17.7.2009

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 185/1

---

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 625/2009

ze dne 7. července 2009

o společných pravidlech dovozu z některých třetích zemí

(kodifikované znění)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 133 této smlouvy,

s ohledem na akty zřizující společnou organizaci zemědělských trhů, jakož i na akty týkající se zpracovaných zemědělských produktů přijaté na základě článku 308 Smlouvy, a zejména na ustanovení těchto aktů, která umožňují odchylku od obecné zásady, podle které mohou být všechna množstevní omezení nebo opatření s rovnocenným účinkem nahrazena pouze opatřeními stanovenými v uvedeném aktu,

s ohledem na návrh Komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízení Rady (ES) č. 519/94 ze dne 7. března 1994 o společných pravidlech dovozu z některých třetích zemí (1) bylo několikrát podstatně změněno (2). Z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti by mělo být uvedené nařízení kodifikováno.

(2)	Společnou obchodní politiku je nutno vytvářet podle jednotných zásad.

(3)	Podle článku 14 Smlouvy zahrnuje vnitřní trh od 1. ledna 1993 prostor bez vnitřních hranic, v němž je zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu.

(4)	Dokončení společné obchodní politiky v oblasti pravidel pro dovoz je jedinou možností, jak zajistit, aby pravidla pro obchod Společenství se třetími zeměmi řádně odrážela integraci trhů.

(5)	Větší jednotnosti pravidel dovozu by mělo být dosaženo přijetím ustanovení, která odpovídají ustanovením společných pravidel Společenství pro jiné třetí země, nakolik je to možné s ohledem na zvláštnosti hospodářských systémů dotyčných třetích zemí.

(6)	Společná pravidla dovozu se vztahují také na výrobky z odvětví uhlí a oceli, aniž jsou dotčena případná prováděcí opatření k dohodě týkající se konkrétně těchto výrobků.

(7)	Liberalizace dovozu, zejména neexistence množstevních omezení, by proto měla být východiskem pro pravidla Společenství.

(8)	U některých produktů by měla Komise prozkoumat dovozní podmínky, vývoj dovozu a různá hlediska hospodářské a obchodní situace, jakož i případná opatření, která mají být přijata.

(9)	Pro tyto produkty se může ukázat, že je nutné podrobit některý jejich dovoz kontrole Společenství.

(10)	Komisi a Radě přísluší, aby v zájmu Společenství přijímaly ochranná opatření s řádným ohledem na stávající mezinárodní závazky Společenství.

(11)

Kontrolní nebo ochranná opatření, která se omezují na jednu nebo několik oblastí Společenství, se mohou ukázat vhodnějšími než opatření uplatňovaná v celém Společenství. Tato opatření však lze připustit pouze výjimečně, pokud neexistují žádná alternativní řešení. Je nutno zajistit, aby tato opatření byla dočasná a aby co nejméně omezovala fungování vnitřního trhu.

(12)

V případě kontroly Společenství by mělo být propuštění daných produktů do volného oběhu podmíněno předložením kontrolního dokladu, který odpovídá jednotným kritériím. Tento doklad by měl být na základě prosté žádosti dovozce vystaven v určité lhůtě úřady členských států, aniž by tím dovozci vznikalo právo k dovozu. Tedy kontrolní doklad by měl být platný pouze tak dlouho, dokud nedojde ke změně dovozních pravidel.

(13)

Pro účinnější správu a v zájmu hospodářských subjektů Společenství je vhodné co nejvíce přizpůsobit obsah a formu kontrolního dokladu tiskopisům pro dovozní licenci v nařízení Komise (ES) č. 738/94 ze dne 30. března 1994, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 520/94 o stanovení postupu Společenství při správě množstevních kvót (3), nařízení Komise (ES) č. 3168/94 ze dne 21. prosince 1994 o zavedení dovozní licence Společenství v oblasti působnosti nařízení Rady (ES) č. 517/94 o společných pravidlech dovozu textilních výrobků pocházejících z některých třetích zemí, na které se nevztahují dvoustranné dohody, protokoly nebo jiná ujednání ani jiná zvláštní pravidla dovozu Společenství (4), a nařízení Komise (ES) č. 3169/94 ze dne 21. prosince 1994, kterým se mění příloha III nařízení Rady (EHS) č. 3030/93 o společných pravidlech dovozu některých textilních výrobků pocházejících ze třetích zemí a zřizuje se dovozní licence Společenství v oblasti působnosti uvedeného nařízení (5), při zohlednění technických vlastností kontrolního dokladu.

