11.2.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 39/48

(1)

Dopisem ze dne 9. září 2002 oznámilo Nizozemsko Komisi poskytovanou podporu. Dopisy ze dne 30. ledna 2003, 16. května 2003, 16. července 2003 a 16. září 2003 poskytlo Komisi další informace.

(2)

Dopisem ze dne 11. listopadu 2003 informovala Komise Nizozemsko o svém rozhodnutí zahájit řízení stanovené v čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES týkající se této podpory. Nizozemsko odpovědělo dopisy ze dne 28. listopadu 2003 a 12. prosince 2003.

(3)

Rozhodnutí Komise zahájit řízení bylo oznámeno v Úředním věstníku Evropské unie. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby k uvedené podpoře předložily své připomínky.

(4)

Komise obdržela od zúčastněných stran několik připomínek. Tyto pak předala Nizozemsku a dala mu příležitost na ně reagovat; Nizozemsko na ně odpovědělo dopisem ze dne 23. března 2004.

(5)

Oznámení se týkají navrhované podpory ve formě grantů v celkové výši 21,6 milionu EUR na podporu šesti smluv na stavbu lodí pro čtyři nizozemské loděnice: Bodewes Scheepswerven BV, Bodewes Scheepswerven Volharding Foxhol, Scheepswerf Visser a Scheepswerf de Merwede. Podpora byla nabídnuta přímo loděnicím a její vydání závisí na schválení Komise.

(6)

Účelem uvedené podpory je „vyrovnat“ nepoměr způsobený podporou, kterou Španělsko údajně nabídlo některým soukromým španělským loděnicím, které se rovněž ucházely o výše uvedené smlouvy. Nizozemsko tvrdí, že Španělsko těmto subjektům poskytlo podporu, která v konečném důsledku znamená snížení ceny o 9 až 13 %. Nizozemské loděnice získaly všechny dotyčné zakázky a lodě jsou momentálně buď ve stádiu stavby, nebo již byly dodány. Podrobnosti navrhované nizozemské podpory jsou uvedeny v tabulce 1.

TABULKA 1

Navrhovaná podpora, lodě a zvýhodněné loděnice

(7)

Podle Nizozemska lze navrhovanou podporu poskytnout na základě takzvaných ustanovení o masivním vyrovnání (Matchingfonds zwaar), uvedených v rozhodnutí o vývozních subvencích (Besluit subsidies exportfinancieringsarrangementen, dále jen „BSE“), které Komise prvně schválila v dopise ze dne 24. června 1992 (SG (92) D/8272 – číslo podpory N 134/92) (4). BSE prošla mnoha úpravami, z nichž nejdůležitější schválila Komise ve svém dopise ze dne 12. prosince 1997. Tato úprava je vedena pod číslem SG (97) D/10395 (číslo podpory N 337/97) (5). V tomto rozhodnutí byla úprava schválena pro období 1997 do konce 2002.

(8)

Na začátku řízení byly vyjádřeny pochyby v následujících oblastech:

(9)

Komise obdržela připomínky od zástupce zvýhodněných subjektů a od třetí strany, která si přála zůstat v anonymitě. Všechny tyto strany vyjádřily názor, že by navrhovaná podpora měla být schválena, přičemž mimo jiné zdůraznily, že Komise vyrovnávací program schválila, že předložené důkazy o údajné španělské podpoře byly dostatečné a že se Španělsko nevyjádřilo dostatečně jednoznačně v tom smyslu, že by nemělo v úmyslu tuto podporu poskytnout.

(10)

Zástupce zvýhodněných stran se rovněž vyjádřil v tom smyslu, že ve znění rozhodnutí Komise schválit tento program, respektive ve formulaci programu jako takového, není žádná konkrétní zmínka o tom, že je vyrovnávací podpora povolena pouze v případě, že konkurenční subjekt pochází ze třetí (ne EU) země. Rovněž zastává názor že dotyčná podpora vychází ze schváleného programu a představuje tedy již existující podporu, a tudíž by neměla být posuzována podle nařízení o stavbě lodí.

(11)

Nizozemsko tvrdí, že jednalo podle pravidel (programu BSE) platných pro masivní vyrovnání, která Komise schválila a která byla v souladu s příslušnými postupy OECD. Nizozemsko zastává názor, že program BSE nevylučuje poskytování podpory za účelem vyrovnání údajné finanční podpory poskytované jiným členským státem EU a že španělská podpora byla dostatečně prokázána. Nizozemsko se tudíž cítí oprávněno v programu vyrovnávací podpory pokračovat a zvýhodněné subjekty mají právo tuto podporu očekávat.

