(1)

Dopisem ze dne 24. listopadu 2000, který byl zaevidován dne 28. listopadu 2000, Stálé zastoupení Itálie při Evropské unii v souladu s čl. 88 odst. 3 Smlouvy Komisi oznámilo zákon regionu Sardínie č. 22 ze dne 17. listopadu 2000 (1), kterým se stanoví opatření ve prospěch chovatelů, aby mohli čelit epizoozii neboli „katarální horečce ovcí“ (blue tongue), dále jen „zákon č. 22/2000“). Podle článku 10 uvedeného zákona podléhá poskytnutí některých podpor schválení Komise postupem podle článků 87 a 88 Smlouvy.

(2)

Dopisem ze dne 15. prosince 2000, který byl zaevidován dne 19. prosince 2000, Stálé zastoupení Itálie při Evropské unii předalo Komisi doplňující informace, jež byly požadovány v dopise ze dne 13. prosince 2000.

(3)

Dopisem ze dne 2. února 2001 Komise Itálii informovala o svém rozhodnutí ohledně předmětné podpory zahájit řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy.

(4)

Rozhodnutí Komise o zahájení řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropských společenství (2). Komise vyzvala zúčastněné strany, aby k předmětnému opatření podaly připomínky.

(5)

Komise v témže rozhodnutí schválila podpory stanovené v článcích 2, 3 a 4 zákona č. 22/2000, přičemž měla za to, že splňují nezbytné podmínky, aby mohly být pokládány za podpory určené k usnadnění rozvoje určitých hospodářských činností ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy.

(6)

Italské orgány k předmětným opatřením nezaslaly žádnou připomínku. Komise od dalších zúčastněných stran neobdržela žádné připomínky.

(7)

Poskytnutí podpor se zakládá na článku 5 zákona regionu Sardínie č. 22/2000 o opatřeních ve prospěch zpracovatelských a obchodních družstev s cílem kompenzovat škody způsobené katarální horečkou ovcí (blue tongue).

(8)

V srpnu 2000 se katarální horečka ovcí (dále jen „blue tongue“) objevila na Sardínii a rozšířila se po celém ostrově, přestože orgány veřejné správy přijaly jistá opatření. Jejímu rozšíření napomohly klimatické podmínky (teplé a suché počasí). Aby se vypořádaly s epizoozií, italské zdravotnické orgány vydaly dne 28. srpna 2000 zákaz převozu domácích i volně žijících přežvýkavců ze Sardínie (včetně spermatu, vajíček a embryí) do zbývající části italského území a do ostatních členských států Evropské unie. Byl rovněž vydán zákaz pohybu těchto živočichů z provincie Cagliari do zbývající části regionálního území a veterinárním službám ostatních regionů byla uložena povinnost provádět klinické kontroly v zařízeních, do kterých byly přivezeny ovce ze Sardínie před méně než dvěma měsíci. Poté regionální orgány přijaly vyhlášku č. 34 ze dne 5. září 2000, kterou se stanoví nutná pravidla pro kontrolu blue tongue (3) a která zakazuje na celém území Sardínie přemístění zařízení s ovcemi, kozami, hovězím dobytkem, buvoly a farmově chovanými zvířaty z volně žijících druhů. Podle vyhlášky je rovněž povinný boj proti těm druhům hmyzu, jež jsou přenašeči nemoci. Dne 16. října 2000 regionální zdravotnické orgány přijaly plán pro boj a vymýcení blue tongue na Sardínii a dne 25. října 2000 Regionální rada Sardínie přijala zákon č. 22/2000, kterým se stanoví opatření ve prospěch chovatelů, aby mohli čelit epizoozii neboli „katarální horečce ovcí“ (blue tongue), a který byl poté oznámen Komisi, aby přezkoumala jeho soulad s články 87, 88 a 89 Smlouvy. Bylo shledáno, že opatření podle článků 2, 3 a 4 zákona č. 22/2000 jsou slučitelná se společným trhem (4). Komise se rozhodla zahájit řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy ohledně podpor stanovených v článku 5 uvedeného zákona.