(14)	Je v zájmu Společenství, aby se členské státy a Komise vzájemně co nejpodrobněji informovaly o výsledcích kontroly Společenství.

(15)	Jsou nutná přesná kritéria pro zjištění případné újmy a zahájení šetření, avšak Komise by měla mít nadále možnost přijímat v naléhavých případech potřebná opatření.

(16)	Je proto třeba podrobně upravit zahájení šetření, potřebné kontroly a inspekce, slyšení účastníků řízení, zpracování získaných informací a kritéria pro posouzení újmy.

(17)	V tomto nařízení obsažená ustanovení týkající se šetření se nedotýkají předpisů Společenství a jednotlivých států o profesním tajemství.

(18)	Pro zvýšení právní jistoty dotčených hospodářských subjektů a v zájmu rychlého rozhodování je dále nutno stanovit lhůty pro zahájení šetření a pro rozhodnutí o účelnosti opatření.

(19)

Pro sjednocení pravidel dovozu by měly být zjednodušeny náležitosti, které musí dovozci splňovat, přičemž tyto náležitosti by měly být bez ohledu na místo odbavení zboží vždy stejné. Proto by mělo být zajištěno, aby všechny náležitosti byly splněny použitím tiskopisů odpovídajících vzoru připojenému k tomuto nařízení.

(20)	Kontrolní doklady vystavené v rámci kontrolních opatření Společenství by měly být nezávisle na vystavujícím členském státě platné v celém Společenství.

(21)

Textilní výrobky, na které se vztahuje nařízení Rady (ES) č. 517/94 ze dne 7. března 1994 o společných pravidlech dovozu textilních výrobků pocházejících z některých třetích zemí, na které se nevztahují dvoustranné dohody, protokoly nebo jiná ujednání ani jiná zvláštní pravidla dovozu Společenství (6), jsou předmětem zvláštní úpravy na úrovni Společenství i na mezinárodní úrovni. Měly by tudíž být vyňaty z oblasti působnosti tohoto nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÉ ZÁSADY

Článek 1

1.   Toto nařízení se vztahuje na dovoz produktů pocházejících ze třetích zemí uvedených v příloze I, s výjimkou textilních výrobků, na které se vztahuje nařízení (ES) č. 517/94.

2.   Dovoz produktů uvedených v odstavci 1 do Společenství je volný a nepodléhá žádnému množstevnímu omezení, aniž jsou dotčena případná opatření přijatá podle kapitoly V.

KAPITOLA II

INFORMAČNÍ A KONZULTAČNÍ POSTUP SPOLEČENSTVÍ

Článek 2

Pokud by vývoj dovozu vyžadoval zavedení kontrolních nebo ochranných opatření, sdělí to členské státy Komisi. Toto sdělení musí obsahovat dostupné důkazy podle kritérií stanovených v článku 8. Komise toto sdělení neprodleně předá všem členským státům.

Článek 3

1.   Na žádost některého členského státu nebo z podnětu Komise se mohou konat konzultace.

2.   Konzultace se konají do osmi pracovních dnů poté, co bylo sdělení uvedené v článku 2 doručeno Komisi, v každém případě ale před zavedením kontrolních nebo ochranných opatření Společenství.

Článek 4

1.   Konzultace se konají v poradním výboru (dále jen „výbor“) složeném ze zástupců jednotlivých členských států, kterému předsedá zástupce Komise.

2.   Výbor svolává předseda. Co nejdříve předá členským státům všechny důležité informace.

3.   Konzultace se týkají zejména:

a)	dovozních podmínek, vývoje dovozu a různých hledisek hospodářské a obchodní situace daného produktu;

b)	otázek týkajících se správy obchodních dohod mezi Společenstvím a třetími zeměmi uvedenými v příloze I;

c)	případných opatření, která je třeba přijmout.

4.   V případě potřeby se konzultace mohou konat písemně. V tom případě informuje Komise členské státy, které mohou ve lhůtě pěti až osmi pracovních dnů stanovené Komisí vyjádřit své stanovisko nebo požádat o ústní konzultace.

