31.10.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 300/13

(1)

Oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie  (2) dne 4. února 2006 (dále jen „oznámení o zahájení řízení“) informovala Komise o zahájení antidumpingového řízení ve věci dovozu žehlicích prken pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) a Ukrajiny.

(2)

Podnět podali dne 23. prosince 2005 tři výrobci ve Společenství (dále jen „žadatelé“) představující významný podíl, v tomto případě více než 40 %, celkové výroby žehlicích prken ve Společenství. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu uvedeného výrobku a o podstatné újmě z něj vyplývající, což bylo považováno za postačující pro zahájení řízení.

(3)

Komise oficiálně oznámila zahájení řízení žadatelům, ostatním známým výrobcům ve Společenství, vyvážejícím výrobcům v ČLR a na Ukrajině, dovozcům a maloobchodním prodejcům, o kterých se vědělo, že se jich řízení týká, zástupcům dotčených vyvážejících zemí, výrobcům ve Spojených státech amerických, které byly původně navrženy jako srovnatelná země, a výrobcům z dalších možných srovnatelných zemí. Komise dále kontaktovala všechny ostatní hospodářské subjekty ve Společenství potenciálně zapojené do výroby nebo distribuce obdobného výrobku/dotčeného výrobku, jejichž kontaktní údaje byly Komisi poskytnuty po zahájení řízení. Zúčastněné strany dostaly možnost, aby písemně předložily svá stanoviska a požádaly o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení. Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a které prokázaly, že mají konkrétní důvody ke slyšení, byly vyslyšeny.

(4)

Vzhledem k vysokému počtu čínských vyvážejících výrobců se v oznámení o zahájení řízení počítalo v souladu s článkem 17 základního nařízení s výběrem vzorku pro stanovení dumpingu. Aby Komise mohla rozhodnout, zda bude nezbytné provést výběr vzorku, a pokud ano, aby mohla vzorek vybrat, byli všichni čínští vyvážející výrobci požádáni, aby se přihlásili Komisi a v souladu se zněním oznámení o zahájení řízení poskytli základní informace o svých činnostech souvisejících s dotčeným výrobkem v průběhu období 1. ledna 2005–31. prosince 2005. Přihlásilo se a informace požadované pro výběr vzorku ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení však poskytlo pouze osm čínských vyvážejících výrobců. Proto bylo rozhodnuto, že výběr vzorku není nutný.

(5)

Aby bylo vyvážejícím výrobcům v dotčených zemích, kteří projevili zájem, umožněno předložit žádost o přiznání statusu tržního hospodářství nebo o individuální zacházení, zaslala Komise tiskopisy žádosti těm vyvážejícím výrobcům, o nichž bylo známo, že se jich záležitost týká, a čínským a ukrajinským orgánům. Osm společností z ČLR a jedna z Ukrajiny požádaly podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení o status tržního hospodářství, případně o individuální zacházení, prokázalo-li by šetření, že nesplňují podmínky pro přiznání statusu tržního hospodářství.

(6)

Komise rozeslala všem stranám, o kterých se vědělo, že se jich řízení týká, jakož i všem dalším stranám, které o to požádaly ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení, dotazníky.

(7)

Odpovědi na dotazník byly obdrženy od šesti čínských vyvážejících výrobců, jediného ukrajinského vyvážejícího výrobce, čtyř výrobců ve Společenství, dvou dovozců, kteří nebyli ve spojení s vyvážejícími výrobci, a od jednoho obchodníka. Dále jeden dovozce předložil připomínky, aniž by odpovídal na dotazník.

(8)

Některé informace byly rovněž získány od 17 výrobců obdobného výrobku ve Společenství (z nichž 15 podnět podpořilo, jeden vyjádřil svůj neutrální postoj a jeden byl proti) a od tří společností, které dotčený výrobek pouze dovážejí.

(9)

Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace považované za nezbytné za účelem přiznání statusu tržního hospodářství a předběžného stanovení dumpingu, výsledné újmy a zájmu Společenství. Inspekce na místě byly provedeny takto:

(10)

Vzhledem k nutnosti stanovit běžnou hodnotu pro vyvážející výrobce v ČLR a na Ukrajině, jimž by nemohl být přiznán status tržního hospodářství, byla pro stanovení běžné hodnoty na základě údajů ze srovnatelné země provedena inspekce na místě v prostorách této společnosti:

(11)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období ode dne 1. ledna 2005 do 31. prosince 2005 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů relevantních pro posouzení újmy se týkalo období od 1. ledna 2002 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(12)

Dotčeným výrobkem jsou žehlicí prkna, též opěrná či samostatně stojící, s vyvíječem páry či bez něj a/nebo s vyhřívanou a odsávanou deskou, včetně rukávníků, a jejich základní součásti, tj. podpěry, desky a rampy na žehličku, pocházející z Čínské lidové republiky a Ukrajiny (dále jen „dotčený výrobek“), obvykle kódů KN ex 3924 90 90, ex 4421 90 98, ex 7323 93 90, ex 7323 99 91, ex 7323 99 99, ex 8516 79 70 a ex 8516 90 00.

(13)

Existují různé typy žehlicích prken a jejich základních součástí, především podle jejich konstrukce a velikosti, konstrukčního materiálu a příslušenství. Všechny různé typy však mají stejné základní fyzikální vlastnosti a použití. V důsledku toho jsou pro účely tohoto šetření všechny existující typy považovány za jeden výrobek.

(14)

U dotčeného výrobku a žehlicích prken a jejich základních součástí vyrobených a prodaných na domácím trhu ČLR a Ukrajiny a na domácím trhu v Turecku, které nakonec bylo srovnatelnou zemí, stejně jako u žehlicích prken a jejich základních součástí vyrobených a prodaných ve Společenství výrobním odvětvím Společenství bylo shledáno, že mají stejné fyzikální a technické vlastnosti a použití. Proto se prozatímně dospělo k závěru, že všechny tyto výrobky jsou obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(15)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení se v antidumpingových šetřeních týkajících se dovozů pocházejících z ČLR a Ukrajiny (v případě Ukrajiny pro všechny podněty podané nebo řízení zahájená před 30. prosincem 2005) běžná hodnota stanoví v souladu s odstavcem 1 až 6 uvedeného článku pro ty vyvážející výrobce, u kterých se zjistilo, že splňují kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, tj. pro ty vyvážející výrobce, u nichž bylo dokázáno, že ve výrobě a prodeji obdobného výrobku převažují podmínky tržního hospodářství. Tato kritéria jsou stručně a pouze pro usnadnění reference stanovena níže v souhrnné podobě:

(16)

Osm čínských vyvážejících výrobců původně požádalo o status tržního hospodářství podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení a ve stanovených lhůtách vyplnilo tiskopis žádosti o status tržního hospodářství pro vyvážející výrobce. Dva z nich se však později rozhodli na šetření nespolupracovat. Byly proto zváženy žádosti o status tržního hospodářství pouze šesti spolupracujících čínských vyvážejících výrobců uvedených v 9. bodě odůvodnění.

(17)

Jediný ukrajinský vyvážející výrobce požádal o status tržního hospodářství podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení a ve stanovených lhůtách vyplnil tiskopis žádosti o status tržního hospodářství pro vyvážející výrobce.

(18)

Ukrajinský výrobce však poznamenal, že Ukrajina byla rozhodnutím Rady (ES) č. 2117/2005 odstraněna ze seznamu zemí bez tržního hospodářství uvedených v čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení. Společnost tvrdila, že rozhodnutí o přiznání statusu tržního hospodářství Ukrajině bylo učiněno na základě posouzení situace v předcházejících měsících. Společnost tedy uvedla, že by jí měl být přiznán status tržního hospodářství, protože i) obdobím šetření je kalendářní rok 2005; ii) žadatelé měli předložit důkazy, že se na dotčené ukrajinské výrobce podmínky tržního hospodářství nevztahují, a iii) nepřiznání statusu tržního hospodářství by Ukrajinu diskriminovalo vzhledem k Rusku.

(19)

V tomto ohledu se poznamenává, že nařízení Rady (ES) č. 2117/2005 jasně uvádí, že se běžná hodnota pro ukrajinské vývozce a výrobce stanoví v souladu s ustanoveními čl. 2 odst. 1 až 6 základního nařízení pouze u šetření zahájených po 30. prosinci 2005, a to buď na základě podnětu k zahájení řízení podaného po výše uvedeném datu, nebo z podnětu Komise. Protože byl podnět pro toto šetření podán dne 23. prosince 2005, je jasné, že ustanovení čl. 2 odst. 1 až 6 základního nařízení nelze použít, a že spolupracující ukrajinská společnost tudíž musí dokázat, že splňuje kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení. Ze znění výše uvedeného článku je jasné, že důkazní břemeno v případě splnění kritérií pro přiznání statusu tržního hospodářství nesou vyvážející výrobci, a nikoli žadatelé. Dále by se mělo poznamenat, že přiznání statusu tržního hospodářství určité zemi se zakládá na celkovém posouzení její celkové hospodářské situace, aby bylo možné určit, zda se na náklady a ceny lze v antidumpingových šetřeních obecně spolehnout. Jinak řečeno, nejde o hodnocení konkrétní situace každého jednotlivého podniku. Konečně, tvrzení, že by Ukrajina byla vzhledem k Rusku diskriminována, je nepodložené, neboť Rusko je za zemi s tržním hospodářstvím považováno již od roku 2002. Z těchto důvodů Komise odmítla tvrzení vznesená ukrajinským vyvážejícím výrobcem a pokračovala ve stanovování statusu tržního hospodářství.

(20)

U spolupracujících vyvážejících výrobců si Komise vyžádala a ověřila v prostorách těchto společností všechny informace předložené v žádostech o status tržního hospodářství, které považovala za nezbytné.

