26.9.2006

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 265/18

---

ROZHODNUTÍ VÝBORU PRO CELNÍ SPOLUPRÁCI ES–TURECKO č. 1/2006

ze dne 26. září 2006,

kterým se stanoví prováděcí pravidla k rozhodnutí Rady přidružení ES–Turecko č. 1/95

(2006/646/ES)

VÝBOR PRO CELNÍ SPOLUPRÁCI,

s ohledem na Dohodu ze dne 12. září 1963 zakládající přidružení mezi Evropským hospodářským společenstvím a Tureckem,

s ohledem na rozhodnutí Rady přidružení ES–Turecko č. 1/95 ze dne 22. prosince 1995 o provádění závěrečné etapy celní unie (1) (dále jen „základní rozhodnutí“), a zejména na čl. 3 odst. 6, čl. 13 odst. 3 a čl. 28 odst. 3 uvedeného rozhodnutí,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Výbor pro celní spolupráci má stanovit vhodná opatření, která jsou nezbytná k provedení ustanovení celní unie uvedených v článcích 3, 13 a 28 rozhodnutí č. 1/95. K tomuto účelu přijal rozhodnutí č. 1/2001 ze dne 28. března 2001, kterým se mění rozhodnutí č. 1/96, kterým se stanoví prováděcí pravidla k rozhodnutí Rady přidružení ES–Turecko č. 1/95 (2).

(2)

Je nezbytné uvést rozhodnutí č. 1/2001 do souladu s posledními změnami nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (3), zejména pokud jde o možné odmítnutí výpočtu částečného osvobození od cla v rámci pasivního zušlechťovacího styku na základě metody přidané hodnoty. Je rovněž nezbytné umožnit celním orgánům členských států vydávat „jednotná povolení“ Společenství pro schválené vývozce a stanovit, že Turecko může přijímat průvodní osvědčení A.TR. vystavená na základě těchto povolení.

(3)	V důsledku rozšíření Evropské unie je dále nutné vložit znění různých záznamů v nových úředních jazycích orgánů Evropské unie.

(4)

Cílem rozhodnutí Výboru pro celní spolupráci ES–Turecko č. 1/1999 ze dne 28. května 1999 o postupech usnadňujících vydávání průvodních osvědčení EUR.1 a vystavování prohlášení na faktuře podle předpisů upravujících preferenční obchod mezi Evropskou unií, Tureckem a některými evropskými zeměmi (4) je o usnadnění vydávání takovýchto dokladů o preferenčním původu Společenstvím nebo Tureckem v rámci preferenčních obchodních dohod uzavřených oběma stranami s některými zeměmi, kterými je zaveden systém kumulace původu na základě shodných pravidel o původu a zákaz jakéhokoli navrácení cla nebo osvobození od cla na dotyčné zboží. Rozhodnutí stanoví, že vývozci Společenství nebo Turecka používají prohlášení dodavatele, která potvrzují status původu ve Společenství nebo Turecku podle zmíněných pravidel, pro zboží obdržené od dodavatelů v druhé části celní unie, a upravuje související metody správní spolupráce.

(5)

Cílem rozhodnutí Výboru pro celní spolupráci ES–Turecko č. 1/2000 ze dne 25. července 2000 o přijímání průvodních osvědčení EUR.1 nebo prohlášení na faktuře, která byla vystavena některými zeměmi, které podepsaly preferenční dohodu se Společenstvím nebo Tureckem, k prokázání původu ve Společenství nebo v Turecku (5) je zajistit, aby zboží, na něž se vztahuje celní unie, mohlo využít ustanovení o volného oběhu uvedená v základním rozhodnutí i tehdy, pokud je dováženo do jedné části celní unie doprovázené dokladem o původu, který byl vystaven v zemi, se kterou Společenství i Turecko uzavřely preferenční obchodní dohody, kterými je zaveden systém kumulace původu na základě shodných pravidel původu a zákaz navrácení cla nebo osvobození od cla na dotyčné zboží.

(6)

Rozhodnutí č. 1/1999 a č. 1/2000 byla přijata s cílem usnadnit společné uplatňování celní unie a preferenčních obchodních dohod mezi Společenstvím nebo Tureckem a některými zeměmi. S výhradou úprav nezbytných pro jejich sladění s acquis communautaire je vhodné začlenit do tohoto rozhodnutí ustanovení obsažená v rozhodnutích č. 1/1999 a č. 1/2000 a uvedená rozhodnutí zrušit.

(7)

Po rozšíření systému celoevropské kumulace původu na další země, které jsou na základě Barcelonské deklarace, jež byla přijata na evropsko–středomořské konferenci konané ve dnech 27. a 28. listopadu 1995, účastníky Evropsko–středomořského partnerství, by měl být zaveden nezbytný odkaz na doklad o původu EUR-MED.

(8)	Pro usnadnění uplatňování prováděcích pravidel k rozhodnutí č. 1/95 je vhodné nahradit rozhodnutí č. 1/2001 novým rozhodnutím,

PŘIJAL TOTO ROZHODNUTÍ:

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Toto rozhodnutí stanoví prováděcí pravidla k rozhodnutí Rady přidružení ES–Turecko č. 1/95 (dále jen „základní rozhodnutí“).

Článek 2

Pro účely tohoto rozhodnutí se rozumí:

1.	„třetí zemí“ země nebo území, které není součástí celního území celní unie ES–Turecko;

2.	„částí celní unie“ na jedné straně celní území Společenství a na straně druhé celní území Turecka;

3.	„státem“ členský stát Společenství nebo Turecko;

4.	„celním kodexem Společenství“ celní kodex Společenství vydaný nařízením Rady (EHS) č. 2913/92 (6);

5.	„prováděcími pravidly k celnímu kodexu Společenství“ nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství.

HLAVA II

CELNÍ USTANOVENÍ PRO OBCHOD SE ZBOŽÍM MEZI OBĚMA ČÁSTMI CELNÍ UNIE

KAPITOLA 1

Obecně

Článek 3

Aniž jsou dotčena ustanovení o volném oběhu uvedená v základním rozhodnutí, uplatňují se na obchod mezi oběma částmi celní unie za podmínek stanovených v tomto rozhodnutí celní kodex Společenství a prováděcí pravidla k němu, která jsou použitelná na celní území Společenství, a celní zákoník Turecka a prováděcí pravidla k němu, která jsou použitelná na celní území Turecka.