(9)

Článek 5 zákona č. 22/2000 opravňuje regionální správní orgány k poskytnutí podpor podnikům a družstvům se sídlem na Sardínii, jež se věnují sběru, zpracování, balení a uvádění na trh zemědělských a živočišných produktů a které se musí potýkat se snížením vkladů na základě povinností vyplývajících ze stanov nebo smluv, a to o více než 20 % (znevýhodněné zemědělské oblasti) nebo o více než 30 % (jiné oblasti) ve srovnání s průměrem za poslední tři roky. Tyto podpory jsou určeny na kompenzaci ztrát způsobených chybějící surovinou ke zpracování a jsou omezeny na ztráty spjaté se snížením vkladů společníků.

(10)

Stanovená částka pro podpory je 5 miliard italských lir (zhruba 2 582 280 EUR) na rok 2000.

(11)

Komise se rozhodla zahájit řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy kvůli určitým pochybnostem o slučitelnosti předmětného režimu podpor se společným trhem. Pochybnosti se týkaly zejména té skutečnosti, že v bodě 11.4 pokynů není žádné ustanovení o odškodnění zpracovatelských podniků za škody způsobené epizoozií.

Přestože se italské orgány rozhodly omezit poskytnutí podpory pouze na družstva, má Komise za to, že nebyla prokázána příčinná souvislost mezi nemocí (blue tongue) a snížením vkladů. Region byl zasažen suchem (viz podpora N 745/2000), které mohlo přispět ke snížení vkladů. Určitá družstva mohla kromě jiného zaznamenat úbytek surovin z jiných důvodů než kvůli blue tongue (nebo suchu).

(12)

Na základě bodu 11.3.8 pokynů, který umožňuje odškodnit výhradně zemědělce nebo sdružení producentů, jichž jsou zemědělci členy, za škody způsobené nepříznivými klimatickými podmínkami, nelze tato pravidla analogicky použít v případě zpracovatelských podniků pro ztráty způsobené blue tongue. Obecně se Komise domnívala, že zemědělsko-průmyslová zařízení jsou při správě zásobovacích zdrojů patřičně pružná. To s sebou mohlo samozřejmě nést další náklady na suroviny a nižší výnosnost, ale nezdá se, že tím lze odůvodnit přímé použití pravidel pro zemědělskou produkci.

(13)

Neexistují-li jiné právní základy pro přezkum a případné schválení podpory stanovené v článku 5 zákona č. 22/2000, jevilo se jako nezbytné danou podporu pokládat za podporu na provoz, tzn. přímou podporu zemědělsko-průmyslových podniků týkající se snížení nákladů, které tyto podniky za normálních okolností nesou v rámci běžné správy svých činností. V zásadě je třeba tyto podpory považovat za neslučitelné se společným trhem.

(14)

Po přijetí rozhodnutí o zahájení řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy italské orgány útvarům Komise nezaslaly žádné připomínky.

(15)

Podle čl. 87 odst. 1 Smlouvy jsou podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné se společným trhem.

(16)

Podle článku 40 nařízení Rady (ES) č. 1254/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s hovězím a telecím masem (5), a není-li v nařízení stanoveno jinak, se na produkci produktů a obchodování s produkty, na které se vztahuje uvedené nařízení, použijí články 87, 88 a 89 Smlouvy. Obdobně se podle článku 23 nařízení Rady (ES) č. 2529/2001 ze dne 19. prosince 2001 o společné organizaci trhu se skopovým a kozím masem (6), a není-li v nařízení stanoveno jinak, na produkci produktů uvedených v článku 1 uvedeného nařízení, jakož i na obchodování s těmito produkty, vztahují články 87, 88 a 89 Smlouvy.

(17)

Článek 5 zákona 22/2000 stanoví podpory určené na odškodnění zemědělských podniků a družstev za ztráty způsobené chybějící surovinou ke zpracování, kvůli nižším vkladům společníků a v důsledku epidemie blue tongue. Předmětné podniky a družstva mají hospodářské výhody, které by jinak v rámci svých činností bývaly nezískaly, a v důsledku toho zlepšují své postavení v hospodářské soutěži oproti jiným zemědělcům ve Společenství, kteří nevyužívají stejných podpor.

