(1)

Dne 1. června 2006 oznámily polské orgány podporu na restrukturalizaci společnosti Odlewnia Żeliwa „Śrem“ (dale jen „Odlewnia Śrem“) převážně formou ujednání o uhrazení veřejných pohledávek ve splátkách. Bylo zjištěno, že některá opatření podpory byla provedena po přistoupení bez souhlasu Komise. Považovala se tudíž za protiprávní podporu.

(2)

Dopisem ze dne 6. prosince 2006 oznámila Komise Polsku své rozhodnutí zahájit s ohledem na tato opatření řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES.

(3)

Rozhodnutí Komise o zahájení řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie. Komise zúčastněné strany vyzvala, aby k navrhované podpoře podaly připomínky.

(4)

Polské orgány předaly své připomínky k zahájení vyšetřovacího řízení dne 31. ledna 2007. Od třetích stran nebyly obdrženy žádné připomínky.

(5)

Dne 15. dubna 2008 Komise zaslala polským orgánům žádost o další informace.

(6)

Polské orgány odpověděly dne 30. dubna 2008 a oznámily Komisi zrušení plánovaných opatření. Komise však toto nemohla považovat za zpětvzetí oznámení podle článku 8 nařízení Rady (ES) č. 659/99 (1), jelikož předcházející odklad splátek dluhu již měl na příjemce faktický dopad a poskytl mu jednoznačnou výhodu oproti ostatním společnostem, které uhradily veřejné pohledávky včas.

(7)

Společnost Odlewnia Śrem zahájila výrobu v roce 1968. Vyrábí především litiny pro lodní průmysl. Privatizační proces společnosti byl zahájen v roce 1999, kdy státní pokladna prodala 85 % podílu společnostem CENTROZAP (44,9 %), BANK PEKAO (25,1 %) a zaměstnancům (15 %). Jednou z příčin zhoršení situace příjemce byla obtížná finanční situace hlavního akcionáře, společnosti CENTROZAP, která v určitém okamžiku vlastnila 71,4 % akcií společnosti Odlewnia Śrem. V současnosti společnost Odlewnia Śrem vlastní společnost PIOMA-ODLEWNIA, která drží 85,1 % akcií. Podle polských orgánů měla společnost Odlewnia Śrem 6–8 % podíl na polském trhu s litinou. Její sídlo se nachází v regionu, který je způsobilý pro podporu podle čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy o ES.

(8)

Proces restrukturalizace společnosti Odlewnia Śrem byl zahájen v roce 2003. V roce 2004 byl vypracován první program restrukturalizace, který schválil předseda Agentury pro rozvoj průmyslu (ARP).

(9)

Podle polských orgánů chtěla společnost využít možnost vyplývající z novely zákona ze dne 30. října 2002 o státní podpoře pro podniky se zvláštním významem pro trh práce, který rozšířil možnost odpisu veřejných pohledávek (kapitola 5a), klade však na společnost dodatečné požadavky, například určení části majetku pro převedení na nezávislý hospodářský subjekt. Tímto hospodářským subjektem musela být společnost zcela ve vlastnictví ARP nebo státní pokladny. Výnosy z prodeje tohoto majetku hospodářským subjektem měly pokrýt přinejmenším část veřejných pohledávek restrukturované společnosti a zbývající veřejné pohledávky měly být odepsány po skončení restrukturalizace. Dne 19. března 2006 skončila lhůta pro ukončení restrukturalizačního řízení podle kapitoly 5a zákona, aniž došlo k prodeji majetku hospodářským subjektem. Navzdory tomu předseda ARP v rozhodnutí ze dne 27. června 2006 prohlásil restrukturalizaci za ukončenou, jelikož společnost Odlewnia Śrem obnovila svou životaschopnost, a k úplnému ukončení restrukturalizace byl nutný pouze souhlas Komise s ujednáním o úhradě veřejných pohledávek společnosti ve splátkách. Po neuspokojivém ukončení řízení podle kapitoly 5a se společnost obrátila na pět veřejných věřitelů s žádostí o odklad splatnosti závazků na základě obecněji použitelných předpisů daňového práva, což bylo pro ně méně výhodné než ujednání stanovené v kapitole 5a.