Článek 4

1.   Za účelem provedení čl. 3 odst. 4 základního rozhodnutí se dovozní formality pokládají ve státě vývozu za splněné potvrzením platnosti dokladu potřebného pro propuštění dotyčného zboží do volného oběhu.

2.   Vystavení potvrzení uvedeného v odstavci 1 má za následek vznik celního dluhu při dovozu. Znamená rovněž uplatnění opatření obchodní politiky popsaných v článku 12 základního rozhodnutí, která se mohou na zboží vztahovat.

3.   Má se za to, že celní dluh uvedený v odstavci 2 vzniká okamžikem, kdy celní orgány přijmou vývozní prohlášení vztahující se na dané zboží.

4.   Dlužníkem je deklarant. V případě nepřímého zastoupení je dlužníkem také osoba, jejímž jménem se celní prohlášení činí.

5.   Výše cla, která odpovídá celnímu dluhu, se stanoví na základě stejných podmínek jako v případě celního dluhu, který vyplývá z přijetí prohlášení o propuštění dotyčného zboží do volného oběhu ke stejnému dni za účelem ukončení režimu aktivního zušlechťovacího styku.

KAPITOLA 2

Ustanovení o správní spolupráci při pohybu zboží

Článek 5

Aniž jsou dotčeny články 11 a 17, prokazuje se splnění podmínky pro uplatnění ustanovení o volném oběhu uvedených v základním rozhodnutí dokladem, který vydávají na žádost vývozce celní orgány Turecka nebo členského státu.

Článek 6

1.   Dokladem uvedeným v článku 5 je průvodní osvědčení A.TR. Vzor tohoto tiskopisu je uveden v příloze 1.

2.   Průvodní osvědčení A.TR. lze použít pouze tehdy, pokud se zboží přepravuje přímo mezi oběma částmi celní unie. Zboží tvořící jednu zásilku však může být přepravováno přes třetí země s případnou překládkou nebo dočasným uskladněním v těchto zemích, jestliže zůstane pod dohledem celních orgánů v zemi tranzitu nebo uskladnění a není tam podrobeno jiným operacím než případné vykládce, překládce nebo operacím, jejichž účelem je jejich uchování v nezměněném stavu.

Zboží může být přepravováno mezi oběma částmi celní unie potrubím přes třetí země.

3.   Splnění podmínek stanovených v odstavci 2 se prokazuje tak, že se celním orgánům státu dovozu předloží:

a)	buď jediný přepravní doklad, na jehož základě se uskutečňuje přeprava přes třetí zemi;

b)	nebo potvrzení vydané celními orgány třetí země obsahující: i) přesný popis produktů, ii) data vykládky nebo překládky produktů a případně jména použitých plavidel nebo jiných dopravních prostředků a iii) potvrzení podmínek, v nichž se produkty nacházely ve třetí zemi;

c)	nebo nemohou–li být předloženy, jakékoliv jiné průkazní doklady.

Článek 7

1.   Průvodní osvědčení A.TR. potvrzují celní orgány státu vývozu při vývozu zboží, na něž se vztahuje. Vývozce ho má k dispozici co nejdříve po uskutečnění vývozu nebo jeho zabezpečení.

2.   Průvodní osvědčení A.TR. lze potvrdit pouze tehdy, pokud může sloužit jako doklad potřebný pro účely uplatnění ustanovení o volném oběhu uvedených v základním rozhodnutí.

3.   Vývozce žádající o vydání průvodního osvědčení A.TR. musí být připraven kdykoli předložit na žádost celních orgánů státu vývozu, ve kterém je průvodní osvědčení A.TR. vydáváno, veškeré související doklady prokazující status původu dotyčného zboží a splnění ostatních podmínek stanovených v základním rozhodnutí nebo tomto rozhodnutí.

4.   Vydávající celní orgány přijmou veškerá nezbytná opatření k tomu, aby ověřily status původu zboží a splnění ostatních podmínek stanovených v základním rozhodnutí nebo tomto rozhodnutí. Pro tyto účely mají právo požadovat jakékoli podklady a provádět jakoukoli kontrolu účtů vývozce nebo jakoukoli jinou kontrolu, kterou považují za účelnou. Vydávající celní orgány rovněž zajistí řádné vyplnění osvědčení. Zkontrolují především, je–li prostor určený pro popis produktů vyplněn takovým způsobem, aby byla vyloučena možnost dodatečného podvodného doplnění.

Článek 8

1.   Průvodní osvědčení A.TR. musí být předloženo celním orgánům státu dovozu do čtyř měsíců ode dne vydání celními orgány státu vývozu.

2.   Průvodní osvědčení A.TR., která jsou celním orgánům státu dovozu předložena po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1, mohou být přijata, pokud nemoly být předloženy ve stanovené lhůtě v důsledku mimořádných okolností.

3.   V ostatních případech opožděného předložení průvodního osvědčení A.TR. je mohou celní orgány státu dovozu přijmout, pokud jim bylo dotyčné zboží předloženo před uplynutím uvedené lhůty.

Článek 9

1.   Průvodní osvědčení A.TR. se vystavují v jednom z úředních jazyků Společenství nebo v turečtině a v souladu s vnitrostátními právními předpisy státu vývozu. Jsou–li osvědčení vystavena v turečtině, musí být vystavena rovněž v jednom z úředních jazyků Společenství. Vypisují se na stroji nebo rukou inkoustem a hůlkovým písmem.

2.   Tiskopisy mají rozměr 210 × 297 mm. Použitý papír musí být bílý, klížený pro psaní, nesmí obsahovat dřevovinu a musí mít hmotnost nejméně 25 g/m2. Musí mít pozadí s tištěným zeleným gilošovaným vzorem, které zviditelní jakékoli padělání mechanickými nebo chemickými prostředky.

Členské státy a Turecko si mohou vyhradit právo tisknout tiskopisy samy, nebo je nechat tisknout schválenými tiskárnámi. V druhém případě musí každý tiskopis obsahovat odkaz na takové schválení. Každý tiskopis musí nést jméno a adresu tiskárny nebo značku, podle níž lze tiskárnu identifikovat. Musí také obsahovat pořadové číslo pro účely identifikace.