KAPITOLA III

ŠETŘENÍ SPOLEČENSTVÍ

Článek 5

1.   Pokud je Komisi po ukončení konzultací uvedených v článcích 3 a 4 zřejmé, že existují dostatečné důkazy odůvodňující zahájení šetření, zahájí do jednoho měsíce po obdržení informace z některého členského státu šetření a zveřejní oznámení v Úředním věstníku Evropské unie. Toto oznámení

a)	obsahuje souhrn získaných informací a pokyn, že je nutno předat Komisi všechny užitečné informace;

b)	stanoví lhůtu, v níž mohou účastníci řízení vyjádřit písemné stanovisko a předat informace, pokud tato stanoviska a informace mají být vzaty v úvahu při šetření;

c)	stanoví lhůtu, během níž mohou účastníci řízení podat žádost o slyšení před Komisí podle odstavce 4.

Komise započne šetření v součinnosti s členskými státy.

2.   Komise si vyžádá všechny informace, které považuje za nutné, a snaží se, pokud to po konzultaci s výborem považuje za vhodné, ověřit tyto informace u dovozců, obchodníků, obchodních zástupců, výrobců, obchodních sdružení a organizací.

Komisi přitom poskytují pomoc zaměstnanci členského státu, na jehož území se prověřování provádí, pokud si to členský stát přeje.

Účastníci řízení, kteří se přihlásili podle odst. 1 prvního pododstavce, a zástupci vyvážející země mohou nahlížet do všech informací poskytnutých Komisi v rámci šetření, kromě interních dokumentů úřadů Společenství nebo jeho členských států, pokud jsou tyto informace významné pro obhajobu jejich zájmů, nejsou důvěrné ve smyslu článku 7 a Komise je při šetření používá. K tomuto účelu podají Komisi písemnou žádost, v níž uvedou, které informace požadují.

3.   Členské státy poskytnou Komisi na její žádost a podle postupů, které Komise stanoví, informace, které mají k dispozici o vývoji situace na trhu s produktem, jehož se šetření týká.

4.   Komise může účastníky řízení vyslechnout. Účastníci řízení musí být vyslechnuti, pokud o to písemně požádají ve lhůtě stanovené oznámením v Úředním věstníku Evropské unie a prokáží, že mohou být výsledkem šetření skutečně dotčeni a že existují zvláštní důvody pro jejich slyšení.

5.   Pokud nejsou informace poskytnuty ve lhůtách stanovených tímto nařízením nebo Komisí na základě tohoto nařízení nebo pokud je šetření značně bráněno, mohou být zjištění učiněna na základě údajů, které jsou k dispozici. Jestliže Komise zjistí, že jí účastník řízení nebo třetí osoba sdělili nesprávné nebo zavádějící informace, nebere tyto informace v úvahu a může využít údaje, které jsou k dispozici.

6.   Pokud Komise po konzultacích uvedených v odstavci 1 dospěje k názoru, že stávající důkazy nepostačují k tomu, aby ospravedlnily šetření, sdělí toto rozhodnutí členským státům do jednoho měsíce od obdržení informací z členských států.

Článek 6

1.   Po ukončení šetření předkládá Komise výboru zprávu o výsledcích.

2.   Pokud dojde Komise během devíti měsíců po zahájení šetření k závěru, že nejsou nutná žádná kontrolní a ochranná opatření Společenství, ukončí se šetření po konzultaci výboru do jednoho měsíce. Rozhodnutí o ukončení šetření se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie s uvedením nejdůležitějších závěrů šetření a se shrnutím důvodů.

3.   Pokud je Komise toho názoru, že jsou nutná kontrolní a ochranná opatření Společenství, přijme podle kapitol IV a V ve lhůtě devíti měsíců po zahájení šetření potřebná opatření. Ve výjimečných případech může být tato lhůta prodloužena o další dobu nejvýše dvou měsíců. V tom případě zveřejní Komise v Úředním věstníku Evropské unie oznámení o délce prodloužení se shrnutím důvodů.

4.   Tato kapitola nevylučuje použití kontrolních opatření podle článků 9 až 14 nebo, jestliže kritická situace, v níž by každé zpoždění vedlo k obtížně napravitelné újmě, vyžaduje okamžitý zásah, ochranných opatření podle článků 15, 16 a 17.

