18.9.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 295/10

(1)

Dne 19. května 2004 uložila Komise nařízením (ES) č. 1009/2004 (2) (dále jen „prozatímní nařízení“) prozatímní antidumpingové clo na dovoz některých sad uhlíkových elektrod pocházejících z Indie do Společenství.

(2)

Po zveřejnění základních skutečností a důvodů, na jejichž základě bylo rozhodnuto zavést prozatímní antidumpingová opatření, předložilo několik zúčastněných stran své písemné připomínky k prozatímním závěrům. Strany, které o to požádaly, byly vyslechnuty.

(3)

Komise pokračovala v hledání a ověřování všech informací, které považovala za nezbytné, aby dospěla ke konečným závěrům.

(4)

Všechny strany byly informovány o základních skutečnostech a důvodech, které vedly k doporučení uložit konečné antidumpingové clo na dovoz některých sad uhlíkových elektrod pocházejících z Indie a k rozhodnutí o konečném výběru částek zajištěných formou prozatímního cla. Byla jim také dána lhůta, ve které se mohly vyjádřit ke zveřejněným základním skutečnostem a důvodům.

(5)

Ústní a písemné připomínky předložené zúčastněnými stranami byly zváženy, a kde to bylo vhodné, byly závěry odpovídajícím způsobem upraveny.

(6)

Protože nebyly obdrženy žádné nové připomínky týkající se dotčeného výrobku a obdobného výrobku, potvrzují se 11. až 15. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(7)

Dva spolupracující vyvážející výrobci opakovali své tvrzení, že úprava návratného cla na obvyklou hodnotu pro výhody získávané v rámci režimu Duty Entitlement Passbook (DEPB) na povývozním základu měla být provedena podle čl. 2 odst. 10 písm. b) „Dovozní poplatky a nepřímé daně“ nebo na základě čl. 2 odst. 10 písm. k) „Jiné faktory“ základního nařízení. Na základě čl. 2 odst. 10 písm. b) tvrdili, že alespoň částka kreditů DEPB používaná proti dovozu surovin spotřebovaných v procesu výroby vyváženého výrobku by měla být poskytnuta jako sleva.

(8)

V tomto ohledu je třeba upozornit, že nelze poskytnout žádnou úpravu, protože, jak bylo vysvětleno v 25. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, šetření ukázalo, že nelze stanovit přímou souvislost mezi přiznanými kredity DEPB a nakupovanými surovinami, protože kredity lze využít pro clo splatné u libovolného dováženého zboží s výjimkou investičního majetku a zboží, které podléhá dovozním omezením nebo zákazu dovozu. Kromě toho, i kdyby kredity byly použity na dovoz surovin nezbytných pro výrobu uhlíkových elektrod, vyvážející výrobci by nemohli dokázat, že tyto suroviny byly skutečně použity na výrobu vyváženého výrobku. Kromě toho výhoda DEPB byla zaúčtována jako příjem, a ne jako negativní položka v systému nákladového účetnictví společností. Podle účetních záznamů společností proto neexistovala souvislost mezi cenou vyváženého zboží a získaným příjmem z DEPB. A konečně nebyly předloženy žádné nové argumenty ospravedlňující použití čl. 2 odst. 10 písm. k) základního nařízení. Proto nemohly být tyto námitky přijaty a závěry uvedené v 25. a 26. bodu odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(9)

Oba spolupracující vyvážející výrobci také znovu opakovali své námitky podle čl. 2 odst. 10 písm. d) bodu ii) základního nařízení s ohledem na rozdíly v úrovních obchodu. Avšak nebyly předloženy žádné nové argumenty. Proto se závěry uvedené v 27. a 28. bodu odůvodnění prozatímního nařízení potvrzují.

(10)

Spolupracující vyvážející výrobci protestovali proti směnným kurzům používaným při výpočtu vývozních cen. Tvrdili, že by měly být používány ty směnné kurzy, které převažují v den platby, a nikoli v den vystavení faktury. Kromě toho také tvrdili, že místo použití průměrných směnných kurzů za měsíc, v němž byla vystavena faktura, by bylo přesnější používat skutečné denní směnné kurzy.