3.   Průvodní osvědčení A.TR. se vyplňuje v souladu s vysvětlivkami uvedenými v příloze II a veškerými dodatečnými pravidly stanovenými v rámci celní unie.

Článek 10

1.   Průvodní osvědčení A.TR. se předkládají celním orgánům státu dovozu v souladu s postupy stanovenými tímto státem. Tyto orgány mohou požadovat překlad osvědčení. Mohou rovněž požadovat, aby bylo k dovoznímu prohlášení připojeno prohlášení dovozce, že zboží splňuje podmínky potřebné pro propuštění do volného oběhu.

2.   Jsou–li zjištěny drobné rozpory mezi údaji v průvodních osvědčeních A.TR. a údaji v podkladech, které byly celním orgánům předloženy za účelem splnění celních formalit při dovozu zboží, není tím zapříčiněna neplatnost osvědčení, je–li řádně prokázáno, že se toto osvědčení vztahuje na předložené zboží.

3.   Zřejmé formální chyby, například překlepy, v průvodních osvědčeních A.TR. nevedou k odmítnutí osvědčení, nejsou–li takové povahy, že vyvolávají pochybnosti o správnosti údajů v něm obsažených.

4.   V případě krádeže, ztráty nebo zničení průvodního osvědčení A.TR. může vývozce požádat celní orgán, který je vydal, o vystavení duplikátu na základě vývozních dokladů, které má celní orgán v držení. Takto vystavený duplikát průvodního osvědčení A.TR. musí v kolonce 8 obsahovat jednu z následujících poznámek společně s datem vystavení a pořadovým číslem originálu osvědčení:

Článek 11

1.   Odchylně od článku 7 lze v souladu s níže uvedenými ustanoveními použít zjednodušený postup pro vydávání průvodních osvědčení A.TR.

2.   Celní orgány státu vývozu mohou povolit kterémukoli vývozci (dále jen „schválený vývozce“), který často odesílá zboží, pro které lze vydat průvodní osvědčení A.TR., a který uspokojivým způsobem poskytne příslušným orgánům veškeré záruky potřebné k ověření statusu původu zboží, aby v době vývozu nemusel předkládat celnímu úřadu státu vývozu zboží nebo žádost o průvodní osvědčení A.TR. vztahující se na toto zboží za účelem obdržení průvodního osvědčení A.TR. na základě podmínek stanovených v článku 7.

3.   Celní orgány nevydají povolení uvedené v odstavci 2 vývozcům, kteří neposkytují veškeré záruky, které celní orgány považují za nezbytné. Příslušné orgány mohou povolení kdykoli odejmout. Jsou povinny tak učinit, jestliže schválený vývozce již nesplňuje podmínky nebo neposkytuje tyto záruky.

4.   V povolení, které vydávají celní orgány, se uvádí zejména:

a)	úřad odpovědný za předběžné potvrzení osvědčení;

b)	způsob, kterým schválený vývozce musí prokázat použití těchto osvědčení;

c)	v případech uvedených v odst. 5 písm. b) orgán příslušný k provedení následného ověření podle článku 16.

5.   V povolení musí být, podle toho, jak rozhodnou příslušné orgány, stanoveno, že kolonka vyhrazená pro potvrzení celním úřadem musí být:

a)	buď předem potvrzena otiskem razítka příslušného celního úřadu státu vývozu a podpisem zaměstnance tohoto úřadu, který může být faksimile;

b)	nebo potvrzena otiskem zvláštního razítka schváleného vývozce, které schválily celní orgány státu vývozu a které odpovídá vzoru v příloze III. Otisk razítka může být na tiskopisech předtištěn.

6.   V případech uvedených v odst. 5 písm. a) se do kolonky 8 „Poznámky“ průvodního osvědčení A.TR. uvede jedna z těchto poznámek:

7.   Vyplněné osvědčení, ve kterém je uvedena poznámka podle odstavce 6 a které je podepsáno schváleným vývozcem, je rovnocenné dokladu o splnění podmínek uvedených v článku 5.

Článek 12

1.   Vývozce často vyvážející zboží z jiného členského státu Společenství, než ve kterém je usazen, může získat status schváleného vývozce vztahující se na tyto vývozy.

Za tímto účelem podá žádost příslušným celním orgánům členského státu, ve kterém je usazen a vede evidenci dokladů potvrzujících status dotyčného zboží a splnění ostatních požadavků základního a tohoto rozhodnutí.

2.   Pokud jsou orgány uvedené v odstavci 1 přesvědčeny, že jsou podmínky stanovené v článku 11 splněny, a vydají povolení, oznámí to celním orgánům dotčených členských států.

3.   V případech, kdy adresa pro ověření nebyla předtištěna v kolonce 14 průvodního osvědčení A.TR., uvede vývozce v kolonce 8 „Poznámky“ průvodního osvědčení A.TR. odkaz na členský stát, který vydal povolení a kterému celní orgány Turecka zasílají žádosti o následné ověření podle článku 16.

Článek 13

Je–li zboží umístěno pod dohled celního úřadu v jedné části celní unie, je možné nahradit původní průvodní osvědčení A.TR. jedním nebo více průvodními osvědčeními A.TR pro účely zaslání všeho tohoto zboží nebo jeho části na jiné místo v rámci celního území celní unie. Náhradní průvodní osvědčení A.TR. vydává celní úřad, pod jehož dohledem se zboží nachází.

Článek 14

1.   Celní orgány členských států Společenství a Turecka si navzájem předají prostřednictvím Komise Evropských společenství vzory otisků razítek, která jejich celní úřady používají při vydávání průvodních osvědčení A.TR., a adresy celních orgánů příslušných k ověřování těchto osvědčení.

2.   Za účelem správného uplatňování tohoto rozhodnutí si Společenství a Turecko poskytují prostřednictvím příslušných celních orgánů vzájemnou pomoc při kontrole pravosti průvodních osvědčení A.TR. a při kontrole správnosti údajů v nich obsažených.

Článek 15

1.   Odchylně od čl. 7 odst. 1 může být průvodní osvědčení A.TR. ve výjimečných případech vydáno po vývozu zboží, jehož se týká, jestliže:

a)	nebylo vydáno při vývozu v důledku omylu, neúmyslného opomenutí nebo zvlástních okolností nebo

b)	bylo celním orgánům věrohodně prokázáno, že průvodní osvědčení A.TR. bylo vydáno, ale nebylo při dovozu přijato z technických důvodů.