(10)

Podle polských orgánů činí náklady na restrukturalizaci 43,6 milionu PLN. Náklady na finanční restrukturalizaci činí přibližně 75 % celkových nákladů na restrukturalizaci, zbývající část představují hlavně výdaje spojené s modernizací infrastruktury společnosti.

(11)

Plán restrukturalizace se zaměřuje v prvé řadě na modernizaci výrobního závodu a investice do zlepšení řízení jakosti ve společnosti (např. zavedení počítačového systému SAP R/3 jako hlavního nástroje výpočetní techniky ve společnosti Odlewnia Śrem).

(12)

Za druhé velká část restrukturalizace sestává z finanční restrukturalizace, tj. zejména ujednání o úhradě veřejných pohledávek ve splátkách a jejich odpisech. V rámci dohody o narovnání uzavřené s věřiteli, která byla podepsána dne 17. května 2005, byl schválen rovněž částečný odpis občanskoprávních závazků ve výši 1,4 milionu PLN.

(13)

Za třetí společnost v roce 2005 snížila počet svých zaměstnanců na 1 457, oproti 1 776 v roce 2002, a další restrukturalizaci zaměstnanosti neplánuje. Polsko však uvedlo, že dočasné pozastavení uplatňování kolektivní smlouvy společnosti představovalo snížení nákladů na zaměstnance, jelikož společnost dočasně nehradila příspěvky do podnikového fondu sociálních dávek.

(14)

Restrukturalizace majetku spočívala v pronájmu majetku nesouvisejícího s výrobou, například hotelu (Ośrodek Wypoczynkowy v Ostrowiecznu) a dalších objektů v celkové hodnotě 0,4 milionu PLN. Je naplánován rovněž prodej dalších aktiv v hodnotě přibližně 2,6 milionu PLN, dosud však nebyl dokončen.

(15)

Předtím než došlo k zahájení řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES, byla Komise informována, že se společnost od roku 2003 pokouší nalézt nového investora, a polské orgány zdůraznily význam privatizace pro dlouhodobou životaschopnost společnosti. Polsko Komisi informovalo, že tohoto cíle bylo dosaženo, jelikož 85,1 % akcií společnosti Odlewnia Śrem bylo prodáno soukromé společnosti PIOMA-ODLEWNIA.

(16)

Společnost Odlewnia Śrem snížila svou výrobní kapacitu z 57 000 t na 55 000 t litiny ročně, další snižování nepředpokládá a tvrdí, že by to ohrozilo životaschopnost společnosti. Polsko navrhlo dvě alternativní vyrovnávací opatření. Společnost za prvé snížila o 50 % svou výrobu litiny pro průmyslové armatury (z přibližně 11 000 t na 5 500 t). Polsko za druhé uvádí, že společnost již nebude vyrábět litinu pro větrné elektrárny.

(17)

Komise se rozhodla zahájit formální vyšetřovací řízení, jelikož měla pochybnosti, zda je podpora na restrukturalizaci slučitelná se společným trhem. Tyto pochybnosti se zakládaly na čtyřech činitelích.

(18)

Komise měla za prvé pochybnosti, zda je možno považovat společnost Odlewnia Śrem za „podnik v obtížích“ ve smyslu Pokynů Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích (2) (dále jen „pokyny z roku 2004“), a je tudíž způsobilá pro podporu na restrukturalizaci, jelikož společnost Odlewnia Śrem vykázala v roce 2005 zisk ve výši 3,9 milionu PLN.

(19)

Za druhé měla Komise pochybnosti, zda plán restrukturalizace povede k obnovení dlouhodobé životaschopnosti příjemce, jelikož se zdálo, že se zaměřuje na dluhovou službu a uhrazení provozních nákladů a že společnost usiluje o nalezení soukromého investora.

(20)

Za třetí měla Komise pochybnosti, zda byla podpora omezena na nezbytné minimum a zda byl vlastní příspěvek významný a pokud možno co nejvyšší, zejména vzhledem k tomu, že polské orgány nepředložily žádné konkrétní plány privatizace, v nichž by byl vlastní příspěvek podstatně vyšší.

(21)

Komise měla pochybnosti rovněž ohledně vyrovnávacích opatření, jelikož Polsko neprokázalo, že snížení výroby uvedené v 16. bodě odůvodnění bylo skutečně vyrovnávacím opatřením a že nebylo zapříčiněno pouze vnějšími činiteli, jako je pokles poptávky nebo neschopnost společnosti soutěžit na relevantních trzích.