(21)

Jeden čínský vyvážející výrobce, Since Hardware (Guangzhou) Co., Ltd, Kuang-čou, prokázal splnění všech pěti kritérií stanovených v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení a status tržního hospodářství mu byl přiznán.

(22)

Pokud jde o ostatní čínské vyvážející výrobce uvedené v 9. bodě odůvodnění, jeden nesplnil kritéria 1, 2 a 3, jeden nesplnil kritéria 2 a 3 a tři nesplnili kritérium 2.

(23)

Všichni spolupracující čínští vyvážející výrobci a výrobní odvětví Společenství dostali možnost podat připomínky k výše uvedeným zjištěním. Čtyři společnosti se stanovením nesouhlasily a tvrdily, že by jim měl být status tržního hospodářství přiznán.

(24)

U kritéria 1 neprokázal splnění jeden čínský vyvážející výrobce. Především v žádné fázi šetření neprokázal, že jeden z jeho dvou akcionářů skutečně za své akcie získané od státu zaplatil. Společnost navíc získávala elektrickou energii od státu bez uzavřené smlouvy. Společnost napadala odhalená zjištění, ale nepředložila v této věci žádné ověřitelné důkazy. Její připomínky tudíž nebylo možné zohlednit. Následně se došlo k závěru, že společnost neprokázala, že splňuje kritérium 1.

(25)

U kritéria 2 neprokázalo pět společností, že vedou jasné účetní záznamy, které procházejí nezávislým auditem v souladu s mezinárodními účetními standardy. Zkoumání předmětných účetních záznamů kromě toho ve všech pěti případech vykazovalo významné nedostatky. Společnosti například ve svém účetnictví neuváděly jednotlivé příjmové a výdajové položky, ale používaly rozsáhlé měsíční započtení příjmů a výdajů. Rovněž nedodržovaly akruální zásadu účetnictví. Spojovaly transakce za období jednoho měsíce a v účetních knihách je zaznamenávaly součtem, bez podrobností o jednotlivých dotčených transakcích. Vzhledem k tomu, že auditoři neokomentovali tato porušení IAS 1, nebyly účetní záznamy kontrolovány v souladu s mezinárodními účetními standardy. Po tomto odhalení čtyři vyvážející výrobci tvrdili, že mezinárodní účetní standardy dodržují, nepředložili však žádné důkazy o tom, že jsou tato zjištění nesprávná. Následně se došlo k závěru, že ani jedna společnost neprokázala, že splňuje kritérium 2.

(26)

Dvě společnosti také neprokázaly, že splňují kritérium 3. U těchto dvou společností bylo při inspekci na místě zjištěno, že neplní své smluvní povinnosti ohledně plateb za užívací práva ke státnímu pozemku; nemělo to však pro společnosti žádné finanční ani jiné následky. Dále bylo u jedné společnosti zjištěno, že měla během období šetření v pronájmu státní pozemky, k nimž formálně nezískala od státu užívací právo. Tato skutečnost byla napravena až po období šetření a jednalo se navíc o nižší poplatek, než je obvyklé. Po tomto odhalení dva čínští vyvážející výrobci tato zjištění napadli, ale nové informace, které předložili na podporu svých tvrzení, nemohly být přijaty, protože byly neověřitelné. Následně se došlo k závěru, že obě společnosti neprokázaly, že splňují kritérium 3.

(27)

Na základě výše uvedeného pouze jeden čínský vyvážející výrobce, jmenovitě Since Hardware (Guangzhou) Co., Ltd, prokázal, že splňuje všechna kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, a byl mu přiznán status tržního hospodářství, zatímco ostatních pět vyvážejících výrobců neprokázalo, že všechna tato kritéria splňují, a tudíž jim status tržního hospodářství přiznán nebyl.

(28)

Jediný ukrajinský vyvážející výrobce, Eurogold Industries Ltd, Žitomir, prokázal splnění všech kritérií stanovených v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, a status tržního hospodářství mu tedy byl přiznán. Vyvážející výrobce a výrobní odvětví Společenství dostali možnost podat připomínky k výše uvedeným zjištěním ohledně statusu tržního hospodářství, žádné připomínky však nebyly obdrženy.

(29)

V souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se pro země, na které se vztahují ustanovení tohoto článku, případně stanoví celostátní clo, ledaže jsou společnosti schopny prokázat, že splňují veškerá kritéria uvedená v čl. 9 odst. 5 základního nařízení.

(30)

Pokud se týče ČLR, všichni vyvážející výrobci, kteří žádali o status tržního hospodářství, zároveň požadovali i individuální zacházení, pokud by jim status tržního hospodářství nebyl přiznán.

(31)

Na základě dostupných informací bylo shledáno, že všechny požadavky pro přiznání individuálního zacházení podle čl. 9 odst. 5 základního nařízení splňují čtyři společnosti.

(32)

Byl tedy vyvozen závěr, že by se individuální zacházení mělo přiznat těmto vyvážejícím výrobcům v ČLR:

(33)

Na základě dostupných informací bylo shledáno, že jedna společnost neprokázala, že splňuje všechny požadavky pro přiznání individuálního zacházení podle čl. 9 odst. 5 základního nařízení.

(34)

Především bylo prohlášeno, že informace týkající se vývozního prodeje, ať už uskutečněného přímo, nebo přes společnost ve spojení usazenou v Hongkongu, nejsou ověřitelné. Společnost ani přes vyžádání těchto informací neposkytla podstatné údaje týkající se celkového objemu vývozu a relevantní odpovídající vývozní fakturaci. Navíc informace poskytnuté ohledně celkového obratu i domácích a vývozních prodejů nesouhlasily s dostupnými auditními zprávami a s účetními záznamy společnosti. Navíc společnost nebyla schopna uvést místo určení svých prodejů, jak je uvedeno v dotazníku. Komise tak nemohla ověřit, zda společnost mohla svobodně stanovit ceny a množství vývozů a podmínky prodeje podle čl. 9 odst. 5 písm. b) základního nařízení.

(35)

Podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení se v případě dovozů ze zemí bez tržního hospodářství a při nepřiznání statusu tržního hospodářství, pro země uvedené v čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení, běžná hodnota určí na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty ve srovnatelné zemi.

(36)

V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla svůj záměr použít Spojené státy americké (dále jen „USA“) jako vhodnou srovnatelnou zemi pro účely stanovení běžné hodnoty pro ČLR a Ukrajinu a vyzvala zúčastněné strany, aby se k tomuto vyjádřily.

(37)

Byly obdrženy připomínky od spolupracujících vyvážejících výrobců v ČLR a na Ukrajině, kteří navrhovali Thajsko, Indii nebo Turecko jako vhodnější srovnatelné země než USA. Hlavním argumentem proti USA byly rozdíly v celkovém hospodářském rozvoji, v přístupu k surovinám a v jejich cenách, v nákladech na pracovní sílu a ve výrobních postupech, ale také rozdíly v konkurenci na domácím trhu se žehlicími prkny. Rovněž bylo tvrzeno, že trh USA se žehlicími prkny je vysoce chráněným trhem s uměle vysokými cenami.

(38)

Komise usilovala o spolupráci s výrobci v USA a v dalších potenciálních srovnatelných zemích, jako je Thajsko, Indie a Turecko. Dopisy a příslušné dotazníky byly zaslány pěti společnostem v USA, třem společnostem v Thajsku, pěti společnostem v Indii a devíti společnostem v Turecku. Ze všech těchto společností pouze jeden turecký výrobce v řádné lhůtě poskytl všechny informace potřebné pro stanovení běžné hodnoty a souhlasil se spoluprací při šetření.

(39)

Šetření ukázalo, že v Turecku existuje konkurenční trh se žehlicími prkny, přičemž přibližně 90 % trhu zásobuje několik místních výrobců a zbytek tvoří dovozy ze třetích zemí. Objem výroby v Turecku tvoří více než 5 % objemu čínských vývozů dotčeného výrobku do Společenství. Pokud jde o kvalitu a standardy tureckých žehlicích prken, nebyly ve srovnání s čínskými a ukrajinskými výrobky shledány žádné výrazné rozdíly. Turecký trh byl proto prohlášen za dostatečně reprezentativní pro stanovení běžné hodnoty pro ČLR a Ukrajinu.

(40)

Vzhledem k výše uvedenému se vyvozuje předběžný závěr, že Turecko je vhodnou srovnatelnou zemí v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení.

(41)

Běžná hodnota pro jednoho čínského a pro jediného ukrajinského vyvážejícího výrobce, jimž byl přiznán status tržního hospodářství, by se měla stanovit na základě údajů, které předložili ohledně domácích prodejů a výrobních nákladů. Tyto údaje byly ověřeny v prostorách dotčených společností.

(42)

Co se týče stanovení běžné hodnoty, Komise nejprve v každé vyvážející zemi zjistila, zda je domácí prodej dotčeného výrobku každého vyvážejícího výrobce reprezentativní ve srovnání s celkovými prodeji do Společenství. V souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení se domácí prodej považoval za reprezentativní, pokud celkový objem domácího prodeje každého vyvážejícího výrobce představoval alespoň 5 % celkového objemu vývozů výrobce do Společenství.

(43)

Bylo stanoveno, že čínský vyvážející výrobce, jemuž byl přiznán status tržního hospodářství, neměl během období šetření reprezentativní domácí prodej. Běžná hodnota tudíž nemohla být stanovena na základě cen příslušného vyvážejícího výrobce v zemi vývozu, jak stanoví čl. 2 odst. 1 pododstavec 1 základního nařízení. Musela se tedy použít jiná metoda.