2.   Pro účely odstavce 1 musí vývozce v žádosti uvést místo a datum vývozu produktů, kterých se průvodní osvědčení A.TR. týká, a odůvodnění této žádosti.

3.   Celní orgány mohou vydat průvodní osvědčení A.TR. dodatečně pouze po ověření, zda jsou informace uvedené v žádosti vývozce v souladu s údaji v odpovídajícím spisu.

4.   Průvodní osvědčení A.TR. vydaná dodatečně musí v kolonce 8 obsahovat jednu z těchto poznámek:

Článek 16

1.   Dodatečné ověření průvodního osvědčení A.TR. se provádí nahodile anebo vždy v případech, kdy mají celní orgány státu dovozu odůvodněné pochybnosti o pravosti osvědčení, o statusu původu dotyčného zboží nebo o splnění jiných podmínek stanovených v základním rozhodnutí nebo tomto rozhodnutí.

2.   Pro účely odstavce 1 vrátí celní orgány státu dovozu celním orgánům státu vývozu průvodní osvědčení A.TR. a fakturu, pokud byla předložena, nebo kopii těchto dokladů a případě uvedou důvody pro svou žádost o ověření. Spolu se žádostí o ověření zašlou rovněž veškeré získané doklady a informace nasvědčující, že údaje uvedené v průvodním osvědčení A.TR. nejsou správné.

3.   Ověřování provádějí celní orgány státu vývozu. Pro tyto účely mají právo požadovat jakékoli doklady a provádět jakoukoli kontrolu účtů vývozce nebo jakoukoli jinou kontrolu, kterou považují za účelnou.

4.   Jestliže se celní orgány státu dovozu rozhodnou pozastavit uplatňování zacházení s dotyčným zbožím na základě ustanovení o volném oběhu uvedených v základním rozhodnutí až do výsledku ověření, nabídnou dovozci propuštění zboží, avšak stanoví ochranná opatření, která považují za potřebná.

5.   Celní orgány žádající o ověření jsou informovány o jeho výsledcích co nejdříve. Z výsledků musí být zřejmé, zda jsou doklady pravé, zda lze u dotyčného zboží mít za to, že bylo v celní unii ve volném oběhu, a zda toto zboží splňuje ostatní podmínky stanovené v základním rozhodnutí a tomto rozhodnutí.

6.   Jestliže v případě odůvodněných pochybností neobdrží žádající celní orgány žádnou odpověď ve lhůtě deseti měsíců ode dne podání žádosti o ověření nebo jestliže odpověď neobsahuje údaje, které postačují k rozhodnutí o pravosti daného dokladu nebo o skutečném původu dotyčného zboží, nepřiznají nárok na zacházení podle ustanovení o volném oběhu uvedených v základním rozhodnutí, s výjimkou mimořádných okolností.

Článek 17

1.   Odchylně od článku 5 se ustanovení o volném oběhu uvedená v základním rozhodnutí uplatňují rovněž na zboží dovážené do jedné části celní unie, pokud je toto zboží provázeno dokladem o původu ve Společenství nebo v Turecku vydaným v zemi, skupině zemí nebo na území na základě preferenčních obchodních dohod, které s touto zemí, skupinou zemí nebo územím uzavřelo Společenství i Turecko a kterými je zaveden systém kumulace původu znamenající uplatňování shodných pravidel původu a zákaz navrácení cla nebo osvobození od cla.

2.   Na doklady uvedené v odstavci 1 se vztahují ujednání o správní spolupráci stanovená v pravidlech původu v příslušných preferenčních obchodních dohodách.

Článek 18

Spory, které vyvstanou při ověřování podle článku 16 a které není možné vyřešit mezi celními orgány žádajícími o ověření a celními orgány příslušnými k tomuto ověření, nebo případy rozdílného výkladu tohoto rozhodnutí se předloží Výboru pro celní spolupráci.

Ve všech případech se řešení sporů mezi dovozcem a celními orgány státu dovozu řídí právními předpisy tohoto státu.

Článek 19

Každé osobě, která vystaví doklad nebo zapříčiní vydání dokladu obsahujícího nesprávné údaje za účelem získání zacházení na základě ustanovení o volném oběhu uvedených v základním rozhodnutí, se uloží sankce.

KAPITOLA 3

Ustanovení o zboží dováženém cestujicími

Článek 20

Není–li zboží přepravované cestujícími z jedné části celní unie do druhé určeno pro obchodní účely, použijí se na ně ustanovení o volném oběhu uvedená v základním rozhodnutí, aniž by podléhalo předložení osvědčení podle kapitoly 2, pokud je deklarováno jako zboží, které splňuje podmínky volného oběhu, a neexistují žádné pochybnosti o správnosti tohoto prohlášení.

KAPITOLA 4

Poštovní zásilky

Článek 21

Na poštovní zásilky (včetně poštovních balíků) se použijí ustanovení o volném oběhu uvedená v základním rozhodnutí, aniž by podléhaly předložení osvědčení stanoveného v kapitole 2, není–li na obalu ani v průvodních dokladech uvedeno, že obsahují zboží, které nesplňuje podmínky stanovené v základním rozhodnutí. Toto označení představuje žlutá nálepka, jejíž vzor je uveden v příloze IV, kterou ve všech takových případech připevní příslušné orgány státu vývozu.

HLAVA III

CELNÍ USTANOVENÍ POUŽITELNÁ V OBCHODĚ SE ZBOŽÍM S TŘETÍMI ZEMĚMI

KAPITOLA 1

Ustanovení o hodnotě zboží pro celní účely

Článek 22

Náklady na dopravu a pojištění a náklady na nakládku a manipulaci spojené s přepravou zboží třetí země po jeho vstupu na území celní unie se pro účely určení celní hodnoty neberou v úvahu za předpokladu, že jsou vykázány odděleně od ceny, která byla nebo má být za uvedené zboží skutečně zaplacena.

KAPITOLA 2

Pasivní zušlechťovací styk

Článek 23

Pro účely této kapitoly se „trojúhelníkovým obchodem“ rozumí systém, na jehož základě se po ukončení režimu pasivního zušlechťovacío styku propouštějí do volného oběhu zušlechtěné výrobky s částečným nebo úplným osvobozením od dovozního cla v jiné části celní unie, než ze které bylo zboží dočasně vyvezeno.