Komise provede bez odkladu vyšetřovací opatření, která jsou ještě zapotřebí. Jejich výsledky slouží k přezkumu přijatých opatření.

Článek 7

1.   Informace získané na základě tohoto nařízení smějí být použity pouze k účelu, k němuž byly vyžádány.

2.   Rada, Komise, členské státy ani jejich úředníci nesmějí vyzradit důvěrné informace, které získají na základě tohoto nařízení nebo které jim jsou důvěrně sděleny, ledaže k tomu ten, kdo informaci poskytl, výslovně udělí souhlas.

3.   Každá žádost o důvěrné zacházení musí uvádět důvody, proč je informace důvěrná.

Prokáže-li se však, že žádost o důvěrné zacházení není oprávněná, a nechce-li ten, kdo informaci poskytl, povolit její zveřejnění ani její sdělení v obecné nebo souhrnné formě, nemusí být dotyčná informace brána v úvahu.

4.   Informace je v každém případě považována za důvěrnou, pokud by její oznámení mohlo mít závažný nepříznivý účinek na toho, kdo ji poskytl nebo je jejím zdrojem.

5.   Odstavce 1 až 4 nevylučují, aby se úřady Společenství odvolávaly na obecné informace, a zejména na důvody, na kterých je založeno rozhodnutí přijaté na základě tohoto nařízení. Úřady Společenství však musí přihlížet k oprávněnému zájmu dotčených fyzických nebo právnických osob na zachování jejich obchodního tajemství.

Článek 8

1.   Zkoumání vývoje dovozu, dovozních podmínek a vážné újmy nebo hrozby vážné újmy vyplývající z těchto dovozů pro výrobce Společenství se opírá zejména o tyto činitele:

a)	objem dovozu, zejména při podstatném zvýšení v absolutních číslech nebo v poměru k výrobě nebo spotřebě ve Společenství;

b)	cena dovážených produktů, zejména pokud je významně nižší v porovnání s cenou obdobného produktu ve Společenství;

c)

účinky na výrobce Společenství obdobných nebo přímo soutěžících produktů, které jsou patrné ve vývoji některých hospodářských činitelů, jako jsou — výroba, — kapacitní využití, — zásoby, — prodej, — podíl na trhu, — ceny (tzn. pokles cen nebo zabránění nárůstu cen, k němuž by normálně došlo), — zisky, — kapitálový výnos, — peněžní tok, — zaměstnanost.

2.   Komise bere při šetření ohled na zvláštní hospodářský systém zemí uvedených v příloze I.

3.   Pokud se posuzuje existence hrozby vážné újmy, Komise také prověřuje, zda lze jasně předvídat, že určitá situace může vést ke skutečné újmě. Přitom lze mimo jiné zohlednit tyto činitele:

a)	míru růstu vývozu do Společenství;

b)	vývozní kapacitu v zemi původu nebo vývozu, která již existuje nebo vznikne v dohledné budoucnosti, a pravděpodobnost, že tato kapacita bude využita k vývozu do Společenství.

KAPITOLA IV

KONTROLNÍ OPATŘENÍ

Článek 9

1.   Pokud to vyžadují zájmy Společenství, může Komise na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu

a)	rozhodnout o zpětné kontrole Společenství určitého dovozu způsoby, které stanoví;

b)	rozhodnout, že určitý dovoz bude za účelem kontroly jeho vývoje podroben předchozí kontrole Společenství podle článku 10.

2.   Doba platnosti kontrolních opatření je omezená. Pokud není stanoveno jinak, pozbývají platnosti uplynutím druhého pololetí, které následuje po pololetí, během nějž byla opatření zavedena.

Článek 10

1.   Produkty, které podléhají předchozí kontrole Společenství, smějí být propuštěny do volného oběhu pouze po předložení kontrolního dokladu. Tento doklad vydává příslušný orgán určený členskými státy pro všechna požadovaná množství bezplatně do pěti pracovních dnů poté, co tento orgán obdrží žádost dovozce Společenství, nezávisle na jeho místě usazení ve Společenství. Pokud se neprokáže opak, má se za to, že příslušný vnitrostátní orgán žádost obdržel nejpozději tři pracovní dny po jejím podání.

