unie velmi omezený nebo dokonce bezvýznamný vliv.

(91)

Celkový objem dovozu z Indie se v posuzovaném období zásadně zvýšil o 65 %, čímž jeho podíl na trhu vzrostl z 12,1 % na 18,3 %. Jak bylo nicméně vysvětleno výše, nedumpingový dovoz představoval v období šetření 87 % celkového objemu indického vývozu, což odpovídá v období šetření 15% podílu na trhu, v porovnání s 2% podílem dumpingového dovozu z Indie na trhu ve stejném období.

(92)

Ceny dovozu z Indie se v posuzovaném období snížily celkem o 9 %, přičemž byly vždy nižší než ceny dovozu ze zbytku světa a prodejní ceny výrobního odvětví Unie. Za zmínku však stojí skutečnost, že průměrné ceny nedumpingového dovozu se ve srovnání s cenami výrobního odvětví Unie vyznačovaly větší mírou cenového podbízení než průměrné ceny dumpingového dovozu, jak je vysvětleno v 89 bodě odůvodnění.

(93)

Podle údajů Eurostatu se objem dovozu spojovacích prostředků z korozivzdorné oceli pocházejících z jiných třetích zemí do Unie zvýšil v posuzovaném období o 18 %. Zároveň se průměrné dovozní ceny v posuzovaném období snížily přibližně o 3 % a podíl uvedeného výrobku na trhu vzrostl přibližně o 9 %.

(94)

Od 19 listopadu 2005 platí antidumpingová opatření na dovoz spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli pocházejících z Čínské lidové republiky a z Tchaj-wanu. Navzdory uvedeným opatřením došlo v posuzovaném období k výraznému nárůstu objemu dovozu z těchto dvou zemí, ačkoliv jeho podíl na trhu zůstal v období šetření spíše skromný, a to 2,5 % a 5,1 % Dalšími významnými zdroji dovozu jsou Filipíny a Malajsie. V posuzovaném období výrazně vzrostl zejména dovoz z Filipín, čímž se jeho podíl na trhu zvýšil z 5,8 % v roce 2008 na 13,8 % v období šetření.

(95)

Pokud jde o Malajsii, byl vývoj v posuzovaném období sestupný, nicméně dovoz z Malajsie stále představoval v období šetření 7,6 % podílu na trhu Objem dovozu z Filipín se v posuzovaném období výrazně zvýšil. Avšak jak vyplynulo ze šetření, byla průměrná dovozní cena z Filipín mnohem vyšší (konkrétně o 20 %), než průměrná cena indických spojovacích prostředků z korozivzdorné oceli.

(96)

Pokud jde o dovozní ceny, zůstaly celkově průměrné ceny dovozu z jiných třetích zemí v posuzovaném období poměrně stabilní a byly vždy vyšší než průměrná cena výrobního odvětví Unie a průměrné ceny dovozu z Indie.

(97)

Na základě výše uvedených skutečností se dospělo k závěru, že dovoz z jiných třetích zemí nezpůsobil podstatnou újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(98)

Hospodářská krize částečně vysvětluje snížení spotřeby Unie v roce 2009. Je však záhodno poznamenat, že navzdory 16 % poklesu spotřeby v roce 2009 došlo ke 30 % nárůstu dovozu z Indie.

(99)

V roce 2010 a v období šetření spotřeba Unie vzrostla současně se všeobecným hospodářským oživením. Objem prodeje výrobního odvětví Unie se však zvýšil pouze mírně – o 3 % v roce 2010 a o 4,7 % v období šetření Pro srovnání dovoz z Indie ve stejných obdobích meziročně vzrostl o 16 % a o 10 %.

(100)

Za běžných hospodářských podmínek a v případě neexistence silného cenového tlaku a vyšších úrovní dovozu z Indie by se výrobní odvětví Unie mohlo potýkat s určitými problémy při vyrovnávání se s poklesem spotřeby a zvýšením fixních nákladů na jednotku kvůli nižšímu využití kapacity. Avšak levné dovozy z Indie, u kterých většinou dumping zjištěn nebyl, zesílily účinky hospodářského propadu a dokonce ani během všeobecného hospodářského oživení nebylo výrobní odvětví Unie schopno se zotavit a získat zpět svůj podíl na trhu, o který přišlo na úkor dovozu z Indie.

(101)

Přestože tedy není vyloučeno, že hospodářská krize v letech 2008–2009 mohla přispět ke zhoršení výkonnosti výrobního odvětví Unie, nelze tvrdit, že měla podstatný dopad na újmu, kterou toto výrobní odvětví Unie utrpělo.

(102)

Během posuzovaného období klesl objem vývozu uskutečněného výrobním odvětvím Unie zařazeným do vzorku o 9 %, přičemž jednotková prodejní cena poklesla o 10 %. Ačkoliv nelze vyloučit, že negativní vývoj výkonnosti vývozu mohl mít na výrobní odvětví Unie dodatečný negativní dopad, má se za to, že vzhledem k nízkému objemu vývozu v porovnání s prodejem na trhu Unie nebyl tento dopad s ohledem na zjištěnou újmu podstatný.

(103)

Výše uvedená analýza prokázala, že se během posuzovaného období podstatně zvýšil objem levného dovozu pocházejícího z Indie i jeho podíl na trhu. Bylo rovněž zjištěno, že v rámci tohoto dovozu bylo ve vztahu k cenám účtovaným výrobním odvětvím Unie na trhu Unie zjištěno cenové podbízení.

(104)

S ohledem na zjištění, že největší vyvážející výrobce v Indii, který v období šetření představoval 87 % indického dovozu do Unie, nevyvážel spojovací prostředky z korozivzdorné oceli za dumpingové ceny, se však usuzuje, že nelze dostatečně stanovit příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem, který představoval pouhých 13 % celkového objemu dovezeného z Indie, a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Skutečně nelze tvrdit, že dumpingový indický dovoz mohl způsobit újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, a to s ohledem na jeho omezený objem a velmi omezený podíl na trhu (2 %) a skutečnost, že jeho ceny byly v průměru o 12 % vyšší, než v případě nedumpingového dovozu.

(105)

Analýza dalších známých faktorů, které mohly způsobit výrobnímu odvětví Unie újmu, včetně nedumpingového dovozu, dovozu z jiných třetích zemí, hospodářské krize a vývozní výkonnosti výrobního odvětví Unie zařazeného do vzorku, ukázala, že újma, kterou výrobní odvětví Unie utrpělo, se zdá být způsobena nedumpingovým dovozem z Indie, který v období šetření představoval 87 % veškerého indického dovozu do Unie a jehož cena byla značně nižší než v případě dumpingového dovozu.

(106)

Vzhledem k tomu, že neexistuje podstatná příčinná souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, má se za to, že antidumpingová opatření jsou zbytečná a toto antidumpingové řízení by proto mělo být zastaveno v souladu s čl. 9 odst. 2 základního nařízení.

(107)

Žadatel a všechny ostatní zúčastněné strany o tom byli informováni a dostali příležitost vyjádřit své stanovisko. Obdržená stanoviska nic nezměnila na závěru, že stávající antidumpingové řízení by mělo být zastaveno,