Článek 24

Pokud jsou zušlechtěné nebo náhradní výrobky propuštěny do volného oběhu v rámci systému trojúhelníkového obchodu, použije se ke sdělování informací o dočasně vyvezeném zboží v trojúhelníkovém obchodu za účelem získání částečného nebo úplného osvobození od cla pro zušlechtěné nebo náhradní výrobky informační list INF 2.

Článek 25

1.   Informační list INF 2 se pro dané množství zboží propuštěné do režimu vystavuje v jednom originálu a jedné kopii na tiskopisech, které odpovídají vzoru uvedenému v příloze 71 prováděcích opatření celního kodexu Společenství, když je vystaven ve Společenství, nebo vzoru obdobně uvedenému v celním zákoně Turecka na základě uvedené přílohy, když je vystaven v Turecku. Tiskopisy se vyplňují v jednom z úředních jazyků Společenství nebo v turečtině. Úřad vstupu potvrdí originál a kopii informačního listu INF 2. Ponechá si kopii a deklarantovi vrátí originál.

2.   Úřad vstupu, který je požádán o potvrzení informačního listu INF 2, uvede v kolonce 16 způsob ztotožnění dočasně vyvezeného zboží.

3.   Pokud jsou odebrány vzorky nebo použita vyobrazení nebo technický popis, ověří úřad uvedený v odstavci 1 tyto vzorky, vyobrazení nebo technický popis přiložením celní uzávěry buď na zboží, pokud to jeho povaha dovoluje, nebo na jeho obal, a to takovým způsobem, aby nemohlo dojít k nedovolené manipulaci.

Nálepka s otiskem razítka úřadu a referenčními údaji z vývozního prohlášení se připevní na vzorky, vyobrazení nebo technický popis tak, aby nedošlo k záměně.

Vzorky, vyobrazení a technický popis ověřený a opatřený uzávěrou v souladu s odstavcem 3 se vrátí vývozci, který je potom s neporušenou uzávěrou předloží při zpětném dovozu zušlechtěných nebo náhradních výrobků.

4.   Pokud je nutná analýza a její výsledky budou známy až po potvrzení informačního listu INF 2 celním úřadem, obdrží vývozce doklad obsahující výsledky analýzy v zapečetěné obálce zabezpečené proti nedovolené manipulaci.

Článek 26

1.   Úřad výstupu na originálu osvědčí, že zboží opustilo celní území, a vrátí jej osobě, která ho předložila.

2.   Dovozce zušlechtěných nebo náhradních výrobků předloží originál informačního listu INF 2 a případně úřadu ukončení uvede způsob ztotožnění.

Článek 27

1.   Pokud má celní úřad, který vydává informační list INF 2, za to, že jsou kromě informací uvedených v informačním listu zapotřebí další informace, zapíše tyto údaje. V případě nedostatku místa se přiloží dodatečný list. Toto se poznamená na originálu.

2.   Celní úřad, který potvrdil informační list INF 2, může být požádán, aby po odbavení ověřil pravost listu a správnost ůdajů v něm obsažených.

3.   V případě více než jedné zásilky je možné vystavit potřebný počet informačních listů INF 2 pro příslušné množství zboží nebo produktů propuštěných do režimu. Počáteční informační list může být rovněž nahrazen dalšími informačními listy, nebo pokud je použit pouze jeden informační list, může celní úřad, kterému je list potvrzen, poznamenat na originálu množství zboží nebo produktů. V případě nedostatku místa se přiloží dodatečný list, což se poznamená na originálu.

4.   Celní orgány mohou povolit používání souhrnných informačních listů INF 2 pro obchodní toky v rámci trojúhelníkového obchodu, které zahrnují velký počet operací, které se vztahují na celkové množství dovozu nebo vývozu za určité období.

5.   Výjimečně může být informační list INF 2 vydán dodatečně, ne však po uplynutí lhůty pro uchovávání dokladů.

Článek 28

V případě krádeže, ztráty nebo zničení informačního listu INF 2 může hospodářský subjekt požádat celní úřad, který jej potvrdil, o vystavení duplikátu. Tento úřad této žádosti vyhoví, lze–li prokázat, že dočasně vyvezené zboží, na něž se žádost o vystavení duplikátu vztahuje, nebylo zpětně dovezeno.

Originál a takto vystavené kopie informačního listu nesou jedno z těchto označení:

Článek 29

Částečné osvobození od dovozního cla převzetím nákladů na zpracování jako základu pro určení cla se na žádost udělí u zušlechtěných výrobků, které mají být propuštěny do volného oběhu.

Celní orgány odmítnou výpočet částečného osvobození od dovozního cla podle tohoto ustanovení, pokud se před propuštěním zušlechtěných výrobků do volného oběhu zjistí, že jediným účelem propuštění dočasně vyvezeného zboží, které nepochází z některé části celní unie ve smyslu hlavy II kapitoly 2 oddílu 1 celního kodexu Společenství a hlavy II kapitoly II oddílu 1 tureckého celního zákoníku, do volného oběhu s nulovou sazbou cla bylo využít částečného osvobození podle tohoto ustanovení.

Pravidla týkající se celní hodnoty zboží stanovená v celním kodexu Společenství a tureckém celním zákoníku platí obdobně na náklady zpracování, které nezohledňují dočasně vyvezené zboží.

KAPITOLA 3

Vrácené zboží

Článek 30

1.   Zboží, které bylo po vyvezení z jedné části celní unie vráceno do druhé části celní unie a propuštěno do volného oběhu ve lhůtě tří let, je na žádost dotčené osoby osvobozeno od dovozního cla.

Lhůtu tří let lze s ohledem na zvláštní okolnosti prodloužit.

2.   Pokud bylo vrácené zboží před vývozem z celního území jedné části celní unie propuštěno do volného oběhu se sníženou nebo nulovou sazbou dovozního cla z důvodu svého použití ke zvláštnímu účelu, přizná se osvobození od cla podle odstavce 1, pouze pokud se má ke stejnému účelu zpětně dovézt.

Nemá–li být vrácené zboží dovezeno ke stejnému použití, snižuje se vyměřená částka dovozního cla o případně vybranou částku cla při prvním propuštění tohoto zboží do volného oběhu. Je–li tato částka vyšší než částka vyplývající z propuštění vráceného zboží do volného oběhu, žádná náhrada se neposkytuje.