(12)

Nizozemsko rovněž bere v úvahu fakt, že tato podpora již v podstatě existuje, neboť vychází ze schváleného programu, a že skutečnost, že se nizozemské orgány přesto rozhodly o těchto případech Komisi uvědomit, vyplynulo z korespondence mezi nizozemským ministrem hospodářství a úředníkem Komise, zodpovědným za hospodářskou soutěž. Nizozemské orgány zastávají názor, že Komise měla v tomto případě předložit Nizozemsku doporučení, jež by zmiňovalo vhodná opatření, dříve než zahájila formální vyšetřovací řízení. Závěrem se Nizozemsko vyjadřuje k pochybnostem Komise, založeným na čl. 3 odst. 4 nařízení (ES) č. 1540/98 (nařízení o stavbě lodí), týkajícím se konkrétně práva poskytnout finanční podporu loděnicím namísto poskytování úvěrů vlastníkům lodí. Nizozemsko považuje tyto pochybnosti za bezdůvodné, neboť právní základ by měl vycházet z rozhodnutí Rady, založených na pravidlech OECD o vývozních úvěrech.

(13)

Ustanovení čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES stanoví, že podpora poskytnutá členským státem ze státních zdrojů v jakékoli formě, která narušuje či hrozí narušit hospodářskou soutěž tím, že upřednostňuje jisté podniky či výrobu určitého zboží, není slučitelná s principy společného trhu, pokud narušuje obchod mezi jednotlivými členskými státy. Podle stávajícího precedenčního práva, které soudy EU praktikují, je základním kritériem pro narušení obchodní činnosti prostá skutečnost, že podnik přijímající podporu obchoduje s jinými členskými státy.

(14)

Komise bere na vědomí, že Nizozemsko zamýšlí poskytnout subvence čtyřem loděnicím za účelem stavby lodí, jejichž podrobnější popis je uveden výše. Komise tudíž bere na vědomí, že zvýhodněné subjekty obchodují s jinými členskými zeměmi. Údajným důvodem přijatých opatření je vskutku (nekalá) konkurence v podobě loděnic z jiného členského státu. Komise tudíž konstatuje, že zmíněná podpora skutečně spadá pod čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES.

(15)

Podle čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES lze za slučitelnou s principy společného trhu považovat podporu, která má stimulovat rozvoj určitých hospodářských aktivit nebo určitých hospodářských oblastí, nesmí však nepříznivě ovlivňovat obchodní podmínky do té míry, že by to bylo proti společnému zájmu. Na základě tohoto článku byl v roce 1992 schválen program BSE a v roce 1997 schválena jeho úprava; stále jej však charakterizuje pravidlo, že žádosti o subvence budou zamítnuty, pokud budou porušovat Smlouvu o ES.

(16)

Komise dále upřesnila svou interpretaci pravidel pro poskytování podpory pro stavbu lodí ve svém Rámci pro poskytování státní podpory pro stavbu lodí, který platí od 1. ledna 2004 do 31. prosince 2006. Předešlá státní podpora byla definována nařízením o stavbě lodí.

(17)

Soud jednoznačně stanovil zásadu, že členský stát by neměl jednat na vlastní pěst s cílem vyrovnat následky nezákonné podpory jiného členského státu. Soud zvláště zdůraznil, že není možno ospravedlňovat poskytovanou podporu tím, že nelegální podporu již dříve poskytl jiný členský stát (7). Komise si je vědoma skutečnosti, že zmiňovaná podpora je vydávána na vyrovnání nezákonné podpory jiné členské země. Toto je v rozporu s obecnými zásadami Smlouvy o ES. Zmiňovaná podpora je neslučitelná se Smlouvou o ES, a tudíž ji nelze schválit.

(18)

Protože Nizozemsko argumentuje tím, že podpora by byla slučitelná s programem BSE, a tudíž i se Smlouvou o ES, bylo nutno posoudit i tento problém. Komise dochází k závěru, že zmiňovanou podporu poskytnutou v rámci tohoto programu nelze povolit ze dvou důvodů.

(19)

Za prvé, platnost programu BSE oficiálně skončila koncem roku 2002. Vzhledem k tomu, že Komise při posuzování případu zmiňované státní podpory musí vycházet z právních předpisů platných v době přijetí rozhodnutí, nelze povolit žádnou podporu na základě programu, jehož platnost již skončila.

(20)

Za druhé, i kdyby tento program i nadále platil, podle názoru Komise tento program neopravňuje poskytnutí kompenzační podpory v reakci na údajnou podporu jiného členského státu.