(22)

Komise obdržela připomínky pouze od Polska.

(23)

Polské orgány Komisi informovaly o určitých změnách v podpoře poskytnuté po přistoupení, která by nyní měla činit 24,2 milionu PLN. V níže uvedené tabulce je shrnuta státní podpora na restrukturalizaci (podpora, která již byla poskytnuta, a plánovaná podpora) pro společnost Odlewnia Śrem podle informací uvedených polskými orgány v připomínkách k zahájení vyšetřovacího řízení.

(24)

Celková nominální hodnota státní podpory je ve výši 43,6 milionu PLN. Tato opatření zahrnují státní záruku, úvěr poskytnutý na základě preferenčních podmínek, přímé dotace a odklady a odpisy veřejných pohledávek. Podrobný popis opatření státní podpory je uveden v tabulce (prvky podpory oznámené polskými orgány).

(25)

Co se týká životaschopnosti společnosti, polské orgány za prvé uvedly, že restrukturalizace byla úspěšná, jelikož se společnosti Odlewnia Śrem podařilo najít soukromého strategického investora, který vloží potřebný kapitál a umožní společnosti obnovit její důvěryhodnost na trhu.

(26)

Polsko rovněž zdůraznilo, že společnost diverzifikovala svou výrobu a zaměřila se na technologicky vyspělejší výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Přechod na výrobu litinových odlitků o hmotnosti vyšší než 300 kg se ukázal být dobrým počinem, jelikož mnoho konkurentů v tomto segmentu trhu ukončilo výrobu, a umožnilo tudíž společnosti Odlewnia Śrem, aby v tomto segmentu začala působit.

(27)

Polské orgány potvrdily, že společnost již nemá problémy s likviditou a že všechny krátkodobé závazky společnosti jsou hrazeny včas.

(28)

Polsko za druhé uvedlo, že společnost Odlewnia Śrem je možno považovat za „podnik v obtížích“ ve smyslu pokynů z roku 2004, je tudíž způsobilá pro podporu na restrukturalizaci. Polské orgány potvrdily, že období restrukturalizace začalo v roce 2003, kdy společnost měla zjevně potíže. Skutečnost, že společnost Odlewnia Śrem dosáhla v roce 2005 čistý zisk ve výši 3,9 milionu PLN, je nutno považovat za známku toho, že během procesu restrukturalizace byla obnovena její životaschopnost.

(29)

Polsko za třetí poskytlo další informace týkající se vlastního příspěvku společnosti na celkové náklady restrukturalizace.

(30)

Podle polských orgánů příjemce poskytl značný vlastní příspěvek. Náklady na restrukturalizaci dosáhly celkové výše 43,6 milionu PLN, zatímco zdroje financování restrukturalizace, které lze považovat za vlastní příspěvek na restrukturalizaci, činí 23,7 milionu PLN a skládají se z kapitálu vloženého soukromým investorem (16 milionů PLN), výnosů z již uskutečněného prodeje nebo pronájmu majetku (0,4 milionu PLN) a dočasného pozastavení uplatňování kolektivní smlouvy společnosti (7,3 milionu PLN). Co se týká posledně zmíněné záležitosti, polské orgány tvrdí, že to představuje snížení nákladů na zaměstnanecké dávky, jelikož společnost Odlewnia Śrem je dočasně zproštěna povinnosti platit příspěvky do fondu sociálních dávek. Tento fond byl zřízen společností Odlewnia Śrem a jejími odbory dobrovolně a zákon jej nevyžaduje. Nejedná se tedy o využití státních prostředků. Bylo objasněno, že rozhodnutí bylo přijato po dohodě s odbory, které souhlasily s tím, že se na podporu restrukturalizace vzdají části zaměstnaneckých dávek. Toto opatření lze proto považovat za vlastní příspěvek.

(31)

Polsko mimoto zopakovalo své stanovisko, že vlastní příspěvek na náklady restrukturalizace tvoří rovněž:

(32)

Co se týká požadavku na to, aby bylo omezeno narušení hospodářské soutěže, polské orgány uvádějí 50 % snížení výroby litiny pro průmyslové armatury (z přibližně 11 000 t na 5 500 t). Skutečnost, že společnost ukončila výrobu litiny pro větrné elektrárny, je nutno považovat za relevantní vyrovnávací opatření.