2.   Kontrolní doklad se vyhotovuje na tiskopise odpovídajícím vzoru v příloze II.

Pokud není v rozhodnutí o zavedení kontroly stanoveno jinak, obsahuje žádost dovozce o vystavení kontrolního dokladu povinně pouze tyto údaje:

a)	jméno a úplnou adresu žadatele (včetně čísla telefonu, faxu a v případě potřeby identifikačního čísla u příslušných vnitrostátních orgánů), jakož i jeho daňové identifikační číslo, pokud je povinen platit DPH;

b)	případně jméno a úplnou adresu deklaranta nebo zástupce určeného žadatelem (včetně čísla telefonu a faxu);

c)	označení zboží s uvedením — jeho obchodního názvu, — odpovídajícího kódu kombinované nomenklatury, — místa jeho původu a místa odeslání;

d)	deklarovaná množství v kilogramech (kg) a v případě potřeby v jiné jednotce (páry, kusy atd.);

e)	cenu zboží v eurech, CIF hranice Společenství;

f)	následující prohlášení žadatele s datem, podpisem a jménem žadatele napsaným hůlkovým písmem: „Já, níže podepsaný, potvrzuji, že údaje uvedené v této žádosti jsou pravdivé a byly poskytnuty v dobré víře a že jsem usazen na území Společenství.“

3.   Kontrolní doklad je platný v celém Společenství nezávisle na tom, který členský stát jej vystavil.

4.   Zjištění, že jednotková cena, za níž je obchod sjednán, překračuje cenu uvedenou v kontrolním dokladu o méně než 5 % nebo že celková hodnota nebo celkové množství produktů deklarovaných k dovozu překračuje o méně než 5 % hodnotu nebo množství, která je uvedena v kontrolním dokladu, nevylučuje propuštění dotyčného produktu do volného oběhu. Komise může po vyslechnutí stanovisek vyjádřených ve výboru s přihlédnutím k vlastnostem produktů a k jiným zvláštním znakům transakcí stanovit jiný procentní podíl, která však zpravidla nesmí překročit 10 %.

5.   Kontrolní doklad se může použít pouze tehdy, pokud zůstanou pro dané transakce použitelná ujednání o liberalizaci dovozu. Kontrolní doklad lze používat nejdéle po dobu, která se stanoví ke stejnému okamžiku a podle stejného postupu jako zavedení kontroly, přičemž se zohlední vlastnosti produktů a ostatní zvláštní znaky těchto transakcí.

6.   Původ produktů kontrolovaných Společenstvím se musí prokázat osvědčením o původu, pokud je to požadováno v rozhodnutí podle článku 9. Jiné předpisy o předložení takového osvědčení nejsou tímto odstavcem dotčeny.

7.   Jestliže se na produkty podléhající předchozí kontrole Společenství v některém členském státě vztahuje regionální ochranné opatření, může dovozní povolení udělené tímto členským státem nahradit kontrolní doklad.

8.   Kontrolní doklady a výtahy z nich se vystavují ve dvou vyhotoveních, z nichž první je označeno jako „Originál pro žadatele“, má číslo 1 a předává se žadateli, zatímco druhé je označeno jako „Kopie pro příslušný orgán“, má číslo 2 a je uchovávánu u orgánu, který doklad vystavuje. Pro správní účely může příslušný orgán k vyhotovení č. 2 připojit ještě další dodatečná vyhotovení.

9.   Pro tiskopisy se použije bílý, bezdřevý, klížený psací papír s hmotností 55 až 65 g/m2. Tiskopisy mají formát 210 mm × 297 mm. Odstup řádků je 4,24 mm (1/6). Úprava tiskopisu se musí přesně dodržet. Přední i zadní strana vyhotovení č. 1, které představuje vlastní kontrolní doklad, je navíc opatřena tištěným žlutým gilošovaným vzorem, který zviditelní jakékoli padělání mechanickými nebo chemickými prostředky.

10.   Za tisk tiskopisů odpovídají členské státy. Tiskopisy je možné tisknout v tiskárnách schválených členským státem, ve kterém jsou usazeny. V takovém případě musí každý tiskopis obsahovat odkaz na toto schválení. Na tiskopisech se musí uvést název a adresa tiskárny nebo značka, podle níž lze tiskárnu identifikovat.