(44)

Protože se nemohlo využít cen na domácím trhu, musela se početně zjištěná běžná hodnota vypočítat na základě nákladů daného výrobce. V důsledku toho se v souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení běžná hodnota vypočetla tak, že se k výrobním nákladům na žehlicí prkna připočetla přiměřená, v případě potřeby upravená částka prodejních, správních a režijních nákladů a přiměřené ziskové rozpětí. Mělo by se v tomto ohledu poznamenat, že se nákupní ceny některých surovin/součástí, především surovin/součástí z oceli, uváděné dotčenou společností zdají být nepřirozeně nízké, a tudíž je zapotřebí dále zkoumat výrobní cenu a případně pro účely konečných zjištění znovu zvážit předběžná zjištění.

(45)

Protože vyvážející výrobce, jemuž byl přiznán status tržního hospodářství, neměl dostatečně reprezentativní domácí prodej, musely se prodejní, správní a režijní náklady a zisk stanovit na základě jiné přiměřené metody podle čl. 2 odst. 6 písm. c) základního nařízení.

(46)

V důsledku toho použila Komise prodejní, správní a režijní náklady a zisk spolupracujícího vyvážejícího výrobce ve srovnatelné zemi, který domácí prodej uskutečnil v běžném obchodním styku. Prodejní, správní a režijní náklady a průměrný zisk spolupracujícího tureckého vyvážejícího výrobce se připočetly k výrobním nákladům vzniklým dotčenému vyvážejícímu výrobci v souvislosti v vyváženými typy, jak stanoví čl. 2 odst. 3 základního nařízení.

(47)

U jediného ukrajinského vyvážejícího výrobce bylo zjištěno, že jeho celkový domácí prodej dotčeného výrobku v období šetření nebyl proveden v reprezentativním množství. Běžná hodnota tudíž nemohla být stanovena na základě cen příslušného vyvážejícího výrobce v zemi vývozu, jak stanoví čl. 2 odst. 1 pododstavec 1 základního nařízení. Musela se tedy použít jiná metoda.

(48)

Protože vyvážející výrobce, jemuž byl přiznán status tržního hospodářství, neměl dostatečně reprezentativní domácí prodej a protože zde nebyl žádný jiný ukrajinský spolupracující vyvážející výrobce, musely se prodejní, správní a režijní náklady a zisk stanovit na základě jiné přiměřené metody podle čl. 2 odst. 6 písm. c) základního nařízení.

(49)

V důsledku toho použila Komise prodejní, správní a režijní náklady a zisk spolupracujícího vyvážejícího výrobce ve srovnatelné zemi, který domácí prodej uskutečnil v běžném obchodním styku. Prodejní, správní a režijní náklady a průměrný zisk spolupracujícího tureckého vyvážejícího výrobce se připočetly k výrobním nákladům vzniklým dotčenému vyvážejícímu výrobci v souvislosti s vyváženými typy, jak stanoví čl. 2 odst. 3 základního nařízení.

(50)

Poté, co bylo Turecko zvoleno jako srovnatelná země, byla vypočítána běžná hodnota na základě údajů ověřených v prostorách spolupracujícího tureckého výrobce.

(51)

Domácí prodej obdobného výrobku tureckého výrobce byl shledán reprezentativním ve srovnání s dotčeným výrobkem vyváženým do Společenství vyvážejícími výrobci z ČLR.

(52)

Stanovením podílu ziskového prodeje nezávislým odběratelům se také zkoumalo, zda lze domácí prodej pokládat za provedený v běžném obchodním styku. Ověření provedené u tureckého výrobce ukázalo, že objem prodeje, prodaného za čistou prodejní cenu rovnou jednotkové ceně nebo vyšší, představoval více než 80 % celkového objemu prodeje. Běžná hodnota se tedy zakládala na skutečné ceně na domácím trhu, která byla vypočtena jako vážená průměrná cena všeho domácího prodeje tohoto typu výrobků uskutečněného během období šetření, bez ohledu na to, zda byl tento prodej ziskový, nebo nikoli. Dále bylo zjištěno, že tyto ceny na domácím trhu jsou celkově v souladu s cenami jiného významného tureckého výrobce, o němž byly během inspekce na místě ve srovnatelné zemi získány některé informace.

(53)

Vyvážející výrobci uskutečňovali svůj vývoz do Společenství buď i) přímo nezávislým odběratelům; ii) prostřednictvím obchodních společností, které nebyly ve spojení a měly sídlo mimo Společenství, nebo iii) prostřednictvím obchodních společností ve spojení se sídlem mimo Společenství.

(54)

V případě vývozů do Společenství přímo nezávislým odběratelům ve Společenství byly vývozní ceny stanoveny na základě skutečně zaplacených nebo splatných cen za dotčený výrobek v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení. V případě vývozů do Společenství uskutečněných prostřednictvím obchodních společností, které nebyly ve spojení, byly vývozní ceny stanoveny na základě ceny výrobku při prodeji obchodním společnostem na vývoz do Společenství v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení.

(55)

V případě vývozů do Společenství uskutečněných prostřednictvím obchodních společností ve spojení byla vývozní cena stanovena na základě ceny výrobku při prodeji obchodními společnostmi prvnímu nezávislému kupujícímu v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení.

(56)

Jeden vyvážející výrobce prodával část dotčeného výrobku prostřednictvím obchodní společnosti se sídlem v Hongkongu. Obchodní společnost usazená v Hongkongu nebyla schopna svými účetními záznamy dokázat, že uvedené vývozní ceny za prodej nezávislým odběratelům ve Společenství byly skutečně zaplaceny. Při inspekci na místě navíc nákupy hongkongského obchodníka nesouhlasily s jeho auditovanými účetními záznamy ohledně prodeje do Společenství. Společnosti bylo oznámeno, že existují vážné pochybnosti o přesnosti jejích prodejů do Společenství prostřednictvím obchodní společnosti ve spojení se sídlem v Hongkongu a že tento prodej nebude při předběžném výpočtu dumpingu zohledněn. Společnost dostala příležitost vznést námitky, ale nepředložila žádné důkazy, které by mohly změnit předběžné závěry. Tyto vývozní transakce nebyly tudíž zohledněny a vývozní cena byla založena pouze na přímém prodeji nezávislým odběratelům ve Společenství nebo na prodeji prostřednictvím společností, které nebyly ve spojení, se sídlem mimo ČLR a Společenství.

(57)

Jeden vyvážející výrobce neměl žádný přímý prodej dotčeného výrobku. Výrobek prodával prostřednictvím obchodních společností se sídlem v ČLR, které nebyly ve spojení, nebo prostřednictvím obchodní společnosti ve spojení se sídlem v ČLR. Vzhledem k tomu, že nebylo možné určit konečné místo určení prodeje prostřednictvím stran, které nebyly ve spojení, nebyl tento prodej předběžně zohledněn a vývozní cena byla založena pouze na prodeji prostřednictvím obchodní společnosti ve spojení, která byla schopna prokázat místo určení svého prodeje. Společnost byla řádně informována a dostala příležitost vznést námitky. Námitky nezměnily tyto předběžné závěry.

(58)

Jak bylo uvedeno v analýze individuálního zacházení v 33. bodě odůvodnění výše, jeden vyvážející výrobce nebyl schopen prokázat a odůvodnit svůj skutečný prodej na vývoz. Žádný jeho prodej na vývoz nebyl tedy podle čl. 18 odst. 1 základního nařízení zohledněn a uvedené ceny nemohly být pro stanovení vývozních cen z ČLR do Společenství použity. Společnost byla řádně informována a dostala příležitost vznést námitky. Námitky však nezměnily zjištění šetření, a jelikož nebyl pro stanovení vývozů této společnosti do Společenství k dispozici žádný jiný zdroj, mělo se za vhodné nezohlednit žádné její údaje o vývozu a stanovit dumpingové rozpětí podle dostupných skutečností (viz 65. bod odůvodnění).

(59)

Veškerý vývoz jediného ukrajinského vývozce byl uskutečněn prostřednictvím společnosti ve spojení se sídlem mimo Společenství. Tato společnost ve spojení plnila všechny kroky potřebné pro uvedení zboží do volného oběhu ve Společenství, a měla by tedy být považována za dovozce ve spojení. Vývozní cena byla tudíž stanovena v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení na základě cen, za něž byly dovezené výrobky poprvé dále prodány nezávislému kupujícímu. Pro tyto účely byly provedeny úpravy, aby se zohlednily veškeré náklady, včetně jakýchkoli cel a daní, které vznikly mezi dovozem a dalším prodejem, a zisky, které nezávislí spolupracující dovozci běžně vytvářejí, aby se mohla stanovit spolehlivá vývozní cena.

(60)

Běžná hodnota a vývozní cena byly srovnávány na úrovni ze závodu.

(61)

V zájmu zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly provedeny příslušné úpravy týkající se rozdílů, které mají vliv na cenu a srovnatelnost ceny v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. U všech vyvážejících výrobců, jichž se šetření týkalo, byly povoleny odpovídající úpravy týkající se nákladů na dopravu a pojištění, manipulaci, nakládku a vedlejších nákladů, nákladů na balení, nákladů na úvěry, nákladů na jistoty a záruky a provize, pokud byly použitelné a odůvodněné.

