14.6.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 153/26

(1)

Směrnice 2003/99/ES stanoví, že členské státy zajistí, aby sledování poskytovalo srovnatelné údaje o výskytu antimikrobiální odolnosti u původců zoonóz, a pokud představují nebezpečí pro veřejné zdraví, i u jiných původců.

(2)

Ze semináře FAO/OIE/WHO z roku 2003 o vědeckém hodnocení nehumánního používání antimikrobiálních látek a antimikrobiální odolnosti vyplynulo, že organismy, které se staly rezistentními z důvodu nehumánního používání antimikrobiálních látek, mají zjevné nepříznivé důsledky na lidské zdraví: zvýšený výskyt infekcí, vyšší procento neúspěšné léčby (vedoucí v některých případech k úmrtí) a větší závažnost infekcí, jak bylo pozorováno například u případů infekcí lidí způsobených salmonelami rezistentními vůči fluorochinolonu. Bylo zjištěno, že objem a způsob nehumánního používání antimikrobiálních látek mají vliv na výskyt rezistentních bakterií u zvířat a v potravinách, a tedy i na vystavení člověka těmto rezistentním bakteriím (společný seminář odborníků FAO/OIE/WHO, 2003). Je však třeba uvést, že převážná část problémů spojených s odolností, s nimiž se potýká humánní medicína, je způsobena používáním a nadužíváním antimikrobiálních látek u lidí při léčbě a profylaxi (Evropský parlament, říjen 2006).

(3)

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) uvádí ve svém dokumentu „Souhrnná zpráva Společenství o trendech a zdrojích zoonóz a jejich původců, antimikrobiální odolnosti a ohnisek chorob vyvolaných původcem v potravinách v Evropské unii v roce 2005“ (2), že relativně vysoký podíl izolátů Campylobacter a Salmonella ze zvířat a z potravin byl odolný vůči antimikrobiálním látkám běžně používaným při léčbě lidských nemocí. Nákazy z potravin způsobené těmito odolnými bakteriemi představují pro člověka obzvláště vysoké riziko, neboť léčba může být v těchto případech neúspěšná.

(4)

Vědecká komise pro biologická nebezpečí a vědecká komise pro zdraví a dobré životní podmínky zvířat zřízené při Evropském úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) přijaly stanovisko týkající se analýzy souhrnné zprávy Společenství o trendech a zdrojích zoonóz, jejich původců a antimikrobiální odolnosti v Evropské unii v roce 2004 (3) na svých zasedáních ze 7. a 8. září 2006. Co se týče vyšetřování na antimikrobiální odolnost, stanovisko uvádí, že je důležité poskytovat podrobné informace o sérovaru salmonel u každého izolátu a harmonizovat mezní hodnoty používané při hodnocení odolnosti a podávání zpráv.

(5)

Pracovní skupina úřadu EFSA pro sběr údajů o zoonózách přijala dne 20. února 2007 zprávu obsahující návrh na harmonizaci systému sledování antimikrobiální odolnosti salmonel u drůbeže druhu Gallus gallus, krůt a prasat a Campylobacter jejuni a C. coli u brojlerů (4). Tato zpráva uvádí doporučení ohledně harmonizace systému sledování a metod stanovení citlivosti.

(6)

Vzhledem k tomu, že antimikrobiální odolnost představuje vzrůstající riziko pro veřejné zdraví, a ke skutečnosti, že používání antibiotik toto riziko zvyšuje, měly by být v souladu s článkem 7 směrnice 2003/99/ES ve všech členských státech shromažďovány srovnatelné informace týkající se antimikrobiální odolnosti původců zoonóz u zvířat. Provádění tohoto ustanovení se musí zakládat na návrhu pracovní skupiny úřadu EFSA, čímž však nejsou dotčena pozdější prováděcí pravidla.

(7)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,