(18)

Tyto podpory ovlivňují hospodářskou soutěž a obchod mezi členskými státy. Příjemci podpor totiž provozují hospodářskou činnost v odvětví (odvětví hovězího a skopového masa), které je předmětem obchodní výměny mezi členskými státy. V roce 2001 byl stav italských stád skotu 6 932 700 kusů, z toho 273 900 na Sardínii. Ve stejném roce populace ovcí sestávala z 8 311 400 kusů, z toho 3 602 200 na Sardínii, a celkový počet koz byl 1 024 800 kusů, z toho 240 200 na Sardínii.

(19)

Posuzované opatření tudíž vyhovuje vymezení státních podpor podle čl. 87 odst. 1 Smlouvy.

(20)

Zákaz poskytnutí podpory není absolutní. V daném případě však zjevně nelze použít, a italské orgány se na ně ani neodvolávaly, výjimky podle čl. 87 odst. 2 Smlouvy.

(21)

Čl. 87 odst. 3 písm. a) nelze rovněž použít, neboť podpora není určena k napomáhání hospodářskému rozvoji oblastí s mimořádně nízkou životní úrovní nebo s vysokou nezaměstnaností.

(22)

S odkazem na čl. 87 odst. 3 písm. b) podpora není určena na podporu uskutečnění některého významného projektu společného evropského zájmu ani nápravě vážné poruchy v hospodářství některého členského státu.

(23)

S odkazem na čl. 87 odst. 3 písm. d) předmětná podpora nesměřuje k uvedeným cílům.

(24)

Vzhledem k povaze oznámeného režimu lze použít jedině výjimku podle čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy. Je tedy třeba ověřit, zda při použití stanovených opatření lze využít této výjimky.

(25)

Vzhledem k tomu, že italské orgány zákon č. 22/2000 řádně oznámily podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy, pro jeho posouzení se použijí pravidla pokynů Společenství pro státní podpory v odvětví zemědělství (7) (dále jen „pokyny“). Totiž podle bodu 23.3 pokynů lze pokyny použít od 1. ledna 2000 pro nové státní podpory, včetně podpor, které již členské státy oznámily a o kterých Komise ještě nerozhodla.

(26)

Podle bodu 11.1.1 pokynů je pro státní podpory v odvětví zemědělství stanovena řada opatření, jejichž cílem je zemědělcům nahradit škody na zemědělské produkci a na výrobních prostředcích (včetně budov a plantáží), které byly způsobeny nepředvídanými událostmi, jako jsou přírodní katastrofy, nepříznivé meteorologické podmínky nebo výskyt chorob živočichů nebo rostlin.

(27)

Je tedy zřejmé, že v případě škod způsobených epizoozií je možné nahradit pouze ztráty, které utrpělo odvětví produkce a odvětví, která zemědělské produkty zpracovávají nebo uvádějí na trh. Přímé podpory na náhradu těchto škod musí být mimo jiné slučitelné s bodem 11.4 pokynů, který se vztahuje právě na podpory určené na boj proti chorobám živočichů a rostlin.

(28)

Italské orgány nevznesly žádnou připomínku. Komise tudíž neobdržela doplňující informace, které by rozptýlily pochybnosti, které byly vyjádřeny při zahájení řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy ohledně předmětných podpor.

(29)

Italské orgány kromě toho jasně a nepopíratelně neprokázaly přímou souvislost mezi snížením vkladů společníků podniků či družstev, jež bylo způsobeno katarální horečkou ovcí a ztrátami ve výnosech, ke kterým došlo ve stejném období. Jelikož zde není taková přímá souvislost, tyto ztráty by bývaly mohly být způsobeny jinými faktory, jako je sucho, krize na trhu, finanční řízení dotčených podniků atd. Jakákoli podpora určená na náhradu tohoto druhu ztrát by tedy představovala podporu na provoz, jež je na základě bodu 3.5 pokynů neslučitelná se společným trhem (8).

(30)

Na základě výše uvedených skutečností může Komise dospět k závěru, že podpory stanovené v článku 5 regionálního zákona č. 22/2000 představují státní podpory ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy a nevztahuje se na ně žádná z výjimek podle čl. 87 odst. 3 Smlouvy.

(31)

Vzhledem k tomu, že zákon č. 22/2000, který byl oznámen podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy, v článku 10 stanoví, že regionální správní orgány uskuteční podpory podle článků 3, 4 a 5 teprve poté, co je schválí Evropská komise, není třeba vyžadovat navrácení podpor podle článku 5 uvedeného zákona,