(62)

Pokud jde o běžnou hodnotu, která se pro vyvážející výrobce, jimž nebyl přiznán status tržního hospodářství, zakládala na srovnatelné zemi, bylo v šetření zjištěno, že turecká žehlicí prkna jsou ve většině případů vybavena elektrickou zásuvkou a držákem přívodního kabelu, které se u většiny čínských výrobků nenacházely. Byla tedy provedena příslušná úprava podle čl. 2 odst. 10 písm. a) základního nařízení, aby se u tureckých cen odstranil účinek tohoto rozdílu. Byly dále shledány i některé rozdíly na úrovni obchodu. Bylo zjištěno, že na tureckém domácím trhu se žehlicí prkna běžně dodávají přímo maloobchodníkům, a že je tudíž množství na jednu objednávku/dodávku podstatně nižší než u dodávek prostřednictvím dovozců/obchodníků nebo distribučních/zásobovacích center velkých maloobchodních řetězců v případě čínských vývozů. Byla tedy provedena příslušná úprava podle čl. 2 odst. 10 písm. d) základního nařízení, aby se u tureckých cen odstranil účinek těchto rozdílů.

(63)

V souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení byla dumpingová rozpětí pro spolupracující vyvážející výrobce stanovena na základě srovnání vážené průměrné běžné hodnoty jednotlivých typů výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu výrobků stanovenou výše uvedeným způsobem. Poznamenává se, že v obou zemích byli pouze ti spolupracující vyvážející výrobci, kterým byl přiznán status tržního hospodářství nebo individuální zacházení.

(64)

Aby bylo možno stanovit dumpingové rozpětí pro všechny nespolupracující vyvážející výrobce, byla nejprve stanovena úroveň nedostatečné spolupráce. K tomuto účelu byl objem vývozů do Společenství uváděný spolupracujícími vyvážejícími výrobci srovnán s odpovídajícím objemem dovozů stanoveným na základě podnětu a některých informací shromážděných od dalších známých vyvážejících výrobců v dotčených zemích, kteří nakonec při šetření nespolupracovali. Mělo by se poznamenat, že pro dotčený výrobek neexistují žádné přesné dovozní statistiky Eurostatu.

(65)

V případě nízké úrovně spolupráce, tj. pokud spolupracující výrobci pokrývají méně než 80 % celkových vývozů dotčeného výrobku, se mělo za vhodné stanovit dumpingové rozpětí pro ostatní vyvážející výrobce na vyšší úrovni, než je nejvyšší dumpingové rozpětí stanovené pro spolupracující vyvážející výrobce. V takových případech tedy bylo dumpingové rozpětí stanoveno na úrovni, která odpovídá váženému průměrnému dumpingovému rozpětí nejprodávanějších typů výrobku spolupracujících vyvážejících výrobců s nejvyššími dumpingovými rozpětími. Toto se pokládalo za vhodné, neboť byl důvod se domnívat, že nízká úroveň spolupráce nespolupracujících vyvážejících výrobců v šetřené zemi obvykle vyplývá z toho, že jejich dumping je na vyšší úrovni než u kteréhokoli spolupracujícího vyvážejícího výrobce. Nic navíc nenasvědčovalo tomu, že by nespolupracující vyvážející výrobci prodávali za dumpingové ceny na nižší úrovni.

(66)

V případě vysoké úrovně spolupráce, tj. pokud spolupracující výrobci pokrývají 80 % a více celkových vývozů dotčeného výrobku, se mělo za vhodné stanovit dumpingové rozpětí pro ostatní vyvážející výrobce na úrovni nejvyššího dumpingového rozpětí stanoveného pro spolupracující vyvážející výrobce v dotčené zemi.

(67)

Na základě podnětu a informací dostupných od vyvážejících výrobců, kteří se v počáteční fází šetření přihlásili a poskytli některé údaje, byl vyvozen předběžný závěr, že úroveň spolupráce je nižší než 80 %. Pro stanovení celostátního dumpingového rozpětí se tedy použila metodika popsaná v 65. bodě odůvodnění.

(68)

Prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procento ceny CIF na hranice Společenství před proclením byla stanovena takto:

(69)

U jediného čínského vyvážejícího výrobce, jemuž byl přiznán status tržního hospodářství, jmenovitě Since Hardware (Guangzhou) Co., Ltd, bylo předběžně stanoveno, že se vývozy neuskutečnily za dumpingovou cenu. V tomto ohledu by se mělo připomenout, že předběžná zjištění může být nutné pro účely jakýchkoli konečných zjištění přehodnotit z důvodů uvedených ve 44. bodě odůvodnění.

(70)

Na základě podnětu a informací dostupných od vyvážejících výrobců, kteří se v počáteční fázi šetření přihlásili a poskytli některé údaje, byl vyvozen předběžný závěr, že úroveň spolupráce je v případě Ukrajiny vyšší než 80 %. Ve skutečnosti se zdá, že Eurogold Industries Ltd je jediným ukrajinským vyvážejícím výrobcem žehlicích prken, a nic nenasvědčovalo tomu, že by se některý vyvážející výrobce úmyslně zdržel spolupráce. Pro stanovení dumpingového rozpětí dalších ukrajinských vyvážejících výrobců dotčeného výrobku byla tedy použita metodika popsaná v 66. bodě odůvodnění výše.

(71)

Prozatímní dumpingové rozpětí vyjádřené jako procento ceny CIF na hranice Společenství před proclením bylo stanovena takto:

(72)

Podle předběžných zjištění šetření vyrábí obdobný výrobek ve Společenství nejméně třicet malých a středních podniků. Většina výroby ve Společenství se nachází v Itálii, Polsku a ve Spojeném království.

(73)

Přestože na trhu Společenství působí několik výrobců, je úroveň koncentrace poměrně vysoká, což dokazuje skutečnost, že výroba pěti hlavních výrobců představuje 50 % celkové odhadované výroby ve Společenství. Výroba všech výše uvedených společností tvoří celkovou výrobu ve Společenství.

(74)

Podnět předložili tři výrobci ve Společenství, kteří představují významnou část celkové známé výroby obdobného výrobku ve Společenství, tj. v tomto případě více než 40 %.

(75)

Žadatelé a jeden další výrobce ve Společenství při šetření plně spolupracovali (viz 9. bod odůvodnění). Tyto čtyři společnosti představují více než 45 % celkové známé výroby obdobného výrobku ve Společenství. Jeden z těchto výrobců ve Společenství uskutečnil v období šetření několik dovozů z ČLR. Dovoz však nebyl jeho hlavní činností a tyto dovozy byly brány jako reakce na příliv levných dumpingových dovozů, především proto, aby ve své třídě výrobků nižší kategorie zůstal konkurenceschopným. Proto se má za vhodné vyřadit tohoto výrobce z vymezení výrobního odvětví Společenství.

(76)

Na základě tohoto se má za to, že čtyři výrobci ve Společenství zmiňovaní v 75. bodě odůvodnění výše tvoří výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Dále se na ně bude odkazovat jen jako na „výrobní odvětví Společenství“.

(77)

Připomíná se, že pro dotčený výrobek neexistují žádné přesné dovozní statistiky Eurostatu. Dále nic nenasvědčuje tomu, že by se žehlicí prkna v jakémkoli významném množství dovážela z jiných zemí než z ČLR a Ukrajiny (dále jen „dotčené země“). Spotřeba Společenství byla tedy stanovena na základě těchto informací:

Podle tohoto se spotřeba Společenství vyvíjela takto:

(78)

Spotřeba žehlicích prken se ve Společenství mezi rokem 2002 a obdobím šetření zvýšila o 28 %, k nejvyššímiu nárůstu došlo mezi rokem 2004 a obdobím šetření. Celkový stabilní nárůst se připisuje především rostoucí spotřebě v nových členských státech, ačkoli nárůst v období šetření lze do jisté míry připsat zvýšeným levným dovozům z ČLR a Ukrajiny některými dříve tradičními výrobci ve Společenství, kteří se přeorientovali na dovoz, a zvýšili tak své zásoby.

(79)

Komise zvážila, zda účinky dumpingových dovozů z dotčených zemí mají být posouzeny souhrnně podle kritérií stanovených v čl. 3 odst. 4 základního nařízení. Podle tohoto článku se vliv dovozu ze dvou nebo více zemí, které jsou současně předmětem antidumpingového šetření, posuzuje souhrnně jen v tom případě, kdy je zjištěno, že a) dumpingová rozpětí stanovená v poměru k dovozu výrobků z každé jednotlivé země nejsou nepatrná ve smyslu čl. 9 odst. 3 základního nařízení a objem dovezených výrobků z každé jednotlivé země není zanedbatelný a b) souhrnné posouzení účinků je vhodné s ohledem na podmínky hospodářské soutěže mezi dováženými výrobky a na podmínky hospodářské soutěže mezi dováženými výrobky a obdobným výrobkem Společenství.

(80)

Připomíná se, že u dovozů jednoho čínského vyvážejícího výrobce nebylo shledáno, že by byly dumpingové. Tyto dovozy tudíž nebyly zvažovány s dumpingovými dovozy.

(81)

Dumpingová rozpětí stanovená ve vztahu k dumpingovým dovozům z každé z dotčených zemí byla vyšší než minimální. Navíc objem dumpingových dovozů z každé z těchto zemí nebyl zanedbatelný ve smyslu čl. 5 odst. 7 základního nařízení.

(82)

Šetření dále ukázalo, že podmínky hospodářské soutěže jak mezi dumpingovými dovozy, tak mezi dumpingovými dovozy a obdobným výrobkem Společenství byly podobné. Bylo shledáno, že bez ohledu na svůj původ spolu žehlicí prkna vyrobená/prodaná dotčenými zeměmi a žehlicí prkna vyrobená/prodaná výrobním odvětvím Společenství navzájem soutěží, protože jsou obdobná, co se týče jejich základních vlastností, jsou z hlediska odběratele zaměnitelná a distribuují se stejnými distribučními kanály.

(83)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že podmínky pro souhrnné posouzení nebyly v tomto případě splněny, neboť pokud jde o cenu a chování na trhu, existují mezi dovozy z ČLR a z Ukrajiny zásadní rozdíly.