(11)

V tomto ohledu je třeba upozornit, že použití směnných kurzů vztahujících se k datu vystavení faktury je stálou praxí Komise, protože při stanovení ceny se berou v úvahu směnné kurzy v okamžiku vystavení faktury. Požadavek použít směnné kurzy převažující v den platby byl proto zamítnut. Avšak bylo dohodnuto použít skutečné směnné kurzy převažující v den vystavení faktury místo průměrných měsíčních směnných kurzů vztahujících se k danému datu. Vzhledem k tomu byly výpočty dumpingu odpovídajícím způsobem změněny.

(12)

Při prověřování této záležitosti byla odhalena administrativní chyba v předložených průměrných měsíčních směnných kurzech. Protože tyto směnné kurzy byly nahrazeny denními směnnými kurzy, jak je vysvětleno v 11. bodu odůvodnění, považuje se tato chyba za opravenou.

(13)

Po úpravách s přihlédnutím k použitým směnným kurzům, jak je popsáno v 10. až 12. bodu odůvodnění, byla výše dumpingu nakonec stanovena a vyjádřena jako procento CIF čisté ceny s dodáním na hranice Společenství takto:

(14)

Vzhledem k nepřítomnosti podstatně nových informací nebo argumentů v této konkrétní souvislosti se 32. až 35. bod odůvodnění prozatímního nařízení potvrzují.

(15)

Po předběžném zveřejnění poukázali indičtí vývozci na rozdíl v rozpětí cenového podbízení u jednoho konkrétního druhu dotčeného výrobku ve srovnání s rozpětím cenového podbízení u obdobných druhů. Námitka byla řádně prošetřena a bylo zjištěno, že rozdíl byl způsoben chybou ve zprávě o počtu dobropisů a slev u jednoho konkrétního výrobce ve Společenství. Námitka byla tedy přijata a rozpětí cenového podbízení u tohoto konkrétního druhu výrobku a popřípadě i u dalších druhů bylo odpovídajícím způsobem opraveno.

(16)

Dále bylo zjištěno, že řada prodejních transakcí výrobního odvětví Společenství, které byly používány pro výpočty cenového podbízení, byla započtena dvakrát. Vzhledem k tomu musely být dvakrát započtené transakce odstraněny a výpočty cenového podbízení musely být odpovídajícím způsobem změněny. Toto dvojí započtení však nebylo provedeno při stanovení číselných údajů používaných pro posouzení ukazatelů újmy. Ukazatele újmy proto nebylo nutné měnit.

(17)

Výsledným porovnáním bylo zjištěno, že během období šetření docházelo u dotčeného výrobku pocházejícího z Indie a prodávaného ve Společenství k cenovému podbízení ve srovnání s cenami výrobního odvětví Společenství o 3 % až 11 %.

(18)

Vzhledem k nepřítomnosti podstatně nových informací nebo argumentů v tomto konkrétním ohledu se 36. až 72. bod odůvodnění prozatímního nařízení potvrzují s výjimkou 42. bodu odůvodnění (viz 15. až 17. bod odůvodnění).

(19)

Indičtí vývozci opakovali svůj argument, že vytvoření příčinné souvislosti mezi dumpingovým dovozem a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, vychází z údajů, které byly nespolehlivé z důvodu existence kartelu až do začátku roku 1998. Indičtí vývozci však nepředložili ve lhůtě stanovené pro podávání připomínek žádné nové informace týkající se této konkrétní záležitosti.