(33)

Polsko tvrdí, že poptávka po obou druzích výrobku v posledních letech rostla a očekává se, že tato tendence bude pokračovat. Polsko rovněž zdůraznilo, že společnost Odlewnia Śrem má technickou kapacitu pro výrobu stejného množství jako před restrukturalizací, zavázala se však omezit svou výrobu litiny pro průmyslové armatury a zcela ukončit výrobu litiny pro větrné elektrárny. Podle polských orgánů je proto možno považovat tato opatření za vyrovnávací opatření.

(34)

Komise musela ověřit, zda konečný výrobek společnosti Odlewnia Śrem patří do odvětví oceli, jelikož podle sdělení Komise o podpoře na záchranu a restrukturalizaci a o podpoře na ukončení činnosti v odvětví oceli (3)„má Komise za to, že podpora na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích v odvětví oceli není podle definice uvedené v příloze B víceodvětvového rámce slučitelná se společným trhem“.

(35)

Příloha B víceodvětvového rámce pro regionální podporu velkým investičním projektům (4) (dále jen „víceodvětvový rámec“), která byla použitelná v době poskytnutí podpory, odkazuje na kód kombinované nomenklatury (5) (KN) výrobků, které se považují za ocel. Tyto výrobky jsou uvedeny ve dvou kapitolách KN, a to kapitole 72 („Železo a ocel“) a kapitole 73 („Výrobky ze železa nebo oceli“).

(36)

Podle přílohy B víceodvětvového rámce se za ocel považují tyto výrobky ze železa nebo oceli:

(37)

Podle informací poskytnutých polskými orgány nevyrábí společnost Odlewnia Śrem žádný z těchto výrobků. Mimoto nevyrábí žádný z výrobků uvedených v kapitole 72 s názvem „Železo a ocel“, avšak používá tyto výrobky (např. surové železo) jako materiál pro vlastní výrobu.

(38)

Společnost vyrábí zvláštní, technologicky vyspělé konečné výrobky, které patří do čísla KN 7325 , „Ostatní výrobky odlité ze železa nebo oceli“, a příslušných položek, například 7325 10 „Z netvárné litiny“ a 7325 99 10 „Z tvárné litiny“.

(39)

Podle přílohy B víceodvětvového rámce se tyto výrobky ze železa a oceli nepovažují za ocel.

(40)

Podpora na restrukturalizaci pro společnost Odlewnia Śrem není a priori zakázána a slučitelnost této podpory musí posoudit Komise podle platných pokynů Společenství z roku 2004.

(41)

Jelikož k některým událostem souvisejícím s daným případem došlo před přistoupením Polska k Evropské unii dne 1. května 2004, Komise musela nejprve určit, zda je v její pravomoci s ohledem na dotyčná opatření jednat.

(42)

Opatření podpory, která byla provedena před přistoupením a nejsou použitelná po přistoupení, nemůže Komise posoudit v rámci tzv. řízení o přechodném mechanismu podle přílohy IV bodu 3 Smlouvy o přistoupení nebo v rámci řízení podle článku 88 Smlouvy o ES. Smlouva o přistoupení ani Smlouva o ES od Komise nevyžadují přezkum těchto opatření, ani ji k tomu nezmocňují.

(43)

Opatření provedená po přistoupení by na druhou stranu představovala novou podporu a spadala by do pravomoci Komise v rámci řízení podle článku 88 Smlouvy o ES. Pro účely posouzení okamžiku, kdy bylo dané opatření podpory provedeno, je příslušným kritériem právně závazný akt, kterým se příslušný vnitrostátní orgán zavazuje k poskytnutí podpory (6).

(44)

Jednotlivá opatření podpory se nepovažují za použitelná po přistoupení, pokud v okamžiku poskytnutí podpory byly přesně známy ekonomické náklady pro stát.

(45)

Na základě informací předložených Polskem mohla Komise určit opatření, která byla provedena před přistoupením a poté nejsou použitelná. Tato opatření jsou uvedena v první části tabulky 1 a činí 19,4 milionu PLN. Bylo zjištěno, že ostatní opatření nebyla provedena před přistoupením. Usuzuje se proto, že opatření ve výši 24,2 milionu PLN byla provedena po přistoupení, jak je objasněno v 23. bodě odůvodnění.