(84)

Co se týče cen, poznamenává se, že absolutní rozdíl v cenové úrovni mezi dvěma zeměmi není v kontextu souhrnného posouzení rozhodující. Lze jej vysvětlit různými činiteli, např. jinou skladbou výrobků. Relevantní je zde cenový trend v posuzovaném období, a ten je u obou zemí srovnatelný. Ve skutečnosti se průměrná dovozní cena z ČLR zvýšila o 27 % a z Ukrajiny o 12 % mezi rokem 2002 (2003 v případě Ukrajiny) a obdobím šetření.

(85)

Pokud jde o chování na trhu, jak již bylo uvedeno v 82. bodě odůvodnění výše, nebyly zjištěny žádné podstatné rozdíly ve vlastnostech výrobků, distribučních kanálech atd.

(86)

Na tomto základě byl vyvozen předběžný závěr, že jsou splněny všechny podmínky souhrnného posouzení, a že by se tedy účinky dumpingových dovozů pocházejících z dotčených zemí měly pro účely analyzování újmy posuzovat společně.

(87)

Objem dovozů dotčeného výrobku se během posuzovaného období významně zvýšil. V období šetření se dovozy od roku 2002 zvýšily o více než 850 %.

(88)

Mělo by se poznamenat, že v roce 2002 se žádné dovozy z Ukrajiny neuskutečnily. Jediný ukrajinský výrobce žehlicích prken zahájil svou činnost v roce 2003. V roce 2004 dovozy z Ukrajiny prudce vzrostly, o více než 400 %.

(89)

Průměrná dovozní cena se během posuzovaného období zvýšila. Zůstala však výrazně pod průměrnými cenami výrobního odvětví Společenství (viz příslušná tabulka a 99. bod odůvodnění). Během období šetření byla dovozní cena o více než 40 % nižší než průměrná cena výrobního odvětví Společenství.

(90)

Zvýšení dovozní ceny lze připsat těmto činitelům.

U čínských výrobců nastal významný posun ke střední a vyšší kategorii na trhu. Jak již bylo uvedeno v 78. bodě odůvodnění, někteří tradiční výrobci ve Společenství významně snížili nebo ukončili výrobu ve Společenství a začali dovážet z dotčených zemí. Většina těchto společností je zavedena v kategorii střední a vyšší třídy výrobků.

Většina čínských vyvážejících výrobců je na trhu s žehlicími prkny nová a není překvapivé, že zvyšují ceny s tím, jak se stávají zavedenějšími.

Podíl dovozů z Ukrajiny prudce vzrostl v roce 2004. Protože je průměrná cena těchto dovozů vyšší než průměrná cena dovozů z ČLR, je vyšší i souhrnná cena.

(91)

Podíl dumpingových dovozů z dotčených zemí na trhu se v průběhu posuzovaného období dramaticky zvýšil. Mezi lety 2003 a 2004 se téměř ztrojnásobil, když dovozy z Ukrajiny masivně pronikly na trh Společenství, a výrazně rostl i v období šetření až do takové míry, že pohltil téměř polovinu trhu.

(92)

Pro účely analyzování cenového podbízení byly porovnány dovozní ceny spolupracujících vyvážejících výrobců s cenami výrobního odvětví Společenství na základě vážených průměrů srovnatelných typů výrobků v období šetření. Ceny výrobního odvětví Společenství byly upraveny na úroveň cen ze závodu a porovnány s dovozními cenami CIF na hranice Společenství plus případné clo. Toto cenové srovnání bylo provedeno pro transakce na stejné obchodní úrovni, v nutných případech bylo řádně upravené a po odečtení rabatů a slev.

(93)

Na základě cen spolupracujících vyvážejících výrobců bylo pro jednotlivé země stanoveno rozpětí cenového podbízení a vyjádřilo se procentem z cen výrobního odvětví Společenství takto:

(94)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení Komise přezkoumala všechny hospodářské činitele a ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Společenství. U žadatelů a u jednoho dalšího plně spolupracujícího výrobce, tj. u výrobního odvětví Společenství, byla provedena úplná analýza těchto činitelů.

(95)

Během posuzovaného období se výroba výrobního odvětví Společenství snížila o 22 %. Mírný nárůst kapacity během období šetření byl způsoben tím, že jeden výrobce ve Společenství zvýšil svou kapacitu, aby mohl těžit ze zvýšené spotřeby po rozšíření EU. Z tohoto nárůstu spotřeby však bohužel těžily pouze dovozy. V důsledku toho se využití kapacit v období šetření snížilo více než výroba.

(96)

Mezi rokem 2002 a obdobím šetření došlo k celkovému nárůstu zásob. Přestože byl vrchol v roce 2004 pravděpodobně částečně ovlivněn dokončenými objednávkami, které ještě nebyly doručeny odběratelům, je viditelný celkový trend zvyšování zásob.

(97)

Během posuzovaného období se prodej výrobního odvětví Společenství snižoval a v období šetření se propadl na 79 % původního objemu. Takto klesající trend je v kontextu rostoucí spotřeby Společenství ještě znepokojivější. Mezi rokem 2002 a obdobím šetření ztratilo výrobní odvětví Společenství 39 % svého podílu na trhu.

(98)

Ve výrobním odvětví Společenství nebyl pozorován žádný růst. Výrobní odvětví totiž netěžilo z růstu trhu, tj. ze zvýšené spotřeby Společenství, ale naopak během posuzovaného období přišlo o 21 % objemu svého prodeje.

(99)

Průměrná jednotková cena vlastní výroby výrobního odvětví Společenství se v prvních třech letech významně snížila, tj. o 14 %. V roce 2004 dosáhla svého minima a v období šetření zůstala stabilní.

(100)

V průběhu posuzovaného období se ziskovost výrobního odvětví snížila. Ziskové rozpětí v období šetření bylo o 40 % nižší než v roce 2002. Zdánlivého zlepšení během období šetření v porovnání s rokem 2004 bylo ve skutečnosti dosaženo škrty v odměnách vedení některých společností. Tyto škrty v odměnách měly významný dopad na ziskové rozpětí společností. Celkový hrubý zisk nadále v období šetření klesal a dosáhl 65 % úrovně z roku 2002. Je tedy zjevné, že nárůst v celkovém čistém zisku před zdaněním je umělý a neudržitelný.

(101)

Investice v posuzovaném období významně poklesly, v období šetření dosahovaly méně než polovinu úrovně z roku 2002. Navíc významnou část investic tvořily investice do nezbytných oprav a rekonstrukcí. Část investic v roce 2004 také souvisela s přípravou nových příležitostí po rozšíření EU. Jak však bylo ukázáno výše, spotřebu zcela převzaly dovozy z dotčených zemí.

(102)

Návratnost investic vyjádřená čistým ziskem výrobního odvětví a čistou účetní hodnotou jeho investic se vyvíjela v souladu s investicemi a ziskovými rozpětími. Pokud jde o zdánlivě vysokou úroveň návratnosti čistých aktiv, mělo by se poznamenat, že většina společností tvořících výrobní odvětví Společenství byla založena před 30 nebo více lety, a že je tedy většina jejich aktiv již značně odepsána. V roce 2004, kdy se provedly určité investice a kdy zisková rozpětí odrážela skutečnou výkonnost výrobního odvětví Společenství (a nikoli uměle zvýšený zisk jako v období šetření), se návratnost investic snížila o 63 procentních bodů. To potvrzuje neschopnost výrobců ve Společenství získávat kapitál, zejména kvůli snižujícímu se objemu prodeje a nízké prodejní ceně.

(103)

Peněžní tok výrobního odvětví Společenství kolísal. Po zlepšení v roce 2003 následoval v roce 2004 náhlý propad. Oživení v období šetření odpovídá opatřením zaměřeným na zlepšení ziskovosti, jak je popsáno ve 100. bodě odůvodnění výše. Celkově se peněžní tok v posuzovaném období zhoršil.

(104)

Počet zaměstnanců výrobního odvětví Společenství souvisejících s obdobným výrobkem se mezi rokem 2002 a obdobím šetření snížil o 33 %. Průměrné náklady práce na zaměstnance, odrážející mzdy, zůstaly stabilní, dočasný pokles v roce 2004 byl vyrovnán slabým nárůstem v období šetření.

(105)

Úsilí o nižší výrobní náklady, racionalizaci a snížení počtu zaměstnanců vedly ke zvýšení výkonu na pracovníka (19 % nárůst během posuzovaného období). Výsledkem výše popsaných finančních ukazatelů výrobního odvětví Společenství však bylo, že zvýšená produktivita nemohla vyrovnat pokles objemu prodeje a cen.

(106)

Pokud jde o dopad skutečného dumpingového rozpětí na výrobní odvětví Společenství, nemůže být vzhledem k objemu a cenám dumpingového dovozu z dotčených zemí považován za zanedbatelný.

(107)

Navíc nic nenasvědčovalo tomu, že by výrobní odvětví Společenství v období šetření překonávalo účinky dřívějšího dumpingu nebo subvencování.

(108)

V průběhu posuzovaného období levný dumpingový dovoz z ČLR a Ukrajiny dramaticky vzrostl. Pokud jde o objem, zvýšil se dumpingový dovoz z dotčených zemí v posuzovaném období o více než 850 %. Pokud jde o podíl na trhu, získaly tyto dovozy za stejné období více než 40 procentních bodů na trhu Společenství se žehlicími prkny.

