32004R0600

Nařízení Rady (ES) č. 600/2004

ze dne 22. března 2004,

kterým se stanoví některá technická opatření pro rybolovné činnosti v oblasti působnosti Úmluvy o zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 37 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu [1],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Úmluvu o zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě (dále jen "úmluva") schválilo Společenství rozhodnutím 81/691/EHS [2] a vstoupila v platnost ve Společenství dnem 21. května 1982.

(2) Úmluva poskytuje rámec pro regionální spolupráci při zachování a řízení živých mořských zdrojů v Antarktidě založením Komise pro zachování živých mořských zdrojů (dále jen "komise CCAMLR") pověřené přijmout opatření pro zachování zdrojů, která jsou pro smluvní strany závazná.

(3) Komise CCAMLR přijala některá opatření pro zachování a řízení rybích populací, která mimo jiné stanoví technická pravidla pro provozování rybolovných činností v oblasti působnosti úmluvy. Tato opatření zahrnují předpisy týkající se používání některých typů rybolovného zařízení, zákaz některých typů vybavení považovaných za škodlivé pro životní prostředí, snížení škodlivých účinků rybolovu na některé druhy, jako jsou mořští ptáci a mořští savci, a předpisy týkající se činnosti vědeckých pozorovatelů na rybářských plavidlech za účelem sběru dat. Tato opatření jsou pro Společenství závazná a musí být proto prováděna.

(4) Některá z technických opatření přijatých komisí CCAMLR byla provedena nařízením Rady (ES) č. 3943/90 ze dne 19. prosince 1990 o provádění systému sledování a kontroly zavedeného podle článku XXIV Úmluvy o zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě [3] a nařízením Rady (ES) č. 66/98 ze dne 18. prosince 1997, kterým se stanoví některá opatření pro zachování a kontrolu vztahující se na rybolovné činnosti v Antarktidě [4].

(5) Nová opatření k zachování zdrojů, která přijala komise CCAMLR od přijetí výše uvedených nařízení, a aktualizace již platných opatření vyžadují změnu uvedených nařízení.

(6) Za účelem zajištění větší jasnosti předpisů Společenství by měla být opatření pro kontrolu rybolovných činností a opatření technického charakteru prováděna odděleně. Proto jsou nařízení (EHS) č. 3943/90 a (ES) č. 66/98 zrušena nařízením (ES) č. 601/2004 ze dne 22. března 2004, kterým se stanoví některá kontrolní opatření pro rybolovné činnosti v oblasti působnosti Úmluvy o zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě [5], a právní úprava Společenství by měla být tímto nařízením doplněna. Tímto není dotčeno zahrnutí některých technických opatření specifických pro některé průzkumné druhy rybolovu do nařízení, která Společenství ročně přijímá o rybolovných právech přidělovaných plavidlům Společenství a s tím spojených podmínkách (roční "nařízení o TAC a kvótách").

(7) Opatření nezbytná k provádění tohoto nařízení a k uvedení příloh do souladu s pravidelnými změnami technických opatření přijímanými komisí CCAMLR podle úmluvy by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi [6].

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

PŘEDMĚT A DEFINICE

Článek 1

Předmět

1. Toto nařízení stanoví technická opatření týkající se činností rybářských plavidel Společenství, která loví a uchovávají na palubě mořské živočichy z živých mořských zdrojů v oblasti působnosti Úmluvy o zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě (dále jen "úmluva").

2. Toto nařízení platí, aniž jsou dotčena ustanovení úmluvy, a slouží jejím cílům a zásadám a ustanovením závěrečného aktu konference, na které byla přijata.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a) "oblastí působnosti úmluvy" oblast působnosti úmluvy podle definice v článku I úmluvy;

b) "antarktickou konvergencí" linie spojující podél rovnoběžek a poledníků tyto body: 50° jižní šířky, 0° zeměpisné délky -- 50° jižní šířky, 30° východní délky -- 45° jižní šířky, 30° východní délky -- 45° jižní šířky, 80° východní délky -- 55° jižní šířky, 80° východní délky -- 55° jižní šířky, 150° východní délky -- 60° jižní šířky, 150° východní délky -- 60° jižní šířky, 50° západní délky -- 50° jižní šířky, 50° západní délky -- 50° jižní šířky, 0° zeměpisné délky;

c) "rybářským plavidlem Společenství" rybářské plavidlo plující pod vlajkou členského státu Společenství a registrované ve Společenství, které loví a uchovává na palubě mořské živočichy z živých mořských zdrojů v oblasti působnosti úmluvy;

d) "obdélníkem podrobné sítě" plocha 0,5° zeměpisné šířky krát 1° zeměpisné délky měřeno od severozápadního rohu statistické podoblasti nebo divize. Obdélník je určen zeměpisnou šířkou své nejsevernější hranice a zeměpisnou délkou své hranice, která je nejblíže k 0°;

e) "novým rybolovem" lov nějakého rybího druhu za použití určité rybolovné metody v antarktické statistické podoblasti FAO, pro nějž komise CCAMLR dosud neobdržela:

i) žádné údaje o rozdělení, vydatnosti, charakteristikách, potenciální výtěžnosti a totožnosti populace získané ze zevrubných šetření nebo studií nebo z průzkumného rybolovu;

ii) ani žádné údaje o úlovcích a intenzitě rybolovu;

iii) ani žádné údaje o úlovcích a intenzitě rybolovu za dvě poslední rybolovná období;

f) "průzkumným rybolovem" rybolov dříve zařazený jako "nový rybolov" ve smyslu písmene e). Jeho průzkumný charakter zůstává, dokud nebudou k dispozici dostačující informace:

i) k vyhodnocení rozdělení, vydatnosti a charakteristik populace cílového druhu, umožňujícímu odhadnout potenciální výtěžnost tohoto rybolovu;

ii) k ověření potenciálního dopadu rybolovu na závislé a příbuzné druhy, a

iii) umožňující vědeckému výboru komise CCAMLR vypočítat a doporučit přiměřené úrovně odlovu i intenzity rybolovu a případně přiměřené rybolovné zařízení.

KAPITOLA II

RYBOLOVNÁ ZAŘÍZENÍ

Článek 3

Povolená zařízení pro zvláštní druhy rybolovu

1. Rybolov druhu Dissostichus eleginoides ve statistické podoblasti FAO 48.3 provádějí plavidla používající pouze dlouhé lovné šňůry a vrše.

