27.1.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 23/78

(1)

Dne 21. listopadu 2005 předložil Kypr Radě žádost o vydání rozhodnutí v souladu s čl. 88 odst. 2 třetím pododstavcem Smlouvy, podle něhož je záměr Kypru poskytnout vnitrostátní podporu kyperským zemědělcům za účelem splacení části dluhů vzniklých v zemědělství v důsledku výjimečných okolností dlouho před přistoupením Kypru k Evropské unii slučitelný se společným trhem.

(2)

Kyperská vláda vynaložila mimořádné úsilí, aby nově zajistila práci pro mnoho desítek tisíc zemědělců a obyvatel venkova, kteří byli nuceni opustit svá hospodářství a domácnosti po turecké invazi v roce 1974.

(3)

Aby tito zemědělci a obyvatelé venkova mohli ve své činnosti na Kypru pokračovat, byly sjednány půjčky se státní zárukou na pořízení strojů a hospodářských zvířat nebo na uskutečnění jiných investic do zemědělství.

(4)

V 90. letech byl Kypr postižen velkým a nebývalým suchem, jež trvalo 7 let a mělo ničivé důsledky pro zemědělskou výrobu a příjmy v zemědělství. Mnozí kyperští zemědělci, kteří byli tímto suchem postiženi, věřili v lepší úrodu v následujícím roce a půjčovali si prostředky na koupi zemědělských vstupů, čímž se dostali do bezvýchodné situace, kdy se jejich dluhy rok od roku neustále hromadily a zvyšovaly. Rozsah ztrát, které kyperským zemědělcům vznikly, a hromadění těchto dluhů měly vliv na jejich schopnost splácet stávající půjčky.

(5)

Počátkem roku 1999 přijala vláda politický závazek zabývat se problémem nahromaděných dluhů v zemědělství; jelikož však nebylo dosaženo dohody s odborovými svazy zemědělců, navržený plán splacení dluhů nebyl do přistoupení k Unii realizován. Odborové svazy zemědělců nakonec své postoje přehodnotily až po dlouhém jednání a pod tlakem vážných problémů, kterým čelilo zemědělské odvětví na Kypru po přistoupení.

(6)

Po přistoupení Kypru k Unii se kyperské zemědělské odvětví dostalo do dlouhého období krize a příjmy hospodářství na Kypru na rozdíl od všech ostatních nových členských států poklesly. Došlo k podstatnému poklesu výstupních cen zemědělské produkce, pokud jde o obiloviny a ovoce, s výjimkou citrusů. Značný podíl sklizně hroznů nemohl nalézt běžné odbytové možnosti a Kypr požádal o podporu Společenství na realizaci plánu okamžitého vyklučení a tato podpora mu byla poskytnuta. Národní plán rozvoje venkova na období 2004 až 2006, který předjímal potřebu úprav, konverze a diverzifikace, zahrnoval četné plány a programy vyžadující značné investice ze strany zemědělců a dalších obyvatel venkova. Ukázalo se však, že nahromaděné dluhy v zemědělství z období před přistoupením jsou pro realizaci tohoto plánu velkou překážkou, jelikož banky a jiné finanční instituce požadovaly před sjednáním nových půjček splacení těch předchozích.

(7)

Odmítnutí úvěrových agentur poskytnout další půjčky značně brání v úsilí o modernizaci a zlepšování výrobních jednotek v oblasti zemědělství a chovu hospodářských zvířat. Tato nedostatečná modernizace a z ní plynoucí nižší produktivita a snížená ziskovost a v důsledku toho obtížné životní a pracovní podmínky kyperských zemědělců s sebou nesou nebezpečí, že zemědělci zanechají pěstitelských činností, a z toho plynoucí riziko vážných ekonomických a sociálních dopadů pro dotčené kyperské zemědělce.

(8)

Podpora má za cíl pomoci následujícím kategoriím zemědělců, kteří jsou postiženi nahromaděním dluhů a nejsou schopni své půjčky splácet:

(9)

Podpora, jež má být Kyprem poskytnuta, činí 23 miliony kyperských liber (ekvivalent částky 39,33 milionů EUR) a odpovídá půjčkám uzavřeným v období od roku 1974 do 31. prosince 1998.

(10)

Počet příjemců podle navrženého programu vnitrostátní podpory se odhaduje na více než 15 000 zemědělců.

(11)

Existují proto výjimečné okolnosti, jež umožňují považovat podporu, kterou Kypr hodlá poskytnout kyperským zemědělcům za účelem splacení části dluhů vzniklých v zemědělství dlouho před přistoupením Kypru k Unii, za slučitelnou se společným trhem,