(20)

Několik zúčastněných stran předložilo návrhy, že by Komise měla zahájit toto řízení rovněž proti dovozu obdobného výrobku z Japonska. V době zahájení tohoto řízení neměla Komise dostatečné důkazy ohledně dumpingu způsobujícího újmu, které by odůvodňovaly zahájení řízení proti dovozu výrobků pocházejících z Japonska v souladu s požadavky článku 5 základního nařízení. Informace poskytnuté některými stranami po zahájení nepředstavují takový dostatečný důkaz, nezávisle na tom, zda jsou brány v úvahu odděleně nebo společně s informacemi, které má Komise k dispozici v okamžiku šetření, neboť z nich nevyplývá žádný důkaz o dumpingu způsobujícím újmu. Například důkaz poskytnutý výše uvedenými stranami obsahoval pouze informace o průměrných cenách na domácím trhu a vývozních cenách japonských uhlíkových elektrod, aniž by bylo uvedeno, zda tyto uhlíkové elektrody skutečně splňovaly parametry definující dotčený výrobek, jak jsou stanoveny v 13. bodu odůvodnění prozatímního nařízení. V každém případě nemění skutečnost, že dovoz výrobků pocházejících z Japonska není předmětem řízení, nic na závěrech šetření týkajícího se existence příčinné souvislosti.

(21)

Vzhledem k nepřítomnosti podstatně nových informací nebo argumentů se 73. až 93. bod odůvodnění prozatímního nařízení potvrzují.

(22)

Sdružení zastupující uživatele a uživatelská společnost opakovaně zdůrazňovaly svou hlavní obavu, že zavedení jakéhokoli opatření, které by vyloučilo indické dodavatele z trhu Společenství, by snížilo celkový stav hospodářské soutěže na trhu Společenství pro tento konkrétní výrobek a nevyhnutelně by vedlo ke zvýšení cen. Jak je však posouzeno ve 103. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, lze očekávat minimální dopad jakéhokoli zvýšení ceny u obdobného výrobku pro konečného zákazníka. Dále se připomíná, že účelem veškerých antidumpingových opatření není v žádném případě zastavení přístupu výrobků z Indie do Společenství, ale spíše opětovné vytvoření rovných podmínek, které byly narušeny nekalými obchodním postupy. Konečně se má za to, že úroveň opatření není taková, aby vylučovala indické výrobce z trhu Společenství.

(23)

Vzhledem k nepřítomnosti podstatně nových informací nebo argumentů v tomto konkrétním ohledu se 94. až 107. bod odůvodnění prozatímního nařízení potvrzují.

(24)

Po zveřejnění prozatímních závěrů prohlásilo několik zúčastněných stran, že úroveň zisku ve výši 9,4 % považovaná za vyjádření finanční situace výrobního odvětví Společenství bez újmu způsobujícího dumpingu z Indie byla příliš vysoká. Tvrdilo se, že dle obvyklé praxe se stanoví míra zisku 5 % pro takové komodity, jako jsou ocel, textilie a základní chemikálie. Tytéž strany dále tvrdily, že by měla být plně zveřejněna metoda použitá pro stanovení těchto číselných údajů.

(25)

Jak je vysvětleno ve 110. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, byl zisk ve výši 9,4 % výsledkem logického zhodnocení založeného na mnoha faktorech, z nichž některé byly: i) zisk dosahovaný výrobním odvětvím Společenství v roce 1999, kdy byl podíl dumpingového dovozu na trhu na nejnižší úrovni; ii) podmínky na trhu v dané době a iii) výstupy získané z databáze účtů společností. Co se týče této databáze, sestává z údajů o účetnictví společností, které jsou nejprve shromažďovány národními centrálními bankami největších průmyslových zemí, což je většina členských států Evropské unie, USA a Japonsko, a pak agregované podle odvětví Evropským výborem centrálních úřadů pro údaje finančních rozvah a Evropskou komisí. Databáze byla aktualizována v období mezi prozatímním a konečným určením. Analýza aktualizovaných údajů týkajících se členských států EU plus USA a Japonska ukazuje, že průměrný zisk před odpisem mimořádných položek byl u společností, které patří k nejbližšímu odvětví, jež lze nalézt, ve výši 7,5 % v roce 2002, což je poslední rok, který je v databázi k dispozici.