2. Rybolov druhu Dissostichus eleginoides ve statistické divizi FAO 58.5.2 provádějí plavidla používající pouze vlečné sítě a dlouhé lovné šňůry.

3. Rybolov druhu Champsocephalus gunnari ve statistické podoblasti FAO 48.3 provádějí plavidla používající pouze vlečné sítě. Používání vlečných sítí pro lov u dna je při cíleném rybolovu druhu Champsocephalus gunnari v této podoblasti zakázáno.

4. Rybolov druhu Champsocephalus gunnari ve statistické podoblasti FAO 58.5.2 provádějí plavidla používající pouze vlečné sítě.

5. Pro účely rybolovu uvedeného v odstavci 4 se "oblastí otevřenou pro rybolov" rozumí část statistické divize FAO 58.5.2 ohraničená linií, která vede:

a) z bodu, kde poledník 72° 15′ východní délky protíná hranici určenou francouzsko-australskou námořní dohodou a dále na jih podél poledníku k jeho průsečíku s rovnoběžkou 53° 25′ jižní šířky;

b) dále na východ podél této rovnoběžky k jejímu průsečíku s poledníkem 74° východní délky;

c) dále na severovýchod podél geodetické křivky k průsečíku rovnoběžky 52° 40′ jižní šířky a poledníku 76° východní délky;

d) dále na sever podél poledníku k jeho průsečíku s rovnoběžkou 52° jižní šířky;

e) dále na severozápad podél geodetické křivky k průsečíku rovnoběžky 51° jižní šířky a poledníku 74° 30′ východní délky; a

f) dále na jihozápad podél geodetické křivky k počátečnímu bodu.

6. Lov krabů ve statistické podoblasti FAO 48.3 provádějí plavidla používající pouze vrše.

Článek 4

Velikosti ok sítí

1. Je zakázáno používat vlečné sítě, dánské nevody nebo podobné sítě, jejichž jakákoli část má oka o velikosti menší, než je minimální velikost ok stanovená v příloze I, při cíleném rybolovu těchto druhů nebo skupin druhů:

a) Champsocephalus gunnari

b) Dissostichus eleginoides

c) Gobionotothen gibberifrons

d) Lepidonotothen squamifrons

e) Notothenia rossii

f) Notothenia kempi.

2. Používání jakýchkoliv prostředků nebo zařízení k zakrytí ok nebo ke zmenšení jejich velikosti je zakázáno.

Článek 5

Kontrola velikosti ok

Minimální velikost ok podle přílohy I se pro sítě uvedené v článku 4 určí v souladu s pravidly stanovenými v příloze II.

Článek 6

Lov krabů ve statistické podoblasti 48.3

1. Lov krabů se omezuje na pohlavně dospělé kraby samčího pohlaví -- všichni chycení krabi samičího pohlaví a samci, kteří nemají požadovanou velikost, musí být puštěni bez poškození. V případě Paralomis spinosissima a Paralomis formosa mohou být jedinci samčího pohlaví s minimální šířkou krunýře 94, příp. 90 mm v odlovu ponecháni.

2. Krabi zpracovaní na moři musí být zmraženi jako části, z nichž může být později určena velikost krabů.

Článek 7

Používání a likvidace plastových balicích popruhů na rybářských plavidlech Společenství

1. Používání plastových balicích popruhů k upevnění beden s návnadou je na rybářských plavidlech Společenství zakázáno.

Používání jiných balicích popruhů k jiným účelům je na rybářských plavidlech, která nepoužívají palubní spalovací zařízení (uzavřené systémy), zakázáno.

2. Všechny balicí popruhy se po uvolnění z obalů rozstříhají, aby netvořily nekonečnou smyčku, a co nejdříve se spálí v palubním spalovacím zařízení.

3. Všechny zbytky plastů se uchovají na palubě, dokud plavidlo nedopluje do přístavu, a v žádném případě se nevyhodí do moře.

4. Prováděcí pravidla k tomuto článku se stanoví v souladu s postupem stanoveným v čl. 20 odst. 2.

Článek 8

Vedlejší úmrtnost mořských ptáků při lovu pomocí dlouhých lovných šňůr

1. Operace s dlouhou lovnou šňůrou musí být prováděny takovým způsobem, aby se háčky s návnadou ponořily co nejdříve po položení do vody. U plavidel, která používají španělskou metodu rybolovu pomocí dlouhých lovných šňůr, musí být závaží uvolněna dříve, než se šňůra napne; musí se požívat závaží o hmotnosti nejméně 8,5 kg v rozestupech nejvýše 40 m, nebo závaží o hmotnosti nejméně 6 kg v rozestupech nejvýše 20 m. Musí být použita pouze rozmražená návnada.

2. Aniž je dotčen odstavec 7, musí být dlouhé lovné šňůry kladeny pouze v noci (tj. za tmy v době mezi soumrakem a svítáním na moři).

Je-li to možné, ukončí se kladení šňůr nejvýše tři hodiny před východem slunce.

Při nočním rybolovu pomocí dlouhých lovných šňůr se mohou používat jen minimální, pro bezpečnost plavidla nezbytná lodní světla.

3. Aniž je dotčen odstavec 8, je zakázáno házet odpad z ryb přes palubu v době, kdy jsou lovné šňůry pokládány. Je třeba, pokud možno, zabránit vyhazování odpadu do moře i během zatahování šňůr. Je-li nevyhnutelně třeba vyhazovat opad z ryb během zatahování šňůr, musí se vyhazovat na opačné straně plavidla, než jsou dlouhé lovné šňůry pokládány nebo zatahovány. Před vyhozením se musí z rybího odpadu a hlav odstranit háčky.

Uspořádání plavidel musí být takové, aby měla palubní zařízení na zpracování odpadu nebo kapacitu na jeho uskladnění nebo možnost vyhazovat odpad na opačné straně plavidla, než jsou zatahovány dlouhé lovné šňůry.

4. Je třeba vyvinout veškeré úsilí k uvolnění živých mořských ptáků chycených při rybolovu pomocí dlouhých lovných šňůr a pokud možno k vyjmutí háčků bez ohrožení života ptáka.

5. Plavidlo musí vléci šňůru se stuhami, které mají plašit mořské ptáky, aby neusedali na návnady během kladení dlouhých lovných šňůr. Podrobný popis takové šňůry a způsob jejího použití je uveden v příloze III. Podrobnosti konstrukce týkající se počtu a umístění otočných úchytů se mohou měnit, pokud účinné pokrytí mořské hladiny těmito stuhami nebude menší než pokrytí zařízením podle vzoru popsaného v příloze III. Také podrobnosti týkající se zařízení vlečeného vodou a napínajícího šňůru se mohou měnit.