(21)

Některé prvky v rozhodnutí Komise vskutku naznačují, že poskytování vyrovnávací podpory uvnitř EU nebylo povoleno kvůli následujícím rozhodnutím:

(22)

Nizozemské orgány tvrdí, že Komise neměla zahájit formální vyšetřovací řízení podpory poskytnuté v rámci schváleného programu. Místo toho měla Komise předložit Nizozemsku doporučení s návrhy vhodných opatření.

(23)

K tomuto Komise poznamenává, že o zmiňované podpoře ji oficiálně informovalo Nizozemsko. Tudíž, přestože v té době existoval program na poskytování podpory, na který Nizozemsko odkazuje, bylo to právě oznámení Nizozemska, které Komisi přimělo řešit tento problém systémově jako případ ad hoc, a ne jako jednotlivý případ praktické realizace tohoto programu. Kromě toho poskytovaná podpora nespadá do Komisí schváleného programu, a tudíž měla být oznámena individuálně a Komise měla povinnost zahájit formální řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy, jestliže měla pochybnosti o slučitelnosti se zásadami společného trhu.

(24)

Komise navíc zastává názor, že v daném případě nebyly splněny všechny podmínky programu BSE, zvláště pak nebyl předložen dostatečný důkaz o existenci nelegální španělské podpory. V tomto ohledu nemohou připomínky Nizozemska a potenciálních zvýhodněných subjektů rozptýlit pochybnosti, vyjádřené v úvodním rozhodnutí. Komise bere v potaz skutečnost, že španělské orgány jednoznačně popřely možnost poskytnutí takovéto podpory. Při řízení poskytování státní podpory musí Komise při své poslední analýze spoléhat na výroky členského státu, který (by) měl údajně podporu poskytnout.

(25)

Na úvod řízení byla zkoumána rovněž možnost schválení podpory přímo na základě čl. 3 odst. 4 nařízení o stavbě lodí, kterou nyní nahradil oddíl 3.3.4 Rámce pro státní podporu pro stavbu lodí, v němž se praví, že „podporu poskytnutou ve formě státem podporovaných úvěrů pro národní či nenárodní vlastníky lodí či pro třetí strany za účelem stavby lodí … lze  (9) považovat za slučitelnou se zásadami společného trhu a nebude započítávána do stropu [na provozní podporu], pokud bude splňovat podmínky …Dohody OECD o vývozních úvěrech pro lodi …“, neboť tato dohoda OECD pro lodi obsahuje klauzuli o vyrovnávací podpoře.

(26)

V tomto ohledu nejprve Komise poznamenává, že odmítá vyrovnávací podporu na základě údajné podpory poskytnuté jiným členským státem; tudíž toto ustanovení na daný případ nelze vztáhnout. Komise soudí, že obvyklá formulace s výrazem „lze“ dává možnost podle vlastního uvážení neaplikovat toto ustanovení při vyrovnání údajné podpory jiným členským státem. Za druhé, Komise poukazuje na skutečnost, že neobdržela žádné konkrétní informace, které by rozptýlily její pochybnosti o existenci dostatečných důkazů, že by Španělsko poskytovalo údajnou podporu (viz bod 24 odůvodnění výše). Za třetí, Komise potvrzuje, jak je uvedeno již na úvod tohoto řízení, že v ustanovení jde o podporu poskytovanou formou úvěrů majitelům lodí (nebo třetím stranám), zatímco údajná podpora má být realizována formou grantů pro loděnice. A závěrem Komise nesouhlasí s názorem Nizozemska, že podpora by měla být posuzována pouze na základě rozhodnutí Rady, která vycházejí z pravidel OECD ohledně vývozních úvěrů. Státní podpora ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o loďařském průmyslu je nutno posuzovat podle patřičných pravidel, které stanovila sama Komise (Rámec pro státní podporu pro stavbu lodí), tak aby mohla prakticky řešit neslučitelnost státní podpory, kterou Smlouva předjímá.

(27)

Komise rovněž soudí, že neexistuje jiný právní základ, podle kterého by bylo možno zmíněnou podporu schválit. Kromě toho se nizozemské orgány nedovolávaly na žádné jiné porušení platnosti Smlouvy.

(28)

Jak již bylo zmíněno, program BSE nebylo možno realizovat a zvýhodněné subjekty tedy nemohou zmiňovanou podporu oprávněně očekávat. V každém případě nemohou zvýhodněné strany vznášet nárok s odvoláním na svá oprávněná očekávání, neboť podpora měla být poskytnuta Nizozemskem až v závislosti na posouzení Komise.