3.   Osvobození od dovozního cla stanovené v odstavci 1 se nepřizná v případě zboží vyváženého z celního území jedné části celní unie v režimu pasivního zušlechťovacího styku, ledaže toto zboží zůstane ve státě, do kterého bylo vyvezeno.

Článek 31

Osvobození od dovozního cla podle článku 30 se poskytuje pouze tehdy, je–li zboží dovezeno zpět ve stavu, v němž bylo vyvezeno.

Článek 32

Články 30 a 31 se použijí přiměřeně na zušlechtěné výrobky, které byly původně vyvezeny nebo zpětně vyvezeny poté, co byly propuštěny do režimu aktivního zušlechťovacího styku.

Dlužná částka dovozního cla vyplývající ze zákona se stanoví na základě pravidel použitelných v režimu aktivního zušlechťovacího styku, přičemž se datum zpětného vývozu zušlechtěných výrobků považuje za datum propuštění do volného oběhu.

Článek 33

Vrácené zboží je osvobozeno od dovozního cla, i když představuje pouze poměrnou část zboží předtím vyvezeného z druhé části celní unie.

Totéž platí pro zboží, které tvoří součásti nebo příslušenství ke strojům, nástrojům, přístrojům nebo jiným výrobkům předtím vyvezeným z druhé části celní unie.

Článek 34

1.   Odchylně od článku 31 se vrácené zboží osvobozuje od dovozního cla v těchto případech:

a)	zboží, se kterým se po vyvezení z druhé části celní unie nezacházelo jiným způsobem, než jak je nezbytné k jeho uchování v nezměněném stavu, nebo se s ním nakládalo způsobem, kterým se pouze pozměnil jeho vzhled;

b)

zboží, se kterým se po vyvezení z druhé části celní unie zacházelo jiným způsobem, než jak je nezbytné k jeho uchování v nezměněném stavu, nebo se s ním nakládalo jiným způsobem než pouze pozměňujícím jeho vzhled, které se však ukázalo jako poškozené nebo nevhodné pro zamýšlené použití, za předpokladu, že je splněna jedna z těchto podmínek: — toto zacházení nebo nakládání se zbožím bylo provedeno pouze za účelem jeho opravy nebo obnovení jeho dobrého stavu, — jeho nevhodnost pro zamýšlené použití se ukázala až poté, co toto zacházení nebo nakládání začalo.

2.   Pokud se s vráceným zbožím zacházelo nebo nakládalo způsobem povoleným podle odst. 1 písm. b) a toto zacházení by způsobilo, že zboží podléhá dovoznímu clu, pokud by bylo propuštěno do režimu pasivního zušlechťovacího styku, použijí se platná pravidla pro vyměření cla v rámci tohoto režimu.

Pokud však zboží prošlo operací skládající se z opravy nebo obnovení dobrého stavu, které se stalo nevyhnutným v důsledku nepředvídaných okolností, které vznikly mimo obě části celní unie, což bylo celním orgánům uspokojivým způsobem prokázáno, poskytne se osvobození od dovozního cla za předpokladu, že hodnota vráceného zboží není v důsledku této operace vyšší než jeho hodnota v době vývozu z celního území druhé části celní unie.

3.   Pro účely odst. 2 druhého pododstavce se:

a)

„opravou nebo obnovením dobrého stavu, které se stalo nevyhnutným“ se rozumí jakákoli operace k odstranění provozních závadse nebo závažného poškození zboží, ke kterému došlo, když se zboží nacházelo mimo obě části celního území, bez níž by nebylo možné používat zboží běžným způsobem k účelům, pro které bylo určeno;

b)	hodnota vráceného zboží se nepovažuje v důsledku operace, které se zboží podrobilo, za vyšší, než byla jeho hodnota v době vývozu z druhé části celní unie, pokud tato operace nepřesahuje to, co je nezbytně nutné, aby zboží mohlo být nadále používáno stejným způsobem jako v té době.

Pokud oprava zboží nebo obnovení jeho dobrého stavu vyžaduje použití náhradních součástek, je toto použití omezeno na náhradní součástky, které jsou nezbytně nutné k tomu, aby toto zboží mohlo být používáno stejným způsobem jako v době vývozu.

Článek 35

Při vyřizování vývozních celních formalit vydají celní orgány na žádost dotčené osoby doklad obsahující informace nezbytné ke ztotožnění zboží v případě jeho vrácení na celní území jedné části celní unie.

Článek 36

1.   Jako vrácené zboží se přijímá:

—

zboží, pro které byly jako podpůrné doklady k prohlášení o propuštění do režimu volného oběhu předloženy tyto doklady: a) kopie vývozního prohlášení, kterou vývozci vrátily celní orgány, nebo kopie tohoto dokladu ověřená těmito orgány nebo b) informační list stanovený v článku 37. Pokud důkazy, které mají celní orgány na celním úřadu zpětného dovozu k dispozici nebo které mohou získat od dotčené osoby, prokazují, že zboží propuštěné do volného oběhu bylo původně vyvezeno z druhé části celní unie a v této době splňovalo podmínky pro přijetí jako vrácené zboží, doklady uvedené v písmenu a) a b) se nevyžadují,

—	zboží, které zahrnuje karnet ATA vydaný v druhé části celní unie. Toto zboží lze přijmout jako vrácené zboží v rámci omezení stanovených v článku 30, a to i v případě, že doba platnosti karnetu ATA skončila.

Ve všech případech se provedou tyto formality:

—	ověření informací uvedených v kolonkách A až G dokladu pro zpětný dovoz,

—	vyplnění kontrolního útržku a kolonky H na listu pro zpětný dovoz,

—	zadržení dokladu pro zpětný dovoz.

2.   První odrážka odstavce 1 se nevztahuje na mezinárodní pohyb obalů, dopravních prostředků a určitého zboží propuštěného na základě zvláštních celních pravidel, pokud všeobecná nebo smluvní ustanovení stanoví, že za těchto okolností se celní doklady nevyžadují.

Nepoužije se rovněž v případech, kdy lze zboží deklarovat pro propuštění do režimu volného oběhu ústně nebo jiným úkonem.

3.   Pokud to celní orgány na celních úřadech zpětného dovozu považují za nezbytné, mohou dotčenou osobu požádat, aby předložila dodatečné důkazy, zejména za účelem ztotožnění vráceného zboží.