6. Jiné konstrukční varianty šňůr se stuhami mohou být zkoušeny plavidly se dvěma pozorovateli, z nichž alespoň jeden byl jmenován v souladu s programem komise CCMLAR pro mezinárodní vědecké pozorování přijatým komisí CCAMLR za předpokladu, že jsou dodrženy podmínky stanovené v odstavcích 1 až 5 a odstavci 7.

7. Zákaz kladení dlouhých lovných šňůr ve dne, stanovený v odstavci 2, se nevztahuje na rybolov ve statistických podoblastech FAO 48.6 jižně od 60° jižní šířky, 88.1, 88.2 a divize 58.4.2 za předpokladu splnění těchto podmínek:

a) při vydání licence pro tento rybolov může dotyčné plavidlo příslušným orgánům prokázat:

i) že je schopno plně vyhovět jednomu ze dvou pokusných protokolů pro kladení dlouhých lovných šňůr uvedených v příloze IV. Členské státy ohlásí komisi CCAMLR výsledky technických kontrol provedených za tímto účelem na každém plavidle, kterému byla vydána licence;

ii) že přijalo opatření k zajištění přítomnosti vědeckých pozorovatelů, které musí vzít na palubu v souladu s čl. 14 odst. 2;

b) dotyčné plavidlo prokáže, že stálá rychlost ponořování šňůry během jeho rybolovných operací je minimálně 0,3 m/s;

c) dotyčné plavidlo nechytí více než dva mořské ptáky. Každé plavidlo, které chytí celkem tři mořské ptáky, se musí ihned vrátit k nočnímu kladení dlouhé lovné šňůry.

8. Odchylně od odstavce 3 nesmí být při rybolovu podle odstavce 7 žádný odpad z ryb vyhazován do moře.

9. Prováděcí pravidla k tomuto článku se stanoví v souladu s postupem stanoveným v čl. 20 odst. 2.

Článek 9

Vedlejší úmrtnost mořských ptáků a mořských savců při lovu pomocí vlečné sítě

1. Při lovu s vlečnou sítí je zakázáno používání vodicích lan sítě.

2. Rybářská plavidla Společenství používají po celou dobu své činnosti osvětlení, které svým umístěním a jasem co nejméně vyzařuje mimo plavidlo, při zachování jeho bezpečné činnosti.

3. Během kladení a zatahování vlečné sítě je vyhazování odpadu z ryb do moře zakázáno.

4. Prováděcí pravidla k tomuto článku se stanoví v souladu s postupem stanoveným v čl. 20 odst. 2.

KAPITOLA III

PROVÁDĚNÍ RYBOLOVNÝCH ČINNOSTÍ

Článek 10

Přemisťování plavidel podle objemu jejich vedlejších úlovků

1. V případě jiného rybolovu než nového nebo průzkumného se rybářská plavidla Společenství musí přemisťovat podle objemu svých vedlejších úlovků v souladu s přílohou V, bodem A.

2. V případě nových a průzkumných rybolovů se rybářská plavidla Společenství musí přemisťovat podle objemu svých vedlejších úlovků v souladu s přílohou V, bodem B.

Článek 11

Zvláštní opatření pro průzkumný rybolov druhu Dissostychus spp.

1. Rybářská plavidla Společenství, která se podílejí na průzkumném rybolovu druhu Dissostichus spp. s použitím metody vlečné sítě nebo dlouhé lovné šňůry v oblasti působnosti úmluvy, s výjimkou plavidel provozujících rybolov, na který komise CCAMLR udělila zvláštní výjimku, operují v souladu s pravidly stanovenými v odstavcích 3 až 6.

2. Pro účely tohoto článku se "zátahem" rozumí jedno ponoření vlečné sítě. Při rybolovu dlouhou lovnou šňůrou se "zátahem" rozumí položení jedné nebo více šňůr na stejném místě.

3. Rybolov se musí konat v co možná největším zeměpisném a hloubkovém rozpětí. Za tím účelem musí rybolov v každém obdélníku podrobné sítě ustat, když dosáhne odlov ohlášený v souladu s článkem 12 nařízení (ES) č. 601/2004 100 tun, a tento obdélník se pro zbytek sezóny pro rybolov uzavře. V každém obdélníku podrobné sítě má povolení k rybolovu v každém okamžiku jen jedno plavidlo.

4. Pro provádění odstavce 3:

a) se přesná zeměpisná poloha zátahu při rybolovu vlečnou sítí určí jako střed dráhy plavidla mezi počátečním a konečným bodem zátahu;

b) se přesná zeměpisná poloha zátahu při rybolovu dlouhou lovnou šňůrou určí jako střed rozvinuté šňůry nebo šňůr.

c) je obdélníkem podrobné sítě, v němž plavidlo loví, obdélník, v němž leží přesná zeměpisná poloha zátahu;

d) se plavidlo považuje za provádějící rybolov v nějakém obdélníku podrobné sítě od počátku kladení do dokončení zátahu všech šňůr v tomto obdélníku podrobné sítě.

5. U každého zátahu dlouhé lovné šňůry, kromě výjimečných okolností, na něž nemá plavidlo vliv (např. led a meteorologické podmínky), nesmí doba ponoření přesáhnout 48 hodin, měřeno od ukončení procesu kladení do začátku procesu zátahu.

6. Prováděcí pravidla k tomuto článku se stanoví v souladu s postupem stanoveným v čl. 20 odst. 2.

Článek 12

Zvláštní opatření pro rybolov druhu Champsocephalus gunnari ve statistické podoblasti FAO 48.3

1. Rybolov druhu Champsocephalus gunnari je zakázán do vzdálenosti 12 námořních mil od pobřeží Jižní Georgie v období od 1. března do 31. května (období tření).

2. Když při nějakém zátahu přesáhne odlov druhu Champsocephalus gunnari 100 kg a více než 10 % počtu těchto ryb má menší celkovou délku než 240 mm, musí se plavidlo přemístit na jiné místo rybolovu vzdálené nejméně pět námořních mil. Nesmí se po dobu nejméně pěti dnů vrátit do okruhu pěti námořních mil od místa, kde odlov malých jedinců druhu Champsocephalus gunnari přesáhl 10 %. Místem, kde vedlejší odlov malých jedinců druhu Champsocephalus gunnari přesáhl 10 %, se rozumí dráha rybářského plavidla od bodu, kde bylo rybolovné zařízení poprvé položeno, do bodu, kde bylo rybářským plavidlem vytaženo.