Článek 11

Pokud by mohlo dojít k situaci popsané v čl. 15 odst. 1, může Komise, pokud to vyžadují zájmy Společenství, na návrh členského státu nebo z vlastního podnětu:

—	omezit dobu platnosti případně požadovaného kontrolního dokladu,

—	stanovit pro vydání tohoto dokladu určité podmínky a ve výjimečných případech zahrnutí doložky o odvolání nebo, s četností a délkou trvání stanovenou Komisí, nařídit předchozí informaci a konzultaci podle článků 3 a 4.

Článek 12

Pokud nebyl dovoz produktu během osmi pracovních dnů po ukončení konzultací uvedených v článku 3 podroben předchozí kontrole Společenství, může Komise v souladu s článkem 17 zavést kontrolu omezenou na dovoz určený pro jeden nebo více regionů Společenství.

Článek 13

1.   Produkty pod regionální kontrolou smějí být propuštěny do volného oběhu pouze po předložení kontrolního dokladu. Tento doklad vydává příslušný orgán určený daným členským státem nebo členskými státy pro všechna požadovaná množství bezplatně do pěti pracovních dnů poté, co příslušný vnitrostátní orgán obdrží žádost dovozce Společenství, nezávisle na jeho místě usazení ve Společenství. Pokud se neprokáže opak, má se za to, že příslušný vnitrostátní orgán žádost obdržel nejpozději tři pracovní dny po jejím podání. Kontrolní doklad se může použít jen po dobu, po kterou zůstávají účinná odpovídající ujednání o liberalizaci dovozu.

2.   Použije se čl. 10 odst. 2.

Článek 14

1.   Členské státy sdělí Komisi v případě kontroly Společenství nebo regionální kontroly během prvních deseti dnů každého měsíce

a)	v případě předchozí kontroly množství a částky vypočtené podle ceny CIF, pro něž byly v předchozím období vydány kontrolní doklady;

b)	v každém případě dovoz během období, které předchází období uvedenému v písmenu a).

Informace členských států jsou rozčleněny podle produktů a zemí.

Odchylná ustanovení mohou být stanovena ke stejnému okamžiku a stejným postupem, jakým byla zavedena kontrola.

2.   Komise může na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu změnit časový rozvrh pro předkládání informací, pokud to vyžaduje vlastnost produktu nebo zvláštní okolnosti.

3.   Komise o tom uvědomí členské státy.

KAPITOLA V

OCHRANNÁ OPATŘENÍ

Článek 15

1.   Pokud je produkt dovážen do Společenství v natolik zvýšeném množství nebo za takových podmínek, že tím výrobcům Společenství vzniká nebo hrozí vážná újma, může Komise na ochranu zájmů Společenství na žádost některého členského státu nebo z vlastního podnětu změnit pravidla pro dovoz dotyčného produktu tak, že smí být propuštěn do volného oběhu pouze po předložení dovozního povolení; toto povolení se uděluje podle pravidel a v mezích, které stanoví Komise.

2.   Přijatá opatření se neprodleně sdělí Radě a členským státům a jsou okamžitě použitelná.

3.   Opatření podle tohoto článku se po vstupu v platnost vztahují na všechny produkty propuštěné do volného oběhu. V souladu s článkem 17 mohou být omezena na jeden nebo více regionů Společenství.

Tato opatření však nebrání propuštění do volného oběhu produktů, které již jsou na cestě do Společenství, jestliže se jejich místo určení již nedá změnit a jestliže tyto produkty, které podle článků 10 a 13 mohou být propuštěny do volného oběhu pouze proti předložení kontrolního dokladu, jsou takovým dokladem doprovázeny.

4.   Pokud o zásah Komise požádal některý členský stát, přijme Komise rozhodnutí do pěti pracovních dnů po obdržení žádosti.

5.   Rozhodnutí Komise přijatá podle tohoto článku se sdělují Radě a členským státům. Každý členský stát může do jednoho měsíce ode dne sdělení předložit rozhodnutí Radě.

6.   Pokud se členský stát rozhodnutí Komise předloží Radě, může Rada rozhodnutí Komise kvalifikovanou většinou potvrdit, změnit nebo zrušit.

Pokud Rada do tří měsíců poté, co jí byla záležitost předložena, nepřijme rozhodnutí, považuje se rozhodnutí Komise za zrušené.

Článek 16

1.   Rada může zejména v případě uvedeném v čl. 15 odst. 1 učinit vhodná opatření. Rozhodne na návrh Komise kvalifikovanou většinou.