(109)

Analýza hospodářských ukazatelů výrobního odvětví Společenství odhalila, že se újma projevila poklesem objemu prodeje, prodejní ceny a podílu na trhu. To mělo přímý negativní dopad na finanční situaci výrobního odvětví Společenství, úroveň výroby a zaměstnanost. Během posuzovaného období objemy prodeje výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství poklesly o více než 20 %, podíl na trhu se zmenšil o 15 procentních bodů a zaměstnanost se snížila o více než 30 %. Průměrná prodejní cena výrobního odvětví Společenství poklesla o 14 % a jednotlivé ceny dosáhly nejnižších možných úrovní. Finanční ukazatele skutečně potvrzují, že výrobní odvětví Společenství již není v postavení, aby mohlo dále snižovat ceny, aniž by tím utrpělo ztráty, které by v případě malých a středních podniků nemohly být udržitelné déle než několik měsíců, aniž by podnik nebyl nucen ukončit svou činnost.

(110)

Při zohlednění všech těchto činitelů se má předběžně za to, že výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(111)

V souladu s čl. 3 odst. 6 a 7 základního nařízení provedla Komise šetření, zda podstatná újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, byla způsobena dumpingovými dovozy dotčeného výrobku pocházejícího z dotčených zemích. Byly prozkoumány i jiné známé činitele, které by mohly vedle dumpingového dovozu současně způsobit újmu výrobnímu odvětví Společenství, aby se zajistilo, že tato případná újma způsobená těmito jinými činiteli nebude připsána dumpingovému dovozu.

(112)

Nejprve se připomíná, že šetření odhalilo, že žehlicí prkna dovezená z dotčených zemí přímo soutěží s žehlicími prkny vyrobenými a prodávanými výrobním odvětvím Společenství, protože jsou obdobná, co se týče jejich základních vlastností, jsou z hlediska odběratele zaměnitelná a distribuují se stejnými distribučními kanály.

(113)

Výrazný nárůst objemu dumpingových dovozů z dotčených zemí (více než 850 %) se shodoval se zhoršením hospodářské situace výrobního odvětví Společenství. Toto zhoršení mimo jiné zahrnovalo pokles prodeje a ceny výroby ve Společenství v tomtéž období.

(114)

Podíl dumpingových dovozů na trhu se během posuzovaného období zvýšil o 42 procentních bodů, kdežto výrobní odvětví Společenství ztratilo 15 % podílu na trhu. Připomíná se, že mezi rokem 2002 a obdobím šetření spotřeba Společenství vzrostla o více než 20 %.

(115)

Dumpingové dovozy se ve výrazném rozpětí podbízely pod cenou výrobního odvětví Společenství, takže lze učinit odůvodněný závěr, že byly odpovědné za snížení cen, které vedlo ke zhoršení finanční situace výrobního odvětví Společenství. Výrobní odvětví Společenství navíc nemohlo zvýšit využití svých kapacit, k čemuž by bylo pravděpodobně díky nárůstu spotřeby pozorovanému v posuzovaném období došlo.

(116)

Vzhledem k jasně stanovenému časovému souběhu výskytu dumpingového dovozu za ceny významně podbízené pod cenou výrobního odvětví Společenství na straně jedné a úbytku prodeje a objemu výroby výrobního odvětví Společenství, snížení podílu na trhu a zaměstnanosti a poklesu cen na straně druhé, vyvozuje se předběžný závěr, že dumpingové dovozy sehrály rozhodující úlohu v působení újmy výrobnímu odvětví Společenství.

(117)

Podnět vedle výrobců tvořících výrobní odvětví Společenství podpořilo patnáct výrobců žehlicích prken. Tyto společnosti si nepřály na šetření plně spolupracovat, poskytly však určité informace ohledně své výroby, kapacity a využití kapacity, objemu prodeje, podílu na trhu a zaměstnanosti. Tyto společnosti dohromady představují přibližně 30 % celkové známé výroby ve Společenství. Mělo by se poznamenat, že žádná z těchto společností nedovezla významné množství dotčeného výrobku.

(118)

Situace těchto 15 společností byla analyzována a srovnána se situací výrobního odvětví Společenství.

(119)

Výroba těchto výrobců se v roce 2003 zvýšila o 19 %, v roce 2004 se snížila na původní hodnotu a v období šetření poklesla o 13 %. Zvýšení kapacity v roce 2004 lze připsat očekávanému nárůstu prodeje po rozšíření EU. V důsledku zvýšení kapacity se využití kapacity v posuzovaném období snížilo výrazněji než výroba. Zaměstnanost se vyvíjela v souladu s výrobou, tj. rostla v roce 2003, poté se v roce 2004 snížila na původní hodnotu a v období šetření prudce poklesla.

(120)

Po dočasném zlepšení v roce 2003 prodej a podíl na trhu těchto patnácti společností prudce poklesl. Tento vývoj se jasně kryje s náhlým nárůstem dumpingového dovozu z dotčených zemí na trhu Společenství. Připomíná se, že tyto dovozy se v roce 2004 téměř ztrojnásobily a jejich podíl na trhu v tomtéž roce vzrostl o 20 procentních bodů. Rovněž se připomíná, že během posuzovaného období se spotřeba žehlicích prken ve Společenství zvýšila.

(121)

Vzhledem k výše uvedenému lze učinit závěr, že se situace těchto 15 výrobců žehlicích prken ve Společenství, kteří podnět podpořili, zhoršila obdobně jako situace výrobního odvětví Společenství. Tyto společnosti tedy nemohly výrobnímu odvětví Společenství újmu způsobit.

(122)

Jak je uvedeno v 8. bodě odůvodnění, dva další výrobci ve Společenství poskytli určité informace, ale podnět nepodpořili. Dále existují dva výrobci ve Společenství, kteří podnět podpořili, ale nespolupracovali na šetření, a jeden bývalý výrobce, který poskytl určité informace o svých bývalých činnostech. Všechny tyto společnosti uskutečnily významné dovozy dotčeného výrobku. Dostupné údaje těchto společností vykazují tyto trendy (z důvodu důvěrnosti nelze odhalit skutečné údaje):

(123)

Během posuzovaného období poklesl prodej těchto výrobců ve Společenství o 71 %. Odpovídající podíl na trhu se snížil ještě významněji, o 77 %, protože se trh v daném období rozšiřoval.

(124)

Jak již bylo uvedeno v 78. bodě odůvodnění výše, někteří tradiční výrobci žehlicích prken ve Společenství v roce 2004 a během období šetření významně snížili nebo zcela ukončili výrobní činnost ve Společenství a začali hromadně dovážet z dotčených zemí. Některé z těchto společností tak již nelze považovat za výrobce ve Společenství, protože jejich výrobní prostory byly během období šetření uzavřeny.

(125)

Vzhledem k výše uvedenému se má za to, že tito další výrobci ve Společenství byli v obdobné situaci jako výrobní odvětví Společenství a jejich výrobní činnost nezpůsobila výrobnímu odvětví Společenství žádnou újmu.

(126)

Vývozní výkonnost výrobního odvětví Společenství zůstala v průběhu období šetření relativně stabilní. U objemu není patrné žádné zhoršení. U prodejní ceny byl pád o 15 % v roce 2003 částečně vyrovnán v roce 2004 a v průběhu období šetření zůstávala stabilní. Mělo by se poznamenat, že vývozní prodejní cena je výrazně vyšší než prodejní cena ve Společenství a že objem prodeje na vývoz představuje pouze okolo 10 % výroby výrobního odvětví Společenství.

(127)

S ohledem na to lze učinit závěr, že vývozní výkonnost výrobního odvětví Společenství nepřispěla k utrpěné újmě.

(128)

Připomíná se, že dovozy jednoho z čínských vyvážejících výrobců byly shledány jako nedumpingové, a byly tedy vyřazeny z analýzy dumpingových dovozů z dotčených zemí a jejich dopadu na situaci výrobního odvětví Společenství. Zvažovalo se tedy, zda dovozy této společnosti mohly přerušit příčinnou souvislost mezi dumpingovými dovozy a podstatnou újmou utrpěnou výrobním odvětvím Společenství.

(129)

Šetřením se zjistilo, že se během posuzovaného období objem nedumpingových dovozů z ČLR zvýšil o 467 %, ve srovnání s 856 % nárůstem dumpingových dovozů z dotčených zemí. Celkově objem dumpingových dovozů z dotčených zemí více než pětinásobně přesáhl objem nedumpingových dovozů. Podíl nedumpingových dovozů z ČLR na trhu vzrostl o 343 %, zatímco podíl dumpingových dovozů na trhu se ve stejném období zvýšil o 647 %. Průměrná cena nedumpingových dovozů během posuzovaného období stoupla a celkově zůstávala poměrně vysoko nad průměrnou cenou dumpingových dovozů, i když stále pod průměrnou cenou výrobního odvětví Společenství.

(130)

Vzhledem k výše uvedenému byl vyvozen předběžný závěr, že dopad nedumpingových dovozů z ČLR nelze považovat za tak významný, aby přerušil příčinnou souvislost mezi dumpingovými dovozy a podstatnou újmou utrpěnou výrobním odvětvím Společenství.

(131)

Některé strany tvrdily, že dovozy z Turecka údajně vstupují na trh Společenství za podobné ceny jako dovozy z ČLR a jejich objem se stále zvyšuje, čímž způsobuje újmu výrobnímu odvětví Společenství.

(132)

V tomto ohledu se poznamenává, že tato tvrzení nebyla v šetření potvrzena. V průběhu šetření nebyly předloženy žádné důkazy o dovozech z Turecka. Navíc spolupracující turecký výrobce žehlicích prken zmiňovaný v 10. bodě odůvodnění obdobný výrobek do Společenství neprodával. V šetření dále nebyly zjištěny žádné další zdroje dovozů.

(133)

Po zvážení výše uvedených zjištění se tvrzení o dovozech z Turecka odmítá a vyvozuje se závěr, že dovozy z jiných třetích zemí podstatnou újmu výrobnímu odvětví Společenství nezpůsobily.