3. Když plavidlo chytí celkem 20 mořských ptáků, musí rybolov ukončit a z další účasti na rybolovu v dané sezóně je vyloučeno.

4. Plavidla účastnící se tohoto rybolovu v období od 1. března do 31. května provedou nejméně 20 průzkumných zátahů podle podmínek popsaných v příloze VI.

5. Prováděcí pravidla k tomuto článku se stanoví v souladu s postupem stanoveným v čl. 20 odst. 2.

KAPITOLA IV

VĚDECKÉ POZOROVÁNÍ NA PALUBĚ PLAVIDEL OPERUJÍCÍCH V OBLASTI PŮSOBNOSTI ÚMLUVY

Článek 13

Předmět a rozsah působnosti

Systém vědeckého pozorování přijatý komisí CCAMLR podle článku XXIV úmluvy se v souladu s touto kapitolou vztahuje na rybářská plavidla Společenství provádějící rybolovné a průzkumné činnosti v oblasti působnosti úmluvy.

Článek 14

Činnosti podléhající vědeckému pozorování

1. Během každého rybolovného období mají rybářská plavidla Společenství na palubě nejméně jednoho vědeckého pozorovatele, a pokud je to možné, jednoho dalšího vědeckého pozorovatele při rybolovu:

a) druhu Champsocephalus gunnari ve statistické podoblasti FAO 48.3 a divizi 58.5.2;

b) krabů ve statistické podoblasti FAO 48.3;

c) druhu Dissostichus eleginoides ve statistických podoblastech FAO 48.3 a 48.4 a divizi 58.5.2; nebo

d) druhu Martialia hyadesi ve statistické podoblasti FAO 48.3.

2. Rybářská plavidla Společenství, když se účastní průzkumného rybolovu podle článku 11 tohoto nařízení nebo jiného průzkumného rybolovu povoleného v souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 601/2004, mají na palubě také nejméně dva vědecké pozorovatele, z nichž jeden musí být vědecký pozorovatel komise CCAMLR jmenovaný v souladu s článkem 15.

3. Odchylně od odstavce 2 mají plavidla účastnící se průzkumného rybolovu druhu Dissostichus spp. ve statistických divizích FAO 48.3.a) a 48.3.b) na palubě nejméně jednoho vědeckého pozorovatele komise CCAMLR, a pokud je to možné, jednoho dalšího vědeckého pozorovatele.

4. Prováděcí pravidla k tomuto článku se stanoví v souladu s postupem stanoveným v čl. 20 odst. 2.

Článek 15

Vědečtí pozorovatelé

1. Členské státy jmenují vědecké pozorovatele zmocněné k plnění úkolů spojených s uplatňováním systému pozorování přijatého komisí CCAMLR v souladu s tímto nařízením.

2. Povinnosti a úkoly vědeckých pozorovatelů na palubě plavidel jsou uvedeny v příloze VII.

3. Vědečtí pozorovatelé musí být státními příslušníky členského státu, který je jmenuje. Chovají se v souladu se zvyky a pravidly platnými na plavidle, na němž vykonávají svá pozorování.

4. Vědečtí pozorovatelé musí být dobře obeznámeni s rybolovnými činnostmi a činnostmi vědeckého výzkumu, které jsou předmětem pozorování, s ustanoveními úmluvy a opatřeními přijatými podle úmluvy a muselo se jim dostat odpovídající odborné přípravy pro kvalifikovaný výkon jejich povinností. Navíc musí být schopni komunikovat v jazyce státu vlajky plavidla, na němž své činnosti provádějí.

5. Vědečtí pozorovatelé jsou vybaveni dokladem vystaveným členským státem, který je jmenuje, ve formě schválené komisí CCAMLR, kterým se prokazují jako vědečtí pozorovatelé komise CCAMLR.

6. Vědečtí pozorovatelé předloží komisi CCAMLR prostřednictvím členského státu, který je jmenuje, a nejpozději do jednoho měsíce po ukončení období pozorování nebo po svém návratu do země původu zprávu o každé vykonané pozorovací misi na formuláři schváleném vědeckým výborem komise CCAMLR. Kopie je předložena státu vlajky dotyčného plavidla a Komisi.

7. Prováděcí pravidla k tomuto článku se stanoví v souladu s postupem stanoveným v čl. 20 odst. 2.

Článek 16

Dohody o vysílání pozorovatelů na palubu plavidel

1. Vysílání pozorovatelů na palubu rybářských plavidel Společenství provádějících rybolov nebo operace vědeckého výzkumu se uskuteční v souladu s dvoustrannými dohodami uzavřenými za tímto účelem s jiným členem komise CCAMLR.

2. Dvoustranné dohody podle odstavce 1 jsou založeny na těchto zásadách:

a) Vědečtí pozorovatelé mají po dobu pobytu na palubě postavení lodního důstojníka. Ubytování a strava poskytovaná pozorovatelům na palubě musí odpovídat tomuto postavení.

b) Členský stát vlajky zajistí, aby provozovatelé plavidel poskytovali vědeckým pozorovatelům na palubě plavidel plujících pod jeho vlajkou veškerou pomoc při vykonávání jejich povinností. Vědečtí pozorovatelé musí mít, mimo jiné, volný přístup k údajům týkajícím se plavidla a operací, aby mohli vykonávat své povinnosti, jak požaduje komise CCAMLR.

c) Členský stát vlajky přijme patřičná opatření k zajištění bezpečnosti a pohodlí vědeckých pozorovatelů při výkonu jejich povinností na palubě plavidel plujících pod jeho vlajkou, k poskytnutí lékařské péče a k zabezpečení jejich svobody a vážnosti.

d) Jsou přijata opatření umožňující vědeckým pozorovatelům odesílat a přijímat zprávy prostřednictvím komunikačního zařízení plavidla a za pomoci obsluhy tohoto zařízení. Všechny odůvodněné náklady vzniklé v souvislosti s touto komunikací nese zpravidla člen komise CCAMLR, který vědecké pozorovatele jmenoval (dále jen "jmenující země").

e) Ustanovení o dopravě a nalodění vědeckých pozorovatelů jsou přijata tak, aby tím byly rybolovné a průzkumné činnosti co nejméně narušeny.

f) Vědečtí pozorovatelé poskytnou velitelům dotyčných plavidel kopie svých zpráv, pokud si to tito budou přát.

g) Jmenující země zajistí, aby jejich vědečtí pozorovatelé měli pojištění, které dotyční členové komise CAAMLR považují za dostatečné.

h) Jmenující země odpovídají za dopravu vědeckých pozorovatelů na místo nalodění a zpět.

i) Pokud není dohodnuto jinak, odpovídá za vybavení vědeckého pozorovatele, oděv a plat a všechny příspěvky zpravidla jmenující země, zatímco za ubytování a stravu na palubě plavidlo hostitelské země.