2.   Použije se čl. 15 odst. 3.

Článek 17

Pokud se při kontrole zejména na základě činitelů uvedených v článku 8 zjistí, že v jednom nebo více regionech Společenství jsou splněny podmínky pro přijetí opatření podle kapitoly IV a článku 15, může Komise po posouzení alternativních řešení výjimečně povolit uplatňování kontrolních a ochranných opatření omezených na daný region nebo regiony, pokud má za to, že uplatňování těchto opatření je vhodnější na této úrovni než na úrovni Společenství.

Tato opatření musí být dočasná a musí co nejméně omezovat fungování vnitřního trhu.

Tato opatření se přijímají postupem podle článků 9 a 15.

Článek 18

1.   Po dobu, kdy se uplatňují kontrolní nebo ochranná opatření zavedená podle kapitol IV a V, se ve výboru zřízeném podle článku 3 na žádost členských států nebo z podnětu Komise konají konzultace. Účelem konzultací je

a)	posouzení účinků opatření;

b)	ověření, zda je zachování opatření nutné.

2.   Pokud Komise po konzultacích podle odstavce 1 dospěje k názoru, že je nutné kontrolní nebo ochranná opatření podle kapitol IV a V zrušit nebo změnit, postupuje takto:

a)	pokud Rada nepřijala žádné rozhodnutí o opatření přijatém Komisí, Komise toto opatření okamžitě změní nebo zruší a podá Radě ihned zprávu;

b)	ve všech ostatních případech navrhne Komise Radě, aby opatření přijaté Radou bylo zrušeno nebo změněno. Rada rozhodne kvalifikovanou většinou.

Pokud se rozhodnutí týká regionálních kontrolních opatření, použije se od šestého dne po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

KAPITOLA VI

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 19

1.   Tímto nařízením není dotčeno plnění povinností vyplývajících ze zvláštních pravidel obsažených v dohodách mezi Společenstvím a třetími zeměmi.

2.   Aniž jsou dotčeny ostatní předpisy Společenství, nevylučuje toto nařízení přijetí nebo uplatňování členskými státy

a)

zákazů, množstevních omezení nebo kontrolních opatření, které jsou odůvodněny veřejnou mravností, veřejným pořádkem, veřejnou bezpečností; ochranou zdraví a života lidí a zvířat, ochranou rostlin, ochranou národního kulturního pokladu, jenž má uměleckou, historickou nebo archeologickou hodnotu, nebo ochranou průmyslového a obchodního vlastnictví;

b)	zvláštních devizových náležitostí;

c)	náležitostí, které byly zavedeny na základě mezinárodních dohod v souladu se Smlouvou.

Členské státy sdělí Komisi opatření nebo náležitosti, které zamýšlejí zavést nebo změnit na základě tohoto odstavce. V případech zvláštní naléhavosti Komisi sdělí vnitrostátní opatření nebo náležitosti bezprostředně po jejich přijetí.

Článek 20

1.   Tímto nařízením není dotčeno uplatňování předpisů, které zřizují společnou organizaci zemědělských trhů, nebo z nich odvozených správních předpisů Společenství nebo vnitrostátních správních předpisů anebo zvláštních předpisů přijatých podle článku 308 Smlouvy a týkajících se zboží vzniklého zpracováním zemědělských produktů. Použije se k těmto předpisům doplňkově.

2.   Články 9 až 14 a 18 se nevztahují na produkty uvedené v odstavci 1, u kterých pravidla Společenství pro obchod se třetími zeměmi vyžadují předložení dovozního osvědčení nebo jiného dovozního dokladu.

Články 15, 17 a 18 se nevztahují na produkty, u kterých pravidla Společenství pro obchod se třetími zeměmi vyžadují použití množstevních omezení dovozu.

Článek 21

Nařízení (ES) č. 519/94 se zrušuje.

Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze IV.

Článek 22

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

---

(1)  Úř. věst. L 67, 10.3.1994, s. 89.

(2)  Viz příloha III.

(3)  Úř. věst. L 87, 31.3.1994, s. 47.

(4)  Úř. věst. L 335, 23.12.1994, s. 23.

(5)  Úř. věst. L 335, 23.12.1994, s. 33.

(6)  Úř. věst. L 67, 10.3.1994, s. 1.

---

---

---

---

---