(134)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že si výrobní odvětví Společenství újmu způsobilo samo, protože nedokázalo reagovat na změny ve struktuře distribuce a spotřeby a na technologický rozvoj ve výrobě žehlicích prken. Dále se tvrdilo, že si výrobci ve Společenství újmu způsobovali sami tím, že čínská žehlicí prkna sami dováželi.

(135)

Žehlicí prkna vyrobená ve Společenství jsou obvykle distribuována prostřednictvím prodejců nebo, ve většině případů, dodávaná přímo maloobchodníkům nebo jejich distribučním centrům. Dovážená žehlicí prkna jsou obvykle distribuována prostřednictvím dovozců/obchodníků nebo distribučních/zásobovacích center velkých maloobchodních řetězců. Poměr těchto dvou distribučních kanálů se v případě dovozů u jednotlivých vyvážejících výrobců liší. Ve všech případech mohou být využiti zprostředkovatelé. Tato struktura distribuce funguje několik let a v průběhu času nebyly zaznamenány žádné výrazné změny. Výrobní odvětví Společenství tradičně zásobuje jak drobné maloobchodníky, tak velké maloobchodní řetězce. Zvýšení podílu prodeje žehlicích prken prostřednictvím maloobchodních řetězců tedy nelze pokládat za činitele, který by újmu způsoboval sám o sobě. Nebyly potvrzeny žádné významné změny ve struktuře spotřeby.

(136)

Pokud jde o výrobní proces/technologii, bylo tvrzeno, že výrobní odvětví Společenství není schopno reagovat na zvláštní požadavky odběratelů/maloobchodníků, protože jeho výroba je vysoce automatizovaná. Za prvé se poznamenává, že bez automatizace by výrobní odvětví Společenství stěží mohlo soutěžit s dovozy výrobků pocházejících ze zemí, které těží z velmi nízkých nákladů na energii, suroviny a práci. Za druhé, automatizovaná výroba umožňuje výrobnímu odvětví zaručit vysokou kvalitu a krátké dodací lhůty, což odběratelé považují za konkurenční výhodu. A konečně, nebyly předloženy žádné důkazy, že by výrobní odvětví Společenství nebylo schopno uspokojit zvláštní požadavky odběratelů/maloobchodníků ohledně designu a inovace.

(137)

Co se týče čínských žehlicích prken dovážených výrobním odvětvím Společenství, šetření ukázalo, že v období šetření byla dovezena pouze nevýznamná množství. Šlo o sebeobranu výrobního odvětví Společenství proti přílivu levných dumpingových dovozů. V každém případě byly tyto dovozy ve Společenství dále prodány za cenu nepůsobící újmu. Tyto dovozy tedy nemohly výrobnímu odvětví Společenství újmu způsobit.

(138)

Vzhledem k výše uvedenému byla tato tvrzení odmítnuta a byl vyvozen závěr, že si výrobní odvětví Společenství nemohlo újmu způsobit samo.

(139)

Závěrem se potvrzuje, že podstatná újma utrpěná výrobním odvětvím Společenství, která se projevila především snížením objemu prodeje, podílu na trhu a jednotkové prodejní ceny, což vedlo ke zhoršení finanční situace, byla způsobena dumpingovými dovozy z dotčených zemí. Přestože nedumpingové dovozy z ČLR velmi pravděpodobně přispěly ke zhoršení výkonnosti výrobců ve Společenství, jejich vývoj, objem a podíl na trhu a cena nebyly takové, aby přerušily příčinnou souvislost mezi dumpingovými dovozy a újmou výrobního odvětví Společenství.

(140)

Vzhledem k výše popsané analýze, v jejímž rámci byly řádně odlišeny a odděleny účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Společenství od poškozujících účinků dumpingového dovozu, se potvrzuje, že tyto jiné činitele samy o sobě nemohou zvrátit skutečnost, že zjištěná újma musí být připsána dumpingovému dovozu.

(141)

Proto se vyvozuje předběžný závěr, že dumpingový dovoz pocházející z dotčených zemí způsobil výrobnímu odvětví Společenství podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

(142)

Komise zkoumala, zda i přes předběžný závěr o existenci dumpingu působícího újmu neexistují přesvědčivé důkazy, které by mohly vést k závěru, že v tomto konkrétním případě není v zájmu Společenství přijímat antidumpingová opatření. Za tímto účelem byl v souladu s čl. 21 odst. 1 základního nařízení na základě všech předložených důkazů zkoumán dopad možných antidumpingových opatření na všechny strany dotčené řízením a rovněž důsledky případného nepřijetí opatření.

(143)

Analýza újmy jasně prokázala, že výrobní odvětví Společenství dumpingovým dovozem utrpělo. Prudký nárůst dumpingového dovozu v posledních letech způsobil velký pokles ceny jak na velkoobchodní/distribuční, tak na maloobchodní úrovni, tj. tam, kde se odehrává soutěž mezi dovezenými žehlicími prkny a žehlicími prkny vyrobenými ve Společenství. Výrobní odvětví Společenství není v situaci, kdy by mohlo své ceny dále snižovat, protože by muselo prodávat za cenu nižší, než jsou výrobní náklady. Vzhledem k tomuto a k tomu, že trh se žehlicími prkny je tvořen zejména maloobchodními řetězci na základě ceny, je pro výrobní odvětví Společenství stále obtížnější získávat nové zakázky. Připomíná se, že několik tradičních výrobců již ukončilo výrobu a nyní působí jako dovozci/obchodníci dotčeného výrobku.

(144)

Je patrné, že v tomto kontextu by se bez uložení antidumpingových opatření situace výrobního odvětví Společenství dále zhoršovala a výroba žehlicích prken ve Společenství by s největší pravděpodobností brzy zanikla. Většina negativního dopadu na zaměstnanost by se projevila v jedné zeměpisné oblasti Společenství, protože je v ní soustředěno několik výrobců a část jejich dodavatelů. Na druhou stranu, opatření by bránila dalšímu podstatnému nárůstu dumpingových dovozů z dotčených zemí, čímž by se výrobnímu odvětví umožnilo přinejmenším udržet svou současnou pozici na trhu. Šetření ukázalo, že jakékoli zvýšení podílu dumpingových dovozů z dotčených zemí na trhu se uskutečňuje přímo na úkor výrobního odvětví Společenství.

(145)

Lze očekávat, že by po uložení antidumpingových cel z dovozů žehlicích prken pocházejících z dotčených zemí distributoři a maloobchodní řetězce pravděpodobněji změnily svůj zdroj alespoň částečně na výrobce ve Společenství. Pokud by skutečně byla uložena antidumpingová opatření a cena dovozů by se vrátila na nedumpingovou úroveň, bylo by výrobní odvětví Společenství na základě vlastní konkurenční výhody schopno soutěžit za spravedlivých obchodních podmínek.

(146)

Uložení opatření je tudíž jasně v zájmu výrobního odvětví Společenství a výrobců ve Společenství, kteří podnět aktivně podpořili, ale také v zájmu ostatních výrobců ve Společenství, kteří podnět aktivně nepodpořili.

(147)

Od spotřebitelských organizací nebyla po oznámení o zahájení tohoto řízení obdržena žádná vyjádření. Přesto byl dopad případných opatření na spotřebitele analyzován.

(148)

Pro posouzení těchto dopadů byly vzaty v úvahy tyto prvky:

(149)

Vzhledem k výše uvedenému by jakýkoli finanční dopad případných antidumpingových opatření na spotřebitele žehlicích prken pravděpodobně byl zanedbatelný. Na druhé straně, pokud by antidumpingová opatření nebyla uložena, výroba ve Společenství by s největší pravděpodobností zanikla a mohla by poklesnout nabídka různých typů výrobků dostupných spotřebiteli.

(150)

Byl tedy vyvozen předběžný závěr, že uložení opatření by pravděpodobně nebylo proti zájmu spotřebitelů žehlicích prken ve Společenství.

(151)

Ve fázi šetření nebyla obdržena žádná vyjádření distributorů/maloobchodníků ani jejich organizací. Je však známo, že dnes jsou žehlicí prkna prodávána především velkými maloobchodními řetězci, tj. hypermarkety, supermarkety. Je tedy více než pravděpodobné, že pro většinu distributorů/maloobchodníků dotčený výrobek představuje pouze zanedbatelnou část obratu. Vzhledem k tomu a při zohlednění vysokých přirážek, jež obvykle používají (viz 148. bod odůvodnění výše), byl vyvozen předběžný závěr, že jakákoli případná opatření by pravděpodobně na jejich situaci neměla významný negativní dopad.

(152)

Odpovědi na dotazník byly obdrženy od dvou dovozců a jednoho obchodníka ve spojení s jedním z těchto dovozců. Dále ve stanovené lhůtě poskytli čtyři dovozci určité informace nebo připomínky. Tyto společnosti dohromady představují přibližně 20 % celkového známého dovozu do Společenství. Všechny protestovaly proti uložení antidumpingových opatření vůči ČLR, ale ne všechny proti opatřením vůči Ukrajině.