3. Prováděcí pravidla k tomuto článku se stanoví v souladu s postupem stanoveným v čl. 20 odst. 2.

Článek 17

Hlášení údajů

1. Členské státy, které jmenovaly vědecké pozorovatele, předají komisi CCAMLR při nejbližší příležitosti, avšak nejpozději do uzavření každé dvoustranné smlouvy podle odstavce 11, podrobné informace o programech pozorování. Pro každého pozorovatele musí být poskytnuty tyto informace:

a) datum uzavření smlouvy;

b) jméno a vlajka plavidla přijímajícího pozorovatele na palubu;

c) členský stát odpovědný za jmenování pozorovatelů;

d) oblast rybolovu (statistická oblast, podoblast, divize komise CCAMLR);

e) druh údajů sbíraných pozorovateli a předávaných sekretariátu komise CCAMLR (vedlejší odlov, cílové druhy, biologické údaje, atd.);

f) očekávaná data zahájení a ukončení programu pozorování; a

g) očekávané datum návratu pozorovatelů do země původu.

2. Prováděcí pravidla k tomuto článku se stanoví v souladu s postupem stanoveným v čl. 20 odst. 2.

KAPITOLA V

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 18

Změny příloh

Přílohy I až VII se mění v souladu s prováděním opatření na zachování zdrojů, která se stala pro Společenství závaznými, v souladu s postupem stanoveným v čl. 20 odst. 3.

Článek 19

Provádění

Prováděcí pravidla k článkům 7, 8, 9, 11, 12, 14, 15, 16 a 17 se stanoví v souladu s postupem stanoveným v čl. 20 odst. 2.

Článek 20

Výbor

1. Komisi je nápomocen výbor zřízený podle článku 30 nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky [7].

2. V případě odkazů na tento odstavec se použijí články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

Doba uvedená v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES je jeden měsíc.

3. V případě odkazů na tento odstavec se použijí články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je jeden měsíc.

4. Výbor přijme svůj jednací řád.

Článek 21

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 22. března 2004.

Za Radu

předseda

J. Walsh

[1] Stanovisko ze dne 16. prosince 2003 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

[2] Úř. věst. L 252, 5.9.1981, s. 26.

[3] Úř. věst. L 379, 31.12.1990, s. 45.

[4] Úř. věst. L 6, 10.1.1998, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2742/1999 (Úř. věst. L 341, 31.12.1999, s. 1).

[5] Viz strana 16 v tomto čísle Úředního věstníku.

[6] Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

[7] Úř. věst. L 358, 31.12.2002, s. 59.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA I

MINIMÁLNÍ VELIKOST OK VE SMYSLU ČLÁNKU 4 ODSTAVCE 1

druh | typ sítě | minimální velikost ok |

Notothenia rossii | vlečné sítě, dánské nevody a podobné sítě | 120 mm |

Dissostichus eleginoides | vlečné sítě, dánské nevody a podobné sítě | 120 mm |

Gobionotothen gibberifrons | vlečné sítě, dánské nevody a podobné sítě | 80 mm |

Notothenia kempi | vlečné sítě, dánské nevody a podobné sítě | 80 mm |

Lepidonotothen squamifrons | vlečné sítě, dánské nevody a podobné sítě | 80 mm |

Champsocephalus gunnari | vlečné sítě, dánské nevody a podobné sítě | 90 mm |

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA II

PRAVIDLA PRO URČOVÁNÍ MINIMÁLNÍ VELIKOSTI OK VE SMYSLU ČLÁNKU 5

A. Popis měřidel

1. Měřidla používaná k určení velikosti ok jsou 2 mm silná, plochá, z odolného a tvarově stálého materiálu. Mají buď několik úseků, jejichž hrany probíhají střídavě rovnoběžně a šikmo se zúžením v poměru jedna ku osmi na obou stranách, nebo pouze úseky se šikmými hranami s výše uvedeným zúžením. V nejužším místě mají otvor.

2. Každé měřidlo má na vrchní straně vyraženu šířku v milimetrech na úseku s rovnoběžnými hranami, pokud je má, i na šikmém úseku. Šikmý úsek je odstupňován po milimetrech a šířka je vyznačena v pravidelných intervalech.

B. Používání měřidla

1. Síť se napne ve směru delší úhlopříčky ok.

2. Měřidlo, popsané v odstavci A, se vloží úzkým koncem do oka kolmo k rovině sítě.

3. Měřidlo se zasunuje do oka ručně nebo pomocí závaží nebo dynamometru do okamžiku, než je zastaveno odporem oka na šikmých hranách.

C. Výběr ok k měření

1. Část sítě k měření tvoří řadu 20 ok jdoucích za sebou ve směru podélné osy sítě.

2. Oka vzdálená od šněrování, lan nebo zatahovací šňůry méně než 50 cm se neměří. Tato vzdálenost se měří kolmo ke šněrování, lanům nebo zatahovací šňůře, přičemž síť je nutno napnout ve směru tohoto měření. Také se neměří se také žádné oko, které je spravované nebo roztržené, nebo má úchytky pro připevnění k síti.

3. Odchylně od bodu 1 nemusí měřená oka následovat po sobě, jestliže platí podmínky podle bodu 2.

4. Sítě se měří pouze mokré a nezmrzlé.

D. Měření jednotlivých ok

Velikost daného oka je dána šířkou měřidla v bodě, kde se při použití podle odstavce B zastaví.

E. Určení velikosti ok sítě

Velikost ok sítě je dána aritmetickým průměrem měření všech ok vybraných a změřených postupem podle odstavců C a D v milimetrech, přičemž se tento aritmetický průměr zaokrouhlí na celé milimetry nahoru.

Celkový počet měřených ok je uveden v odstavci F.