(46)

Čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES stanoví, že podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné se společným trhem.

(47)

Oznámená záruka, úvěr, dotace, odpisy, odklady a ujednání o rozložení úhrady veřejných pohledávek na splátky zahrnují použití státních prostředků. Poskytují rovněž společnosti výhodu, jelikož snižují její náklady. Protože se jedná o podnik v obtížích, společnost Odlewnia Śrem by toto financování na trhu za podobných podmínek nezískala. Tato výhoda proto narušuje hospodářskou soutěž.

(48)

Státní pokladna byla připravena vzdát se příjmů ze splatných daní a environmentálních poplatků a poskytnutím dotací a záruk vytvořit výhodu pro společnost v porovnání s jejími konkurenty. Nebyly k dispozici žádné důkazy, že polské orgány jednaly v souladu se zásadou soukromého věřitele, a polské orgány ve svém oznámení podpory uznaly existenci státní podpory.

(49)

Příjemce působí na trhu s litinou a vyváží své výrobky do ostatních členských států EU. Je proto splněno kritérium týkající se ovlivnění obchodu uvnitř Společenství.

(50)

Proto jsou opatření, která nebyla provedena před přistoupením a představují novou podporu, považována za státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES. Polské orgány toto nezpochybnily.

(51)

Výjimky stanovené v čl. 87 odst. 2 Smlouvy o ES se na daný případ nevztahují. Co se týká výjimek stanovených v čl. 87 odst. 3 Smlouvy o ES, je vzhledem ke skutečnosti, že hlavním cílem podpory je obnovení dlouhodobé životaschopnosti podniku, jedinou výjimkou, kterou lze použít, výjimka podle čl. 87 odst. 3 písm. c), která povoluje poskytnutí státních podpor, které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem.

(52)

Komise posoudila opatření představující novou podporu a celý plán restrukturalizace v souladu s platnými pokyny pro podporu na záchranu a restrukturalizaci. Stávající pokyny Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích („pokyny z roku 2004“) vstoupily v platnost dne 10. října 2004.

(53)

Jak již bylo uvedeno v rozhodnutí Komise o zahájení formálního vyšetřovacího řízení, k posouzení slučitelnosti nové podpory na restrukturalizaci je nutno posoudit restrukturalizaci celkově. K zjištění, zda plán povede k obnovení životaschopnosti a zda je podpora omezena na nezbytné minimum, a k určení vhodných vyrovnávacích opatření je nutno vzít v úvahu všechna opatření podpory, nejen novou podporu.

(54)

Jelikož podnik Odlewnia Śrem vykázal v roce 2005 čistý zisk ve výši 3,9 milionu PLN, měla Komise pochybnosti, zda je možno společnost považovat za „podnik v obtížích“ ve smyslu pokynů z roku 2004, a zda je tudíž způsobilá pro podporu na restrukturalizaci. Tyto pochybnosti vznikly zejména kvůli nedostatečným informacím o počátku období restrukturalizace. Znamenalo to, že Komise nebyla schopna určit, k jakému okamžiku je nutno posouzení způsobilosti provést. Polsko objasnilo, že období restrukturalizace začalo v roce 2003, a čistý zisk společnosti Odlewnia Śrem v roce 2005 je proto nutno považovat za známku obnovení životaschopnosti v průběhu restrukturalizace.

(55)

Komise se ujistila, že na počátku restrukturalizace v roce 2003 byla společnost podnikem v obtížích ve smyslu bodu 9 a následujících bodů pokynů z roku 2004, a je proto způsobilá pro podporu na restrukturalizaci.

(56)

V pokynech z roku 2004 je uvedeno, že „plán restrukturalizace, jehož doba trvání musí být co nejkratší, musí v přiměřené lhůtě a na základě realistických předpokladů ohledně budoucích podmínek fungování podniku obnovit jeho dlouhodobou životaschopnost. […] Zlepšení životaschopnosti musí být především výsledkem interních opatření […]“.

(57)

Prvním zásadním problémem společnosti Odlewnia Śrem byla její vysoká míra zadlužení. Komise podotýká, že finanční restrukturalizace byla dokončena.