Článek 37

Informační list INF 3 se vystavuje v jednom originálu a dvou kopiích na tiskopisech, které odpovídají vzoru uvedenému v příloze 110 prováděcích pravidel k celnímu kodexu Společenství, když je vydán ve Společenství, nebo vzoru obdobně uvedenému v celním zákoně Turecka na základě uvedené přílohy, když je vydán v Turecku. Tiskopisy se vyplňují v jednom z úředních jazyků Společenství nebo v turečtině.

Článek 38

1.   Informační list INF 3 vystaví na žádost vývozce celní orgány na celním úřadě vývozu při vyřízení vývozních formalit u dotyčného zboží, pokud vývozce prohlásí, že se toto zboží pravděpodobně vrátí přes celní úřad druhé části celní unie.

2.   Informační list INF 3 mohou vystavit celní orgány na celním úřadě vývozu na žádost vývozce také po vyřízení celních formalit u dotyčného zboží za předpokladu, že tyto orgány mohou na základě informací, které mají k dispozici, zjistit, že se údaje v žádosti vývozce vztahují na vyvážené zboží.

Článek 39

1.   Informační list INF 3 musí obsahovat všechny informace, které celní orgány požadují za účelem ztotožnění vyváženého zboží.

2.   Pokud se očekává, že se dovážené zboží vrátí do druhé části celní unie nebo do obou částí celní unie přes více celních úřadů jiných než celní úřad vývozu, může vývozce požádat o vydání více informačních listů INF 3, které se vztahují na celkové množství vyváženého zboží.

Podobně může vývozce požádat celní orgány, které vydaly informační list INF 3, aby ho nahradily více informačními listy INF 3, které se vztahují na celkové množství zboží zahrnutého v původně vydaném informačním listu INF 3.

Vývozce může rovněž požádat o vydání informačního listu INF 3, který se vztahuje pouze na část vyváženého zboží.

Článek 40

Originál a jedna kopie informačního listu INF 3 se vrátí vývozci k předložení celnímu úřadu zpětného dovozu. Druhá kopie se uloží do úředních spisů celních orgánů, které jej vydaly.

Článek 41

Celní úřad zpětného dovozu zaznamená na originál a kopii informačního listu INF 3 množství vráceného zboží osvobozeného od dovozního cla, přičemž si ponechá originál a kopii s referenčním číslem a datem prohlášení s návrhem na propuštění do volného oběhu zašle celním orgánům, které informační list vydaly.

Zmíněné celní orgány porovnají tuto kopií s kopií, kterou mají v držení, a založí ji do úředních spisů.

Článek 42

V případě krádeže, ztráty nebo zničení originálu informačního listu INF 3 může dotčená osoba požádat celní orgány, které jej vydaly, o vystavení duplikátu. Tyto orgány žádosti vyhoví, pokud to okolnosti odůvodňují. Takto vystavený duplikát nese jedno z těchto označení:

Celní orgány zaznamenají na kopii informačního listu INF 3, kterou mají v držení, že byl vystaven duplikát.

Článek 43

1.   Na žádost celních orgánů na celním úřadě zpětného dovozu sdělí celní orgány na celním úřadě vývozu všechny informace, které mají k dispozici a které umožní určit, zda zboží splňuje podmínky pro použití této kapitoly.

2.   Pro žádost o informace a sdělení informací uvedených v odstavci 1 lze použít informační list INF 3.

KAPITOLA 4

Prokazování preferenčního původu zboží v části celní unie

Článek 44

Tato kapitola stanoví pravidla, která mají usnadnit:

a)

vydávání průvodních osvědčení EUR.1 nebo EUR–MED a vystavování prohlášení na faktuře nebo prohlášení na faktuře EUR–MED podle ustanovení preferenčních obchodních dohod, které uzavřely Společenství i Turecko se zeměmi, skupinami zemí nebo územími a kterými je zaveden systém kumulace původu znamenající uplatňování shodných pravidel původu a zákaz navrácení cla nebo osvobození od cla;

b)	správní spolupráci mezi celními orgány členských států Společenství a Turecka pro tyto účely.

Článek 45

1.   Za účelem provedení čl. 44 písm. a) vystavují dodavatelé zboží, které se nachází ve volném oběhu v rámci celní unie a má být dodáno mezi dvěma částmi celní unie, prohlášení (dále jen „prohlášení dodavatele“) o statusu původu dodávaného zboží s ohledem na pravidla původu stanovená v dotyčných preferenčních obchodních dohodách.

2.   Prohlášení dodavatele používají vývozci jako doklad, zejména jako podklad žádostí o vydání průvodního osvědčení EUR.1 nebo EUR–MED, nebo jako doklad, na jehož základě může být vystaveno prohlášení na faktuře nebo prohlášení na faktuře EUR–MED.

Článek 46

S výjimkou případů uvedených v článku 47 vystaví dodavatel samostatné prohlášení pro každou zásilku zboží.

Dodavatel vystaví toto prohlášení na obchodní faktuře k této zásilce nebo na dodacím listě nebo jakémkoli jiném obchodním dokladu, v němž je dotyčné zboží popsáno dostatečně podrobně, aby se umožnilo jeho ztotožnění.

Dodavatel může prohlášení vystavit kdykoli, i po dodání zboží.

Článek 47

1.   Dodává–li dodavatel určitému odběrateli pravidelně zboží, u kterého se předpokládá, že jeho status původu se po delší dobu nezmění, může vystavit jednorázové prohlášení dodavatele, které se vztahuje i na následné zásilky tohoto zboží (dále jen „dlouhodobé prohlášení dodavatele“). Dlouhodobé prohlášení dodavatele může být vystaveno na dobu nejvýše jednoho roku ode dne, kdy bylo vystaveno.

2.   Dlouhodobé prohlášení dodavatele může být vystaveno se zpětnou platností. V tom případě nesmí jeho platnost překročit dobu jednoho roku ode dne, kdy toto prohlášení začalo platit.

3.   Přestane–li dlouhodobé prohlášení dodavatele týkající se dodávaného zboží platit, vyrozumí o tom dodavatel neprodleně odběratele.

Článek 48

1.   Prohlášení dodavatele se vystavuje formou stanovenou v příloze V nebo, v případě dlouhodobého prohlášení dodavatele, formou stanovenou v příloze VI.