F. Postup kontroly

1. Kontrolor změří řadu 20 ok, vybraných podle odstavce C, přičemž měřidlo vsunuje rukou bez použití závaží nebo dynamometru.

Velikost ok sítě se pak určí podle odstavce E.

Jestliže při výpočtu velikosti ok vyjde najevo, že velikost ok nesplňuje platná pravidla, musí se změřit dvě další řady s dvaceti oky vybranými podle odstavce C.

Velikost oka se pak přepočítá podle odstavce E, přičemž se vezme v úvahu všech 60 již změřených ok. Aniž je tím dotčen bod 2, tento výsledek je velikostí ok sítě.

2. Jestliže velitel plavidla zpochybní velikost ok určenou podle bodu 1, nesmí být takovéto měření vzato v úvahu pro určení velikosti ok a síť musí být přeměřena za použití závaží nebo dynamometrem připevněného na měřidlo; volba závaží nebo dynamometru se ponechá na uvážení inspektora. Závaží se připevní (za použití háčku) do otvoru na nejužší straně měřidla. Dynamometr může být připevněn buď do otvoru na nejužší straně měřidla, nebo nasazen na nejširší stranu měřidla. Přesnost závaží nebo dynamometru musí být osvědčena patřičným státním orgánem.

Pro sítě s velikostí oka 35 mm a menší, určenou podle bodu 1, se použije síla 19,61 newtonů (odpovídající hmotnosti dvou kilogramů), a pro ostatní sítě se použije síla 49,03 newtonů (odpovídající hmotnosti pěti kilogramů).

Pro určení velikosti ok podle odstavce E se při použití závaží nebo dynamometru měří pouze jedna řada 20 ok.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA III

PODROBNÝ POPIS ŠŇŮRY SE STUHAMI PODLE ČLÁNKU 8 ODSTAVCE 5 A ZPŮSOB POUŽITÍ

1. Šňůra se stuhami se zavěsí na záď přibližně 4,5 m nad hladinou tak, aby šňůra byla přímo nad místem, kde se návnada dotýká hladiny.

2. Šňůra se stuhami musí mít průměr přibližně 3 mm, být nejméně 150 m dlouhá a opatřena na konci zařízením, které napíná hlavní šňůru a udržuje ji i při bočním větru napnutou rovně za plavidlem.

3. V rozestupech pěti metrů, počínaje bodem upevnění k plavidlu, je upevněno pět návazců se stuhami, z nichž každý sestává ze dvou šňůr o průměru přibližně 3 mm. Délka návazců se stuhami se pohybuje přibližně od 3,5 m nejblíže plavidlu k asi 1,25 m u pátého návazce. Při kladení šňůry se stuhami by se měly návazce dotýkat hladiny moře a pravidelně se ponořovat, jak se plavidlo zdvihá a klesá. Na šňůru se umístí otočné úchyty v místě jejího uchycení, vždy před a za místem uchycení každého návazce, jakož i bezprostředně před závažím na konci hlavní šňůry. Každý návazec by měl být také vybaven otočným úchytem v místě svého upevnění k hlavní šňůře.

+++++ TIFF +++++

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA IV

POKUSNÉ PROTOKOLY PRO KLADENÍ DLOUHÝCH LOVNÝCH ŠŇŮR PODLE ČLÁNKU 8 ODSTAVCE 7

PROTOKOL A

A1. Plavidlo musí při pozorování vědeckým pozorovatelem:

a) položit nejméně pět dlouhých lovných šňůr s alespoň čtyřmi záznamníky času a hloubky (dále jen "TDR") na každé šňůře;

b) umístit TDR na šňůru náhodně v rámci jednoho kladení a při náhodně vybraných kladeních;

c) vypočítat rychlost ponořování pro jednotlivé TDR vytažené zpět na palubu, přičemž

i) rychlost ponořování je měřena jako průměr doby potřebné k ponoření z hladiny (0 m) do hloubky 15 m; a

ii) tato rychlost ponořování musí být nejméně 0,3 m/s;

d) jestliže není dosaženo minimální rychlosti ponořování (0,3 m/s) u všech 20 provedených měření, opakovat test, dokud nebude u všech 20 testů zaznamenána rychlost ponořování nejméně 0,3 m/s; a

e) používat pro testy tatáž rybolovná zařízení jako ta, která mají být použita v oblasti působnosti úmluvy.

A2. Aby si plavidlo zachovalo výjimku z požadavku nočního kladení zařízení, musí vědecký pozorovatel komise CCAMLR při rybolovu neustále kontrolovat ponořování šňůry. Plavidlo musí spolupracovat s pozorovatelem komise CCAMLR, který:

a) se bude snažit umístit TDR na každou dlouhou lovnou šňůru kladenou během jeho směny;

b) každých sedm dnů umístí všechny TDR, které má k dispozici, na jedinou dlouhou lovnou šňůru, aby zjistil možné změny rychlosti ponořování podél šňůry;

c) umístí TDR na šňůru náhodně v rámci jednoho kladení a při náhodně vybraných kladeních;

d) vypočítá rychlost ponořování pro jednotlivé TDR vytažené zpět na palubu; a

e) bude měřit rychlost ponořování jako průměr doby potřebné k ponoření z hladiny (0 m) do hloubky 15 m.

A3. Plavidlo musí:

a) zajistit průměrnou rychlost ponořování nejméně 0,3 m/s;

b) podávat denní hlášení osobě odpovědné za rybolov, a

c) zajistit, aby údaje získané z pokusů s ponořováním byly zaznamenávány v dohodnutém formátu a na konci sezóny předány odpovědné osobě.

PROTOKOL B

B1. Plavidlo musí při pozorování vědeckým pozorovatelem:

a) položit nejméně pět dlouhých lovných šňůr o maximální délce, která má být používána v oblasti působnosti komise CCAMLR, s nejméně čtyřmi testovacími láhvemi (viz body B5 až B9) v prostřední třetině dlouhé lovné šňůry;

b) umístit testovací láhve na šňůru náhodně v rámci jednoho kladení a při náhodně vybraných kladeních a dbát na to, aby byly připevněny v polovině vzdálenosti mezi závažími;

c) vypočítat rychlost ponořování pro jednotlivé testovací láhve, přičemž rychlost ponořování se měří jako doba potřebná k ponoření z hladiny (0 m) do hloubky 10 m;

d) tato rychlost ponořování musí být nejméně 0,3 m/s;

e) jestliže není dosaženo minimální rychlosti ponořování (0,3 m/s) u všech 20 provedených měření (čtyři testy na pěti šňůrách), opakovat test, dokud nebude u všech 20 testů zaznamenána rychlost ponořování nejméně 0,3 m/s; a

f) používat pro testy tatáž rybolovná zařízení jako ta, která mají být použita v oblasti působnosti úmluvy.