(58)

Společnost již nemá potíže s likviditou a všechny krátkodobé závazky společnosti jsou hrazeny včas.

(59)

Ve svém rozhodnutí o zahájení vyšetřovacího řízení Komise uvedla pochybnosti o tom, zda se restrukturalizace netýkala hlavně finanční restrukturalizace a zda byly dostatečně zohledněny aspekty průmyslové restrukturalizace. Ve svých připomínkách po rozhodnutí o zahájení řízení předložily polské orgány postačující důkazy o tom, že modernizace zařízení a přeorientování výroby byly v dostatečné míře zohledněny.

(60)

V rozhodnutí o zahájení řízení Komise uvedla pochybnosti, co se týká vyhlídek na nalezení soukromého investora. Společnosti se však podařilo přesvědčit soukromý podnik, aby do ní investoval, a tudíž zvýšit svou věrohodnost na trhu.

(61)

Většina ukazatelů finanční analýzy prokazuje, že po restrukturalizaci je společnost v lepší situaci, jelikož se zlepšila její likvidita, platební schopnost a ziskovost.

(62)

Na základě výše uvedených skutečností Komise vyvozuje závěr, že její pochybnosti ohledně toho, zda plán povede k obnovení životaschopnosti, byly rozptýleny.

(63)

Komise měla pochybnosti, zda oznámená podpora na restrukturalizaci nenarušuje nepřiměřeně hospodářskou soutěž. Polsko muselo prokázat, že 50 % snížení výroby litiny pro průmyslové armatury a ukončení výroby litiny pro větrné elektrárny je skutečným vyrovnávacím opatřením a není zapříčiněno pouze vnějšími činiteli, jako je pokles poptávky nebo neschopnost soutěžit na trhu, a nebylo proto nezbytné pro obnovení životaschopnosti.

(64)

Jak Polsko prokázalo, oba druhy výrobku mají dobré vyhlídky, pokud jde o ziskovost. Polsko rovněž prokázalo, že společnost Odlewnia Śrem má technickou kapacitu pro výrobu stejného množství jako před restrukturalizací. Polsko se zavázalo omezit výrobu litiny pro průmyslové armatury ve společnosti Odlewnia Śrem na 50 % původní výroby a úplně zastavit výrobu litiny pro větrné elektrárny. Komise proto zastává názor, že tato opatření lze považovat za vyrovnávací opatření, a nikoli jednoduše za opatření nezbytná k obnovení životaschopnosti podniku.

(65)

Polské orgány poskytly mnoho podrobných informací o částkách, které jsou považovány za vlastní příspěvek příjemce na náklady restrukturalizace.

(66)

Komise není povinna zaujmout stanovisko, zda lze prvky uvedené v 31. bodě odůvodnění považovat za vlastní příspěvek na restrukturalizaci, domnívá se však, že zdroje uvedené v 30. bodě odůvodnění je možno považovat za vlastní příspěvek.

(67)

Pokud jde o zdroje financování restrukturalizace, lze částku ve výši 23,7 milionu PLN považovat za příspěvek na restrukturalizaci poskytnutý z vlastních zdrojů příjemce nebo z vnějších zdrojů, které nepředstavují státní podporu. Celkové náklady na restrukturalizaci včetně nákladů, které vznikly před přistoupením, činí 43,6 milionu PLN. Vlastní příspěvek společnosti Odlewnia Śrem na celkové náklady restrukturalizace proto činí 54 %.

(68)

Pokyny z roku 2004 stanoví minimální úroveň vlastního příspěvku na náklady restrukturalizace ve výši 50 %. Komise proto vyvozuje závěr, že vlastní příspěvek je významný a na základě poskytnutých informací je podpora omezena na nezbytné minimum.

(69)

Příjemce podpory má mimoto sídlo v Stalowé Woli, která se nachází v regionu způsobilém pro podporu podle čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy o ES. To se výslovně považuje za dodatečný činitel ve prospěch slučitelnosti podpory (viz bod 56 pokynů z roku 2004).

(70)

Komise má za to, že Polsko protiprávně poskytlo dotyčnou podporu v rozporu s čl. 88 odst. 3 Smlouvy o ES. Komise však dospěla k závěru, že tato státní podpora je slučitelná se společným trhem,