(26)

Avšak dále se má za to, že při stanovování zisku, kterého mohlo být dosaženo bez dumpingu, je nutno řádně zvážit všechny podstatné kvalitativní a kvantitativní faktory. Zejména pak, jak bylo učiněno na základě 110. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, řádné prozkoumání úrovní zisku výrobních odvětví Společenství v době, kdy byl podíl dumpingového dovozu na trhu na nejnižší úrovni (tj. v roce 1999), a veškerých jiných příčin a okolností, které mohly ovlivnit reprezentativnost uvedeného období. Nakonec se bere na vědomí, že na výrobek jsou při používání kladeny vysoké nároky a že musí přesně splňovat určité parametry, zvláště co se týče elektrického odporu. Toto představuje jak vysoce investičně náročný výrobní proces, tak i nezanedbatelný podíl nákladů na výzkum a vývoj. Skutečnost, že pouze omezený počet výrobců na světě ovládá tuto technologii, je dalším ukazatelem toho, že tento výrobek určitě nemůže být považován za základní komoditu.

(27)

Vezmeme-li v úvahu všechny tyto okolnosti a faktory, uzavírá se s konečnou platností, že ziskové rozpětí, které může být rozumně považováno za reprezentativní pro finanční situaci výrobního odvětví Společenství bez újmu způsobujícího dumpingu z Indie, by mělo být pro potřeby výpočtu rozpětí újmy stanoveno na úrovni 8 %.

(28)

Následkem výše uvedeného zjištění a zjištění týkajících se cenového podbízení (viz 15. až 17. bod odůvodnění) a řádného přihlédnutí k revizi směnných kurzů (viz 11. bod odůvodnění) bylo rozpětí újmy revidováno takto:

(29)

Vzhledem k závěrům, k nimž se dospělo s přihlédnutím k dumpingu, újmě, příčinné souvislosti a zájmu Společenství, a v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení by mělo být uloženo konečné antidumpingové clo na úrovni zjištěného dumpingového rozpětí, ale nemělo by být vyšší než výše vypočtené rozpětí újmy.

(30)

Oprava dumpingového rozpětí a rozpětí újmy nijak neovlivnila použití pravidla nižšího cla. Proto se metoda použitá pro stanovení sazeb antidumpingového cla s přihlédnutím k souběžnému uložení vyrovnávacích cel na dovoz téhož výrobku z Indie, jak je popsáno v 114. a 115. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, potvrzuje. Konečná cla budou proto stanovena takto:

(31)

S přihlédnutím k velikosti dumpingového rozpětí zjištěného u vyvážejících výrobců v Indii a k míře újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství se považuje za nezbytné, aby částky zajištěné formou prozatímního antidumpingového cla uloženého na základě prozatímního nařízení byly s konečnou platností vybrány až do konečné výše uložených cel. Protože jsou konečná cla nižší než prozatímní cla, budou prozatímně zajištěné částky přesahující konečnou sazbu antidumpingových cel uvolněny.

(32)

Sazby antidumpingového cla pro jednotlivé společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě závěrů tohoto šetření. Proto odrážejí situaci v těchto společnostech zjištěnou během šetření. Tyto celní sazby (oproti clu pro danou zemi, které platí pro „všechny ostatní společnosti“) se proto použijí výhradně na dovoz výrobků pocházejících z dotčené země a vyrobených společnostmi, a tedy uvedenými konkrétními právnickými osobami. Na dovážené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení spolu s názvem a adresou, včetně subjektů spřízněných se společnostmi výslovně uvedenými, se tyto sazby nevztahují a tyto výrobky podléhají celní sazbě použitelné na „všechny ostatní společnosti“.

(33)

Každý nárok na uplatnění těchto individuálních antidumpingových celních sazeb (např. následkem změny názvu subjektu nebo po založení nových výrobních nebo prodejních subjektů) by měl být neprodleně zaslán Komisi spolu s veškerými významnými informacemi, zvláště údajem o změně v činnostech společnosti souvisejících s výrobou, prodejem na domácím trhu a vývozem, které souvisejí např. se změnou názvu nebo změnou ve výrobních nebo prodejních subjektech. Nařízení bude v případě potřeby odpovídajícím způsobem změněno tak, že bude aktualizován seznam společností, které požívají výhod individuálních cel,