B2. Aby si plavidlo zachovalo výjimku podle čl. 7 odst. 8, musí vědecký pozorovatel komise CCAMLR při rybolovu pravidelně kontrolovat rychlost ponořování šňůry. Plavidlo musí spolupracovat s vědeckým pozorovatelem komise CCAMLR, který:

a) má za cíl provádět test s láhvemi na každé dlouhé lovné šňůře kladené během jeho směny pozorovatele a dbát na to, aby test byl proveden v prostřední třetině dlouhé lovné šňůry;

b) každých sedm dnů umísťuje nejméně čtyři testovací láhve na jedinou dlouhou lovnou šňůru, aby zjistil možné změny rychlosti ponořování podél šňůry;

c) umísťuje zkušební láhve na dlouhou lovnou šňůru náhodně v rámci jednoho kladení a při náhodně vybraných kladeních a dbá na to, aby byly připevněny v polovině vzdálenosti mezi závažími;

d) vypočítává rychlost ponořování pro jednotlivé testy s láhvemi; a

e) měří rychlost ponořování jako dobu potřebnou k ponoření z hladiny (0 m) do hloubky 10 m.

B3. Při své rybolovné činnosti v rámci této výjimky musí plavidlo:

a) zajistit, aby všechny dlouhé lovné šňůry byly zatíženy tak, aby vždy dosáhly minimální rychlosti ponořování 0,3 m/s;

b) denně oznamovat své národní agentuře dosažení tohoto cíle; a

c) zajistit, aby byly získané údaje o kontrole rychlosti ponořování šňůry zaznamenávány v dohodnutém formátu a na konci sezóny předány příslušné národní agentuře.

B4. Test s láhvemi se provede níže popsaným způsobem.

Připevnění láhví

B5. 10 m několikanásobného nylonového nebo podobného vlákna o tloušťce 2 mm se bezpečně připevní na hrdlo plastové láhve o objemu 750 ml [1] (se vztlakem kolem 0,7 kg) a na druhý konec se připevní úchyt dlouhé lovné šňůry. Délka se měří od bodu připevnění (konce úchytu) k hrdlu láhve a pozorovatel by ji měl vždy po několika dnech kontrolovat.

B6. Kolem hrdla láhve se musí ovinout odrazná lepicí páska umožňující její pozorování v noci. Dovnitř láhve musí být vložen list vodovzdorného papíru s identifikačním číslem dostatečně velkým, aby bylo možno je přečíst na vzdálenost několika metrů.

Test

B7. Voda se z láhve vylije, zátka se ponechá otevřená a vlákno se ovine kolem láhve. Vláknem ovinutá láhev se připevní na dlouhou lovnou šňůru [2] v polovině vzdálenosti mezi závažími (bod připevnění).

B8. Pozorovatel zaznamená čas t1 v sekundách [3], kdy se bod připevnění dotkne hladiny. Čas, kdy je láhev úplně zatažena pod vodu, se zaznamená v sekundách jako t2. Výsledek testu se vypočítá takto:

rychlost ponořování šňůry = 10/(t2 - t1)

B9. Výsledkem by měla být hodnota 0,3 m/s nebo vyšší. Tyto údaje se zanesou do políčka elektronického palubního deníku pozorovatele.

[1] Potřebná je plastová láhev na vodu se zátkou z tvrdého plastu se závitem. Zátka láhve se nechá otevřená tak, aby se láhev po zatažení pod hladinu naplnila vodou. To umožňuje opakované použití láhve, která by jinak byla tlakem vody zničena.

[2] U automatických dlouhých lovných šňůr na hlavní šňůru, u španělského typu na šňůru s háčky.

[3] Při této činnosti pomůže při čtení triedr, zvláště při špatném počasí.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA V

PRAVIDLA TÝKAJÍCI SE VEDLEJŠÍCH ODLOVŮ PŘI RYBOLOVU V OBLASTI PŮSOBNOSTI ÚMLUVY

A. Regulované druhy rybolovu

1. Jestliže při cíleném rybolovu druhu Dissostichus eleginoides ve statistické podoblasti FAO 48.3 přesáhne vedlejší odlov jakéhokoli druhu při jednom zátahu nebo kladení jednu tunu, musí se plavidlo přemístit na jiné místo rybolovu vzdálené nejméně pět námořních mil. Nesmí se nejméně po dobu pěti dnů vrátit do okruhu pěti námořních mil od místa, kde vedlejší odlov přesáhl jednu tunu.

2. Jestliže při cíleném rybolovu druhu Champsocephalus gunnari ve statistické podoblasti FAO 48.3 při jednom zátahu vedlejší odlov druhů Chaenocephalus aceratus, Gobionotothen gibberifrons, Lepidonotothen squamifrons, Notothenia rossii, nebo Pseudochaenichthys georgianus

a) je větší než než 100 kg a přesáhne pět procent hmotnosti celkového odlovu všech ryb,

nebo

b) je dvě tuny nebo více,

musí se plavidlo přemístit na jiné místo rybolovu vzdálené nejméně pět námořních mil. Nesmí se nejméně po dobu pěti dnů vrátit do okruhu pěti námořních mil od místa, kde vedlejší odlov výše uvedených druhů přesáhl pět procent.

3. Jestliže při cíleném rybolovu druhů Dissostichus eleginoides nebo Champsocephalus gunnari ve statistické divizi FAO 58.5.2, přesáhne při jednom zátahu vedlejší odlov Channichthys rhinoceratus, Lepidonotothen squamifrons, Macrourus spp, nebo rejnokovitých dvě tuny, nesmí rybářské plavidlo po dobu nejméně pěti dnů lovit za použití stejné metody rybolovu v okruhu pěti námořních mil od místa, kde vedlejší odlov výše uvedených druhů přesáhl dvě tuny.

Jestliže při výše uvedených druzích rybolovu přesáhne při jednom zátahu vedlejší odlov jakýchkoliv jiných druhů, pro které byly podle předpisů Společenství stanoveny limity, jednu tunu, nesmí rybářské plavidlo po dobu nejméně pěti dnů lovit za použití stejné metody rybolovu v okruhu pěti námořních mil od místa, kde vedlejší odlov výše uvedených druhů přesáhl jednu tunu.