2.   Prohlášení dodavatele musí být opatřeno vlastnoručním podpisem dodavatele a lze je vystavit na předtištěném tiskopisu. Pokud jsou však faktura a prohlášení dodavatele vystaveny elektronicky, nemusí být prohlášení dodavatele vlastnoručně podepsáno za předpokladu, že dodavatel poskytne zákazníkovi písemný závazek, že přijímá veškerou odpovědnost za každé prohlášení dodavatele, které jej identifikuje, jako by je vlastnoručně podepsal.

Článek 49

1.   Za účelem provedení čl. 44 písm. b) si celní orgány členských států Společenství a Turecka poskytují vzájemnou pomoc při kontrole správnosti údajů uvedených v prohlášeních dodavatelů.

2.   K ověření správnosti nebo pravosti prohlášení dodavatele mohou celní orgány státu, ve kterém byl doklad o statusu původu vydán nebo vystaven, vývozce požádat, aby od dodavatele získal informační list INF 4. Informační list INF 4 se vystavuje na tiskopisech, které odpovídají vzoru uvedenému v příloze V nařízení Rady (ES) č. 1207/2001 (7), když je vystaven ve Společenství, nebo vzoru obdobně uvedenému v celním zákoně Turecka na základě uvedené přílohy, když je vystaven v Turecku. Tiskopisy se vyplňují v jednom z úředních jazyků Společenství nebo v turečtině. Celní orgány státu, které musí poskytnout informace nebo které je požadují, mohou vyžadovat překlad údajů uvedených v předložených dokladech do úředního jazyka nebo jazyků tohoto členského státu.

3.   Informační list INF 4 vystavují celní orgány státu, ve kterém je dodavatel usazen. Tyto orgány mají právo požadovat jakékoli doklady a provést jakoukoli kontrolu účtů dodavatele nebo jinou kontrolu, kterou považují za nezbytnou.

4.   Celní orgány členského státu, ve kterém je dodavatel usazen, vydají informační list INF 4 ve lhůtě tří měsíců od přijetí žádosti dodavatele, přičemž uvedou, zda bylo prohlášení dodavatele správné nebo ne.

5.   Vyplněný list se předá dodavateli, aby jej doručil vývozci k předložení celnímu orgánu státu, ve kterém je doklad o statusu původu vydán nebo vystaven.

Článek 50

1.   Dodavatel, který vystaví prohlášení dodavatele, je povinen uchovávat veškeré doklady o správnosti prohlášení po dobu nejméně tří let.

2.   Celní orgán, u kterého byla podána žádost o vystavení informačního listu INF 4, uchovává tiskopis žádosti po dobu nejméně tří let.

Článek 51

1.   Pokud vývozce není schopen předložit informační list INF 4 ve lhůtě čtyř měsíců po výzvě celních orgánů státu, ve kterém je doklad o statusu původu vydán nebo vystaven, mohou tyto orgány požádat přímo celní orgány státu, ve kterém je dodavatel usazen, aby potvrdily status původu dotyčných produktů s ohledem na pravidla původu stanovená v příslušných preferenčních obchodních dohodách.

2.   Pro účely odstavce 1 sdělí celní orgány, které žádají o ověření, celním orgánům státu, ve kterém je dodavatel usazen, všechny údaje, které mají k dispozici, a uvedou důvody pro svou žádost o ověření.

Spolu se žádostí o ověření zašlou rovněž veškeré získané doklady a informace nasvědčující, že prohlášení dodavatele není správné.

3.   Při ověřování si celní orgány státu, ve kterém je dodavatel usazen, mohou vyžádat jakékoli doklady, provést jakoukoli kontrolu účtů dodavatele nebo jakoukoli jinou kontrolu, kterou považují za účelnou.

4.   Celní orgány žádající o ověření jsou informovány o jeho výsledcích co nejdříve prostřednictvím informačního listu INF 4.

5.   Jestliže orgány státu, ve kterém je doklad o statusu původu vydán nebo vystaven, neobdrží odpověď ve lhůtě pěti měsíců ode dne podání žádosti o ověření nebo jestliže odpověď neobsahuje údaje, které postačují k rozhodnutí o skutečném původu produktů, prohlásí tento doklad na základě dotyčných dokladů za neplatný.

HLAVA IV

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 52

Zrušují se rozhodnutí č. 1/1999, č. 1/2000 a č. 1/2001. Odkazy na ustanovení zrušených rozhodnutí se považují za odkazy na příslušná ustanovení tohoto rozhodnutí. Prohlášení dodavatele, včetně dlouhodobých prohlášení dodavatele, vydaná přede dnem vstupu tohoto rozhodnutí v platnost zůstávají i nadále platná.

Prohlášení dodavatele, která odpovídají vzorům uvedeným v rozhodnutí č. 1/1999, se mohou i nadále vystavovat po dobu dvanácti měsíců od vstupu tohoto rozhodnutí v platnost, kromě případů, kdy jsou prohlášení dodavatele používána vývozci jako podklady k žádostem o vydání průvodního osvědčení EUR-MED nebo jako doklad, na jehož základě může být vystaveno prohlášení na faktuře EUR-MED.

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po přijetí.

---

(1)  Úř. věst. L 35, 13.2.1996, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 98, 7.4.2001, s. 31. Rozhodnutí naposledy pozměněné rozhodnutím č. 1/2003 (Úř. věst. L 28, 4.2.2003, s. 51).

(3)  Úř. věst. L 253, 11.10.1993, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 402/2006 (Úř. věst. L 70, 9.3.2006, s. 35).

(4)  Úř. věst. L 204, 4.8.1999, s. 43.

(5)  Úř. věst. L 211, 22.8.2000, s. 16.

(6)  Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 648/2005 (Úř. věst. L 117, 4.5.2005, s. 13).

(7)  Nařízení Rady (ES) č. 1207/2001 ze dne 11. června 2001 o postupech usnadňujících vydávání průvodních osvědčení EUR.1, vystavování prohlášení na fakturách a tiskopisů EUR.2 a vydávání některých oprávnění schváleného vývozce podle předpisů upravujících preferenční obchod mezi Evropským společenstvím a některými zeměmi a o zrušení nařízení (EHS) č. 3351/83 (Úř. věst. L 165, 21.6.2001, s. 1).

---

---

---

---

---

---

---