(153)

Situace dovozců, kteří předložili svá vyjádření, se liší podle jejich velikosti a důležitosti dotčeného výrobku v jejich fungování. Jak již bylo uvedeno výše, některé z těchto společností jsou nebo byly tradičními výrobci, ale v obraně změnily svou hlavní činnost a nyní působí především nebo výlučně jako dovozci. Tyto společnosti běžně vyrábějí/dovážejí celou škálu dalších výrobků pro domácnost a žehlicí prkna představují zlomek jejich podnikání. V případě jednoho významného bývalého výrobce, který se v nedávné době stal významným dovozcem čínských žehlicích prken, byl vyvozen předběžný závěr, že v období šetření představovala žehlicí prkna 4 % jeho obratu. Tato společnost navíc vyjádřila svůj názor pouze proti opatřením vůči ČLR, nikoli vůči Ukrajině, protože z Ukrajiny nedováží. Rovněž bylo shledáno, že nakupuje žehlicí prkna i od výrobců ve Společenství. Při zohlednění různých zdrojů dodávek dané společnosti a za předpokladu, že tato společnost není schopna přenést 1/3 antidumpingového cla na maloobchodníky (viz 148. bod odůvodnění), odhaduje se, že dopad na její hrubé rozpětí pro žehlicí prkna není vyšší než 10 %. Mělo by se však poznamenat, že informace obdržené v této fázi neumožňovaly přesný výpočet. Také by se mělo připomenout, že přirážka i těchto dovozců se jeví jako podstatná. Ačkoli bude šetření situace těchto dovozců pokračovat, byl vyvozen závěr, že prozatímní opatření by jejich činnost významně neovlivnila.

(154)

Jeden spolupracující dovozce vyrábí potahy na žehlicí prkna a prodává je společně s dováženými žehlicími prkny. Bylo tvrzeno, že případné antidumpingové clo z dovozů žehlicích prken by také postihlo výrobu potahů, a mělo by tedy významný dopad na obrat této společnosti. Poznamenává se však, že se potahy na žehlicí prkna prodávají také samostatně a uložení antidumpingových opatření by tyto prodeje neovlivnilo. Také se poznamenává, že prodej žehlicích prken nepředstavoval více než 10 % obratu této společnosti. Dopad prozatímních opatření na činnost dané společnosti by tedy nebyl významný.

(155)

Dále většina dovozců, kteří zároveň obchodují či obchodovali s výrobky ze Společenství, připustili, že by nebylo v jejich vlastním zájmu, aby se stali zcela závislými na dovážených žehlicích prknech – v této souvislosti byla vyzdvižena především ČLR – a potvrdili, že by raději měli alternativní zdroje dodávek. To lze nejlépe zajistit odstraněním dumpingového chování, aby výrobní odvětví Společenství dále existovalo.

(156)

Vzhledem k výše uvedenému a při zohlednění prvků shrnutých ve 148. bodě odůvodnění výše, zejména vysokých přirážek a skutečnosti, že dodatečné náklady na clo budou činit méně než půl eura na jednotku, byl vyvozen předběžný závěr, že případná antidumpingová opatření by neměla rozhodující negativní dopad na situaci dovozců ve Společenství, kteří nejsou ve spojení, přestože někteří z nich by pravděpodobně nesli vyšší zátěž než maloobchodníci. V každém případě budou před učiněním konečných zjištění všechny připomínky zváženy.

(157)

Výše uvedená analýza ukázala, že uložení opatření je v zájmu výrobního odvětví Společenství, protože se od těchto opatření očekává, že přinejmenším omezí vysoké množství dovozů za dumpingové ceny, u nichž bylo prokázáno, že mají na výrobní odvětví Společenství významně negativní dopad. Očekává se, že i ostatní výrobci ve Společenství budou mít z těchto opatření prospěch.

(158)

Analýza také ukázala, že spotřebitelé pravděpodobně nebudou antidumpingovými opatřeními finančně dotčeni. V nejhorším případě budou muset navíc zaplatit méně než půl eura za trvanlivý výrobek. Na druhé straně by bez opatření mohla být negativně ovlivněna nabídka spotřebiteli, protože by z trhu mohla vymizet žehlicí prkna ze Společenství.

(159)

Distributorům a maloobchodníkům se může zdát, že se nákupní cena dotčeného výrobku zvýšila, ale vzhledem ke svým vysokým rozpětím pravděpodobně nebudou opatřeními významně ovlivněni.

(160)

Dovozci dotčeného výrobku by pravděpodobně nesli vyšší zátěž než maloobchodníci. Zachovali by si však výhodu více zdrojů pro dodávky a vyhnuli by se závislosti na dovozech, k níž by nejspíše došlo, pokud by opatření nebyla uložena.

(161)

Při zvážení tohoto se má za to, že uložení opatření, tj. odstranění dumpingu působícího újmu, by umožnilo výrobnímu odvětví Společenství pokračovat ve své činnosti a že nepříznivé účinky, jež by uložení těchto opatření mohlo znamenat pro některé hospodářské subjekty ve Společenství, nejsou nepřiměřené příznivým účinkům na výrobní odvětví Společenství.

(162)

Na základě výše uvedeného se vyvozuje předběžný závěr, že neexistují žádné přesvědčivé důkazy, že v tomto konkrétním případě není v zájmu Společenství uložit antidumpingová opatření.

(163)

Vzhledem k předběžným závěrům ohledně dumpingu, způsobené újmy a zájmu Společenství by měla být na dovozy dotčeného výrobku z ČLR a Ukrajiny uložena prozatímní opatření, aby se předešlo působení další újmy výrobnímu odvětví Společenství dumpingovými dovozy.

(164)

Úroveň prozatímních antidumpingových opatření by měla být dostatečná, aby odstranila újmu působenou výrobnímu odvětví Společenství dumpingovými dovozy, aniž by překročila zjištěná dumpingová rozpětí.

(165)

Při výpočtu výše cla potřebné pro odstranění dumpingu působícího újmu se mělo za to, že opatření by měla výrobnímu odvětví Společenství umožnit, aby pokrylo své náklady a vytvořilo zisk před zdaněním, jakého by mohlo být přiměřeně dosaženo za běžných podmínek hospodářské soutěže, tj. bez dumpingových dovozů. Rozpětí zisku před zdaněním použité pro výpočet činilo 7 % obratu. Bylo prokázáno, že toto je úroveň zisku, již by bylo možno rozumně očekávat bez dumpingu působícího újmu, protože jde o zisk výrobního odvětví Společenství před tím, než se čínské a ukrajinské dovozy do Společenství začaly v posuzovaném období významně zvyšovat. Na základě toho byla vypočtena cena obdobného výrobku nepůsobící újmu výrobnímu odvětví Společenství. Cena nepůsobící újmu byla získána připočtením výše uvedeného ziskového rozpětí 7 % k výrobním nákladům.

(166)

Potřebný nárůst ceny byl poté stanoven na základě srovnání váženého průměru dovozní ceny, jak byla stanovena pro výpočet cenového podbízení, s průměrnou cenou výrobků prodaných výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství nepůsobící újmu. Rozdíly v tomto srovnání byly poté vyjádřeny jako procento průměrné dovozní hodnoty CIF. Tyto rozdíly byly pro všechny spolupracující čínské vyvážející výrobce nad zjištěným dumpingovým rozpětím. V případě Ukrajiny byla u jediného vyvážejícího výrobce úroveň pro odstranění újmy pod zjištěným dumpingovým rozpětím.

(167)

Ve světle probíhajícího řízení a v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení se má za to, že by měla být uložena prozatímní antidumpingová opatření z dovozů pocházejících i) z ČLR na úrovni zjištěných dumpingových rozpětí a ii) z Ukrajiny na úrovni pro odstranění újmy.

(168)

Na základě výše uvedeného by měla být sazba prozatímního antidumpingového cla pro ČLR a Ukrajinu stanovena takto:

(169)

Sazby antidumpingových cel pro jednotlivé společnosti uvedené v tomto nařízení se stanovily na základě zjištění stávajícího šetření. Proto odrážejí stav těchto společností zjištěný v průběhu šetření. Tyto celní sazby (narozdíl od celostátního cla použitelného pro „všechny ostatní společnosti“) jsou proto použitelné výlučně na dovoz výrobků pocházejících z dotčených zemí a vyráběných uvedenými společnostmi, tedy konkrétními uvedenými právnickými osobami. Na dovážené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení spolu s názvem a adresou, včetně subjektů ve spojení se společnostmi konkrétně uvedenými, se tyto sazby nevztahují a tyto výrobky podléhají celní sazbě použitelné na „všechny ostatní společnosti“.

(170)

S veškerými žádostmi o použití těchto antidumpingových celních sazeb pro jednotlivé společnosti (např. po změně názvu subjektu, po vzniku nových výrobních či prodejních subjektů) je třeba se obrátit na Komisi (3) a připojit veškeré příslušné údaje, zejména pak údaje o změnách v činnostech společnosti spojených s výrobou či domácím a vývozním prodejem, které souvisejí například se změnou názvu nebo se změnou ve výrobních či prodejních subjektech. Komise podle potřeby po konzultaci s poradním výborem příslušně pozmění nařízení formou aktualizace seznamu společností, na něž se vztahují individuální celní sazby.

(171)

Aby se zajistilo řádné vynucování antidumpingového cla, neměla by se úroveň zbytkového cla používat jen u nespolupracujících vyvážejících výrobců, ale i u výrobců, kteří v období šetření neuskutečnili žádný vývoz do Společenství. Takové společnosti se nicméně vyzývají, aby za předpokladu, že splňují požadavky čl. 11 odst. 4 druhého pododstavce základního nařízení, předložili žádost o přezkum podle uvedeného článku, aby byla jejich situace individuálně přezkoumána.

(172)

V zájmu řádné správy by mělo být stanoveno období, v němž by zúčastněné strany, které se přihlásily ve lhůtách stanovených v oznámení o zahájení řízení, písemně oznámily svá stanoviska a požádaly o slyšení. Dále by mělo být uvedeno, že zjištění ohledně uložení cel učiněná pro účely tohoto nařízení jsou prozatímní a pro účely konečného cla budou možná muset být přehodnocena,

Evropská komise

Generální ředitelství pro obchod

Ředitelství B

J-79 5/17

Rue de la Loi/Wetstraat, 200

B-1049 Brusel.