4. Jestliže při cíleném rybolovu druhu Electrona carlsbergi ve statistické podoblasti FAO 48.3 při jednom zátahu vedlejší odlov jakéhokoliv druhu kromě druhu cíleného

a) je větší než 100 kg a přesahuje pět procent hmotnosti celkového odlovu ryb,

nebo

b) je 2 tuny nebo více,

musí se plavidlo přemístit na jiné místo vzdálené nejméně pět námořních mil. Nesmí se nejméně po dobu pěti dnů vrátit do okruhu pěti námořních mil od místa, kde vedlejší odlov jiného druhu než cíleného přesáhl pět procent.

5. Místem, kde vedlejší odlov přesáhl množství uvedená v bodech 1 až 4, se rozumí dráha rybářského plavidla od bodu, kde bylo rybolovné zařízení poprvé položeno, do bodu, kde bylo rybářským plavidlem vytaženo.

B. Nové a průzkumné rybolovy

1. Jestliže vedlejší odlov kteréhokoliv druhu při jednom zátahu nebo položení přesáhne jednu tunu, musí se rybářské plavidlo přemístit na jiné místo rybolovu vzdálené nejméně pět námořních mil. Nesmí se po dobu nejméně pěti dnů vrátit do okruhu pěti námořních mil od místa, kde vedlejší odlov přesáhl jednu tunu. Místem, kde vedlejší odlov přesáhl jednu tunu, se rozumí dráha rybářského plavidla od bodu, kde bylo rybolovné zařízení poprvé položeno, do bodu, kde bylo rybářským plavidlem vytaženo.

2. Pro účely odstavce 1:

a) se vedlejším odlovem rozumí odlovy všech druhů, kromě druhů cílených;

b) jsou Macrourus spp. a rejnokovití považováni každý za jeden druh.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA VI

POKUSNÉ ZÁTAHY PŘI RYBOLOVU DRUHU CHAMPSOCEPHALUS GUNNARI VE STATISTICKÉ PODOBLASTI FAO 48.3 BĚHEM OBDOBÍ TŘENÍ

1. V oblasti ostrovů Shag Rocks/Black Rocks se provede dvanáct průzkumných zátahů. Ty se rozdělí mezi čtyři sektory vyznačené na obrázku 1: po čtyřech v SZ a JV sektoru a po dvou v SV a JZ sektoru. Dalších osm průzkumných zátahů se navíc provede v severozápadním šelfu Jižní Georgie ve vodách s hloubkou do 300 m, jak je vyznačeno na obrázku 1.

2. Pokusné zátahy musí být navzájem vzdáleny nejméně pět námořních mil. Rozestupy by měly zaručit adekvátní pokrytí obou oblastí poskytující informace o složení druhu Champsocephalus gunnari co do délky, pohlaví, pohlavní dospělosti a hmotnosti.

3. Zjistí-li se při cestě do Jižní Georgie nějaké koncentrace ryb, měly by být v rámci pokusných zátahů loveny.

4. Délka každého pokusného zátahu musí být nejméně 30 minut, přičemž je síť v lovné hloubce. Ve dne musí být síť vlečena při dně.

5. Mezinárodní vědecký pozorovatel na palubě odebírá vzorky ze všech průzkumných zátahů. Vzorky by měly pokud možno obsahovat nejméně 100 ryb vybraných standardními postupy náhodného odběru vzorků. U všech ryb ve vzorku musí být určena při nejmenším délka, pohlaví, pohlavní dospělost a pokud možno i hmotnost. V případě velkého odlovu, a je-li to časově možné, mělo by být přezkoumáno více ryb.

+++++ TIFF +++++

Obrázek 1Rozdělení 20 průzkumných rybolovných zátahů na druh Champsocephalus gunnari v oblastech Shag Rocks (12) a Jižní Georgie (8) v době od 1. března do 31. května. Místa zátahů v okolí Jižní Georgie (označena hvězdičkou) jsou pouze ilustrativní.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA VII

FUNKCE A ÚKOLY VĚDECKÝCH POZOROVATELŮ NA PALUBÁCH PLAVIDEL ZAPOJENÝCH DO VĚDECKÉHO VÝZKUMU NEBO VYUŽITÍ ŽIVÝCH MOŘSKÝCH ZDROJŮ V OBLASTI PŮSOBNOSTI ÚMLUVY PODLE ČLÁNKU 15 ODSTAVCE 2.

A. Funkcí vědeckých pozorovatelů na palubách plavidel zapojených do vědeckého průzkumu nebo využití živých mořských zdrojů je pozorování rybolovných činností v oblasti působnosti úmluvy a podávání zpráv o nich, se zřetelem k cílům a zásadám úmluvy.

B. Za tímto účelem vykonávají vědečtí pozorovatelé, za použití formulářů schválených vědeckým výborem komise CCAMLR, tyto úkoly:

a) vést podrobné záznamy o operací plavidla (např. rozdělení času mezi průzkum, rybolov, přemísťování atp., a podrobnosti o zátazích);

b) odebírat vzorky z odlovů k určení biologických charakteristik;

c) zaznamenávat biologické údaje o jednotlivých odlovených druzích;

d) vést záznamy o vedlejších odlovech, jejich množství a dalších biologických údajích;

e) vést záznamy o případech zachycení mořských ptáků a savců a tím způsobené vedlejší úmrtnosti;

f) vést záznamy o postupu měření ohlašované hmotnosti odlovu a o údajích týkajících se převodního faktoru mezi živou hmotností a konečným produktem v případě, že odlov je zaznamenán na základě hmotnosti zpracovaného produktu;

g) připravovat zprávy o svých pozorováních za použití formulářů schválených vědeckým výborem a předávat je svým příslušným orgánům;

h) předávat kopie svých zpráv velitelům plavidel;

i) pomáhat veliteli plavidla, pokud o to požádá, při vedení záznamů a předávání zpráv o odlovech;

j) plnit další úkoly případně stanovené vzájemnou dohodou stran k tomu se vztahující dvoustranné dohody;

k) sbírat a ohlašovat skutečné údaje o pozorováních rybářských plavidel v oblasti působnosti úmluvy, zvláště identifikace typu plavidla, jeho pozice a jeho činnosti; a

l) sbírat informace o ztrátě rybolovných zařízení a vhazování odpadu z rybářských plavidel do moře.

--------------------------------------------------